V současné době (2009), a to je také hlavní příčinou současného špatného stavu veřejných financí, tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "V současné době (2009), a to je také hlavní příčinou současného špatného stavu veřejných financí, tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu"

Transkript

1 V současné době (2009), a to je také hlavní příčinou současného špatného stavu veřejných financí, tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu tzv. mandatorní výdaje. Jde o ty výdajové položky, které je stát povinen zajišťovat dle zákona a vláda samotná nemůže jejich výši nijak ovlivnit. Jsou to především sociální transfery, mezi něž patří výplaty penzí, tzn. dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky a státní sociální podpora. Mimo sociálních transferů se dále jedná o platby státu do všeobecného zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou službu, výplatu státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění atd. Další významnou položkou jsou tzv. quasi mandatorní výdaje, mezi něž patří mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací. Skokový růst mandatorních výdajů v souvislosti s novými sociálními dávkami (např. porodné a rodičovský příspěvek), které byly schváleny před parlamentními volbami v roce 2006, katapultoval podíly mandatorních výdajů na hranici tří pětin výdajů rozpočtu. Pro vývoj posledních let je tak typické, že státu zbývá jen necelá pětina příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje, protože dohromady podíl mandatorních a quasi mandatorních výdajů ve státním rozpočtu České republiky dosahuje kolem 80 % jeho příjmů.

2 1. Změny sociálního státu v evropském kontextu Prostředí evropského kontinentu utvářené v minulém a předminulém století mnoha ideovými, politickými, ekonomickými a sociálními vlivy vedlo k vytvoření různých forem sociálního státu prakticky ve všech vyspělých zemích kontinentální Evropy. Jeho typickými rysy jsou veřejný penzijní systém, systém veřejného zdravotnictví, systém veřejného školství a systém sociální podpory a péče. Avšak zvrat v přirozených přírůstcích obyvatel, vývoj medicíny umožňující prodloužit lidský věk, velké bohatství vyjádřené v HDP na obyvatele, ale podle některých názorů i nová role vzdělání jako zdroje bohatství a rozdělování důchodu, globalizace a světová krize životního prostředí jsou v současné době faktory, které neumožňují, aby sociální stát i nadále fungoval jako v minulosti. Přestože daňové zatížení je v kontinentální Evropě vyšší než v ostatních vyspělých státech světa, je evropský sociální stát tak nákladný, že prohlubuje vládní rozpočtové deficity (v posledních letech proudí nemalé prostředky také na aktivní politiku zaměstnanosti). Na stav veřejného penzijního systému, systému veřejného zdravotnictví a systému veřejného školství je v mnoha zemích nahlíženo jako na stav kritický. Výrazné zhoršování stavu veřejných financí v ČR je patrné na vývoji vládních rozpočtových deficitů a vládního dluhu (graf č. 1 a 2) 1. Graf č. 1 Vládní rozpočtové deficity/přebytky Graf č. 2 Vládní dluh v % HDP v % HDP EU 12 EU 25 ČR EU 12 EU 25 ČR Pramen: Eurostat Na sociální výdaje jde v EU-15 27,5 % HDP nejvíce ve Švédsku, nejméně v Irsku O síle evropského sociálního státu hovoří rozpočtové výdaje. Sociální výdaje v Evropské unii (EU-15) představovaly v roce 2001 podle údajů Eurostatu 27,5 % HDP, když v roce 1991 činil tento poměr 26,4 %. Nejnižší míru sociální ochrany má Irsko, u nějž podíl sociálních výdajů na HDP činil 14,6 % (proti 20,3 % v roce 1992), a také Španělsko (20,1 % proti 22,4 % v roce 1992). Nejvyšší podíl sociálních výdajů k HDP má tradičně Švédsko (31,3 % proti 37,1 % v roce 1992), Francie (30 % proti 29,3 %) a Německo (29,8 % proti 28,6 % v roce 1992). Tyto rozdíly odrážejí odlišnosti v životní úrovni, ale indikují také diversitu systémů sociální ochrany a demografické, ekonomické sociální a institucionální struktury specifické pro každou zemi. Eurostat uvádí také sociální výdaje vyjádřené v paritě kupní síly na jednoho obyvatele, kde jsou rozdíly mezi zeměmi výraznější. Nejvyšší výdaje má podle PPS (purchasing power standards) Lucembursko a Dánsko. Naproti tomu nejméně na sociálních výdajích utratí v tomto vyjádření Španělsko a Portugalsko. V roce 2000 poměr mezi zeměmi, které utratí nejvíce a nejméně, činil 2,5 (proti 3,5 v roce 1991). 1 V grafech je uveden podle zdrojů Eurostatu výpočet salda metodikou ESA 95, jejíž výsledek je rozhodující pro splnění maastrichtských kritérií. Měření v metodice MMF ukazuje příznivější výsledek, neboť nezahrnuje některé závazky státu (např. nesplatné vládní garance). Rozdíl mezi hodnotami obou propočtů pro rok 2003 činí u vládního dluhu ČR 9,8 % HDP. Loňský rekordní deficit veřejných financí ČR vyčíslený Eurostatem byl dán započtením státních záruk výši 160 mld. korun poskytnutých ČSOB za bilanci přebírané IPB a garance pro ČSOB z a Slovenskou inkasní ve výši 22 mld. korun.

3 Nejvíce peněz z rozpočtů jde ve většině zemí EU-15 na výplatu penzí plných 46,4 % celkového objemu sociálních dávek Příjmy domácností ze sociálních transferů se v zemích EU-15 pohybují mezi 21 až 32 % jejich celkových disponibilních příjmů Pokud jde o jednotlivé okruhy sociálních dávek, připadalo v EU-15 na výdaje spojené s důchodovými dávkami 46,4 % celkového objemu sociálních výdajů. Přitom v Itálii činily výdaje na penze 63,4 % sumy tamějších sociálních výdajů, naproti tomu v Irsku pouze 25,4 % - uvedený rozdíl vychází nejen z různých pojetí sociálního státu, ale také z demografických východisek: zatímco v Itálii je podíl lidí starších 65 let vyjádřený v procentech populace v produktivním věku 27 %, což je spolu se Švédskem nejvyšší tzv. old age dependency ratio v zemích EU-15, v Irsku s nejmladší populací v unii činí tento poměr pouze 17 %. Irsko vydává také relativně nejvíce z celkového objemu svých sociálních výdajů na nemocenské dávky, zdravotní péči a péči pro handicapované (46,5 %). Výdaje tohoto druhu v EU-15 činí 35,4 % celkových sociálních výdajů, přičemž zhruba na téže úrovni je uvedený poměr v Německu (36,1 %) či v Rakousku (34,2 %). Váha výdajů spojených s rodinnou politikou kolísá v EU-15 od 2,6 % celkových sociálních výdajů v dané zemi (Španělsko) po 16,8 % (Lucembursko) s průměrem za EU-15 na úrovni 8,2 % úhrnné sumy sociálních výdajů. Výdaje na nezaměstnanost byly nejnižší v Itálii (pouze 1,7 % z celkových sociálních výdajů) a nejvyšší ve Španělsku (12,9 %). V logice věci je, že objemy těchto dávek jsou dány počtem lidí bez práce a politikou ve sféře pasivní nezaměstnanosti. Za EU-15 činil podíl výdajů na nezaměstnanost 6,3 % celkových sociálních výdajů. Země, které přistoupily k unii později, tíhly k silnější dynamice sociálních výdajů. Ve Španělsku a v Portugalsku stouply za období 1992 až 2001 jejich objemy třikrát více než za průměr zemí EU-15. Přesto však podle zjišťování za rok 2000 v těchto dvou zemích činily příjmy domácností ze sociálních transferů 2 21 % disponibilních příjmů, zatímco v Německu 29 %, ve Francii 27 % a ve Švédsku až 32 % disponibilních příjmů. V průměru za EU-15 získávají domácnosti 26 % svých disponibilních příjmů ze sociálních transferů. V sociálních příjmech přepočtených na obyvatele existují mezi zeměmi EU-15 poměrně významné rozdíly. Jestliže průměr za unii považujeme za výchozí hodnotu (=100), pak vysoko na průměrem stojí Lucembursko (165) následované Dánskem (122), Švýcarskem (119) a Rakouskem (117). Z evropských zemí stojících mimo EU- 15 mají velmi vysoké hodnoty sociálních příjmů na hlavu proti průměru unie také Norsko (128) a Švýcarsko. Vyšší než průměrné sociální příjmy na obyvatele mají ještě v Nizozemí, Německu, Francii, Švédsku a Belgii. Nepatrně pod průměrem EU- 15 pak leží Velká Británie a Itálie (97), Finsko (88), Island (78), Řecko (62), Španělsko a Irsko (60) a Portugalsko (57). Financování sociálních výdajů v Evropě zajišťují ze tří pětin příspěvky na sociální zabezpečení téměř celý zbytek pak nesou na svých bedrech vlády Hlavním zdrojem financování sociálních výdajů v EU jsou sociální příspěvky, a to od zaměstnavatelů i zaměstnanců. V roce 2000 představovaly 60,7 % celkových příjmů, přičemž dalších 35,8 % tvořily příspěvky vlád financované z daní. Lze přitom vysledovat skupinu zemí preferujících vyšší podíl výběru příspěvků na sociální zabezpečení (v Belgii, Německu, Španělsku a Francii tvoří přes 65 % příjmů určených na sociální výdaje), zatímco druhá, jako Dánsko a Irsko, financuje svůj sociální systém především z daní, jejichž relativní váha na příjmech pro sociální výdaje přesahuje 58 %. Na příspěvcích od vlád jsou rovněž silně závislé systémy v Lucembursku, Finsku, Švédsku a Velké Británii. V období 1991 až 2000 zatížila výrazně své státní finance především Francie tím, že byla nucena zvýšit procentní podíl příspěvků vlády (ten vzrostl z 18 na 31 %), ale i Německo (z 27 na 33 %), Itálie (z 29 na 40 %) a Portugalsko (z 26 a 39 %). V menším rozsahu zvýšily podíl vlády na financování sociálních výdajů také Belgie, Lucembursko a Velká Británie. V ostatních zemích EU podíl vládní participace klesl, nejvíce v Nizozemí (z 24 na 14 %). 2 Srovnání uvádí Eurostat podle ekvivalentu průměrných celkových čistých peněžních příjmů domácností. Objemy příjmů získané v národních měnách jsou převedeny do PPS podle parity kupní síly. Rozdíly ve velikosti a struktuře domácností jsou zohledněny za pomoci ekvivalizovaných příjmů.

4 Graf č. 3 Vybrané země vládní rozpočtové deficity/přebytky v % HDP EU 12 ČR Německo Irsko Norsko Finsko Slovensko Maďarsko Polsko -15 Pramen: Eurostat Dílčí závěr Nároky na evropský sociální stát stoupají. Penze a státní výdaje spojené se zabezpečením lidí ve stáří budou už brzy tvořit téměř polovinu objemu celkových sociálních výdajů v EU-15. V původních členských zemích unie mají žít v roce 2010 čtyři pětiny lidí starších 65 let samy či s partnerem (v některých zemích bude žít sama dokonce polovina populace velmi starých lidí - nad 80 let). Je jasné, že takováto situace ovlivní poptávku po bydlení a potřebu péče. Nemocenské dávky a zdravotní péče tvoří v EU-15 více než třetinu sociálních výdajů. Podíl vládních výdajů spojených s rodinou na celkových sociálních výdajích v EU-15 byl v prvních letech této dekády vyšší než podíl výdajů na nezaměstnanost (pasivní podpora v podobě dávek v nezaměstnanosti a předčasných odchodů do důchodu). Aktivní politika zaměstnanosti stojí mimo tato čísla a je na ni vynakládáno 0,67 % HDP EU-15. Při financování sociálních výdajů roste podíl příspěvků placených zaměstnavateli a také příspěvků financovaných vládami z daňových příjmů. Naproti tomu klesá podíl příspěvků placených zaměstnanci. Jde zřejmě o reakci vlád na oslabenou poptávku domácností a snahu podpořit oživení evropské ekonomiky (zejména v eurozóně) nižším odvodovým zatížením. Ukazuje se, že budoucí vývojové trendy v EU platí i pro výdajovou stranu rozpočtu České republiky.

5 2. Mandatorní výdaje ve státním rozpočtu České republiky Výdajová strana státního rozpočtu České republiky je zcela v dominanci mandatorních výdajů. Jsou složeny z položek, které je stát povinen zajišťovat podle zákona a dále z těch, které vyplývají z jiných právních norem či smluvních závazků. Mimoto existuje nepřímá povinnost státu poskytovat peníze z rozpočtu, která má podobu tzv. quasi mandatorní výdajů. Všechny tyto výdaje pohltily v loňském roce 89 procent příjmů státního rozpočtu a na celkových výdajích se podílely ze 78,8 procenta. Znamená to, že pouze 11 procent příjmů státního rozpočtu mohla Česká republika využít na jiné než povinné výdaje rozvojové projekty, infrastrukturu, vědu a výzkum, apod Vymezení mandatorních výdajů Mandatorním výdajům daným zákonem dominují sociální transfery, zejména dávky důchodového pojištění Další část povinných výdajů státu plyne z jiných právních norem či smluvních závazků Quasi mandatorní výdaje nejsou kodifikovány právně, ale stát se jich nemůže zříci Největší podíl z povinných výdajů státního rozpočtu tvoří ty položky, které je stát povinen zajišťovat podle zákona. Jsou to především sociální transfery a kromě nich další mandatorní položky dané zákonem. Nejvýznamnějším sociálním transferem jsou výplaty penzí, tzn. dávky důchodového pojištění. Mimo nich patří do sociálních transferů také nemocenské dávky a státní sociální podpora (všeobecná pokladní správa). Další velkou skupinu mandatorních výdajů daných zákonem, které však nemají povahu sociálních transferů, tvoří (podle nejvýznamnějších objemů posledních let) zejména platby státu do zdravotního pojištění (všeobecná pokladní správa) výdaje na dluhovou službu, výplata státních příspěvků ke stavebnímu spoření, dotace státním fondům, výdaje na volby a příspěvky politickým stranám, příspěvky k penzijnímu připojištění, dotace na podporu exportu a některé další, u nichž však je výdaj státu pro rok nižší než jedna miliarda korun. Kromě výdajů, které státním financím uložil zákon, existují i další položky výdajové strany státního rozpočtu, jež se staly závazkem státu a které musí plnit jde o tzv. ostatní mandatorní výdaje. Patří k nim například státní podpora hypotečního úvěrování, která měla přispět k rozhýbání trhu s byty a podpořit vlastnické bydlení. Rovněž transfery peněz mezinárodním organizacím (platby Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance, česko-německému Fondu budoucnosti) plynou ze smluvních závazků České republiky. V současné době však tvoří objemově největší položku mandatorních výdajů plynoucích ze smluvních závazků státní záruky. Výdaje státu především na mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací jsou významnou položkou výdajové strany státního rozpočtu. Přestože jejich výplata není daná zákonem ani jinou právní formou, je zřejmé, že jsou ze své povahy nezbytným nákladem na veřejné služby a správu státu. Kromě nejvýznamnější položky mezd a platů v rozpočtové a příspěvkové sféře patří do quasi mandatorních výdajů státu také výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a kapitola ministerstva obrany (bez sociálních dávek). Od roku 2001 se staly součástí quasi mandatorních výdajů také investiční pobídky (dotace na daňovou povinnost), jejichž objem relativně rychle narůstá Váha a dynamika mandatorních výdajů Prudký růst podílu mandatorních výdajů na celkových příjmech či výdajích rozpočtu je markantní i v tak krátkém časovém horizontu, jako je posledních deset let. Jestliže v roce 1995 činil jejich podíl na příjmech státního rozpočtu 44 %, rozpočet na rok 2003 počítal už se 62,1 %. Návrh státního rozpočtu na rok 2004 uvažuje se snížením jejich podílu na příjmech, a sice na 61,8 %. Jde o výsledek reformy veřejných financí, která vstoupila v platnost lednem Přes tuto úpravu stouply během posledních deseti let mandatorní výdaje vyplývající ze zákona z hodnoty 184,5 mld. korun, jíž dosahovaly v roce 1995, na předpokládaných 422,5 mld. korun v roce Podíl mandatorních výdajů na celkových příjmech či výdajích rozpočtu velmi prudce roste Výplata dávek důchodového pojištění jako jednoznačně nejvyšší položka zákonných mandatorních výdajů vzrostla ze 109,8 mld. korun v roce 1995 na 232,4 mld. v roce Výplata důchodů tak rostla v období 1995 až 2004 průměrným ročním tempem 8,7 %. Dávky státní sociální podpory jako druhé největší položky zákonných mandatorních výdajů stoupaly v období 1996 až 2004 v průměru o 3,1 % z 26,7 mld. na 35,1 mld. korun (vzhledem k zásadní změně legislativy ovlivňující významně 3 Studie analyzuje číselné údaje ze Zprávy návrhu rozpočtu České republiky na rok 2004 data za roky 1995 až 2002 jsou skutečností rozpočtu, data za roky 2003 a 2004 jsou údaji návrhu rozpočtu tak jak byl předán Poslanecké sněmovně ČR.

6 vykázané objemy v letech 1995 a 1996 je srovnání provedeno v počátečnímu období roku 1996). Nemocenské dávky stoupaly ročně v průměru o 6,2 % (z 18,1 md. v roce 1995 na 34,2 v roce 2003, resp. 31,2 mld. v návrhu rozpočtu na rok 2004). a spolu s quasi mandatorními výdaji spotřebovávají už téměř devět desetin rozpočtových příjmů Podíl quasi mandatorní výdajů na celkových výdajích rozpočtu v průběhu let 1995 až 2004 sice zůstává zhruba zachován, mírně však rostl jejich podíl na celkových rozpočtových příjmech - z 22,7 % na téměř 27 %. Quasi mandastorní výdaje si zhruba udržely svůj podíl na celkových výdajích rozpočtu i přesto, že armáda (kapitola Ministerstva obrany) zvýšila za léta 1995 až 2003 své výdaje o 75 % (z 25,9 mld. v roce 1995 na 47 mld. v roce 2003, resp. 45,2 mld. pro rok 2004) a objem mezd pracovníků rozpočtové a příspěvkové sféry stoupl nominálně během uvedeného období o 81 % (ze 73,2 mld. korun v roce 1995 na 132,4 mld. v roce 2004). Zatímco v roce 1995 byl i díky lepším proporcím příjmové a výdajové strany rozpočtu podíl mandatorních výdajů spolu s quasi mandatorními výdaji přibližně stejný (činil zhruba dvě třetiny příjmů či výdajů), v průběhu času docházelo ke zhoršování, které vyvrcholilo v roce 2003 mandatorní výdaje spolu s quasi mandatorními výdaji dosáhly téměř čtyř pětin celkových výdajů státního rozpočtu České republiky a spotřebovaly téměř devět desetin jeho příjmů (tab. č. 1). Tab. č. 1 Objem mandatorních a quasi mandatorních výdajů ve vztahu k celkovým příjmům a výdajům rozpočtu v % Podíl na výdajích SR Podíl na příjmech SR Mandatorní výdaje 44,8 55,0 55,5 44,0 62,1 61,8 Quasi mandatorní výdaje 23,0 23,8 22,3 22,7 26,9 24,8 C e l k e m 67,8 78,8 77,8 66,7 89,0 86,6 Pramen: propočet z údajů MF Mandatorní i quasi mandatorní výdaje stoupaly v období 1995 až 2004 rychleji než hrubý domácí produkt v běžných cenách Za období posledních deseti let se objem pouze samotných mandatorních výdajů, tj. jak zákonných, tak i těch, které vyplývají z jiných právních norem či smluvních závazků, zvýšil 2,4krát (vztaženo k číslu návrhu rozpočtu na rok 2004), jejich úhrn spolu s quasi mandatorními výdaji stoupl za období přibližně 2,2krát. Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl za tuto dobu pouze 1,8krát (srovnání je provedeno s predikcí HDP v b. c. ministerstva financí pro rok Nepříznivé tendence ve vývoji těchto výdajů (nejen z pohledu enormních přírůstků, ale i poměrových ukazatelů) nedokázal zkorigovat ani ekonomický růst dosažený v uvedeném období, takže je možné pozorovat i stoupající podíl v poměru k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Jestliže v roce 1995 činil úhrn mandatorních i quasi mandatorních výdajů 21,3 % HDP (v b. c.), pak v roce 2003 už 25,4 % a podle schváleného rozpočtu na rok 2004 má dosáhnout 26 % očekávané hodnoty HDP (v b. c.). Úhrn těchto výdajů má dosáhnout celkem 650,4 mld. korun, predikce zpracovaná ministerstvem financí v době návrhu rozpočtu počítala s HDP ve výši 2506 mld. korun v b. c. (graf č. 4).

7 Graf č. 4 Podíly na HDP v běžných cenách (v %) Graf č. 5 Meziroční dynamika změn výdajů 26% 25% 24% 22% 20% 20% 15% 18% 10% 16% 14% 5% 12% % Mandatorní výdaje Celkem mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Mandatorní výdaje a quasimandatorní výdaje celkem Celkem sociální transfery vč. ochrany zaměstnanců a mandatorních sociálních dotací Pramen: MF; vlastní propočet Bez reformy veřejných financí hrozí trojnásobný růst mandatorních výdajů Z regresní analýzy vyplývá, že pokud by tempo růstu mandatorních, resp. součtu mandatorních i quasi mandatorní výdajů, pokračovalo stejně jako v letech 1995 až 2004, tzn. bez reformy veřejných financí a rekonstrukcí v penzijní sféře a zdravotnictví, přesáhly by v roce 2008 zákonné mandatorní výdaje 531 mld. a sociální transfery by dosáhly téměř 419 mld. korun. Stouply by tak na 290 %, resp. 260 % výchozí úrovně roku 1995 (graf č. 6). Graf č. 6 Vývoj mandatorních výdajů (v mld. korun) y = 25,473x + 174,72 R 2 = 0, y = 19,298x + 148,34 R 2 = 0, Celkem mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Celkem sociální transfery vč. ochrany zaměstnanců a mandatorních sociálních dotací Lineární (Celkem mandatorní výdaje vyplývající ze zákona) Lineární (Celkem sociální transfery vč. ochrany zaměstnanců a mandatorních sociálních dotací) Pramen: MF, vlastní propočet a více než dvojnásobný růst quasi mandatorních výdajů Quasi mandatorní výdaje by v extrapolacích dosavadního vývoje činily v roce 2008 přibližně 233 mld. korun proti 99,7 mld. v roce 1995 a byly by ve srovnání s touto úrovní vyšší o zhruba 134 % (graf č. 7). Jejich tempo růstu by tak bylo o něco nižší než tempo růstu samotných mandatorních výdajů a než tempo růstu sociálních transferů.

8 Graf č. 7 Quasi mandatorní výdajů celkem Graf č. 8 Tempo růstu mandatorních a quasi v mld. korun mandatorních výdajů (meziroční změna v %) y = 10,343x + 88,576 R 2 = 0, % 25% % % % 140 5% % -5% Dynamika quasi mandatorních výdajů celkem Dynamika mandatorních výdajů celkem Pramen: MF, vlastní propočet Dílčí závěr Mandatorní výdaje jsou obrovskou zátěží vládních výdajů. Jestliže z pohledu veřejných rozpočtů byly ještě donedávna jako největší břemeno vnímány transformační náklady české ekonomiky spojené především s akcemi směřujícími k zabránění kolapsu bankovního systému (náklady spojené s očistou bankovních portfolií, pádů a nucených fúzí bank jsou odhadovány na tři čtvrtě bilionu korun), lze vývoj mandatorních výdajů státního rozpočtu pokládat za riziko ještě explozívnější. Zejména z pohledu budoucích perspektiv. Ztráta České konsolidační agentury jako subjektu spravujícího špatné pohledávky bude totiž v průběhu času umořována, avšak klíčové položky mandatorních výdajů, to znamená sociální transfery a z nich zejména dávky důchodového pojištění, budou v průběhu doby díky demografickému vývoji klást stále vyšší nároky na výdaje státu, a to i v případě, že by byla přijata drastická reforma veřejných financí.

9 3. Sociální transfery Přes dvě třetiny objemu všech sociálních transferů připadá na penze jejich výplata je tak největším výdajem státního rozpočtu České republiky Sociální transfery rostly o něco pomaleji než celkové zákonné mandatorní výdaje Snížit tempo růstu sociálních transferů je obtížné Souhrnné výdaje státu na sociální účely mají podle údajů rozpočtu na rok 2004 dosáhnout 331,6 mld. korun, když v roce 1995 činily 160,4 mld. korun. Největší položku výdajů státního rozpočtu České republiky představuje důchodové pojištění. Vyplácené penze jsou zákonným mandatorním výdajem a patří mezi položky tzv. sociálních transferů. Kromě dávek důchodového pojištění jsou dalšími významnými sociálními transfery i dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpora, ostatní sociální dávky, pasivní podpora v nezaměstnanosti, ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů, mandatorní sociální dotace zaměstnavatelům (např. na zaměstnávání osob s omezenou pracovní schopností) a dávky sociální péče poskytované prostřednictvím okresních úřadů (do roku 2002) a obcí. Zatímco v roce 1995 činily sociální transfery v absolutním vyjádření 160,4 mld. korun, v roce 2003 už 324,4 mld. korun. Rozpočet na rok 2004 počítá již se 331,6 mld. korun. Během pouhých deseti let se tak objem těchto výdajů více než zdvojnásobil (stoupl o 107 %). Samotná výplata penzí - v objemech jsou zahrnuty i ozbrojené složky, tzn. penze v resortech ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti (vězeňské služby) - stoupala ještě rychleji: ze 109,8 mld. korun v roce 1995 na 225,7 mld. korun v roce 2003 a ve schváleném rozpočtu na rok 2004 činí 232,4 mld., což představuje proti roku 1995 růst o 111,7 %. Z dynamiky sociálních transferů je však patrné, že přes tento silný nárůst nepřesáhlo jejich tempo růst celkových zákonných mandatorních výdajů objem sociálních transferů se za období 1995 až 2004 zvýšil 2,1krát, zatímco tyto zmíněné mandatorní výdaje zahrnující i jiné položky než sociální transfery, vzrostly 2,3krát. Znamená to, že daleko rychleji než celkové zákonem dané mandatorní výdaje či sociální transfery rostly položky typu státního příspěvku ke stavebnímu spoření (za období vzrostl 14,5krát), výdajů na dluhovou službu (10,3krát), transfery státním fondů (5,6krát) nebo například poplatky dluhové služby (4,8krát). Při hodnocení dynamiky státního příspěvku ke stavebnímu spoření je však třeba zohlednit, že jde o finanční produkt, který začal být nabízen na českém bankovním trhu teprve od roce 1993 a srovnávací základna proto silně ovlivňuje i vykázaná tempa růstu objemu státních příspěvků. Při srovnávání dynamiky je však třeba mít na paměti, že tempa růstu sociálních transferů jsou sice ve srovnání s některými ostatními položkami nižší, ale jde vesměs o nepoměrně větší objemy vynakládaných peněz, takže v konečném důsledku i pomalejší růst například vyplácených penzí, nemocenských dávek či státní sociální podpory zatěžuje státní finance daleko tvrdším způsobem. Druhá věc je, že jde o výdaje, jejichž redukce, či alespoň zpomalení růstu je nepoměrně obtížnější záležitost z mnoha pohledů (ekonomických možností, sociálního smíru, humánních důvodů). Obecně vzato, objem vyplácených dávek důchodového pojištění je ovlivněn nepříznivým demografickým vývojem. Jak však bude z dalšího patrné, nejde jen o tento faktor.

10 Graf č. 9 Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona část sociální transfery (meziroční změny v %) 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% -20% Celkem mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Dávky důchodového pojištění (vč. ozbrojených složek) Dávky nemocenského pojištění Státní sociání podpora - VPS Ostatní sociální dávky (bez rezervy) Podpora v nezaměstnanosti - pasívní Celkem sociální transfery vč. ochrany zaměstnanců a mandatorních sociálních dotací Pramen: MF, vlastní propočet 3.1. Důchodové pojištění Účet důchodového pojištění byl v roce 2003 deficitní ve výši 14 mld. korun V roce 2003 dosáhla výplata dávek důchodového pojištění (vč. ozbrojených složek) 226 mld. korun. Přitom v pojistném na důchodovém pojištění získal státní rozpočet na straně příjmů 212 mld. korun. Znamená to, že pomyslný účet důchodového pojištění byl v roce 2003 v minusu ve výši 14 mld. korun. Nedeficitní byl naposledy v roce Výsledkem reformy veřejných financí měnící parametry v této oblasti je předpokládaný růst příjmů z pojistného na důchodové pojištění v návrhu rozpočtu pro rok 2004 na zhruba 242 mld. korun. Znamená to, že rozpočet pro tento rok počítá s obnovou převahy příjmů na účtu důchodového pojištění nad jeho výdaji, které mají podle návrhu rozpočtu dosáhnout v roce 2004 přibližně 232,4 mld. korun. Úspěšnost této rozvahy však závisí na skutečném objem peněz z vybraného pojistného, protože řada zejména malých a středních podnikatelů zrušila nebo omezila podle údajů za první čtvrtletí 2004 své ekonomické aktivity. Starobní důchody vč. vdovských a vdoveckých brzy dosáhnou tří čtvrtin celkového objemu dávek důchodového pojištění Počty starobních důchodů žen (vč. vdovských) vzrostly od pol. 70. let o téměř 90 % Na starobních penzích (vč. poměrných spolu s vdovskými a vdoveckými důchody) bylo v roce 2003 vyplaceno celkem 175,1 mld. korun. Samotné starobní důchody přitom činily 156,3 mld. korun (v roce 1995 šlo přitom o 83,9, resp. 73,5 mld. korun). Výplata starobních penzí zaujímá stále větší podíl na mandatorních výdajích státu v položce Dávky důchodového pojištění. Srovnáním s údaji České správy sociálního zabezpečení je vidět, že zatímco v roce 1995 se starobní důchody podílely na celkovém objemu vyplacených dávek důchodového pojištění ze 67,5 % (v roce 1992 ze 62,3 %), v roce 2003 to bylo už ze 71,6 % (graf č. 10). V souladu s metodikou České správy sociálního zabezpečení ČSSZ) jde o úhrn starobních důchodů a poměrných starobních důchodů, přičemž celkové číslo obsahuje i starobní důchody v souběhu (vdovské a vdovecké). Struktura starobních důchodů prodělala změny. Tou největší je obrovský nepoměr v tempech, jímž rostou počty důchodů žen proti počtům důchodů mužů (graf č. 11), a to už od první poloviny 70. let. Jestliže od té doby zůstává počet starobních důchodů mužů v podstatě nezměněn (v roce 2003 byl proti roku 1973 vyšší pouze o 5,3 %), počet důchodů žen se za tu dobu zvýšil o 89,4 %. V průměru za muže i ženy se tak počet starobních důchodů zvýšil za posledních třicet let zhruba o polovinu (o 48,3 %).

11 Graf č. 10 Podíl objemu starobních důchodů na Graf č. 11 Vývoj počtu starobních důchodů mužů a dávkách důchodového pojištění žen (vč. poměrných, vdovských a vdoveckých) 74% 72% 70% 68% 66% 64% 62% muži ženy 60% Pramen: MF; vlastní propočet Efekty úspor z vyšší hranice důchodového věku byly eliminovány hojným využíváním předčasných odchodů do důchodu V ČR nyní žije 13 % lidí nad 65 let, v roce 2030 to bude 25 %. Porodnost činí 1,14 dítěte na jednu ženu a může vést k populačnímu kolapsu Je však zajímavé, že celkové přírůstky počtu starobních a na ně vázaných důchodů podle údajů České správy sociálního zabezpečení za jednotlivé dekády klesají. Jestliže v období přibylo podle ČSSZ celkem 230,6 tis. starobních důchodů, pak za desetiletí to bylo 210 tisíc. Ovšem v dekádě se přírůstek počtu důchodů snížil na 175,4 tisíc. Díky propadu v roce 2002 uvádí ČSSZ za období přírůstek dokonce pouhých 7,5 tis. starobních důchodů. Volatilita přírůstků v jednotlivých letech v období souvisí jednak s vývojem přirozeného úbytku (úmrtností), kdy počet lidí, kteří zemřou, je v daném roce tak vysoký, že přírůstek nových důchodců nepřevýší tuto úroveň. Je však také zřejmě vyvolán změnami legislativy v daném období, která ovlivňuje to, zda lidé odcházejí či neodcházejí do starobního důchodu. Právě v 90. letech byl očekáván nový zákon o sociálním pojištění a z toho vyplynulo, že žádostí o starobní důchod bylo v určitou dobu méně. Počty lidí, kteří odcházeli do penze, tak rok od roku kolísaly. Nižší počty v posledních letech ovlivňuje i postupné prodlužování věku odchodu do důchodu, k jehož prosazení byl nalezen politický konsensus v roce Byly však také umožněny odchody do předčasného důchodu, které začaly být masivně využívány. Tento fakt zatížil státní finance a podle propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí v podstatě eliminoval efekty úspor, které mělo přinést prodloužení důchodového věku. Za pomoci regresní analýzy lze určit, že pokud by se počet důchodů vyvíjel zhruba stejně jako v období (tedy v letech, kdy byly přírůstky meziročně značně volatilní), vyplácela by Česká republika v roce 2008 přes 2 mil. starobních důchodů (graf č. 9). Pokud by se tímtéž tempem jako v uvedeném období vyvíjel průměrný měsíční důchod, dosáhl by se v roce 2008 téměř korun (jeho průměrná výše za rok 2003 se pohybovala podle údajů České správy sociálního zabezpečení na úrovni korun a proti roku 1993, kdy činila 3013 korun, byla tedy více než 2,3krát vyšší). Za příštích pět let by tak vzrostl průměrný starobní důchod o 37 % (graf č.11). Pokud jde o odhad počtu důchodů, je použité regresní vyrovnání tím nejslabším odhadem, protože odchod silné poválečné generace do důchodu a tomu odpovídající počet nových penzistů hovoří spíše pro růstovou křivku blízkou exponenciále. Jestliže nyní žije v ČR 13 % lidí nad 65 let, pak v roce 2030 to bude 25 %. Porodnost je přitom velmi nízká - na jednu ženu připadá podle údajů ČSÚ za rok 2003 jen 1,14 dítěte. Z hlediska širších souvislostí je však nutné při hodnocení jevu zvaného zrychlené demografickému stárnutí nepodléhat ekonomicko-technokratickým klišé. Prodloužení věku je především velkým úspěchem lidstva a kromě změn v životním stylu je dáno zejména převratnými objevy v lékařském výzkumu (např. rozluštění lidského genomu), které umožní v nepříliš vzdálené budoucnosti zasáhnout proti civilizačním chorobám, dále prodloužit lidský věk a udržet déle plnohodnotnou kvalitu života.

12 Nepochybně dále porostou náklady na zdravotní péči, ale uvedený vývoj hovoří pro zvýšení hranice odchodu do důchodu, možnosti pracovat na částečné úvazky, za nižší mzdy, apod. Graf č. 12 Počet starobních důchodů (vč. poměrných Graf č. 13 Průměrná výše starobního důchodu vdovských a vdoveckých) (v tis. korun) y = 19186x + 1E+06 R 2 = 0, Pramen: ČSSZ; vlastní propočet Graf č. 14 Počet a výše starobních důchodů Graf č. 15 Přírůstky počtu důchodů (meziroční změny v %) ,0% R 2 = 0, ,5% 2,0% muži ženy R 2 = 0, ,5% ,0% ,5% ,0% ,5% počet důchodů -1,5% průměrný měsíční starobní důchod v korunách Lineární (počet důchodů ) Lineární (průměrný měsíční starobní důchod v korunách) -2,0% 0-1,0% Pramen: ČSSZ; vlastní propočet

13 V posledních deseti letech rostl objem vyplácených starobních důchodů rychleji než odpovídalo demografickému vývoji Srovnáním temp přírůstků počtu starobních důchodů, průměrných starobních důchodů a celkových objemů vyplácených dávek důchodového pojištění (graf č. 14) vychází podmíněný závěr 4, že z vývoje časových řad těchto indikátorů jednotlivě za posledních deseti let nelze zcela jednoznačně prokázat, že to byl právě demografický vývoj, který způsobil neúměrnou zátěž státu pokud jde o výši celkových dávek vyplácených penzí (graf č. 15). Přírůstky počtu starobních důchodů v tomto období kolísaly (meziroční pokles byl v 90. letech zaznamenán v roce 1994, 1996 a 2002, v roce 1995 jejich počet stagnoval) a v průměru se jejich počet zvyšoval každoročně o osob, což bylo relativně málo ve srovnání s předchozí dekádou, kdy stoupal každý rok v průměru o (v ještě vzdálenějším časovém horizontu, v období , se počet starobních důchodů zvyšoval ročně v průměru o osob). Meziroční změny vyplácených penzí naproti tomu zaznamenaly daleko vyšší dynamiku, a to jak v nominálním vyjádření, tak v hodnotách očištěných o míru inflace v příslušném roce (graf č. 16). O závislosti, resp. nezávislosti objemu vyplácených dávek a počtu penzí vypovídá i korelační koeficient obou řad (přírůstků počtu penzí a přírůstků objemu vyplácených dávek), který vykazuje hodnotu 0,0041. Graf č. 16 Dynamika v důchodovém pojištění Graf č. 17 Dynamika přírůstků v důchodovém pojištění (meziroční změna v %) % % 20% % 10% % 0% % počet důchodců v tis. osob počet důchodců v tis. osob průměrný měsíční starobní důchod průměrný měsíční starobní důchod v korunách dávky důchodového pojištění v b.c.v mld. korun dávky důchodového pojištění (vč. ozbr.složek) v mld. korun v b.c. dávky důchodového pojištění očištěné o míru inflace v mld. korun Pramen: ČSSZ; vlastní propočty 3.2. Ostatní sociální transfery Systém veřejného zdravotního pojištění není schopen plnit funkce bez mimořádných finančních zásahů státu schodky jsou prozatím nízké Veřejné zdravotní pojištění je v České republice provozováno Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a dále osmi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami. V polovině roku 2003 byly odhadovány celkové finanční zdroje v systému na přibližně 144,5 mld. korun, z čehož zhruba 76 % bylo pojistné veřejného zdravotního pojištění a zbytek jsou platby ze státního rozpočtu těm pojištěncům, které na ně mají ze zákona nárok (důchodci, studenti, aj.). Rozpočet na rok 2003 předpokládal očekávané výdaje ve výši 145,7 mld. korun, z nichž na zdravotní péči mělo připadnout přibližně 139,9 mld. korun. Výsledkem hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění je mírný schodek krytý pojišťovnami ze zdrojů minulých let (u VZP zvýšením dluhu vůči zdravotnickým zařízením, který proti roku 2003 vzrostl o 5 mld. korun). Pro rok 2004 je výsledné saldo zdravotních pojišťoven predikováno Ministerstvem financí opět jako záporné. I přes některá opatření s pozitivními efekty je očekáváno další zhoršování pozice VZP, která nebude schopna tvořit příděly do zcela vyčerpaného rezervního fondu. Rizikem je i potenciální možnost zadlužení ostatních zdravotních pojišťoven po vyčerpání finančních rezerv na účtech fondů. 4 V dávkách důchodového pojištění jsou ve zdrojích Ministerstva financí zahrnuty i ozbrojené složky, která Česká správa sociálního zabezpečení ve své statistice počtu důchodců neuvádí; v úvahu je také třeba brát podíl starobních důchodů na celkové výši vyplácených dávek důchodového pojištění tyto důvody relativizují závěry a jde proto o orientační propočet.

14 Výplata dávek nemocenského pojištění se během deseti let zdvojnásobila stejně jako výplata sociálních dávek Objem dávek nemocenského pojištění má podle rozpočtu na rok 2004 meziročně klesnout o 8,8 % v důsledku reformních změn. Zpomalení díky zmrazení valorizace vyměřovacích základů pro dávky nemocenského pojištění se předpokládalo už pro rok 2003, když bylo schváleno Sněmovou v rámci legislativních úprav tzv. povodňového balíčku. Růst nemocenských dávek byl a stále je spojen s vysokou vykazovanou nemocností a prodlužující se délkou pracovní neschopnosti. Značná rozdílnost podle regionů a také fakt, že nemocnost je nejvyšší u pracovníků s velmi nízkými příjmy, opravňuje k závěru, že jde z jisté části o reakci na vývoj trhu práce. Výplata sociálních dávek jako mandatorní výdaj je v celkovém objemu sociálních transferů zastoupena v podobě čtyř oddělených položek, které v úhrnu znamenají v rozpočtu na rok 2004 částku téměř 60 mld. (59,8), když v roce 1995 představovaly 30,7 mld. korun. V celkovém čísle je skryta významná legislativní změna u položek Státní sociální podpory (Všeobecné pokladní správy) a Ostatních sociálních dávek ovlivňující vykázané objemy dávek v letech 1995 a (To v úhrnu za časovou řadu nevadí, ovšem při srovnání dynamiky je lépe použít jako výchozí rok 1996.) Úspory ve výdajích na sociální dávky může v dalších letech přinést profesionalizace armády, kde jsou dávky vypláceny podle zvláštního režimu. Samo Ministerstvo financí připouští, že rozpočtová potřeba byla nadhodnocena. Dávky v nezaměstnanosti ovlivnil rostoucí počet lidí bez práce 10,3 % v prosinci 2003 proti 2,9 % v prosinci 1995 Nejrychleji z položek sociálních transferů rostla v posledních deseti letech podpora v nezaměstnanosti. Na tzv. pasivní politiku zaměstnanosti, kterou tvoří výplata dávek v nezaměstnanosti, připadlo ze státního rozpočtu v roce 1995 necelých 1,8 mld. korun, v rozpočtu na rok 2004 však už 7,9 mld. korun s tím, že proti roku 2003 šlo o nárůst o 18 %. Celkově za období vzrostly výplaty podpor v nezaměstnanosti 4,4krát. Na aktivní politiku zaměstnanosti, která není položkou mandatorních, ale quasi mandatorních výdajů, hodlá stát v roce 2004 vynaložit 4,2 mld. korun, když v roce 1995 činil tento výdaj 0,6 mld. korun. Dávky státní sociální podpory mají v roce 2004 přesáhnout 35 mld. korun Dávky na sociální péči prostřednictvím obcí jsou pestré s regionálně odlišnými přístupy, což komlikuje posouzení, zda jsou ve všech případech poskytovány oprávněně Samotná výplata peněz v položce státní sociální podpory (Všeobecná pokladní správa), která má jako sociální dávka největší váhu, dosahuje v rozpočtu na rok 2004 výše 35,1 mld. korun, ostatní sociální dávky 6,8 mld. a mandatorní sociální dotace zaměstnavatelům činí 3 mld. korun. Posledně jmenovaný sociální transfer znamená novou položku, která byla obsažena poprvé v návrhu státního rozpočtu na rok 2003 (do té doby byly prostředky zahrnuty částečně v jiných výdajích) jde o výplatu sociálních příspěvků zaměstnancům a na podporu zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností. Na dávky sociální péče poskytované prostřednictvím místní samosprávy je v rozpočtu na rok 2004 vyhrazeno 14,9 mld. korun. Jedná se o dávky sociální potřebnosti. Přitom právě u těchto dotací na výplatu dávek sociální péče obcemi vyvíjejí samosprávné celky na státní rozpočet nejvyšší tlak, který se projevuje i v dynamice poskytovaných peněz od roku 1995 stouply tyto dávky 3,6krát. Je také nepopiratelné, že tyto výdaje se velmi těžce rozpočtují, protože k jejich výplatě existují regionálně rozdílné přístupy. Také sám časový charakter těchto dávek je velmi pestrý, protože mohou být poskytovány jednorázově, krátkodobě či trvale. Výdaje na tyto dávky se zvýšily i v roce 2003, přestože nebylo zvýšeno životní minimum ani se nijak mimořádně nezhoršila sociální a životní úroveň lidí. Značné překračování rozpočtové výše dotací obcemi ukazuje na skutečnost, že zřejmě nemusí vždy docházet k jejich vyplácení podle individuálně posouzené celkové sociální a majetkové situace těch, kteří podporu dostanou. Takovýto postup mají přitom obce stanoven právními předpisy. Dílčí závěr Starobní penze tvořily v roce 2003 zhruba 48,2 % objem sociálních výdajů. V roce 2001 byl tento poměr 49,3 %, což bylo o více než 3 p.b. více než srovnatelná hodnota za země EU-15 v uvedeném roce. Snížení podílu v průběhu dvou posledních let však bylo způsobeno tím, že v České republice výrazně rostly jiné sociální výdaje než starobní penze. Korelační analýza objemu vyplacených dávek důchodového

15 pojištění a počtu důchodů neprokázala, že přírůstky vyplácených penzí odpovídají přírůstkům počtu důchodů. Objem vyplácených penzí byl vyšší. Všechny ostatní sociální výdaje státu s výjimkou dávek důchodového pojištění byly v roce 2003 na úrovni 99,2 mld. korun a proti roku 1995 stouply 1,96krát.

16 4. Zákonné mandatorní výdaje nemající charakter sociálních transferů Mezi nejvýznamnější mandatorní výdaje, které nesouvisejí se sociálními transfery (graf č. 15) a jejichž výplatu ukládá státu zákon, patří platba státu do zdravotního pojištění (všeobecná pokladní správa), na níž stát v roce 2004 předpokládá vydat 34,3 mld. korun (v roce 1995 to bylo 13,3 mld. korun). Za období tak rostly tyto platby tempem v průměru 10,8 % ročně. Graf č. 18 Struktura mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona Státní příspěvek k penzijnímu pojištění Příspěvek státu na podporu stavebního spoření Platba státu do zdravotního pojištění - VPS Výdaje na dluhovou službu Celkem mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Pramen: MF 4.1. Výdaje státu na dluhovou službu Obsluha dluhu státu má stát v roce ,4 mld. korun, což je 10krát více než v roce 1995 v posledních letech stoupala tempem 4 až 5 mld. ročně Vzhledem ke stoupajícímu zadlužení, které si vynucuje vydávat emise státních dluhopisů a pokladnicích poukázek, rostou nejen výdaje na dluhovou službu, ale i poplatky s touto aktivitou spojené. Růst těchto výdajů byl v uplynulých desetiletích nejrychlejší (pomineme-li dynamiku vyplácených státních příspěvků ke stavebnímu spoření, které vycházely z nižšího základu) a objem rozpočtu na rok 2004 byl proti roku 1995 více než 10krát vyšší. Jestliže v roce 1995 stála stát obsluha jeho dluhu (výdaje na dluhovou službu plus poplatky) 2,7 mld., v roce 2004 už 27,4 mld. korun. Přitom díky poklesu úrokových sazeb v ekonomice v reakci na nízkou inflaci mohl stát těžit i z nižších nákladů na nové emise dluhových instrumentů. O obrovském objemu nového financování dluhů svědčí skutečnost, že v posledních letech rostou náklady státu s ním spojené rychlostí 4-5 mld. ročně Další vybrané zákonné mandatorní výdaje nemající charakter sociálních transferů Příspěvek státu klientům stavebních spořitelen činil stavební spoření velmi atraktivní Kromě obsluhy dluhu a plateb státu do zdravotního pojištění, které jsou objemově nejvýznamnější položkami zákonných mandatorních výdajů nesouvisejících se sociálními transfery, patří do této výdajové skupiny ještě několik druhů výdajů, z nichž k nejdiskutovanějším patří zejména příspěvek státu na podporu stavebního spoření. Obliba tohoto produktu u českých střadatelů vedla k enormnímu růstu jak počtu uzavřených smluv, tak k naspořeným objemům - stavební spořitelny evidují okolo 9 mil. smluv, na nichž klienti naspořili za období 1993 až 2003 přes 180 mld. korun. Je nesporné, že k atraktivitě stavebního spoření přispěla právě státní podpora, díky které dosahovaly roční výnosy klientů stavebních spořitelen v reálné efektivní úrokové míře % ročně, a to i v situaci, kdy běžný úrokový výnos na termínovaných vkladech podobné splatnosti činil nejvýše 1,5-2 %. ovšem s poklesem úrokových měr v ekonomice se toto zvýhodnění stalo extrémně vysoké Pro stát to bohužel znamenalo při nastavených parametrech podpory masivní výdaj rostoucí exponenciálně (z 1,1 mld. v roce 1995 na 16,1 v rozpočtu na rok 2004). Úprava systému stavebního spoření proto patřila mezi jeden z prvních kroků loňského návrhu reformy veřejných financí. Po diskusích v Parlamentu (neprošly všechny změny navrhované vládou) je do budoucna závazek státu podporovat stavební spoření redukován na nižší roční objemy, ovšem paradoxně, díky nebývale

17 vysokému zájmu nových klientů stavebních spořitelen podporovanému silnou reklamou, výrazné vzrostl počet smluv. To znamená, že v roce 2004, kdy poprvé platí nové omezující podmínky, je stát nucen vydat dokonce více než v letech, kdy byla státní podpora velkorysejší. Penzijní připojištění ve své nynější komerční podobě zatím roli jednoho z pilířů penzijní reformy neplní, lidé v něm nespoří dostatečně Částkami v miliardovém řádu podporuje stát export, státní fondy a ve volebních letech i politické strany Přestože především stavební spořitelny argumentují silným multiplikačním efektem takto naspořených peněz (1 Kč úspor na stavebním spoření má přinášet až 5 Kč v bytové výstavbě), měla by být z národohospodářského pohledu zřetelně účinnější státní podpora penzijního připojištění. To může ve své nynější podobě komerčního pojištění, podle některých představ o penzijní reformě, hrát roli jednoho z jejích pilířů. Zatím však na účtech penzijního připojištění leží podstatně méně peněz než ve stavebních spořitelnách, čemuž odpovídá i výše výdajů státu. V příspěvcích na penzijní připojištění vydá stát podle rozpočtu na letošní rok 3 mld. korun, když v roce 1995 to bylo 0,8 mld. korun. Přestože podpora penzí je v ČR podle OECD v mezinárodním srovnání pokud jde o nastavený systém příspěvku pro klienty relativně velkorysá, lidé stále spoří málo. Zbývajícími položkami zákonných mandatorních výdajů, na něž musí stát vydat v rozpočtu roku 2004 více než jednu miliardu, jsou výdaje na volby a příspěvky politickým stranám (2,1 mld. korun, když v nevolebních letech kolísaly objemy od 150 do 730 mil. korun), transfery státním fondům (4,7 mld. korun s tím, že za posledních deset let stouply 5,6krát) a dotace na podporu exportu (přes 1,2 mld. korun, kdy příjemcem je především pojišťovna exportních úvěrů EGAP a Česká exportní banka). Dynamiku vybraných položek ukazuje graf č. 19. Graf č % 100% 80% Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona dynamika vybraných položek mimo sociální transfery (meziroční změny v %) Státní příspěvek k penzijnímu pojištění Příspěvek státu na podporu stavebního spoření Celkem mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Platba státu do zdravotního pojištění - VPS Výdaje na dluhovou službu 60% 40% 20% 0% -20% % Pramen: MF; vlastní propočty

18 5. Mandatorní výdaje vyplývající z jiných právních norem a smluvních závazků Rozmach českého hypotečního trhu zvyšuje nárok na podporu tohoto druhu úvěrů, k níž se stát zavázal jde však o výdaj relativně nízký ve výši 0,4 mld. korun pro rok 2004 Nově zatíží rozpočet jako mandatorní výdaj platba ČR do rozpočtu EU v roce 2004 alikvotní částkou za osm měsíců ve výši 16,9 mld. korun Zákonné mandatorní výdaje odčerpávají 56 % příjmů rozpočtu, ostatní mandatorní výdaje 5,5 %, ale rostou daleko vyšším průměrným ročním tempem Státní podpora hypotečního úvěrování jako výdaj spadající do kategorie ostatních mandatorních výdajů ukazuje výrazně rozmach českého hypotečního trhu, podporovaného v posledních třech letech všeobecným poklesem úrokových sazeb v ekonomice: klíčová dvoutýdenní repo sazba ČNB klesla z 5,25 % v lednu 2001 na 2 % v srpnu 2003 a na této úrovni leží dosud (koncem roku 1995 činila tato sazba 11,3 %). Tomu odpovídal i následný vývoj úrokových měr na trhu mezibankovních depozit a přizpůsobené sazby pro klienty komerčních bank u vkladových i úvěrových produktů. K rozhýbání trhu hypoték přispěla i speciální podpora největší banky pro drobnou klientelu, České spořitelny, spuštěním programu na podporu bydlení (byl součástí privatizační smlouvy mezi státem prodávajícím svůj podíl v ČS a zahraničním strategickým investorem, rakouskou Erste Bank). V konkurenčním prostředí výrazně zlevňovaly peníze na hypoteční úvěry i ostatní banky. Vyplácená státní podpora hypotečních úvěrů se tak zvýšila z pouhého milionu v roce 1996 na 430 mil. v rozpočtu roku (Významná je i podpora státu v podobě odpočtu úroků z těchto úvěrů z daňového základu pro ty, co čerpají hypoteční úvěr, což však snižuje rozpočtové příjmy a mandatorních výdajů se přímo netýká). Na objemu těchto mandatorních výdajů, které vyplývají z jiných právních norem a smluvních závazků a nepatří mezi položky kodifikované zákonem (41,5 mld. v roce 2004 proti 9,2 mld. sledované výchozí úrovně roku 1995), se však podpora hypotečního úvěrování, i přes nejrychlejší růst, podílí jen z nepatrné části. Její objem ve výši 0,4 mld. pro rok 2004 tvoří jen setinu úhrnného objemu této výdajové skupiny mandatorní výdaje plynoucí z jiných právních norem a smluvních závazků dosahují v rozpočtu na rok ,5 mld. korun, když v roce 1995 činily 9,2 mld. korun. Dominují v ní zcela státní záruky a nezaručené úvěry Státní železniční a dopravní cesty (právní úprava podle 77/2002 Sb.) ve výši 19,9 mld. pro rok 2004 (0,8 mld. v roce 1995). Počínaje letošním rokem jsou jejich součástí i platby České republiky do rozpočtu Evropské unie, které za poměrnou část roku 2004 (8 měsíců od květnového vstupu) mají činit 16,9 mld. korun. Mimo tuto položku představují transfery mezinárodním organizacím, MMF, Světové bance a česko-německému Fondu budoucnosti další 2,3 mld. (v roce 1995 činily 0,7 mld. korun). Dynamika úhrnu těchto ostatních mandatorních výdajů meziročně značně kolísá. Především vývoj posledních dvou roků sledovaného období způsobil, že v letech rostly průměrným tempem 18,2 % ročně. Jejich podíl na HDP je nízký (1,7 %) proti například zákonným mandatorním výdajům (16,9 %), resp. samotným sociálním transferům (13,2 %), nicméně proti roku 2003 (0,7 %) výrazně vzrostl. Letos má položka ostatních mandatorních výdajů odčerpat 5,5 % příjmů státního rozpočtu, zatímco zákonné mandatorní výdaje 56,3 % (z toho sociální transfery 44,2 %). Zatímco v roce 1995 zbývala z příjmů státního rozpočtu po odečtení všech uvedených typů výdajů více než třetina, v roce 2004 to bude něco přes 13 % (grafy č. 20 a 21).

19 Graf č. 20 Podíly na příjmech rozpočtu 1995 Graf č. 21 Podíly na příjmech rozpočtu ,4% 33,3% 41,9% 24,8% 56,3% 22,7% 2,1% 5,5% zákonné mandatorní výdaje quasi mandatorní výdaje ostatní mandatorní výdaje "zbytek" výdajů zákonné mandatorní výdaje quasi mandatorní výdaje ostatní mandatorní výdaje "zbytek" výdajů Pramen: MF, vlastní propočty Dílčí závěr Ostatní mandatorní výdaje jsou sice objemově daleko menší než zákonné mandatorní výdaje, ale jejich dynamika je velmi vysoká a dá se očekávat, že vzhledem ke struktuře položek tomu tak bude i v budoucnu. Proti roku 1995 vzrostly téměř pětkrát. Ve srovnání se zákonnými mandatorními výdaji je jejich objem přibližně desetinový.

20 6. Quasi mandatorní výdaje Část výdajů státního rozpočtu, u nichž povinnost vyplácet není daná zákonem ani jinými právními normami či smluvními závazky, má přesto charakter mandatorních dávek, protože stát se nemůže zříci jejich plnění. Mzdy v rozpočtové sféře (vč. pojištění a dotací FKSP) jsou v roce 2004 nominálně proti roku 1995 téměř dvojnásobně vyšší Výdaje na obranu dosahují 45 mld. korun a jsou po mzdách zaměstnanců státu druhým nejvyšším quasi mandatorním výdajem Investiční pobídky a aktivní politika zaměstnanosti znamenají v roce 2004 výdaj ve výši 7,3 mld. korun Do quasimandatorních výdajů patří zejména mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací (vč. pojištění a dotací Fondu kulturních a sociálních potřeb), které mají v celkovém objemu těchto tzv. quasi mandatorních výdajů státu největší podíl. V rozpočtu na rok 2004 je na ně vyčleněno 132,4 mld. korun (v roce 1995 šlo o pouze 73,2 mld. korun). V položce těchto výdajů však nejsou zahrnuty mzdy obsažené v rozpočtové kapitole ministerstva obrany v rámci vojenských výdajů. K největšímu meziročnímu skoku došlo v roce 2001, kdy objem uvedené položky mezd stoupl z 96 na 130 mld. korun). Na růst celkového objemu mezd státních zaměstnanců působil jak jejich zvyšující se počet, tak vývoj průměrné mzdy, která má v roce 2004 dosáhnout ve státní správě korun měsíčně (proti korunám v roce 2003) a v příspěvkových organizacích korun (proti korunám v roce 2003). Dalším objemnou položkou quasi mandatorních výdajů je rozpočtová kapitola Ministerstva obrany (bez sociálních dávek). Přestože ze všech položek této skupiny výdajů rostly prostředky pro Ministerstvo obrany nejpomaleji (v období průměrným tempem 6,4 % ročně), jsou objemy peněz druhé nejvyšší, hned po mzdách zaměstnanců rozpočtové a příspěvkové sféry. Meziroční pokles zaznamenaly výdaje na obranu také v roce Vojsko má přijít český stát v roce 2004 na 45,2 mld. korun (v roce 1995 činily výdaje 25,6 mld. korun). Jde o jedinou položku ze skupiny quasi mandatorních výdajů, u níž došlo v roce 2004 meziročně k poklesu výdajů. Naproti tomu objem peněz na investiční pobídky (na daňovou povinnost) je v roce 2004 meziročně vyšší o téměř 40 % a dosahuje 3,1 mld. korun. Jde o quasi mandatorní položku relativně novou, protože je součástí těchto výdajů od roku 2001, kdy na ni státní rozpočet uvolnil 0,6 mld. korun. Peněz na aktivní politiku zaměstnanosti má státní rozpočet v roce 2004 vydat téměř sedmkrát více než v roce 1995 (4,2 mld. proti 0,6 mld. korun). Růst této položky je tak proti ostatním částem quasi mandatorních výdajů státu nejrychlejší a je spojen se situací na trhu práce. Položky quasi mandatorních výdajů, které nejsou uvedeny v grafu č. 22, nepřesahovaly v úhrnu ani v jednom roce v období výrazně 1 mld. korun a z pohledu výdajů rozpočtu nepředstavují problém (zahraniční pomoc, humanitární pomoc, Visegrádský fond, platy duchovních a ostatní platby za provedenou práci vč. pojistného).

3. Sociální transfery

3. Sociální transfery 3. Sociální transfery Přes dvě třetiny objemu všech sociálních transferů připadá na penze jejich výplata je tak největším výdajem státního rozpočtu České republiky Sociální transfery rostly o něco pomaleji

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR)

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) A. Hospodaření státního rozpočtu 20 Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007 ve výši 483,3 mld.

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu

Více

Rozpočtový deficit a veřejný dluh

Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah přednášky Rozpočtový deficit a veřejný dluh Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy Fiskální kritéria Definice fiskální nerovnováhy nesoulad mezi veřejnými příjmy

Více

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje

VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011, rozpočet na rok 2012 Ministerstvo financí ČR říjen 2011 Vývoj daňových příjmů územních samosprávných

Více

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F

PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F Praha, 6. listopadu 2008 PRVNÍ TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2008: SKUPINA ČSOB VYKÁZALA 2,8 MLD. KČ ČISTÉHO ZISKU 1F Objem prostředků svěřených do péče Skupiny ČSOB: 714,1 mld. Kč (10% růst) Objem úvěrů poskytnutých

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016

Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016 Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016 Prezentace pro PT1 Praha 25.8.2016 ÚČASTNÍCI POČET ÚČASTNÍKŮ 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

1. Hmotná fixní aktiva v ekonomice České republiky

1. Hmotná fixní aktiva v ekonomice České republiky 1. Hmotná fixní aktiva v ekonomice České republiky Pomineme-li finanční aktiva v podobě nejrůznějších typů finančních úspor, představují fixní aktiva v ekonomice nakumulované hmotné bohatství. Vzniklo

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 V Praze dne 24. listopadu 2011 Sp. zn.: 240/11-NKU45/117/11 Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 (k sněmovnímu tisku č. 516) předkládané v souladu s ustanovením

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 7 11.. růst v % 1, 9, 5,7 8,5 1,8 15,, 1,8.. Dovoz zboží (fob)

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Soustava veřejných rozpočtů

Soustava veřejných rozpočtů 1 Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet 2 Soustava veřejných rozpočtů Evropský rozpočet Státní rozpočet Rozpočet vyššího územně správního celku (rozpočet krajů) Rozpočet místní = municipální (rozpočet

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Konferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze?

Konferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze? Konferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze? Hotel SOREA REGIA Bratislava 18. októbra 2016, JUDr. Vít Samek Změny ve III. pilíři 2012 až 2015: Transformace

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v čtvrtletí 2015 (mil. Kč) Výpůjční operace

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v čtvrtletí 2015 (mil. Kč) Výpůjční operace II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,0 mld. Kč, tj. o 624 mil. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 6,6 mld. Kč, zatímco

Více

1. Důchodové pojištění 1

1. Důchodové pojištění 1 1. Důchodové pojištění 1 Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tzv. první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření

Více

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy Červen 2013

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy Červen 2013 Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 5. Typy úspor českých domácností 5.1. Finanční aktiva Předchozí tradice zaměřená především na bankovní vklady V roce 2011 finanční

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

VÝVOJ MANDATORNÍCH VÝDAJŮ

VÝVOJ MANDATORNÍCH VÝDAJŮ VÝVOJ MANDATORNÍCH VÝDAJŮ Příloha č. 1 č. ř. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 index A. MANDATORNÍ VÝDAJE VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA Sociální transfery vč. ochrany zaměstnanců

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Odhad Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 5 1 1 růst v %, 9, 5,7 8,5 1,8 15,,,7, 5, Dovoz zboží

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

Finanční krize a česká ekonomika

Finanční krize a česká ekonomika Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011 Obsah Příčiny krize eurozóny

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2004

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2004 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2004 A. Návrh usnesení vlády České republiky o státním závěrečném účtu České republiky za rok 2004 Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 2005

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Ing. Josef Palán Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut studie č. 2.091

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

VI. Setkání starostů a místostarostů Jihomoravského kraje

VI. Setkání starostů a místostarostů Jihomoravského kraje VI. Setkání starostů a místostarostů Jihomoravského kraje Připravované změny zákona o rozpočtovém určení daní a aktuální informace o financování samospráv Ministerstvo financí ČR Mikulov červen 2011 Jan

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí C. Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 9 1 11 1 13 1 Výkonová bilance 1) mld. Kč 1 1 1 11 19 19 19 1 5 obchodní bilance ) mld. Kč 9

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny

Více

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky příznivě pokračuje a dochází také k přesunu těžiště růstu od čistých exportů k domácí poptávce. Dominantním faktorem

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více