Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS III. ročník DESERTIFIKACE. Seminární práce

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník DESERTIFIKACE Seminární práce Jméno a příjmení: Michal Konvalina Třída: 7.O Datum:

2 Desertifikace 1) Úvod Tato seminární práce pojednává o problematice desertifikace a klade si za cíl blíže popsat a na několika příkladech doložit příčiny, následky a možnosti řešení tohoto globálního problému. 2) Charakteristika desertifikace Desertifikace je, velmi stručně řečeno, rozšiřování pouští. Tuto dosti chudou a strohou definici nám doplní charakteristika dané problematiky vyjádřená v úmluvě OSN z roku 1992 (oficiální název dokumentu je Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkých suchem nebo desertifikací, zejména v Africe ). Zde je desertifikace popsána následovně: Desertifikací se rozumí degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých subhumidních oblastech, a to v důsledku různých faktorů, včetně proměnlivosti klimatu a lidských činností. 3) Lokalizace Tento jev se týká v podstatě celého světa a v současnosti přímo ohrožuje několik stovek milionů lidí. V ohrožení je například velká část Austrálie (hrozí rozšíření Velké Viktoriiny, Velké písečné, Simpsonovy a Gibsonovy pouště), západ Severní Ameriky či území Blízkého a Středního východu (zde lze jako příklad uvést vysychání Aralského jezera nebo celé rozsáhlé území táhnoucí se od východního pobřeží Středozemního moře kolem Kaspického moře až takřka k předhůří Himaláje, kde je všude vysoké riziko degradace půdy). Ta hrozí i v Evropě - zejména ve Středomoří, nejvíce ohroženo je Španělsko a Itálie. Ovšem oblasti, kde je desertifikace vůbec nejsilnější a nejvýraznější, nalezneme jinde. Obrovským nebezpečím je samozřejmě poušť Sahara na severu Afriky a pás Sahelu na jižní hranici této pouště a druhou lokalitou, kde je desertifikace aktuálním problémem, je Čína, která bojuje s rozšiřováním vnitrozemské pouště Gobi. II

3 Obrázek 1 - Mapa - riziko desertifikace ve světě 4) Příčiny Důvody, proč k desertifikaci dochází, se zpravidla rozdělují do dvou skupin podle toho, kdo je činitelem daného děje. Společným jmenovatelem obou skupin faktorů je překračování míry, do níž se spodní voda, půda i zeleň dokáže obnovovat. a) Klimatické faktory i. změna teploty v oblasti ii. změna srážkového či odtokového režimu v oblasti b) Antropogenní faktory iii. těžba dřeva a kácení lesů iv. zemědělská činnost (snížení vsaku v důsledku zavlažování, přetěžování a následná vyčerpanost půdy) 5) Následky Desertifikace skýtá veliké nebezpečí zejména v zabírání lidmi využívané a obdělávané země. Pastviny i pole jsou pohřbeny pod vrstvou písku či přeměněny na neúrodnou půdu. To, III

4 v kombinaci s měnícím se podnebím, nedává lidem z postižené oblasti jinou možnost než odejít pryč a migrovat na území jiné. To se stalo např. v roce 2011 v Somálsku. Na počátku druhého desetiletí 21. století postihla Adenský poloostrov a zhruba 13 milionů jeho obyvatel silná a dlouhotrvající sucha (nejhorší za posledních 60 let), která společně s úbytkem zemědělské půdy a z toho vyplývajícím hladomorem donutila několik stovek tisíc Somálců opustit domovy. Uprchlíci pak směřovali buď do hlavního města Mogadiša nebo za hranice do okolních států, nejvíce do Etiopie a Keni. Rozšiřování pouští s sebou také nese zvyšování četnosti výskytu písečných bouří, které do atmosféry každoročně vynášejí miliardy tun jemného písku a prachu. Ten může být roznesen klidně přes půl světa a zasáhnout tak nesmírné množství lidí. Saharský písek se často dostává do Evropy nebo i Severní Ameriky. Může způsobovat například dýchací obtíže nebo nepříznivě působit na místní ekosystém. Existují případy, kdy prach nesený ze Sahary přes Atlantický oceán narušil růst rostlin na americké Floridě. Prach z Afriky má údajně navíc na svědomí šíření mikroorganismů a bakterií, které poškodily korálové útesy v Karibském moři. Prach z asijské pouště Gobi může putovat do Japonska či dokonce až na Havaj. Rovněž tento písek způsobuje zdravotní obtíže - horečku, kašel, záněty očí. Opomenout ale nelze ani kladnou stránku celého problému. Saharský písek by, v případě výskytu v Jižní Americe, mohl obohatit tamní půdy o živiny a prospět tak deštným pralesům v Amazonii. Obrázek 2 - Oblak saharského prachu nad Kanárskými a Azorskými ostrovy 6) Řešení V různých částech světa nalezneme různé způsoby, jež mají vést ke zpomalení nebo zastavení rozšiřování pouště či dokonce k ústupu pouští. Setkat se můžeme převážně s dvojicí řešení: IV

5 a) Vysazování přírodních bariér: Tato myšlenka je momentálně realizována například v Africe (hráz napříč kontinentem proti rozšiřování Sahary směrem na jih) a stejným způsobem bojuje i Čína proti zvětšování pouště Gobi. V obou případech se jedná o hromadnou výsadbu stromů či nižších rostlin na rozsáhlém území a tato živá bariéra má stát v cestě další degradaci půdy. Třetím příkladem by potom mohl být třeba Izrael, který na svém území vysazuje druh kaktusu, který je velmi odolný vůči suchu a pro pěstování nepotřebuje mnoho vody. b) Budování zavlažovacích systémů: Přivádění vody do aridních oblastí můžeme najít například v Egyptě, který investuje stamiliony dolarů do nových kanálů, které zavodňují nejsušší oblasti na území tohoto severoafrického státu. Druhým státem, jenž v boji s desertifikací používá tuto metodu, je Kazachstán. Středoasijská země začala s odvážnou a náročnou obnovou takřka vyschlého Aralského jezera za pomoci přehrady a plánované výstavby dvou dlouhých kanálů, které by do jezera přivedly vodu z evropských veletoků. 7) Příklady desertifikace a) Aralské jezero Přímo učebnicovým příkladem desertifikace je Aralské jezero. Jeho rozloha se během několika desetiletí zmenšila, a to doslova drasticky. Ze zhruba km 2 v průběhu několika desetiletí klesla až na současné přibližně km 2. Tuto katastrofu způsobil SSSR, jenž plánoval v okolních pouštích pěstovat bavlnu a v roce 1954 začalo odvádění vody z řek Amudarja a Syrdarja (které jsou přítoky Aralského jezera) za účelem zavlažování pěstebních ploch. V konečném důsledku se kromě zmenšení jezera také naprosto zdevalvoval tamější bohatý rybářský průmysl. Za tím stojí zvýšení salinity vody v důsledku vysychání jezera a znovu si k tomu ještě přisadili Sověti, kteří zde prováděli testy biologických zbraní a ty, v kombinaci s jedovatými slanými výpary, učinily z oblasti Aralského jezera takřka neobyvatelnou lokalitu. Smutným mementem tehdejšího čilého ruchu na březích jezera jsou již jen opuštěné lodě vězící V

6 hluboko ve všudypřítomném písku. S tím se však nehodlají smířit v Kazachstánu. Tento středoasijský stát začal s obnovou jezera. Nejprve se o to zasloužil vybudováním veliké přehrady, která vrátila vodu do severní části Aralského jezera a do budoucna se počítá s oprášením starých sovětských plánů (z 60. let 20. století), v nichž se jedná o výstavbu dvou zavlažovacích kanálů. Ty by, při celkové délce zhruba kilometrů, měly přivádět vodu z koryt veletoků Volhy a Obu do jezera a tím by se mohlo podařit navrácení jeho původního stavu. Obrázek 3 - Vlevo Aralské jezero v roce 1989, vpravo v roce 2014 Pokud vše půjde dle těchto plánů, již v roce 2035 by mohlo Aralské jezero vypadat tak, jako tomu bylo v dobách jeho největší slávy. b) Sahara a území Sahelu Sahara je největší pouští světa (někdy se však jako pouště označují i polární oblasti, takže bývá Sahara uváděna až jako 3. největší poušť) a s rozlohou cca. 9 milionů km 2 je její území srovnatelné s Čínou či USA. Ještě před cca. 5-7 tisíci lety byl sever Afriky úrodnou oblastí s vhodnými podmínkami pro pěstování plodin i pastevectví, ovšem poté začala transformace na poušť. Ta nastala zejména v důsledku častějších a déle trvajících období sucha a proměnu zakončili Arabové, kteří v prvním tisíciletí n. l. ovládali rozsáhlá území na severu Afriky. Byli to právě oni, kdo vykácel a zničil rozsáhlé háje olivovníků, v důsledku čehož se z kulturní savany staly rozsáhlé pastviny. Jak ale přibývalo stád pouštních koz, nastával úbytek travnatých ploch, které byly narušovány právě chovanými kozami. Na činnost koz navázal vítr, který narušenou půdu odvál pryč a na jejím místě zůstala jen půda neúrodná a písčitá. V současnosti už Sahara zabírá přibližně jednu třetinu povrchu celé Afriky a dále se rozšiřuje směrem na jih. Každoročně se poušť zvětší až o km 2 a to donutilo Senegal k akci. Tento západoafrický stát se stal koordinátorem projektu tzv. Velké zelené VI

7 zdi, která si klade za cíl omezit šíření pouště dál. Kromě Senegalu je do této myšlenky zapojeno dalších 10 zemí Afriky (např. Mauritánie, Džibuti, Mali, Niger, Nigérie, ) a cílem je vysázet pás stromů, který by přehradil kontinent od západu k východu. Počítá se, že tato živá bariéra se bude v šířce 15 km táhnout od Senegalu po Džibutsko a celková délka by tedy měla být téměř km. Na projektu se již pracuje právě v Senegalu, na jehož území už započala výsadba stromů. c) Čína Třetím příkladem pak je oblast východní Asie, konkrétně Čínská lidová Obrázek 4 - Mapa - oblast Sahelu republika. Ta v několika posledních desetiletích bojuje s rozšiřováním pouště Gobi. Také zde je hlavním problémem příliš intenzivní zemědělství, spásání pastvin hospodářskými zvířaty a odlesňování. Vyčerpaná půda takřka nemá šanci zregenerovat a poušť snadno získává nová a nová území. Zároveň se také zvyšuje počet písečných bouří a každoročně Čína ztratí přibližně km 2 zemědělských ploch, které se přemění v neúrodné písečně území. Číňané ale s tímto problémem bojují, a to již poměrně dlouho. Už od roku 1978 probíhá projekt s názvem (opět) Velká zelená zeď. Ten si klade za cíl zastavit rozšiřování pouště jižním a jihovýchodním směrem a kvůli tomu má být zhruba km 2 osázeno stromy a křovinami, které by vytvořily přírodní hráz. Cíl projektu je naplánován na rok 2050 a zatím se podařilo osázet zhruba km 2. Doposavad lze tento čínský projekt označit za poměrně úspěšný, protože v několika oblastech se nejen podařilo zastavit rozšiřování pouště, ale dokonce ji i přinutit k ústupu. Například mezi roky 2000 a 2004 se poušť zmenšila o 1200 km 2. VII

8 8) Seznam obrázků Obrázek 1 - Mapa - riziko desertifikace ve světě... III Obrázek 2 - Oblak saharského prachu nad Kanárskými a Azorskými ostrovy... IV Obrázek 3 - Vlevo Aralské jezero v roce 1989, vpravo v roce VI Obrázek 4 - Mapa - oblast Sahelu... VII 9) Zdroje Desertifikace půd Vítejte na Zemi (Online) - cit ; dostupné z: Rozšiřování pouští :: Země - náš domov (Online) - cit ; dostupné z: Šíření pouští ohrožuje miliardy lidí - Gnosis9.net (Online) - cit ; dostupné z: Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit? (Online) - cit ; dostupné z: Hana-Desertifikace_v_Africe problem_statu_sahelu_.pdf Sahel - Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: Velká zelená zeď - Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: Velká zelená zeď (Čína) - Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: 8C%C3%ADna) Dezertifikace - Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: Rozpínání Sahary by mohla zastavit Velká zelená zeď, doufají v Africe - idnes.cz (Online) - cit ; dostupné z: mohla-zastavit-velka-zelena-zed-doufaji-v-africe-1gy- /zahranicni.aspx?c=a100618_160224_vedatech_ipl Kdo může za desertifikaci a co s ní? - Blog idnes.cz (Online) - cit ; dostupné z: VIII

9 Microsoft Word - OMV - cesky_text_umluvy doc (Online) - cit ; dostupné z: ci_afrika/$file/omv-cesky_tex_umluvy pdf Stepi - Studuju.cz (Online) - cit ; dostupné z: Definition of subhumid climate (Online) - cit ; dostupné z: Střední východ - Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: Sahara - Wikipedie (Online) - cit ; dostupné z: Aral Sea - Wikipedie, the free encyclopedia (Online) - cit ; dostupné z: Aralské jezero - symbol lidské chamtivosti REFRESHER.cz (Online) - cit ; dostupné z: Definitivní smrt Aralského moře nastala. Člověk dokáže zničit cokoliv Prima ZOOM (Online) - cit ; dostupné z: Zelená a hnědá Sahara / Časopis Vesmír / 88, 166, 2009/3/ vesmir.cz (Online) - cit ; dostupné z: Financované projekty 2011: Somálsko Lékaři bez hranic (Online) - cit ; dostupné z: somalsko Poslední hladomor v Somálsku zabil čtvrt milionu lidí, OSN se kaje - idnes.cz (Online) - cit ; dostupné z: Vyhladovělých Somálců přibývá, keňská vláda se hádá kvůli jejich exodu - idnes.cz (Online) - cit ; dostupné z: IX

10 10) Zdroje - obrázky: Desertification_map.png (1700x1100) - dostupné z: Map_sahel.jpg (800x800) - dostupné z: AralSea1989_2014.jpg (1024x870) - dostupné z: Sahara Canary Islands - Category:Sahara dust - Wikimedia Commons - dostupné z: anary_islands.jpg X