Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Člověk a společnost

Transkript

1 Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o. Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Člověk a společnost Mgr. Petra Zvarová Brno 2012 Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 1

2 Obsah ÚVOD... 3 Teoretická část... 4 Co je (a co není) mediální výchova a proč ji vlastně učit... 4 Cíle mediální výchovy... 5 Začlenění mediální výchovy do ŠVP a výuky... 6 Tematické okruhy mediální výchovy... 7 ARGUMENTACE... 8 Pracovní list REKLAMA, SOLIDARITA A POMOC LIDEM V NOUZI Pracovní list pro žáky č Zadání pro žáky organizace + internetové zdroje Pracovní list pro žáky č ČASOPISECKÉ KARIKATURY VELMOCÍ A PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ Příloha 1: Příklady dobové karikatury Příloha 2 Úkoly pro studenty HISTORICKÉ NOVINY Příloha 1 - Dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z doby husitství Pražská defenestrace (dramatizace) Bitva u Sudoměře (analýza videozáznamu) Vavřinec z Březové: Husitská kronika Příloha 2 - Dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z první světové války Ultimatum Srbsku Clevelandská dohoda ( ) Andrássyho nóta ( ) Brest-litevský mír ( ) Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona ( ) Manifest císaře Karla I. (16. října 1918) Pittsburská dohoda Tříkrálová deklarace (6. ledna 1918) Washingtonská deklarace ( ) Záznamy z deníků, korespondence, vzpomínky Deník vojáka ze srbské fronty Dopis z Irkutska Karla Sýkory MEDIÁLNÍ OBRAZ OLYMPIJSKÝCH HER Příloha 1 Základní principy olympismu Příloha 2 Olympijské hry a jejich problémy Příloha 3 Média a olympijské hry Příloha 4 Analýza médií k OH Peking a OH Vancouver Příloha 5 Seznam možných internetových zdrojů článků PROJEKT NÁRODNÍ DIVADLO? Kritéria hodnocení Harmonogram činností Historie Národního divadla Historie Národního divadla Pracovní list projekt Národní divadlo Vizualizace prozatímní otevření Národního divadla Nápovědy k tiskové konferenci Hodnoticí list projekt Národní divadlo PROPAGANDISTICKÝ LETÁK V SOCIALISTICKÝCH STÁTECH VE 20. STOLETÍ Příklady dobové propagandy Zadání pro studenty TELEVIZNÍ ZPRÁVY Z KOSTNICE Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 2

3 ÚVOD Tato příručka vznikla jako jeden z metodických dokumentů v rámci projektu ESF Příroda v obrazech, jehož cílem bylo propojení a implementace průřezových témat mediální a environmentální výchovy na Gymnáziu INTEGRA BRNO a který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Příručka by tedy měla sloužit především jako podpora pro začlenění průřezového tématu mediální výchova do jednotlivých předmětů. Příručka je rozdělena na část teoretickou, jejímž cílem je připomenout základní informace týkající se tohoto průřezového tématu, navrhnout jakým způsobem začlenit toto téma do školního vzdělávacího programu a také vyvrátit častý názor pedagogů, že mediální výchova je záležitostí pouze českého jazyka a informatiky. Druhá rozsáhlejší část je část metodická obsahující návrhy konkrétních lekcí, přípravy do hodin či projekty. Její součástí je také značné množství příloh a metodických listů, které mají pedagogům usnadnit jejich práci. Všechny tyto materiály najdete i na přiloženém CD. V závěru pak naleznete ještě seznam literatury, webových stránek a dalších odkazů týkajících se problematiky médií a mediální výchovy, které můžete využít ve své pedagogické praxi či dalším studiu daného tématu. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 3

4 TEORETICKÁ ČÁST CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT Mediální výchova je podle rámcového vzdělávacího programu jedním z průřezových témat. Mediální výchova však není pouze naukou o tvorbě mediálního obsahu, je hlavně naukou o tom, jak tomuto obsahu správně rozumět. Její náplní je tedy kritické vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu médií a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti a také tvorba mediálních sdělení a práce v realizačním týmu. Důležité je uvědomit si, že ne vše, co se týká médií a co se ve škole o nich řekne, musí být mediální výchovou. Mgr. Jaroslav Faltýn ve Světě průřezových témat 2 upozorňuje především na následující případy: Například žáci se seznamují s činností médií bez pochopení širších historických, sociálních a politických souvislostí; hodnotí vybraná média stylem líbí/nelíbí, učitel předkládá žákům své představy o estetické a etické hodnotě konkrétního média; žáci vytvářejí informační plakát; žáci hodnotí (pozitivně či negativně) reklamu bez poučené analýzy a interpretace významů, se kterými daná reklama pracuje; žáci besedují s redaktorem televizního zpravodajství, aniž se dozvědí informace o zrodu, konstrukci a cíli mediální zprávy. 1 Důležité tedy je, aby učitel žákům poskytl určitý vhled do dané problematiky, aby získali podstatné informace, na jejichž základě pak budou nejen hodnotit, ale hlavně analyzovat dané jevy. To vše je potřebné k tomu, aby si žáci uvědomili, že média se řídí svými vlastními zákony. Přínos mediální výchovy není jen v získání vědomostí o médiích a jejich fungování a osvojení si dovedností týkajících se mediální tvorby, jak si učitelé často myslí. Dalším důvodem, proč mediální výchovu vlastně učit, je také podpora žádoucích postojů a hodnot žáka. V neposlední řadě mediální výchova také významně napomáhá rozvíjet a posilovat klíčové kompetence žáka. Toto průřezové téma je také jednou z oblastí, kde můžeme přirozeně propojovat to, co žáci dobře znají, co je jim přirozené s tím, co je chceme naučit. Navíc je tak vybavujeme nanejvýš praktickými znalostmi a dovednostmi, které budou moci dnes a denně ve svém životě využívat a které jim napomohou v lepší orientaci v současném značně komplikovaném světě. 1 Faltýn, J.: Možnosti uplatnění Mediální výchovy. Svět průřezových témat 2. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 4

5 CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY Stručně řečeno cílem mediální výchovy je rozvíjet žáka tak, aby dosáhl určité úrovně mediální gramotnosti. To v sobě zahrnuje jak osvojení si základních poznatků o roli a fungování současných médií, tak získání určitých dovedností v oblasti tvorby mediálních sdělení a zapojení do mediální komunikace. Obvykle se setkáváme s následující klasifikací cílů mediální výchovy: rozvíjení schopnosti analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) rozvíjení komunikačních schopností, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci získání představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec vytváření představy o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) získání schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu získání schopnosti přizpůsobit vlastní činnost a potřebám a cílům týmu využívání potenciálu médií jako zdroje informace, kvalitní zábavy i naplnění volného času uvědomění si, že média neslouží jen k přenosu informací a pro lidovou zábavu, ale že každé médium má schopnost vyjadřovat se také uměleckými prostředky rozvíjení citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení uvědomění si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění rozvíjení citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména menšinách) i jednotlivci napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 5

6 ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY Průřezová témata jsou dnes povinnou součástí základního vzdělávání, tzn. že škola je musí zařadit do výuky, a tedy i do svého školního vzdělávacího programu. Je však záležitostí školy, jakým způsobem to udělá. Možností se nabízí hned několik: samostatný předmět dotovaný z disponibilních hodin implementace jednotlivých tematických okruhů do vybraných předmětů implementace mediální výchovy do všech předmětů projekty semináře Aby však mediální výchova mohla být účinná, je ji třeba vždy propojit se vzdělávacím obsahem konkrétních předmětů a s tím, co žáci znají ať už ze školy, nebo ze svého života mimo ni. Mediální výchova má největší vazby na vzdělávací oblast Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie a oblast Umění a kultura. Podíváme-li se však na její cíle a některé tematické okruhy, je jasné, že se mediální výchova dá implementovat i do dalších předmětů jiných vzdělávacích oblastí. Stejně tak se dá i propojit s dalšími průřezovými tématy. Zkuste si pro zajímavost jednou roztřídit obsahy denního tisku či televizních novin a sami uvidíte, že média zpracovávají obsahy týkající se nejen všech předmětů, ale i průřezových témat. V hledání průniku mezi vaším oborem a mediální výchovou vám může být nápomocen Vennův diagram (viz příloha) stačí se jen zamyslet a odpovědět na několik otázek. Při hledání styčných ploch mezi mediální výchovou a dalšími průřezovými tématy pak můžeme použít tzv. mediální kytičku (viz příloha). Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 6

7 TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY (podle RVP pro základní vzdělávání) Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu Zdroje: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno Svět průřezových témat 2. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 7

8 Argumentace ARGUMENTACE Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová Anotace Cílem této lekce je vést studenty ke schopnosti tvořit argumenty a rozeznávat platné argumenty od prostých tvrzení. Žáci se tedy seznámí s tím, co je to argument a kdy se využívá. Dále se naučí nacházet argumenty pro podporu určitého názoru nebo rozlišovat mezi prostým tvrzením a argumentem. Klíčové pojmy Argument, argumentace, diskuse, tvrzení Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka Klíčové kompetence Výukové metody a strategie Výchova k občanství ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia 1 2 vyučovací hodiny (lze zkrátit) Pracovní list pro studenty Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana Český jazyk - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - stavba mediálních sdělení - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve veřejné komunikaci - napomáhá k uvědomění si odpovědnosti za způsob formulování a prezentace svých postojů - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální Výklad, řízená diskuse, samostatná práce Obsah: 1) Co to je argument a kdy se používá 2) Hledání argumentů 3) Tvorba vlastních argumentů 4) Shrnutí, zpětná vazba Přílohy: 1) Pracovní list pro žáky Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 8

9 Argumentace 1) CO TO JE ARGUMENT A KDY SE POUŽÍVÁ Úvodní aktivita by měla žákům přiblížit, co to vlastně argument je a kdy je vhodné ho použít. Samozřejmě můžeme vyjít z toho, co už žáci vědí či si myslí. Jejich informace pak korigujeme a doplňujeme. Kolik budete věnovat aktivitě času, je jen na vás. Záleží také na tom, zda se studenti s touto problematikou již setkali či nikoliv. Teď trocha teorie. Argument je slovo cizího původu a má několik významů. My vycházíme z pojetí argumentu jako důvodu či důkazu, výroku uváděného k odůvodnění nějakého tvrzení. Je to tedy doklad toho, že nějaké tvrzení je či není pravdivé. Rozlišujeme několik druhů argumentů viz Argumentace je pak postup přesvědčování neboli také hledání důvodů, které mají podpořit určité stanovisko, tvrzení, postoj. Argumentujeme-li, pak uvádíme důvody či důkazy, něco dokazujeme, někoho přesvědčujeme. Argumentace nemusí být vždy objektivní, racionální, často se setkáváme s tím (zejména v politice), že mluvčí se často svými argumenty snaží působit na city takováto argumentace už má ale blízko k manipulaci. Ale jak píše Marek Picha: Prvotním cílem argumentace je přesvědčení protivníka (někdy též eufemisticky: partnera v diskusi), avšak pomocí racionálních prostředků. Argument není hádka: když argumentujete, nejde vám o to zastrašit protivníka či zapůsobit na posluchače jde vám o to nabídnout protivníkovi dobrý důvod pro to věřit, že určité tvrzení je pravdivé. Argumentace není jen prosté popření toho, co protivník říká, byť víte, že se zcela mýlí: chcete-li argumentovat, musíte nabídnout nějaký důvod, proč je protivníkovo tvrzení chybné. 2 Ten, kdo umí argumentovat, snadněji prosazuje své názory a požadavky, nenechá se snadno zatlačit do kouta při obhajování svých práv, nenechá se sebou manipulovat, protože je schopen odhalit manipulativní, chybné či chybějící argumenty, je schopen se správně rozhodovat, protože vidí pozitiva i negativa svého možného rozhodnutí a po zvážení kladů a záporů si teprve vybere optimální variantu atd. 2) HLEDÁNÍ ARGUMENTŮ Cílem této aktivity je naučit studenty najít argumenty vhodné pro podporu určitého tvrzení. Je třeba si dávat pozor, aby aktivita nesklouzla k diskusi o tom, který názor je ten správný, ale pouze k hledání vhodných argumentů pro podporu určitého stanoviska. Každý žák dostane pracovní list. Na přečtení zadání k této aktivitě a jeho vyřešení by mělo stačit deset minut. Žák zaškrtne odpovědi, které podle jeho názoru lze použít jako argumenty pro podporu zadaného stanoviska. Pak učitel/ka spočítá, kolik hlasů získaly jednotlivé sentence. Můžeme žáky nechat diskutovat o tom, proč jednotlivé sentence vybrali, nebo můžeme jejich výběr komentovat sami záleží na našich časových možnostech. Obecně ale platí, že vhodnější je ponechat co nejvíce aktivity samotným žákům. Naším úkolem je, abychom jejich připomínky směřovali 2 Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 9

10 Argumentace správným směrem, tudíž ne k obhajobě jednoho ze dvou stanovisek, ale k tomu, proč tu či onu sentenci vybrali nebo proč ostatní nepoužili. Důraz klademe na to, aby studenti správně rozlišovali mezi pádnými argumenty, protiargumenty, argumenty, které reagují na jiný argument atd. 3) TVORBA VLASTNÍCH ARGUMENTŮ Na závěr necháme studenty vytvořit několik vlastních argumentů pro dané stanovisko i proti danému stanovisku. To jim můžete určit sami nebo můžete vybrat z následujících možností: o je zapotřebí omezit množství násilí na televizních obrazovkách o stát by neměl zvyšovat nejvyšší povolenou rychlost na dálnicích o sportování je nejvhodnější způsob trávení volného času o sledovat zprávy či číst noviny by měl každý Žáky je třeba upozornit, že v tuto chvíli nejde o to, jaký názor oni sami zastávají, ale o to, aby dokázali vytvořit příslušné argumenty. Na vypracování argumentů by mělo stačit deset minut, po vypršení časového limitu společně projdeme, co žáci vytvořili. Nabízí se také varianta, kdy studenty rozdělíme do menších skupinek a necháme je tvořit argumenty buď pro, nebo proti vybranému stanovisku. Po vypršení časového limitu dáme slovo jednotlivým skupinkám a ostatní vyzveme, aby zhodnotili platnost vytvořených argumentů. Opět studenty upozorníme, že nám nejde o zaujetí stanoviska k dané problematice, ale o schopnost vytvořit platný argument. 4) SHRNUTÍ, ZPĚTNÁ VAZBA Nejprve žáky vyzveme, aby se ve třech bodech pokusili zformulovat, co se dnes naučili. Společně si odpovědi projdeme, popřípadě doplníme. Zeptáme se žáků, která aktivita jim dělala největší potíže a proč. Úplně na závěr si ještě jednou zopakujeme, co je to argument a v kterých situacích jej můžeme využít. Použité zdroje: Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha /kavarna.asp?c=a081003_114748_kavarna_bos Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 10

11 Argumentace Pracovní list V současnosti se opakovaně objevuje diskuse na téma snížení hranice trestní odpovědnosti pod hranici 15 let. Která z následujících tvrzení bys použil/a na podporu opačného stanoviska? Osoby mladší patnácti let páchají čím dál tím více závažných trestných činů. Brutální scény, které se objevují ve filmech a počítačových hrách, napomáhají nárůstu kriminality mladých. Umístění dospívajících do vězeňských ústavů s nepřirozenou atmosférou je v mnoha ohledech značně riskantní (rozšířená šikana, často okolnostmi vynucená homosexualita, utvrzování v nesoběstačnosti, zpřetrhání či minimálně vážné ohrožení existujících osobních vazeb a emocionálních pout apod.). O rozsahu, vývoji a nebezpečnosti kriminality mládeže, která ještě nedovršila 18 let, koluje mnoho mýtů a zkreslení. Od roku 1997 u mladistvých a od roku 2000 u dětí mladších 15 let lze sledovat dlouhodobý a poměrně výrazný pokles registrovaných provinění a činů jinak trestných. Mladí lidé už ve 14 letech dobře vědí, kdy se dopouštějí trestné činnosti. Tvrzení, že se u nás s delikventními dětmi "nedá nic dělat, je jen projevem značné neznalosti. Existují i země, kde zůstává dolní hranice trestní odpovědnosti stejně jako v ČR zachována na tradičních 15 letech, aniž by tyto státy měly problémy s dětskou kriminalitou výraznější, než je tomu v zemích s nižší dolní hranicí trestní odpovědnosti. Policie, ale i pracovníci ve školství často upozorňují na zvyšující se závažnost činů, na brutalitu, s níž jsou páchány, a vůbec vysokou agresivitu dospívající generace delikventů. Požadavky na snížení trestní hranice jsou výrazně ovlivněny sérií dopodrobna zachycených případů násilných trestných činů v médiích. Nezáleží tedy ani tak na tom, od jakého věku lze dospívajícího před trestní soud postavit, nýbrž na tom, jaký druh sankce a na jak dlouhou dobu mu lze uložit. Alternativy k tradičnímu, nedostatečně účinnému trestání výrazně rozšířil a obohatil zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který je umožnil v omezeném rozsahu ukládat i delikventním, avšak trestně dosud neodpovědným dětem, a tak fakticky prolomil hranici jejich "sankční nedotknutelnosti. Více než čtyři pětiny z dotázaných jsou pro snížení trestní hranice trestní odpovědnosti mládeže pod 15 let, což znamená, že souhlas se snížením hranice trestní odpovědnosti výrazně zesílil. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 11

12 Argumentace Vytvořte několik argumentů pro následující stanovisko (+) i proti (-) následujícímu stanovisku: 1).. 2).. 3).. 4).. 5).. 6).. Napište ve třech bodech, co jste se dnes učili: 1) 2) 3) Napiš, co ti dělalo největší potíže:. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 12

13 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová Anotace Cílem lekce je navázat na tematický celek Výchovy k občanství s názvem Lidská setkání. Žáci si zopakují témata, kterým se věnovali (solidarita a pomoc lidem v nouzi), a dále si je prohloubí. Lekce je zaměřena na seznámení s prací a působením vybraných humanitárních organizací, sbírek a nadací nejen českých, ale i světových. Součástí lekce je také téma sociálních reklam, tedy reklam výše zmíněných společností. Žáci se zaměří na to, jakým způsobem se autoři snaží zapůsobit na diváky, jaké prvky ve svých spotech využívají, a budou sledovat společné a rozdílné znaky těchto mediálních sdělení. Lekce je rozdělena do tří částí; je možné je realizovat během tří dvouhodinových celků nebo také během jednoho dne. Klíčové pojmy Reklama, sociální reklama, nadace, sbírka, humanitární organizace, solidarita, pomoc lidem v nouzi Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky Výchova k občanství druhý stupeň ZŠ, nižší stupeň víceletých gymnázií 6 vyučovacích hodin Flipchart nebo balicí papíry, fixy, počítače s připojením k internetu, pracovní listy, projektor, tiskárna Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka Klíčové kompetence - osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - multikulturní výchova - environmentální výchova Z, VV, HV, ČJ -fungování a vliv médií ve společnosti - stavba mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům - umožňuje pochopení cílů a strategií mediálních obsahů - umožňuje získat představy o roli médií ve společenských situacích - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální - kompetence občanské Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 13

14 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi - kompetence pracovní Výukové metody a strategie - diskuse - samostatná práce - skupinová práce Obsah: 1) Opakování, organizace zabývající se pomocí lidem v nouzi, sociální reklama 2) Samostatná práce 3) Prezentace, rozbory, diskuse, zobecnění, hodnocení Přílohy: 1) Pracovní list č. 1 2) Zadání pro žáky 3) Otázky pro samostatnou práci 4) Pracovní list pro žáky č. 2 ZDROJE: Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, Kladno Stránky nadací, sbírek, humanitárních organizací: Reklamní spoty: (Konto bariéry, Lékaři bez hranic, Tříkrálová sbírka, Amnesty International, Člověk v tísni) (Pomozte dětem) (Amnesty International) (Tříkrálová sbírka) (UNICEF) (UNICEF) (UNICEF) (český UNICEF) Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 14

15 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi ČÁST PRVNÍ OPAKOVÁNÍ, ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE POMOCÍ LIDEM V NOUZI, SOCIÁLNÍ REKLAMA Průvodcem pro práci žáků v této části lekce je příloha Pracovní list pro žáky č. 1., žáci by měli na otázky odpovídat postupně. Nejprve si s žáky připomeneme témata týkající se solidarity a pomoci lidem v nouzi. Necháme studenty do pracovního listu napsat, kdo může být oním člověkem v nouzi. Nad odpověďmi diskutujeme, snažíme se žáky přivést na další možnosti. Dále se zeptáme žáků, kdo se zabývá pomocí těmto lidem. Probereme s nimi všechny možnosti a pak žákům oznámíme, že dnes se zaměříme na sbírky, nadace a humanitární organizace a to, jak se prezentují v médiích. Necháme žáky do pracovního listu zapsat, které sbírky či humanitární organizace znají a kde se s nimi setkali. Můžeme žákům napovědět, ať si zkusí vzpomenout, jestli některou neznají z médií. Dalším úkolem pro žáky je zamyslet se nad tím, jakým konkrétním způsobem tyto organizace lidem pomáhají. Odpovědi se snažíme zpřesnit či doplnit, aby žáci získali co nejúplnější přehled o aktivitách a výsledcích práce těchto organizací a také smyslu této činnosti. Necháme studenty odpovědět ještě na další otázky: - Jakým způsobem se tyto organizace prezentují na veřejnosti? - Jedná se také o reklamu? (necháme žáky diskutovat) - Co je to reklama, jaké jsou její cíle? (odpověď necháme žáky zapsat) - Liší se nějak reklama těchto institucí od klasických reklam? (opět necháme prostor pro krátkou diskusi, nakonec vysvětlíme žákům, že rozlišujeme několik typů reklamy: produktovou, značkovou, sociální a ideovou, přičemž každá z nich má trochu jiný cíl) ČÁST DRUHÁ PRÁCE VE SKUPINÁCH Rozdělíme studenty do sedmi skupin. Každá skupina si vylosuje jednu z organizací či sbírek. Úkolem každé skupiny je během dvou vyučovacích hodin vyhledat a zpracovat informace potřebné k tomu, aby mohli tuto organizaci či sbírku prezentovat před zbytkem třídy. Nejdůležitější informace budou zaznamenávat na list z flipchartu nebo velký balicí papír. Součástí prezentace každé skupiny by měla být také projekce a rozbor sociální reklamy dané organizace. Aby studenti neztráceli čas vyhledáváním vhodných internetových stránek, neboť to není cílem naší lekce, mají hned u názvu organizace či sbírky uvedeny také alespoň dva základní odkazy, se kterými mohou pracovat (viz příloha Zadání pro žáky). Při práci by žákům mohly pomoci následující otázky (také viz příloha Otázky pro samostatnou práci): - představení organizace či sbírky Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 15

16 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi 1. Jedná se organizaci či sbírku českou či mezinárodní? 2. Jak dlouho působí v České republice? 3. Čím se daná organizace zabývá obecně? 4. Jaké jsou její konkrétní projekty, aktivity? 5. Kde všude působí, respektive pomáhá? 6. Jakým způsobem získává finance pro své aktivity? 7. Jaké jsou její úspěchy, konkrétní opatření či kroky? 8. Jaké je logo, symbol či maskot této organizace? 9. Je tato organizace spjata s nějakou známou osobností? + další informace, se kterými se setkáte a budou vám připadat důležité či zajímavé - rozbor reklamních spotů 10. zaměřte se na následující věci ty vám pomohou správně reklamní spot analyzovat: kde se děj odehrává jaký je námět kdo v něm vystupuje hudba barvy, barevnost proč autoři tohoto reklamního spotu volí zrovna takové prostředky, čeho tím chtějí dosáhnout co na vás působí nejvíce a proč + další okolnosti, které vám připadnou důležité či zajímavé Žáky upozorníme, aby se neomezovali pouze na návodné otázky. Ty jim mají být pouze pomocníkem. Analýza by měla být souvislým rozborem, nikoli sérií odpovědí na výše uvedené otázky. Žáci by se měli stát odborníky na danou organizaci či sbírku, měli by umět odpovědět na doplňující otázky ze strany žáků či učitele. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 16

17 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi ČÁST TŘETÍ PREZENTACE, ROZBORY, DISKUSE, ZOBECNĚNÍ, HODNOCENÍ Závěrečná část lekce je věnovaná prezentacím práce jednotlivých skupin. Nejprve necháme každou skupinu, aby prezentovala informace o dané organizaci či sbírce, a poté necháme ostatním žákům prostor, aby mohli klást doplňující otázky. Poté přistoupíme k promítnutí vybraného reklamního spotu a jeho analýze. Když skupinka skončí svůj výklad, můžeme se pokusit rozvinout krátkou diskusi na toto téma zda všichni žáci souhlasí s analýzou, zda by některé věci interpretovali jinak či si všimli něčeho podstatného, co skupina opominula atd. Poté předáme slovo další skupině. Poté, co se vystřídají všechny skupiny, přistoupíme k samotnému závěru lekce, který by měl být jakýmsi zobecněním získaných poznatků, shrnutím a zároveň by měl vést k zaujetí vlastního postoje k této tématice. V tuto chvíli žáci již pracují opět zcela samostatně. Nejprve necháme studenty vypracovat pracovní list (viz Pracovní list pro žáky č. 2), poté vše projdeme ještě jednou se studenty společně, tam kde je to třeba, necháme prostor pro diskusi. Zaměříme se na následující témata: 11. humanitární organizace a sbírky 12. sociální reklama Které organizace či sbírky jsi znal/a již z dřívějška a proč znali zrovna tyto? S kterými organizacemi či sbírkami ses setkal/a poprvé? Která témata se objevovala v prezentovaných sociálních reklamách? Napadá tě nějaké další téma, které tam chybělo a týká se v širokém slova smyslu pomoci lidem v nouzi? Dají se ve zhlédnutých sociálních reklamách vysledovat nějaké společné prvky? 13. já a tematika solidarity a pomoci lidem v nouzi Která z organizací či sbírek ti byla nejsympatičtější a proč? Proč přispívat výše uvedeným organizacím? Je takováto pomoc jen pro bohaté, nebo si ji může dovolit skoro každý? Proč? Mohu já sám udělat (třeba až budu starší) něco, co by pomohlo lidem v nouzi (myšleno kromě finančního příspěvku)? V samotném závěru ještě zhodnotíme práci žáků. Při hodnocení vycházíme jak z jejich individuální práce v první a poslední části lekce, ale také z jejich zapojení do skupinové práce, úrovně prezentovaných informací, kvality analýzy reklamního spotu, dodržení pravidel práce atd. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 17

18 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY Č. 1 Kdo je to člověk v nouzi? Uveď příklady:.. Jaké sbírky či humanitární organizace znáš? Ke každé připiš, odkud o ní víš Jakým konkrétním způsobem podle tebe tyto organizace pomáhají lidem v nouzi:... Pokus se definovat, co to je reklama, co je jejím cílem:.... Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 18

19 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi ZADÁNÍ PRO ŽÁKY ORGANIZACE + INTERNETOVÉ ZDROJE Konto BARIÉRY, nadace Charty další dle vlastního výběru Lékaři bez hranic další dle vlastního výběru Člověk v tísni další dle vlastního výběru Amnesty International další dle vlastního výběru Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 19

20 Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi Pomozte dětem další dle vlastního výběru UNICEF další dle vlastního výběru Tříkrálová sbírka, Charita další dle vlastního výběru Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o. 20