Osnova. Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Osnova. Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu"

Transkript

1

2 Osnova Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu úvod pumpy přenašeče kanály transport vody Membránový transport v praxi regulace otevírání a zavírání svěracích buněk

3 Membrány obsahují 1. sensory které umožňují reakci buňky na podněty z okolí 2. pumpy, přenašeče a kanály pro transport látek skrz. Mechanické vlastnosti membrán jsou obdivuhodné (např. Schopnost růstu a změny tvaru bez ztráty integrity

4 Membrány = lipidová dvojvrstva + proteiny

5 Model membrány jako fludní mozaiky

6 Lipidová dvouvrstva je složením ASYMETRICKÁ! Nové membr. lipidy vznikají v ER, např PC a spol na cytosolické straně - flipasy Glykolipidy dosyntetizovány v Golgi, pouze na vnější straně (žádné flipasy) Intracellular signal transduction

7 Transmembránové proteiny

8 Osnova Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu úvod pumpy přenašeče kanály transport vody Membránový transport v praxi regulace otevírání a zavírání svěracích buněk

9 Co prochází membránou? Runar P. Collander ( ) membránová permeabilita buněk Chara sp. (30. léta)

10 Co prochází membránou samo od sebe? koef. membr. permeability P s = k*v/t 0.5 A objem poločas dosažení rovnováhy povrch - nenabité molekuly!

11 Can I get through please? Depends 12_02_diffusion_rate.jpg YES YES Who are you? How big are you? Are you charged? NO NO

12 Membránový tranport Tvorba turgoru (většinou K+) Příjem minerálů a živin Vyloučení odpadních produktů Vyloučení toxických látek Distribuce metabolitů Kompartmentalizace metabolitů Přenos energie Přenos signálů

13 Membránové transportery obecně: Pumpy pohon ATP, PP Primární aktivní tranport Přenašeče (Carriers) pohon gradienty na membráně (pmf) Sekundární aktivní transport Pasivní transport (usnadněná difuze) Kanály pohon gradienty na membráně Pasivní transport (usnadněná difuze)

14 Kapacita membránových transportů Pumpy: kovalentní reakce 10 2 s -1 Přenašeče: změny konformace 10 3 s -1 Kanály: ani jedno z toho s srovnej zastoupení v buňkách

15 Animal vs Plant cells 12_18_solute_transport.jpg

16 Membránové ATPázy typické pro rostliny

17 Membránový potenciál Vm je rozdíl elektrických potenciálů dvou vodných roztoků iontů oddělených membránou. plasmalema = -150 mv tonoplast = -20 mv

18 Dominantním zdrojem membránového potenciálu Vm rostlin jsou protonové pumpy. Proto jsou protonové pumpy elektrogenní.

19 Membránový potenciál vytvářený protonovou pumpou je součástí tzv. proton-motivní síly (pmf), jejímž zdrojem je také koncentrační rozdíl protonů. Vm a pmf jsou klíčovou složkou všech transportních dějů na membráně.

20 Protože platí, že 1 stupňový rozdíl ph odpovídá asi 59mV, lze vyjádřit netermodynamicky pmf=59.1x(ph o -ph c )+Vm při průměrném Vm -120 až -150 mv a rozdílu ph ve stěně (ph5) a v cytoplasmě (ph7) vychází pak pmf rost. b. až -268mV.

21 Osnova Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu úvod pumpy přenašeče kanály transport vody Membránový transport v praxi regulace otevírání a zavírání svěracích buněk

22 Membránové transportery konkrétně: Pumpy pohon ATP, PP pro rostliny typické H+ pumpy plasmalemmy, tonoplastu Přenašeče Kanály

23 Plasmalemma: P H+-ATPáza Arabidopsis: genová rodina AHA (11 genů!)

24 Proč má Arabidopsis tolik AHA genů? housekeeping AHA1 (shoots), AHA2 (roots) všude, ale málo (regulace podmínkami?) část. orgán. specif. prašníky a pyl AHA5 AHA3 (floem), AHA11 (list), AHA4 (kořen) AHA6, AHA7,AHA8,AHA9 obal semene AHA10 esenciální mutantní fenotyp

25 ( Myc-tag ) AHA3 exprese ve floému

26 Posttranslační regulace P-ATPázy: fosforylace a protein (transkripční regulace existuje také, ale nevýrazná!)

27 Agonista P H+-ATPázy ( ireversibilní ) fusicoccin z houby Fusicoccum amygdali působí trvalé otevření průduchů a uschnutí. Inhibitorem všech! ATPáz P- typu je ortovanadát

28 možný mechanismus působení fusicoccinu

29 Fyziologické signály regulující fosforylaci? Blue light - phytotropin - aktivace ATPázy- (otevření průduchů špenátu) inaktivace ATPázy - (snížení turgoru - pohyb listů fazolu) Sucho - ABA - defosforylace - inaktivace ATPázy- (zavření průduchů) též odpověď na cukry... v růz. systémech

30 Lokalizace H-ATPasy v pylové láčce tabáku

31 Gradienty ph v rostoucích buňkách: příklad pyl. láček a koř. vlásků

32 + tip growth + plant movements + osmotolerance + acid growth

33 Ca- ATPasa Ca2+ Ca2+ Ca2+ (další pumpa P- ( typu Ca2+

34 Dva typy rostlinných Ca2+ pump 1.IIB (ACA) - v PM, ale i ER, plastidu a tonoplast.mají autoinhibiční regulační doménu (fosforylace, vazba CaM). Obě jsou P-typu, tedy inhibovány ortovanadátem. 2.IIA (ECA) - v ER, není aktivována CaM.

35 V-H+ATPasa

36 Připomeňme si: obrátíme-li elektromotor, dostaneme dynamo. F o F 1 ATP synthasa V - ATPasa

37 Specifické inhibitory V H+ATPázy Streptomyces Concanamycin A (váže se na Vo podjednotku c)

38 det/cop mutanti Dark Light Dark Light Wild Type det Mutant det3 je mutant C podjednotky V-H+-ATPázy

39 V-H+ATPasa mutace letální pro pyl 13 podjednotek, 27 genů... kolik kombinací?? Rozdíly isoforem: např. regulace podmínkami např. exprese E podjednotky je indukovaná stresem

40 V-ATPasa Jméno je trochu zavádějící... Funkce ve vakuole není esenciální (díky PPase) Nezbytná pro strukturu a funkci Golgiho aparátu a TGN Zásadní pro správnou funkci endocytotického systému a traffickingu obecně

41 V-H+-PPasa (membránová pyrofosfatáza) rostlinná specialita v tonoplastu užívá jako zdroj energie pyrofosfát PPi ("odpad" při polymeraci DNA,RNA a biosyntetických proc. např. ADPG či UDPG) příbuzné pumpy ale i v membránách bakterií, hmyzu a parazitů 2 TYPY liší se regulací vápníkem Typ I závislý na cytosolickém K + středně inhibovány Ca 2+ Typ II K + insenzitivní extrémně Ca 2+ senzitivní

42 Evoluce rostlinné vakuoly je těsně spojena s evolucí V H+-PPasy, která je nutnou součástí funkčního tonoplastu (minoritně je ovšem lokalizována i do PM) za normálních podmínek i ve stresu. AVP1 - vak. Ppasa typ I overexprese zvyšuje rezistenci k sol. stresu...

43 ABC transportery (ATP Binding Cassette) (také známy jako MDR nebo ( PGP fungují nejen jako na ATP závislé pumpy, ale také jako iontové kanály, či jejich regulátory.

44 ATP vazebná místa. Mnoho genů = mnoho substrátů ABC transportery jsou klíčové pro řadu detoxifikačních transportů zvl. do vakuoly.

45 ABC a kutikula: CER5 kóduje ABC transp. wt cer5

46 Membránové transportery konkrétně : Pumpy Přenašeče saturovatelné, poháněny gradienty (pmf) Kanály

47 Two forces may be at work in passive transport - if we are dealing with a charged solute across the membrane. 1) Koncentrace 2) Membánový potenciál (mohou fungovat synergicky nebo protichůdně)

48 Přenašeče Hlavní anorganické živiny (NH4+, NO3-, Pi, K+, SO42- Uptake dalších iontů (Cl-) Organické látky (cukry (mono- a di-), aa, baze)

49 Model obecného přenašeče

50 Saturační kinetika přenašeče

51 Typy přenašečů uniport symport antiport Pasivní transport Sekundární aktivní transport Uniport Symport Antiport A A B A B

52 Struktura obecného přenašeče (Major facilitator superfamily)

53 Jak studovat transportní procesy? Heterologní exprese: oocyty, kvasinky

54 H+ symport převažující mechanismus

55 Symport H+/cukry při plnění floemu sucrose-h+ symporters

56 Často různé přenašeče téhož iontu? Proč? Jemné ladění! Regulace aktivity přenašečů: Transkripční (pravděpodobně převládající) Posttranlační - (transinhibice)

57 Jsou i výjimky z pohonu H+ Na + NO 3 - coupling

58 ( IAA ) Přenašeče auxinu ABC transportery (MDR, PGP) PIN AUX/LAX

59 Kudy auxin teče? Přenašeče (influx a efflux carriers): AUX1/LAX1 PINs inhibice fytotropiny (NPA)

60 IAA influx: AUX1 Swarup et al. 2001

61 PIN přenašeče Fenotyp: jako inhibice transportu (efflux) auxinu působením NPA! pin1 mutant

62 PIN proteiny

63 Lokalizace členů PIN rodiny (I. Billou, K. Palme, J. Friml et al.)

64 ABC a transport IAA

65 Modely transportu auxinu Klasicky: přenašeče PIN a AUX/LAX

66 Co pohání transport auxinu???? (Samozřejmě) žádá funkční membránu Interakce s řadou proteinů možná role ABC transportérů (PGP) K+ kanálů (TRH1) Ppasa (AtVP1) a dalších...

67 Membránové transportery konkrétně : Pumpy Přenašeče Kanály řádově vyšší propustnost! tedy je jich málo, biochemie nemusí být dost citlivá... elektrofyziologie!

68

69

70 Další možnost: Planární lipidové dvojvrstvy

71 Patch-clamp techniky mohou měřit i 1 kanál (1 molekulu) Závislost membránového potenciálu na čase I-V křivky

72 I-V křivky

73 I-V křivky (měřený) kationty ven anionty dovnitř anionty ven kationty dovnitř (vložený na membránu)

74 Měření selektivity kanálů - závislost I/V na složení média K+ eflux outside-out patch 100 mm KCl (in and out) 100 mm KCl in 10 mm KCl out K+ influx

75 Co můžeme měřit - shrnutí Recordings of K+ currents in whole cells and in single K+-selective channels of guard cell protoplasts. (1) K+ currents recorded in the whole-cell configuration (see Web Figure 6.2.B) when the membrane potential is clamped at different values. Upward deflections show outward currents; downward deflections show inward currents. K+ concentrations were 105 mm in the pipette and cytoplasm, and 11 mm in the bathing solution outside the cell. (2) Data from the same experiment plotted as an I/V (current/voltage) curve, before and after the addition of Ba2+, an ion that blocks K+ channels. (3) Inward K+ current through a single channel in a membrane patch. (From Schroeder et al )

76 Různé způsoby regulace otvírání a zavírání kanálů 12_24_Gated _ion_chan.jpg

77 Může být i regulace ligandem (ligand gated) nebo obojím Iontové kanály plasmalemmy: ( gated regulace napětím (voltage I křivky whole cell I-V

78 K+ kanály v Arabidopsis K až 10 % sušiny rostlin 35 genů pro K+ transportní systém 15 kanálů Plasmalema (shaker, TPK4) Tonoplast ( ostatní TPK, Kir)

79 inward rectifying K+ kanál aktivován při hyperpolarizaci membrány (Vm < -120mV) ve svěracích buňkách regulován G proteiny a fosforylací inhibován zvýšenými konc cytosolického Ca2+ inhibitor - tetraethylammonium

80 ( rectifying K+ kanály typu shaker (inward Tetramer! + regulační podjednotky! + fosforylace!! (ABA sig.?)

81 KAT1 K+ kanály typu shaker AKT1

82 GORK (guard cell outward rectifying K+ channel, ( shaker (exprese v oocytech)

83 typ KCO1 (outward rectifying K+) TPK regulace Ca2 +! aktivován při depolarizaci membrány

84 Funkce K+ kanálů in planta

85 Ca2+ kanály plasmalemy obecně má transport vápníku přes membrány převážně regulační funkce (na rozdíl od H+ a K+) (wheat root plasma membrane, aktivace depolarizací)

86 Ca2+ kanály plasmalemy aktivované hyperpolarizací (HACC) regulovány ROS, fosforylací selektivnější (Ca; Ca, K; Ca, Ba) aktivované depolarizací (DACC) (např. DAC, rca) různě selektivní (Ca; Ca, K; Ca, Ba, Sr, Mg; maxication Rb až Mn) mechanosensitivní (MCC) aktivované cyklickými nukleotidy (CNGC) 20x v At glutamate receptor-like (GRL) 20x v At

87 ... ale buňka má vápníkových kanálů mnohem víc, a k tomu ještě pumpy... (i na vakuole a ER)

88 Verret et al. 2010, New Phytologist, 187:23-43

89 Iontové kanály tonoplastu a dalších endomembrán

90 Tonoplastový kanál pro jednomocné kationty (K+): regulace ph a Ca 2+ FV fast vacuolar channel: aktivace ph, inhibice Ca2+ VK vacuolar K+: inhibice ph, aktivace Ca2+, nezávislé na napětí (zřejmě TPK1)

91 Vápníkové kanály tonoplastu a dalších endomembrán tonoplastový, aktivace IP3, IP6 tonoplastový, aktivace cadpr voltage-activated, Ca2+ insensitive (VVCa) voltage-activated Ca2+ sensitive (SV, slow vacuolar, TPC1)

92 CICR calcium induced calcium release Ca2+ stimuluje SV (TPC1) calcium channel

93 ( VMAL ) Tonoplastové kanály pro malát Rostlinná specialita! malát 10 mm 20 mm 50 mm 100 mm

94 Tonoplastové kanály pro malát (VMAL) (pohon H+ gradientem)

95 Kanály v regulaci vývojových dějů Příklad: vrcholový růst Zygota Fucus - relokalizace Ca2+ kanálů jako 1. krok

96 Gradienty Ca2+ a ph při vrcholovém růstu 100 nm Ca Fucus rhizoid 450 nm Ca... dtto kořenové vlásky... pylová láčka Ca2+ - CNGC18 - GLR H+ - HATPase

97 Osnova Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu úvod pumpy přenašeče kanály transport vody Membránový transport v praxi regulace otevírání a zavírání svěracích buněk

98 Transport vody přes membrány: aquaporiny

99 ... ale musí to jít rychle!

100 Akvaporiny Patří do rodiny MIP (Major Instristic Proteins)

101

102

103 Akvaporiny u rostlin Arabidopis - 35 MIP genů 4 podrodiny Plasmatická membrána (PIPs) Tonoplast (TIPs) Small basic intristic proteins (SIPs) nodulin26-like intristic proteins (NIPs)

104 K čemu jsou akvaporiny? SPH simple permeability hypothesis regulace buněčného objemu (jsou nutné?) homeostáze objemu cytoplasmy (model??) zprostředkování pohybu vody... radiálně kořenem Vnímání a regulace osmotického (turgorového) tlaku? Úloha v transportu živin? Akvaporiny přenášejí i NH3 a CO2 a H2O2 (a bór a křemík a...)

105 Osnova Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu úvod pumpy přenašeče kanály transport vody Membránový transport v praxi regulace otevírání a zavírání svěracích buněk

106 Stomatologie

107 Průduchy: integrace transportních systémů

108

109 Přenašeče, pumpy a kanály - Integrace

110 Otvírání H+ ATPasy (p) pmf hyperpolarizace K+ uptake přes inward rectifier (k) Cl- uptake (asi symportem s H+) (t) a NO3- uptake (symport s H+) (t) produkce malátu (fotosyntesa) pmf na tonoplastu (H+ ATPasa, PPasa (p) Cl- do vakuoly po spádu (k) malát do vakuoly (k, t) H+/K+ antiport (t) voda jde za solemi do vakuoly zvýšení objemu (vakuola) OTEVŘENÍ pumpa, tranporter, kanál

111 Zavírání výtok K+ z vakuoly po spádu a depolarizace (k) výtok Cl- po spádu (k, t) otevření aniont. kanálů depolarizuje plasmalemu (k) aktivace outward rectifying K+ kanálu (k) voda následuje (vytéká ven) snížení objemu ZAVŘENÍ pumpa, tranporter, kanál

112 Membránový tranport ve svěracích buňkách od funkce ke genu

113 Signalizace a regulace ABA, modré světlo, CO 2 zprostředkování změnami v ph a Ca 2+ Signální molekuly - ROS, NO, sfingosin-1- fosfát a další fosfolipidy

114 Signalizace a regulace

115 The Clickable Guard Cell: Electronically linked Model of Guard Cell Signal Transduction Pathways

Osnova. Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu

Osnova. Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu Osnova Základní vlastnosti biologických membrán Transport látek přes membránu úvod pumpy přenašeče kanály transport vody Membránový transport v praxi regulace otevírání a zavírání svěracích buněk Membrány

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách 10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin

Více

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Příběh pátý: Auxinová signalisace Příběh pátý: Auxinová signalisace Co je auxin? Derivát tryptofanu Příbuzný serotoninu a melatoninu Všechny deriváty přítomny jak u živočichů, tak u rostlin IAA Serotonin Serotonin: antagonista auxinu Přítomen

Více

Rostlinná buňka jako osmotický systém

Rostlinná buňka jako osmotický systém Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

7) Dormance a klíčení semen

7) Dormance a klíčení semen 2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,

Více

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY

TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY Plasmatická membrána - selektivně permeabilní bariera: esenciální molekuly (cukry, AA, lipidy.) vstupují do bunky; metabolické intermediáty zustávají v bunce; odpadní látky

Více

2 Iontové kanály a vedení signálů

2 Iontové kanály a vedení signálů 2 Iontové kanály a vedení signálů Elektrické signály, které jsou pro nervové funkce nezbytné, zprostředkovává iontový tok přes vodné (hydrofilní) póry v membráně nervové buňky. Tyto póry jsou tvořeny transmembránovými

Více

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Membránový transport Soubor procesů umožňujících látkám různého typu překonat barieru biologické membrány. Buněčné membrány jsou polopropustné (semipermeabilní) Volný přístup přes

Více

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník

Více

6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin

6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin 1. Základní úvod do problematiky Historie studia minerální výživy rostlin, obecné mechanismy příjmu minerálních živin, transportní procesy na membránách. 2. Příjem minerálních živin kořeny rostlin a jejich

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

Transport přes membránu

Transport přes membránu Transport přes membránu Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_262 Škola: Akademie - VOŠ,

Více

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Vodní režim rostlin Mechanizmy pohybu průduchů Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Reakce průduchů na vodní stres Reakce průduchů na vlhkost vzduchu Reakce průduchů na CO 2 Reakce průduchů

Více

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM) Vápník - 0,4-1,5% DW - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM) - stavební, signální funkce, stabilizace membrán - vápnomilné x vápnostřežné druhy Deficience vápníku: - poškození meristemů,

Více

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace

Více

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel

Více

Obsah vody v rostlinách

Obsah vody v rostlinách Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné

Více

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování

Více

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých

Více

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014 BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismus. Membránové kanály a pumpy (12).

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismus. Membránové kanály a pumpy (12). mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus Membránové kanály a pumpy (12). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie, Přírodovědecká

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického

Více

I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem. Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha

I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem. Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha Rostliny a tvarová (a vývojová) různorodost Reakce na okolní prostředí Reakce na nepříznivé podmínky

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

10) Reakce rostlin k abiotickému stresu

10) Reakce rostlin k abiotickému stresu 2015 10) Reakce rostlin k abiotickému stresu a) Vodní deficit b) Zasolení a osmotické přizpůsobení a jeho role v toleranci k suchu a zasolení c) Vliv vodního deficitu a zasolení na membránový transport

Více

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.

Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D. Fyziologie rostlin 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Min. výživa rostl. Ca, Mg, mikroelementy - vápník,

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu Otázka: Enzymy, vitamíny, hormony Předmět: Chemie Přidal(a): VityVity Enzymy, vitamíny, hormony a jejich význam pro biologickou funkci živých organismů Enzymy - látka sloužící jako biokatalyzátory - historie:

Více

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Faktory ovlivňující transport přes membrány Velikost molekul: Malé molekuly jako voda, kyslík, kysličník uhličitý mohou volně procházet přes membrány, na rozdíl od většiny větších molekul. Rozpustnost

Více

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr. 5.1. Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.

5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr. 5.1. Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky. 5. Bioreaktory Bioreaktor (fermentor) je nejdůležitější částí výrobní linky biotechnologického procesu. Jde o nádobu různého objemu, ve které probíhá biologický proces. Dochází zde k růstu buněk a tvorbě

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Program kursu Rostlinná buňka

Program kursu Rostlinná buňka Program kursu Rostlinná buňka 1) Poznávání rostlinných buněk Buňka a vývoj jejího poznání Srovnání rostlinné a živočišné buňky Jak jsou buňky rozčleněny: membrány 2) Buněčné membrány a vakuoly rostlinných

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

BIOCHEMIE GIT. Tomáš Kuˇ. cera

BIOCHEMIE GIT. Tomáš Kuˇ. cera BIOCHEMIE GIT ˇ MALABSORP CNÍ SYNDROM Tomáš Kuˇ cera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole

Více

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin - co a jak MR přijímají - zvlášní mechanismy uplatňující se v pastech rostlin - se zvláštním zřetelem na Dionaea muscipula - symbiózy a hemicarnivorie Co a jak

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.

Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika I Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika zabývá se procesy, které modifikují změny koncentrace léčiva v organismu ve vazbě na čas v němž probíhají změnami

Více

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky? 6. Buňky a rostlina Mají rostliny kmenové buňky? Biotechnologické využití pluripotence rostlinných buněk: buněčné a tkáňové kultury rostlin in vitro, vegetativní množení rostlin Komunikace mezi buňkami

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace

Více

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

OPVK CZ.1.07/2.2.00/ OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Mechanismy exkrece léčiv, faktory ovlivňující exkreci PharmDr. Lucie Stejskalová, Ph.D.

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Plasma a většina extracelulární

Plasma a většina extracelulární Acidobazická rovnováha Tato prezentace je přístupná online Fyziologické ph Plasma a většina extracelulární tekutiny ph = 7,40 ± 0,02 Význam stálého ph Na ph závisí vlastnosti bílkovin aktivita enzymů struktura

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk

2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk 2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk Biologické membrány (blány): model tekuté mosaiky Povrchová membrána rostlinné buňky, plasmalema Endomembránový systém rostlinné buňky: definice, složení,

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Základy fyziologie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Základy fyziologie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Základy fyziologie X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Rádio Víte, telegraf je v podstatě jen velmi dlouhý kocour. V New Yourku ho zataháte za ocas

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

2) Reprodukce rostlin

2) Reprodukce rostlin 1 2) Reprodukce rostlin 2015 2 d) Vznik gamet d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze 3 Vývoj samčího gametofytu - mikrosporogeneze

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému Biochemie kosti Podpůrná funkce Udržování homeostasy minerálů Sídlo krvetvorného systému Anatomie kosti Haversovy kanálky okostice lamely oddělené lakunami Kostní buňky Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku

Více

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně

Více

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes membrány Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba membrán,

Více

Clivia miniata, Acorus calamus)

Clivia miniata, Acorus calamus) Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich

Více

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie

Více

Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.

Vlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter. Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+

Více