PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc., Katedra regionálních studií NF VŠE Praha

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc., Katedra regionálních studií NF VŠE Praha"

Transkript

1 Sociální ekonomika v území PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc., Katedra regionálních studií NF VŠE Praha Problematika tzv. sociální ekonomiky se dostává do popředí výzkumu i politické praxe západních zemí na konci 80. let a především v 90. letech 20. stol. V České republice se této otázce věnuje zatím spíše okrajová pozornost na vybraných akademických pracovištích - Univerzita Karlova, UJEP, dále např. i VŠE, a to od poloviny této dekády. Avšak i do zorného úhlu mezinárodních organizací a nadnárodních seskupení jako je OECD1 a EU se uvedená problematika dostává až v posledních cca letech. 1. Hlavní cíle sociální ekonomiky Cílem rozvoje sociální ekonomie je vytvoření vhodné základny pro rozvoj kvalitních místních služeb i nových ekonomických aktivit, které povedou k růstu zaměstnanosti a odrazí se v kvalitě života. Sociální ekonomika může přinést nová pracovních míst pro skupiny obyvatelstva, které jsou nejvíce ohroženy na trhu práce. Nová pracovní místa mohou být spojena s rozvojem sociálně zdravotních služeb, služeb pro závislé členy v společných domácnostech, avšak neměl by to být jeden z hlavních cílů. Podnikatelské aktivity sociální ekonomiky by měly uspokojit potřeby a rozvoj služeb i v jiných oblastech života komunity. 1 Viz. Např. aktivity Akčního programu pro místní ekonomiku a zaměstnanost (LEED) OECD 1

2 Služby spojené se sociální ekonomikou jsou poskytovány nejčastěji drobnými podnikatelskými subjekty a velmi často také neziskovým sektorem. Rozšíření sociální ekonomiky na další oblasti služeb a potřeb lokálního společenství by mohl být jeden ze způsobů jak naplnit širší pojímání sociální ekonomiky a její prezentace veřejnosti, jako účinného i ucelenějšího modelu podnikatelských aktivit v současnosti. To by významně přispělo k větší podpoře ze strany nejen lokálních společenství, ale otevřelo by zájem také celé společnosti a v neposlední řadě by podnítilo větší odvahu politiků, bankéřů a dalších aktérů spojených s podnikatelskými aktivitami. Kromě legislativy, která není zásadní bariérou rozvoje SE, jsou další překážkou neschopnost využívání stávajících finančních nástrojů. Stimulem by byla adaptace současných či vytvoření nových nástrojů a mechanismů, které budou přímo určeny subjektům sociální ekonomiky. Jednou z cest je vytvoření produktů, které budou kombinovat soukromé a veřejné prostředky, vytvoří prostor pro poskytování záruk a zvýhodněných úvěrů apod. Ty by měly významnější měrou přispět k rozvíjení této ekonomiky na místní úrovni, což by mnohem silněji podpořilo podporu řešení místních sociálních problémů a finanční podpora by byla také snadněji kontrolována ze strany lokální reprezentace i celých komunit. Těmto otázkám by měla být také věnována větší pozornost, neboť lokální bankovnictví v našich podmínkách nemá dobrou pozici, především pro negativní obraz, který získala v 90. letech, kdy ne vždy s jasným programem a častým zneužíváním tohoto bankovnictví pro klintelistické a korupční jednání, získalo lokální i regionální bankovnictví obraz, který vstupuje do jeho dalšího rozvoje i ovlivňuje zatím malé důvěry široké veřejnosti. Ke specifické formě omezení (bariéře) rozvoje sociální ekonomiky patří také přístup politické, odborné a do značné míry také široké veřejnosti, který je spojován spíše s obdobím před rokem 1989 a v tomto smyslu, že sociální ekonomika je mnohdy označována za formu 2

3 hledání tzv. třetí cesty sociálního rozvoje. Je to dáno především tím, že mnohé organizace působící v minulosti se začínají orientovat na tento typ aktivit a pro své působení v minulosti nevzbuzují mnoho důvěry politiků i občanů. Je třeba poznamenat, že také tato bariéra je v současné době pouze naznačena, neboť neexistuje příliš adekvátních studií, které by tento problém dostatečně analyzovaly. Mezi neopomenutelné bariéry, které mohou ovlivňovat pomalejší rozvoj sociální ekonomiky jsou spojeny s metodickými nástroji, které souvisí s úrovní a možnostmi vzděláváním pro podnikatele, zejména pro ty, kteří působí v neziskovém sektoru nebo i oblastech malého a středního podnikání. Mnohdy výuka na různých stupních vzdělávání nepřipravuje žáky a studenty na možné - samostatné podnikatelské aktivity (jako např. v Německu, kdy studenti mohou absolvovat kurz: zaměstnám se sám.) Tento typ vzdělávání by mohl být předmětem diskuzí na různých úrovních společenského, vzdělávacího i politického života, neboť by přispěl k řešení problémů na trhu práce v lokalitách a regionech, které se potýkají s nezaměstnaností. Rovněž tyto otázky bude třeba do budoucna sledovat a na základě konkrétních studií přispět k rozvoji tohoto typu vzdělávání a také rozšířit možnosti vzdělávání i jakým směrem je možné rozvíjet celoživotní vzdělávání v ČR. Významným rozvojovým potenciálem by byla podpora vzdělání těch, kteří by se chtěli zapojit do podnikání, které by odpovídaly možnostem a potřebám lokálních komunit. Otázkou je, zda podpora a rozvoj kvalifikace patří v českých podmínkách mezi efektivní aktivity, mnohdy jsou tyto kurzy a různé formy rekvalifikací realizovány bez patřičného odborného zázemí. Jeden z nástrojů, který by významně přispěl k podpoře i rozvoji sociálního podnikání a rozvoji sociální ekonomiky je stimulace a provázání s programovými dokumenty obcí, mikroregionu i regionů, které reagují na konkrétní potřeby lokálního i regionálního společenství. Tento nástroj strategického řízení legitimizuje podporu vybraných (podnikatelských) aktivit a 3

4 představuje nástroj pro jejich stimulaci. Obsahuje vazby na finanční a další nástroje umožňující rozvoj subjektů sociální ekonomiky. V podmínkách ČR se začíná uplatňovat především v oblasti sociálních služeb a mohlo by se rozšířit také o další segmenty trhu např. bankovní, obchodnické, řemeslnické i poradenské a další. Služby, které v konkrétním prostředí lokálních komunit jsou nedostatečné nebo chybí úplně. Aktéři, kteří se podílejí na těchto dokumentech, společně vyjednávají a spolupracují na řešení sociální situace obce nebo kraje a to by mělo být impulzem pro podnikatelské subjekty SE, aby mnohem účinněji spolupracovala s lokální komunitou, s jejími významnými aktéry. Každá z těchto skupin má své vlastní hodnoty, priority, představy či přání a má je podložené argumenty, které se opírají o její specifické zkušenosti, výzkumy, rozbory a názory. V každém případě by tato metoda mohla přispět k nalezení společného jmenovatele různých forem podnikatelských aktivit i jejich efektivního fungování. Zpracovaný strategický dokument umožňuje obcím, jejich svazkům či krajům získávat zdroje ve formě dotací od státu a zvyšovat efektivitu jejich využití. Nesporně největším přínosem je zvýšení dostupnosti a kvality služeb, požadovaných komunitou. Veřejná správa, zejména územní samospráva, může podpořit v rámci svých samosprávných kompetencí na lokální a regionální úrovni rozvoj sociálního podnikání především v oblastech, které se prolínají se záměry podnikatelských subjektů. Veřejná správa území samospráva (obce, města, kraje) by mohla iniciovat aktivitu sociálních podniků na základě specifických potřeb občanů vyjádřených v průběhu volebního procesu a konkretizovaného na základě komunitního plánu. Soulad cílů sociálních podniků s cíli veřejnoprávní korporace motivuje veřejný sektor ke zlepšení podnikatelského prostředí. Rozvinutá sociální ekonomika umožňuje zlepšení efektivity a hospodárnosti veřejných služeb a zároveň přináší úsporu veřejným rozpočtům. Činnost sociálních podniků může rovněž doplňovat a rozšiřovat aktivity 4

5 realizované veřejným sektorem v území, které jsou však limitovány dostupností zdrojů, respektive výběrem daní na celostátní úrovni. Existuje objektivní potřeba změny současného stavu, neboť rozvoj sociální ekonomiky v ČR je velmi pomalý, dynamika pokulhává nejen za vývojem v západní Evropě, ale také v některých nových členských zemích EU, které měly stejnou či podobnou tradici. Sociální ekonomiku nemůžeme označit za zcela nový fenomén, neboť řada jejích forem se vyskytuje v ekonomické a sociální praxi již po mnoho desetiletí. V určitých historických podmínkách dokonce některé formy dominovaly či byly typické (role spolků v oblasti celoživotního učení dělníků, vzájemné pojišťovny, spořitelní družstva, výrobní družstevnictví) avšak od čistě tržních subjektů se odlišovaly důrazem na sociální vazby, respektive řešení společenských problémů dotčené skupiny2. Aktuální zaostření pohledu na sociální ekonomiku je tak nutno chápat z hlediska posilování významu těchto forem podnikání a zaměstnávání v souvislosti s probíhajícími sociálními změnami (strukturální přeměnou společnosti), a tedy potřebou řešit nové potřeby, ale i coby důsledku rozvolňování státu blahobytu. 2 Obdobně např. Hunčová: Koncept sociální a solidární ekonomiky, model sociálního podniku a sociální firmy, str. 3 Pojem sociální (ekonomika) říká, že jde o ekonomku sociotvornou, tj. ekonomiku s pozitivními efekty na sociální soudržnost či sociální kapitál (souhrn pozitivních vazeb a vztahů mezi jednotlivci v komunitě, společnosti, soudržnost a potenciální zdroj rozvoje). Tyto efekty mohou mít vliv také na udržitelnost (života, krajiny, životního prostředí, genofondu, lidí v krajině apod.). Jde tedy o ekonomiku taženou prací, na rozdíl od ziskově orientované ekonomiky tažené kapitálem, i když se obě mohou pohybovat na trhu. Jde o ekonomiku společenskou, spolkovou, demokratickou, poskytujícím způsobem sobě vlastním osobám a komunitám rovné příležitosti k sociálnímu začlenění, začlenění do trhu práce (včetně jako OSVČ) tj. k obživě, k solidárnímu zajištění rizik a k sociálně dobrému životu atd. Poskytování pomoci sociálně slabším a poskytování sociálních služeb je obsahem pojmu solidarita a sociální ekonomika je obsahuje vedle dalších sociálních efektů. 5

6 Pokus o nové zastřešení uvedených přístupů prostřednictvím tzv. sociální ekonomiky (někdy dokonce i sociální ekonomie) pramení ze snahy nalézt společného jmenovatele uvedených různých forem a popsat prostřednictvím ekonomické, sociologické či jiné metody a terminologie podstatu jejich fungování3. Vzhledem k tomu, že se v českém prostředí odehrává teprve první fáze debaty o tomto přístupu, je diskuse v našem případě poznamenána neustáleností základní terminologie a odlišným vnímáním obsahu jednotlivými názorovými proudy. Sociální ekonomika se často zužuje na řešení potřeb marginalizovaných skupin obyvatelstva4. Avšak není možné zpochybnit, že podstatná část aktivit má i tento rozměr (v oblasti sociální ekonomiky se v minulých desetiletích projevoval odklon od zajištění materiálních statků směrem ke službám). Do české rozpravy poměrně razantně zasáhla příprava dokumentů politiky soudržnosti pro programové období , která umožnila zviditelnění tohoto tématu i na širší politické úrovni 5, a to v přímé vazbě na cíle sociální politiky respektive politiky zaměstnanosti. 3 Existují specializované sítě akademických pracovišť zabývající se touto problematikou, v zahraničí např. EMES, viz 4 V českém prostředí, kde diskuse o sociální ekonomice probíhá s výrazným zpožděním, je sociální ekonomika chápána často ve velmi redukované podobě, coby ekonomické aktivity orientované na integraci osob ohrožených sociální exkluzí na pracovní trhy 4, bezprostředně svázána pouze se sociálními případně sociálně zdravotnímu službami - poskytování služeb (zejména sociálních) na místní úrovni a environmentálním hlediskem - šetrné využití rozvoje místních zdrojů (lidských, materiálových a finančních) při realizaci programů místního rozvoje. Viz 5 Národní rozvojový plán , Sociální ekonomika, str. 64 V současnosti prochází systém sociálních služeb reformou. Klíčovým místem poskytování sociálních služeb se stávají obce resp. kraje. Některé kraje resp. obce po získání kompetencí k poskytování sociálních služeb začaly usilovat o zefektivnění sítě sociálních služeb pomocí metod komunitního plánování, usilování o kvalitu sociálních služeb a modernizace systému sociální ochrany. S tím souvisí rovněž koncept sociální ekonomiky spojený s vyrovnáváním sociálních šancí. V sociální ekonomice je hlavní pozornost soustředěna na místní spolupráci a konzultace různých partnerů při zabezpečování služeb. Subjekty sociální ekonomiky jsou jedním z mnoha aktérů lokální ekonomiky, přičemž družstevní forma vlastnictví je rovnocenná ostatním. Podpora sociální ekonomiky je nástrojem sociálního 6

7 Hlavním cílem rozvoje sociální ekonomie je vytvoření vhodné základny pro rozvoj kvalitních místních služeb i nových ekonomických aktivit, které povedou k růstu zaměstnanosti a odrazí se v kvalitě života. Rozšíření sociální ekonomiky na další oblasti služeb a potřeb lokálního společenství by mohl být jeden ze způsobů jak naplnit širší pojímání sociální ekonomiky a její prezentace veřejnosti, jako účinného i ucelenějšího modelu podnikatelských aktivit v současnosti. To by významně přispělo k větší podpoře ze strany nejen lokálních společenství, ale otevřelo by zájem také celé společnosti a v neposlední řadě by podnítilo větší odvahu politiků, bankéřů a dalších aktérů spojených s podnikatelskými aktivitami. Jednou z často zdůrazňovaných překážek rozvoje sociálních podniků v ČR je omezená dostupnost finančních zdrojů k založení a rozvoji sociálních podniků (investiční kapitál) i k profinancování chodu (běžný provoz) i nepřipravenost využít stávajících finančních nástrojů. Empirické šetření je koncipováno tak, aby účinně přispělo k řešení projektu TESSEA a naplňování cílů pracovní skupiny Finance. S ohledem na malý počet sociálních podniků je zvolena technika sběru informací formou řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky, eventuelně jejich zakladateli, zřizovateli. Při přípravě empirického šetření jsme využívali dostupných poznatkům, které se odrazily ve stanovení metodiky výzkumu. Tento postup respektuje nutnost hlubší znalosti problematiky financování sociálních podniků v kontextu dvou úrovní. začleňování, zvyšování místní zaměstnanosti, ekonomického rozvoje přispívajícího k vyváženému rozvoji a prosperitě lokalit. V současné době neexistuje v ČR jasný, explicitní vládní dokument hlásící se k pojmu sociální ekonomie. A to i přesto, že tento koncept je součástí sociálních politik a politik místního rozvoje v zemích EU. V české společnosti je zatím jen omezené povědomí o tom, co znamená sociální ekonomika a k čemu slouží. Některá témata sociální ekonomiky jsou podporována prostřednictvím Iniciativy EQUAL. 7

8 Prvním je institucionální rámec tvořený formálními institucemi představovaný soukromými a veřejnými organizacemi, které sféru sociálních podniků přímo/nepřímo ovlivňují (legislativní prostředí, veřejná politika) či se na jejich financování přímo podílejí. Druhým je pak prostředí vlastních sociálních podniků, vůči kterým jsou opatření přijímána, které jsou žadateli a příjemci prostředků. Proto, aby se mohla dále rozvíjet sociální ekonomika a vznikat nové sociální firmy, je třeba věnovat pozornost nejen bariérám jejich rozvoje, ale také novým výzvám a možnostem jejich rozvoje. Při studiu a analýze současných sociálních podniků, je nezbytné vzít v úvahu celou řadu parametrů: Právní formu a organizační uspořádání sociálního podniku V ČR se pod sociální podnik řadí organizace vytvářené dle občanského i obchodního práva, zřizované soukromými osobami (fyzickými a právnickými) ale i veřejnými, či ve smíšeném vlastnictví. Potenciálně tudíž existuje výrazná variabilita právních forem těchto subjektů (s tím, že se nemusí jednat ani o organizaci teoretický případ sociálního podniku vytvářeného osobou samostatně výdělečně činnou). Může se jednat o subjekty formálně a ekonomicky samostatné nebo závislé (jsou pouze jednou z částí organizace, která sleduje i množství dalších cílů; jsou ekonomicky závislé na zřizovateli apod.). Může se jednat o subjekty, které jsou vnitřně výrazně strukturované, rozdělené do specializovaných částí a útvarů s jasně oddělenými úlohami. Podnikatelská činnost Sociální podniky mohou působit v celém řadu odvětví a oborů průmyslu a služeb. Doloženými případy je např. sféra čistících a úklidových služeb, lesní práce, malířské práce, 8

9 pohostinství a gastronomie, práce s IT technikou (digitalizace), služby v oblasti bezpečnosti, drobná výroba, kreativní tvorba apod. Je tudíž vhodné oslovit subjekty podnikající v odlišných sférách, což umožní v interpretační fázi na jedné straně vydefinovat typické znaky činnosti sociálních podniků (typické problémy, se kterými se potýkají v oblasti financování) a na straně druhé stanovit specifické, které jsou ovlivněné výběrem odvětví či oboru. Fáze života firmy Finanční požadavky sociálního podniku se budou lišit v jednotlivých fázích života firmy. V době formulování podnikatelského záměru a zakládání společnosti může být problémem kumulace potřebného investičního kapitálu, především v případě podnikání v oblasti výroby. Ve fázi náběhu a plného chodu firmy se jako problém může ukázat potřeba finančního krytí nesouladu mezi výrobou, tvorbou zásob a prodejem výrobků, respektive mezi vykonanou službou a její úhradou. To vyvolává potřebu využívání standardních nástrojů umožňují obchodní a finanční styk (běžný účet) což není předmětem výzkumu, ale především dalších krátkodobých a střednědobých finančních instrumentů provozní úvěry, revolvingy, kontokorenty apod. Ve fázi expanze společnosti budou narůstat požadavky na investiční kapitál (nové strojní vybavení, ICT technologie) pro posílení pozice na trhu. Zvláštním případem, v českém prostředí spíše vzhledem k rozvinutosti systému spíše teoretickém, je kumulace prostředků pro realizaci akvizice konkurence. Doba působení sociálního podniku na trhu Podnikající subjekty s historií mají větší šanci získat provozní a investiční prostředky. V případě soukromých finančních institucí, zvláště bank, je účetní a daňová historie jedním 9

10 ze základních požadavků při předkládání žádosti o poskytování úvěru. Rentabilita kapitálu, výše hospodářského zisku apod. jsou pak základní parametry, které vstupují do rozhodování o bonitě žadatele (skóring). Začínající subjekty mívají přístup ke zdrojům výrazně zúžený. Vzhledem k tomu, že nebývají vybaveny majetkem, možnost jejich ručení za úvěr je velmi malá. Územní hledisko Sociální podniky využívají znalost místního prostředí, reagují na místní poptávku, při svém rozvoji (získávání zakázek) využívají sociálních vazeb (sociálního kapitálu). Jsou to subjekty místní ekonomiky. Charakter místní ekonomiky, kvalita sociokulturního prostředí se v jednotlivých regionech liší, což je podmíněno celou řadou faktorů, jako je struktura osídlení, demografický vývoj a migrace, příjmová úroveň, vzdělanostní složení. To výrazně ovlivňuje strukturu poptávky po produktech a službách sociálních podniků, ale i velikost nákladů a tedy rentabilitu společnosti (aglomerační úspory). Orientace na zákazníka Toto hledisko úzce souvisí s předcházejícím parametrem. V českém kontextu malé sociální podniky budou operovat na místním či regionálním trhu, tj. v relativně omezeném prostoru, ve kterém budou spoléhat na vzájemnou obeznámenost jednotlivých aktérů. Existují však i výrobní podniky, které jsou součástí národních či nadnárodních výrobních řetězců a přinejmenším část výroby j umisťována mimo regionální trh (výrobní družstva). ZV tomto případě již lze také předpokládat rozvinutý mechanismus obchodu a marketingu, komunikace se zákazníky, partnery apod. 10

11 Zohlednění sociálního rozměru podniku V tomto případě jde o to, jaké společenské a environmentální cíle sociální podnikatelský subjekt sleduje. Buď se jedná o přímé vytváření podmínek pro zapojení znevýhodněných sociálních skupin, skupin ohrožených sociálním vyloučením či již vyloučených (Pak o jaké skupiny se jedná?), nebo jde o širší sledování a naplňování společenských či komunitních potřeb a cílů. 11

12 2. Přístupy k studiu a pojímání sociální ekonomiky (mezinárodní srovnání) V úvodní části jsou uvedeny možné přístupy, které ovlivňují bariéry i možnosti rozvoje sociální ekonomiky v českém prostředí. V této souvislosti je třeba také uvést, že mnozí, především zahraniční autoři se pokoušejí vytvořit sociální ekonomii zrcadlo v podobě obecné ekonomické teorie a konfrontovat uvedené koncepty z hlediska rozdílů v přístupech k řešení základních ekonomických a společenských otázek. Tato metoda výkladu je jistě možná, avšak poměrně náročná. Klade zvýšené nároky na komparaci poznatků a schopnost uplatnění syntézy. Toto pojetí vyváří příležitost položit řadu dalších otázek týkajících se nejen vztahu sociální ekonomiky a ekonomické teorie, ale rovněž možnosti využití jiných vědeckých metod a nástrojů zkoumání, uplatňovaných dalšími vědními disciplinami a obory, jako je sociologie a sociální vědy apod. Sociální ekonomika totiž obsahuje i řadu hodnotových hledisek, které překračují tradiční rámec ekonomického myšlení. V tomto směru je důležité poznamenat, že jedním z omylů autorů, kteří se touto problematikou zabývají, je přístup k ekonomii jako homogenní vědní disciplině. Tento postoj je pravděpodobně podpořen a utvrzen i používanou literaturou (známá učebnice Ekonomie Paula S. Samuelsona a Williama D. Nordhause je příkladem pokusu o syntézu dílčích ekonomických teorií a podporuje tzv. hlavní proud ekonomie). Avšak existují i další ekonomické přístupy, které se zabývají např. chováním firmy nesledující maximalizaci zisku, či firmy vlastněné zaměstnanci (např. behavioristické teorie firem). Dostupné jsou i komparativní studie chování firem vlastněných zaměstnanci s firmami maximalizujícími zisk, 12

13 včetně posouzení efektivity těchto postupů6. Problematikou se zabývali i někteří nositelé Nobelovy ceny za ekonomii (např. James E. Meade, 1977). Avšak i v popisu čistě ekonomických pasáží je možno nalézt řadu nepřesností (diskutabilní je např. tvrzení, že ekonomika je nástrojem, str. 5). Použití metody zkratky při popisu jednotlivých ekonomických problémů vede k formulování zjednodušených tezí, které mohou čtenáře zběžně informovat, ale také zmást. Z hlediska účelu zpracování předloženého materiálu je tato část v podstatě zcela zbytečná. V odborné literatuře se setkáváme s mnoha definicemi i teoretickými přístupy,jejichž smyslem je vystižení základních charakterových rysů sociální ekonomiky. Tyto tzv. postuláty měly být podle dostupných zdrojů7 následně ověřovány pilotními projekty. Jedná se tedy zřejmě o hypotézy zpracované autorským týmem, vyžadující následnou verifikaci. K tomuto kroku však mělo předcházet podrobné zmapování sekundárních zdrojů, které by umožnilo argumentačně podpořit navržené výroky, případně provést jejich klasifikaci a selekci. Práce s literaturou je zde přímo nezbytná! V druhé fázi verifikace, by prostřednictvím terénního šetření došlo k dalšímu zúžení okruhu axiomů pouze na ty, které dostatečným způsobem vymezí základní tvrzení vymezující sociální ekonomiku 8. V tomto duchu není možné formálně ani věcně souhlasit s celou řadou navržených výroků. Tvrzení, že sociální ekonomika nemůže být konkurenceschopná na volném trhu je ve své 6 Např. Strategic Investment: The Labor-Managed Firm and the Profit-Maximizing Firm: Koichi Futagamia and Makoto Okamurab, a Ritsumeikan University, Kyoto, 603, Japan, b University of Florida, Gainesville, Florida, Viz 8 Postulát je chápán jako filozofický výraz pro předpoklad lišící se od axiomu a hypotézy, který není ani evidentní, ani demonstrovatelný, ale který se předpokládá. Za axiom je označováno základní tvrzení, které se definuje jako pravdivé, a tedy se nedokazuje. 13

14 obecnosti zjevně nepravdivé. Jistě nalezneme v zahraniční i české praxi řadu příkladů sociálních podniků úspěšně operujících v tržním prostředí (výrobní a spotřební družstva, vzájemné pojišťovny, spořitelní družstva apod.). Některé formy dokonce v určitých obdobích dominovaly konkrétnímu ekonomickému segmentu. Často se poukazuje na to, že motivy chování subjektů sociální ekonomiky nejsou čistě ekonomické (kontra duchu hlavního proudu ekonomie) respektive neusilují o krátkodobou maximalizaci zisku. Zdůrazňovány bývají širší společenské a komunitní cíle jako je solidarita, sociální soudržnost, které však často představují i klíčový prvek ovlivňující efektivitu těchto subjektů (jedná se o formy sociálního kapitálu, které vstupují do podnikání sociálních podniků). Participace širokého okruhu osob na podnikání, demokratický přístup k řízení, dělení dosaženého benefitu mezi participanty jsou dalšími typickými rysy. Řadu těchto rysů v tzv. postulátech nalezneme, jsou však obklopeny skrumáží dalších tvrzení a názorů, která bez bližšího vysvětlení, roztřídění a klasifikace uvedenou problematiku nemístně zužují a často znepřehledňují. 14

15 3. Definice a vymezení pojmů sociální ekonomiky Sociální ekonomika Jedná se o souhrn autonomních soukromých aktivit, uskutečňovaných různými typy organizací, jejichž cílem je služba členům nebo místní komunitě především prostřednictvím podnikání. Sociální ekonomika je orientovaná na řešení otázek zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Vzniká a rozvíjí se na konceptu trojího prospěchu - ekonomického, sociálního a environmentálního. Sociální ekonomika umožňuje občanům aktivně se zapojit do rozvoje regionu. Vytváření zisku/přebytku sociálního podniku je žádoucí, není však primárním cílem. Případný zisk je přednostně užíván k rozvoji aktivit organizace a pro potřeby místní komunity. Vnitřní vztahy v sociálních podnicích směřují k maximálnímu zapojení členů/pracovníků do rozhodování a k samosprávě, vnější vztahy s okolím posilují sociální kapitál. Právní forma subjektů sociální ekonomiky není rozhodující, principiálním je sledování obecně prospěšných cílů uvedených ve stanovách. Subjekty sociální ekonomiky jsou sociální podniky a organizace podporující jejich činnost v oblasti vzdělávání, poradenství a financování. Sociální podnikání Sociální podnikání řeší prostřednictvím samostatné podnikatelské aktivity a účasti na trhu otázky zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Svou činností podporuje solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu zejména na místní úrovni s maximálním respektováním trvale udržitelného rozvoje (Výzkumy neziskové organizace TESSEA). 15

16 Sociální podnik Sociálním podnikem se rozumí subjekt sociálního podnikání, tj. právnická osoba nebo její část nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku; sociální podnik musí mít příslušné živnostenské oprávnění (TESSEA). Sociální firma Sociální firma je konkurenceschopný podnikatelský subjekt působící na běžném trhu, jehož účelem je vytvářet pracovní příležitosti pro osoby výrazně znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. (Fokus). Na podporu sociální ekonomiky a sociálního podnikání v ČR byla nově ustavena např.: Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky (TESSEA). Tato názorová platforma, jejímž účelem je prosazovat koncept sociální ekonomiky a sociálního podnikání v podmínkách ČR, bude sdružovat a společně zastupovat zájmy svých členů a příznivců. Jsou jimi organizace i jednotlivci, kteří chtějí podporovat rozvoj sociálního podnikání v ČR. TESSEA je názorovou platformou právnických i fyzických osob, které uznávají základy, význam, vliv, priority a znaky sociální ekonomiky a chtějí společně podporovat rozvoj sociálního podnikání v ČR. Nemá právní subjektivitu, k prosazení svých cílů využívá dobrovolné iniciativy svých členů, případně projektů a dalších nástrojů, jejichž nositeli jsou konkrétní členové. Posláním TESSEA je prosazování konceptu sociální ekonomiky a sociálního podnikání v podmínkách ČR, zejména vytvořením a rozvíjením modelu infrastruktury pro jeho rozvoj, zahrnující oblasti osvěty, vzdělávání, podpory, financování a výměny zkušeností na národní i mezinárodní úrovni a jeho prosazování do koncepcí, strategií a politik. 16

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

DOTAČNÍ PODPORA Z EU

DOTAČNÍ PODPORA Z EU DOTAČNÍ PODPORA Z EU V Olomouci dne 27.11.2009 Zpracovatel: Lenka Keclíková Období 2007 2013: celkem 24 operačních programů Vybrané programy: OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem. Brno,

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem. Brno, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje a priority budoucí spolupráce s Rakouskem Brno, 10.10.2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci Od

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ Kde získat další informace? http://opvvv.msmt.cz http://www.msmt.cz https://www.facebook.com/opvvv/ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ opvvv@msmt.cz Informace o ostatních operačních programech:

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 1 1 2 Foto archiv OP VVV Obsah Co je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání?... 4 Oblasti intervencí OP VVV... 5 Zaměření OP VVV... 5 Alokace ESI fondů

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje změny v 32. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje změny v 32. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny v 32. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu INFRASTRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 32. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 32. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vyhlašuje 32. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu INFRASTRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Sociální podnikání v JMK a KV. Katedra Enviromentálních studií

Sociální podnikání v JMK a KV. Katedra Enviromentálních studií Sociální podnikání v JMK a KV Katedra Enviromentálních studií 15.4.2014 Hlavní poslání společnosti 3P Koncept trojího prospěchu principy SP P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období 2014-2020 Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 27. 4. 2016 O čem budeme hovořit? Definice sociálního podnikání Statistické údaje

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován

Více

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 46. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 46. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vyhlašuje 46. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu INFRASTRUKTURA ZÁKLADNÍCH ŠKOL Identifikace výzvy Operační

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 SHRNUTÍ Základní charakteristika RP Nástroje RP Principy RP Úrovně realizace: primárně národní státy,

Více

MAS Dolní Morava Náměstí 177, , Lanžhot, IČ: tel: ,

MAS Dolní Morava Náměstí 177, , Lanžhot, IČ: tel: , STRUČNÝ PŘEHLED MOŽNÝCH AKTIVIT A TYPOVÝCH PROJEKTŮ PODPOROVANÝCH V RÁMCI SCLLD MAS DOLNÍ MORAVA PRO OBDOBÍ 2014-2020 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST ŠKOLY A VZDĚLÁVACÍ

Více

Integrovaný regionální

Integrovaný regionální Integrovaný regionální operační program Možnosti podpory sociálního začleňování v IROP INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OP Celková alokace z EFRR: 4,64 mld. EUR cca 144 mld. Kč i s kofinancováním Řídicí orgán: MMR

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ, UMĚLECKÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ NA ROK 2016 BRNO,

Více

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2 Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje změny v 47. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje změny v 47. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny v 47. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu INFRASTRUKTURA ZÁKLADNÍCH ŠKOL (SVL) Přehled změn

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje změny v 56. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. oznamuje změny v 56. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny v 56. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu INFRASTRUKTURA PRO ZÁJMOVÉ, NEFORMÁLNÍ A CELOŽIVOTNÍ

Více

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í

PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í PŘÍRODNÍ ZDROJE, J E J I C H O C H R A N A A V Y U Ž Í V Á N Í C V I Č E N Í 2 Hodnocení přírodních zdrojů v okolí bydliště za obec Téma jednotlivec zpracování ke zkoušce jak jsou využívány zdroje (vodní

Více

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti Sekce:Financování, kvalita a legislativa cestovního ruchu v ČR Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti 12. duben 2012, Hospitality& Tourism Summit 2012, Crowne Plaza Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Únor 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Adaptabilita... 2 Prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce... 2 Prioritní

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Níže uvedený text se týká podporovaných aktivit jednotlivých Oblastí podpory tak, jak vyplývá z obecného

Více

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Stav MSP

Více

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Ladislav Dokoupil (Jméno) Datum : úterý, 11. října 2011 Obsah : Obsah :... 2 1 Veřejnosprávní studia... 3 1.1 Studijní program Hospodářská politika a správa...

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Nové programovací období co nás čeká

Nové programovací období co nás čeká Vědecko-výzkumný ústav Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Nové programovací období co nás čeká doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. lubor.hruska@accendo.cz Nový přístup EU k období 2014 2020 preferovány integrované

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Další vzdělávání 2016+

Další vzdělávání 2016+ Další vzdělávání 2016+ Monika Měšťanová 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Strategie vzdělávací politiky 2020 http://www.vzdelavani2020.cz/index.html

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více