Termodynamika pro +EE1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Termodynamika pro +EE1"

Transkript

1 ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné (teelné na foslní alva) elektrárny řeměna mechancké olohové a knetcké energe vody v mechanckou energ a následně elektrckou - vodní elektrárny řeměna slunečního záření na elektrckou energ (římo nebo zrostředkovaně) - sluneční, větrné, slaové geotermcké, Struktura nstalovaného výkonu a vyrobené energe v ČR řed zrovozněním JE emelín: Struktura výroby v roce 005: JE jaderné elektrárny P arní elektrárny uhelné E vodní elektrárny PP arolynové a lynové elektrárny OZE obnovtelné zdroje energe (ředevším bomasa) Předoklad světového vývoje výroby elektrcké energe:

2 ýroba elektrcké energe v České reublce je v nejblžší budoucnost možná ředevším na základě termodynamckých řeměn vodní áry. Energetcké výrobny odle druhu energe: elektrárny, telárny, výtony (kotelny) Energetcké výrobny odle druhu nasazení: základní, ološčkové (do P S ), ščkové Základní termodynamcké velčny telota míra knetcké energe elementárních částc hmoty daná translačním, rotačním a vbračním charakterem C, K tabs C 0 [ ] K měrná teelná dq J kaacta c, Q m c dt m c [ J] d kg K Rm c P c r - Mayerova rovnce M m R m unverzální lynová konstanta 8,34 JK.mol M m molová hmotnost [kg mol ] cp - Possonova konstanta závslá na očtu atomů c v molekule ( atom -. 66, -.4, 3 -,3) r r c cp absolutní ráce ráce vykonaná lynem jednorázově da dl dv [ kj ] techncká ráce ráce vykonaná lynem v racovním cyklu da dl v d [ kj ] telo úhrnná teelná energe ř výměně v termodynamckém systému dq du + da c d + dv [ kj ][ kwh][ kcal] vntřní energe du c d [ kj ] - daná čstě vntřním stavem, je stavovou velčnou nezávslou na hstor, vyjadřuje. termodynamcký zákon entale součet vntřní teelné energe a mechancké vtlačovací ráce d du + d( v) dq dl [ kj ] entroe charakterzuje změny tela vzhledem k telotě a vyjadřuje. termodynamcký zákon dq c ds s dq du d c s ln t0 0 C K s0 0 kj kg K Základní termodynamcké vratné děje zobarcký konst. konst. dq d cp d da dv zochorcký konst. konst. dq du c d da 0

3 zotermcký ln ln.. r a da da dq konst konst adabatcký.., konst konst q s ( ) ( ) 0 v r c a dq Základní termodynamcké cykly: Obecný cyklus Q Q L A da dq U du P Carnotův cyklus - složen ze dvou zoterm a dvou adabat ( ) ( ) ( ) S S S S S S Q Q Q P O P Jouleův-Braytonův cyklus lynové turbny - složen ze dvou zobar a dvou adabat v racovní oblast deálního lynu ( ) ( ) A dodaná A B A získaná D C q A D q B C l l O P ) ( ) ( l C D B C

4 - jednoduchá raktcká realzace - raktcká realzace s výměníkem tela a rozdělenou turbínou Clausus-Rankn cyklus arní turbny - složen ze dvou zobar a dvou adabat v racovní oblast áry a vody

5 suchost áry m x 0; [] s s + x( s s ) m + m v v + x( v v ) v v + x( v v ) l ( ) 3 l - adabatcká komrese v hlavním oběhovém čeradle (naáječce) - zobarcký ohřev v ohříváku ekonomzéru (součást kotle) 3 zobarcký a současně zotermcký var ve výarníku (součást kotle) 3 4 zobarcké řehřátí áry v řehříváku (součást kotle) 4 5 adabatcká exanze áry v turbíně 5 zobarcká a současně zotermcká kondenzace v kondenzátoru

6 l ( ) 3 l a kd

7

8 Kombnovaný arolynný cyklus - sojuje výhody a snžuje nevýhody obou cyklů (řílš vysoká výstuní telota u lynného a řílš nízká vstuní u arního), raktcká účnnost je 0.4 až 0.58 (lynový oběh s běžnou t C 350 C má účnnost 0.8 až 0.38, arní oběh s běžnou t 540 C má účnnost 0.8 až 0.4). - raktcké realzace a) výfukové lyny do klasckého arního kotle lus ohřev vody b) neřtáěný kotel, řtáění možné říležtostně (není jen výměník) c) aralelní sojení lynného a arního cyklu, které jsou relatvně samostatné d) velm těsná vazba mez oběhy, které nemohou racovat samostatně

9 Účnnost Clausus Rankn cyklu: l a e a kd a kd ' 6.5 MPa, t 430 C a > a 345 kj kg adabatcká exanze a tkd 37 C > e 6. 4 kpa a e 040 kj kg had a e 05 kj kg t c kJ kg kd kd 54.9 kj kg had a kd a

10 Střední telota řívodu tela: ( ) X X X X X X X s s s s q Dílčí účnnost fáze výroby áry: X 5 edy: < < a < < Přhřívání áry

11 0 ( 4 5 ) + ( 6 7 h0 + h0 ( ) + ( ) q + q 4 6 Podmínkou smyslulnost řhřívání je: < Zlešení teelné účnnost díky řhřívání je v rax až 4 %. Proto se oužívá jen u velkých elektrárenských bloků, kde navíc zlešuje termodynamckou účnnost. Příklad vyhodnocení účnnost Zadání: ta 500 C, a 9.5MPa,.5MPa, t 500 C t kd 33 C Okruh bez řhřívání áry: a, t a > a 3350kJ kg kd tkd c kJ kg t 33 C > 5kPa > 985kJ kg k e e a e N kd a N Okruh s řhříváním áry:.5mpa > 995kJ kg,, t 500 C > 3465kJ e N tkd 33 C > e 5kPa > e 35kJ kg N ( a e ) + ( e ) N kd ( ) ( ) ( ) ( ) 0 ( a N ) ( e ) Regeneratvní ohřev vody kg 0.43

12 ( ) 3 4 α Možné zvýšení účnnost díky regeneratvnímu ohřevu je oět okolo 3 %. Příklad vyhodnocení účnnost Zadání: Admsní ára je sytá, a 5 MPa, e 5kMPa a > 3 a 794kJ kg e > 4 e 860kJ kg > t > t c e kd kJ kg kd kd Okruh bez regeneratvních ohříváků (RO) áry: a e a Okruh s regeneratvním ohříváky (RO) áry: Z teelné blance RO určíme otřebné oměrné množství odběrové áry: αm 6 + M M + αm > RO 0 RO 0 α a 6 e α a ( ) α 794 e ( 860) 6 t tn t cp tn cp t N z s dagramu 6 Naříklad ro t N 00 C kj kg t N 00 C z s dagramu 6 5 kj kg α α 0.85 ( ) ( 5860) RO a e 6 e a 0.373

13 t [ C] [ ] N kj kg kj kg to [ ] 6 α [ ] [ ] Parametry vstuní áry Navýšení admsní teloty Navýšení admsního tlaku Snížení tlaku o exanz (tzv. rottlaku) ermodynamcká, teelná a celková účnnost Účnnost resektující nedokonalost termodynamcké řeměny v turbně (děj není zcela adabatcký a dochází k navyšování entroe sdílením tela do okolí) je tzv. termodynamcká účnnost.

14 hs a K D had a e otom výsledná teelná účnnost je: 0 D a celková účnnost elektrárenského bloku: el K P 0 D M G kde jsou: K - účnnost kotle P - účnnost arovodů 0.99, JE M - mechancká účnnost soustrojí SP D D M - termodynamcká účnnost na sojce G - elektrcká účnnost alternátoru r - elektrcká účnnost blokového transformátoru r

Termodynamika pro +EE1 a PEE

Termodynamika pro +EE1 a PEE ermodynamika ro +EE a PEE Literatura: htt://home.zcu.cz/~nohac/vyuka.htm#ee [0] Zakladni omocny text rednasek Doc. Schejbala [] Pomocne texty ke cviceni [] Prednaska cislo 7 - Zaklady termodynamiky [3]

Více

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ KIEICKÁ EOIE PLYŮ Knetcká teore plynů studuje plyn z mkroskopckého hledska Používá statstcké metody, které se uplatňují v systémech s velkým počtem částc Zavádíme pojem deálního plynu, má tyto základní

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

II. Stavové chování látkových soustav

II. Stavové chování látkových soustav II. Stavové chování látkových soustav 1 II. Stavové chování látkových soustav Stavové chování látkové soustavy vztah mez telotou, tlakem, objemem a množstvím látky v soustavě Proč tyto velčny? Defnce:

Více

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický

Více

Fyzikální chemie 1: Termodynamika Sylabus přednášky

Fyzikální chemie 1: Termodynamika Sylabus přednášky Fyzkální heme : ermodynamka Sylabus řednášky ohuslav aš Dooručená lteratura: P.W. tkns: Physal Chemstry, Oford Unversty Press W.J. Moore: Fyzkální heme, SNL, Praha Dvořák, rdčka: Základy fyzkální heme,

Více

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28. Středoeroské centr ro ytáření a realzac nooaných techncko-ekonockých stdjních rograů Regstrační číslo: CZ..07/..00/8.030 CT 07 - Teroechanka VUT, FAST, ústa Technckých zařízení bdo Ka. Základní úlohy z

Více

2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :

2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp : 2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný

Více

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu . PI regulátor Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po rostudování tohoto odstavce budete umět defnovat ojmy: PI člen, vnější a vntřní omezení, řenos PI členu osat čnnost PI regulátoru samostatně změřt zadanou úlohu

Více

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou

Více

III. Základy termodynamiky

III. Základy termodynamiky III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium

Více

3. CHEMICKÁ TERMODYNAMIKA

3. CHEMICKÁ TERMODYNAMIKA 3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;

Více

3. CHEMICKÁ TERMODYNAMIKA

3. CHEMICKÁ TERMODYNAMIKA 3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;

Více

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená

Více

Termodynamika ideálního plynu

Termodynamika ideálního plynu Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu

Více

Základy teorie vozidel a vozidlových motorů

Základy teorie vozidel a vozidlových motorů Základy teorie vozidel a vozidlových motorů Předmět Základy teorie vozidel a vozidlových motorů (ZM) obsahuje dvě hlavní kaitoly: vozidlové motory a vozidla. Kaitoly o vozidlových motorech ukazují ředevším

Více

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2 Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním

Více

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá

Více

KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ. Skutečné oběhy PSM #6/14. Karel Páv

KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ. Skutečné oběhy PSM #6/14. Karel Páv KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ Skutečné oběhy PSM #6/ Karel Pá Stlaitelná kaalina / krit [-] Ideální lyn: = rt (s hybou < %) Důody rozdílů mezi idealizoaným a reálným oběhem Odhylky od idealizae oliňují jak

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

Chemická termodynamika 14

Chemická termodynamika 14 3. CHEMICKÁ ERMODYNAMIKA Jak název naznačuje, vznkla termodynamka ůvodně jako výsledek úvah o vztahu mez telem a rací, o možnostech využtí a kvanttatvního určení řeměny tela v rác. Dnes je defnována obecněj;

Více

Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i

Stavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i ermodynamický ostulát: Stavová rovnice e stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní arametry Y i určeny jako funkce všech vnějších arametrů X j a teloty Y i f

Více

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 8. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 8. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 Elektrárny A1M15ENY řednáška č. 8 Jan Šetlík setlij@fel.cvut.cz -v ředmětu emailu ENY Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická, 166 7 Praha 6 První říad bez řihřívání: T = 1 MPa

Více

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Termodynamické základy ocelářských pochodů 29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických

Více

03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení

03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení 03 Návrh ojistného a zabezečovacího zařízení Roman Vavřička ČVUT v raze, Fakulta strojní Ústav techniky rostředí 1/14 htt://ut.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz ojistné zařízení chrání zdroj tela roti

Více

VY_32_INOVACE_G 21 17

VY_32_INOVACE_G 21 17 Název a adresa škly: Střední škla růmyslvá a umělecká, Oava, řísěvkvá rganizace, Praskva 399/8, Oava, 7460 Název eračníh rgramu: OP Vzdělávání r knkurenceschnst, blast dry.5 Registrační čísl rjektu: CZ..07/.5.00/34.09

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon

Více

Kinetika spalovacích reakcí

Kinetika spalovacích reakcí Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak

Více

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň Parní turbíny Dominanci parních turbín v energetickém průmyslu vyvolaly provozní a ekonomické výhody,zejména: Menší investiční náklady, hmotnost a obestavěný prostor, vztažený na jednotku výkonu. Možnost

Více

Jednosložkové soustavy

Jednosložkové soustavy Jednosložkové soustavy Fázové rovnováhy Prezentace je určena pro výuku. roč. studjního oboru Nanotechnologí a není dovoleno její šíření bez vědomí garanta předmětu. K jejímu vytvoření bylo použto materálů

Více

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok. 8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S

Více

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení:

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení: Příklad 1: Bilance turbíny Spočítejte, kolik kg páry za sekundu je potřeba pro dosažení výkonu 100 MW po dobu 1 sek. Vstupní teplota a tlak do turbíny jsou 560 C a 16 MPa, výstupní teplota mokré páry za

Více

NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU

NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU Václav DVOŘÁK 1 Abstract: The research object s a combned mxng valve develoed for mxng of natural gas and hydrogen as a gas fuel

Více

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly

Více

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon

Více

ENERGIE a její přeměny

ENERGIE a její přeměny Ing. Radim Janalík, CSc. VŠB TU Ostrava katedra energetiky Využití energetických zdrojů ENERGIE a její přeměny ENERGIE : co to vlastně je? Fyzikové ze 17.století definovali energii jako schopnost konat

Více

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu: Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní

Více

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV ŘÍRAA RAA TELÉ ODY (T) ŘEDNÁŠKA Č.. 7 ŘÍRAA RAA TELÉ UŽITKOÉ ODY (T) 1 T určená k mytí, koupání, praní, umývání, k úklidu OHŘÍÁNÍ: - ze studené nejčastěji pitné vody s teplotou 8-12 C - v ohřívači na teplotu

Více

přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D. Elektrárny B1M15ENY přednáška č. 6 Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D. ČVUT FEL Katedra elektroenergetiky E-mail: spetlij@fel.cvut.cz Termodynamika:

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak páry po expanzi ve vysokotlaké části turbíny

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná

Více

4. Příklady schémat vlastní spotřeby elektrické energie kondenzačních elektráren a tepláren Příklad schématu čs. konvenční elektrárny s blokem 200 MW

4. Příklady schémat vlastní spotřeby elektrické energie kondenzačních elektráren a tepláren Příklad schématu čs. konvenční elektrárny s blokem 200 MW 4. říklady schémat vlastní spotřeby elektrcké energe kondenzačních elektráren a tepláren říklad schémat čs. konvenční elektrárny s blokem 00 W a čtyřm bloky po 0 W. Výkon vyveden na napěťovo úroveň 0 kv

Více

345674 3456.4 789:;< 38;?@;5A3 %$(%&*%,!%$(%-# #)!! +#$!! 5$%3 3%!!%5$% 33% % %%!3 % ++ ++!+3%!5++! 9 /0%%! 3%5$% +$%,++!"! $(!#$% $!&63 )! & )%$#-&*%!)$!,!$ $)) 3&43$3% )& $%3% &'$! &/%$3 +!$+ $!&45$

Více

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T. 7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby:

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 4. cvičení Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak

Více

TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora

TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora Vysoká škola báňská Techncká unverzta Ostrava Fakulta metalurge a materálového nženýrství TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teore ocelářských pochodů studjní opora Zdeněk Adolf Ostrava 2013

Více

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu. 7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta

Více

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

Teplovzdušné motory motory budoucnosti Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání

Více

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I a SEMINÁŘ Z FYZIKÁLNÍ CHEMIE 2. část

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I a SEMINÁŘ Z FYZIKÁLNÍ CHEMIE 2. část Unverzta Jana Evangelsty Purkyně v Ústí nad Labe Přírodovědecká fakulta FYZIKÁLNÍ CHEMIE I a SEMINÁŘ Z FYZIKÁLNÍ CHEMIE. část Ing. Zdeňka Kolská, Ph.D. 007 1 ENO IUL JE SPOLUFINANCOÁN EROPSKÝM SOCIÁLNÍM

Více

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Skute né ob hy PSM #6/14. Karel Páv

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Skute né ob hy PSM #6/14. Karel Páv KAEDRA VOZIDEL A MOOR Skutené obhy PSM #6/ Karel Pá ody rozdíl mezi idealizoaným a reálným obhem Odhylky od idealizae oliují jak ysokotlakou ást, tak i ást nízkotlakou (ýmnu náln ále): Promnliost termodynamikýh

Více

ných ehřátých kapalin zásobníky zkapalněných plynů havarijní scénáře a jejich rozbor

ných ehřátých kapalin zásobníky zkapalněných plynů havarijní scénáře a jejich rozbor Procesy s účastí stlačených a zkaalněných ných lynů a řeh ehřátých kaalin zásobníky zkaalněných lynů havarijní scénáře a jejich rozbor Havarijní scénář Nebezečný otenciál zádrž nebezečných látek uvolnitelná

Více

E = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D

E = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D 11. GALVANICKÉ ČLÁNKY 01 Výočet E článku, γ ± 1... 0 Střední aktvtní koefcent z E článku... 03 Výočet E článku, γ ± 1... 04 Tlak lnu na elektrodě z E článku; aktvtní koefcent... 05 E článku a dsocační

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

13. Skupenské změny látek

13. Skupenské změny látek 13. Skuenské změny látek Skuenství je konkrétní forma látky, charakterizovaná ředevším usořádáním částic v látce a rojevující se tyickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Pro označení skuenství se

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA YSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ BRNĚ FAKULA SAEBNÍ PAEL SCHAUER APLIKOANÁ FYZIKA MODUL ERMODYNAMIKA SUDIJNÍ OPORY PRO SUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOANOU FORMOU SUDIA Recenzoval: Prof. RNDr. omáš Ficker, CSc. Pavel Schauer,

Více

Účinnost spalovacích zařízení

Účinnost spalovacích zařízení Účnnost spalovacích zařízení Účnnost je ukazatelem míry dokonalost transformace energe v zařízení. Jedná se o techncko-ekonomcký parametr. Vyjadřuje poměr mez energí využtou a energí přvedenou do zařízení,

Více

1/ Vlhký vzduch

1/ Vlhký vzduch 1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota

Více

Kruhový děj s plynem

Kruhový děj s plynem .. Kruhový děj s lynem Předoklady: 0 Chceme využít skutečnost, že lyn koná ři rozínání ráci, na konstrukci motoru. Nejjednodušší možnost: Pustíme nafouknutý balónek. Balónek se vyfukuje, vytlačuje vzduch

Více

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) B Měření secifického ovrchu sorbentů Vedoucí ráce: Doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. Umístění ráce: S31 1 MĚŘENÍ SPECIFICKÉHO POVRCHU SORBENTŮ 1. CÍL PRÁCE

Více

ů é Č ů Ú Řď ů ů ý ý ý ů ů ý ň ď Ť Ť Ť é é ý ů ý É ň é ů ý é ý ů ů ý ý ů ů é ů ý ý ý é é Ť ý é ý ď ý é ý Ó Ů ý Ů Ů Ů ú ů ďů é ý ý é ď ý ý ý ů ů é ů ů é ů é ý é Ů é é é ý Ť ů Ť é é é é ů é ý ý é Ť é é Ú

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE TEPLÁRNA NA BIOMASU BIOMASS HEATING POWER

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku ýsledky úloh C R, C R, κ 0, 0,088 0, 0,8 KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku 6 η 0,8 ( ){ { Obsah Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3. Příklad 1 1kg plynu při izobarickém ohřevu o 710 [ C] z teploty 40[ C] vykonal práci 184,5 [kj.kg -1 ]. Vypočítejte molovou hmotnost plynu, množství přivedeného tepla a změnu vnitřní energie ΔT = 710 [K]

Více

VY_32_INOVACE_G 21 11

VY_32_INOVACE_G 21 11 Náze a adresa školy: Střední škola růmysloá a uměleká, Oaa, řísěkoá organizae, Praskoa 99/8, Oaa, 7460 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkureneshonost, oblast odory.5 Registrační číslo rojektu:

Více

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký

Více

Parní turbíny Rovnotlaký stupe

Parní turbíny Rovnotlaký stupe Parní turbíny Dominanci parních turbín v energetickém průmyslu vyvolaly provozní a ekonomické výhody,zejména: Menší investiční náklady, hmotnost a obestavěný prostor, vztažený na jednotku výkonu. Možnost

Více

Termomechanika 4. přednáška

Termomechanika 4. přednáška ermomechanika 4. přednáška Miroslav Holeček Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů

Více

Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,

Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, případně suchost a měrnou entalpii páry. Příklad 2: Entalpická

Více

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování

Více

ZÁPISKY Z TSF WIKI SKRIPTUM. Date: 3. října 2012.

ZÁPISKY Z TSF WIKI SKRIPTUM. Date: 3. října 2012. ZÁPISKY Z SF WIKI SKRIPUM Obsah 1. Matematcký aarát 3 1.1. Strlngova formule 3 1.2. Základní defnce očtu ravděodobnost 3 1.3. ázané extrémy 6 1.4. Legendreova transformace 7 1.5. Homogenní funkce 8 1.6.

Více

ELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH

ELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrotechniky ELEKTRCKÝ SLNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ, NÁZVOSLOVÍ 2. STUPNĚ DODÁVKY ELEKTRCKÉ ENERGE

Více

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov Termo realizaci inooaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústa Technických zařízen zení budo GG . Úod Cykly lze cháat jako oběhy dějůd ři i kterých sledoaný objekt měním sůj j sta cestami, jež mají

Více

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln Souhrn 6. přednášky: 1) Terodynaka sěsí a) Ideální sěs: adtvta objeů a entalpí, Aagatův zákon b) Reálná sěs: pops poocí dodatkových velčn E Def. Y Y Y, d Aplkace: - př. obje reálné dvousložkové sěs V xv

Více

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?

2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout? 2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a

Více

Termodynamika. Martin Keppert. Katedra materiálového inženýrství a chemie

Termodynamika. Martin Keppert. Katedra materiálového inženýrství a chemie Termodynamika Martin Keppert Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz http://tpm.fsv.cvut.cz/ Co to je termodynamika Nauka o energii, jejích formách a přenosu Energie schopnost systému

Více

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W) TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC

Více

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,

Více

Energie, její formy a měření

Energie, její formy a měření Energie, její formy a měření aneb Od volného pádu k E=mc 2 Přednášející: Martin Zápotocký Seminář Aplikace lékařské biofyziky 2014/5 Definice energie Energos (ἐνεργός) = pracující, aktivní; ergon = práce

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014 Laser je řístroj, který generuje elektromagnetické záření monochromatické, směrované (s malou rozbíhavostí), koherentní, vysoce energetické, výkonné, s velkým jasem Základní konstrukční součásti evnolátkového

Více

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel

Více

Pomoc v nouzi. (m B je hmotnost rozpouštědla v gramech)

Pomoc v nouzi. (m B je hmotnost rozpouštědla v gramech) Pomo v nouz m / M n n n n n.. B B x m n g 000 mol kg M mb 0 m B (g mol ) (0 g) mb mb. n M n M m m B B B W B (m B je hmotnot rozouštědla v grameh).4 000 000 n 000 n n M V M V V M m ( ) 0 m m roztok mol

Více

Úloha syntézy čtyřčlenného rovinného mechanismu

Úloha syntézy čtyřčlenného rovinného mechanismu Úloha syntézy čtyřčlenného rovnného mechansmu Zracoval: Jaroslav Beran Pracovště: Techncká unverzta v Lberc katedra textlních a ednoúčelových stroů Tento materál vznkl ako součást roektu In-TECH 2, který

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) 1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve

Více

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

Termodynamické zákony

Termodynamické zákony ermoynamické zákony. termoynamický zákon (zákon zachování energie) (W je práce vykonaná na systém) teplo Q oané systému plus vynaložená práce W zvyšují vnitřní energii systému U (W je práce vykonaná systémem)

Více