Posttraumatická stresová porucha

Transkript

1 Mgr. Andrea Galgóciová FF MU, psychologie 5. roník UO: Posttraumatická stresová porucha Úzkostná porucha, která se mže rozvinout po emon nároné a stresové situaci, která svou intenzitou pesahuje bžné zkušenosti. Jedná se vtšinou o njaké katastrofické události, které jsou traumatické pro vtšinu lidí. Zážitek traumatu však nemusí nutn znamenat rozvoj PTSP. Hlavními píznaky jsou: 1. pocity otuplosti vi okolí. Pocity odcizení se lidem a snížení zájmu o aktivity, které jedinec ped tím vykonával 2. opakované oživování traumatu ve vzpomínkách a snech 3. úzkost, která se mže projevit poruchami spánku, potížemi se soustedním a nadmrnou ostražitostí 4. vyhýbání se innostem, pipomínající trauma, nebo rozhovorm o traumatu 5. náchylnost ke zneužívání alkoholu nebo drog HLAVNÍ PÍZNAKY POSTTRAUMATICKÉ STRESOVÉ PORUCHY U DTÍ: 1. Nutkavé znovuprožívání dsivého zážitku v pedstavách Ve chvílích kdy se nám dokáže dít svit se svým trápením, zpravidla sdluje, že na prožitou dsivou situaci "musí poád myslet", že se mu "stále vrací" - a to v podob myšlenek na ni, nepíjemných citových stav, které pi ní prožívalo, nkdy pak i v podob jejich mimoádn živých obraz. Takové samovoln se vnucující znovuprožívání vzpomínek na zažitý otes se pak u dítte soustavn objevuje v bdlém stavu i ve spánku v podob "noních mr" a dsivých sn; nkdy je pozorujeme i v jeho spontánní he. 2. Soustavné vyhýbaní se podntm, které dsivý zážitek pipomínají Zárove s tím se však postižené dít všemu, co mu prožitý otes pipomíná, usilovn vyhýbá. O dsivé zkušenosti nechce hovoit, vyhýbá se spolenosti svých spolužák a vrstevník vbec; když se 1

2 hovor dotkne prožité události, "uniká" bu od hovoících osob, odvádí pozornost k jinému pedmtu, popípad zmní svou práv vykonávanou innost. 3. Petrvávající zvýšená duševní a fyziologická dráždivost Dít postižené touto poruchou vykazuje známky trvalé pedráždnosti, které se projevují jako nadmrná, úzkostlivá "bdlost" až "nastraženost". asto i pi normálních podntech reaguje projevy úleku vetn patrné zmny v rytmu dýchání, na drobná vyrušení mže reagovat až panikou. Dít samo nebo jeho rodie o nm sdlují, že "špatn spí" - nesnadno usíná, bez zjevného dvodu se budí. Mohou se objevit nepravidelnosti v prbhu tlesných funkcí, které svdí o nervovém "vyptí" a o jeho rušivém vlivu na n. ZÁSADY JEDNÁNÍ S DÍTTEM, které jeví známky PTSP: 1. Poskytnout mu zvýšenou míru bezpeí a ujištní v podprném vztahu Dít trpící stresovou poruchou potebuje pedevším obnovit pocit jistoty a bezpeí, který mu byl dsivou zkušeností narušen. Proto je teba umožnit mu co nejastjší tsný kontakt s blízkými a pro n bezpeí znamenajícími lidmi, kteí mu mohou nkdy slovním ujišováním, ale zpravidla astji mimoslovn - gestem, úsmvem, dotekem - teba pi spolené innosti i spoleném zajímavém zážitku pomoci obnovit nyní ztracený cit sebejistoty, bezpeí i dvry, že jeho práv prožívané potíže brzy pominou a že zas dokáže obvyklé životní situace dobe a úspšn zvládat. 2. Umožnit mu co nejastjší "ventilaci" stresové zkušenosti I když na podnty - vetn hovoru - pipomínající dsivou událost, dít reaguje vyhýbáním a odmítáním, potebuje si pedevším tuto zkušenost opakovan "odreagovávat" v rozhovorech s dosplými, kterým dvuje, popípad (podle vku a vysplosti) i prostednictvím hry, kreslení a dalších inností, které to umožují. Proto je na míst mu takové píležitosti nabízet, co nejastji a za co nejrozmanitjších okolností. Avšak nevnucovat, pokud rozhodn odmítá. 3. Zajistit mu odbornou lékaskou i psychologickou péi Posttraumatická stresová porucha vyžaduje odbornou diagnostiku a léení. Pokud pipomenuté píznaky v prbhu doby po dsivém zážitku petrvávají, je teba se stavem dítte seznámit píslušného odborníka prvého kontaktu - dtského lékae, psychiatra nebo klinického i poradenského psychologa. Jeho pomoc pak urychlí pekonání prožívané tísn i zdravotních poruch a dopomže dítti k dívjšímu a úplnému obnovení tlesné a duševní pohody. 2

3 PTSP se mže objevit bezprostedn po katastrof nebo ji mže vyvolat njaký menší stres prožitý o nkolik týdn, msíc nebo dokonce let pozdji. Traumata, jejichž pvodci byli lidé, nap. sexuální nebo fyzické napadení, teroristické útoky a válka, vyvolávají pravdpodobnji snáz PTSP než pírodní katastrofy. Dvodem je zaprvé to, že takováto traumata psobí na naše základní pesvdení o tom, že žijeme v pozitivním svt, a že kolem nás jsou hodní lidé. Když o tato pesvdení pijdeme, PSTP se projeví s vtší pravdpodobností. A za druhé, traumata, jejichž pvodci byli lidé, mají vliv spíše na jedince než na skupinu, a když lovk trpí sám, riziko PTSP se zvyšuje. Pírodní katastrofa a PTSP Vtšina lidí, kteí jsou vystaveni pírodní katastrof tuto situaci díve i pozdji zvládne a neprojeví se u nich PTSP, u uritého procenta však propukne, a jedná se vtšinou o lidi, kteí byli už ped tím vystaveni stresu nebo již díve zažili njaké trauma nebo ztrátu. Pouze systematické úsilí psychiatr a psycholog mže zabránit psychickým problém dtí, které prožily katastrofu. New Orleans (2005): Hurikán Katrina byl jednou z nejhorších pírodních katastrof v historii Spojených Stát. Hurikán a jeho dsledky pipravili o domov více než milion lidí. Obti této pírodní katastrofy prožili trauma, které mže mít za následek nejrznjší psychické poruchy, jako napíklad PTSP, úzkostné stavy, deprese a zneužívání alkoholu nebo jiných látek. Na vzniku psychické poruchy se projevila zejména ztráta sociálních jistot, jako je napíklad domov, sousedství, škola nebo práce. Mnoho dtí z Luisiany prožívaly psychiatrické symptomy bezprostedn po katastrof, u nkterých z nich petrvávaly ješt deset msíc po události. Problémem také je, že dti ztrácí dvru v dosplé, že jim dokáží zaruit bezpeí. Nkteré dti jsou plativé, ustrašené, bojí se, co se stane, neustále mluví o katastrof, jsou smutné, nechtjí si hrát a radovat se z aktivit, které je díve bavily. Siln zasaženou skupinou dtí byly také stedoškoláci, kteí nejen, že postrádají své kamarády, ale mají i zhoršené podmínky jít dále na univerzitu. 33% dtí, které prožily hurikán jeví píznaky PSTP. 3

4 Více než 31% dtí, které se hurikánu vrátilo do New Orleans mlo symptomy PTSP. Tyto dti prožily složitou evakuací, pišli, a už pímo nebo nepímo o své blízké, žily v náhradním, asto nedostaujícím ubytování a než se mohly vrátit zpt prošly nezídka více školami. To mlo za následek poruchy pozornosti, dti si tolik nehrály, byly smutné, na druhé stran však také projevily velikou nezdolnost. Mnohé íkaly, že jsou šastné, že jsou zpátky doma a projevily snahu podílet se na obnov svého msta a prostedí. Psychické problémy dtí nepramenily pouze z hurikánu, ale také ze separace od rodi, domova, školy a kamarád. Program pro obnovu normálního života pro obti pírodní katastrofy spoívá krom finanní pomoci také v psychologické péi o obti, a zejména pak o ty nejvíce zranitelné, což jsou dti. Ráda bych se dále zabývala terciární traumatizací dtí, které jsou vystaveny katastrof v médiích. Dsledky hurikánu Katrina na dti (2005) Dsledky takové obrovské katastrofy, kterým hurikán Katrina bezesporu byl má dopad nejen na lidi, kteí ho osobn prožijí, ale i na osoby, které ho prožívají prostednictvím televize nebo internetu. Není teba zdrazovat, že dti jsou v tomto smru obzvlášt zranitelné. ím víc takových zábr, jako je pírodní katastrofa a mrtvá tla dti vidí, tím více jsou traumatizovány. Ve výjimených pípadech se u dtí mže rozvinout i PTSP. Rodie by mli sledovat následující projevy chování u svých dtí: 1. cucání palce regrese 2. nedodržování hygienických návyk 3. abnormální strachy 4. noní mry 5. vyžadování nadmrné tlesné blízkosti 6. ztráta chuti k jídlu 7. problémy s usínáním 8. bolesti bicha nebo hlavy 9. rzné kožní problémy, vyrážky 10. vyhýbání se sociálnímu kontaktu 11. ztráta zájm, koník 12. absence ve škole 13. výbuchy v chování 4

5 Je nemožné zabránit dtem vystavování informací o katastrof takového rozsahu, jakým hurikán Katrina byla, které probíhají v televizi a ne internetu. Ale práv proto, že jsou dennodenn konfrontovány s katastrofou je nesmírn dležitý pístup rodiny nebo rodi. Nabízejí se následující metody: - mluvit s dtmi o katastrof, umožnit jim mluvit o tom, jak na n psobí a co dlá s jejich pocity - dodržovat pravidelný režim - dti utšovat, být s nimi - minimalizovat vystavení dítte dsivým informacím - v nkterých situacích se osvdilo, aby dti nakreslily o katastrof obrázek a pak o nm mohli povídat. Nkdy mohou dti vytvoit páníka nebo obrázky pro obti katastrofy. To jim mže pomoci cítit se užitené a mají pocit, že pomáhají. Dti mohou být dále zapojeny do nejrznjších pomocných akcí a charit, Devastující úinek hurikánu Katrina je patrný v celých Spojených státech. Tisíce dtí ho pežily a miliony dalších byly svdky hororových scén a výjev v médiích. Akoli nebyly katastrof pímo vystavené, neustálé televizní dokumentace vystavila tyto dti vysokému riziku rozvinutí PTSP, úzkosti a deprese. Podle studií byly dti, které katastrofu sledovaly v pímém penosu dvakrát více náchylné pro rozvinutí PTSP než dti, které televizi nesledovaly. Úkolem rodi je minimalizovat stres dtí tím, že je nenechají televizi sledovat. Dsledky na dti, které byly zprostedkovaným svdkem nebo pímo hurikán prožily závisí na jejich vku, na okolnostech zážitku a na jejich schopnosti porozumt tomu, co se vlastn stalo. Rodie by mly umožnit dtem ventilovat své prožitky, poskytnout jim oporu a ochranu a mli by být oteveni diskusi. NYU Child Study Center nabízí následující rady rodim: Zamezte svému dítti, ale i sob vystavování se katastrof v médiích Diskutujte o tragédii, zante tím, že zjistíte, jak dít chápe celou situaci Ujistte dít, že je v bezpeí a nic mu nehrozí, je mnoho zdroj, které ho mohou ochránit Dodržujte pravidelný režim dítte jak je to jen možné,dít by mlo chodit spát v obvyklou hodinu a i aktivity rodiny by se nemly mnit, to dává dítti pocit, že je vše v poádku a pocit bezpeí 5

6 Když dti vidí v televizi njakou smutnou nebo šokující událost, je obvyklé, že mají smutnou nebo promnlivou náladu nebo jsou podráždné. Nkteré se dožadují vtšího tlesného kontaktu, chtjí se mazlit a nechat chovat. Pomožte dtem znovu nalézt kontrolu. Umožnte jim být aktivní v dané situaci, jdte s nimi teba nakoupit hraky nebo jiné potebné vci pro dti, které byly katastrofou pímo zasaženy. Pokud zane mít dít problémy ve škole, doma nebo s vrstevníky v dsledku stresu zpsobeného katastrofou, vyhledejte poradce nebo psychologa Televizní prezentace hurikánu Katrina bude mít psychologický dopad na dti (záí 2005) Dsledky hurikánu na dti Všechny dti, které prožily hurikán osobn nebo zprostedkovan potebují speciální péi. Ve studiích, které byly této tematice vnované se zjistilo, že je u nich zvýšena úzkostnost, jsou více depresivní, mají poruchy chování a objevuje se i PTSP. Nejvíce symptom bylo u dtí, které již ped katastrofou prožily njaké trauma nebo ztrátu Manuál After the storm Akoli hurikán v dané oblasti trvá pouze nkolik hodin, jeho následky petrvávají msíce a roky. Po katastrof by se mla pozornost rodi a psycholog obrátit zejména na dti. Zjistit, jaké následky událost na dtech zanechala. Tato kniha nabízí postupy, jak ešit psychické problémy vzniklé v dsledku prožité katastrofy. Jedná se o postupy vhodné pro dti od 6 do 12 let, ale dají se použít i pro dti starší nebo mladší. Jsou tam i postupy pro dosplé. U mladších dtí se místo písemných prací doporuuje spíše kreslení. V této knize je 15 témat, každé z nich má ást pro dti a ást pro dosplé. 1. Co je to hurikán a co se pi nm dje 2. Pochopení reakcí dtí na hurikán 3. Pomocné strategie zvládání situace u vtšiny dtí 4. Pomocné strategie zvládání situace u zvláštních pípad Úkoly: Jak se cítím po hurikánu nabízené obrázky. Str 9, nap. zmatený, nazlobený, zvdavý, osamlý, nervózní, šokovaný, vydšený, optimistický (dít si vybere, co odpovídá jeho prožívání) úkolem rodi pak je, o tom s nimi mluvit. 6

7 Jak se cítím v otázkách každodenního života: škola, nejlepší kamarád, rodina, prázdniny.. Pochopení, jak dít reaguje na stres. Pocity úzkosti, frustrace, hnvu a vzteku jsou obvyklé reakce na prožitou katastrofu, stejn tak jako problémy s usínáním a noní mry.. Jak se cítím po nkolika týdnech po události Zachytit míru stresu, vyznait na ose Porozumt, jaké strategie dít používá, pro zvládání stresu - dodržovat obvyklý režim - mluvit s páteli, rodinou, spolupracovníky - najít si njakého nového koníka - fyzická aktivita, cviení - dovolená - nesledovat tragédii v médiích - napsat o svých myšlenkách a zážitcích - relaxovat, poslouchat klidnou hudbu - pomáhat ve sbírkách, charit - dívat se na vci pozitivn - vyhledat odbornou pomoc 7