Rizika v řízení malého a středního podniku

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Rizika v řízení malého a středního podniku Bakalářská práce Yaroshenko Yuliya

2 Bankovní institut vysoká škola Oborová katedra: Managementu, podnikáni a oceňovaní Rizika v řízeni malého a středního podniku Bakalářská práce Autor: Yaroshenko Yuliya Vedoucí práce : Ing. Tomáš Marek 2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a ţe jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Yaroshenko Yuliya 3

4 Anotace: Tato bakalářská práce se věnována analýze a hodnocení systému řízení rizik ve společnosti Travel System Bohemia, která je součástí velkého turistického holdingu Travel System. V rámci práce podrobně se zabyvam tím, jak vypadá proces řízení rizik v dané organizaci, včetně analýzy jeho výhod a nedostatků. Kromě toho ohodnotím existujicí rizika, kterým je v současné době vystavená společnost Travel System Bohemia. V teoretické části práce se soustředím na rekapitulaci a analýzu získaných teoretických znalostí, týkajících se zkoumané problematiky. Klíčová slova: Riziko, řízení rizik, analýza rizik, hodnoceni rizik Annotation: This bachelor work is targeted on the analysis and evulation of the risks management system in the Travel System Bohemia, which is the part of a big tourist holding of Travel System. The work provides the detailed study of the risks in management process within selected organisation. It describes their advantages and disadvantages. It also asseses posible risks to which the Travel System Bohemia is currently exposed. Key words: Risk, risk in management, risk analysis, risk evaluation 4

5 Obsah Úvod... 6 Teoretická část Klasifikace rizik spojených s podnikáním Definice rizika, jeho geneze a faktory Skupiny rizik a jejich typy Zásady řízení rizik Metody identifikace a analýzy rizika Metody řízení rizika Praktická část Představení společnosti Bohemia Travel System Historie společnosti Profil společnosti Organizační struktura společnosti Rizika v činnosti společnosti Bohemia Travel Systém Vnitřní a vnější rizikové faktory Hodnocení podnikatelských rizik společnosti Bohemia Travel System Řízení rizik ve společnosti Bohemia Travel System Návrhy a doporučení Závěr Seznam pouţité literatury Elektronické zdroje:

6 Úvod Globalizace ekonomiky a rostoucí penetrace a integrace informačních technologií do podnikatelské sféry na počátku nového tisícletí výrazně přispěly k akcelerací všech firemních procesů v organizace. V popředí tohoto trendu stojí především trh sluţeb, jako nejvíce dynamické odvětví ekonomiky, které v současné době determinuje vývoj hospodářství rozvinutých zemí světa. V České republice výrazný podíl na trhu sluţeb má cestovní ruch. Perfektní geografické umístění, přítomnost velkého počtu historických památek, bohatá gastronomická nabídka spolu s pohostinností českého národa určily a zajistily dlouhodobý rozvoj tohoto odvětví v rámci české ekonomiky. V posledních letech zvyšuje se role a postavení postsovětských zemí, jako důleţitých zdrojových trhů pro cestovní ruch ČR. V současné době ruské turisté jsou druhou největší skupinou návštěvníků ČR. Spolu s turisty z Ukrajiny, Kazachstánu a jiných zemí vyznám ruský mluvicí klientely pro cestovní ruch země stává se ještě větším. Je zřejmě, ţe podobná situace vedla ke vzniku celé řady turistických firem, zaměřujících se na obsluhování ruský mluvicích turistů na území ČR. Jedním z prvních hráčů na tento trh přišla původně kazašská cestovní kancelář Travel System Bohemia. Během vývoje podniku, došlo ke transformací jeho organizační struktury. Stalo jasně, ţe pro dlouhodobý úspěch je nezbytné vybudovat v České republice silnou a vysoce efektivní společnost, zaměřující na incomingový cestovní ruch obsluhování v rámci ČR klientů Travel System a jiných CK. Rostoucí oblíbenost České republiky v postsovětských zemích vedla k prudkému rozvoji podniku a v současné době fungující v Praze společnost Bohemia Travel System stálá nejdůleţitějším úsekem celého holdingu Travel System a jednou z největších incomingových agentur, zaměřujících se na ruskou mluvicí klientelu. Ovšem cestovní ruch jako ţádné jiné odvětví je velmi citlivý na krizové situace. Kromě obecných rizik podnikání, se kterými si můţeme setkat v kaţdém oboru zde mimořádný vyznám májí vnější faktory. Zhoršení světové makroekonomické konjunktury a objevení konkurence vytvořilo prostředí nestability na trhu cestovního ruchu ČR. Proto stálé větší role hraje činnost identifikace a řízení podnikatelských rizik. Pro svoji závěrečnou práce v rámci bakalářského studijního programu jsem si zvolila téma Rizika v řízení malého a středního podniku. V rámci této práci, na příkladu společnosti Bohemia Travel System bych chtěla ukázat s jakými rizika setkává se menší podnik, působící v odvětví cestovního ruchu ČR. 6

7 Mezi hlavní cíle práce jsem zařadila: Determinovat a formulovat klíčové rizikové faktory, vedoucí ke vzniku krizových situací ve společnosti Bohemia Travel System; Definovat konkrétní rizika, kterým je v současné době vystavená společnost Bohemia Travel System; Seznámit jakým způsobem společnost snaţí identifikovat rizika a jak s nimi bojuje; Vytvořit návrhy a doporučení, pro zdokonalení managementu rizik ve společnosti Bohemia Travel System. Pro naplnění těchto cílů však potřebují disponovat dostatečnými teoretickými poznatky. Proto v rámci teoretické částí práce budu věnovat pozornost definici a klasifikaci podnikatelských rizik a metodám jejich řízení. Metodologický práce bude zaloţena na studií odborné literatury (teoretická část), práce s interními dokumenty společnosti Eurotouc. Nejvíce uţitečnou metodou bude pohovor s hlavními manaţery společnosti a ředitelem finančního oddělení firmy. Aktualita vybraného tématu je opodstatněna především současnou makroekonomickou konjunkturou. V období, kdy stále více se hovoří o vzniku druhé vlny světové hospodářské recese podnikání stává se více nepředvídatelnou a rizikovou činnosti. Zvláště toto se týká trhu sluţeb. Cestovní kanceláře a agentury nyní jsou vystavené celé řadě rizikových faktorů a působí v období silné nejistoty. Proto zkoumaní zkušeností a metod řízení rizik v jiných firmách můţe poskytnout velmi uţitečné poznatky. Práci začnu z teoretické části, kde budu definovat základní pojmy a charakterizovat zásady řízení rizik v organizaci. V rámci praktické části nejdíve představím holding Travel System a českou Bohemia Travel System jako jeho součást. Dále bych definovala klíčové rizikové faktory vnitřní a vnější povahy, na jejichţ základě v příští kapitole identifikují současná rizika firmy. Na závěru praktické častí seznámím čtenáře s metody managementu rizik ve společností Bohemia Travel System a vytvořím návrhy a doporučení pro zdokonalení risk-managementu ve zkoumaném podniku. 7

8 Teoretická část 1. Klasifikace rizik spojených s podnikáním Jak jiţ bylo řečeno výše, kaţdý podnikatelský subjekt se během své činnosti setkává s riziky, jeţ nejdou zcela vyloučit. Účelem podnikání je maximalizace výnosů při současné minimalizaci nákladů v podmínkách konkurenčního boje o určitý segment trhu. Realizace dosaţeného cíle vyţaduje souměrnost vynaloţených finančních prostředků (tedy nákladů) na výrobní nebo obchodní činnost s očekávaným ziskem z této činnosti. Během jakékoliv podnikatelské aktivity vznikají různá nebezpečí ztráty (ať jiţ zisku nebo příleţitostí), jejichţ velikost a míra jsou dány povahou konkrétního druhu podnikání. V dalších subkapitolách vysvětlím pojem rizika, jeho přírodu a faktory a následně pojednám o určitém systému třídění druhů rizik, které vyplývají z jednotlivých druhů podnikatelské činnosti Definice rizika, jeho geneze a faktory Jednoznačná a jasná definice termínu riziko neexistuje. Je to dáno především tím, ţe riziko je vţdy spojeno s konkrétním subjektem, který o něm rozhoduje je tedy spojen se subjektem, který nejen hodnotí jeho dopady, ale také i volí pro sebe nejpříznivější variantu. Nahlédneme-li do historie, zjistíme, ţe termín riziko má latinský původ (lat. risicare rozhodnout se pro něco). Některé zdroje také tvrdí, ţe tento pojem se vyuţíval v souvislosti s mořeplavbou, a měl význam úskalí, kterému se dá vyhnout 1. Ve dnešní době se termín riziko pouţívá spíš v souvislosti s ekonomickou činností a je definován mnoha typy definic, které lze obecně rozdělit na dva základní typy. První typ definice znamená, ţe riziko je potenciální kvantifikovatelnou moţností ztráty. Pojmem riziko se charakterizuje určitá nejistota, která je spojena s moţností vzniku nepříznivých povětrnostních podmínek během realizace určitého projektu nebo uskutečňování konkrétní činnosti. Druhý typ definice tvrdí, ţe rizikem je pravděpodobnost budoucích ztát nebo škod, ušlého zisku nebo příleţitostí, stejně tak jako nejistoty finanční situace v budoucnu. Podle této definice se rizikem rozumí potenciální ztráta hodnot (pro danou práci relevantní finančních) v důsledku určité činnosti a to za předpokladu, bude-li se budoucí situace vyvíjet odchylně od té naplánované. 1 Viz Plíhalová, K. Diplomová práce Řízení rizik vybraného podnikatelského subjektu. MUNI,

9 Shrneme-li poznatky z těchto definic, můţeme vyvést obecné pojetí rizika. Rizikem se bude rozumět jakékoliv nebezpečí vzniku nepředvídatelných ztrát na zisku nebo příležitostech finančních nebo majetkových v souvislosti s nečekaným vývojem ekonomického prostředí nebo jinými nepříznivými vlivy z okolí. Z této definice implicitně vyplývá velice důleţitý pojem nejistota, která je s rizikem velice úzce spojována, a občas také i zaměňována. Podíváme-li se na tento pojem blíţe, zjistíme, ţe nejistota předpokládá existenci faktorů, jejichţ výsledek působení nelze s jistotou ovlivnit. Situace nejistoty se determinuje převáţně tím, ţe volba konkrétního působení na daný rizikový faktor můţe přivést k jakémukoliv z moţných výsledků, ale jistota, ţe se projeví v plné míře, není. Nejistota se však dá zmírnit získáním většího mnoţství informací, nedá se však eliminovat zcela. Pro potřeby této práce budeme brát v potaz pouze aspekt rizika, jelikoţ tyto pojmy leč spolu souvisejí (vzhledem ke skutečnosti, ţe nejistota je zdrojem rizika), ale mají odlišnou povahu: riziko charakterizuje neznámé události, jejichţ příchod je nanejvýš moţný, kdeţto nejistota situaci, kdy takové události plně předpovědět moţné není. Pro lepší pochopení přírody podnikatelského rizika fundamentální význam má spojení riziko-zisk. Adam Smith ve své knize Pojednání o podstatě a původu bohatství národů psal o tom, ţe dosaţení jakéhokoliv zisku je spojeno s menším či větším rizikem. Je známo, ţe zisk podnikatele není mu garantován sám od sebe, nýbrţ je důsledkem vynaloţeného úsilí, času a peněţních prostředků. Podnikatel je však ochoten riskovat, jelikoţ společně s rizikem ztráty existuje také moţnost vyššího zisku. Josef Schumpeter ve svém díle Teorie hospodářského vývoje pojednává, ţe rizika mohou být zdrojem ztrát na straně jedné a zdrojem příjmů na straně druhé, nejsou-li brána v potaz při podnikatelské činnosti. Pak řešení, které je nejméně rizikové, bude mít i nejmenší moţný zisk. Coţ je v rozporu se záměrem podnikatele, který usiluje o maximalizaci zisku. Geneze rizika má trojí povahu 2 : 1. Subjektivní riziko je spojeno s volbou určitých alternativ a výpočtem jejich variací, který je ponechán jednotlivci a záleţí vyloţeně na něm samotném. Je to dáno tím, ţe kaţdý jedinec nahlíţí na stejný faktor ekonomického rizika různě z důvodů psychických, ideologických, hodnotových, etc. 2. Objektivní riziko pochází z přírodních, sociálních a technologických procesů, které ovlivňují ekonomiku a společnost jako celek, a tedy i chování ekonomických subjektů. 2 Lukasevič, Igor. Finansovyj Menedžment. Moskva: Exmo, ISBN:

10 Objektivita rizika se projevuje mj. i v tom, ţe riziko samotné existuje mimo lidskou vůli v okolním světě (tzv. vis maior, neboli vyšší moc). 3. Třetí typ povahy je kombinací dvou výše zmíněných subjektivně-objektivní genezi rizika. Ten je charakterizován tím, ţe riziko má původ nejen v člověkovi samotném, ale i v důsledku působení vyšší moci, tedy jevů, které nezáleţí na vůli jednotlivce. V úvodu této práce jsem se zmínila o tzv. faktorech rizika, coţ jsou podmínky, které nejsou samy o sobě bezprostředními zdroji vzniku neţádoucích výsledků, ale zvyšují pravděpodobnost jejich výskytu. Tyto faktory rozeznáváme objektivní (exogenní) a subjektivní (endogenní). Mezi faktory exogenní řádíme například inflaci, která se projevuje jako nerovnoměrný růst cen na suroviny, materiály, palivo, dopravní a jiné sluţby a v neposlední řadě i na cenu výrobků podniku, změnu úrokových sazeb, legislativní a politické změny. Endogenní faktory jsou neméně nebezpečné, jelikoţ ty spočívají v podnikatelích samotných: nezkušenost podnikatele, neschopnost včasné adaptace na změnivší se podmínky vedou ve velké části k neúspěchu z důvodu přijetí chybných rozhodnutí. Neméně důleţitým endogenním faktorem je vztah podnikatele k riziku. Od tohoto vztahu se odvíjí i strategie podniku: vedení, které chce mít stabilní a dlouhodobě udrţitelný důchod, si volí nerizikovou strategii. Takový podnikatel bude mít však nízký zisk. Podnikatel, který se staví k riziku neutrálně, orientuje se na příjem nehledě na ztráty. Nakonec, riskantní podnikatelé jsou ochotni riskovat, aby získali víc Skupiny rizik a jejich typy Jak je známo, všechny druhy rizik jsou si vzájemně propojeny a ovlivňují podnikatelskou činnost, přičemţ změna druhu jednoho typu rizika můţe ovlivnit změnu v jiných typech. Proč je nutné klasifikovat rizika? Je to nutné zejména proto, ţe systematizace rizik umoţňuje jejich sjednocené chápání podle určitých definičních znaků. Rizika se klasifikují např. podle 3 : času svého vzniku jedná se o rizika minulá, současná a budoucí. Právě analýza rizik minulých umoţňuje lépe odhadnout důvod vzniku nebo existence rizik současných a predikovat vývoj rizik budoucích, 3 Pelich, Sergej a kol. Organizacija predprinimatělskoj dějatěĺnosti. Moskva: Mart, ISBN:

11 základních faktorů vzniku jedná se o rizika, mající původ v politické nebo ekonomické rovině. Rizika politická vyplývají z konkrétních politických opatření (i.e. e.g. zavedení protekcionismu, zvýhodnění domácího zboţí před zahraničním, embargo, etc.). Rizika ekonomická úzce souvisí s ekonomickou politikou podniku nebo státu (coţ de facto úzce souvisí s politickými opatření, ale vzhledem k trţnímu charakteru ekonomiky můţe existovat i odděleně od politiky a vznikat na trhu). Nejrozšířenějším druhem takových rizik je riziko platební neschopnosti klienta (tzv. disbalance likvidity), změna v konjunktuře trhu, etc. charakteru následků častá (statická) anebo dynamická. Častá rizika jsou nebezpečná tím, ţe vţdycky mají za následek ztrátu a často jsou způsobena buď vyšší mocí nebo selháním státu. Rizika dynamická jsou mírnější, tedy mohou nést i výnos ve vztahu k očekávanému výsledku. Dynamická rizika jsou někdy označována jako spekulativní, protoţe umoţňují podnikateli vyhrát v důsledku změn i nepříliš příznivých (změna valutových kurzů, daňové legislativy, přestrojení segmentů trhu, etc.), oblasti vzniku je největší skupinou rizik, jelikoţ jejím základem jsou jednotlivé obory podnikatelské činnosti. Tato skupina se však člení na 4 podskupiny podle sfér podnikání: výrobní, komerční, finanční a pojistné riziko. Riziko výrobní je spojeno především s nesplněním plánů a závazků určitého podniku, nedostatečného vyuţití výrobní techniky a technologií, etc. Vzniká v důsledku sníţení objemů výroby, nárůstu daňových povinností nebo poškození výrobního zařízení. Komerční riziko je spojeno s realizací zboţí nebo sluţeb a vzniká v důsledku nepředvídatelného chování odběratele nebo spotřebitele, nesplnění logistických závazků, morálního nebo fyzického opotřebení zařízení, etc. Riziko finanční je spojeno s nesplněním obchodní společností svých finančních závazků, které mohou být dány v důsledku neprovedení plateb odběrateli, změnou valutních nebo devizových kurzů, jedná-li se o podnik, který pracuje na export, etc. Poslední, pojistné riziko, je riziko vzniku pojistných událostí, které nemusí být pojišťovnou zpětně uhrazeny. Důvodem vzniku jsou špatně zvolené pojistné tarify, přespříliš rigidní politika pojišťovny, nesoucí vysoké závazky pro klienta-podnikatele s minimem práv, etc. následků riziko přípustné (ztráty nejsou vyšší, jak očekávaný zisk), kritické (úplná ztráta výnosu z konkrétní operace nebo všech prostředků, vynaloţených na konkrétní 11

12 projekt) a katastrofické (nejen ztráta výnosu, ale i insolvence podniku nebo v případě podniků určitého druhu následky pro ţivotní prostředí, společnost, ekologii). Závěrem k této kapitole by se dalo říci, ţe v důsledku diverzifikace podnikatelské aktivity existuje ohromné mnoţství různých rizik, které je třeba rozpoznávat jako hrozby a účinně a včasně jim čelit tedy řídit je. 12

13 2. Zásady řízení rizik Aby firma přeţila v podmínkách trţní ekonomiky, musí se odhodlat k implementaci technických novot, otevírat nová odbytiště, přijímat pro ni dosud netradiční rozhodnutí, etc. To vše zvyšuje riziko, které je pro mnohé firmy a podnikatele zásadní otázkou, zda ho podstupovat či nikoliv. K tomu, aby podnikatel dosáhl úspěchu, musí náleţitě vyhodnotit míru rizika a řídit jej. Řízení rizika určuje stabilitu podniku v dlouhodobém horizontu, jeho schopnost čelit nepříjemným vlivům ať jiţ zvenčí nebo zevnitř, a určuje v důsledku jeho ţivotaschopnost. Při takovém řízení je potřeba se opírat o zásadně vědeckou metodologii a vědecky formulované organizační algoritmy řízení rizika Metody identifikace a analýzy rizika Identifikace rizika je první etapou řízení rizika, která má za účel zjistit potenciální zdroje rizika a jeho následků cestou celkové analýzy všech moţných případů, které mohou nastat v důsledku určitého úkonu během podnikatelské aktivity. Identifikace rizika tedy jeví sebou proces, během něhoţ vyjde najevo, zda je podnik vystaven nejistotě, coţ předpokládá sběr kompletní informace o podniku, trhu, platné a plánované legislativě, sociálním, kulturním a politickém okolí, strategii rozvoje podniku a operačních procesech, prováděných podnikem, včetně informací o hrozbách a moţnostech dosaţení nastolených cílů. Identifikací a analýzou rizik (podrobněji viz subkapitolu 2.2.) je třeba chápat objevení rizik, jejich specifika, daná přírodou nebo povahou, vyčlenění zvláštností jejich realizace a také schopnost těchto rizik modifikovat se v čase. Obecně řečeno, základním cílem identifikace rizik je informování osob, přijímajících rozhodnutí, o celkovém přehledu rizik, hrozících podnikatelskému záměru podniku, majetkovým zájmům vlastníků nebo akcionářů, právům třetích osob nebo smluvním stranám, etc. Metodologie identifikace a analýzy rizik zná dva způsoby výzkumu rizik 4 : kvalitativní metoda předpokládá nalezení rizik, výzkum jejich zvláštností, zjišťování následků realizace, s níţ jsou tato rizika spojena a zajištění informací ohledně kaţdého druhu rizika. Tyto metody se pouţívají v případech, kdy nelze pouţít metody kvantitativní tedy např. v situacích, kdy je vyţadována rychlost rozhodnutí, jsou často voleny pro svoji jednoduchost a nenáročnost z hlediska pouţitých zdrojů; 4 Jegorova, S. a Kostina, N. Metody izmerenija predprinimatěľskogo riska Dostupný z: 13

14 kvantitativní metoda spočívá ve dvou etapách. Během etapy první se shromaţďují informace o rizicích v podobě údajů, nutných pro ohodnocení stupně předvídatelnosti rizika, během etapy druhé se získané údaje zpracují s pouţitím různých matematických a statistických metod. Kvalitativní metoda hodnocení rizik je nejrozsáhlejší, a skládá se ze dvou velkých skupin analytických metod: metoda analogií a metoda expertního hodnocení. Nejdůleţitější a pro tuto práci relevantní metodou je metoda expertního hodnocení. Expertní hodnocení rizikových faktorů dospívá k závěru o významnosti kaţdého z těchto faktorů na základě dvou aspektů, z nichţ první je pravděpodobností výskytu faktoru a druhý je velikost nepříznivých dopadů na firmu 5. Tato metoda má za cíl predikci průběhu budoucích událostí s ohledem na současnost, tedy zjišťování zdrojů a příčin rizika, prognóza činnosti konkurence, nastolení všech moţných rizikových faktorů a hodnocení pravděpodobnosti jejich naplnění s přidělením váhy jednotlivému rizikovému faktoru. Rizikový faktor je tím důleţitější, čím je větší pravděpodobnost jeho výskytu a velikost nepříznivého dopadu 6. Pouţití této metody je nejefektivnější během řešení sloţitých situací, kdy neúplnost a nepřesnost získaných informací neumoţňují pouţití statistické nebo jiné formalizované metody pro kvantitativní hodnocení rizika. Mezi nedostatky této metody řádíme výše nastíněnou absenci záruky přesnosti informací a od ní se odvíjející i nejistotu věrohodnosti expertních závěrů, coţ má pro podnik principiální význam. Dalším důleţitým nedostatkem je také i personální faktor: vzhledem k tomu, ţe se hodnocení rizika zakládá na hodnocení expertů fyzických osob, pak je moţné, ţe rozhodnutí o váze rizikového faktoru s následující analýzou a vypracováním finálního stanoviska můţe být chybné z důvodu osobních zkušeností kaţdého experta. Metoda analogií je metodou kvalitativní, a spočívá v analýze veškerých údajů o jiţ hodnocených rizicích, jeţ mají vysoký stupeň shody s rizikem právě hodnoceným, za účelem výpočtu pravděpodobností vzniku ztrát 7. Nejčastěji se vyuţívá u opakujících se projektů (např., stavebnictví, pravidelné investiční záměry, etc.) a v případech, kdy ostatní metody hodnocení rizika nejsou aplikovatelné. Údaje, jeţ se získají v důsledku aplikace této metody, se zpracovávají pro zjištění souvislostí v projektech jiţ dokončených, coţ umoţňuje zjistit potenciální riziko při realizaci nového investičního projektu. Základním nedostatkem této metody je subjektivita hodnocení a kvalita, jeţ spočívá ve kvalifikaci expertů (tedy de facto 5 Viz Weissova, K. Diplomová práce Řízení podnikatelského rizika. Univerzita Pardubice, Viz Weissova, K. Diplomová práce Řízení podnikatelského rizika. Univerzita Pardubice, Jegorova, S. a Kostina, N. Metody izmerenija predprinimatěľskogo riska Dostupný z: 14

15 tentýţ faktor, co i u metody expertního hodnocení), sloţitost nalezení správného analogu, jelikoţ formální kritéria, která umoţňují vyhodnotit míru analogičnosti situací pouţívaných v konkrétním případě, neexistují. Podstatným nedostatkem je také i to, ţe není moţné přesně určit, zda úroveň rizika analogického projektu z důvodu absence přesné metodologie analýzy rizika. Pro srovnání je třeba uvést, ţe v metodě expertního hodnocení se porovnání událostí uskutečňuje podle několika kritérií. Deskriptivní metoda, která bude pouţita v této práci spočívá v přesném popisu příčin vzniku rizika, okolností jeho vzniku a také v popsání procesů a jevů, jeţ jsou podstatné pro přijetí rozhodnutí a které budou následně slouţit informačním zdrojem pro aplikaci výše uvedených metod. Tato metoda se nebude zaměřovat na analýzu nebo pokus o odhalení moţných cest vývoje rizika, nýbrţ pomůţe blíţe specifikovat, kterému riziku bude potřeba přidělit kterou váhu a jak ho náleţitě identifikovat Metody řízení rizika Celková metodologie řízení podnikatelského rizika spočívá jak ve vypracování opatření, jeţ neumoţňují, zabraňují nebo sniţují dopady následků nedostatečně nebo chybně určených rizikových faktorů a nejistot, tak v realizaci takového mechanismu adaptace podniku k rizikům, jenţ pomůţe neutralizovat nebo kompenzovat moţné negativní důsledky a stále zajistit vysoký příjem, který by byl dosaţen v důsledku přijetí rizikového rozhodnutí. Řízení podnikatelského rizika zahrnuje strategii a taktiku rizikového managementu. Strategie se odvíjí od dlouhodobých cílů podniku, zajištění naplnění těchto cílů v dlouhodobém horizontu a hodnocení nejistot, s těmito cíli spojenými. Taktika řízení rizik navazuje na danou strategii a je souhrnem metod nebo souboru opatření, platným pro danou konkrétní rizikovou situaci a vedoucím k překonání rizika. Mezi tyto metody řízení podnikatelského rizika řadíme 8 : odstranění rizika prevencí, které je moţné pouze občas, jelikoţ je poměrně obtíţné určit změny chování rivalů na trhu, předpovídat veškeré následky vlastní inovační činnosti a detailně se pojistit proti riziku. Jak jiţ bylo zmíněno výše, je moţné nepodnikat ţádná riziková rozhodnutí, ale podnikatel pak nemůţe získat vyšší výnos a nemůţe se jako hospodářská entita vyvíjet (např.: inovace jsou rizikové proto se do nich neinvestuje, bez inovací podnik nemůţe pokračovat, čelit konkurenčním tlakům a zaniká); 8 Borodina, O. Upravlenije finansovymi riskami. Chabarovsk, Dostupný z: 15

16 snížení nepříznivého vlivu určitých faktorů na výsledky podnikatelské aktivity. Tento způsob předpokládá přijetí veškerých moţných preventivních opatření: na straně podnikatele by se jednalo např. o zvýšení kvality plánování, organizace a řízení výroby, investice do kvality výroby a plánování, tvorba pojistných a rezervních fondů, volba optimální strategie na trhu, na straně státu např. o zlepšení podnikatelské aktivity cestou zlepšení legislativy a tvorby ekonomicky a právně zdravého prostředí; pojištění rizika neboli jeho přenos nebo převod (tzv. diverzifikace). Jedná se o nejrozšířenější způsob řízení rizik, jehoţ podstata spočívá v přenosu rizika, tedy odpovědnosti za následky nepříznivých vlivů za úplatu na jiný subjekt. V systému řízení rizik se vyuţívá převáţně pojištění majetkové a odpovědnostní 9. V majetkovém pojištění objektem pojistného vztahu je majetek a majetkové vztahy a zájmy, které se pojistí proti nedostatečném nebo ušlém zisku, platební neschopnosti, prostojů výrobního zařízení, změny měnových kurzů, etc. K majetkovému pojištění patří i tzv. hedging systém opatření, který pomáhá omezit nebo zcela vyloučit rizika finančních operací v důsledku nepříznivých změn měnových kurzů, cen zboţí aj. V odpovědnostní pojištění objektem pojištění vystupuje odpovědnost podnikatele před třetími osobami za škodu způsobenou konáním nebo opomenutím podnikatele. ovládnutí rizika tato metoda je nanejvýš vhodná a nutná, kdyţ potenciální ztráty jsou nicotné, šance na vysoký zisk jsou zřetelné, a proti rizikovému opatření jsou namířena spíš proti sníţení nebo eliminaci škody v důsledku působení nepříznivých faktorů. Aby podnikatel záměrně riskoval, musí se opírat o znalosti legislativy, ekonomických zákonů a o teorii přijetí rozhodnutí, důleţitých pro chod podniku. 9 Chuďakov, A.I. Těorija strachovanija. Statut,

17 Praktická část 3. Představení společnosti Bohemia Travel System V rámci praktické částí bych chtěla ukázat, s jakými riziká se setkává firma Travel System Bohemia s.r.o., jeţ působí v cestovním ruchu a dováţí do Evropy turisty z bývalých republik SSSR. V rámci práce prozkoumám klíčová rizika podnikání. Nejdříve však bych chtěla stručně představit zkoumanou společnost Bohemia Travel System, která je součástí holdingu Travel System se sídlem v Almaty. Společnost Travel System je jedním z lídru mezi cestovní kancelářé, zajištující prodej zájezdů do ČR a Francií na území Ruska, Kazachstánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. V těchto zemích společnost je představena jako cestovní kancelář, zatímco v ČR firma vykonává pouze role cestovní agentury a vystupuje pod jménem Bohemia Travel System. Cesta Travel System k úspěchu byla velmi rychlá. Díky efektivnímu managementu a pozitivním trendům ve výjezdovém cestovním ruchu Ruska a Kazachstánu společnosti velmi rychle podařilo dostat do ţebříčku největších cestovních kanceláří, zaměřujících na Českou republiku. 3.1 Historie společnosti Samotná společnost byla zaloţena v roce 1997 ve městě Almaty v republice Kazachstán a díky tomu stala jednou z prvních firem, prodávajících zájezdy do ČR. 10 V té době zájem o Česko jako turistickou destinaci nebyl zrovna vysoký. Působily na to především následující skutečností: - Relativně nízká kupní síla obyvatelstva Ruska a Kazachstánu. Je známo, ţe 90. letá byly nejtěţším obdobím pro postsovětské státy. Rozpad SSSR vedl k zániku tradičních hospodářských vztahů mezi bývalé subjekty. Transformace hospodářství z plánovaného na trţní byla doprovázena hlubokou ekonomickou recesi a rapidním poklesem ţivotní úrovně obyvatelstva; - Nedostatečná rozvinutost turistické infrastruktury. Na konci 90. let, v ČR bylo vidět nerozvinutost turistické infrastruktury v porovnání se zemí Západní Evropy. Do jisté míry to bylo vysvětleno ekonomickou krizi, jeţ země proţila po změně politického reţimu a rozpadu Československa. Rozvoj cestovního ruchu nebyl prioritou státní politiky, chyběly kvalitní ubytovací zařízení. Dalším problémem byl nedostatečný oficiální stránky společnosti Eurotouch 17

18 marketing a představení země. Pro Českou republiku mnohém důleţitějším zdrojovým trhem bylo Německo. Geografická blízkost a nízké ceny stimulovali německé turisté přijíţdět do ČR na dovolenou či víkend. Co se tyká zemí bývalého SSSR a konkrétně Ruska, tak zde hlavní reklamou země stala dobrá pověst ČR, kam historický jezdilo hodně Rusů. S rozpadem SSSR vznikl určitý informační vakuum. - Dopravní problémy. Je známo, ţe dopravní infrastruktura má velký vliv na rozvoj cestovního ruchu. Letecké a vlakové spojení mezi Moskvou a Prahou vţdy bylo dobrým. Chybělo však přímé spojení mezi Prahou a jinými velkými města Ruska. Veškerá doprava z jiných postsovětských zemí do Evropy byla zajištována přes Moskvu. Podobná situace velmi negativně působila na cenu zájezdů, která byla přijatelná pouze pro obyvatelé Moskvy. Jak je vidět z výšeuvedeného výkladu, podmínky podnikání ve vybraném odvětví a s vybranými zdrojové trhy nebyly zrovna dobré. Nicméně velkou výhodou stalo neexistence konkurence. Totiţ Travel System Bohemia začala podnikat na téměř neobsazeném trhu. Mezi hlavní plusy této situace lze zařadit: - Neexistence silné konkurence; - Relativně snadný vstup do odvětví; - Přítomnost poptávky po návštěvě ČR; - Vysoký potenciál růstu celého trhu, zlepšení turistické infrastruktury, dopravních podmínek apod. Díky těmto vnějším faktorům vznikla dobrá podnikatelská příleţitost, kterou jak uvidíme dále, Travel System úspěšně realizovala. Samozřejmě důleţitým faktorem úspěchu stal kvalitní strategický a taktický management celé organizace. Jak jsem zmínila dříve, společnost Travel System vznikla v roce 1997 ve městě Almaty, Kazachstán odkud pocházeli jednatelé firmy. Na začátku firma vystupovala v roli cestovní agentury a prodávala zájezdy ruských turistických operátorů. V roce 1999 Travel System vstoupila na ruský trh a stala členem Asociace turistických operátorů Ruska (ATOR). 11 Vstup na nedostatečně saturovány ruský trh a dobrá zkušenost společností s poskytováním zájezdů do Evropy způsobily rychlý růst a expanzi firmy. Rostoucí rozsah činností vyvolal potřebu větší koordinace firemních procesů. V srpnu roku 2002 v Praze byla zaregistrovaná Bohemia Travel System s.r.o. Rozhodnutí o umístění

19 vlastní incomingové agentury v Praze bylo zásadním pro dlouhodobou prosperitu celého holdingu. Je tomu tak z několika příčin. Zaprvé, jiţ v té době hlavní činnost firmy spočívala v poskytování zájezdů do ČR, konkrétně do Prahy a Karlových Var. Je nutně dodat, ţe Karlovy Vary tradičně májí dobrou pověst v ruský mluvicích zemích. Lázně jsou oblíbeným místem především u lidí starších generací. V posledních letech počet návštěvníků z Ruska přesáhnul počet německých turistů. Do jisté míry to stalo díky činností Travel System. Za druhé, s rozvojem firmy stalo jasně, ţe je nutně diverzifikovat činnost a rozšiřovat nabídku zájezdů. Díky jiţ zavedeným v ČR kontaktům a integraci ČR s EU bylo moţné zajistit organizace zájezdů do jiných populárních evropských destinací jako Paříţ, Vídeň atd. Za třetí, Česká republika v té době měla docela dobré podmínky pro podnikání. Snadnost zaloţení společností a získání potřebných povolení měly velký vyznám při výběru hlavního sídla společností. Rozhodnutí umístit incomingovou agenturu v Praze mělo hodně pozitivních výsledků. Kromě rozšíření partnerských vztahů s místními hotely a cestovní kanceláře podařilo se značně zdokonalit takové firemní procesy jako příjem turistických skupin, transfery, rozšíření klientské báze atd. Vstup České republiky do Šengenské zóny konečně dokázal správnost vybrané strategie. Hlavním úspěchem společnosti Travel System je široká popularizace turistické atraktivity ČR v Kazachstánu a Uzbekistánu. V roce 2007 Travel System zahájila přímý charterový let z Almaty do Prahy. V prosinci 2007 díky partnerství Travel System a ČSA vzniklo regulární letecké spojení mezi Almaty a Prahou. Předchozí pokusy kazašské Air Astana byly neúspěšné kvůli nedostatečné obsazeností letadel. Zároveň se Střední Asií, aktivní činnost probíhala i v Rusku, kde Travel System rychlé zařadila se do ţebříčku turistických operátorů, poskytujících zájezdy do ČR. V roce 2010 probíhá rebranding české pobočky holdingu. 12 V současné době česká pobočka vystupuje pod jménem Bohemia Travel System, zatímco v jiných zemích působí jako Travel System. Majitelém brandu Bohemia Travel System je česká Bohemia Travel System. Hlavní příčinou rebrandingu byl čistě marketingový záměr vybudovat image prestiţního evropského turistického operátora

20 3.2 Profil společnosti Následující tabulka zobrazuje geografickou strukturu působností společností Travel System: Tabulka 1. Činnost společností Travel System Bohemia Země Město Činnost Rusko Moskva Petrohrad Jekatěrinburg Rostov na Donu Krasnodar Prodej zájezdů do ČR, Francií, Rakouska, Beneluxu, Německa, Švýcarska, Israelu, SAE (Spojené Arabské Emiráty), turistický operátor Samara Kazachstán Almaty Astana Aktobé Prodej zájezdů do ČR, Francií, Rakouska, Maďarska, Řecka, Španělska, Itálií, Číny, Indie, SAE, Turecka a Thajska Uzbekistán Taškent Prodej zájezdů do ČR, Francií, Německa, Španělska, Švýcarska, Itálií, SAE a Malajsií Kyrgyzstán Biškek Prodej zájezdů do ČR a Francií Česká republika Praha Karlovy Vary Incomingové sluţby (transfer z letiště, rozmístění v hotelích, organizace výletů, informační podpora, pronájem aut apod.) Působí pod brandem Bohemia Travel System Francie Paříţ Incomingové sluţby (transfer z letiště, rozmístění v hotelech, organizace výletů, informační podpora, pronájem aut apod.). Působí pod brandem Bohemia Travel System Zdroj: oficiální stránky společnosti Travel System 20

21 Jak je vidět, geografická struktura nabídky společnosti Travel System je rozmanitá. Nicméně je nutně si uvědomit, ţe klíčovou destinaci zůstává Česká republika. Bohemia Travel System jako součást holdingu Travel System patří do ţebříčku třech největších incomingových cestovních kanceláří, pracujících s ruský mluvicí turisté. 13 V rámci své činností v ČR, společnost Bohemia Travel System poskytuje následující sluţby: Tabulka 2. Činnost společností Bohemia Travel System v ČR Služby pro fyzické osoby Pobyt a výlety v rámci ČR Lázeňské pobyty (Karlovy Vary, Mariánské lázně) Výlety v rámci EU (Rakousko, Francie) Dopravní sluţby (uvítání, transfer, doprovod) VIP a event-turismus Organizace svateb, oslav Dětský turismus Vzdělávání (roční a půlroční jazyková a odborná příprava pro zájemce o studium na VŠ ČR) Pronájem aut Správa a provozování informačního centra v Praze. Zdroj: Služby pro firmy a organizace Event turismus (organizace návštěvy odborných konferencí a veletrhů) Organizace konferencí, rezervace hotelů, konferenčních místností, restaurací Organizace pracovních cest, obchodních jednání a schůzek Organizace firemních večírků, teambuildingů a jiných firemních akcí Nabídka poskytovaných sluţeb v jiných turistických destinacích je mnohém omezenější. Pouze v České republice Bohemia Travel System nabízí téměř všechny druhy sluţeb, od lázeňských pobytů do vzdělávacích kurzů. Je vidět i dost širokou nabídku pro firemní klientelu. Chtěla bych ještě dodat, ţe při podpoře CzechTourism společnost provozuje informační centrum pro turisty, který nachází se v Praze na ulici Panská. V tomto centru kromě obecných turistických informací lze najít směnárnu, koupit zájezd v rámci ČR či EU, pořídit suvenýry apod

22 Jak jsem zmínila předtím, společnost Travel System působí v ČR, Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Francií. Nicméně organizační struktura společností je relativně jednoduchá. Nejvíce kanceláří je umístěno v Rusku. Kaţdou pobočku vede ředitel, který je zodpovědný country manaţeru pro celé Rusko. Kaţdý country manaţer je podřízen generálnímu řediteli, kterým je Roman Khan. Ve své přací zanedbám organizační strukturu poboček firmy v jiných zemích a soustředím se především na činnost společnosti Bohemia Travel System jako součástí holdingu Travel System. Předtím bych chtěla upozornit na jednu důleţitou věc. Od samotného začátku činnosti firmy, Česká republika stala prioritní turistickou destinaci. Nejvíce rozšířené produkty společností Travel System spočívají v prodeje zájezdů do Evropy. Cestující přijíţdí do Prahy a odsud cestuje do jiných evropských měst. Odlet ovšem probíhá také z Prahy. Totiţ v daném produktovém modelu Praha je hlavním turistickým hubem. Z tohoto důvodů vyplývají i určitá specifika činností české centrály. Zaměstnanci nejenom uvítají a transferují turisté, ale také koordinují veškeré činností spojené s jejich dalším cestováním: organizace výletů a exkurzí do jiných evropských destinací. Kvůli tomu organizační struktura společnosti Bohemia Travel System odlišuje se od poboček Travel System v Rusku, Kazachstánu a jiných států. 3.3 Organizační struktura společnosti Následující tabulka zobrazuje organizační strukturu společností Bohemia Travel System v ČR: Tabulka 3. Organizační struktura společnosti Bohemia Travel System Generální ředitel (R. Khan) Výkonný ředitel (Z. Kim) Komerční ředitel (Josef Vašíček) Oddělení rezervací Vnější vztahy Oddělení individuálního a korporátního turismu Uzavírání smluv s partnery Oddělení servisu Koordinační činnost a strategický management Oddělení technologií Oddělení marketingu Finanční oddělení Oddělení Neoline Pobočka v Karlových Varech Infocenter v Praze Zdroj: interní dokumenty společnosti Bohemia Travel System 22

23 Jak je vidět z tabulky, organizační struktura vypadá zcela netradičně. Veškeré strategické řízení firmy a vztahy se státními orgány či partnery zajišťuje komerční ředitel J. Vašíček. Veškeré taktické řízení je na starosti výkonné ředitelky Zhanny Kim. Klíčové strategické rozhodnutí jsou přijímaná kolegiálně s učistí generálního ředitele a majitelé firmy R. Khana. Chtěla bych ještě dodat, ţe Infocenter společnosti Bohemia Travel System je relativně velkým úsekem, kde působí oddělení servisu, oddělení prodeje a rezervace letenek, směnárna a prodej suvenýrů. Celkem v Infocentre Praha pracuje 7 zaměstnanců, coţ je více neţ v celé karlovarské pobočce (5 pracovníků). Dalším důleţitým oddělením firmy je finanční úsek, kde působí 7 zaměstnanců, které řídí finanční toky ze všech evropských aktivit holdingu. Zvláště je nutně zdůraznit oddělení Neoline. V roce 2011 společnost Travel System zavedla vlastní informační systém pro B2B segment. Neoline poskytuje moţnost rezervace turistických sluţeb online. Totiţ kaţdá cestovní kancelář či agentura má moţnost přímo na místě vytvořit produktový balíček pro individuálního klienta. 14 Jak je vidět z kapitoly, činnost společnosti Bohemia Travel System (Bohemia Travel System) v ČR je dost rozmanitá. Vzhledem k bohaté zkušenosti, partnerům a kontaktům společností podařilo se stát jedním z lídrů mezi cestovní kanceláře, poskytující zájezdy do ČR. Široká škála nabízených sluţeb má velkou výhodu z hlediska diverzifikovaností podnikatelských procesů, ovšem jak uvidíme z dalšího výkladů tato skutečnost také vystavuje firmu dodatečným rizikům

24 4. Rizika v činnosti společnosti Bohemia Travel Systém 4.1 Vnitřní a vnější rizikové faktory V teoretické části práce jsem uváděla typologií rizik a jejich diferenciaci podle základních faktorů vzniku. Ve své praktické časti jsem rozhodla pouţit tento přistup a rozdělit rizikové faktory působící na činnost Bohemia Travel System na vnější a vnitřní. VNĚJŠÍ FAKTORY Hlavní zvláštností rizikových faktorů vnější povahy je jejich těţká ovlivnitelnost. I kdyţ Travel System je sice známou a uznávanou firmou, vzhledem k rozsahu a odvětví podnikání společnost má velmi omezené moţností regulace a ovlivňování vnějších faktorů. Ke klíčovým vnějším rizikovým faktorům podnikání patří: Politická a makroekonomická konjunktura. Cestovní ruch jako odvětví je velmi specifickým oborem podnikání. Zde totiţ projevuje se velká citlivost vůči makroekonomické situaci v regionech působností. Pod makroekonomickou konjunkturou rozumím zde nejen situace v ČR jako klíčové turistické destinaci, ale také i hospodářské okolí ve zdrojových zemích jako Rusko a Kazachstán. V současné době hospodářská situace v těchto zemích je relativně příznivá. Rostoucí příjmy domácností dovolují věnovat větší finanční prostředky na cestování. Z tohoto důvodu vznikl pozitivní trend růstu návštěvnosti České republiky, o kterou je dnes velký zájem v postsovětských státech. Následující graf ukazuje dynamiku vývoje počtu přijíţděních do ČR ruských turistů: Graf 1. Vývoj počtu ruských turistů v ČR v letech Počet ruských turístů v ČR v tís. navštěvníků Zdroj: ČSÚ, AČCKA, CzechTourism, webový portál irucz.ru 24

25 Z grafu je patrný velice pozitivní trend růstu návštěvnosti. Nicméně nelze konstatovat, ţe v nejbliţších letech proces bude pokračovat. Je tomu tak z několika důvodů: - Roste přesycenost turistů návštěvou ČR. Vyskytuje se problém toho, ţe lidé nechtějí jet do ČR po druhé či po třetí a preferují návštěvu jiných zemí; - Roste konkurence ze strany jiných evropských států a tropických zemí jako Thajsko, Turecko či SAE. Do ţebříčku deseti nejpopulárnějších turistických destinací v Rusku patří Finsko (4,416 mil. návštěvníků), Turecko (3,260 mil.), Čína (2,432 mil.), Estonsko (1,678), Egypt (1,659), Německo (1,325), Thajsko (přes 1 mil.) atd. 15 Rusko v současné době proţívá opravdový turistický boom spojený s rostoucím zájmem o východní destinace. Příčinou je neexistence vízové povinností, levné ceny a dostatek nabídky na trhu; - Klesající konkurenceschopnost ČR na turistickém trhu Evropy. Příčina spočívá především v relativně vysoké kriminalitě (kapsáři, nepoctivé taxikáři, směnárny) a neschopnosti jiných regionů ČR nabídnout něco zajímavého a konkurovat s Prahou. 16 V současné době velice hodně záleţí na vízovém reţimu mezi Ruskem a ČR. Pokud se zruší víza či aspoň zjednoduší se proces přidělení turistických víz (coţ je výhradně politickou záleţitosti), lze očekávat i další růst návštěvností. Pouze v těchto podmínkách Česko můţe se dostát do ţebříčku nejpopulárnějších destinací u ruských turistů. Nicméně existuje i další důleţitý faktor cenová hladina. Vstup České republiky do EU a větší zapojenost zemí do světové ekonomiky způsobil hospodářský rozvoj země a tím i růst příjmů a cenové hladiny. V tomto směru vzniká nebezpečí ve formě zdraţení sluţeb cestovního ruchu v ČR, konkrétně růst cen na ubytování, dopravu a stravování. Vzhledem k tomu, ţe poptávka je citlivá na cenu a cestovní ruch je citlivý na poptávku lze hovořit o negativním vlivu cenové hladiny na turistickou atraktivitu ČR. Trochu jinak vypadá situace s turisty z Kazachstánu. V současné době hospodářství Kazachstánu aktivně se rozvijí. Nicméně zájem o cestování do ČR přišel sem později, neţ do Ruska. Hlavní příčinou růstu počtu kazašských návštěvníků stala popularizace studia na českých vysokých školách. Od roku 2002 počet kazašských studentů neustále rostl. V současné době v ČR oficiálně studuje přes studentů z Kazachstánu. 17 Tato skutečnost 15 Údaje statistické agentury Rosstat za rok Převzáto z: neuvedeno/23898-k-vysledkum-cesko-kazasskeho-fora/ 25

26 značně přispívá k růstu oblíbenosti ČR u kazašských občanů. Kromě toho, tradičně vysoký zájem je i o lázeňské pobyty. Bez ohledu na rostoucí dynamiku návštěvnosti, existuje nebezpečí sníţení zájmu o ČR v Kazachstánu. Příčinou jsou následující faktory: - Vízová povinnost. V Kazachstánu situace s vyřízením turistických viz je ještě horší, neţ v Rusku. Veškeré vízové procesy se vyřizují v Astaně v konzulátu ČR či prostřednictvím turistických firem. Proces vyřízení je časově a finančně náročný. Přičemţ v Almaty největším a nejbohatším městě republiky není přítomen konzulát ČR, veškeré aktivity spojené s vyřízením viz probíhají v Astaně; - přímé letecké spojení je pouze mezi Almaty a Prahou. Obyvatelé jiných měst musí cestovat přes Almaty nebo Moskvu. Vzhledem ke vzdálenosti, cena letenky je podstatně vysoká; - rostoucí cenová hladina v ČR brání růstu návštěvností. Zvláště to platí pro lázeňské pobyty v Karlových Varech, kde ceny prudce narůstají jiţ několik let za sebou; - rostoucí konkurence ze strany jiných evropských zemí jako Bulharsko či Maďarsko. Tyto země také nabízejí zajímavé lázeňské pobyty za niţší ceny. Jak je vidět z uvedeného výkladu, klíčovým politickým rizikovým faktorem je vízová povinnost. Při tom nejde o samotné povinnosti, ale o tom, jak proces vyřízení víz probíhá. V současné době získání viz je časově a byrokratické náročným procesem, zvláště to plátí pro Kazachstán. Hlavním ekonomickou překáţkou je rostoucí cenová hladina v ČR. Zvýšení sazby DPH v roce 2013 pravděpodobně bude mít vliv na další růst cen. Měnový kurz. Měnový kurz je důleţitým makroekonomickým faktorem, působícím na turistickou atraktivitu země. Přítomnost historických památek, nízké ceny a bohatá gastronomická nabídka determinovaly popularizace České republiky u ruských občanů. Nicméně v souvislosti s měnovou politikou ČR vzniká rizikový faktor nestability vývoje měnového kurzu mezi korunou a ruským rublem. Následující obrázek zachycuje dynamiku vývoje tohoto kurzů v období posledních pěti let. 26

27 Obrázek 1. Vývoj měnového kurzu ruského rublu vůči české koruně v letech Zdroj: Z obrázku je patrná kolísavost vývoje měnového kurzu. Jen v období posledních pěti let lze sledovat pohyb měnového kurz v rozmezí 56 aţ 75 korun za 100 ruských rublů. Je zřejmě, ţe podobná kolísavost je spíše negativním faktorem. Přičemţ je zajímavé, ţe posílení koruny probíhá na konci letního období, kdy zájem o cestování do Evropy je relativně vysoký. V roce 2012 postupně dochází k ustálení měnového kurzu. Nicméně nelze spoléhat na to, ţe stabilita bude se udrţovat. Zvláště vysoké kolísání je vidět v období světové hospodářské recese, coţ ukazuje na citlivost měnového kurzu RUR a CZK na vývoj světové makroekonomické konjunktury. Posílení koruny by zřejmě mělo negativní vliv na atraktivitu České republiky. Je známo, ţe důleţitou prioritou země je dostupnost a široká nabídka jídel a piva. Zvýšení cenové hladiny v první řadě ovlivní trh stravovacích zařízení, čímţ se sníţí i celková konkurenceschopnost země v cestovním ruchu Evropy. Je nutně dodat, ţe uţ dnes roste zájem ruských turistů o Pobaltské státy a Bulharsko. Cenová hladina v těchto zemích je relativně nízká ve vztahu ke kvalitě poskytovaných sluţeb. Pro společnost Bohemia Travel System sníţení turistické atraktivity ČR bude mít zřejmě negativní dopad v podobě zúţení poptávky a poklesů prodejů. Nicméně tento rizikový faktor je neovlivnitelný, jelikoţ měnová politika je na starosti ČNB. Kriminalita. Téměř kaţdá populární evropská turistická destinace trpí závaţnou nemoc v podobě přítomností velkého počtů zločinců a podvodníků, jejichţ obětí často stávají turisté lidé, které neovládají místní jazyk, tradice a nevědí, jak to chodí. Není výjimkou i Česká 27