číslo 17 léto 2011 DOPORUČENÁ CENA 25 Kč JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Portrét Dana a Pavel KINDLMANNOVI Juraj Vysoký PRALESY SLOVENSKA

Transkript

1 číslo 17 léto 2011 DOPORUČENÁ CENA 25 Kč JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Portrét Dana a Pavel KINDLMANNOVI Juraj Vysoký PRALESY SLOVENSKA Marie Pacovská INVAZNÍ ŠELMY Toto číslo vzniklo za finanční podpory SFŽP, MŽP, Magistrátu města ČB, Jihočeského kraje a Lesů ČR. Téma: LES

2 PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC CALLA, České Budějovice (tel , Specializované poradenství v oblastech: energetika, ochrana přírody a ekologická obnova po těžbě surovin. CEGV CASSIOPEIA, České Budějovice (tel , info@cegv-cassiopeia.cz, Poradna: úterý a čtvrtek 12:00 15:00 h. Specializované poradenství v oblastech: environmentální výchova dětí a mládeže, pro pedagogické pracovníky tvorba a realizace školních vzdělávacích programů, budování školních přírodních zahrad. ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU, Třeboň (tel , vydry@vydry.org, Poradna: středa a čtvrtek 14:00 18:00 h. Specializované poradenství v oblastech: ochrana přírody a volně žijících živočichů, problematika náhrad škod způsobených chráněnými druhy, handicapovaná divoká zvířata, odpady. DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie, České Budějovice (tel , daphne@daphne.cz, Poradna: ve všední dny po předchozí domluvě. Specializované poradenství: hospodaření šetrné k přírodě a krajině, dotační možnosti pro péči o přírodu a krajinu, zákonné povinnosti zemědělců vzhledem k životnímu prostředí, ochrana přírody. EKOCENTRUM Elektrárna královského města Písku, o.p.s. (tel , marek.andel@quick.cz, Poradna: úterý a středa 9:00 11:00 h. Specializované poradenství: obnovitelné zdroje energie, vzdělávání a environmentální výchova dětí a mládeže. EKOWATT, České Budějovice (tel , karel.srdecny@ekowatt.cz, Poradna: pondělí a středa 13:00 17:00 h. Specializované poradenství: energetické úspory a obnovitelné zdroje energie. HNUTÍ DUHA ČB, Kaplice (tel , ceskebudejovice@hnutiduha.cz, Poradna: pouze po předchozí telefonické či ové domluvě. Poskytujeme všeobecné poradenství a specializace na bio zemědělství, odpady, účast ve správních řízeních. JIHOČESKÉ MATKY, České Budějovice (tel , jihoceske.matky@ecn.cz, Poradna: středa 10:00 16:00 h. Specializované poradenství: metodická pomoc pro účast ve správních řízeních týkajících se ochrany přírody a krajiny, pomoc při zapojování veřejnosti do procesů EIA, metodická pomoc při zakládání občanských sdružení. OCHRANA FAUNY ČR (tel , ekocentrum@ochranafauny.cz, Poradna Votice: pondělí čtvrtek 8:00 16:00 h. Poradna Tábor: pondělí čtvrtek 8:00 16:00 h., pátek 8:00 12:00 h. Poradna Příbram: středa 10:00 15:00 h. Specializované poradenství v oblasti výuka průřezových témat na školách. ROSA, České Budějovice (tel , rosa@rosacb.cz, Poradna: pondělí 13:00 17:00 h., úterý 9:00 14:00 h., čtvrtek 8:00 12:00 h. Specializované poradenství: odpovědná spotřeba, přírodní zahrady a permakultura, místní produkty, ekodítě, (ekologické pleny a dámské hygienické potřeby, hračky atd.), voda. ZO ČSOP Šípek, Český Krumlov (tel , info@ekocentrumsipek.cz, Poradna: pondělí a středa 13:00 16:00 h., úterý 9:00 12:00 h. a 13:00 16:00 h. čtvrtek 9:00 12:00 h. (po domluvě i mimo tyto hodiny) Všeobecná ekoporadna ZO ČSOP Šumava, Vimperk, 1. Máje 144 (tel , poradna@csopsumava.cz, Poradna: úterý 8:00 13:00 h. a 14:30 17:00 h. pátek 8:00 12:00 h. Specializované poradenství: ochrana přírody a krajiny ve vztahu k regionu Vimperska (vč. oblasti NP a CHKO Šumava),druhová ochrana rostlin a živočichů, životní prostředí, ekologické zemědělství, trvale udržitelný způsob hospodaření. Zoo Ohrada, Hluboká nad Vltavou (tel , education@zoo-ohrada.cz, Poradna: prostřednictvím internetového formuláře na odkaz ochrana přírody Specializované poradenství: ochrana volně žijících živočišných druhů, welfare zvířat v zájmových chovech. Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu. MĚSÍC VE DNE Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. V y d á v á: Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC A d r e s a r e d a k c e: KRASEC, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice krasec@krasec.cz O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a: Zdenka Jelenová R e d a k č n í r a d a: Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová Marie Pacovská, Josef Kadubec, Jan Juráš V e l k é f o t o n a o b á l c e: Foto Václav Bartuška S a z b a, g r a f i k a a t i s k: Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov E v i d o v á n o: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Co je KRASEC? Občanské sdružení Krasec (KRAjská Síť Environmentálních Center) vzniklo v roce 2007 jako pokračování projektu podpořeného Evropským sociálním fondem. V současné době sdružuje Krasec 16 organizací. Původní činnost sítě center spočívala v koordinaci a podpoře ekologického poradenství v Jihočeském kraji. V roce 2008 došlo ke změně stanov a činnost občanského sdružení byla rozšířena o podporu a koordinaci ekovýchovných center v regionu. Vznikla tak platforma ekoporaden a ekovýchovných organizací Jihočeského kraje, otevřená i novým zájemcům o spolupráci a poskytující komplexní služby veřejnosti v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání, osvěty a poradenství. Nad tímto textem vidíte kontakty na provozované oficiální poradny sítě KRASEC. Informace o všech členech Krasce a další kontakty najdete na webových stránkách: Toto číslo vzniklo za finanční podpory SFŽP, MŽP, Magistrátu města ČB, Jihočeského kraje a Lesů ČR. KRASEC 2011 ISSN

3 EDITORIAL Z OBSAHU Vážené čtenářky a čtenáři, dostalo se Vám do rukou další číslo občasníku jihočeských zelených organizací sdružených v síti Krasec. Tentokrát jeho stránky propojuje téma LES. A můžete se na něj (i do něj) podívat skutečně z mnoha úhlů a na různých místech. Pokud jde o ten místopis, tak například s Matoušem Šimkem porovnáme dvě jihočeské národní přírodní rezervace Žofín a Žofinku, s naším slovenským kolegou poodkrýváme některé problémy, s nimiž se potýkají pralesy na Slovensku, a s Danou a Pavlem Kindlmannovými se podíváme ještě mnohem dál až na ostrov Papua-Nová Guinea. Úplně suše, s wikipedií řečeno: Les je porost dřevin, v němž je vyvinuto stromové patro. Chápeme ho jako velmi složitý lesní ekosystém, tvořený složkou rostlinnou (fytocenózou), živočišnou (zoocenózou) a abiotickým prostředím (biotopem). Dle obecně přijímané lesnické definice se za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň pět metrů a zápoje korun alespoň 25 procent. České ani evropské lesy, na rozdíl od tropických pralesů, obecně neohrožuje nadměrná těžba ačkoliv poslední zbytky původních evropských (pra)lesů jsou neuváženými lidskými zásahy bohužel poškozovány poměrně často. Lesy u nás každopádně obecně považujeme za národní bohatství a od 30. let 20. století dochází ke zvyšování jejich rozlohy. Koncem 18. století byl jejich podíl na celkové rozloze České republiky 23 procent dnes dosahuje až 34 procent a předpokládá se jeho další růst. To jsou všechno dost strohé statistiky. Co ale les znamená pro lidskou duši? Jaké pocity měli v lese naši předci třeba v předminulém století? Proč je nám v lese (většinou) příjemně? A jak na člověka působí, když les padá k zemi za řevu motorových pil? Jak bychom se asi obešli bez spousty dřevěných výrobků a jak bychom se cítili bez možnosti volně se projít v zeleném svěžím příšeří voňavého a nepřebernými formami života kypícího lesního ekosystému? I o tom všem bude řeč na následujících stránkách. Přeji Vám příjemné počtení. POHLEDEM ZDENKA JELENOVÁ JANA JURÁŠE Na miskách vah Každý člověk, který se začne zabývat ochranou něčeho nebo bojem za něco, co podle něj má smysl, bude si dříve nebo později pokládat otázky. Touha po jejich zodpovězení však paradoxně přináší otázky další a další. Lhostejno, jakou cestou jsme se ocitli na tenkém ostří protiproudí, neboli ve strakatější menšině stejnobarevné vládnoucí masy. Získáme podezřelé přesvědčení, že nejenom předmět našeho zájmu, ale hlavně způsob, kterým se snažíme ovlivnit trajektorii vržené bowlingové koule, je ten správný. Sami jsme se už mohli mnohokrát přesvědčit, že jakkoli jsou náš čas a energie, které dokážeme věnovat smysluplným aktivitám, z globálního pohledu nicotné a omezené, vždy záleží pouze na způsobu jejich využití, zda přijdou vniveč, nebo budou přetvořeny na skutečnou hodnotu. INVAZNÍ DRUHY ŠELEM str. 9 Invazní druhy významně ohrožují druhovou rozmanitost. Všežravý mýval má hustou šedou srst a jeho hlavní charakteristikou je výrazná černobílá obličejová maska. Díky své přizpůsobivosti dnes zcela běžně obývá i města... MARIE PACOVSKÁ LESU ZDAR! str Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvojí rakve. Jsem tím, čím pro blahobyt je chléb a pro krásu kvítko. Slyš mojí prosbu: Nenič mne! JAN KUKRÁL UPÍŘI JIHOČESKÝCH LESŮ str Neublíží jim kříže ani stříbrné kulky, nemají ani ostré špičáky k sání krve, přesto představují pro obyvatele a návštěvníky větší nebezpečí než příbuzní legendárního hraběte Drákuly... VÁCLAV HÖNIG AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Zprávy od partnerských organizací 4-5 PORTRÉT Dana a Pavel KINDLMANNOVI: Jak se plní životní sny 6-8 Z REGIONU Marie PACOVSKÁ Invazní šelmy v našich lesích 9 Kamil BJAČEK Lesní pedagogika v jižních Čechách 10 Jan KUKRÁL Zavítejte do kolébky lesnického školství 11 Jan JURÁŠ Rozhlédnout se? Ano, ale z jiného kopce! 12 NA NÁVŠTĚVĚ Josef KADUBEC EKOWATT 16 PŘÍLOHA PRO RODINU Chcete získat plaketu přírodní zahrady? Jak topit dřevem, peletkami a jinou biomasou Budky, kdo ve vás přebývá? Výlety bez aut Pokud nemá být odbíháno od tématu několika následujících listů: není asi v našich silách posoudit, jestli náš čas zasvěcený záchraně několika stromů v naší ulici a tudíž naše nepřítomnost někde jinde náhodou nepřispěl k nějakému nerozvážnému (čti promyšlenému a prospěchářskému) rozhodnutí některého z politiků, jemuž mohou padnout za oběť stromů celé hektary. Ale co s tím? Co je v našich silách? Jsme odkázáni pouze na sbírání střepů, nebo jsme schopni zabránit rozbití? Dalo by se říci, že spotřební chování nás všech tvoří podobu tohoto světa. Nevede cesta ke změně tudy? Další otazníky... Vždy budeme mít v rukou pouze několik málo zrnek a na výběr z mnoha a mnoha různě velkých a různě barevných misek pomyslných vah. A vždy budeme žít s pocitem, že nám přísluší jen a pouze ty menší z nich a větší jsou zneužívány neinformovanou většinou, přihazující celé hroudy a hýbající rafičkou všeobecného štěstí a pokroku. Jak moc budeme v této nepřehledné mozaice tápat a dopředu vzdávat bitvy, které by mohly skončit v náš prospěch, záleží asi jen na nás samotných. Nezbývá než přemýšlet a tvořit, tvořit a přemýšlet. Autor pracuje v ekoporadně při Šmidingerově knihovně ve Strakonicích. I II III IV TÉMA Matouš ŠIMEK Žofín a Žofinka 17 Jan NOVÁK Jak správně pečovat o hospodářský les Alena HRDLIČKOVÁ Les a člověk Václav HÖNIG Upíři jihočeských lesů Ivana JONOVÁ Nejen o lese s Fr. Langmajerem Jana NOVÁKOVÁ Ráj na zemi 26 ODJINUD Juraj VYSOKÝ Pralesy Slovenska 27 Dana MAGERSTEINOVÁ Změni havárie ve Fukušimě pohled občanů na jádro? 28 PANORAMA Tipy na webové stránky, nové knihy, recenze 29 FEJETON Irena VACKOVÁ Těžaři 30 3

4 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC 4 Ekotrh v Českých Budějovicích 2011 Ve čtvrtek 22. září bude probíhat světový den bez aut, v rámci něhož se na českobudějovickém náměstí uskuteční třetí ročník akce s názvem Ekotrh. V několika desítkách stánků představí lidé, organizace i firmy ekologicky šetrné a místní výrobky. K vidění budou tradiční řemesla předení ovčí vlny, kovářství, keramika. Prodejní nabídka bude i potravinová v principech jídla z blízka, bio-zelenina, domácí sýry, med, nápoje a další. Svoji činnost představí českobudějovické ekologické organizace, u kterých může veřejnost najít odpovědi k tématům ekologické domácnosti, úspor energie, ochrany přírody a další. Nebudou chybět ani výrobky z chráněných dílen, zdravá výživa, prodej látkových plen nebo přírodní kosmetiky. Ekotrh se bude konat na náměstí Přemysla Otakara II. v časovém rozmezí 8 až 18 hodin za podpory Magistrátu města České Budějovice a MŽP. Jihočeská ratolest JOSEF KADUBEC O.S. Krasec vyhlásil 1. ročník soutěže projektů Jihočeská ratolest, určené obcím, školám i neziskovým organizacím, které od 1. ledna 2010 do 30. června 2011 uskutečnili na území Jihočeského kraje zajímavý projekt s přínosem pro životní prostředí. Nad soutěží převzali záštitu radní Jana Krejsová a Karel Vlasák. Uzávěrka přihlášek je 10. října, vyhlášení vítězů v rámci Jihočeských dnů EVVO 4. listopadu. Více na MARIE PACOVSKÁ Šumavské ekocentrum Foto Rosa Od poloviny května lze Šumavské ekocentrum a ekoporadnu ZO ČSOP Šumava navštívit takto: v úterý 8-13 a 14,30-17 h. Kromě poradenství nabízíme propagační a informační materiály týkající se ochrany přírody, praktické výrobky pro ochranu přírody (ptačí budky, krmítka aj.) a Fair Trade výrobky. Z novinek: plakáty a určovací klíče vydané Správou NPŠ a NP BW a květinové truhlíky z netkané textilie. Kontakty: Vimperk, ul. 1. Máje 144, JAKUB HROMAS Ekocentrum Ekocentrum Šípek Šípek Radka KUBIZŇÁKOVÁ, vedouci@ekocentrumsipek.cz V letošním roce Ekocentrum veřejnosti nabídlo a ještě nabídne spoustu zajímavých a poučných akcí a nově i výstav uznávaných českých fotografů. Mezi nejpovedenější besedy v tomto roce musíme zařadit "Netopýří vycházku", která nás mile překvapila velkou účastí dospělých i dětí. Tereza Březinová netopýry patřičně představila, ukázala dva živé handicapované jedince a po setmění se s účastníky vydala do térénu vystopovat netopýry pomocí echolokace. V dubnu nás navštívila novinářka Olga Šilhová se snímkem " Slzy Konga" a povyprávěla nám, jaká je ve válečném Kongu těžká situace, zvláště pro ženy. V prvních měsících roku 2011 proběhla rovněž přednáška " Plazi a obojživelníci ČR" a beseda o včelaření. V letošním roce Ekocentrum vůbec poprvé pořádá příměstské tábory pro děti. Již proběhl jarní ekotábor a čekají nás dva ekotábory o letních prázninách. Místa máme ještě volná a přijímáme přihlášky. Jednou měsíčně se účastníme s Fair Trade produkty Farmářských trhů v Českém Krumlově. Samozřejmě po celý školní rok probíhají výukové programy ve školách na Krumlovsku.Již jsem zmínila probíhající výstavy známých fotografů. V březnu a v dubnu jsme se mohli pokochat fotografiemi Rostislava Stacha, nyní nás ohromuje makrofotografie hmyzu od Pavla Krásenského, a těšíme se na výstavu Václava Šilhy. V červnu se v pivovarských zahradách konal školní festival. A co nás ještě čeká? V blízké době ornitologické vycházky akreditované MŠMT. V září nás znovu navštíví Tereza Březinová se svými netopýry. Zúčastníme se všech městských akcí se svým informačním stánkem a žáci z krumlovských i okolních škol předají pomocí divadelních představení veřejnosti vzkaz, jak se k přírodě chovat šetrněji. Záštitu nad akcí převzala místostarostka Krumlova Jitka Zikmundová a celým dnem nás budou provádět moderátoři z rádia Kiss. Pátý Týden opravdových plen Adéla CHADIMOVÁ pátý Týden plen Osvětová kampaň zaměřená na dětské pleny s názvem Týden opravdových plen byla letos opět úspěšná. Už popáté jsme se připojili ke světové akci Real Nappy Week a v týdnu od 16. do 22. května nabízeli veřejnosti možnost dozvědět se něco nového ze světa pratelných plen. Do kampaně se zapojilo přes 70 organizací a náš kalendář akcí zaplnilo na 90 nabídek. Především se jednalo o besedy a přednášky, spojené s výstavou či prezentací plen. Také se soutěžilo o nejoblíbenější Plenu roku 2011 a o nejoriginálnější design pleny. Maminky si mohly plenky samy ušít v rámci šicí dílny, v Brně jste mohli narazit na happening Plenkový pochod. Prodejci plen zase připravili různé akční slevy. Rodiče malých dětí, včetně těch nastávajících, se tak mohli dozvědět o přednostech moderních látkových plen a bezplenkové metody, o výhodách oproti jednorázovým plenám pro děti, životní prostředí i rodinný rozpočet. Kampaň opět ukázala mýty, které okolo látkových plen stále panují. Přetrvává povědomí o tom, že je s nimi spousta práce. Každým rokem jsou však stovky Foto autorka rodičů ohromeny tím, jak jsou moderní pleny barevné, jaké mají tvary, že kromě bavlny už jsou vyráběny i z bambusu, konopí či tencelu, a že jejich používání je skoro tak jednoduché jako u jednorázovek. Rodiče (především maminky), kteří však přišli pratelným plenám na chuť, jsou právě těmi, kteří se do kampaně zapojují. Předávají dál nejen své bohaté zkušenosti, ale také přesvědčení, že prát je normální, a že by nám mělo záležet na tom, v jakém stavu svým dětem Zemi zanecháme. Pokud někomu TOP unikl, ať nevěší hlavu. Plenky si k nám můžete přijít prohlédnout a osahat, případně vám ukázkové sady či výstavu plen zašleme poštou. V nabídce máme i informační letáky a plakáty sledujte naše stránky

5 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Stromy a lidé: oslava Dne Země oslava Dne Země ekologickou výchovou Michal RUMAN, michal.ruman@zdrojslavonice.cz Při příležitosti oslav Dne Země nabídla Slavonická renesanční o. p. s. základním a středním školám nový ekologický výukový program nazvaný Energie, co nás spojuje: STROMY. Vedle vědomostí o stromech se program soustředí především na prožitek s cílem posílit vztah dětí k lesu a vést je k pochopení významu přírody pro naší životní pohodu. Program je dalším ze série připravované v rámci projektu Znám, mám rád a pečuji o místo, kde žiji. Stejně jako v minulém roce, kdy jsme ke Dni Země nabízeli program Voda zázrak za humny, jsme zvolili ekologickou farmu Penikov. Ta nabízí atraktivní prostředí děti se tu dostanou do přímého kontaktu jak s rozmanitou a autentickou přírodou, tak se způsoby, jakými člověk přírodní zdroje odpradávna využívá, říká ředitelka organizace Olga Žampová. Pilotní výuky se ve třech dnech zúčastnily děti 6., 7. a 8. tříd jindřichohradeckých škol. V programu zasazeném do keltských dob dostali příležitost procítit stromy a les, srovnat různé způsoby hospodaření v lesích a zamyslet se nad dopady těžby dřeva. Prakticky si vyzkoušely, že les není jen zásoba dřeva na topení nebo nábytek, ale živoucí organismus, se kterým nás pojí silné pouto. Keltové jsou dodnes známí svou úctou ke stromům, i proto je program opředen keltskou mytologií. Jedním z vrcholů programu byla návštěva místní truhlářské dílny. Děti si s pomocí truhlářů prošly cestu stromu z lesa po hotový výrobek, podle vlastností zkoušely poznat druhy dřeva, a nakonec si vyzkoušely práci s hoblíkem. Na dřevo a jeho vlastnosti se soustředila také prohlídka dřevěné vodní pily, technické památky ze 17. století, která je přístupná veřejnosti. Na závěr si mohly zkusit, jak se dá čerpat energie ze stromů, s pokorou, prostým objetím a procítěním stromů. Další informace o aktivitách Slavonické renesanční o. p. s.: Adoptujte adoptujte břehuli břehuli! Jiří ŘEHOUNEK, rehounekj@seznam.cz Také v letošním roce Calla obnovila hnízdní stěny pro ohrožené břehule říční v jižních Čechách. Tentokrát se dostalo na kolonie v pískovnách Třebeč, Nakolice a Lžín. Úpravy stěn jsou nezbytné pro dlouhodobé přežití stabilní populace břehulí, které ztratily svá přirozená hnízdiště při regulacích řek. Stojí určitě za zmínku, že jihočeská populace břehulí klesla mezi lety 1999 a 2009 z téměř pěti tisíc párů na zhruba dvě tisícovky. Projekty Cally na ochranu břehulí přinášejí také nové vědecké poznatky o jejich životě. Jen v posledním roce publikoval náš stálý spolupracovník a expert na břehule Petr Heneberg dva články v prestižních odborných časopisech, které vycházejí z poznatků zjištěných na jihočeských hnízdištích. Týkaly se nových poznatků v péči o mláďata a prvního nálezu motolice Collyriclum faba z pískovny Záblatí na Třeboňsku. Břehule, foto Wikimedia Commons Stále také doplňujeme poznatky o druzích, kterým přítomnost břehulí a péče o jejich kolonie také vyhovují. Ve starých hnízdních norách mohou hnízdit jiné druhy ptáků a skrývá se v nich i celá řada bezobratlých živočichů, samozřejmě včetně břehulích cizopasníků. Samostatnou kapitolou jsou pak samotářské včely a další druhy blanokřídlého hmyzu, z nichž mnohé hrabou nory do stejných hnízdních stěn jako břehule. Břehule je z tohoto pohledu tzv. vlajkový druh. To znamená, že její ochrana v konečném důsledku pomůže i řadě dalších druhů, o nichž toho sice víme velmi málo, ale mohou být ještě ohroženější. Pokud chcete břehule podpořit i vy, můžete se podívat na nový web Cally Adoptujte břehuli, který najdete na Pokud nemáte přístup na internet, zavolejte nám na břehulí mobil Rádi vám vysvětlíme, v čem symbolická adopce břehulí spočívá. Mezinárodní rok lesů Rok 2011 byl vyhlášen Organizací spojených národů Mezinárodním rokem lesů. Při této příležitosti připravilo občanské sdružení Krasec společně s členskými organizacemi řadu akcí v jižních Čechách, určených pro širokou i odbornou veřejnost. Také semináře, přednášky a konference na tradičních listopadových Jihočeských dnech s Krascem budou tematicky zaměřeny na les. Chceme lidem ukázat, jak je důležité hospodařit v lesích trvale udržitelným způsobem, a dovolit tak lesnímu ekosystému plnit všechny funkce. Někteří z členů Krasce CEGV Cassiopeia, Český nadační fond pro vydru, Ochrana fauny ČR, Vespolek, ZO ČSOP Šípek a Zoologická zahrada Ohrada během celého roku nabízejí různé výukové programy k tématu lesa, které si mohou objednat mateřské, základní i střední školy. Informace o akcích jsou průběžně doplňovány na Více informací o Mezinárodním roku lesů najdete na webových stránkách OSN: nebo v českém jazyce na a MARIE PACOVSKÁ Ovčácké slavnosti Pátý ročník Ovčáckých slavností tradiční letní akce ekoporadny Rosa proběhne v letošním roce v neděli 7. srpna. Místo i čas zůstávají nezměněny zahrada Podzámčí v Borovanech od 9 do 16 hodin. Již zaběhnutým zpestřením Ovčáckých slavností je soutěž Vlnění, kdy se čerstvě ostříhaná vlna skrze šikovné ruce přadlen a pletařek mění v šálu. Stejně tak tradiční jsou ukázky pasení ovcí pomocí psa, ukázka dojení ovcí, střih vlny. Program tentokrát doplní více stylové hudby a návštěvníci se mohou těšit i na další novinky. Pro chovatele bude připravena poradna a nejen pro ně také výstava plemen, které se chovají v novohradském regionu. Samozřejmě nebude chybět nabídka ovčích sýrů, masných pokrmů, možnost vyzkoušet si předení a práci s vlnou a aktivity pro rodiny s dětmi. Více informací sledujte na JOSEF KADUBEC 5

6 PORTRÉT Dana a Pavel KINDLMANNOVI: Jak se plní životní sny Zdenka JELENOVÁ, jeleni@mybox.cz životní sny Prof. Pavel Kindlmann vyučuje v Praze na Karlově univerzitě a zároveň pracuje v Centru výzkumu globální změny na AV ČR České Budějovice, dále pak vede Centrum pro výzkum biodiverzity. Jeho manželka Dana dnes vede jejich společnou farmu; předtím byla zahradnicí na pedagogické fakultě pečovala především o tropický skleník s orchidejemi. Dlouhodobě, v rámci ČSOP a v občanském sdružení Modron, se věnuje projektům na záchranu a rozšiřování původních, tradičně pěstovaných odrůd ovocných stromů v jižních Čechách. Manželé Kindlmannovi, foto Jan Voběrek 6 Manželé Kindlmannovi měli a mají velmi pestrý, až dobrodružný život; Pavel má za sebou mnohé cesty po celém světě a vědeckou kariéru doložitelnou mnohými publikacemi a citacemi. Zároveň si ale dlužno dodat, že s velkou pomocí své věčně optimistické manželky Dany stihl splnit téměř všechny životní sny, včetně farmy obklopené zelení a koňmi, na níž dnes ve vesničce Prostřední Svince u Velešína trvale žijí. A tady jsme si, ve třech, dlouze povídali. Témat na přetřes bylo požehnaně... Tihle dva se potkali v Českém svazu ochránců přírody, při mapování ovocných stromů. Zjistili, že mají podobné názory i sny, dalšími společnými životními tématy se kromě ochrany přírody staly například orchideje a jejich ochrana. O FARMAŘENÍ A KONÍCH Kdy a jak jste s farmařením začínali? Pavel Kindlmann: Vždycky jsem měl sen mít koňskou farmu, jsem starý koňák, jezdil jsem léta na Hluboké i v Chuchli. Můj život prostě jsou, kromě matematiky a biologie, koně. Když přišel rok 1989 a pak restituce, tak tady moje rodina měla dostat zpátky 25 hektarů, a já jsem tehdy přesvědčil otce, že si pozemky necháme vyčlenit a začnu tady svůj sen uskutečňovat... Před těmi devatenácti lety jsme sem ale přišli bez jediného stroje a začátky byly dost krušné... Paralelně s obnovou farmy jste pořád pokračoval ve vědecké práci a výuce na Karlově univerzitě? PK: Ano, to jsem samozřejmě nemohl přerušit. Dana tady tehdy byla skoro pořád, já přijížděl hlavně na víkendy. Bydleli jsme na stodole na seně, měli pár brigádníků... Hlavně jsme ale dělali sami dva. Peněz bylo málo a všechno, co jsme měli našetřeno, šlo do farmy. Dana Kindlmannová: Farma se rozkládá na ploše 25 hektarů. Získali jsme ji tehdy od družstva v naprosto dezolátním stavu. Teď tu máme tři české teplokrevníky, třináct poníků, tři kozy, asi 45 ovcí, z nichž máme ročně kolem 70 jehňat. A travní porosty, pastviny, které v podstatě stačí zvířata uživit. Foto Jan Voběrek Farmu obhospodařujete sami? DK: Práce na farmě jsou většinou na mně, já jsem praktik, Pavel pracuje v Praze a taky umí jednat a psát projekty. Na těžké práce ale máme jednoho zaměstnance, který tady na farmě i bydlí. Myslíte, že po vás jednou farmu převezmou vaše děti? DK: Dcera vystudovala práva a dělá právničku v Praze, ale má to tu ráda a možná se sem někdy v budoucnu vrátí... Syn k farmaření není, je studentem historie v Budějovicích. Aspoň tu ale získal pěkný vztah k zvířatům, i když rozhodně netouží ani po farmě, ani po koních či přírodě... O PAMĚTI KRAJINY A LIDÍ Přesun z města na vesnici byl v 90. letech poměrně oblíbené téma... PK: Po revoluci spousta městských lidí odešla na venkov s ideály a představami, ale neměli ani šajn, co to vlastně obnáší. A po pěti, deseti letech často byli zpátky ve městě. Velké téma profesorky Hany Librové v knize Pestří a zelení, nebo třeba českobudějovické Venkovské idyly... PK: Lidi z města jsou odtrženi od přírodní reality, často žijí v přesvědčení, že příroda je tu pro nás... To se vlastně týká i těch současných diskusí o Národním parku Šumava. Přesvědčení, že si přírodu vytvoříme tak, aby nám vyhovovala. To je globální problém a pak najednou přijdou události kolem Fukušimy, nebo si odfoukne sopka na Islandu, a ono to najednou nefunguje, ta představa člověka jakožto pána nad přírodou... To je jako když napíšeme, že horolezci pokořili horu - houby, ona je ta hora milostivě nechala na sebe vylézt! DK: Z druhé strany, když se vrátím k Venkovské idyle, tak dnes opět mnoho rodin odchází na venkov, doba přeje víc farmářským trhům, ekofarmám a podobně. Ale lidé jsou už většinou mnohem poučenější, než po roce 89. Docházejí k tomu, že musí převzít zodpovědnost i za své zdraví, a s tím souvisí i vztah k potravinám, k zemědělcům... Vracíme se k tomu, jak to chápali třeba ti rolníci někdy před sedmdesáti lety že nejde o rychlý zisk, ale o dlouhodobou udržitelnost místa, kde se svou rodinou žiju. PK: Mně připadá, že v postkomunistické Evropě jsme dnes ještě v přechodné době, kdy je většina lidí ohromená možnostmi konzumu a jen těžce se obnovují tradiční hodnoty, hrdost na místní výrobky a podobně to známe zatím spíš ze Švýcarska, Francie... A zákazníci jsou tam už ochotní si za regionální produkty z místních zdrojů připlatit. DK: Ale kdybys víc cestoval po Čechách, tak už bys to také začal nacházet... PK: Jenže je toho zatím málo, a místní lidi o to často vůbec zájem nemají tak mi to aspoň například na Šumavě připadá. Také nabídka je zatím příliš malá. Chtělo by to ten přirozený vývoj nějak urychlit... Jakým způsobem by to podle vás bylo možné? DK: Myslím, že nejdůležitější je všemožně podporovat hrdost lidí na místo, kde žijí, a na to, co umí. Zájem o farmářské trhy stoupá, ale není prakticky co tam prodávat, nejsou dodavatelé a pěstitelé a přitom si tolik lidí stěžuje na nezaměstnanost, ze zahrádek zmizela zelenina, nikdo nechová slepice... Není následek bez příčiny a je třeba začít hlavně u sebe.

7 PK: No jo, ale vždyť sama děláš osvětu a aktivně tyhle myšlenky rozšiřuješ a to právě je velmi důležité! DK: Jde také o to, že v minulosti sedláci většinou pracovali tam, kde tvořil už jejich praděda... A věděli, že tam budou žít i jejich děti a vnuci. Tvořili krajinu tak, aby jim vyhovovala a aby se tam cítili příjemně. A proto pak byli v tom svém prostředí v pohodě. A tahle paměť byla v minulosti dost brutálně přerušena... DK: Je to tak, i když ne úplně všude. Ale dnes se spousta lidí k tomuhle pohledu na farmaření a údržbu krajiny vrací. Pro mne osobně je to strašně důležité, vždyť mohu srovnávat s dobou, kdy jsme žili ve městě, v paneláku byla jsem nervózní, uchvátaná, všechno mne stresovalo. Zatímco na venkově člověk pochopí, že mnohé změnit nemůže, že pánem je vždy příroda a té se prostě musíte podřídit. Když je sucho, horko, tak co s tím můžu udělat? Nemůžu si naplánovat, že to bude jinak... Dřív jsem si myslela, že za vše odpovídám, že všechno musím vyřešit a stihnout a takhle to má nastaveno spousta lidí, hlavně ve městech. O ZÁCHRANĚ STARÝCH ODRŮD Při mapování starých ovocných druhů jste se vlastně poznali pokračujete v tom i dnes? DK: Když jsme farmu zrekonstruovali a přestěhovali se sem, začala jsem na to mít zase konečně čas. Nyní mapuju ovocné dřeviny v Boleticích, odebíráme rouby, na farmě je pěstuju, a nakonec znovu vracím do krajiny. Vytvářím tak biokoridory kolem naší farmy, v intenzivně využívané krajině, ze které dřeviny v podstatě úplně vymizely... Vysazujete jen na vašich pozemcích? DK: Snažím se je nabízet i dalším zájemcům z okolí, takže staré ovocné odrůdy byly nedávno vysazeny i v okolí Křemže, kolem Kamenného Újezdu, Doubravic, Sedlce... Záleží na vlastnících pozemků když projeví zájem, je možné na výsadbu získat i dotaci od Nadace Partnerství. Celá myšlenka vychází z faktu, že tyhle stromy vysazovali kdysi rolníci a sedláci ne pro sebe, ale pro své potomky, pro další generace. PK: Z hlediska přírodovědeckého je to důležité proto, že při roubování se vytváří přesná genetické kopie matečného stromu. Množíme-li tak jen několik komerčně významných odrůd, snižuje se genetická variabilita daného druhu. Pomáháme-li přežití starých odrůd, které by jinak byly odsouzeny k zániku, pomáháme tak naopak genetickou variabilitu v rámci druhu zvyšovat. Je o ně mezi lidmi zájem? DK: Letos v podstatě už žádné stromky k výsadbě nemáme a noví zájemci se zapisují do pořadníku... Je to asi i tím, že se snažíme různými způsoby vzbudit zájem. Na podzim ve Velešíně pravidelně připravujeme výstavu jablek a hrušek, ukazujeme, jak je využívat a zpracovávat. Moštujeme, vyhlašujeme soutěže o nejlepší koláče a záviny... Pan místostarosta Růžička mne v tomhle hodně podporuje. Na okraji Velešína jsme ve spolupráci s městem a Lesy ČR obnovili starý sad a nyní zde pořádáme různé akce pro celé rodiny. Cílem je, aby si lidi zase začali stromů vážit. Spolupráce s LČR probíhá dobře? DK: Jistě, letos dokonce z popudu LČR Český Krumlov v tom novém sadu vybudovali ochranáři z ČSOP ve Velešíně loggery, neboli broukoviště pro saprofytické brouky (pozn.: žijící na rozkládajícím se dřevě). A zkušenosti s vojáky při mapování v Boleticích? DK: Musím je jen chválit mají velký zájem, bez problémů nás do prostoru pouštěli, a vloni dokonce Vojenské lesy zažádaly o dotace na vysázení nového ovocného sadu, a skutečně tam vysázeli asi stovku stromů. O LESE A ŠUMAVĚ Téma tohohle čísla je les co pro vás znamená? PK: Poslední stádium sukcese (smích)... Samozřejmě mne napadá především Šumava. Teď, když se rozpoutaly takové prudké spory kolem národního parku, tak mi to nedá a docela aktivně jsem se do toho zapojil... Jak jste se k Šumavě vlastně dostal? Vím, že vystupujete ve hnutí ŠumavaPro, na demonstracích a podobně... PK: Okrajově jsem se dříve zajímal o populační dynamiku kůrovce, ale nějak aktivně jsem se Šumavou nezabýval to až v poslední době, když vidím, jaké nesmysly se kolem toho vyvíjejí a povídají. A že je třeba, aby do toho vědci racionálně vstupovali a vysvětlovali, že uvažovat a rozhodovat se musí pragmaticky a podle jasných faktů. To není kácet nekácet, ale otázka lesních stupňů a nutnosti zachovat bezzásahové jádrové oblasti tedy skutečně původní klimaxové smrčiny v nejvyšších partiích Šumavy. Tam prostě člověk, notabene politik s jeho představou řízení přírody nemá co dělat. V nižších, okrajových částech parku se samozřejmě proti kůrovci zasahovat musí a velmi razantně! Ale to nejsou původní horské smrčiny. DK: Mně na tom připadá zajímavé, že my Evropané často moudře mluvíme do toho, jak se mají chránit pralesy po celém světě tak když máme tady v Čechách zbytky původních vlastních lesů, musíme se přece snažit o jejich ochranu o to víc! Tohle jsou jediné zbytky původních lesů ve střední Evropě a mají stejnou hodnotu jako prales na druhém konci světa, jehož osud bohužel příliš ovlivnit nemůžeme. Tím víc se ale musíme soustředit na to, co máme tady u nás. PK: Třeba na Papui, kde jsme spolu v létě byli, je přes 90 procent území skutečně původní les, zatímco u nás je to možná jedno jediné procento... A tyhle poslední zbytečky je třeba chránit, a to samozřejmě bez kácení a aktivních zásahů člověka! O ORCHIDEJÍCH A PRALESE PORTRÉT Tím jsme se dostali k dalšímu tématu váš projekt na Papui - Nové Guineji... Jak jste se vlastně dostali k orchidejím? PK: Po mnoho let jsme s Danou prováděli management několika našich orchidejových luk, je to další téma, které nás dva od počátku spojuje... Foto Jan Voběrek A jak jste se tedy dostali na Papuu Novou Guineu? PK: Profesor Novotný z českobudějovického Entomologického ústavu AV ČR je už dlouhá léta ředitelem mezinárodní výzkumné stanice na Papui Nové Guinei, kam jezdí čeští studenti i vědci z celého světa. Jeho tématem je výzkum biodiverzity tropického hmyzu. V současné době tam zahájili projekt, kdy budou při kácení dvou hektarů lesa dělat podrobné sběry a inventarizaci hmyzu žijícího v korunách stromů. Nutno vysvětlit, že ke kácení a vypalování pralesa tam dochází při tradičním stěhovavém způsobu zemědělství na relativně malých ploškách pralesa. Vědci v rámci toho zaplatí domorodcům za pomalejší postup kácení a okamžitý sběr, měření, vážení a další pomocné práce. No a přitom je možné velmi dobře prozkoumat epifyty (pozn: rostliny, které nekoření v půdě, rostou většinou na stromech; nepatří mezi parazity, svého hostitele využívají jen jako opěru) tedy co roste v pěti rozlišovaných výškách, neboli stromových patrech. Bude se tu navíc srovnávat hektar sekundárního, přibližně 30 let starého, a hektar původního lesa. Projekt by měl významně přispět k výzkumu biodiverzity tropického lesa, takhle komplexně to zatím nikdo na světě nedělal. Stanice je v naprosto odlehlém místě, kam se musí doletět malým letadlem, a pak ještě den jít pěšky přes hřeben. Tam je domorodá vesnička a ve vedlejším údolí pozemek, kde probíhá kácení a výzkum. Je domorodý způsob hospodaření udržitelný bez zničení přírody? DK: Pokud nebudou mít peníze a budou hospodařit původními nástroji a způsoby, tak přírodě neublíží. Problém vznikne, jakmile se tam dostanou motorové pily a další technika. Touží tamní domorodci po našich civilizačních výdobytcích? PK: Většina území ostrova je ovládána domorodými kmeny, které mezi sebou neustále válčí, jsou poměrně divocí, hovoří mnoha různými jazyky... 7

8 PORTRÉT DK: Vesničané nepotřebují k životu prakticky nic, pokud někam jdou, tak jediné, co si s sebou vezmou, je pár uhlíků. V chýších nemají skoro žádné vybavení... Nádoby mají z tykví a podobně, všechno jim dá okolní příroda. Jenže civilizace přichází. Oni vlastně netouží po větším bohatství, ale jakmile se dostanou do města, tak už se tam uživit nedokážou, nemají ani čistou vodu, a sociální zabezpečení tam samozřejmě chybí... PK: V největších městech prudce stoupá kriminalita. Dokud nevěděli, že civilizace existuje, tak bylo všechno v pořádku, žili si po svém. Jenže jakmile jim začneme platit za práci, tak přinášíme něco úplně jiného... Když naši kolegové půjčil vesničanům na zapisování výzkumných dat laptop, poháněný sluneční baterií, tak jejich největší zážitek byl, měli domodorci největší zájem o to, pouštět si na něm americké krváky. kteří se zajímají o ochranu orchidejí po Austrálii, Floridě a Kostarice jsme se letos sešli na Hluboké... A právě i o dosavadních výsledcích našeho projektu se tam hodně hovořilo. DK: Já se ještě vrátím ke Guinei. Chci říct, že hlavní smysl vidím v tom, naučit domorodce, aby se o orchideje začali zajímat, aby pochopili, že je důležité je zachovat a ochraňovat, že jsou cenné. Naučili se už i vracet je zpátky do pralesa, napomáhat jejich šíření. Nehrozí ale, že se tam začne s orchidejemi obchodovat, a že se pak budou ještě víc ničit? PK: Papua Nová Guinea má velmi přísné zákony pro případný vývoz, myslím, že tohle nebezpečí nehrozí. Nevím samozřejmě, do jaké míry je kontrolováno letiště, ale oficiální vývoz ve velkém nehrozí. DK: Důležité je jednak obecné povědomí mezi sběrateli orchidejí na celém světě, že botanické druhy tedy sběry z volné přírody jsou prostě nepřípustné... A pak jde pochopitelně o to, jak se k téhle věci postaví místní lidé. I v pralese se ukázalo, že nejdůležitější pro budoucnost je zaujmout a získat ty nejmladší. Domorodé děti chodily všude se mnou, napodobovaly mne a pořád se na něco vyptávaly... Myslím, že v nejmladší generaci je budoucnost na Nové Guineji i u nás. Foto Jan Voběrek To je asi už neřešitelné, jakmile ke kontaktu došlo, už to asi nejde vrátit zpět... PK: Jasně, děti začnou toužit po americkém životě, po městském životě, jakmile už to viděli, tak to nejde změnit. Ve městě nenajdou práci, zpátky už nechtějí, je to smutné. Budoucnost Papuy možná vidím v současnosti Nepálu, který je dnes relativně civilizovaný, populace roste, ale už si uvědomují, že pro ně jsou dobří turisté, kteří přivážejí peníze, ale že k tomu musí mít zachovalou přírodu. A každá vesnice se o okolní prostředí docela dobře stará... Možná to je i cesta pro Papuánce, i když tam vidím určitý podstatný rozdíl v náboženství a v mentalitě divokosti těch domorodých kmenů... 8 Foto Jan Voběrek Vraťme se k projektu jak konkrétně probíhá? PK: Během naší návštěvy jsme místní naučili, jak se k sebraným rostlinám chovat, jak je sbírat a uchovávat. Máme samozřejmě mezi orchidejáři další spolupracovníky, kteří pomáhají s určováním druhů. Mimochodem, právě teď jsem na Hluboké pořádal Mezinárodní kongres o ochraně orchidejí, kam se sjeli odborníci z 25 zemí světa. To je pravidelná akce? PK: Šlo již o 4. mezinárodní kongres skupiny asi osmdesáti specialistů, O SPLNĚNÝCH SNECH Foto Jan Voběrek Vlastně se dá říct, že svým současným způsobem života, farmařením a koňmi, ale i tím cestováním jste si splnili všechny své sny... PK: Ano, my jsme si spolu, kdysi za mlada, vysnili domek v zeleni, s velkým francouzským oknem a zimní zahradou, obklopený pastvinami a koňmi... No a rozhlédněte se kolem! DK: Myslím, že jsme od života dostali maximum. Teď už je to o tom, že když člověk něco získá, tak musí potom předávat dál, vracet to svému okolí. Aby to celé mělo smysl, pokračování. Proto jsem taky loni založila místní občanské sdružení Modron (pozn.: keltský název pro jabloň), které se zabývá tím, jak učit ostatní. S tím asi souvisí skoro všechny vaše aktivity... Pane profesore, vydal jste teď knížku Úvod do biologie ochrany přírody co je jejím hlavním cílem? PK: Je to populárně naučná knížka pro nejširší veřejnost, která vysvětluje, co vlastně ochrana přírody znamená, proč je důležitá biodiverzita, jak ji udržet... Kulturní povědomí společnosti o ochraně přírody je u nás velmi nízké teď samozřejmě nemluvím o čtenářích Krasce, to je specifická skupina. Potřebujeme zvyšovat povědomí lidí o těchto tématech. Jinak se nic nezmění ani v politickém rozhodování. Moc bych si přál, aby společnost jednou dospěla k tomu, že ničit přírodu je prostě nekulturní a neslušné, že je to faux pas, prohřešek proti etiketě.

9

10 Z REGIONU Lesní pedagogika v jižních v jižních Čechách Kamil BJAČEK, bjacek.oi28@lesycr.cz Lesní pedagogika doplňuje znalosti o lese a přírodě zábavnou formou, skupinovou prací, nebo netradičním pohledem na svět a věci kolem nás se zapojením všech smyslů účastníků programů lesní pedagogiky. Lesní pedagogika vysvětluje význam lesnického hospodaření, umožňuje poznat náplň práce lesníků a zvýšit zájem o dřevo jako obnovitelnou surovinu. V praxi se jedná o realizaci lesních vzdělávacích programů, a to především v terénu. Lesní pedagogika, foto autor 10 Proškolený odborník seznamuje účastníky aktivit (což bývají celé školní třídy, přírodovědné kroužky, apod.) s lesním prostředím přednostně v nejbližším okolí bydliště účastníků. Lesní pedagogové předávají informace o lese a hospodaření v něm zábavnou formou. Důraz kladou na tzv. zážitkové poznávání lesa, kdy se účastníci učí vnímat les všemi smysly. Za zmínku rozhodně stojí fakt, že část programů je díky nadšení lesních pedagogů prováděna v jejich soukromém čase. Vychováváme pro budoucnost Funkce lesní pedagogiky je velmi významná i pro budoucnost jak lesa, tak celé přírody. Energie a prostředky vynaložené dnes do tohoto druhu společenské aktivity se budou zákonitě vracet, neboť nynější děti budou za pár let rozhodovat o osudu lesů. V současné době převyšují požadavky jednotlivých základních a mateřských škol možnosti lesnických organizací, které programy lesní pedagogiky nabízejí. Důvodem je malý počet lesních pedagogů v rámci Jihočeského kraje. Jejich počet se však každoročně mírně navyšuje. Významné aktivit lesní pedagogiky v Jihočeském kraji: Rok 2011 byl Organizací spojených národů vyhlášen Mezinárodním rokem lesů. K této události se váží akce lesní pedagogiky po celý rok. VLS: Co děláme veřejnost pro veřejnost Petra ČUNÁTOVÁ, Petra.Cunatova@vls.cz Vojenské lesy a statky ČR, s.p. divize Horní Planá lesnicky hospodaří na území Vojenského výcvikového prostoru Boletice, jehož území je velmi ceněné z hlediska ochrany přírody. Mezi další činnosti podniku patří myslivost, zemědělství, rybářství a strážní služba pro Armádu ČR. Nemalá pozornost je věnována výuce lesní pedagogiky a pořádání různých akcí pro veřejnost. V letošním roce se uskutečnilo již několik tématických výukových programů, které byly uspořádány v rámci Mezinárodního roku lesů. Místní školy jsou velmi rády, že jejich žákům můžeme nabídnout pobyt na čerstvém vzduchu, při kterém se navíc ještě dozvědí užitečné informace o lese a hospodaření. Velkou událostí je každoročně organizovaný Den dětí na Olšině, letos se konal již 3. ročník a účast byla veliká přibližně 600 dětí. Tuto akci pořádáme společně s dalšími organizacemi působícími ve vojenském újezdu (Újezdním úřadem vojenského újezdu Boletice a Střediskem obsluhy výcvikových zařízení Boletice). Dále se A co nás například ještě čeká? Výtvarná soutěž k Mezinárodnímu roku lesů, pořádaná LČR a Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích ve spolupráci se Zoologickou zahradou Ohrada. Více podrobností najdete na webových stránkách LČR ( Dny s LČR, s.p.: Uskutečňují se každoročně na jednotlivých lesních správách někde v rámci jiných akcí; např. LS Vodňany pořádá Den s LČR, s.p. v rámci Permonických slavností obce Ražice. Lesníkův učeň lesnická zábavně vzdělávací počítačová hra je určena především dětem ve věku 7-15 let, ale zkusit si jí může opravdu každý. Hra se skládá z pěti kvízů, ve kterých hráč například poznává různé objekty v lese, správně řadí cestu od semínka po výrobek, vybírá, jaké chování v lese je dovoleno a jaké činnosti a nástroje používá lesník, dřevorubec a pracovník ve školce. Na konci celé hry si může vytisknout diplom s dosaženou úrovní. Hru vytvořil vytvořil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) u příležitosti Mezinárodního roku lesů 2011 a naleznete jí na adrese Program pro děti v rámci veletrhu Vzdělání a řemeslo v Českých Budějovicích se uskuteční ve dnech listopadu. Kontakty a více podrobností o lesní pedagogice najdete na internetu: Autor je pracovníkem LČR. snažíme o zpříjemnění poznávání zpřístupněných částí vojenského prostoru Boletice. U turistických cest jsme zbudovali kryté přístřešky a odpočívadla jak pro pěší, tak pro cyklisty. V budoucnu je v plánu výstavba rozhledny a umístění naučné stezky. Velkým počinem bylo otevření muzejní expozice na Olšině v roce Expozice je umístěna do rybářské bašty postavené v polovině 15. století na hrázi rybníku Olšina. Tato historická budova byla rekonstruována a je kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Výstava je věnována rybářství, myslivosti, fauně a flóře Boleticka, historii obce Olšina a Hodňova. Dále se zde mohou návštěvníci seznámit s historií samostatného rybníku Olšina, který je nejvýše položeným chovným rybníkem v Čechách. Letos proběhla renovace prostor a přibyly dvě nové expozice. První je zaměřena na historii a současnost VLS a druhá je věnovaná zaniklým činnostem na Šumavě, které souvisely s dopravou a zpracováním dřeva. Výstava je otevřena po celé prázdniny. Veřejnosti můžeme dále nabídnout nově zrekonstruované rekreační zařízení Olšina, které nabízí ubytování v nádherné přírodě u stejnojmenného rybníka. Je to vhodný výchozí bod pro poznávací výlety do zpřístupněných částí vojenského prostoru Boletice a ideální místo pro rodinnou dovolenou. Zájem o námi pořádané akce nás těší a doufáme, že bude i nadále tak vysoký. Více na Autorka pracuje ve státním podniku Vojenské lesy a statky ČR, Divize Horní Planá.

11 Z REGIONU Zavítejte do kolébky lesnického školství školství Jan KUKRÁL, Výstavu uspořádanou k Mezinárodnímu roku lesů v Národním zemědělském muzeu v Praze zahájili 28. dubna 2011 trubači z Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga Písek. Co pamatuje strom a lidé zapomněli? to si návštěvníci výstavy mohou připomenout do 30. října A pokud mají vztah k lesu a lesnictví, jistě se někdy podívají i do Písku, který je považován za kolébku českého lesnického školství - první lesnická škola zde vznikla již v roce Ve dnech května zahájil tým pedagogů naší školy výuku pro pedagogy základních škol v rámci podpořeného projektu DVPP Environmentální výchova v praxi reg.č. CZ.1.07/1.3.06/ (OPVK). Projekt bude průběžně realizován v prostorách moderně zařízené učebny ve výukovém středisku a převážně také přímo v porostech Školního polesí Hůrky. Zpětná vazba nám ukáže, o jaké výukové materiály a programy bude největší zájem. Nově zařízená učebna EVVO v budově výukového střediska Školního polesí Hůrky obsahuje moderní technické vybavení a splňuje výborně podmínky moderní výuky akreditovaných vzdělávacích programů EVVO. Některá zařízení jsou přímo určena k pozorování a průzkumu přírody a přírodnin digitální kamera, digitální fotoaparát, vizualizér, dalekohledy. Učebna je ozvučena, obsahuje datový projektor, plátno, zesilovač, bílou tabuli, flipchart, notebook aj. Doposud se těšíme zájmu ze strany učitelů základních škol Jihočeského kraje a věříme, že dlouho poslouží zkvalitňování další výuky v oblasti EVVO. Odkaz na projekt: Úspěchy zaznamenáváme i v oblasti zavádění nových moderních technologií do výuky odborných předmětů v podmínkách středních škol. Z příspěvku poskytnutého Jihočeským krajem a částečně LČR bylo možné pořídit moderní elektronické přístroje a vybavení pro zjišťování porostních zásob, i toto vybavení přispěje k prosazování trvale udržitelných principů hospodaření v lesích. Také tradičně pořádaná Soutěž odborných lesnických dovedností (SOLD) přivítá v dalším ročníku řadu soutěžících, lesníků, studentů, sponzorů, veřejnosti, absolventů a přátel školy. EVVO na škole bude prezentována řadou materiálů a soutěží pro děti a soutěžní disciplinou poznávání přírodnin. Soutěž bude probíhat 20. září na Výstavišti u zimního stadionu v Písku. V pořadí pátá obnovená tradice Dne stromů proběhne v arboretu školy dne 20. října. Akce nabídne pro stovky dětí základních škol okolí Písku připravené aktivity lesní pedagogiky. Při jejich organizaci se v rolích lesních pedagogů představí žáci písecké Střední lesnické školy. Přejme si jenom vydařené počasí a můžeme se plně ponořit do podzimní atmosféry a nádherné palety nepřeberného množství barev podzimního působivého šatu arboreta významné kulturní památky. Po dohodě na sekretariátu školy je možné arboretum navštívit i v individuálních termínech, což se týká i Školního polesí Hůrky nedaleko Písku. Strom roku a Rok lesů Stromem roku 2011 je jilm vaz (Ulmus laevis). Následující slova dokazují jeho vzácnost v české krajině: Jak jsem hledal jilm? Dlouho. Nakonec jsem volal o pomoc hajnému z Unhoště, do jehož revíru spadá ohromný kus lesní země ve středních Čechách. Dal mi pár tipů. Nachodil jsem potom hezkých pár kilometrů, nakonec jsem to vzdal, znovu zavolal a byl jsem k jilmům přiveden. Kvůli fotografování. Nikdy jsem jilm neviděl ani porážet a dřevo jsem získal na pile, v podstatě náhodou. zdroj Martin Patřičný: Dřevo krásných stromů. Mezinárodní rok lesů 2011 je lesníky chápán jako šance poukázat na Frotáž kůry, foto autor význam lesnictví a lesního hospodářství v celé jeho šíři. Cílem a smyslem všech akcí je přiblížení přínosu lesa pro společnost. Veřejnost se seznámí se základním úkolem lesnictví zachováním lesů pro příští generace. Hospodaření, ochrana lesa, využití dřeva jako obnovitelné suroviny a další témata zazní na výstavách, seminářích, přednáškách a osvětových akcích. Mezinárodní rok lesů 2011 je ideální příležitostí navštívit les společně s lesníky a porozumět lépe hospodaření v lese, zvýšit povědomí veřejnosti o trvale udržitelném hospodaření v lesích a sloužit k jeho propagaci, je oslavou lesů a jejich důležitosti v každodenním životě. To naplňuje a zdůrazňuje také motto: Lesy pro lidi. Čas na změnu v postojích a myšlení lidí se kriticky zkracuje. Nepromarněme proto tuto vzácnou příležitost. Na toto téma jsem dne vedl besedu v aule školy pro žáky ročníku Střední lesnické školy. Autor je koordinátorem EVVO na Vyšší odborné škole lesnické a Střední lesnické škole Bedřicha Schwarzenberga v Písku. Strakonický ochranář Ing. Miroslav Treybal Miroslav převzal cenu Křesadlo Alena HRDLIČKOVÁ, alena.hrdlickova@knih-st.cz 12. dubna bylo při předávání cen pro dobrovolníky roku Jihočeského kraje oceněno devět jednotlivců a pět týmů. Mezi nimi byl i dlouholetý člen strakonické ZO ČSOP Ing. Miroslav Treybal, který je lesním inženýrem a po celý život se zabývá ochranou přírody. Vedl a vede k této činnosti i veřejnost, a to jednak v místní strakonické organizaci Junáka a v jeho Střediskové radě, jednak v Českém svazu ochránců přírody. Zde pracoval řadu let jako tajemník OV ČSOP a kromě toho až donedávna i jako jednatel ZO ČSOP. Řada strakonických občanů ho pamatuje například jako instruktora oddílu Černí vlci, jako organizátora ochranářských brigád a zájezdů, jako přednášejícího v osvětové činnosti atd. atd. Všem, kdo se s ním kdy setkali, se zapsal do povědomí jako vynikající odborník a hlavně jako spolehlivý, férový člověk, skutečný prototyp dobrého skauta i ochranáře, z něhož si lze brát příklad. Rozhovor s p. Treybalem lze nalézt v 7. čísle Krasce. 11

12 Z REGIONU Rozhlédnout se? Ano, z jiného ale z jiného kopce kopce! Jan JURÁŠ, jan.juras@knih-st.cz O záměru strakonické radnice vystavět železo-dřevěnou rozhlednu na vrcholu kopce Kuřidlo, jenž je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, se mluví už dlouho. Příliš se ale nehovoří o negativních dopadech, které by se tomuto ostrůvku jihočeské přírody nevyhnuly, pokud by opět zvítězil veřejný zájem nad zájmem ochrany přírody. Město Strakonice začalo projekt rozhledny připravovat v roce 2008 vypracováním studie, o rok později pak byly zahájeny práce na projektové dokumentaci. V lednu 2010 bylo zahájeno územní řízení, které však bylo v březnu téhož roku přerušeno. Bylo totiž nutno podat žádost o udělení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin (lilie zlatohlávek, kruštík tmavočervený, okrotice bílá a okrotice červená), jejichž výskyt v území byl ostatně jedním z hlavních důvodů vyhlášení rezervace. Výjimka byla nejprve krajským úřadem povolena, ale na základě odvolání jednoho z účastníků řízení (sdružení Jihočeské matky) putovala celá záležitost na MŽP, které stavbu rozhledny nepovolilo. Do správního řízení se vložila i Calla, která navrhla několik podmínek, při jejichž dodržení by bylo možné stavbu realizovat. A co je jablkem sváru? Hlavním důvodem nesouhlasu s rozhlednou byl nešetrný proces plánované výstavby. K vrcholu kopce vede pouze úzká pěší cesta, kterou by bylo nutné v případě výstavby rozšířit pro těžkou mechanizaci. Došlo by tak k obnažení okolního terénu, likvidaci mnoha jedinců ohrožených rostlin, vyskytujících se nejvíce právě v okolí pěšiny, a rozšiřování ruderálních a invazních druhů rostlin především netýkavky malokvěté, se kterou každoročně svádějí boj dobrovolníci z ČSOP (viz článek níže). Problémy by hrozily i v souvislosti s deponováním zeminy a zvýšenou návštěvností při provozu rozhledny. Znamenalo by to zásah do křehkého společenstva bazifilní teplomilné doubravy, které je v rámci jižních Čech velmi vzácné a vyskytuje se už pouze v několika fragmentech na Strakonicku a Českokrumlovsku. Ke stavbě rozhledny v dané lokalitě by mohlo dojít pouze při využití jiného způsobu do- pravy materiálu na místo stavby (např. vrtulníkem). Město Strakonice vyšlo některým požadavkům vstříc, navrhlo i kompenzační opatření Vysílač na Šibeničním vrchu, foto autor v podobě postupné přeměny smrkových porostů na porosty přirozeného složení, stěžejním požadavkům však z větší části nevyhovělo. Jedním z argumentů obhájců záměru byl dle nich převažující veřejný zájem z důvodu napojení lokality na Švandovu stezku, absence rozhledny v okolí a rozvoj pěšího turistického ruchu. Tyto důvody by mohly být brán v potaz, ale jen v případě, že by neexistovala srovnatelná, ba lepší alternativa. Jedním z míst, které k této myšlence přímo vybízejí, je Šibeniční vrch severně od Strakonic nedaleko Kuřidla. Toto místo je součástí Švandovy stezky a je napojeno na zpevněnou příjezdovou cestu. Stojí tu již dlouho vysílač mobilního operátora, který by se po vzoru vzdálenějších kolegů (Kbíl, Hoslovice, Velké Nepodřice) mohl stát také rozhlednou. Škoda, že o této variantě nikdo neuvažoval už v době výstavby vysílače mohli jsme se výhledem do našeho údolí kochat už pěknou řádku let. Vše teď závisí na probíhajícím jednání města s mobilním operátorem. Doufejme, že bude úspěšné a že k výstavbě (v tomto případě spíše dostavbě) rozhledny bude využito varianty levnější, logičtější, rychlejší, a hlavně k tomu nejcennějšímu, co máme, nejšetrnější. Autor pracuje v Ekoporadně při Šmidingerově knihovně ve Strakonicích. 12 Co najdete v rezervaci Kuřidlo Vilém HRDLIČKA, posta@csop-strakonice.net Přírodní rezervace Kuřidlo u Strakonic o rozloze 8,74 ha byla vyhlášena v roce Předmětem ochrany je zbytek smíšeného lesního porostu umístěného na jižním svahu kopce s podmínkami blížícími se teplomilné doubravě nebo vápnomilné bučině. Na svazích stejnojmenného kopce se střídají plochy zalesněné smrkem ztepilým, borovicí lesní, dubem letním, dubem zimním, bukem lesním a lípou srdčitou. Jako perlička je na jeho vrcholu ukryt jeden z ojedinělých exemplářů jeřábu břeku. V blízkosti přístupových cest na samotný vrchol je možno najít lilii zlatohlavou, okrotici bílou, okrotici červenou, žindavu evropskou, kokořík vonný, kozinec sladkolistý, bažanku lesní, zvonek broskvoňolistý, černýš hajní nebo sasanku pryskyřníkovitou. Vrcholová partie hostí několik exemplářů náprstníku žlutého. Z broučí fauny je přítomen chrobák lesní, střevlík fialový, střevlík zahradní a střevlík vrásčitý. Nad mýtinami je možno zastihnout babočku admirála, babočku síťkovanou, babočku paví oko a babočku kopřivovou, žluťáska řešetlákového, běláska řeřichového, malého soumračníka jahodníkového, nebo dokonce i batolce duhového. Ptačí fauna je kromě výskytu sýkor koňadry a modřinky zastoupena králíčkem obecným, červenkou obecnou, budníčkem menším, budníčkem lesním, kosem černým, drozdem zpěvným, drozdem kvíčalou, strakapoudem velkým a datlem černým. Z větších savců je možno spatřit veverku obecnou, zajíce polního a srnce obecného. Jako nežádoucí se tu rozšiřuje invazní netýkavka malokvětá, která pokrývá převážně vrcholovou severní část kopce Kuřidlo. Její semena mohou být přenášena hmyzem, většími zvířaty i lidmi, a bez našeho zásahu může postupně vytlačit chráněné druhy. Netýkavka malokvětá je dosud redukována mechanickým lidským zásahem na jižním svahu PR. Od měsíce května takřka do prvních podzimních dní je také možno přiložit znalou ruku k dílu. Znamená to ale umět rostlinu dobře odlišit např. od neškodné netýkavky nedůtklivé. Vytrhávání rostlin není obtížné, protože koření jen mělce. Práce se podobá ručnímu pletí obrovitého záhonu o rozloze více než hektar. I přes péči ochranářů se však netýkavka v tomto území stále znovu objevuje. Má tato rostlina přirozeného spásače? Zřejmě ano. V posledních letech na ní byl tu a tam zaznamenán výskyt mšic. To je příznivá změna, protože donedávna tu žádného přirozeného nepřítele neměla. Tento článek samozřejmě nezahrnuje všechny objevené druhy rostlin a živočichů. Autor je amatérský přírodovědec, člen ČSOP a ČSO.

13 Z REGIONU Prachatický tým ve složení Dominika Jurčová, Tomáš Malý a Luboš Syrový doprovodila na slavnostní vyhlášení v Praze paní učitelka Smo- JIHOČESKÉ ekoškolky EKOŠKOLY Dvacet devět škol z celé republiky převzalo v červnu v Praze mezinárodní titul Ekoškola mezi nimi i čtyři školy z jihu Čech: opakovaně uspěly školy z Prachatic (ZŠ Zlatá stezka), Kunžaku (ZŠ Sira Nicholase Wintona) a Písku (ZŠ T. G. Masaryka). Poprvé přebrala titul škola českobudějovická: Základní škola a ZUŠ Bezdrevská. Z aktivit ZŠ TGM v Písku, foto archiv Novinky z Ekoškoly písecké Jiří KOTHÁNEK a Marta BAKALOVÁ Titul Ekoškola v rámci ČR jsme získali poprvé v roce V dalších letech jsme se zapojili do mezinárodního programu, mezinárodní verzi titulu jsme získali v roce 2007 a v roce 2009 obhájili. Pracovali jsme na sedmi povinných krocích projektu, ale zároveň probíhala řada akcí rozvíjejících vztah žáků k přírodě a prohlubujících ekologickou gramotnost. Na aktivity v oblasti ekologické výchovy i na ŠVP Chceme a dokážeme jsme od prosince 2009 vhodně navázali projektem Zkvalitňování EVVO na ZŠ T.G. Masaryka Písek financovaného z evropských fondů. V rámci projektu se snažíme rozvíjet znalosti, schopnosti a dovednosti žáků s důrazem na environmentální oblast. Žáci například monitorovali Současný stav zahrady a následně své poznatky zakreslili do projektových studií, které posloužily jako podklad pro řešení nové zahrady v pokračování projektu Budujeme školní zahradu. Žáci pro soutěž vyhotovili vlastní návrhy, kde nesměli zapomenout na provozní, technické, vegetační prvky a současně respektovat vzrostlé stromy. Vítězné návrhy se staly jedním z podkladů pro odbornou architektonickou studii školní multifunkční zahrady EVVO. Další aktivitou jsou exkurze zaměřené do přírodně, kulturně i historicky zajímavých lokalit. Dokumentace z exkurzí byla pro další využití zpracována do metodického manuálu Náměty exkurzí zaměřených na EVVO I na našich internetových stránkách. Vybavili jsme školu moderní ICT technikou, kterou žáci využívají k vyhledávání dat na internetu při zpracovávání projektových prací apod. Byla pořízena interaktivní tabule, mikroskopy a stereomikroskopy. Učitelé školy absolvovali víkendový seminář Moderní metody práce ve výuce se zaměřením na EV. Z projektového vyučování, foto archiv Projektové dny žáků na jaře 2011 byly zaměřené na výběr rostlinných druhů pro ozelenění plochy zahrady. V průběhu letních prázdnin by měly být provedeny stavební úpravy pozemku se zásadními terénními změnami. V rámci udržitelnosti projektu se zaměříme na dobudování školní zahrady především samotnými žáky a její využívání. A dál budeme rozvíjet i další započaté aktivity. Prachatičtí mění školu i svět Marie PEŘINKOVÁ líková. V dopoledních hodinách společně absolvovali odbornou dílnu zaměřenou na dopravu do školy s názvem Udržitelná mobilita ve výuce ZŠ a SŠ a sbírali inspiraci v prezentacích jiných škol. Odpoledne proběhlo slavnostní vyhodnocení, kterého se zúčastnili zástupci MŽP, pořádající organizace Sdružení TEREZA a sponzoři. Prachatičtí přivezli do Prahy svůj poster, na kterém představili svou činnost v projektu. Domů si odváželi diplom, knihy, drobné dárky, ale především nápady, které získali od žáků jiných škol. Za tento úspěch patří poděkování celému Ekotýmu školy, žákům i učitelům. Přejeme jim, aby se jim práce i nadále dařila a za dva roky svůj titul v duchu hesla Pokud dokážeme změnit svou školu, dokážeme ovlivnit i svět kolem sebe znovu obhájili. První budějovická Ekoškola Petr VOGELTANZ V dubnu 2011 proběhl na škole oficiální audit programu Ekoškola, který měl prověřit, jak eko to na škole opravdu funguje a zda škola splňuje potřebná kritéria pro udělení titulu. Žákovský Ekotým provedl auditory školou a představil jim svou činnost i aktivity, které na škole dělá spolu s ostatními žáky i učiteli. Auditoři nebyli zklamáni. Programem Ekoškola žije celá škola. Žáci se snaží snížit ekologické dopady provozu školy i vlastní činnosti, hlídají si spotřebu energií a vody, usilují o důkladné třídění odpadů, starají se o prostředí své školy i okolí. Starší žáci se také podílejí na přípravě osvětových výukových aktivit pro své spolužáky a nižší ročníky. V každé třídě můžeme zahlédnout vyvěšený Ekokodex, soubor vlastních ekopravidel, který si vytvořili sami žáci a kterým se snaží řídit. Proto tu také všichni vědí, o čem je řeč, když se řekne Ekoškola. Mezinárodní program Ekoškola: lcelosvětově zapojeno více jak 50 zemí lv České republice dosud zapojeno 234 škol Koordinátorem pro ČR je sdružení Tereza (Praha). Regionálním koordinátorem pro jižní Čechy je CEGV Cassiopeia (České Budějovice). Kontakty: AUTOŘI: Jiří Kothánek je ředitel ZŠ T.G. Masaryka v Písku, Marta Bakalová je koordinátorka projektu a EVVO na téže škole, Petr Vogeltanz pracuje v CEGV Cassiopeia a Marie Peřinková je vedoucí odboru ŽP Měú Prachatice. Vzkaz pro zájemce o program Ekoškola: Program Ekoškola je velmi náročný (jako nakonec každá práce s dětmi), ale smysluplný a připravuje děti do života. Pro ty, kteří se zapojí, je to činnost zajímavá, naváže se mezi dětmi a učiteli jiný vztah než při běžných hodinách a učitel může mít docela dobrý pocit ze své práce, což v dnešní době je spíše vzácnost. Hlavně musí člověk občas překousnout, že vše nejde tak, jak by chtěl. Někdy méně znamená více! Přeji hodně úspěchů ve vaší práci. Pokud vám budou naše zkušenosti nějak užitečné a budete mít dotazy, můžete je na mě vznést prostřednictvím ové adresy bakalinka@seznam.cz. Pokusím se i ve své časové tísni odpovědět a případně se nechám ráda inspirovat od vás. Marta Bakalová, koordinátor EVVO ZŠ TGM Písek. 13

14 Z REGIONU Krajský program Rozvoj venkova a krajiny Libuše JOZKOVÁ, jozkova@kraj-jihocesky.cz Rozvoj Jihočeský kraj podporuje formou grantů oblast EVVO od roku Finance na tuto oblast jsou od roku 2009 zařazeny v GP Rozvoj venkova a krajiny. V roce 2010 byla tato oblast podpory rozšířena o vzdělávání a osvětu v oblasti zemědělství a myslivosti. Podopatření III se týká Podpory stanic pro handicapované živočichy. A jak loňské žádosti o granty dopadly? 14 Uzávěrka příjmů žádostí o grant byla 31. ledna V podopatření II bylo přijato celkem 50 žádostí. Nejvíce žádostí (16) bylo podáno z Českobudějovicka, následovalo Písecko (9), Jindřichohradecko (8), Strakonicko (6), pět žadatelů bylo z Prachaticka, z Táborska čtyři, z Českokrumlovska jediná žádost. Mezi žadateli převládaly neziskové organizace včetně zájmových svazů (27 žádostí), za nimi následovaly školy (15) a obce a jejich svazky (6). Hodnotící komise doporučila k podpoře 29 projektů, u všech navrhla snížení požadované výše. Poskytnutí grantů v navrhované výši schválila rada kraje a poté krajské zastupitelstvo. Jde celkem o ,- Kč. Všechny podpořené projekty jsou podmíněny povinnou finanční spoluúčastí příjemce (min. 25% z celkových nákladů). Činnost stanic, které na území kraje pečují o handicapované volně žijící živočichy, podporuje Jihočeský kraj také od roku Při splnění podmínek získávají podporu opakovaně i stanice, které sice sídlí za hranicí kraje, ale své služby poskytují i na části jeho území (Ochrana fauny ČR ve Voticích a záchranná stanice v Telči). V roce 2011 podalo žádost o grant celkem pět záchranných stanic. Hodnotící komise doporučila podpořit čtyři z nich (jedna nesplnila formální podmínky) a všem navrhla určité snížení požadované výše. Mezi stanice bylo rozděleno 490 tisíc korun. V rámci Opatření 1: Tvorba krajiny a podpora biodiverzity, podopatření II - Kofinancování projektů bylo poskytnuto ,- Kč sdružení Krasec jako finanční podpora realizace projektu "Pod korunou stromů". Současně získal Krasec ,- Kč na kofinancování navazujícího projektu. Oba projekty byly podpořeny ze SFŽP. Částkou ,- Kč Jihočeský kraj podporuje zpracování projektové dokumentace k rekonstrukci a výstavbě Záchranné stanice pro handicapované živočichy Třeboň, ,- Kč získalo sdružení Vespolek z Jindřichova Hradce na 2. fázi projektu obnovy vysokokmenných ovocných alejí starých odrůd podél historických cest Mikuláše Rutharda v Lutové s naučnou ovocnou (cyklo)stezkou a ,- Kč CEGV Cassiopeia České Budějovice jako podporu projektu "Přírodní zahrada ve městě - krajina uprostřed betonu". Podpora EVVO včetně oblasti zemědělství a myslivosti: Č. Název projektu/příjemce grantu: Výše grantu (v Kč): 1. Včelařství jako součást environmentální výchovy dětí, mládeže a široká veřejnost Apicentrum vzdělávání Václava Jakše, o.s. Protivín Kompetence k environmentálnímu vzdělávání hledáme v příhraničních oblastech / Mateřská škola Slavonice Přírody se nebojíme, my se do ní naučíme nejen co nám může dát, také o ni pečovat Mateřská škola Pluhův Žďár (okr. JH) Pokud chci přírodu chránit, musím ji poznat Základní škola a Mateřská škola Plavsko (okr. JH) Středisko environmentální a ekologické výchovy SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a JŠ s právem SJZ České Budějovice Včelařský kroužek ČSOP a ČSV Třeboň 2011 Český svaz ochránců přírody ZO 16/01 Třeboň EVVO pro širokou veřejnost na Jindřichohradecku Hamerský potok, o.s. Jindřichův Hradec Život v korunách a pod korunami stromů kolem nás Základní škola Chyšky (okr. PÍ) Za přírodou jinak / Základní škola Alešova Vodňany Naučná tabule "Krčínův dub" / Město Třeboň Když neživé ožívá, 8. ročník / Svazek obcí Blatenska Rok na vsi 2011 / Obec Bušanovice (okr. PT) Prácheňský muzejní vševěd aneb Přírodovědná detektivka pro každého Prácheňské muzeum v Písku Modernizace výuky lektorů pro myslivecké vzdělávání Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost, o.p.s. České Budějovice Obnovitelné zdroje energie v Jihočeském kraji - od teorie k praxi Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Č. Budějovice Rozvoj lovecké hudby a mysliveckých tradic Jihočeští trubači, o.s. České Budějovice Planktonní organismy a kvalita životního prostředí na Kovářovsku / Základní škola Kovářov (okr. PÍ) Informační systém botanické zahrady v Táboře VOŠ a Střední zemědělská škola v Táboře Katalog místních malovýrobců a producentů na Třeboňsku - podpora místní ekonomiky a lokálních potravin + ukázková pilotní realizace regionálního produktu Lutovský mošt Občanské sdružení Vespolek Jindřichův Hradec Místní produkty místním lidem / Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity, o.p.s. České Budějovice Podpora environmentální výchovy v Mateřské škole Katovice / Městys Katovice Vyzkoušej to také / Kamínky, o.s. Bohouškovice (okr. ČK) Fíkova školka aneb pěstování alejových stromků / Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Vavéha Č. Budějovice Včelařská osvěta a vzdělávání nejen pro včelaře / Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, o.s. Č. Budějovice VII. Jihočeská krajská výstava drobného zvířectva s expozicí ovcí a koz / Český svaz chovatelů, Krajské sdružení Jihočeského kraje Dražice (okr. TÁ) Dzierzon 1876 / Základní škola a ZUŠ Zliv Až se zima zeptá / Český nadační fond pro vydru Třeboň Soutěž "Nejkrásnější jihočeská louka" 2011 / Daphne ČR - Institut aplikované ekologie, o.s. České Budějovice Environmentální výchova v přírodní zahradě ZČ HB Forest, Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia České Budějovice Podpora stanic pro handicapované živočichy: Č. Název projektu/příjemce grantu: Výše grantu (v Kč): 1. Provoz záchranné stanice živočichů Makov v roce 2011 ZO 18/02 ČSOP Makov Nová Ves u Písku Celoroční činnost stanice pro zraněné živočichy v roce 2011 Ochrana fauny České republiky o.s. Votice Provozování stanice pro handicapované živočichy v Doudlebech SULIMO - občanské sdružení pro záchranu dravců a sov Doudleby (okr. ČB) Záchranná stanice Třeboň Český nadační fond pro vydru Třeboň

15 Z REGIONU Prvotním počinem, kterým jsme se v roce 2005 otevřeli veřejnosti, bylo vybudování Jindrovy naučné stezky podél Hamerského potoka u Jindřichova Hradce. Pro tuto naučnou stezku je charakteristická dětská část každého panelu s maskotem postavou žabáka Jindry, který děti doprovází na trase. Tady začíná také historie našich pravidelných každoročních akcí pro rodiny s dětmi. Původně jsme je pojímali jako procházky po stezce s environmentálně poučnými hrami v přírodě bez bližšího zaměření. Časem se však zrodila myšlenka věnovat každý rok na stezce jednomu zvířecímu druhu. Myslíme si, že u dětí lze vzbudit pozornost skrze druhy nejběžnější a pro děti relativně snadno dosažitelné. I naprosto banální zvíře, jakým je šnek nebo mravenec, v sobě ukrývá mnoho zajímavého. Například právě šneci se dobře pozorují a u dětí budí odjakživa úžas. Účastníky se snažíme nalákat i přiléhavými názvy. Po prvotinách S Jindrou po mravenčích stezkách a Když už nesněží, jdeme za plži jsme se letos v květnu vrátili ke svému oblíbenému tématu akcí Jindrovy hadičky a ještěřičky. Každá dětská akce probíhá formou několika zastavení na Jindrově naučné stezce. Děti s rodiči si vždy nejdříve pročtou krátký text, například o tom, jak vidí mravenec, jak leze šnek, o vývoji žáby, atd. Text je psaný velkým písmem v krátkých a jednoduchých větách, bez po- Jindrovy žabičky zamířily do školek Jana DVOŘÁKOVÁ, nezarka@ .cz zamířily do školek Občanské sdružení Hamerský potok z Jindřichova Hradce se již několik let věnuje environmentální výchově a osvětě. Dosud jsme se však zaměřovali hlavně na širokou veřejnost a na základní a střední školy. Ve svých programech se obvykle věnujeme vodě v krajině, čistotě vod a podobně. K našim oblíbeným zástupcům živočišné říše patří bezesporu obojživelníci. užití cizích slov. Účelem je zaujmout a nezahltit. Pochopit by mělo dítě předškolního věku, ale předkládané informace často překvapí i rodiče. Poté děti absolvují na stanovišti nějaký úkol vztahující se k informacím v textu. Loňské Jindrovy žabičky nám bylo líto dát do šuplíku, jako se to stalo se šneky a mravenci. Navíc nás oslovila Mateřská škola Slavonice se žádostí o předvedení programu v terénu. Autobus plný malých dětí nás zpočátku sice trochu zarazil, ale ukázalo se, že tyhle děti jsou na podobné vycházky zvyklé. Odhodlaně s námi absolvovali 4 km stezky a byly báječné, stejně jako paní učitelky. Další žádost o program přišla z mateřské školy letos, v rámci Dne Země. A tak naše žabičky dostaly opět novou podobu. Tentokrát bylo třeba program uzpůsobit tak, aby bylo možné ho předvést buď ve třídě, nebo na zahradě školky. Dočkali jsme se pozitivního ohlasu. Proto jsme se rozhodli, že v následujícím roce postupně vytáhneme ze šuplíku a přepracujeme i mravence a šneky. Doufáme, že zájem projeví i další školky. Akce Jindrovy žabičky, Jindrovy hadičky a ještěřičky i program Žáby pro mateřské školy probíhají v rámci projektu OPAL, který je financován z rozpočtu SFŽP a MŽP. Autorka je členkou sdružení Hamerský potok. Voda živá z z laboratoře do terénu do terénu Yveta SMÍŠKOVÁ, drsmisi@seznam.cz V polovině března si studentky 3. ročníku Analýzy potravin ze SŠ OSaP a VOŠ Kněžskodvorská z Českých Budějovic přivezly z Prahy 2. místo v soutěži VODA ŽIVÁ. Na jejím začátku v dubnu 2010 bylo 80 týmů z celé republiky. Soutěž vyhlásilo sdružení Arnika, takže s přihlášením jsme vůbec neváhali. S Arnikou spolupracujeme již několik let a zkoumání vody je součástí studijního plánu. Tentokrát se nejednalo ale jen o práci v laboratoři. Úkolem bylo důkladně prostudovat ekosystém potoka či říčky. V každé ze šesti etap byly zadány praktické úkoly a teoretické otázky. Vybrali jsme si potoky Dobrá voda a Kyselá voda, aby bylo možné výsledky porovnávat. Potok Dobrá voda pramení SV od Rudolfova, protéká Libníčí (tam je to moc hezké) a ústí do Kyselé vody kousek od Borku, nad Úsilným. Kyselá voda pramení východně od Lhotic, protéká Úsilným, kde do něj ústí známá Eliášova štola, pak teče přes Hrdějovickou náves a ústí do Vltavy u Opatovic. Bahnem i kopřivami Přestože byl do soutěže přihlášen pětičlenný tým dívek, do plnění některých úkolů se zapojili i jejich spolužáci. Od dubna do října jsme uspořádali několik terénních výprav. Během nich jsme mapovali terén, sledovali a fotografovali faunu a floru, měřili teplotu, vodivost a ph vody, odebírali vzorky pro laboratorní zpracování a lovili a určovali bezobratlé živočichy ze dna potoků. Jarní výpravy se vyznačovaly mokrem v botách, s postupujícím jarem vody na okolních loukách ubývalo, ale přibývalo vegetace a přístup k vodě byl neméně náročný. Na podzim nám ve studené vodě mrzly ruce a nohy. Například během odběru sedimentů ze dna potoka Kyselá voda, který proběhl ve spolupráci s Arnikou a za asistence novinářů, byla teplota vody i vzduchu 6 C. Pohodlnější byla práce ve školních laboratořích. U vzorků jsme zjišťovali senzorické vlastnosti, ph, vodivost, tvrdost, CHSKMn a obsah Fe, P, NO2-, NH3/NH4+, Cl-, Ca, Mg a přítomnost mikroorganismů. Do historie i za starosty V zimních měsících jsme se věnovali studiu dávné i nedávné historie okolí potoků. Zajímalo nás například, zda se potoky rozvodňují, zda jsou obce vybaveny kanalizací a ČOV, jestli se v okolí nacházejí potenciální znečišťovatelé. Informace jsme hledali v knihovně, na internetu a několikrát jsme oslovili starosty obcí. Všichni na naše dotazy ochotně odpověděli. Řešení teoretických otázek jsme hledali nejen v literatuře, ale i v praxi. Navštívili jsme Podolskou vodárnu a ČOV Hrdějovice, udělali jsme mezi spolužáky anketu na téma Využití pracích a mycích prostředků v domácnostech a Je lepší balená nebo z vodovodu?. Při porovnání výsledků jsme zjistili, že potok Dobrá voda má přírodnější charakter. Jeho voda obsahuje méně prvků souvisejících s lidskou činností, má vyšší biotický index, fauna a flóra jeho okolí je pestřejší, nacházejí se zde i chráněné rostliny. Voda potoků se výrazně neliší v senzorických vlastnostech a ph, které se pohybuje v rozmezí 6,7 7,8. Ve většině parametrů ji lze hodnotit jako velmi čistou. Potok Kyselá voda je ovlivněn především zemědělstvím. Potoky nepředstavují významné povodňové nebezpečí, ale nemají ani velký hospodářský význam. Vytvářejí ale cenný prvek v krajině. Protékají územím vhodným pro turistiku a aktivní odpočinek. V jejich okolí se nalézají značené turistické i cyklistické trasy a velké množství historických i přírodních zajímavostí. Autorka je odbornou konzultantkou týmu. 15

16 NA NÁVŠTĚVĚ EKOWATT ČESKÉ BUDĚJOVICE Josef KADUBEC, EKOWATT Sdružení EkoWATT, člen sítě Krasec, slaví letos 20 let své činnosti. Ona dvacítka není v tomto roce ojedinělá, stejný počet let slaví např. i Calla, Rosa nebo Národní park Šumava. Nicméně na návštěvu se v tomto čísle vydáme právě do EkoWATTu, tedy do jeho českobudějovické pobočky. 16 Sdružení EkoWATT má svou českobudějovickou pobočku na Žižkově třídě č. 1. Ve skutečnosti musí člověk trochu mimo Žižkovku, do budovy PVT, a pak pěkně po svých do pátého patra (protože výtah ekologicky šetrný člověk používá jen v nutných případech). Otevírací doba je v pondělí a ve středu od 13 do 17 hodin a za dveřmi se nachází celkem útulná kancelář a energetičtí poradci Karel Srdečný a Karel Murtinger. A jelikož druhý jmenovaný právě odchází pracovat do terénu, na otázky odpovídá pouze první z Karlů. Již název sdružení naznačuje, že se zabývá ekologickou energií, čemu konkrétně se věnujete? Od samého počátku jsme se profilovali jako energetická poradna, naším hlavním tématem byly obnovitelné zdroje energie a úspory energií, čemuž se věnujeme dodnes. Od počátku jsme měli i protiatomovou sekci, vydala několik zajímavých publikací, nicméně po několika letech se osamostatnila a dnes už dávno neexistuje. Naše poradenství nabízíme veřejnosti, tedy prostě lidem, kteří se chystají zateplit dům, instalovat solárko a podobně. Sami také vydáváme letáky, myslím, že mezi ekoporadnami po celé republice jsou celkem známé. Připravujeme i knihy, které pak vycházejí v různých vydavatelstvích (nejčastěji ERA). Máme myslím celkem dobrý web, občas zjišťujeme, že se z něj dost opisuje do bakalářských a diplomových prací, a hlavně do jiných webů. Jak je to s návštěvností ekoporadny EkoWATTUu? A dostanete se mezi lidi? Lidé již dávno nechodí osobně, tak jednou týdně si s někým domluvíme setkání tře- EKOWATT, foto aurchiv ba nad výkresy jeho domu. Zájem o poradenství stále stoupá, ale drtivá většina dotazů chodí už několik let em. Nicméně mezi lidi chodíme, nejraději přednášet na semináře, kam nás někdo pozve. Několikrát za rok se účastníme různých výstav a veletrhů, kde máme poradenské stánky. Je to hlavně v Praze, během jednoho veletrhu takto odbavíme tak dvě stě lidí. Prá- Karel Srdečný, foto archiv vě při těchto příležitostech se také rozdá nejvíce našich tiskovin. Navíc, když chceme odvést dobrou práci, musíme přímo ke klientům na konkrétní budovu. Jsme zároveň energetičtí auditoři, navrhujeme a porovnáváme nejlepší varianty úspor, a to bez prohlídky budovy nelze. Co ale z naší práce už vidět není, to je třeba připomínkování energetické legislativy. Dále jsou to různé studie, pro neziskové organizace třeba pro Duhu nebo Greenpeace atd. i pro státní správu, ministerstva a podobně. Snažíme se tím vytvořit lepší podmínky pro využívání obnovitelných zdrojů a samozřejmě i pro úspory energie. Kromě poradenství pro veřejnost šíříme informace například i mezi úředníky. V letech 2009 a 2010 jsme uspořádali asi 130 seminářů po celé republice o fungování a povolování obnovitelných zdrojů energie, právě pro úředníky a veřejnou správu. Oslovili jsme tak na 1300 lidí, kterým se hezky česky říká decision makers, tedy ti kdo rozhodují. Jak je tahle celkem obsáhlá činnost vlastně financovaná? Konkrétně ty semináře jsme realizovali díky objednávce z MŽP. Jinak je naše činnost nezisková a aktivity jsou placeny z dotací v rámci různých projektů. Máme ještě dceřinou komerční organizaci EkoWATT CZ s.r.o., kterou jsme založili pro oddělení neziskové a ziskové činnosti. Bez ní by bylo velmi těžké kofinancovat granty. Co EkoWATT a síť Krasec? Myslíme si, že Krasec je užitečná regionální platforma, tak jako třeba Síť ekologických poraden STEP na národní úrovni. Je dobrá pro výměnu informací mezi členy, pro ovlivňování životního prostředí, respektive podmínek ekoporadenství na regionální úrovni. My neděláme EVVO, ale pouze ekoporadenství. V Krasci mi trochu chybí snaha o větší profesionalizaci poradců tak, jak to známe právě ze STEPi. Myslím, že vedení Krasce má poslední dva roky snahu to změnit. To ano, sle snaha o předávání informací a vzdělávání krasčích ekoporadců jde tak trochu shora, z rady a od dvou jihočeských členů STEPi, kteří jsou také v Krasci. Nevím, jaký je o toto zájem zdola, to se ukáže časem na konkrétních akcích a při každoročním zhodnocení práce. Což se zase musí na Krasci pochválit. Společně vykázaná činnost je silnější vůči potenciálním partnerům a donorům. Pojďme se na závěr podívat na výročí sdružení Ekowatt. Jaké chystáte oslavy? Popravdě na to vůbec není čas. Již 15. výročí jsme se chystali slavit. Pak kdosi navrhl, že bychom mohli oslavit sladkých V podstatě se neustále chystáme slavit, ale zatím nic většího neproběhlo. Moc práce :-). A něco nového na další pětiletku? Chceme se víc věnovat certifikování zelených budov. Také probíhá projekt hodnotící, nakolik jsou v ČR pasivní domy opravdu pasivní a nakolik je to jen reklama. Delší čas se věnujeme i myšlence energetické soběstačnosti na úrovni obce i domu, čekáme, že zájem bude stoupat. Pětiletkový plán ale nemáme okolní situace se mění poměrně rychle. Ať už se ale situace v energetice vyvine jakkoli, jsme přesvědčeni, že vždycky bude výhodné potřebovat pro dům, továrnu, obec raději méně energie než více. A to, co je opravdu nezbytné, je získat ji z obnovitelných zdrojů, které nejsou v rukou velkých společností. Autor pracuje v ekoporadně Rosy.

17

18

19

20