Náklady práce a jejich struktura v ČR v období konjunktury po roce Jan Vlach Tomáš Kozelský

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Náklady práce a jejich struktura v ČR v období konjunktury po roce 2000. Jan Vlach Tomáš Kozelský"

Transkript

1 Náklady práce a jejich struktura v ČR v období konjunktury po roce 2000 Jan Vlach Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i., Praha 2010

2 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 420. publikaci Vyšlo v roce vydání, náklad 220 výtisků, počet stran 95 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: prof. Ing. Jaromír Gottwald, CSc. (VŠB Ostrava) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) ISBN

3 Abstrakt Autoři se pokoušejí definovat stěžejní problémy vývoje nákladů práce po roce 2000 v podmínkách konjunktury a integrace české ekonomiky do jednotného vnitřního evropského trhu. V důsledku cenové a mzdové konvergence postupně slábne konkurenční výhoda levné práce v ČR. První kapitola popisuje základní aspekty postavení úplných nákladů práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů. Druhá kapitola vymezuje základní makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR od roku Třetí kapitola charakterizuje použité informační zdroje a jejich metodická omezení. Problematice pohybu nákladů práce a jejich diferenciace se věnuje 4. kapitola. Pohyb nákladů práce v ČR autoři sledují v relacích se zeměmi EU. Klíčová slova: náklady práce, přímé náklady práce, nepřímé náklady práce, produktivita práce, zdanění práce Abstract The authors attempt to define the core issues of labour costs development after 2000 in terms of boom and integration of the Czech economy into the single European market. The price and wage convergence gradually diminishes the competitive advantage of cheap labour in the Czech Republic. The first chapter describes basic aspects of the position of total labour costs in the reproduction of economic and social relations. The second chapter defines the basic macroeconomic and institutional framework for the movement of labour costs since 2000 in the Czech Republic. The third chapter describes the information sources and their methodological limitations. The issue of labour costs movement and its differentiation is dedicated to the fourth chapter. The authors follow the movements of labour costs in the Czech Republic in relation to the EU countries. Keywords: labour costs, direct labour costs, indirect labour costs, productivity, labour taxation

4

5 Obsah Úvod Obsah a postavení nákladů práce v sociálně-ekonomických vztazích Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR Zdroje dat o nákladech práce a jejich využití pro mezinárodní srovnání Eurostat OECD Monitoring nákladů práce VÚPSV, v.v.i Struktura sledování nákladů práce Interpretace výsledků nadnárodních statistických šetření Náklady práce v ČR a ve státech EU Pohyb úplných nákladů práce a jejich struktury Pohyb úplných nákladů práce a produktivity práce v ČR Vývoj nákladů práce v ČR a v EU Zdanění práce Náklady práce v odvětvích Diferenciace úplných nákladů práce v ČR Odvětvové náklady práce v ČR a EU Shrnutí a závěr...73 Literatura...77 Příloha

6

7 Úvod Úvod Úroveň nákladů práce se významně podílí na tržním a výnosovém postavení podnikatelských subjektů a je důležitým faktorem podnikatelských aktivit (podnikatelské klima, substituce kapitálu a práce). Náklady na práci jsou v jednotlivých státech základnou národních výrobních a celkových reprodukčních nákladů a svou váhou a specifickým postavením v podstatné míře rozhodují o konkurenční pozici na globálním a evropském integrovaném trhu. V nadnárodním rozměru investoři při svém rozhodování přihlížejí ke komparativní pozici nákladů na práci. Struktura nákladů práce, tj. poměr mezi mzdovou složkou a sociálně personálními nákladovými složkami, odráží základní mechanismy rozdělovacích a přerozdělovacích procesů a ovlivňuje vztahy mezi zaměstnavateli, zaměstnanci, státem a jejich vzájemné aktivity. Cílem autorů je vyhodnotit změny faktorů utváření úplných nákladů práce (sociální model, cenová konvergence vč. ceny práce, hospodářská politika, produktivita práce, chování sociálních partnerů). S využitím metody deskriptivní analýzy a mezinárodní komparace studie ověřuje rozsah snižování výhody levné práce v ČR ve vzájemných souvislostech s integrací do jednotného vnitřního evropského trhu. Vyhodnocení pohybu ceny práce v období konjunktury a konvergenčních procesů po roce 2000 je východiskem pro identifikaci rizik a možných východisek. Předkládaná studie navazuje na úvodní studii z roku 2004 Náklady práce, 1 která stručně charakterizovala období let a kterou ve spolupráci s odborníky ze Svazu průmyslu a dopravy a ČMKOS zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (dále jen VÚPSV ) v roce 2004 pro Úřad vlády. Vedle zpracování metodiky zkoumání práce jako determinanty konkurenceschopnosti české ekonomy bylo výsledkem potvrzení relativně a absolutně nízkých nákladů práce v ČR v relaci k EU. Identifikace faktorů utváření ceny práce a jejich zhodnocení vyplynul trend zvyšování ceny práce v důsledku čerpání mzdového polštáře. Studie byla předmětem jednání sociálních partnerů na různých úrovních až po 52. zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR v dubnu Tripartita doporučila věnovat sledování nákladů práce v ČR v komparaci s ostatními zeměmi EU soustavnou pozornost. Zhodnocení základních problémů pohybu nákladů práce z pohledu proporcí změn makroekonomického rámce se opírá o výsledky výzkumu, které formulovaly studie vydané VÚPSV a odborné články z let , v rámci výzkumného záměru VÚPSV na léta Postavení úplných nákladů práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů v ČR a výstupy výzkumu českých a zahraničních institucí. Významným zdrojem informací byly závěry analýzy Náklady práce v ČR a v EU po roce 2003, kterou zpracoval VÚPSV, v.v.i. pro Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb sociálních partnerů, který byl spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. První kapitola popisuje základní aspekty postavení úplných nákladů práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů. Na ni navazuje druhá kapitola, která vymezuje základní makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR od roku Třetí kapitola charakterizuje použité informační zdroje a jejich metodická omezení. Problematice pohybu nákladů práce a jejich diferenciaci se věnuje 4. kapitola. Pohyb nákladů práce autoři sledují v relacích s ostatními zeměmi EU. Závěr 1 Baštýř, I., Prušvic, D., Vlach, J. Náklady práce. Praha: VÚPSV, Dostupné na 7

8 Úvod studie shrnuje získané poznatky a hledá směry doporučeného chování sociálních partnerů v období očekávaného oživení a následné konjunktury. Autoři děkují expertům Svazu průmyslu a dopravy ČR, Českého statistického úřadu a MPSV za poskytnuté konzultace k řešené problematice. 8

9 1. Obsah a postavení nákladů práce v sociálně-ekonomických vztazích 1. Obsah a postavení nákladů práce v sociálněekonomických vztazích Náklady práce obsahují výdaje a náklady vynakládané zaměstnavateli na zaměstnance. Základní složkou nákladů práce jsou mzdy a platy zaměstnanců, další složkou jsou nemzdové náklady, zejména sociální náklady, výdaje a požitky a personální náklady, dílčí složkou jsou daně a dotace spojené se zaměstnanými osobami. Náklady práce vyjadřují cenu nákupu práce zaměstnavateli na trhu. Jejich úroveň a vývoj osciluje kolem rovnovážného stavu mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. Pozice a politická síla sociálních partnerů při sjednávání mzdových a pracovních podmínek ovlivňují utváření nákladů práce. Minimálně roční platnost kolektivních smluv se odráží ve zpoždění, rigiditě nákladů práce za vývojem ekonomického výkonu a makro- a mikroekonomických proporcí. Objem nákladů práce na makroekonomické úrovni v daném období ovlivňuje rovnováhu národní ekonomiky, spotřebu a chování podnikatelských subjektů a státu a finanční zajištění systému sociálního a zdravotního zabezpečení. Úroveň a dynamika nákladů práce jsou ve vzájemné interakci s úrovní a dynamikou produktivity práce, relativní hladinou výrobních a spotřebitelských cen. V ekonomických vztazích jsou náklady práce významným faktorem konkurenční pozice: - v mezinárodním měřítku na makroekonomické úrovni; výše pracovních nákladů v jednotlivých zemích, popř. odvětvích, - vnitrostátně; výše nákladů práce jednotlivých podnikatelských subjektů uvnitř odvětví. Struktura nákladů práce představuje spojnici mezi ekonomickou a sociální sférou. Náklady práce jsou zdrojem převažující části příjmů nejpočetnější sociální skupiny - zaměstnanců. Je to především odměna za práci, tj. mzdy, platy a odměny za pracovní pohotovost, popř. ve statutárně nebo smluvně stanovených případech za neodpracovanou, avšak placenou dobu zahrnutou do náhrady mzdy. Mzdová a platová plnění zaměstnancům se spolu s dalšími zdroji podílejí na tvorbě finančních prostředků pro fondy sociální ochrany, z nichž se vyplácejí starobní a invalidní důchody, peněžní a naturální dávky v nemoci, kryjí se náklady zdravotní péče, popř. další sociální potřeby obyvatelstva. 2 Náklady práce současně zahrnují personální výdaje na získání a udržení zaměstnance a péči o jeho kvalifikaci. Výše a struktura nákladů práce ovlivňuje podnikatelské aktivity, motivuje zaměstnance a působí na vztahy mezi státem, zaměstnavateli a zaměstnanci a dalšími sociálními skupinami obyvatelstva. Limity možných úprav proporcí a architektury nákladů práce jsou vyrovnanost veřejných rozpočtů a konkurenceschopnost národní ekonomiky. Změny struktury úplných nákladů na práci musejí korelovat se změnami financování sociálního, zdravotního a vzdělávacího systému. Analýza nákladů práce představuje zodpovězení komplexu otázek o jejich úrovni, struktuře, produktivitě práce a souvislosti s pohybem sociálních vztahů. Struktura nákladů práce je utvářena aktivitami subjektů na trhu práce (tj. zaměstnavatelů a zaměstnanců) a systémem sociální ochrany a zdravotního zabezpečení. Vliv konkrétní pozice zaměstnavatelů a zaměstnanců na pracovním trhu se promítá do přímých nákladů práce (výše výdělku a formy a složky mezd a platů), sociálních požitků a smluvně, popř. zaměstnavateli dobrovolně poskytovaných sociál- 2 Pozicí nákladů práce v sociální oblasti se tento text dále zabývá jen pokud bezprostředně souvisí s postavením nákladů práce v ekonomických vztazích. 9

10 1. Obsah a postavení nákladů práce v sociálně-ekonomických vztazích ních plnění nebo plnění zajišťujících personální rozvoj zaměstnanců. Systém sociální ochrany určuje úroveň povinných sociálních výdajů do veřejných rozpočtů. Rozsah státem zabezpečované péče o pracovní sílu se odráží ve výši nákladů zaměstnavatele na zaměstnance a daňovém zatížení práce. Přímé náklady práce bezprostředně vyplývají z pozic sociálních partnerů na pracovním trhu, objem mezd se dynamicky vyvíjí. Charakter a intenzita pohybu závisí na uplatňovaných mechanismech utváření mzdového ocenění práce. V podnikatelské sféře je rozhodující formou smluvní stanovení úrovně a podmínek jejich poskytování. Nepodnikatelská sféra se řídí politickými rozhodnutími ohledně příjmů a výdajů státního rozpočtu, resp. spotřeby vlády. Pohyb nákladů práce je v obou sférách vzájemně provázaný. Výdaje z centralizovaných fondů sociální ochrany (zákonné sociální výdaje) mají charakter zaručených plnění v dlouhém časovém horizontu (příjmové zajištění v nemoci, úhrady zdravotní péče, invalidní a starobní důchody aj.). Důsledkem a současně předpokladem je podmínka co nejvyšší stability finančních zdrojů. Úroveň taxativně stanovených plateb do fondů sociálního a zdravotního zabezpečení musí být pokud možno dlouhodobá. Rovnováhu příjmů a výdajů zajišťuje zavýšení odvodů do solidárních fondů a zdanění na hrubých mzdách a platech. Zákonné sociální výdaje jsou sekundární, odvozenou veličinou. Prioritním faktorem rozhodným pro jejich výši je celková architektura utváření solidárních centralizovaných fondů sociální ochrany. Pro jejich výši jsou určující druhová rozmanitost, výše a konstrukce dávek poskytovaných z centralizovaných fondů a proporce, v nichž se na krytí finančních potřeb centralizovaných fondů sociální ochrany účastní na jedné straně adresně povinné odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců a na druhé straně neadresné výnosy přímých a nepřímých daní. Rozsáhlé možnosti kombinace vedou ke značné různorodosti konkrétního uspořádání národních systémů. Z mezinárodních srovnání vystupuje různorodost konkrétních systémů tvorby zdrojů a zaměření centralizovaných sociálně-ochranných fondů uplatňovaných v jednotlivých zemích. Enormní je rozdílnost sazeb povinných odvodů u zaměstnavatelů z hlediska jejich výše a účelu. Na tvorbě zdrojů pro centralizované sociálně-ochranné fondy se v jednotlivých zemích značně diferencovaně podílejí i povinné odvody z hrubé mzdy zaměstnanců nebo ostatní výnosy daňové soustavy. Souhrnné sazby povinných odvodů i úhrnné daňové zatížení hrubých mezd, tj. část nákladů práce, které směřují do veřejného sektoru, tzv. daňová mezera, v mezinárodním srovnání vykazují značné rozdíly. Jejich interpretace musí přihlížet ke konkrétnímu modelu sociální ochrany. Údaje naznačují dva základní typy systémů sociální ochrany: 1. Vysoký stupeň sociální solidarity a přerozdělovacích procesů, pro který je typická vysoká úroveň povinných odvodů zaměstnavatelů i zaměstnanců do centralizovaných sociálně-ochranných fondů a značný rozsah i výše plnění z těchto fondů poskytovaných podle principu solidarity a na druhé straně relativně nižší úroveň čistých výdělků. Typickými představiteli států, které uplatňují tento systém, jsou kontinentální státy jako Francie, Itálie, Rakousko a Německo a severské země jako Švédsko nebo Finsko. Tento typ sociální ochrany uplatňuje také ČR a postkomunistické státy. 2. Individuální odpovědnost za řešení sociálních a zdravotních rizik, anglosaský model, je systém uplatňovaný ve Velké Británii a v Irsku. Nízkým povinným odvodům zaměstnavatelů i zaměstnanců odpovídají nízká zaručená plnění, avšak na druhé straně relativně vysoká úroveň hrubých a zejména čistých mezd, z nichž musí 10

11 1. Obsah a postavení nákladů práce v sociálně-ekonomických vztazích zaměstnanci zajišťovat svou osobní ochranu před sociálními riziky (nemoc, stáří, nezaměstnanost aj.). Uvedená typologie má velice hrubý a schematický charakter. 3 V praxi jednotlivých zemí se oba typy vzájemně prolínají, v Evropě se nesetkáme s jejich ryzí podobou (např. systém státního zdravotního zabezpečení ve Velké Británii). Specifické postavení zaujímá dánský model sociální ochrany financovaný z vysokých nepřímých daní, který vykazuje vysoký stupeň solidarity s výraznými rysy rovnostářství. Dominantní postavení daně z přidané hodnoty (dále jen DPH ) pro financování sociálního zabezpečení se následně projevuje v její výši a v nízkém přímém zdanění práce, vysoké výdělkové a cenové hladině. 3 Většina zahraničních analytiků se odvolává na tří historicky vyvinuté typy sociálně-ekonomického modelu: - liberální s individuální odpovědností za řešení své sociální situace a své rodiny, vč. zdravotní péče, s výhradně osobní odpovědností za uplatnění na trhu a s nízkým rozsahem sociální politiky, např. USA, Kanada, Austrálie, - konzervativní, který charakterizuje paternalismus v rámci tradičního hierarchického uspořádání společnosti (křesťanská tradice a rodina), např. Německo a země kontinentální Evropy, - sociálně demokratický, s komplexní vládní sociální politikou zajišťující záchrannou síť a rovnost příležitostí a s vysokým stupněm solidarity v pojišťovenském a fiskálním systému, např. skandinávské země. Blíže: Esping-Anderson, G. The Three Worlds of Welfare Capitalism, Princeton University, Press, New Jersey, 1990 Karel Zeman ve studii Reflexe vývoje specializačních profilů ekonomik členských států EU v české ekonomice, Institut integrace České republiky do evropské a světové ekonomiky, VŠE, Praha 2009 vymezuje podle stupně regulace trhů práce na s. 32 následující typy sociálně-ekonomického modelu v EU: - severský model (Dánsko, Finsko, Švédsko, Nizozemsko), - anglosaský model (Irsko, V. Británie), - kontinentální model (Belgie, Lucembursko, Rakousko, Francie, Německo), - středomořský model (Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko), - skupinu nových členských postkomunistických států. 11

12 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR Pro vývoj nákladů práce od 90. let do současností mělo v duchu konceptu levné práce v ČR zásadní význam nastavení základních vztahů mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a státem v prvních letech ekonomické transformace: - tržní utváření mezd, kolektivní vyjednávání mzdových a pracovních podmínek, - státní rozpočet hradí náklady spojené se sociální situací zaměstnance a jeho rodiny, - na počátku transformace stát na sebe převedl náklady na výchovu nových pracovních sil, - pojišťovenský režim pokrývá základní finanční toky pro zajištění funkcí sociálního a zdravotního pojištění. Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání a zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě vytvořily institucionální rámec tržního utváření mezd a nákladů práce v podnikatelské sféře (zhruba 4/5 zaměstnanosti). Role státu se omezila na stanovení minimálních mzdových plnění (minimální mzda, minimální úroveň příplatků, zaručená mzda). Smyslem tohoto postupu je zabránit neodůvodněné diskriminaci zaměstnanců (např. podle pohlaví, věku, národnosti) a zajistit minimální rovné konkurenční prostředí na trhu zboží a služeb. Utváření platů v nepodnikatelské sféře si podrželo direktivní určování platových tarifů a dalších osobních náležitostí právními normami (zhruba 1/5 zaměstnanosti). Smyslem tohoto postupu je zajištění trvalého, kvalitního a racionálního výkonu činností a služeb institucí rozpočtové sféry a ochrana zájmů daňových poplatníků na efektivním vynakládání veřejných financí v oblasti odměňování za práci. Odměňování ve vysoké míře chrání zaměstnance před výkyvy nabídky a poptávky na trhu práce a tak zajišťuje stabilní podmínky funkcí veřejné zprávy, vzdělávacího systému, sociálního a zdravotního zabezpečení. Konkrétní projevy pohybu mezd, jako základní položky nákladů práce, v závislosti na společensko-ekonomické situaci, se projevují skrze chování rozdílných firemních mzdových systémů. Jejich podobu a pružnost určují: - vnější faktory: - situace na trhu zboží a služeb, - situace na trhu práce, - hospodářská a sociální politika, - vnitřní faktory: - způsob řízení firmy, - zájmy vlastníků, - zájmy managementu, - zájmy vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, - zájmy středně kvalifikovaných, popř. ostatních zaměstnanců, - zájmy sociálních skupin, - odborářská politika. 12

13 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR Institucionálním rámcem utváření mezd se ČR blíží liberálnímu modelu Velké Británie. Mzdové vyjednávání neprobíhá na národohospodářské úrovni, maximálně se omezuje na odvětví, těžištěm je atomizovaná podniková úroveň. Závaznost vyšších kolektivních smluv je omezená a sjednaná minimální úroveň mzdových tarifů v praxi komplexně nepokrývá odvětví. Sociální partneři při mzdových vyjednáváních nemají možnost se opřít o doporučení speciálních institucí. V mnoha zemích generální a odvětvové dohody při sjednávání mzdové dynamiky operují s doporučením vyplývajícím ze mzdového indexačního mechanismu (Belgie, Řecko, Lucembursko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Itálie). Významná role připadá i relaci k pohybu mezd a produktivity v okolních zemích, tj. k udržení konkurenceschopnosti (Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko). Sociální partneři se při vyjednávání často opírají o speciálně zřízené instituce na národohospodářské nebo odvětvové úrovni (např. Belgie, Finsko, Řecko, Nizozemsko, Irsko, Německo, Portugalsko, Švédsko, Itálie). 4 Rozsah a úroveň kolektivního vyjednávání stát ani sociální partneři v 90. letech systematicky nesledovali. Na vině byla rozdrobenost zaměstnavatelských organizací a odborů. Podle expertních odhadů v polovině 90. let kolektivní smlouvy vymezovaly a ochraňovaly mzdy pouze 1/3 zaměstnanců. Od roku 2002 rozšíření kolektivních smluv sleduje MPSV v Informačním systému o průměrném výdělku, od něhož data přejímá ČSÚ. Srovnatelné údaje za podnikatelskou sféru jsou k dispozici od roku Tabulka č. 1 Podíly zaměstnanců, placený čas, hrubé výdělky v podnikatelské sféře v režimu kolektivních smluv, relace k ostatním organizacím v % podíl zaměstnanců podnikatelské sféry 38,21 49,15 48,43 47,66 46,38 relace placených hodin v měsíci k průměru ostatních organizací relace průměrného měsíčního výdělku k průměru ostatních organizací relace mediánu měsíčního výdělku k mediánu ostatních organizací relace mediánu a průměrného měsíčního výdělku v režimu kolektivních smluv relace mediánu a průměrného měsíčního výdělku v ostatních organizacích 98,2 99,2 99,0 99,0 99,6 101,2 100,9 100,0 100,0 100,4 101,3 103,3 102,7 104,6 104,9 85,1 86,3 86,0 86,7 85,7 86,6 85,0 83,7 82,8 82,4 Zdroj: řada publikací ČSÚ Struktura mezd zaměstnanců za léta 2004 až 2008, kódy , , , , w , propočet VÚPSV Poznámka: Ostatní organizace jsou souhrnem údajů respondentů, kteří v šetření deklarovali, že kolektivní smlouvu nemají nebo údaj neuvedli. Uvedený rozsah kolektivního vyjednávání v ČR je v relaci k většině evropských zemí nízký. Navíc ve vysokém rozsahu mzdové a pracovní podmínky určuje zaměstnavatel svým jednostranným rozhodnutím a zaměstnanec se přizpůsobí nebo přechází do jiné organizace. Představu o rozšíření kolektivního vyjednávání v zemích EU, kde stát neurčuje statutární minimální mzdu, může poskytnout podíl zaměstnanců, jejichž minimální mzda se nachází v režimu kolektivního vyjednávání. 4 Blíže Barošová, M. Mzdová koordinácia na mikroúrovni v jednotlivých krajinách EÚ a v Nórsku. Bratislava: Výzkumný ústav práce, sociálnych vecí a rodiny,

14 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR Tabulka č. 2 Podíl zaměstnanců, pokrytých minimální mzdou prostřednictvím kolektivních smluv ve vybraných zemích v roce 2004 (v %) země míra pokrytí Dánsko Finsko 90 Itálie 100 Rakousko 98 Německo¹ 69 Zdroj: Funk, Lesch: Minimum wage in Europe. Research Summary. Cologne Institute for Economic Research, 200,. s.7 Poznámka: ¹ rok 2003 V uvedených zemích v roce 2004 minimální mzdu negarantoval stát, byla výsledkem dohody sociálních partnerů. Příčiny malého rozšíření kolektivních smluv spočívají v nízké odborové organizovanosti českých zaměstnanců (diskreditace odborového hnutí vzhledem k jeho funkcím v totalitním režimu) a v relativně silných pozicích malých a středně velkých zaměstnavatelů, kteří vznikli v procesu transformace. Ve většině podniků, ve kterých působily odborové organizace před rokem 1990, pracují i v současnosti. Pro nové malé a středně velké firmy je typická absence odborů. Význam kolektivního vyjednávání v procesu utváření mezd a podmínek výkonu práce v ČR oslabují i omezené možnosti státu rozšiřovat platnost kolektivních smluv uzavřených na nadpodnikové úrovni na další subjekty. 5 Institut vyšších kolektivních smluv má zabránit neodůvodněným konkurenčním výhodám těch zaměstnavatelů, kteří se brání poskytovat svým zaměstnancům odměnu za práci a výhody v daném tržním segmentu a regionu obvyklé a přiměřené. V roce 1993 nahradily 50% daň z objemu mezd, kterou hradil zaměstnavatel, příspěvky na sociální a zdravotní pojištění (dále jen sociální pojištění ) ve výši 49,5 % vyplacených hrubých mzdových prostředků, které se rozložily na zaměstnavatele ve výši 36 % a na zaměstnance ve výši 13,5 %. 6 Výše zákonného pojištění se postupně snižovala na 45 % v roce Tabulka č. 3 Sazby sociálního a zdravotního pojištění a příspěvku na politiku zaměstnanosti (zdanění mezd) v % zúčtovaných mezd plátce zaměstnavatel 50,00 1) 36,00 35,25 35,00 34,00 zaměstnanec - 13,50 13,25 12,50 11,00 celkem 50,00 49,50 48,50 47,50 45,00 Zdroj: Höhne, S., Šťastná,A., Šlapák, M., Kozelský, T. Bulletin No 24, Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Praha: VÚPSV, v.v.i. 2009, ISBN , dostupné na Poznámka: 1) daň z objemu mezd 5 6 blíže: nález Ústavního soudu č. 199/2003 Sb. ve věci návrhu na zrušení ustanovení 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Forma financování systému sociálního a zdravotního zabezpečení pojistným je pro svůj parafiskální charakter (předem stanovený účel použití) výnosově bezpečná. 14

15 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR Dislokace části sociálního pojištění na zaměstnance v roce 1993 provázela úprava daně z příjmu fyzických osob. Celkově se však daňové zatížení mezd zaměstnanců zvýšilo. Mzdová vyjednávání přihlížejí k daňovému břemenu a zaměstnanci, resp. odbory vyvíjejí v obdobích konjunktury tlak na růst hrubého výdělku, 7 tzn. zvyšují náklady práce. Tabulka č. 4 Skutečné zdanění hrubého výdělku na straně zaměstnance v % rok výdělek na fyzické osoby v metodice platné do roku 2008 výdělek na přepočtený počet zaměstnanců v metodice daňové břemeno daň z příjmů daňové břemeno daň z příjmů ,27 18, ,11 18, ,59 18, ,00 20, ,70 7, ,70 8, ,40 9, ,10 9, ,90 9, ,80 9, ,60 9, ,58 9,08 22,38 9, ,47 8,97 22,42 9, ,87 9,37 22,98 10, ,85 9,35 23,37 10, ,13 9,63 23,77 11, ,09 11,59 24,06 11, ,51 10,01 22,43 9, ,84 8,34 22,92 10, ,55 11, ,62 11, ,28 11,28 1 Zdroj: MPSV: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech , MPSV 2009, dostupné na propočet VÚPSV. Poznámka: 1) superhrubá mzda, daňovým základem je hrubý výdělek zvýšený o zákonné sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Do roku 2007 se odvedené zákonné sociální pojištění při výpočtu daňového základu pro daň z příjmu ze závislé činnosti odečítalo. Zvýšení daňového břemene zaměstnance v roce 2008 o 3 procentní body, resp. o 0,7 p.b. v metodice sledování průměrné mzdy platné od roku 2009, vyplynulo z reformy veřejných financí , 9 která není kontinuální s procesem daňové blíže Baštýř I., Prušvic D., Vlach J. Náklady práce. Praha: VÚPSV, 2004, s , dostupné na blíže Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců - Metodika. Praha: ČSÚ dostupné na Blíže Reforma veřejných financí Praha: MF ČR dostupné na 15

16 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR reformy z roku Dvojí zdanění mzdy, přes daňovou fikci superhrubé mzdy, 10 která operuje s pojmem rovné daně (ve skutečnosti ploché daně), v roce 2009 částečně eliminovalo snížení pojistného na sociální zabezpečení na straně zaměstnance o 1,5 p.b. Daňové břemeno kleslo o 1,4 p.b. V nové metodice vykazování mezd na přepočtené stavy se daňové břemeno zaměstnanců dostalo pod úroveň roku Zaměstnavatelé se z tohoto titulu nemusí obávat tlaku odborů na vyrovnání výdělku o vyšší odvedenou daň z příjmu. Celkové zdanění práce u zaměstnavatelů a zaměstnanců se od roku 1990 vyvíjelo v proporcích, které uvádí následující tabulka. Tabulka č. 5 Skutečné zdanění práce v letech v % (průměrné hodnoty) % ze zúčtovaných mezd daňová mezera % ÚNP rozdíl v p.b. rozdíl v p.b. 68,9 56,7 57,3 57,1 58,9-11,8-10,0 45,3 40,9 40,9 40,7 42,2-4,6-3,1 Zdroj: MPSV: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech , MPSV 2009, dostupné na Höhne,S., Šťastná,A., Šlapák, M., Kozelský, T. Bulletin No 24, Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Praha: VÚPSV, v.v.i. 2009, ISBN , dostupné na propočet VÚPSV Poznámka: Daňová mezera je rozdíl mezi náklady práce zaměstnavatele a čistým výdělkem zaměstnance. Hospodářské subjekty, zejména nově vzniklé podniky ve velké privatizaci, se zbavily značné části, resp. zcela, sociálních funkcí, které plnily před rokem V českém právu mzda, definovaná jako odměna za práci, vytvořila prostor, aby na počátku transformace stát na sebe převzal řešení sociální situace zaměstnance a jeho rodiny. Státní rozpočet hradí i výchovu učňů. Podniky tak získaly a využily možnost optimalizace nákladů. Vedle institucionálního rámce formovalo pohyb nákladů práce vytvoření mzdového polštáře. V letech se rozevřela mezera mezi cenou práce a produktivitou. Mzdy, které se pohybují kolem 70 % úplných nákladů práce, reálně klesly o 1/3. 11 Vyrovnávání vzniklé disproporce skončilo až v letech , tj. v letech těsně před přistoupením ČR k EU. Během let tak náklady práce v ČR rostly vysokým tempem bez ohledu na pohyb produktivity práce a inflace. Pohyb mezd zaplňoval mezeru mezi výdělkovou úrovní a produktivitou. 10 Hrubá mzda + sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které hradí zaměstnavatel, blíže Stulík R. Sjednocení vyměřovacího základu pro daně a odvody. MPSV, 2009 dostupné na 11 Při poklesu zaměstnanosti a společenské produktivity o necelou 1/10. 16

17 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR Graf č. 1 Vývoj výdělku a produktivity práce v ČR v % (1989=100 %) 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60, bazický index v % HDP/pracovník čistý reálný výdělek reálný hrubý výdělek Zdroj: Höhne, S., Šťastná A., Šlapák M., Kozelský, T. Bulletin No 24, Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky Praha: VÚPSV, v.v.i. 2009, ISBN , dostupné na MPSV: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech , MPSV 2009, dostupné na propočet VÚPSV Devalvace Kčs v letech 1990 a 1991 o zhruba 2/3 vytvořila měnový polštář s následnou vysokou mírou inflace. Cenová hladina podle odhadu VÚPSV v roce 1993 dosahovala zhruba 1/4 úrovně SRN. Měnová opatření provedená na počátku ekonomické transformace na makroúrovni vytvořila podnikům prostor pro nákladovou a mzdovou konkurenceschopnost v procesu orientace na evropské trhy. 12 Česká ekonomika patří k nejvíce otevřeným v rámci EU. 13 Podrobné statistické údaje však zatím nejsou dispozici, ani v rámci EU. Podle odhadů ČSÚ v roce 2007 dosahoval vývoz na produkci 31 % a na tržní produkci 35 %. Více než 90 % exportu tvořily průmyslové výrobky, český průmysl vyvážel přibližně 50 % své produkce. 14 Téměř 50 % podílu vývozu zboží a služeb na produkci v roce 2007 dosahovala Malta, kolem 40 % se pohybovaly Irsko, Belgie a Nizozemsko. Při konvergenci k proporcím EU si česká cenová hladina, vč. ceny práce, stále udržovala svoji nízkou úroveň. Vyrovnávání cenových hladin postupuje cestou inflace nebo zhodnocování národní měny, resp. oběma cestami. V rámci tohoto procesu se přibližují směnný kurz a parita kupní síly. ČR díky protiinflační politice ČNB po roce 2000 postupovala cestou zhodnocování měny. Materiálové a energetické vstupy do 12 blíže Švejcar, J. a kol. Česká republika a ekonomická transformace ve střední a východní Evropě. Academia 1997, ISBN Otevřenost české ekonomiky vyplývá z relativně vysokého podílu průmyslu. Obecně platí, že čím vyšší je váha průmyslu v národní ekonomice, tím vyšší jsou i dovozy a vývozy, služby se zatím v převážné míře spotřebovávají na domácím trhu. 14 blíže Rojíček, M. Statistika upřesňuje představy o otevřenosti české ekonomiky. Tisková zpráva ČSÚ z 5. března 2009, dostupné na 17

18 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR české ekonomiky se zlevňovaly, resp. vyrovnávaly růst cen na světových trzích. Podnikům operujícím na vnitřním trhu se tak vytvořilo stabilní prostředí pro jejich rozhodování a prostor pro zvýšení rentability. Vývozní podniky však v období , v důsledku zpevnění Kč o 1/3, resp. po připojení k EU o 1/5, narážely na postupné oslabování nákladové konkurenceschopnosti, vč. nákladů práce. Graf č. 2 Vývoj ÚNP a relativní cenové hladiny v ČR v letech (bazický index, 1999=100 %) 300,0 275,0 250,0 225,0 200, 0 175,0 % 150,0 125,0 100,0 75,0 50,0 25,0 0, ÚNP v Kč ÚNP v EUR ÚNP v PPS 108,6 112,6 108,6 118,9 126,6 134,1 144,2 153,0 158,0 169,3 177,2 128,7 151,6 155,3 166,8 189,5 205,6 224,9 262,0 117,3 123,5 132,0 139,0 146,3 149,8 161,1 165,0 Kč/EUR relativní cenová hladina EU-27 v p.b. 96,5 92,4 83,5 86,4 86,5 80,7 76,8 75,3 67,7 1,6 4,3 10,1 7,8 8,9 13,1 16,5 17,5 26,1 Zdroj: ČSÚ: Vývoj úplných nákladů práce v letech , ČSÚ, Praha 2010, kód w , dostupné na Eurostat: Economy and finance - Exchange Mates, dostupné na únor 2010, Eurostat: Eurostat: Economy and finance - Purchasing power parities, dostupné na únor 2010, propočet VÚPSV Sbližování diferencovaných cenových a výdělkových hladin jednotlivých zemí je dlouhodobý proces. Pro pohyb relativní cenové hladiny jednotlivých národních ekonomik má klíčový význam disponibilní kupní síla obyvatelstva, která však sama odráží úroveň rozvoje ekonomiky. Pro státy s nižším ekonomickým výkonem, s nižší produktivitou práce má nižší cenová hladina důležitou sociálně-ekonomickou ochrannou funkci. Na jedné straně zvyšuje reálnou kupní sílu výdělků, na druhé straně umožňuje nákladovou konkurenci na exportních trzích. V probíhajícím procesu konvergence 18

19 2. Makroekonomický a institucionální rámec pohybu nákladů práce v ČR působí další společenské, politické a přírodně-klimatické faktory. Z tohoto pohledu se budou patrně dlouhodobě reprodukovat a projevovat dílčí rozdíly cenových hladin a jejich struktury v rámci EU 15 v intervalu od 80 do 120 % (v případě Dánska se specifickým fiskálním a sociálním modelem 16 i výše). Během uvedeného období se relativně rychle přibližoval kurz Kč k její paritě kupní síly. Jestliže ještě v roce 2000 koeficient ERDI 17 dosahoval úrovně 2,0, potom v roce 2008 klesl na hodnotu 1,4. Méně ekonomicky vyspělé tradiční tržní ekonomiky EU jako Portugalsko, Španělsko, Řecko nebo Kypr vykazují index ERDI na úrovní 1,1 až 1,3. S vyrovnáváním cenové hladiny souběžně probíhá proces konvergence výdělkové hladiny v nominálním vyjádření po přepočtu směnným kurzem a v paritě kupní síly. Díky rychle rostoucí produktivitě práce a zpevňování koruny se pohyb výdělkové hladiny v EUR po přistoupení k EU oddělil od pomalejšího vývoje v postkomunistických zemích. Nominálně se tak z pohledu evropského trhu a investorů práce v ČR zdražovala. 15 Na objektivní proces konvergence výdělkových hladin v souvislosti s pohybem relativní cenové hladiny v rámci EU v nominálním a paritním vyjádření upozornil Baštýř, I. Srovnání úrovně a pohybu nákladů práce, nominálních a reálných mezd v ČR a vybraných státech EU. Praha: VÚPSV, 2006, ISBN dostupné na s Financování sociálního zabezpečení v Dánsku je založeno na přímých a nepřímých daních; vysoké ceny při vysoké výdělkové úrovni a nízkém sociálním pojištění. 17 Exchange Rate Deviation Index, poměr směnného kurzu a kupní síly. Tento ukazatel v podstatě říká, kolikrát více (méně) zboží a služeb je možné si koupit v dané zemi za jednotku měny referenční země, v našem případě za 1 EUR. Vysoký index ERDI je charakteristický pro méně vyspělé země, které využívají měnový polštář k udržení rovnováhy zahraničního obchodu. 19

20 3. Zdroje dat o nákladech práce a jejich využití pro mezinárodní srovnání 3. Zdroje dat o nákladech práce a jejich využití pro mezinárodní srovnání Zdrojem dat jsou úplné náklady práce (dále jen ÚNP ), které sleduje pravidelně v ročních intervalech v rámci statistiky práce Český statistický úřad (dále jen ČSÚ ) a náklady práce (labour costs - LC) sledované Eurostatem v rámci statistiky trhu práce. Oba ukazatele obsahují všechny náklady (výdaje) vynakládané zaměstnavateli na zaměstnance. Tvoří je mzdy a platy (pojímané jako přímé náklady práce) a nemzdové náklady zahrnující sociální náklady a výdaje, sociální požitky, personální náklady, daně a dotace (pojímané jako nepřímé, vedlejší náklady práce). ČSÚ definuje úplné náklady práce jako náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Jsou součtem přímých nákladů (mezd vč. náhrad), sociálních požitků, sociálních nákladů/výdajů, personálních nákladů/výdajů, daní (viz podrobné popisy těchto proměnných). Přijaté dotace od úřadů práce na veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa se odečítají. 18 Eurostat definuje náklady práce jako celkové náklady ze strany zaměstnavatelů na zaměstnaný personál. Zahrnují zaměstnaneckou kompenzaci, totiž mzdy a platy v hotovosti a v naturáliích, příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem, výdaje na odborné školení, další výdaje, jako náborové výdaje a výlohy na pracovní oděvy a daně z celkové zaměstnanosti považované za náklady práce minus různé přijaté dotace. 19 V zájmu přehlednosti a postavení nákladů v sociálně ekonomických souvislostech studie sleduje náklady práce ve struktuře 20 : - přímé náklady, tj. mzdy a platy, náhrady mezd, - nepřímé (vedlejší) náklady, tj. sociální požitky, sociální náklady a výdaje, personální náklady, daně a dotace. Základním zdrojem dat o struktuře a pohybu nákladů práce v ČR jsou pravidelná roční šetření prováděná ČSÚ od roku Výsledky úřad publikuje v prosinci následujícího roku v řadě publikací Úplné náklady práce 21. Získané údaje 22 se týkají: - organizací s 1 a více zaměstnanci, - všech odvětví, tj. CZ-NACE A - S. Údaje ČSÚ jsou vhodné pro zkoumání pohybu nákladů práce v ČR. Dílčí rozdíly v metodice sledování a zpracování dat Eurostatem však komplikují mezinárodní komparaci. Eurostat sleduje náklady práce v organizacích s 10 a více zaměstnanci. Metodika Eurostatu zahrnuje do přímých (mzdových) nákladů položky zahrnuté v ČR 18 ČSÚ: Statistický metainformační systém, Ukazatele. Dostupné na 19 Eurostat: Labour costs annual data, Reference Metadata in Euro SDMX Metadata Structure (ESMS), dostupné na 20 blíže Vývoj úplných nákladů práce v letech 1994 až Úvod. Praha: ČSÚ, 2010, kód w např. Náklady práce v roce Praha: ČSÚ, 2009, kód w Metodiku a náplň sledovaných nákladových položek popisuje např. Úplné náklady práce v roce Úvod. Praha: ČSÚ, 2009, kód w a výkaz ÚNP 4-01 dostupný na 20

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v

Více

Náklady práce v ČR a v EU po roce 2003

Náklady práce v ČR a v EU po roce 2003 Náklady práce v ČR a v EU po roce 2003 Studie zpracovaná pro Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU na počátku hospodářské krize. Tomáš Kozelský Jan Vlach

Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU na počátku hospodářské krize. Tomáš Kozelský Jan Vlach Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce v ČR a EU na počátku hospodářské krize Tomáš Kozelský Jan Vlach VÚPSV, v.v.i. Praha 2011 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc.

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Monitoring nákladů práce (návrh, pilotní ověření) Tomáš Kozelský, David Prušvic, Jan Vlach

Monitoring nákladů práce (návrh, pilotní ověření) Tomáš Kozelský, David Prušvic, Jan Vlach Monitoring nákladů práce (návrh, pilotní ověření) Tomáš Kozelský, David Prušvic, Jan Vlach VÚPSV Praha 2006 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2006,

Více

Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce po připojení ČR k EU. Tomáš Kozelský Jan Vlach

Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce po připojení ČR k EU. Tomáš Kozelský Jan Vlach Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce po připojení ČR k EU Tomáš Kozelský Jan Vlach VÚPSV, v.v.i. Praha 2010 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša,

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 5 a 6 Mzdy a srážky z mezd, odměňování,

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11

Personální činnost podniku mzdy. cv. 11 Personální činnost podniku mzdy cv. 11 Odměňování pracovníků Přímé odměny ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody ve finančním vyjádření Nepřímé odměny a výhody v nefinančním vyjádření Nehmotné

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace

Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Nominální konvergence české ekonomiky současný stav a vybrané implikace Václav Žďárek CES VŠEM, Praha www.cesvsem.cz Seminář MF ČR, Smilovice, 6. června 2007 Struktura prezentace 1. Úvod 2. Celkový pohled

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

6. Odměňování v podniku

6. Odměňování v podniku 6. Odměňování v podniku 1. Právní úprava odměňování...1 2. Definice mzdy...1 3. Vlivy působící na výši mzdy...2 4. Sjednávání mzdy ( zákon o mzdě )...2 5. Druhy mezd...2 6. Složky mezd...3 7. Srážky ze

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků.

Zahrnuje manažerské funkce výběr, rozmístění a vedení pracovníků. Úloha personální práce v podniku Organizování procesu změn ve struktuře a kvalitě lidských zdrojů organizace v souladu s potřebami, které jsou dány požadavky ekonomického a sociálního okolí podniku i požadavky

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD.

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Cíl prezentace 1. Zaměřit pozornost na ekonomické změny, především privatizaci

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Bulletin No. 8 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2007-2012

Bulletin No. 8 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2007-2012 Bulletin No. 8 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2007-2012 Vlastimil Beran Július Szabo VÚPSV, v.v.i. Praha 2014 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Česká republika Tab.0.1 Hlavní makroekonomické ukazatele národního hospodářství České republiky Mezinárodní srovnání Tab.0.2 HDP na 1

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Pojem mzda, struktura hrubé mzdy Pojistné na SZ a ZP Daň z příjmů ze závislé činnosti Účtování mezd Zálohy, pohledávky a závazky Mzdová evidence 1 Základní mzda Úkolová

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Zpracoval Odbor rozpočtu (62) MPSV ČR Praha, červenec 2015 MPSV_CJ_final.indd 1 19.08.15 13:58 MPSV ČR, Praha 2015 ISBN 978-80-7421-109-6

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: mzda, plat,

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013 Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR Praha, červenec 2014 MPSV ČR, Praha 2014 ISBN 978-80-7421-078-5 O B S A H strana

Více

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.

Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam. ROČNÍ ZPRÁVA dle vyhlášky č. 323/2005 Sb. Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, Tloskov 2, 257 56 Neveklov IČO 00640841 Tel.: 317740111 Fax: 317740113 podatelna.tloskov@seznam.cz Diagnostický ústav

Více

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY vyššího stupně na léta 2011 2012 platný pro rok 2012 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky Dodatek č. 1 Kolektivní smlouvy vyššího stupně

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

EKONOMICKÝ RŮST A REÁLNÁ KONVERGENCE V ZEMÍCH EU-5

EKONOMICKÝ RŮST A REÁLNÁ KONVERGENCE V ZEMÍCH EU-5 EKONOMICKÝ RŮST A REÁLNÁ KONVERGENCE V ZEMÍCH EU-5 Růžena Vintrová, Centrum ekonomických studií VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz www.cesvsem.cz Seminář odboru FP MF ČR Smilovice, 6. června 2007 OBSAH I. Ekonomický

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Osobní daně v Evropské unii

Osobní daně v Evropské unii Speciální analýzy květen 2013 Osobní daně v Evropské unii Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 EU 140 OFFICE 00 Praha 4 Česká tel.: +420 spořitelna,

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Odhad Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 933 9 9 95 9 růst v % 1, 1, 1,,,,9,1,1,,

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více