Integrovaná územní strategie MAS Moravskobudějovicko

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrovaná územní strategie MAS Moravskobudějovicko"

Transkript

1 INTEGROVANÁ ÚZEMNÍ STRATEGIE MAS MORAVSKOBUDĚJOVICKO Vypracoval: International Education and Consultation Centre, o. p. s. (MAS Moravskobudějovicko) Odborný garant: Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o Datum vypracování: Leden 2006

2 Obsah: 1. Téma strategie Ţadatel a předkladatel strategie Identifikace ţadatele Odborný garant přípravy strategie Stručné představení oblasti Popis oblasti Poloha a rozloha Obyvatelstvo Doprava Technická infrastruktura Hospodářství mikroregionu Trh práce Občanská vybavenost Cestovní ruch Ţivotní prostředí Zdůvodnění jednotného charakteru území ve vztahu k navrţenému tématu Strategie Důvod výběru daného území Vznik a charakter území Zaměření strategie - výchozí šetření Shrnutí dosud realizovaných programů v dané oblasti Popis dosud realizovaných programů v dané oblasti a shrnutí dosaţených cílů a výsledků Programy ČR Programy EU SWOT analýza území Výchozí podmínky SWOT analýza území Závěr SWOT analýzy Popis strategie Celková strategie Strategie rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu Soulad strategie řešené v rámci Leader s celkovou strategií území Strategie v rámci LEADER Cílové skupiny na kterou je strategie zaměřena Vývoj a přínosy strategie pro území Pilotní povaha strategie Představení jednotlivých akcí Strategie (Fichí) Popis realizace partnerství Organizace MAS Popis struktury MAS a rozdělování odpovědnosti Popis postupu při realizaci Strategie Realizace Strategie prostřednictvím dílčích projektů Časový plán Pravděpodobné projekty Monitoring, hodnocení a kontrola pro účely MAS Vztah k ostatním programům uplatněným v území Strategický plán rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu Program rozvoje kraje Vysočina

3 1. TÉMA STRATEGIE Na základě vyhodnocení analytických podkladů, projektových záměrů subjektů v regionu, provedeného dotazníkového šetření a společných pracovních setkání bylo zvoleno tématické zaměření Integrované územní strategie MAS (dále Strategie MAS). Zvolené téma uvedené níţe bylo přijato všemi členy MAS s tím, ţe nejlépe vystihuje identifikované potřeby v regionu. ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY ŢIVOTA A ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH Udrţení a rozvoj kvalitních sluţeb jsou nezbytné podmínky pro ţivot venkovských oblastí. Ve své podstatě také posilují přitaţlivost těchto oblastí. Je třeba omezovat diskriminaci a podporovat začleňování slabších vrstev stejně jako rovnost mezi muţi a ţenami. Zvyšovat atraktivitu území, aby se udrţelo, ale i přilákalo obyvatelstvo. Aktivity, které by mohly být v tomto rámci vykonány, jsou např.: průzkumy, analýzy, expertízy, předběţné studie, kulturní, společenské a zábavné akce související s tématem (festivaly, slavnosti, pouti), vzdělávání, informace pro uţivatele, propagace, vnitřní komunikace, sluţby nezbytné pro hospodářství a ţivot obyvatelstva na venkově, podpora pracovních aktivit, včetně s tím souvisejících studií, se zřetelem na dostupnost těchto oblastí, hromadnou dopravu, správu a obnovu veřejných nezastavěných prostranství s cílem podporovat zlepšení stavu ţivotního prostředí, zapojit slabší vrstvy a respektovat rovnost příleţitostí, snahy uplatnit nové sluţby, vytváření a obnova multifunkčních společenských prostor, posilování dostupnosti a různorodosti sluţeb pro širokou veřejnost, modernizace veřejných sluţeb, podpora iniciativ majících za cíl vyuţívání obnovitelných zdrojů paliv a energie, studie a práce v oblasti ochrany rázu krajiny, aktivity, jejichţ cílem je integrace slabších vrstev do společnosti a podpora jejich potřeb. 3

4 2. ŢADATEL A PŘEDKLADATEL STRATEGIE 2.1 Identifikace ţadatele Identifikace ţadatele: International Education and Consultation Centre, o. p. s. (MAS Moravskobudějovicko) Právní forma: Obecně prospěšná společnost Sídlo: nám. ČSA 55, Moravské Budějovice Kontaktní adresa: nám. ČSA 55, Moravské Budějovice IČO: DIČ: CZ Předsedkyně správní rady: Ing. Iva Kršňáková Kontaktní osoba Ing. Tomáš Palko Tel.: Elektronická adresa: Internetové stránky: Společnost je vedena u Krajského soudu v Brně, oddíl O, vloţka Odborný garant přípravy strategie Název Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o. Sídlo: Kříţová 2, Jihlava IČO: Ředitelka: Ing. Zdeňka Škarková Tel.: Fax: Elektronická adresa: Internetové stránky: 4

5 3. STRUČNÉ PŘEDSTAVENÍ OBLASTI 3.1 Popis oblasti Strategie MAS bude realizována na území Moravskobudějovického mikroregionu. Další popis oblasti se tedy zaměřuje na hodnocení socioekonomické situace v mikroregionu a respektuje všechny důleţité oblasti pro navrţení budoucí strategie. Tedy geografii území, ekonomickou situaci, historii, kulturní aspekty, sociální oblast, stav ţivotního prostředí a jiné. Základním zdrojem dále uvedených informaci byla podrobná analýza mikroregionu, jeţ byla vypracována v rámci aktualizace Strategického plánu rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu ve II. pol. roku Popis oblasti shrnuje hlavní body této dříve vypracované analýzy území Poloha a rozloha Moravskobudějovický mikroregion se rozkládá na území kraje Vysočina. Všech 23 obcí (celkem 34 místních částí) náleţí k okresu Třebíč. Rozloha mikroregionu je ha, hustota osídlení 68,4 obyvatel/km 2. Hlavním centrem mikroregionu je město Moravské Budějovice. Moravské Budějovice jsou s účinností od 1. ledna 2003 obcí s rozšířenou působností do jejíţ správního obvodu náleţí celkem 47 obcí. Všechny obce mikroregionu jsou součástí tohoto správního obvodu. Celé území mikroregionu (dle Usnesení vlády České republiky ze dne č. 722) je součástí hospodářsky slabého regionu - okres Třebíč. Tab. 3.1: Obce/členové mikroregionu základní informace Obec Počet Hustota osídlení Místní části: obyvatel 1 Rozloha (ha) (obyv./ km 2 ) Babice ,63 Babice, Bolíkovice Cidlina ,44 Cidlina Častohostice ,14 Častohostice Dědice ,32 Dědice Dešov ,81 Dešov Domamil ,55 Domamil Hornice ,55 Hornice Jakubov ,48 Jakubov u Moravských Budějovic Kojatice ,28 Kojatice, Velký Újezd Komárovice ,45 Komárovice Láz ,10 Láz Lesná ,27 Lesná Lesonice ,32 Horní Laţany, Lesonice Litohoř ,87 Litohoř Lukov ,20 Lukov Martínkov ,37 Martínkov Moravské Budějovice Jackov, Laţínky, Moravské 214,19 Budějovice, Vesce, Vranín Nimpšov ,35 Nimpšov Nové Syrovice ,95 Krnčice, Nové Syrovice Radkovice u Budče ,34 Radkovice u Budče Vícenice ,10 Vícenice Zvěrkovice ,82 Zvěrkovice Ţeletava Bítovánky, Horky, Šašovice, 56,35 Ţeletava Celkem ,40 Zdroj: ČSÚ 1 Údaje k

6 3.1.2 Obyvatelstvo Moravskobudějovický mikroregion sdruţuje 23 obcí (34 místních částí) s téměř obyvateli. Největší a jediné město mikroregionu jsou Moravské Budějovice s necelými obyvateli. Mezi nejmenší obce patří Nimpšov, Hornice a Lesná, kde počet obyvatel nepřesahuje 100. Území mikroregionu je ve srovnání s ukazateli za ČR řídce osídleno. Hustota osídlení dosahuje v mikroregionu hodnoty 68,4 obyvatel na km 2, coţ je niţší hodnota a to jak v komparaci s průměrem za kraj Vysočina (75,3 obyv./km 2 ), tak především za ČR (130,5 obyv./km 2 ). Uvnitř mikroregionu avšak existují dosti výrazné vnitroregionální rozdíly v hustotě osídlení jednotlivých částí území, kdy nejhustěji je osídleno území města Moravské Budějovice (zde na jeden km 2 připadá 214,2 obyvatel). Naproti tomu minimálně je osídleno katastrální území obcí Cidlina či Dešov, kde hustota osídlení nepřesahuje 20 obyvatel na km 2. Prostorovou diferenciaci v hustotě osídlení území mikroregionu dokumentuje tab Vývoj populace mezi roky V období mezi Sčítáním lidu, domů a bytů SLDB 1991 a 2001 došlo na území mikroregionu k poklesu obyvatel (pokles o 127 obyvatel). Naopak během posledních 5 let dochází zpět k pozvolnému nárůstu (nárůst o 106 obyvatel). Pozitivní vývoj v oblasti vývoje počtu obyvatel je patrný v posledních letech zejména v obci Lukov a Jakubov (relativní nárůst o 24%, resp. 8%). Naopak výraznější pokles počtu obyvatel nastal v obci Nimpšov či Kojatice (relativní pokles o 27%, resp. 17%). Věková struktura Věková struktura obyvatel ţijících na území Moravskobudějovického mikroregionu je v porovnání s ukazateli za kraj Vysočina, resp. celou ČR mírně horší především u produktivní sloţky populace. Naopak pozitivní je situace u předproduktivní sloţky obyvatelstva. Výrazné zastoupení obyvatel starších 60 let je v obci Kojatice (42,5%). Vzájemný poměr poproduktivní a předproduktivní věkové skupiny (tzv. index stáří) dosahuje hodnoty 106. Jde o ukazatel mírně horší ve srovnání s ukazatelem za kraj Vysočina, avšak pozitivní v komparaci s ukazatelem za celou ČR. Tento index je důleţitý pro příznivé perspektivy populace z hlediska přirozené měny. Sídelní struktura V rámci sídelní struktury jednoznačně převaţují menší obce do 500 obyvatel (18 obcí). Jediným městem jsou Moravské Budějovice, kde ţije více neţ 50% všech obyvatel mikroregionu. Tab. 3.2: Velikostní struktura obcí Moravskobudějovického mikroregionu (k ) Velikost obce (počet obyvatel) Počet obcí Podíl obcí (v%) Počet obyvatel Podíl obyvatel (v%) > ,04% 228 1,46% ,74% 693 4,42% ,48% ,77% ,70% ,16% ,70% ,40% 2000 a více 1 4,35% ,79% Zdroj: Šetření RRAV 6

7 Bydlení v obcích mikroregionu Domovní fond K poslednímu SLDB bylo na území Moravskobudějovického mikroregionu domů, z celkového počtu domů bylo 81,5% domů trvale obydleno (TOD). Vyuţití domovního fondu v mikroregionu je v komparaci s hodnotou za kraj Vysočina (80,2% TOD) na vyšší úrovni. V porovnání s průměrným ukazatelem za ČR (82,8% TOD) jde o mírně niţší hodnotu. Neobydlené domy v řadě případů slouţí k rekreačním účelům, kdy kvalita místního přírodního prostředí má pozitivní vliv na chalupaření v území. Ve struktuře domovního fondu jednoznačně převaţují rodinné domy, které tvoří více neţ 94% všech TOD. Ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj Vysočina (85%), resp. ČR (86%) jde o hodnotu vyšší. Vyšší hodnota odpovídá venkovskému charakteru mikroregionu. Z hlediska struktury stáří domovního fondu bylo 36% všech TOD postaveno v období let Mírně pozitivní je vzhledem k průměrným hodnotám za ČR údaj charakterizující výstavbu v posledních cca 25 letech. Domy postavené po roce 1981 jsou zastoupeny ze 27% (v ČR je to pouze 24%). Domy v mikroregionu postavené do roku 1919, resp. v období odpovídají průměrným hodnotám za ČR. Z hlediska stavebního materiálu má v mikroregionu převahu kombinace cihel a tvárnic, z tohoto stavebního materiálu je postaveno 54% domů (vztaţeno k TOD). Panelové domy jsou zastoupeny pouze ze 2%. Ostatní stavební materiál je zastoupen ze 44%. Obdobná situace, co se týče stavebního materiálu, je i u jiných územních celků. Bytový fond V období SLDB 2001 bylo na území Moravskobudějovického mikroregionu bytů, z celkového počtu bytů bylo 83,2% bytů trvale obydleno (TOB). Jde o niţší míru vyuţitelnosti bytového fondu, a to jak ve srovnání s průměrem za kraj Vysočina (84,5% TOB), tak i v komparaci s průměrem za ČR. Z hlediska obsazenosti připadají na jeden trvale obydlený byt 3 osoby. Ve srovnání s průměrnými ukazateli za ČR (2,7), resp. i kraj Vysočina (2,9) jde o údaj vyšší Doprava Dopravní poloha mikroregionu se dá charakterizovat jako tranzitně dobrá a je daná zvláště významem silniční dopravy, která zajišťuje přiměřenou dostupnost bývalého okresního města Třebíče (23 km) a prostřednictvím komunikace I/38 dobrou dostupnost krajského města - Jihlavy (40 km ze sídla mikroregionu) s napojením na dálnici D1. Z jádrového sídla mikroregionu Moravských Budějovic je hraniční přechod ČR/Rakousko ve Znojmě Hatích vzdálen cca 30 km jihovýchodním směrem. Silniční doprava Mikroregionem neprochází dálnice D1, ale velký význam pro státní i transevropskou dopravu má silnice I. třídy č. I/38 (E 59) Mladá Boleslav Kutná Hora Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod Jihlava Moravské Budějovice Znojmo Vídeň. Druhým nejvýznamnějším silničním spojem je dopravní propojení Jemnice Moravské Budějovice Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč, silnice II. třídy č Dalšími významnějšími dopravními tahy procházející mikroregionem jsou komunikace: - II/411 Moravské Budějovice - Vratěnín hranice ČR/Rakousko. 7

8 - II/410 Třebíč Ţeletava Jemnice Vratěnín - II/151 Litohoř Domamil Dačice - II/400 odbočka I/38 Zvěrkovice Rozkoš Miroslav komunikace I/54 - II/408 Jemnice Dešov - Hevlín Ostatní komunikační struktura pro silniční dopravu má spíše místní charakter. Dle sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 (provedeno Ředitelstvím silnic a dálnic) patří v rámci mikroregionu mezi nejvytíţenější následující komunikace: - I/38 na území mikroregionu se intenzita dopravy na této komunikaci pohybuje v hodnotách okolo 3000 vozidel/den. Horší situace je přímo v Moravských Budějovicích, kde v některých úsecích na této kumunikaci intenzita dopravy přesahuje aţ 8700 vozidel/den. V celé délce, kde tato komunikace prochází městem, neklesá intenzita dopravy pod hodnotu 6700 vozidel/hod. - II/152 na území mikroregionu ve směru Moravské Budějovice Jaroměřice n. Rok. projede po této komunikaci cca o 5000 vozidel/den. V Moravských Budějovicích jde o hodnotu přesahující 5300 vozidel/den. Ve směru Moravské Budějovice Jemnice se intenzita dopravy pohybuje v hodnotách okolo 2000 vozidel/den (na území města Moravské Budějovice jde o hodnotu vyšší cca 3300 vozidel/den). Ţelezniční doprava V mikroregionu je nejvýznamnější ţelezniční tratí trať č. 241 Okříšky Moravské Budějovice Znojmo. Dále mikroregionem prochází trať č. 243 Moravské Budějovice Jemnice. Osobní ţelezniční doprava nedosahuje zatím takového významu jako doprava silniční. Ţelezniční zastávky na území mikroregionu: Trať č. 241: - Moravské Budějovice - Vesce (m.č. Moravských Budějovic) Trať č. 243: - Moravské Budějovice - Jackov (m.č. Moravských Budějovic) - Dědice Veřejná autobusová doprava Veřejnou autobusovou dopravou zůstávají propojeny všechny obce mikroregionu, avšak se sniţujícím se počtem spojů (především o víkendech a v menších obcích leţících mimo významné komunikace). Hromadnou autobusovou dopravu na území mikroregionu provozuje především firma TRADO Třebíč. V menší míře pak ICOM TRANSPORT Jihlava a.s., ČSAD Rosice a menší soukromí dopravci. 8

9 3.1.4 Technická infrastruktura Zajištění zásobování území zemním plynem Stav v oblasti zásobování území mikroregionu zemním plynem je na dobré úrovni. Z celkového počtu 34 obcí (zahrnuty i místní části) není plynofikováno pouze 5 obcí. Problémem je však současný stav v oblasti zvyšujících se cen energií a následný zmenšující se zájem obyvatel (především v menších obcích) vyuţívat plyn. Regionem prochází vysokotlaký plynovod Jihlava - Znojmo. Zajištění dodávky pitné vody Veřejný vodovod je vybudován celkem ve 12 obcích mikroregionu (zahrnuty i místní části). Obyvatelé v ostatních obcích jsou odkázáni na vlastní studny. Další aktivity spojené s rozvojem vodovodů v obcích mikroregionu jsou řešeny v rámci vypracovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVUK). Problémem u malých obcí je vysoký podíl nákladů na jednoho zásobeného obyvatele. Je tedy nutné provést podrobnou analýzu zahrnující pořizovací i provozní náklady na navrţenou variantu řešení. Nedostatek pitné vody je jedním z limitujících faktorů pro umísťování podnikatelských kapacit ve sledovaném území. Kanalizační sítě Stav v oblasti čištění odpadních vod v obcích mikroregionu je na nízké úrovni. Dle PRVUK lze jako vyhovující hodnotit situaci pouze v obci Babice. V ostatních obcích je současný stav nevyhovující. Kanalizační síť svedena do ČOV je v Moravských Budějovicích a v obci Babice. V ostatních obcích, kde je vybudována kanalizační síť jsou splaškové vody svedeny do místních vodotečí a potoků. Celkem 25 obcí (zahrnuty i místní části) nemá vybudovanou veřejnou kanalizaci odvádějící splaškové odpadní vody. Obdobně jako v oblasti zajištění dodávky pitné vody je i zde problém (zejména u menších obcí) ve vysokých nákladech na jednoho odkanalizovaného obyvatele. Zásobování el. energií Distributorem el. energie v území mikroregionu je společnost E.ON. Stav v oblasti zásobování el. energií je ve všech obcích mikroregionu hodnocen jako vyhovující. Telekomunikace Rozvoj sítí odpovídá dynamice oboru v okolním území a ve většině obcí je hodnocen stav telefonizace jako dobrý. Obce poukazují především na nutnost postupné kabelizace telefonních rozvodů. Signál pokrytí území mikroregionu mobilními telefonními operátory je většinou hodnocen jako přiměřeně dobrý. Moravskobudějovickým mikroregionem (v trase Ţeletava Moravské Budějovice) prochází páteřní optická sítě kraje Vysočina ROWANet. Tato páteř, která je v současné době budována za podpory prostředků ze strukturálních fondů EU (SROP), bude subjektům veřejné správy nabízet vysokokapacitní (1Gb/s) konektivitu ke sluţbám: - Internet prostřednictvím sítě akademické sítě Cesnet2 (uzel Jihlava, 1Gb/s) - KIVS komunikační infrastruktura veřejné správy (Český Telecom, univerzální přípojka) - Resortní datové sítě MPSV, MVČR, GovBone 9

10 Obyvatelé v Moravských Budějovicích mohou jiţ delší období vyuţívat sluţeb kabelové televize, kabelového internetu a dále také bezdrátového WiFi internetu. Provozovatelem je společnost NAME Moravské Budějovice s.r.o. Tato společnost provozuje WiFi internet i v jiných obcích mikroregionu. V současné době jde o tyto obce: Dešov, Domamil, Jakubov, Martínkov, Litohoř a Nové Syrovice. Počet obcí s WiFi internetem se neustále zvyšuje. Aktivitu obcí Moravskobudějovického mikroregionu v oblasti zřízení vysokorychlostního bezdrátového internetu dokládá také počet ţádostí podaných v rámci Fondu Vysočiny, grantovém programu Metropolitní sítě. Tento program je zaměřený právě na zkvalitnění základní komunikační infrastruktury. Mimo jiţ zmíněné obce, které získaly podporu na vybudování bezdrátové technologie WiFi, dotaci v posledním kole grantového programu obdrţely také obce: Nové Syrovice (m. č. Krnčice), Lukov, Lesonice, Kojatice. Také v těchto obcích budou moci obyvatelé vyuţívat bezdrátový internet. Rozvoj vysokorychlostního internetu v malých obcích mikroregionu je důleţitým krokem pro celkový rozvoj obcí, udrţení obyvatel na venkově, rozvoj drobného podnikání apod. Územně plánovací dokumentace Z celkového počtu 23 obcí Moravskobudějovického mikroregionu má 5 obcí schválený územní plán sídelního útvaru. Celkem 3 obce mají schválen návrh. Urbanistickou studii má vypracovanou celkem 12 obcí. Obce Hornice, Láz, Nimpšov nemají k dispozici ţádný územně plánovací dokument ani podklad Hospodářství mikroregionu V obcích mikroregionu má v současné době (stav k ) sídlo cca 2570 podnikatelských subjektů, a to dle Registru ekonomických subjektů (pozn. databáze ČSÚ). Převáţná většina subjektů je registrována v Moravských Budějovicích, ve městě má sídlo více jak 56% podnikatelských subjektů mikroregionu. V rámci velikostní struktury mají významnou převahu drobní podnikatelé, tj. podnikatelské subjekty zaměstnávající 0 aţ 9 zaměstnanců. Takto velké firmy se podílí téměř 97% na celkovém počtu ekonomických subjektů mikroregionu (viz Tab. 3.3). Velikostní struktura u jednotlivých sektorů hospodářství mikroregionu je názorně zachycena v tab Tab. 3.3: Velikostní struktura ekonomických jednotek v mikroregionu (stav k ) sektory bez NH zaměst. zemědělství 91,6 4,6 0,8 0,8 1,1 0,3 0,8 0,0 0,0 0,0 průmysl 86,1 6,9 0,7 1,5 1,0 0,5 1,5 1,2 0,5 0,0 stavebnictví 97,0 2,2 0,0 0,0 0,3 0,3 0,3 0,0 0,0 0,0 sluţby 86,6 9,6 1,1 1,1 0,4 0,6 0,6 0,1 0,0 0,1 celkem 88,7 7,4 0,8 1,0 0,5 0,5 0,7 0,2 0,1 0,0 Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Rozmístění ekonomických jednotek v mikroregionu respektuje velikostní strukturu obcí, viz např. první odstavec této kapitoly. Jedním z ukazatelů, charakterizující úroveň podnikatelského prostředí, je ukazatel míra podnikatelské aktivity obyvatel, která udává počet podnikatelských subjektů připadajících na 1000 obyvatel. Míra podnikatelské aktivity je v Moravskobudějovickém mikroregionu (164 podnikatelských subjektů/1000 obyvatel) na mnohem niţší úrovni, neţ jak tomu je v rámci celé ČR (193 podniků/1000 osob). Obec 10

11 Radkovice u Budče jako jediná z obcí mikroregionu vykazuje míru podnikatelské aktivity na vyšší úrovni (247 podniků/1000 osob), neţ jaká je platná pro ČR. Z hlediska struktury ekonomických jednotek (viz Obr. 3.1) má v mikroregionu nejvýznamnější postavení sektor sluţeb, zde působí více neţ polovina hospodářských subjektů mikroregionu. Druhým největším sektorem v ekonomice mikroregionu je pak průmyslová výroba. Obr. 3.1: Struktura hospodářství mikroregionu podle počtu subjektů, stav k služby 55,5 zemědělství 14,4 stavebnictví 14,4 průmysl 15,7 Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty V hospodářské struktuře Moravskobudějovický mikroregion, jak vyplývá z Obr. 3.1, hraje významnou roli oblast průmyslové výroby a stavebnictví. Průmyslová výroba má v regionu dlouholetou tradici, v minulosti především v Moravských Budějovicích působili významní zaměstnavatelé ze sektoru průmyslu. Naproti tomu má v mikroregionu podprůměrné postavení sektor sluţeb. Celé území Moravskobudějovického mikroregionu je zahrnuto (na základě Usnesení vlády ČR ze dne ) mezi regiony se soustředěnou podporou státu na období let Struktura ekonomiky mikroregionu Zemědělská výroba V zemědělském sektoru působí nejméně ekonomických subjektů ze všech hospodářských sektorů mikroregionu, avšak i přesto je význam zemědělství v hospodářské struktuře mikroregionu na úrovni sektorů průmyslu a stavební výroby. Zemědělská výroba patří i nadále mezi významné zaměstnavatele ekonomicky aktivního obyvatelstva mikroregionu, a to především co se týče populačně menších obcí. Pro sektor zemědělství je charakteristické, ţe většina ekonomických subjektů je zastoupena podniky fyzických osob, 11

12 tzn., ţe tito podnikatelé nemají své zaměstnance. Významné postavení má v zemědělské výrobě kategorie samostatně hospodařících rolníků (SHR), ta se podílí na celkovém počtu hospodářských subjektů působících v zemědělské výrobě téměř 36%. Většina ekonomických subjektů ze sektoru sluţeb se zabývá zemědělskou výrobou, pouhých 19,5 % subjektů podniká v oblasti lesnictví. Mezi nejvýznamnější zemědělské společnosti sídlící na území mikroregionu patří ZEAS, a.s., Moravské Budějovice a ZD Dešov. Průmyslová výroba V Moravskobudějovickém mikroregionu má průmyslová výroba významné postavení, coţ je také dáno historickým významem průmyslové výroby v tomto regionu. Průmyslová výroba v mikroregionu má tak ve srovnání s ostatními územními celky nadprůměrné postavení v hospodářské struktuře. V předrevolučním období působila na území mikroregionu řada významných zaměstnavatelů, velká část z nich v devadesátých letech minulého století ukončila svoji výrobní činnost. Mezi významné zaměstnavatele, kteří po roce 1989 ukončili, popřípadě významně omezili svoji výrobní činnost, patřili tyto závody: Královopolská strojírna závod Moravské Budějovice (936 zaměstnanců), ÚP Závody Rousínov Moravské Budějovice (237 zaměstnanců), Stavokonstrukce Praha SP Moravské Budějovice (204 zaměstnanců), Strojnákup KP Ţeletava (168 zaměstnanců) aj.. Útlum výroby příp. její ukončení představuje pro obce mikroregionu řadu problémů, a to jak v oblasti nezaměstnanosti, tak co se týče chátrajících nevyuţitých prostor. V průmyslové výrobě mikroregionu v současné době působí více jak 400 hospodářských subjektů, přičemţ většina těchto subjektů (více jak 86 %) nemá ţádného svého zaměstnance (velikostní struktura podnikatelských subjektů je zachycena v Tab. 3.3). Z hlediska odvětvové struktury průmyslové výroby je nejvýznamnějším odvětvím, co do počtu ekonomických subjektů, oblast kovodělného průmyslu. Druhým nejvýznamnějším odvětvím je oblast dřevozpracujícího průmyslu. Stavebnictví Stavebnictví je druhým nejmenším sektorem hospodářství subjektů, a to co do počtu ekonomických subjektů (názorně viz Obr. 3.1). Pro sektor stavebnictví je charakteristické, ţe je tvořen téměř výhradně malými podniky, a to především ekonomickými subjekty fyzických osob. Více neţ 97% ekonomických jednotek zabývajících se stavební výrobou nemá ţádného zaměstnance. Větší stavební firmy sídlí hlavně v Moravských Budějovicích, největší stavební firmou je Stavitel, spol. s r.o. Sluţby Sektor sluţeb je nejrozsáhlejším sektorem hospodářství Moravskobudějovického mikroregionu, ve sluţbách působí více neţ 55 % ekonomických subjektů (Obr. 3.1). I přesto je postavení sektoru sluţeb ve srovnání s vybranými územními celky výrazně podprůměrné. Významné postavení má sektor sluţeb v Moravských Budějovicích, kde hodnota podílu překračuje průměry za okres a kraj, avšak v komparaci s republikovou hodnotou 2 je podíl sluţeb ve městě podprůměrný. Větší obce mikroregionu (resp. město Moravské Budějovice) zabezpečují základní sluţby, které vyuţívají občané okolních menších vesnic. 2 Vyšší podíl sektoru sluţeb oproti republikovému průměru (tj. 69,9 % podíl) vykázaly obce Lesná a Nimpšov, coţ je však ovlivněno celkově malým počtem ekonomický subjektů v těchto obcích. 12

13 Také pro sektor sluţeb platí, ţe i zde jde hlavně o malé podniky (tab. 3.3), kdy více neţ 86% subjektů je bez zaměstnance. Avšak v tomto sektoru oproti zbývajícím sektorům hospodářství mikroregionu hrají významnou roli také drobní podnikatelé, tj. zaměstnavatelé zaměstnávající méně neţ 10 pracovníků. Z hlediska struktury sektoru sluţeb má dominantní postavení odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a spotřebního zboţí, mezi další významné odvětví sektoru sluţeb lze zařadit ještě činnosti pro podniky a ostatní sluţby. Nejvýznamnější zaměstnavatele ze sektoru sluţeb zachycuje Tab Tab. 3.4: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů, zaměstnávajících více jak 50 osob Firma sektor odvětví kategorie prac. DŮM SV. ANTONÍNA sluţby sociální sl Moravské Budějovice ZŠ TGM sluţby školství Moravské Budějovice Brabenec spol. s r.o. průmysl strojírenský Ţeletava Oldřich Vonka-Pekárna průmysl potravinářství Moravské Budějovice ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉČE, přísp. org. sluţby sociální sl Nové Syrovice ISOBAST, spol. s r.o. průmysl plastikářský Moravské Budějovice Plyno elektro Ţelezný stavebnictví stavebnictví Moravské Budějovice Dr. Oetker, spol. s r.o. průmysl potravinářství Moravské Budějovice ZŠ M. Bud.-Havlíčkova sluţby školství Moravské Budějovice Gymnázium a SOŠ, Moravské Budějovice sluţby školství Moravské Budějovice Domov důchodců, Velký Újezd přísp. organizace sluţby sociální sl Kojatice Technické sluţby Moravské Budějovice sluţby ostatní sl Moravské Budějovice TIRAD, s.r.o. průmysl kovodělný Ţeletava - Šašovice ZD Dešov zemědělství zemědělství Dešov Agrovýkup, a.s. průmysl potravinářství Moravské Budějovice KOLLER HOLZ, s,r,o, průmysl dřevozprac Moravské Budějovice STROJMONT CZ a.s. průmysl kovodělný Ţeletava SOU řemesel a sluţeb sluţby školství Moravské Budějovice Město Moravské Budějovice sluţby veřejná správ Moravské Budějovice Rolnická společnost Lesonice a.s. zemědělství zemědělství Lesonice Štěpanovský, a.s. průmysl papírenský Moravské Budějovice ZEAS, a.s. zemědělství zemědělství Moravské Budějovice STAVITEL, spol. s r.o. stavebnictví stavebnictví Moravské Budějovice J+R s.r.o. 3 průmysl potravinářství Moravské Budějovice KPS Metal a.s. průmysl strojírenský Moravské Budějovice GROWELA - výroba obuvi, s.r.o. průmysl obuvnictví Moravské Budějovice FERRUM s.r.o. sluţby obchod Moravské Budějovice Model MB Karton s.r.o. průmysl papírenský Moravské Budějovice BAST, spol. s r.o. průmysl kovodělný Moravské Budějovice BEL Sýry Česko a.s. průmysl potravinářství Ţeletava Drůbeţ -Vysočina spol. s r.o. průmysl potravinářství Moravské Budějovice JMB druţstvo sluţby obchod Moravské Budějovice Zdroj: ÚP Třebíč; RES , ČSÚ Jihlava obec 3 - firma majetkově provázána s Jaroměřickou mlékárnou, a.s. 13

14 3.1.6 Trh práce Pracovní síla Moravskobudějovického mikroregionu V současné době je na území Moravskobudějovického mikroregionu 7450 osob ekonomicky aktivních, do této skupiny patří jak osoby zaměstnané tak na mateřské dovolené, ve vojenské sluţbě a dále i osoby nezaměstnané. Situaci v oblasti pracovní síly nejlépe vystihuje míra ekonomické aktivity obyvatelstva, coţ je poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva ku obyvatelstvu staršímu 15 let. Míra ekonomické aktivity dosahuje v Moravskobudějovickém mikroregionu úrovně 58,2%, jde o hodnotu poměrně podprůměrnou, a to jak ve srovnání s průměrem za ČR (61,3%), tak i v rámci kraje Vysočina (59,8%). V rámci mikroregionu existují výrazné vnitroregionální rozdíly v míře ekonomické aktivity obyvatelstva mezi jednotlivými obcemi, niţší hodnoty u tohoto ukazatele jsou vykazovány především u populačně malých obcí (v těchto obcích má většinou významné postavení poproduktivní kategorie obyvatel). Pouze u dvou obcí mikroregionu přesahuje míra ekonomické aktivity obyvatel republikový průměr, jde o obce Lesonice a Lukov. Naproti tomu minimální míru ekonomické aktivity obyvatel vykazuje obec Kojatice. Míra ekonomické aktivity obyvatel významně koreluje s věkovými poměry v dané obci. Informace o tom, jak je vyuţit pracovní kapitál vzhledem ke stavu ekonomické aktivity obyvatel, rozebírá subkapitola Nezaměstnanost. Tab. 3.5: Základní charakteristiky trhu práce název obce zaměstnaní M-EAO vyjíždějící cel.(%) denní vyj. (%) Babice 88 58,4 80,7 88,7 Cidlina 48 55,6 83,3 95,0 Častohostice 77 57,2 72,7 82,1 Dědice 44 49,0 79,5 100,0 Dešov ,5 48,1 68,4 Domamil 98 55,3 69,4 89,7 Hornice 31 49,3 83,9 88,5 Jakubov ,3 83,1 89,3 Kojatice 88 33,0 69,3 83,6 Komárovice 37 50,5 59,5 95,5 Láz ,5 83,3 80,0 Lesná 32 50,6 90,6 93,1 Lesonice ,7 57,8 78,5 Litohoř ,1 71,6 86,4 Lukov ,3 76,6 81,0 Martínkov ,3 66,0 90,0 Moravské Budějovice ,8 27,4 64,4 Nimpšov 30 47,7 83,3 88,0 Nové Syrovice ,7 59,0 84,5 Radkovice u Budče 37 53,8 67,6 80,0 Vícenice 80 58,2 87,5 90,0 Zvěrkovice 86 56,9 74,4 85,9 Ţeletava ,7 37,9 66,7 mikroregion ,2 43,7 76,5 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Jihlava Pozn.: M-EAO míra ekonomické aktivity obyvatel 14

15 Struktura zaměstnanosti v území V současné době má zaměstnaní více neţ 6500 obyvatel mikroregionu, počet pracujících v jednotlivých obcích zachycuje Tab Počet pracujících závisí především na velikosti konkrétní obce a na jejích věkových poměrech. Druhotným faktorem, jenţ přímo ovlivňuje počet zaměstnaných osob, je stávající ekonomická situace u podnikatelských subjektů v regionu. Ve struktuře zaměstnanosti má nejvýznamnější postavení sektor sluţeb, ve kterém pracuje téměř 46 % obyvatel mikroregionu. Vyšší podíl sektoru sluţeb na zaměstnanosti je dán přítomností města Moravské Budějovice, kde je dostatek pracovních příleţitostí ve sluţbách (a to i díky jeho administrativnímu významu). Avšak i přesto je postavení sektoru sluţeb ve srovnání s průměrnou hodnotou za ČR značně podprůměrné. Druhým nejvýznamnějším sektorem z pohledu zaměstnanosti je průmyslová výroba. Zemědělská výroba hraje v zaměstnanosti mikroregionu významnou úlohu, podíl zaměstnaných v zemědělství je vzhledem k ostatním územním celkům značně nadprůměrný. Také ve struktuře zaměstnanosti platí, ţe mezi jednotlivými obcemi existují značné vnitroregionální rozdíly. Například u čtrnácti obcí mikroregionu má zaměstnanost v zemědělství více jak pětinový podíl, jde opět o menší obce, ve kterých zemědělská výroba představuje de facto jediného většího zaměstnavatele místních obyvatel. V sektoru sluţeb, jak jiţ bylo řečeno, je zaměstnáno nejvíce obyvatel mikroregionu. Nejvýznamnějším odvětvím v sektoru sluţeb je uskupení činností školství, zdravotnictví a sociálních sluţeb. Tato skutečnost je dána širokým dopadem (resp. celospolečenským významem) těchto činností na společnost. Mezi další významné odvětví patří oblast obchodu a oprav spotřebního zboţí a motorových vozidel. Struktura sektoru sluţeb je podstatným způsobem ovlivněna přítomností města Moravské Budějovice, které má významné postavení (64 % podíl) na celkovém počtu osob pracujících ve sluţbách. Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu Ve struktuře obyvatel dle vzdělání má převahu sloţka osob se středním odborným vzděláním a vyučených, ta má 40,7 % podíl na obyvatelstvu mikroregionu starším patnácti let. Jde o nadprůměrnou hodnotu v porovnání s republikovým průměrem. V rámci kraje Vysočina jde o hodnotu typickou. Větší podíl vyučených osob můţeme dát také do souvislosti s nadprůměrným postavením průmyslu v hospodářství mikroregionu. Druhou největší vzdělanostní kategorií je skupina osob se základním vzděláním případně s neukončeným vzděláním (28,3 % podíl na osobách starších 15ti let). Aţ třetí největší vzdělanostní kategorií je skupina osob středoškolsky vzdělaná (21,9 % podíl na osobách starších 15ti let). Nezaměstnanost K datu bylo na území mikroregionu registrováno 1157 osob ucházejících se o práci, coţ odpovídá míře nezaměstnanosti na úrovni 15,1 %. Míra nezaměstnanosti je v mikroregionu vysoko nad průměrnými hodnotami, a to jak ve srovnání s krajem Vysočina (8,8 %), tak i v porovnání s poměry v ČR (9,4 %). Nezaměstnanost v mikroregionu je dokonce výrazně na vyšší úrovni, neţ jaká je vykazována za okres Třebíč. Velmi vysoká míra nezaměstnanosti (více neţ 20%) byla ke konci dubna 2005 vykázána v obcích Komárovice, Lukov, Nové Syrovice a Radkovice u Budče (blíţe viz Tab. 3.6). 15

16 Tab. 3.6: Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu v období aţ obec XII XII XII XII IV Babice 10,4 13,2 13,2 10,4 7,5 Cidlina 10,1 7,2 26,1 8,7 11,6 Častohostice 12,1 14,1 12,1 13,1 16,2 Dědice 12,7 9,5 19,0 12,7 11,1 Dešov 10,7 13,8 11,1 9,8 11,6 Domamil 18,5 20,8 16,9 16,2 18,5 Hornice 6,5 8,7 6,5 8,7 2,2 Jakubov 10,9 13,5 14,7 15,8 16,2 Kojatice 16,5 13,3 17,1 15,2 15,2 Komárovice 8,5 11,9 16,9 10,2 20,3 Láz 13,4 19,3 21,0 22,7 16,0 Lesná 14,6 12,2 17,1 9,8 14,6 Lesonice 9,3 14,1 15,9 12,2 16,3 Litohoř 9,6 10,0 13,9 15,9 15,5 Lukov 14,4 17,3 20,1 18,7 23,0 Martínkov 12,2 13,7 10,8 13,7 13,7 Moravské Budějovice 11,7 11,7 13,5 13,7 13,9 Nimpšov 4,9 2,4 9,8 19,5 14,6 Nové Syrovice 15,2 16,6 15,7 18,0 24,3 Radkovice u Budče 15,9 21,7 17,4 17,4 27,5 Vícenice 14,0 13,0 15,0 19,0 18,0 Zvěrkovice 8,2 10,7 14,8 9,0 18,0 Ţeletava 9,3 9,3 12,6 14,4 14,4 mikroregion 11,6 12,3 14,1 14,2 15,1 Zdroj: ÚP Třebíč; vlastní výpočty; Ve sledovaném časovém období docházelo v mikroregionu k trvalému nárůstu míry nezaměstnanosti, coţ koresponduje s vývojem míry nezaměstnanosti v okrese Třebíč. Celý okres Třebíč je hospodářsky slabým regionem Občanská vybavenost Školství Školskou soustavu na území mikroregionu tvoří 9 mateřských škol (Dešov, Domamil, Jakubov u Moravských Budějovic, Lesonice, Litohoř, Lukov, Moravské Budějovice, Nové Syrovice a Ţeletava), 4 úplné základní školy (Domamil, 2x Moravské Budějovice a Ţeletava) a 6 malotřídek (Dešov, Jakubov u Moravských Budějovic, Lesonice, Litohoř, Lukov a Nové Syrovice). V Moravských Budějovicích se dále nachází Speciální školy (sdruţující zvláštní a pomocnou školu), Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeţe. V Moravskobudějovickém mikroregionu působí jedna střední škola (Gymnázium a Střední odborná škola Moravské Budějovice) a jedno učiliště (Střední odborné učiliště řemesel a sluţeb a Učiliště), které vzniklo sloučením učiliště zemědělského, strojírenského a lesnického. Na území mikroregionu ani na území kraje Vysočina se nenachází ţádná škola, která by umoţňovala vysokoškolské studium. Studenti dojíţdějí do měst, která toto studium nabízejí (Brno, Praha). Vysokoškolské studium ve vybraných oborech nabízejí v blízkosti také města: Jihlava (Vysoká škola polytechnická Jihlava), Telč (stálá pracoviště Ekonomickosprávní fakulty MU Brno a Fakulty architektury ČVUT Praha) a Třebíč (Západomoravská vysoká škola Třebíč). 4 Usnesení vlády České republiky ze dne 16. července 2003 č. 722, o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let

17 Zdravotní a sociální péče Zdravotní a sociální péče je v území mikroregionu především soustředěna do města Moravské Budějovice. V Moravských Budějovicích je zajišťována také Lékařská sluţba první pomoci (LSPP) a dále se zde nachází stanoviště Rychlé lékařské pomoci. V Moravských Budějovicích se nachází zařízení Nemocnice Třebíč, p.o. Léčebna dlouhodobě nemocných. Praktičtí i odborní lékaři poskytují péči převáţně v budově polikliniky. Specializovaná nemocniční péče je pro občany mikroregionu poskytována především v Třebíči, Jihlavě popř. Dačicích. Na území mikroregionu se nacházejí 4 lékárny (3x Moravské Budějovice, 1x Ţeletava). V oblasti sociální péče se na území mikroregionu nachází Domov důchodců (Kojatice Velký Újezd) a Dům s pečovatelskou sluţbou (Moravské Budějovice). V obci Nové Syrovice je provozován Ústav sociální péče. Od poskytuje Město Moravské Budějovice pro své občany pečovatelskou sluţbu. Prostory pro volnočasové aktivity Stav v oblasti nabídky prostor pro volnočasové vyţití je v obcích mikoregionu na různé úrovni. Horší stav je v oblasti mnoţství a kvality sportovišť v jednotlivých obcí. Z celkového počtu 23 obcí se přístupné sportoviště pro občany nachází v pouze ve 12 obcích. Centrem mikroregionu i z pohledu volnočasových aktivit je město Moravské Budějovice. Mimo řady kulturních zařízení, nejrůznějších sportovišť je dále v Moravských Budějovicích k dispozici občanům nový krytý zimní stadion či koupaliště se zázemím (restaurace, sauna, sportoviště) Cestovní ruch Moravskobudějovický mikroregion se rozprostírá v jiţní části Českomoravské vysočiny. V oblasti aktivního vyţití volného času mohou návštěvníci mikroregionu vyuţít značených cyklistických a pěších tras, veřejně přístupná sportoviště v obcích apod. V Moravských Budějovicích mohou návštěvníci vyuţít letní koupaliště vč. zázemí (sauna, sportoviště tenis, pláţový volejbal, restaurace atd.). V zimních měsících je v Moravských Budějovicích k dispozici krytý zimní stadion. Na území mikroregionu se nenachází ţádná turistická atraktivita nadregionálního významu. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je však významná poloha v dostupné vzdálenosti měst, resp. významných turistických lokalit. Sem patří např. dvě města zapsaná na seznam světového kulturního a přírodní bohatství UNESCO (Třebíč, Telč) či Vranovská přehrada aj. Významnou pozitivní úlohu v oblasti návštěvnosti můţe sehrát také vzdálenost od hraničního přechodu s Dolním Rakouskem. Zdejší příroda a celkový reliéf krajiny vytváří vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky (cykloturistiky, pěší turistiky, rybaření, houbaření apod.). Toto potvrzuje také větší mnoţství bytů určených k rekreaci, které se na území mikroregionu nachází. Nejvíce rekreačních chalup se po Moravských Budějovicích a Ţeletavě nacházejí v obcích Lesonice, Martínkov a Dešov. V obci Nimpšov tvoří rekreační byty dokonce více něţ 30% ze všech bytů nacházejících se v této obci. Na území mikroregionu se nachází celkem 383 bytů slouţících k rekreaci, coţ je 6,1% všech bytů v mikroregionu (v ČR je tento ukazatel pouze 3,9%). Důleţitou úlohu na poli rozvoje kultury, pořádání kulturních a společenských akcí (regionálních, nadregionálních i mezinárodních) v Moravských Budějovicích zajišťuje Městské kulturní středisko, příspěvková organizace města (MěKS). V Moravských Budějovicích se nachází Městské informační centrum, které poskytuje základní turistické informace. 17

18 Kulturně-přírodní zajímavosti na území mikroregionu V území mikroregionu se nachází celá řada kulturních památek. Jak jiţ bylo uvedeno nejde o památky nadregionálního významu, které by samy o sobě byly zásadním tahounem cestovního ruchu ve městě (jako je tomu např. v jiných městech v okolí Telč, Třebíč apod.). Stav těchto památek a jejich další vyuţití a propagace je však pro další rozvoj cestovního ruchu v území velice významné. Moţný potenciál z pohledu rozvoje cestovního ruchu nabízí rozsáhlé podzemí pod zámkem a pod některými domy na náměstí, zejména č.p. 60 Blaţkův dům (vyuţití v budoucnu např. na restaurační společenské účely aj.). Značná zachovalost reliéfů krajiny a její vegetace vedla k vyhlášení řady maloplošných zvláště chráněných území. Zde se můţeme setkat se vzácnými druhy rostlin, ojedinělými druhy ţivočichů a zajímavými geologickými útvary. Přehled některých ZCHU je součástí kap. 10 Ţivotní prostředí Turistická infrastruktura Ubytovací a stravovací zařízení Vedle existence kulturního a přírodního potenciálu je nutné mít vybudovanou síť sluţeb, která návštěvníkům umoţní delší pobyt. Jde zejména o stravovací a ubytovací zařízení. Ubytovací a stravovací zařízení jsou soustředěny do centra mikroregionu, města Moravské Budějovice. V některých menších obcích jsou individuálně pronajímány chalupy k rekreaci (tzv. ubytovací objekt se zázemím kuchyňka, sociálky apod.) Sportoviště, informační centrum Komplexnější nabídka sluţeb je soustředěna především v Moravských Budějovicích. Mimo nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit zde návštěvníci mohou vyuţít např. zázemí letního koupaliště. Letní koupaliště nabízí všem svým návštěvníkům rekreaci v bazénech 50 x 21 m; 25 x 12,5 a pro děti v brouzdališti 25 x 12,5, na 56 m dlouhém tobogánu, na volejbalovém hřišti s umělým povrchem, na 3 hřištích pro pláţový volejbal, na tenisovém hřišti nebo na minigolfu. Ze sluţeb mohou návštěvníci vyuţít půjčovnu sportovních potřeb a slunečníků, sauny s moţností masáţe, nakoupit si v prodejně potravin nebo vyuţít nabídky restaurace. Provozovatelem koupaliště je společnost Koupaliště, sauna a restaurace v Moravských Budějovicích, příspěvková organizace města Moravské Budějovice. V zimních měsících mohou dále návštěvníci vyuţít zázemí nového krytého zimního stadionu. V Moravských Budějovicích se nachází Městské informační centrum, které poskytuje základní turistické informace. Turistické trasy v území Během posledních let došlo k výraznému rozvoji cykloturistiky v ČR. Také v mikroregionu vznikla řada nových tras, které přivádějí návštěvníka do různých, z pohledu cestovního ruchu zajímavých částí mikroregionu. Tyto trasy vyuţívají stávající dopravní komunikace niţších tříd v území, jenţ jsou vyuţívány pro motorovou dopravu (cyklotrasy). Na území mikroregionu se nenachází ţádná speciální trasa pro cyklisty (cyklostezka). Moravskobudějovický mikroregion je jedním z partnerů významného nadregionálního projektu řešící výstavbu dálkové cyklostezky Jihlava Třebíč - Jaroměřice nad Rokytnou - Moravské Budějovice - Jemnice - Raabs an der Thaya (délka trasy cca 120km). Další etapa 18

19 projektové přípravy je v současné době řešena za pomoci finančních prostředků Iniciativy společenství Interreg IIIA. Tab. 3.7: Stávající cyklotrasy procházející územím mikroregionu Číslo trasy Průběh trasy Obce mikroregionu na trase 5125 Jaroměřice nad Rokytnou - Telč Ţeletava, Bítovánky (Ţeletava), Cidlina, Horní Laţany (Lesonice), 5103 Mastník - Moravské Budějovice Moravské Budějovice, Horní Laţany (Lesonice), Babice, Bolíkovice (Babice) 5233 Moravské Budějovice - Zblovice Moravské Budějovice, Krnčice (Nové Syrovice), Nové Syrovice, 5124 Moravské Budějovice - Javořice Moravské Budějovice, Vranín (Moravské Budějovice), Domamil, Radkovice u Budče Zdroj: Data RRAV Na území mikroregionu se také kříţí několik turistických tras pro pěší. Nejvýznamnější pěší trasa procházející mikroregionem je tzv. Březinova cesta. Jde o červeně značenou tématicky zaměřenou turistickou trasu o délce 64,5 km. 19

20 3.1.9 Ţivotní prostředí Mikroregion se rozprostírá na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny a severozápadním okraji Znojemské pahorkatiny. Tvoří jej mírně zvlněná a členitá krajina s nadmořskou výškou v průměru od 400 do 550 m s nejvyšším bodem na kopci Mařenka u Ţeletavy. Nejvýznamnějším vodohospodářským tokem, který odvodňuje území mikroregionu, je řeka Rokytka. Na území pramení větší mnoţství dalších místních toků, které určují charakterický ráz krajiny, jejímţ znakem je v celku vyšší hustota méně lidnatých sídel a obcí. V mikroregionu se nachází větší počet menších vodních nádrţí a rybníků, největší význam má rybník Nový u Háje u Moravských Budějovic a Vidlák u Jakubova. Z hlediska klimatického je moţno mikroregion charakterizovat jako mírně teplou oblast s vyšším úhrnem sráţek, který se pohybuje mezi 650 aţ 750 mm ročně. Územím převaţují větry ze SZ a Z kvadrantu. Říční údolí jsou méně dobře provětrávána a často se vyskytují údolní inverze a mlhy. Stav znečištění ovzduší je charakterizován stupněm č. 1 nezávadné ovzduší. Zhoršené ovzduší je v zimním období, v některých sídlech leţících v kotlinách, způsobeno zvláště spalováním fosilních paliv při vytápění objektů. Pozitivní je výrazná tendence ke změně vytápění zemním plynem a dřevem. Pro zlepšení kvality ovzduší je nutné podporovat i potřebné vyuţití biomasy a dalších alternativních zdrojů energie. Zemědělská půda vykazuje vysoké procento zornění, coţ je dáno způsobem vyuţití rostlinné velkovýroby. Vyšší blokace plodnosti půd je spojená s omezením vodní sítě, coţ způsobuje zrychlený rozvoj eroze půdy její rozrušování, přenos a ukládání na rozsáhlých územích. Lesnatým celkům chybí rozmanitost dřevin, převaha smrkových monokultur je proti stabilizaci ekosystému krajiny. Přes řadu dílčích zlepšení ŢP v sídlech Moravskobudějovického mikroregionu trvá poţadavek jak na scénickou kvalitu ŢP, tak i na manipulaci s odpadem, identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší a především vod a péči o zeleň. Sledujeme-li prostorovou skladbu krajinných ekosystémů Moravskobudějovického mikroregionu, pak zjišťujeme, ţe nejsou stabilizované, krajina je fragmentární, ekosystémy nepropojené, postrádáme síť jak biocenter, tak biokoridorů. Přitom při podrobnějším studiu krajiny nalezneme zbytky dříve vyváţené krajiny s pestřejším a šetrnějším vyuţíváním přírodních zdrojů. Většina mělkých a méně úrodných půd je zalesněna, zatímco téměř veškeré půdy s vlastnostmi lepšími jsou rozorány. Stupeň zornění je ve srovnání s maximem moţného rozorání velmi vysoký a orná půda je organizována vesměs ve velkých blocích půdy. Tyto velké bloky orné půdy způsobily zrychlení odtoku vody provázeného zrychlenou erozí půdy a jejím ukládáním v údolní síti, kde zanáší další úrodné půdy. Kritickou vlastností půdy ve vztahu k její erozi je hloubka půdy. V kotlině Moravskobudějovické jsou vesměs hlubší půdy na starších zvětralinách a s podílem spraší, takţe jejich mocnost dosahuje aţ 2 m. Vzhledem k jejich textuře zrnitosti stále v nich zůstává potřebný minerální podíl k sorpci umělých hnojiv a tudíţ se udrţuje jejich produkční vlastnost. Horší je to na hřbetech, kde dochází při erozi půdy k jejich změlčení do takové míry, ţe na povrchu vystupuje horninový podklad. K tomu dochází i v horních úsecích svahů, především v úvalinových údolích. Sporný je agrochemický stav půdy, neboť v posledních letech došlo k celkovému sníţení mnoţství pouţívaných agrochemikálií a nejsou známa rezidua. Rozhodně však by měla být vypracována, pokud nejsou, protierozní opatření a pokud jsou vypracována, pak je nutné zajistit jejich dodrţování. Velmi je ohroţena vodní síť nadměrnými a příliš silnými melioracemi drenáţemi, zatrubňováním, napřimováním vodních toků a absencí kaskád malých vodních nádrţí, minimální péčí o prameny a pramenná území. Celkové zkracování délky vodní sítě a její napřimování vedlo ke zrychlení odtoku, k vysoké rozkolísanosti průtoku a dokonce vysychání některých vodních toků v letních měsících. I na Rokytce a Rokytné, méně na Ţeletavce, se 20

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy. Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Strategický plán rozvoje města Telč

Strategický plán rozvoje města Telč STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (SWOT ANALÝZA MĚSTA) Pracovní verze 1.0 - únor 2005 Obsah: 1. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ... 4 2. PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ... 5 3. SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA, VZDĚLÁNÍ...

Více

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí

MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí Vážené starostky a starostové, pro zpracování Strategie rozvoje území pokrývající oblast svazků obcí Poorlicko a Orlice od Vás naše Místní

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ SWOT ANALÝZA MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ SWOT ANALÝZA MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ SWOT ANALÝZA MĚSTA Finální verze prosinec 2008 Na přípravě a zpracování SWOT analýzy Nového Města na Moravě se podíleli: RNDr. Šárka Palcrová Mgr. Radek

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Program rozvoje obce Holetín na období 2013-2018 OBEC HOLETÍN. Schváleno usnesením obce č. 6/2012

Program rozvoje obce Holetín na období 2013-2018 OBEC HOLETÍN. Schváleno usnesením obce č. 6/2012 OBEC HOLETÍN Schváleno usnesením obce č. 6/2012 Obec Holetín je tvořena třemi místními částmi Horní Holetín, Dolní Holetín, Horní Babákov. Středem obce Holetín prochází silnice II. třídy č. 355 o délce

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ SWOT ANALÝZA MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ SWOT ANALÝZA MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ SWOT ANALÝZA MĚSTA Pracovní verze 2.0 září 2008 OBSAH: 1. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ... 4 2. PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ... 5 3. SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA,

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné

výskyt potenciálních sesuvů jen mimo zastavěné území konfigurace terénu omezující využitelnost zastavěného území rozsahem nevýznamné Příloha č.2 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza z PR + R Bernartice nad Odrou 2008. (kurzívou psané položky se nevyskytují ve SWOT analýze ÚAP ORP Nový Jičín 2012) 1. Horninové prostředí,

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí

MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí MAS NAD ORLICÍ Kostelecká Lhota 40, 517 41 Kostelec nad Orlicí Vážené starostky a starostové, pro zpracování Strategie rozvoje území pokrývající oblast svazků obcí Poorlicko a Orlice od Vás naše Místní

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2014 až 2022 Jablonná, červen 2014 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

ANALYTICKÁ ČÁST. SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko

ANALYTICKÁ ČÁST. SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko ANALYTICKÁ ČÁST SWOT analýza Integrované strategie rozvoje Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email:

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství Staré Hodějovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost

Více

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU UNIČOVSKO SWOT ANALÝZA Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby základní občanská vybavenost města Uničova na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, obchody,

Více

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST

Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE. Změna č.2. výrok TEXTOVÁ ČÁST Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U HROBČICE Změna č.2 výrok AI. TEXTOVÁ ČÁST vypracovala: Ing. arch. Hana Vrchlavská, Ing. arch. Alena Fárková datum: březen 2013 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ

Více

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN TEXTOVÁ ČÁST SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍK A TABULKY S VYHODNOCENÍM SITUACE V CELÉM SPRÁVNÍM ÚZEMÍ ORP ZLÍN 2012

Více

1. Úvod. 2. Seznam použitých zkratek

1. Úvod. 2. Seznam použitých zkratek STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (AKČNÍ PLÁN MĚSTA 2005-2006) Verze - červen 2005 1. Úvod Posláním akčního plánu je převedení Strategie města do běžného každodenního života. Jde o nástroj sloužící

Více

II.2. Strategie rozvoje prioritní oblasti, cíle, opatření

II.2. Strategie rozvoje prioritní oblasti, cíle, opatření Výtah Strategie rozvoje svazku obcí Netolicko Prioritní oblasti, cíle, opatření (zpracovatel BESI a.s., 2005) II.2. Strategie rozvoje prioritní oblasti, cíle, opatření Cíl 1.1: Zlepšit stav technické infrastruktury

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu * Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org Statutární město Pardubice www.pardubice.eu *ITI INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE = NOVÝ přístup k územnímu (urbánnímu) rozvoji - investice na základě

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRUTNOV

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRUTNOV ÚVOD ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRUTNOV Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení a změn v území z důvodu

Více

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický plán rozvoje je jedním ze základních dokumentů územního celku obce Strážkovice, vyjadřující předpokládaný vývoj

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 872014 Obsah prezentace 1 Základní informace o MAS 2 Analytická

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Administrativní objekt se skladovým zázemím a přípravnou BRTNICE okr. Jihlava, kraj Vysočina Insolvenční řízení SOLAR NET s.r.o. Obsah Stručný popis:... 3 Důležité

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz V roce 2008 MAS KS 10 200 obyvatel, nyní 34 100 obyvatel (65 obcí) MAS přináší do regionu ročně cca

Více

ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV

ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV ÚZEMNÍ PLÁN DLOUHOMILOV ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Dlouhomilov Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Funkce: Jiří Štelc Starosta

Více

Priority MAS Královská stezka

Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Zlepšování kvality života v obcích MAS Podpora občanské společnosti Podpora podnikání a trhu práce Zemědělství, lesnictví a rybářství Cestovní

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz

Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz Michaela Randáčková Hranickározvojováagentura, z. s. Tř. 1 máje 2063, Hranice agentura@regionhranicko.cz Obsah: 1)Kde můžete sledovat aktuálnídotačnípříležitosti 2)Tematickéoperačníprogramy na období2007-2013

Více

Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ

Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ Výstupy 2. kola jednání pracovní skupiny a 2. koordinační schůzky zástupců skupin VERZE K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ, 30. 4. 2014 UPOZORNĚNÍ:

Více

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+

Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Potřeby měst a obcí a budoucí politika soudržnosti 2014+ Mgr. Jan Mareš primátor místopředseda Svazu měst a obcí ČR Konference Plánovací období 2014 2020 z pohledu měst a obcí 10. listopadu 2011 O Svazu

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ Dle 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravená na základě projednání. Obsah:

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech

Více

Příloha č.1 obecně závazné vyhlášky č. 4/2006 o závazných částech územního plánu města Slatiňany.

Příloha č.1 obecně závazné vyhlášky č. 4/2006 o závazných částech územního plánu města Slatiňany. Příloha č.1 obecně závazné vyhlášky č. 4/2006 o závazných částech územního plánu města Slatiňany. FUNKČNÍ REGULACE - PLOCHY BYDLENÍ - NÍZKOPODLAŽNÍ Slouží pro bydlení ve spojení s užitkovým využitím zahrad

Více

Strategický plán rozvoje Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska EVIDENCE ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ

Strategický plán rozvoje Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska EVIDENCE ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ Strategický plán rozvoje Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska EVIDENCE ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ Číslo projektu SRP- Obec / město Název projektu Oblast zásahu BOROTICE BOR-001 Borotice Kanalizace a ĆOV infrastruktura

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

0 14 let na celkovém podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky; pro sledování. trendu vývoje je obdobný údaj ze SLDB 1991.

0 14 let na celkovém podrobnosti údaje za základní sídelní jednotky; pro sledování. trendu vývoje je obdobný údaj ze SLDB 1991. Metodický návod č. 1 B Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje metodický návod k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací

Více

0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4. 1.1 Silné stránky 5. 1.2 Slabé stránky 6. 1.3 Příležitosti 7. 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9

0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4. 1.1 Silné stránky 5. 1.2 Slabé stránky 6. 1.3 Příležitosti 7. 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9 Obsah 0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4 1.1 Silné stránky 5 1.2 Slabé stránky 6 1.3 Příležitosti 7 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9 4 PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE 10 5 STRATEGICKÉ CÍLE 11 6 PRIORITY

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008)

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) OBEC: MYSLETICE Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 559 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Návrh Zadání změny č.2

Návrh Zadání změny č.2 Návrh Zadání změny č.2 územního plánu obce LÁZNĚ TOUŠEŇ Pořizovatel: Spolupracující zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ MĚSTYSE LÁZNĚ TOUŠEŇ Hlavní 56, 250 89 Lázně Toušeň tel. 326 992 302 Ing. František

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Rokytná pro období 2014 2020 Cesta k rozkvětu regionu. Integrovaná strategie území

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Rokytná pro období 2014 2020 Cesta k rozkvětu regionu. Integrovaná strategie území Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Rokytná pro období 2014 2020 Cesta k rozkvětu regionu Integrovaná strategie území Srpen 2014 1 Obsah Obsah... 2 1. Analytická část stav, problémy

Více

Setkání místních akčních skupin Olomouckého kraje k přípravě na nové plánovací období EU 2014+

Setkání místních akčních skupin Olomouckého kraje k přípravě na nové plánovací období EU 2014+ Setkání místních akčních skupin Olomouckého kraje k přípravě na nové plánovací období EU 2014+ Tvorba Integrované strategie rozvoje MAS Občané pro rozvoj venkova, o.s. Pozlovice, 13. listopad 2013 Základní

Více

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené

Více

Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem

Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem 117 Příloha č. 19 k vyhlášce č. 3/2008 Sb. Základní ceny, hodnocené znaky a kvalitativní pásma pro ocenění bytů porovnávacím způsobem Základní ceny za m 2 podlahové plochy v budovách typu J a K KRAJ/ (OBEC)

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Moravské Budějovice - aktualizace rozboru

Moravské Budějovice - aktualizace rozboru Moravské Budějovice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Plán výzev ROP Moravskoslezsko na rok 2015. Specifikace výzev. Leden 2015. Je uvedena specifikace nově zařazených výzev.

Plán výzev ROP Moravskoslezsko na rok 2015. Specifikace výzev. Leden 2015. Je uvedena specifikace nově zařazených výzev. Plán výzev ROP Moravskoslezsko na rok 2015 Specifikace výzev Leden 2015 Je uvedena specifikace nově zařazených výzev. Výzvy prioritní osy 1 Regionální infrastruktura a dostupnost Aktualizace 23.1.2015

Více

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA

3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA únor 2011 1 3. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SIBŘINA dle zákona č.183/2006 Sb. (opatření obecné povahy) Pořizovatel: OÚ SIBŘINA únor 2011 2 OBJEDNATEL: Obec Sibřina zastoupená starostou Ing. Petrem Vítkem Říčanská

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019 PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019 Setkání s občany k rozvoji obce 8. března 2015 PROGRAM SETKÁNÍ» 1. Přiblížení zpracování programu rozvoje» 2. Představení situace v obci» 3. Diskuze nad

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ZASTUPITELSTVA OBCE ŘÍČKY V ORL. HOR.

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ZASTUPITELSTVA OBCE ŘÍČKY V ORL. HOR. OBEC ŘÍČKY V ORL. HOR. Číslo: 4/06 Dne: 6.9.2006 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ZASTUPITELSTVA OBCE ŘÍČKY V ORL. HOR. o schválení Změny č. 2 Územního plánu sídelního útvaru Říčky v Orlických horách a vyhlášení

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více