Vývoj (de)regulace energetických trhů EU a dopady

Transkript

1 Vývoj (de)regulace energetických trhů EU a dopady Michal Mejstřík, EEIP, a.s. (spoluautor Kateřina Holická) Příspěvek na 9. ročník mezinárodní konference Energy Efficiency Business Week konanou ve dnech listopadu 2004 v Praze 1

2 Obsah Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Březen 2004: Srovnávací zpráva 2

3 Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Březen 2004: Srovnávací zpráva 3

4 Základní koncepty regulace a deregulace utilit (1)! Ještě v 80. letech se všechny veřejně prospěšné společnosti (utilities) poskytující veřejně prospěšné statky stále ještě považovaly za přirozenou a klíčovou součást veřejného (státem vlastněného) sektoru a takto to bylo i vykládáno ve většině učebnic ekonomie (Samuelson( Samuelson ), byť díky stagnující konkurenceschopnosti se postupně prosazovaly akademické názory, že je třeba tuto situaci změnit.! Diskuse věnované reformě regulace pak bývaly zaměřeny na dvě základní oblasti: i) na metody transformace řízení a vlastnictví státních utilit a ii) na metody konstrukce režimu regulace. Diskuse obou témat pak zdůrazňovaly tvorbu nejlepšího souboru motivů efektivního řízení a provozu vertikálně integrovaných státních utilit. Zatímco privatizace patřila ke klíčům prvního okruhu problémů, systémy motivační regulace typu u cenových limitů naznačovaly cestu řešení druhého okruhu problémů. 4

5 Základní koncepty regulace a deregulace utilit (2) V průběhu 90.let dochází pod tlakem řady okolností k zásadnímu obratu: jak většina teoretických tak praktických ekonomů Cole(2003), Newbery(1999), Pittman(2003), Kikeri,Nellie Nellie(2002), Kerf,Giradin Giradin(2000), Megginson,Netter Netter(2001), Scarpetta(2003), Wright,Mason,,Mason,MilesMiles (2003) - se pod tlakem empirie shoduje : I. Privatizace, či alespoň významná účast soukromého sektoru obvykle zvyšuje efektivnost státních utilit. II. Prohloubení pravidel a institucí regulace: tradiční regulace na základě míry výnosnosti ( oprávněné náklady a přiměřený zisk ) se řadí k nejméně účinným motivačním systémům pro efektivní fungování podniků v podmínkách ekonomické regulace a navíc podporují tendence k neefektivnímu přeinvestování. p Dle některých např. US praktiků Pittman (2003) může být nicméně vhodná v případech, kdy vládní prostředky jsou vysoce nedostatkové a kdy nejsou k dispozici ani další mechanismy zavazující vládu směrem k investorům. Je třeba dopracovat a pochopit vlastnosti pružnějšího mechanismu, který podpoří zvýšení statické i dynamické efektivnosti.. Jak technický pokrok tak hlubší ekonomické poznání zásadně překonaly dřívější přesvědčení, že sektor utilit obecně fungoval nejefektivněji a zákaznicky nejpřínosněji v podobě vertikálně integrovaných monopolů, ať již státem vlastněných nebo/a státem regulovaných. U všech veřejně prospěšných služeb existuje přinejmenším možnost (nyní již ve světě mnohdy realizovaná) konkurenční nabídky neboli vstupu do odvětví v obchodní či jisté výrobní fázi, atÿ ÿ se již jedná o výrobu elektřiny, zemního plynu, mobilní telefony nebo provozu nákladové železniční dopravy, tak aby spotřebitelé měli možnost volby dodavatele. Existují předběžné propočty US přínosů (Center Phoenix (2004)). Na straně druhé, většina analytiků nepřehlédne, že v těchto t sektorech přetrvává jakýsi prvek přirozeného monopolu ve formě existující fyzické sítě (přenosová síť elektřiny, plynovody, místní fixní telefonní síť, dopravní cesta nebo signální infrastruktura), která však může být konkurenty přinejmenším doplňována či nahrazována sítí technicky vyspělejší. III. Deregulace a vertikální restrukturalizace utilit. Jak technický pokrok tak hlubší ekonomické poznání zásadně 5

6 Základní koncepty regulace a deregulace utilit (3)! A právě od povahy deregulace a liberalizace utilit se odvíjí živá á diskuse. Důsledným východiskem je příznivé vnímání efektu konkurence, uvědomění si nákladů regulace a to zejména v rozvíjejících se zemích se slabou institucionální základnou, což vyúsťuje v doporučení k nahrazení regulace konkurencí a k důslednému vertikálnímu oddělení konkurenčních či potenciálně konkurenčních sektorů ze zbývajících h přirozeně monopolních sítí (např. World Development Report 2000, u nás např. Dušek(1998), Zajíček(2000),(2001)).! Oproti tomu jiní ekonomové (Newbery( Newbery(1999), Pittman(2003)) upozorňují, že z hlediska teorie a praxe nelze takové důsledné zobecnění přijmout: očekávané konkurenční přínosy z vertikálního oddělení se zatím mnohdy nedostavily a některé synergické efekty vertikální integrace utilit byly, či mohou být po oddělení ztraceny. Jednotlivé diskutující strany konkrétně uvádějí neúspěch britského modelu železnic nebo kalifornské elektroenergetiky (i ENRON), oproti tomu se uvádí úspěch mexických železnic nebo chilských telekomunikací. Nepanuje ani shoda v interpretaci uvedených případů. 6

7 Základní koncepty regulace a deregulace utilit (4)! Deregulace a liberalizace utilit dle směrnic EU (1996,1998 a 2003) volí poměrně radikální přístup k liberalizaci a deregulaci s tím, že i nadále podporuje regulaci cen a nediskriminačního přístupu třetích stran do přepravních a distribučních sítí a zásobníků plynu (TPA), regulovaný provoz sítě (např. poskytování systémových služeb), licence vstupu do odvětví. Přístup se liší i v rámci rozhodovacího trojúhelníku EU, s tím, že Komise EU se zdá být radikálnější než n Evropský parlament. Největší rozdíly v názorech se pak projevují na úrovni Evropské rady a vládních představitelů jednotlivých členských států EU, kde se velmi zdrženlivě chová zejména Francie.! Vznikla i řada nových mocných národních i mezinárodních regulačních institucí,, které využívají i zjednodušených nástrojů monitorování plnění přijatých závazků v podobě srovnávacích zpráv (benchmarking reports), tabulek scorecards,, jež jsou předmětem diskuse a postupného dohadování (May (2003), Parker (2003)).! Na straně druhé se objevila i další institucionální změna v podobě horizontální integrace: vznik multiutilit pohybujících se v mnohonárodním rámci, což vyvolává další diskusi si o obsahu regulace (Geradin( (2001)).! Přijetí nedomyšlených regulačních opatření vyvolává pak teoretické i praktické spory o porušení regulačních smluv (Sidak et al.. (1996), Sidak et al.. (2002)). 7

8 Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Březen 2004: Srovnávací zpráva 8

9 Rozvoj institucionálního rámce (1)! Cíl: ustavit jednotný energetický trh k zefektivnění výroby a spotřeby energie právní rámec liberalizace a regulace : od roku 1991 příprava Směrnic EC a jejich prosazování s iniciativou EC! Směrnice 96/92/EC o liberalizaci trhu s elektřinou v EU! Směrnice 98/30/EC o liberalizaci plynárenství v EU! Harmonogram pro otevírání trhu,definice oprávněného zákazníka,obecná pravidla povinnosti veřejné služby pro organizace působící v tomto odvětví,organizace přístupu do soustavy (přístup třetích stran),oddělené účtování za jednotlivé činnosti, Vstoupila v platnost 10. srpna 2000, ALE: již zde Přechodná období! První srovnávací zpráva za rok 2001 (hodnocení postupu):! Návrh novely směrnic EU původně zpracován v březnu

10 Rozvoj institucionálního rámce (2)! Právní rámec regulace : Politika zájmového vyjednávání o novelizaci směrnic EC za demokratické účasti tří polit.subjektů EU (viz níže) a jejich prosazování?! Summit Barcelona, březen 2002 další krok k novelizaci: doporučila zrychlení harmonogramu pro otevírání trhu s plynem v EU pro průmyslové odběratele do roku 2004, pro všechny ostatní do roku 2005! Náhlý zvrat - Francie: otevírání trhu by nemělo narušit poskytování základních veřejných služeb nová jednání! Summit Brusel listopad 2002: termíny otevírání trhu červenec 2004,2007! Další problém: zajištění kompatibility liberalizačních směrnic EU s ostatními intervenčními (netržními) směrnicemi např. o opatřeních h na zabezpečení bezpečných dodávek zemního plynu ( ),podpora prioritních síťových projektů! 2. roční srovnávací zpráva v říjnu 2002! 2. roční modifikovaná srovnávací zpráva v dubnu 2003 (včetně kandidátských zemí) 10

11 Rozvoj institucionálního rámce (3)!Právní rámec regulace: Směrnice EU a jejich prosazování! Směrnice 2003/55/EC a 2003/54EC týkající se společných pravidel pro vnitřní trh s plynem a elektřinou ze dne 26. června 2003! Otevření trhu pro všechny v zákaznz kazníky ky kromě domácnost cností od července 2004, pro domácnosti od července 2007! Právní unbundling pro přenos do července 2004, distribuce do července 2007; manažerský unbundling v platnosti od července 2004; ne vlastnický unbundling EU striktně odmítla! Regulovaný přístup! Ustavení regulátora s dobře definovanou působností ve všech členských státech! 3. srovnávací zpráva v březnu 2004! (4. srovnávací zpráva očekávána do konce roku 2004) 11

12 Shrneme-li: Zajištění efektivního fungování společného trhu: Hlavní pilíře " Otevírání trhů Poskytnout zákazníkům možnost výběru dodavatele. " Zintenzivnění konkurence, možnost vstupu nových subjektů na trh, " zvýšení efektivity energetických trhů, " srovnání tempa otevírání trhů v jednotlivých zemích. " Unbundling (oddělení v rámci vertikální restrukturalizace): Přejít od vertikálně integrovaných monopolů poskytujících svázané služby za jedinou sazbu ke konkurenčním trhům s oddělenými regulovanými (monopolními) a neregulovanými (konkurenčními)( aktivitami a zvláštními sazbami pro každou činnost. " Zamezit případnému konfliktu zájmů integrovaných utilit, " zabránit společnostem přesouvat náklady mezi regulovanými a neregulovanými aktivitami, " dovolit oddělenou kalkulaci nákladů služeb, transparenci a zavedení ení konkurence. Bohužel existuje množství problémů s implementací vertikální restrukturalizace. " Nezávislý regulátor " Regulovaný přístup třetích stran (TPA) 12

13 Rozvoj institucionálního rámce : ERGEG a Madridské fórum o regulaci plynu! Horizontální instituce: V roce 1999 Evropská komise iniciovala založení z Madridského fóra o evropské regulaci plynárenství. Fórum bylo založeno s cílem jednat o otázkách vytvoření skutečného vnitřního trhu s plynem, jimiž se směrnice nezabývá. Fórum se schází dvakrát ročně v Madridu, jeho hostitelem em je Fundación de Estudios de Regulación (dosud 8 setkání) a jsou v něm zastoupeny národní regulační úřady, členské státy EU, Evropská komise, provozovatelé é přepravních soustav, dodavatelé plynu a obchodníci, odběratelé Poslední (osmé) setkání se uskutečnilo 8.-9.července Aktuálními tématy projednávanými Fórem jsou: pravidla přístupu třetích stran (TPA) k zásobníkům a k přepravnímu systému, přeshraniční obchod s plynem, zejména přidělování a řízení omezených propojovacích kapacit a technické a obchodní překážky bránící vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s plynem.! Supernacionální EU instituce konsultativního charakteru ( superregulátor superregulátor ): EC ustavila European Regulators Group for Electricity and Gas (ERGEG) 13

14 Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Březen 2004: Srovnávací zpráva 14

15 Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (1) Nový spolurozhodovací proces: # návrh novely obou směrnic původnp vodně vyžádán n usnesením m Rady EU již v březnu 2000 v Lisabonu a potvrzen usnesením m Evropského parlamentu v červnu 2000 # složitý až dramatický legislativní proces trval celé tři i roky " Fáze I. - již dne 2. května 2001 předlop edložila Evropská komise návrh n směrnice novelizující obě směrnice, energetické a plynárensk renské směrnice 96/92/EC a 98/30/EC dle požadavk adavků Rady EU z března 2000 " Fáze II. - dne 3. října 2001 předlop edložil svůj j názor n Hospodářsk ský a sociáln lní výbor EK; Výbor V regionů se rozhodl svůj j názor n nepředlo edložit - Rada EU v Barceloně v březnu b 2002 představila p další krok k novelizaci: doporučila harmonogramu pro otevírání trhu (postupně do roku 2005) zrychlení " Fáze III. - Evropský parlament schválil svoje stanovisko během b prvního čtení dne 13. března b 2002; přitom přijal p 157 pozměň ěňovacích ch návrhn vrhů,, z nichž 90 se týkalot elektroenergetiky a 67 plynárenstv renství - ve světle tohoto stanoviska předlop edložila Evropská komise svůj j upravený tj. návrh, a to dne # následně Francie otevřela ela další diskusi s tím, že e otevírání trhu by nemělo narušit poskytování základních veřejn ejných služeb 15

16 Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (2) " Fáze IV. - dne 3. února 2003 přijala p Rada EU svá společná stanoviska spočívaj vající v Rozhodnutí Rady EU přijatém m per rollam (1. aža 3. února) (dokument č /03) a zaslala texty Evropskému parlamentu obdobně jako Komise. - cílem tohoto Rozhodnutí bylo urychlit liberalizaci plynárenstv renství a elektroenergetiky v souladu s dohodou ministrů energetiky členských států EU dosaženou na zasedání dne 25. listopadu 2002 a zapracovat do směrnice celou řadu podstatných pozměň ěňovacích ch návrhn vrhů schválen lených Evropským m parlamentem (Společná stanoviska se týkala t těchto t předloh: p Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU,, novelizující Směrnici č.. 98/30/EC o pravidlech vnitřního trhu s plynem (dokument č /02). Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU,, novelizující Směrnici č. 96/92/EC o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou (dokument č /02). Nařízen zení Evropského parlamentu a Rady EU,, týkajt kající se podmínek přístupu p do sítěs pro účely přeshraniční výměny elektřiny (dokument č /02)). - návrh společných stanovisek, který byl součást stí celého souboru spolu s Nařízen zením m o podmínk nkách přístupu do sítěs pro účely přeshraniční výměny elektřiny, obsahoval # kvantitativní ustanovení o liberalizaci trhů s elektřinou a plynem v rámci Evropského společenstv enství pro spotřebitele jiných kategorií než domácnost cností do 1. července 2004 a úplném otevřen ení těchto trhů pro všechny v spotřebitele do 1. července 2007 # kvalitativní ustanovení týkající se oddělen lení provozovatelů přenosu resp. přepravy p a distribuce, povinnosti veřejn ejné služby, úkolů regulačních orgánů a přístupu p třett etích stran k zásobníkům m plynu spolu s pravidly stanovení cen a přidp idělování disponibilních propojovacích ch kapacit pro účely přeshraniční výměny elektřiny 16

17 Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (3) " Fáze V. - Evropský parlament texty projednal v druhém čtení v rámci tzv. spolurozhodovacího procesu - jeho výbor v pro průmysl, zahraniční obchod, výzkum v a energetiku (ITRE) projednával pozměň ěňovací návrhy, které byly mnohdy rozporné oproti pozici Rady EU. - aby se EP vyhnul tzv. smírčímu mu procesu, scházeli se intenzivně zástupci všech v třít stran (v neformáln lním trialogu), kteří vyjednávali vali kompromisní dohody aža do vlastního hlasování 4.června 2003, kdy bylo přijato p nikoliv však v jednomyslně přes 40 dodatků oproti únorovým m společným stanoviskům m Rady EU; Rada EU a Evropská komise předjednanp edjednané dodatky již nerozporovaly - dne 26.června pak již vyšlo závaznz vazné znění směrnic a nařízen zení 17

18 Povaha a okolnosti vzniku směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení č.1228 (4) Proč se jednalo o tak složitý proces? - evropští zákonodárci, Rada EU i Komise usilující o postupné vytvářen ení jednotného evropského energetického trhu, vstupovali do terénu, kde se křížily k národnn rodní zájmy strategie rozvoje energetiky (lze doložit pravidelně zpracovávan vanými srovnávacími zprávami EU (benchmarking( reports on the implementation of the internal electricity and gas market)): ): " na straně jedné některé státy ty své energetické společnosti stále ještě ani nezprivatizovaly a chápou je jako veřejn ejný statek (a veřejn ejně prospěšné společnosti) nosti), " na a straně druhé,, většina v států EU svoje energetické společnosti zprivatizovala a každé nové kvantitativní nebo kvalitativní ustanovení právn vní úpravy musí důkladně vážit z pohledu důsledků této to právn vní úpravy nejen pro státem tem ovládan dané veřejn ejně prospěšné společnosti, ale i pro soukromé společnosti. # hrozba porušen ení soukromovlastnických ch práv v vyvolaných nedokonalou právn vní úpravou způsobuj sobující škody soudně vymáhan hané poškozen kozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach) 18

19 Základní koncepty regulace a deregulace Vývoj rámce EU pro liberalizaci energetiky Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Březen 2004: Srovnávací zpráva 19

20 Přehled otevírání trhu s plynem (1) Třetí srovnávací zpráva o stavu vnitřního trhu s elektřinou a plynem 3/2004 Deklarované otevření trhu (%) Oddělení: přeprava Oddělení: distribuce Regulátor Struktura přepravního tarifu Koncentrace na velkoobchodním trhu Rakousko 100 právní právní ex-ante známka/vzdálenost ano Belgie 83 právní právní ex-ante vstup-výstup ano Dánsko 100 vlastnické právní ex-post známka ano Francie 37 účetní účetní ex-ante vstup-výstup střední Německo 100 manažerské účetní NTPA podle vzdálenosti střední Irsko 85 manažerské manažerské ex-ante vstup-výstup ne Itálie 100 právní právní ex-ante vstup-výstup ano Lucembursko 72 manažerské manažerské ex-ante známka ano Nizozemí 60 manažerské právní ex-ante vstup-výstup střední Španělsko 100 právní právní ex-ante známka ano Švédsko 51 účetní účetní ex-post známka ano VB 100 vlastnické vlastnické ex-ante vstup-výstup ne NTPA = sjednaný přístup třetích stran; Regulační úřad by měl v Německu začít fungovat

21 Přehled otevírání trhu s plynem (2) Třetí srovnávací zpráva o stavu vnitřního trhu s elektřinou a plynem 3/2004 Nové členské státy (bez Malty a Kypru) Deklarované otevření trhu (%) Oddělení: přeprava Oddělení: distribuce Regulátor Struktura přepravního tarifu Koncentrace na velkoobchodním trhu Estonsko 80 žádné žádné ex-ante nerozhodnuto ano Lotyšsko 0 právní právní ex-ante nerozhodnuto ano Litva 80 účetní účetní ex-ante známka střední Polsko 34 účetní účetní ex-ante známka ano ČR 0 účetní účetní ex-ante nerozhodnuto ano Slovensko 33 právní právní ex-ante známka ano Maďarsko 0 právní účetní ex-ante nerozhodnuto ano Slovinsko 50 účetní účetní ex-ante známka ano 21

22 Přehled otevírání trhu s elektřinou (1) Třetí srovnávací zpráva o stavu vnitřního trhu s elektřinou a plynem 3/2004 Elektřina má zpravidla náskok před plynárenstvím Deklarované otevření trhu (%) Oddělení: přeprava Oddělení: distribuce Regulátor Rakousko 100 právní účetní ex-ante příznivé Švédsko 100 vlastnické právní ex-post příznivé VB 100 vlastnické právní ex-ante příznivé NTPA = sjednaný přístup třetích stran Podmínky příznivé vstupu Belgie 80 právní právní ex-ante nepříznivé Dánsko 100 právní právní ex-ante příznivé Finsko 100 vlastnické účetní ex-post příznivé Francie 37 manažerské účetní ex-ante střední Německo 100 právní účetní NTPA nepříznivé Řecko 34 právní/manažerské účetní ex-ante nepříznivé Irsko 56 právní/manažerské manažerské ex-ante střední Itálie 66 vlastnické/právní právní ex-ante střední Lucembursko 57 účetní účetní ex-ante nepříznivé Nizozemí 63 vlastnické právní ex-ante příznivé Portugalsko 45 právní manažerské ex-ante střední Španělsko 100 vlastnické právní ex-ante příznivé 22

23 Přehled otevírání trhu s elektřinou (2) Nové členské státy + Norsko Třetí srovnávací zpráva o stavu vnitřního trhu s elektřinou a plynem 3/2004 Deklarované otevření trhu (%) Oddělení: přeprava Oddělení: distribuce Regulátor Podmínky příznivé vstupu Norsko 100 vlastnické účetní ex-ante příznivé Estonsko 10 účetní účetní ex-ante nepříznivé Lotyšsko 11 právní právní ex-ante neznámé Litva 17 právní právní ex-ante střední Polsko 51 manažerské účetní ex-ante střední ČR 30 právní účetní ex-ante nepříznivé Slovensko 41 právní právní ex-ante střední Maďarsko 30 účetní účetní neznámé střední Slovinsko 64 právní účetní ex-ante nepříznivé Kypr 0 manažerské žádné ex-ante n/a Malta 0 derogace žádné neznámé n/a 23

24 Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen elektřiny pro malé zákazníky v letech (50 MWh/rok) - koridor se zúžil, tendence k poklesu Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 24

25 Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen elektřiny pro domácnosti v letech (3,5 MWh/rok) - přetrvávající rozdíly Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 25

26 Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen elektřiny pro - velkoodběratele (1), - maloodběratele (2), - domácnosti (3) v letech EU 15 vs.. nové členské státy (1) (2) (3) Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 26

27 Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Počet zákazníků, kteří změnili dodavatele v roce 2002 elektřina oprávnění velkoodběratelé 10 maloodběratelé/ domácnosti oprávnění velkoodběratelé 11 plyn maloodběratelé/ domácnosti Rakous ko 15% 5% 6% 0% Belgie 5% 12 n.k. Dáns ko 45% 17% Fins ko 13 10% Francie 15% 20% Německo 20% 5% 5% less than 2% Řecko 0% Irs ko 20% 2% 100% 14 Itálie 15% 10% 0% Lucembursko 10% 15 0% Nizozemí 20% 15% Portugalsko 10% Španěls ko 20% 38% 1% Švédsko 10 10% 16 0% Velká Británie 15% 12% 16% 19% Nors ko 12% 14% elektřina oprávnění velkoodběratelé 10 maloodběratelé/ domácnosti oprávnění velkoodběratelé 11 Es tons ko 0% 0% Litva 0% 0% Lotyšsko 0% 0% Polsko 2-5% 0% Česká republika 8% 0% Slovensko n.k. less than 5% Maďarsko more than 50% n.k. Slovinsko n.k. 6% 0% Kypr 0% Malta 0% kandidátské země Rumuns ko 13% 0% Bulhars ko 0% 0% Turecko 0% 0% os tatní s ous edící země Chorvats ko 0% Bosna 0% Srbsko/Č.Hora 0% Albánie 0% plyn maloodběratelé/ domácnosti Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 10 obecně se vztahuje na zákazníky se spotřebou vyšší než 1 GWh/rok 11 obecně se vztahuje na zákazníky se spotřebou vyšší než 0,1mil. m 3 /rok 12 40% se znovu sjednanou smlouvou 13 většina finských a švédských zákazníků vybírá každý rok nového dodavatele 14 všichni velkoodběratelé (většinou elektrárny), samododavatelé 15 15% se znovu sjednanou smlouvou 16 v kumulaci od roku % 27

28 Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen plynu pro malé zákazníky v letech (420 GJ/rok = cca 120 MWh) - koridor se zúžil s výjimkou Portugalska, Itálie Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 28

29 Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen plynu pro domácnosti v letech (16 GJ/rok = cca 4,5 MWh) Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 29

30 Implementace Směrnic EU a dopady na evropský vnitřní trh s plynem a elektřinou Vývoj cen plynu pro - velkoodběratele (1), - maloodběratele (2), domácnosti (3) v letech EU 15 vs.. nové členské státy (1) (2) (3) Pramen: EU, 3. Srovnávací zpráva 30

31 Výsledky deregulace trhů " Rozvoj konkurence na evropském trhu s plynem je vědomě opožďována a za situací na trhu s elektřinou " Řada specifických faktorů (dovoz) " Pokrok v otevírání trhů s elektřinou a plynem " V červenci 2003 trh otevřen plně v 7 zemích " Od července 2004 podle Směrnic EU povinné otevření trhů pro všechny zákazníky kromě domácností " Zpoždění v implementaci Směrnic nejen v nových členských zemích ale i v řadě klíčových států Francie (dokončení až v nejzazším termínu 2007) " Samotné otevření trhů není dostačující podmínkou pro rozvoj konkurence " Vylepšení struktury tarifů odstranění nebo modifikace tarifů závisejících na vzdálenosti " Zvýšení transparentnosti s ohledem na dostupnost kapacit " Potřeba dořešit nediskriminační a transparentní přístup třetích stran (TPA) k zásobníkům " Příprava Pravidel dobré praxe TPA Madridským fórem 31

32 Efekty deregulace trhů na spotřebitele " Aktivita na trzích změny dodavatele " Podíl oprávněných zákazníků měnících dodavatele ve většině zemí vyšší na trhu s elektřinou než v případě trhu s plynem " Výjimkou je Velká Británie, kde na obou trzích došlo k významnému u počtu změn dodavatele, a to i mezi malými odběrateli a domácnostmi " V nových členských zemích nízká míra změn = málo rozvinuté trhy " Efekt na ceny elektřiny a plynu " Ceny byly v letech 2002 a 2003 nejnižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů " Dochází ke sbližování cen v jednotlivých členských státech " Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů " U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst, vzhledem ke zdražování ropy 32

33 Závěrem "Přechod od monopolního ke konkurenčnímu EU trhu přináší rychlou změnu prostředí a struktury trhu # Došlo ke snížení prodejních cen v řadě zemí EU, přesto však trvají rozdíly v cenách # Omezený úspěch při pokusech o přístup k přepravní soustavě zjednodušit a sjednotit směrnice # Rozsah zavádění má přímý vliv na úroveň konkurence # 13 společností začalo působit ve více než jedné zemi "ALE i nové zdroje státních zásahů odrážejících mnohdy i národní zájmy nutno sladit s podmínkami konkurenčního trhu # Nové prostředí, kdy celková odpovědnost za bezpečné zajištění dodávek dávek nespočívá pouze na jediném aktérovi, vyžaduje nové kompatibilní návrhy na zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu. Zejména některé členské státy EU zdůrazňují problematiku veřejných služeb otázkou obsah řešení např. zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek a vysoké úrovně služeb pro všechny odběratele. Nový návrh směrnice 2004/67/EC je již méně protitržní a omezuje tak prosazování specifických zájmů. # Diskuse o evropské energetické infrastruktuře včetně prioritních projektů se zaměřuje na odstraňování mezer a úzkých míst (?), na kogeneraci (Směrnice EP a Rady EU 2002/0185 o podpoře kogenerace založené na efektivní poptávce po teplu na vnitřním energetickém trhu), 33

34 Závěrem # hrozba porušen ení soukromovlastnických ch práv v vyvolaných nedokonalou právn vní úpravou způsobuj sobující škody soudně vymáhan hané poškozen kozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach) ) je v rozvinutém m právn vním m systému významným m motivem pro vytvořen ení tzv. analýzy důsledkd sledků právn vní úpravy (RIA Regulatory Impact Assessment); # RIA je doporučov ována nejenom OECD (viz Zpráva OECD o regulatorní reformě,, 1997), ale je již dlouho využívána ve Velké Británii a USA a je postupně testována i v Itálii aj. v posledních letech se v rámci akčního plánu na zlepšen ení regulace rozvíjí i v EU (Communication from the Commission on Impact Assessment,, May 2002 dle dohody Rady EU v Göteborgu a Laekenu) - nejde o náhran hražku politického rozhodování,, ale o pomůcku rozhodování o právn vní úpravě 34

35 Přehled legislativy EU důsledky její aplikace do národních legislativ " Nelze předpoklp edpokládat, dat, že e aplikace energetických ch směrnic EU s mnohostrannými mi důsledky d do národnn rodních podmínek můžm ůže být t snadná v ČR R je již běžné a i při i zpracování novely energetického zákona z se plně uplatnila právn vně technická analýza (porovnání s předpisy p EU). "Nicméně ani správn vné použit ití definic nelze odtrhovat od domýš ýšlení účinků nového zákona z na činnost občan anů a podniků a na organizaci veřejn ejné správy, neboť prvoplánov nové účinky mohou být b t zřetz etězeny - nechtěné výsledky např.. nedomyšlen lené liberalizace či i přijetp ijetí nekonzistentních aža konfliktních další ších, intervenčních zákonz konů lze snadno doložit. A jak jsem již uvedl na rozdíl l od minulosti energetický zákon upravuje prostřed edí pro trh převp evážně soukromých subjektů. právě uvedená RIA by umožnila posílen lení návrhu energetického zákona z díky d systematické analýze podstatných důsledků právn vní úpravy. " Samotný akt právn vního oddělen lení by měl m l být b t respektovat daňov ové důsledky být t důslednd sledně daňov ově neutráln lní a brát t v potaz i řešení těchto otázek v sousedních zemích (v Německu, N Maďarsku, arsku, Rakousku) a nepodlamovat zbytečně konkurenceschopnost domácích ch společnost ností. "K tomu je ovšem třeba alespoň simulovat RIA následně a systematicky y všechny současné i připravované právní úpravy energetické, daňové aj. provázat a nebrat je zcela izolovaně. "Věřím, že uplatnění metodiky hodnocení důsledků právní úpravy bude zvažováno v PS či Senátu v budoucnosti. 35