ÚČETNICTVÍ ORGANIZAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMPLEXNÍ SYSTÉM PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ INFORMACE

Transkript

1 ÚČETNICTVÍ ORGANIZAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMPLEXNÍ SYSTÉM PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ INFORMACE Daňové dopady reformy veřejných financí od určeno pro seminář dealerů UOK Zpracoval: Ing. Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha Písek Datum vydání:

2 Strana: 2 Daňové dopady reformy veřejných financí Daňové dopady reformy veřejných financí od Ing.Bohumír Holeček, Organizační kancelář Praha Písek 1. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č.261/2007 Sb. Obsah Části: Strana Sbírky 1. Změna z. o daních z příjmů č.586/1992 Sb Úrazové poj. zaměstnanců (č.267/2006 ve zn.218/2007 část 7. se zrušuje) Změna zákona o rezervách č.593/1992 Sb Změna zákona o DPH č.235/2004 Sb Změna zákona o dani z nemovitostí č.338/1992 Sb Změna zákona o DDDDzPN č.357/1992 Sb Reg.pokladny č.215/2005 až 494/2006 (část 1. a přílohy 1 až 3 se zrušují) Změna z. o správě daní a poplatků č.337/1992 Sb Změna z. DzP č.545/2005 Sb. část desátá se zrušuje Změna z. o správních poplatcích č. 634/ Změna zákona o spotřebních daních č.353/2003 Sb Změna z. o životním a existenčním minimu č.110/ Změna z.o ocenění účastníků nár.odboje č.357/2005 Sb. (část 3 se zrušuje) Registrované partnerství z.115/2006 část desátá se zrušuje Změna z. o státní sociální podpoře č.117/1995 Sb Změna z. o pomoci v hmotné nouzi č.111/2006 Sb Působnost orgánů v soc.zabezpečení č.114/1988 Sb Změna z. o sociálních službách č.108/2006 Sb Změna z. o nemocenském poj. zaměstnanců č.54/1956 Sb Nemocenská péče v ozbrojených silách č.32/1957 Sb Dávky v mat.dovolené, přídavky na děti č.88/ Organizace a provádění soc.poj. č.582/ Zákon o pojistném na soc. zabezpečení č.589/1992 (max..vz: 3205) Změna z. o důchodovém pojištění 155/1995 Sb Změna z. o nemocenském pojištění (č.187/2006 Sb.) Změny z. v souv. se změnou z. o nemoc.poj. (č.189/2006 Sb.) Změna zákoníku práce č.262/2006 Sb. (náhrady mzdy) Změna z. o vojácích z povolání č.221/1999 Sb Změna z. o služebním poměru přísl.bezp.sborů č.361/2003 Sb Změna z. o platu představitelů státní moci č.236/1995 Sb Změna z. o platu státních zástupců Změna zákona o obcích č.128/2000 Sb Změna zákona o krajích č.129/200 Sb Změna z. o hl. městě Praze č.131/2000 Sb Změna služebního zákona č.218/2002 Sb Změna zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb Příspěvek na zvýšené životní náklady zrušen Změna zákona č.585/2006 Sb.(v části 6 čl. VI body 1, 5, 7 a 10 zrušeny) Změna zákona o vysokých školách č.111/1998 Sb.(stipendium) Změna z.o veř.zdrav.pojištění č.48/1997 Sb.(VZ, poplatky: 16a 130) Změna z.o pojistném na všeob.zdrav.pojištění č.592/1992 Sb.(max.VZ) 3231

3 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: Změna z.o Všeob.zdrav.pojišťovně ČR č.551/1991 Sb Změna z. o resortních, obor., podn. a dalších zdrav.poj. č. 280/1992 Sb Změna zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb Daň ze zemního a dalších plynů (domácnosti osvobozeny) Daň z pevných paliv Daň z elektřiny Změna zákona o působnosti orgánů ČR v oblasti cen č. 265/1991 Sb Změna z. o cenách č.526/1990 Sb Změna z. o účetnictví č.563/1991 Sb. (obrat pro FO z 15 na 25 mil.kč) Zrušení zákona č.494/2006 Sb. (registrační pokladny) Zrušení Nařízení vlády č.588/2006 Sb. (úprava výp.základů nemoc.poj.) Účinnost jednotlivých částí a ustanovení 3259 Pozn.: Další změny ve více jak 100 zákonech přináší novela insolvenčního zákona většinou však v souvislosti s průběhem insolvenčního řízení (parlamentní tisk č.224). 2. Daně z příjmů po reformě veřejných financí Právnické osoby Sazba daně z příjmů pro rok 2008: 21% pro rok 2009: 20% pro rok 2010: 19% V případě hospodářského roku odlišného od kalendářního bude uplatněna sazba platná na počátku zdaňovacího období (doposud to byla sazba platná na konci období). Daňová sazba pro srážkovou daň nerezidentům se snižuje od roku 2008 z 25% na 15%. Od roku 2009 se obecně snižuje srážková daň z 15% na 12,5% (uplatňovaná např. na dividendy, podíly na zisku, vypořádací podíly, majetkové další podíly z transformace, likvidační zůstatky). Osvobození příjmů z dividend přijímanými českými mateřskými společnostmi od dceřiných společností v EU bylo rozšířeno také na příjmy dividend od dceřiných společností se sídlem ve státě, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o dvojím zdanění (viz 19 odst.9: podíl min.10% po 12 měsíců). Vedle osvobození příjmů z dividend od dceřiné společnosti zavádí ZoDP nově i možnost osvobození příjmů z prodeje podílů na dceřiných společnostech (= prodej akcií či obchodních podílů) (viz 19 odst.1 písm.ze2), 19 odst.6). Pokud jde o dceřinou společnost z EU, musí být splněny stejné podmínky jako pro osvobození dividend ( 19 odst.3: typ společnosti: a.s., s.r.o., družstvo + další podmínky). Pozor na změnu: U takto v případě prodeje osvobozených akciových účastí pak není jejich případné výsledkové přecenění na reálnou hodnotu od daňově relevantní. Pozn.: Stále (a tím spíše a přísněji) platí daňová neuznatelnost nákladů spojených s držbou podílu na dceřiné společnosti (podíl 10%) podle 25 odst.1 zk).

4 Strana: 4 Daňové dopady reformy veřejných financí Obecně pro podniky - právnické osoby i OSVČ: Základ daně se zvyšuje (poprvé za rok 2008) o hodnotu neuhrazených závazků, které jsou promlčeny nebo jsou 36 měsíců po splatnosti ( 23 odst.3 a12 ZoDP platí pro PÚ, 7 a 9): - platí pro závazky, které při svém vzniku snížily základ daně (byly účtovány do daňových nákladů) - netýká se závazků, o něž se vede (průkazně) soudní či rozhodčí či správní řízení (až do doby pravomocného rozhodnutí), - pokud bude následně takto již zdaněný závazek zaplacen či započten, lze o takto uhrazenou částku opět snížit základ daně. Pozn.: týká se tedy i nepromlčených obchodních závazků (ty se promlčují až po 48 měsících) okamžitým nápravným opatřením může být dohoda s věřitelem o splátkovém kalendáři, kterou se zaktualizuje splatnost (nebude v prodlení po 36 měsících). Základ daně ( 23/2a): nově se zjišťuje a upravuje nejen podle vybraných nákladů a výnosů, ale také podle změn ve složkách vlastního kapitálu. Pozn.: Jedná se o reakci na účetní návrhy opravovat chyby minulých období přímo proti hospodářskému výsledku minulých let, příp. účtovat některé transakce proti VK (viz diskuze v odborných účetních časopisech a návrh Národní účetní rady) i takové operace mohou ovlivnit (zvýšit) základ daně, což bude správce daně hlídat. Daňové opravné položky k pohledávkám lze vytvářet od i v základní výši 20% (po 6 měsících po splatnosti) bez zahájení soudního či jiného řízení proti dlužníkovi pouze na pohledávky, jejichž hodnota nepřevyšuje ,- Kč (v okamžiku vzniku pohledávky - zavádí změna 8a Zákona o rezervách). Pozn: Pohledávky nad 200 tisíc Kč se považují za natolik významné, že věřiteli by mělo stát za to se o ně soudit pokud ne, nemůže k nim nově vytvářet žádné daňové opravné položky (již vytvořené do zůstanou daňové až do vyřešení či promlčení pohledávky). Naproti tomu pohledávky nepřevyšující ,- Kč (při svém vzniku) je možno i nadále plně zohlednit (po 12 měsících od splatnosti) 100% daňovou opravnou položkou (a v následném období tedy daňově odepsat). Opravné položky k těmto drobným pohledávkám se doporučuje ještě za rok 2007 vytvářet až ke dni (a v roce 2008 je následně odepsat). Změna zákona o rezervách pro rok 2008 dovoluje vytvářet tyto opravné položky i v průběhu zdaňovacího období, avšak tak, že vůči jednomu dlužníkovi můžeme za rok zohlednit maximálně 30 tisíc Kč v úhrnu ( 8c- úvodní ustanovení a písm.d ZoR). Rezervy na opravy majetku nezavádí se původně navrhovaná povinnost skládat peníze na zvláštní účet (ta stále platí pro dosud již vymezené rezervy na rekultivace, odbahnění rybníků a na pěstební činnost) Finanční výdaje (náklady) z úvěrů a půjček 23/4e), 23/7, 24/2h2, 24/2zc, 24/4, 25/1w, 25/1zm, 25/3, 36/1b: ZoDP zavádí nově nedaňovou složku finančních nákladů následovně:

5 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: 5 Finanční výdaje (náklady) = úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady) na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků za záruky 25 odst.1 w): Nedaňové finanční výdaje (náklady) jsou (viz 1 až 5 platí nezávisle na sobě): 1. - ty, které přesáhnou za zdaňovací období částku = = (jednotná úroková míra + 4%) x průměrný stav úvěrů a půjček kde: jednotná úroková míra = průměr sazby 12M PRIBOR (pro úvěry v Kč) Pozn.: 12M PRIBOR je úroková sazba v ČR určená tuzemským finančním trhem mezibankovních depozit se splatností 12 měsíců (nabídkou a poptávkou významných bankovních ústavů viz u zahraničních úvěrů (EURA) bude použit LIBOR (určený Londýnskou burzou). Roční průměr se ovšem dozvíme vždy až po skončení roku a nelze jej určit předem (poslední hodnota za září/2007 = 3,82% a vykazuje růst). 2. a 3. - které vyplývají z tzv. podřízených úvěrů a půjček (tzn. které jsou podřízeny ostatním závazkům dlužníka nebo kde je smluvena závislost úroků či splatnosti na dosažení zisku u dlužníka), Pozn.: Tato závislost vyplyne ze znění uzavřené úvěrové smlouvy či smlouvy o půjčce obecně však hrozí, že takto budou posuzovány všechny smlouvy, v nichž nebude např. uveden jednoznačný a bezpodmínečný termín splatnosti. 4. a 5. ty, které plynou z úvěrů a půjček, jejichž hodnota přesahuje hranici daňové úvěrové přiměřenosti, což je poměr: úhrn úvěrů a půjček za zdaňovací období / vlastní kapitál firmy Pro tento poměr je podle ZoDP limitní hodnota při úvěrech a půjčkách od cizích subjektů : 6 od roku od roku 2009 u úhrnu úvěrů a půjček od spojených osob nebo takových, které spojená osoba zajišťuje: 2 od roku 2008 (banky a pojišťovny v pozici dlužníků mají stanoven poměr 3) Pozn.: Osoby spojené viz 23 odst.7 ZoDP: kapitálově spojené osoby = mající přímo či nepřímo podíl na kapitálu nebo hlasovacích právech 25% a více, jinak spojené osoby = podíl na vedení nebo kontrole, osoby blízké, ovládající a ovládané (i navzájem). Nedaňové finanční výdaje se ale netýkají: - finančních nákladů zahrnutých do vstupní ceny dlouhodobého majetku (tj. do okamžiku jeho zařazení, pokud jej účetní jednotka do VC zahrne) - finančních nákladů v úhrnu do 1 mil. Kč ročně za úvěry a půjčky od nespojených osob bez omezení Pozn.: Toto omezení vychází údajně ze skutečnosti, že pro většinu společností je daňově výhodnější cizí kapitál (úvěr s úroky, které jsou daňovým nákladem) nežli vlastní kapitál (za který musí vyplácet dividendy, které nejsou daňovým nákladem firmy). Toto pojetí převažuje u velkých společností, proto je zaveden absolutní limit 1 miliónu Kč úroků, v jehož rámci se uplatňují úroky daňově bez omezení.

6 Strana: 6 Daňové dopady reformy veřejných financí Přechodná opatření k finančním nákladům (bod 14 přech.opatření) Od se ustanovení 25 odst.1 w) použije v plném rozsahu na nově uzavírané smlouvy o úvěru či půjčce (tj. uzavřené od ). Pro již uzavřené smlouvy se použije nové ustanovení poprvé od roku Pozn.: Staré smlouvy tak mají dvouletou ochrannou lhůtu jakmile však k nim bude uzavřen dodatek měnící výši jistiny nebo úrokovou sazbu, je třeba na ně toto ustanovení uplatnit. Platí pro ně však dosavadní režim (roku 2007), což znamená, že limitní poměr 4 se týká úvěru a půjček od spojených osob. Obvyklý úrok mezi spojenými osobami stanovený jako 140% diskontní sazby ČNB končí k (vypuštěno z 23 odst.7) nově třeba uplatňovat obvyklý úrok doložený prakticky! Leasing viz samostatný příspěvek Pozn.: Protože leasing je jednou z forem úvěrového financování, zavádí pro něj ZoDP obdobné omezení za úrokovou složku přitom považuje 1% z úhrnu splátek leasingu, jež definuje jako nedaňové finanční výdaje (tedy bez pojistného, pokud je i pojistné součástí splátek). Zavedení limitu 1 miliónu Kč pro finanční výdaje znamená, že toto omezení neplatí pro firmy, u kterých náklady leasingu za rok nepřevýší 100 miliónů Kč. Odepisování dlouhodobého majetku Osobní automobily M1 i automobily skupiny N1 (= kombi s mřížkou s odpočtem DPH ) budou náležet do odpisové skupiny 2, tzn. s dobou odepisování 5 let. Odpisová skupina 1a se zrušuje to znamená, že i dosavadní osobní auta a auta skupiny N1 bude nutno přeřadit od do odpisové skupiny 2 (viz body 241 až 243 novely). Ruší se limit vstupní ceny osobních automobilů (1,5 miliónu Kč), doposud pořízená auta nad tento limit však doběhnou v dosavadním omezujícím režimu (přech. opatření bod 8). 28(1) Právo pokračovat v odepisování mají i společnosti po rozdělení. 29(1) Náklady vynaložené mimo pořízení vlastního hmotného majetku následně např. na převáděné liniové stavby na obce (tzv. vyvolané investice) se mohou se stát součástí vstupní ceny majetku, s nímž výstavba souvisela (a být tak s ním odepisovány). Pozn.: Jedná se o obdobu případů zvyšování energetického příkonu při rekonstrukci stavby, kdy náklady na zajištění vyššího příkonu el.energie zvyšují cenu stavby. Likvidace zásob na vrub daňově uznatelných nákladů ZoDP zavádí v 24(2zg) možnost provést po řádné protokolizaci likvidaci neprodejných zásob materiálu, zboží, NV, polotovarů a výrobků, a to na vrub daňově uznatelných nákladů (poprvé v roce 2008 u léků, léčiv a potravin pouze položky s prošlou lhůtou použitelnosti). Pozn: Doposud byly vždy náklady na likvidaci zásob nedaňové (na rozdíl od likvidace odpisovaného dlouhodobého majetku, která byla daňová) řešení se proto hledala v odprodeji takových zásob za minimální cenu (ztráta z prodeje pak byla daňová). Šrotace nepotřebných kovových zásob (odprodej do Kovošrotu) se přitom považuje za prodej. Závazná posouzení správcem daně

7 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: 7 Zavádí se tzv. editační povinnost finančního úřadu nově i pro případy 24b Využívání nemovitosti zčásti pro podnikání či pronájem (příjmy podle 7 a 9) 24a Klíčování výdajů (především pro neziskové organizace) 33a Zásahy do majetku (otázka opravy x technické zhodnocení) lze žádat pro dokončené i plánované akce 34a Výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje (příznivý závěr lze promítnout dodatečném přiznání) - vše za poplatek 10 tis.kč, lhůta pro vyřízení dle pokynu MF ČR je do 6 měsíců 38na Odečet ztrát minulých let omezení po podstatné změně vlastnictví firmy (25%) Upřesňují se podmínky vyhodnocení změny: u s.r.o jen zvýšení a nabytí podílů (dříve zvýšení i snížení) Při posuzování shody činnosti: - tržby za vlastní výkony a zboží (namísto příjmů zaúčtovaných do výnosů) - poprvé na podstatné změny vlastnictví od r i na poplatníky bez investičních pobídek! Pozn.: Zde zákonodárce přebíjí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle něhož lze uplatnit prodloužení promlčecí doby na doměření daně jen na poplatníky, kteří využili tzv. investiční pobídky. Nově tedy bude možno v případě vykázaných daňových ztrát umožněno správci daně doměřovat daň i za období, za něž byla vykázána daňová ztráta (prodloužení lhůty let). Obdobně se prodloužení může týkat i dlouhodobých leasingů. Fyzické osoby zaměstnanci, příp. OSVČ: Sjednocená daňová sazba FO bez progrese od : 15% (od r.2009: 12,5%) 4/1/y: Osvobození úroků z HZL (hypotéčních zástavních listů) zrušeno (týká se HZL emitovaných po ) Pozn.: předpokládá se obecně dopad této změny na zvýšení úroků z hypotéčních úvěrů o cca +0,5% ročně) 4/1/zn Nově: Osvobozen je příjem dle 7 plynoucí úpadci ve zdaň.období povolení reorganizace a v následujícím období (pokud nebude reorganizace skončena). Pozn.: Jde o vazbu na nový zákon o insolvenci, účinný od Bohužel pro FO nepodnikatele se při režimu oddlužení žádné osvobození nezavádí. Samostatný základ daně příjmů z kapitálového majetku ze zahraničí 16 odst.2 zrušen. (také 35ba/2), 35bc/4) Pozn.: Sazba daně se u těchto příjmů uplatňovala ve výši 15, příp. 20%. 5/10): prominuté penále, pokuty a úroky z prodlení nezvyšují základ daně Pozn.: Pouze se potvrzuje stávající režim, shodný s postupem v podvojném účetnictví. Končí společné zdanění manželů (naposledy bude možno provést za rok 2007). Zrušena možnost výpočtu daně za více zdaňovacích období (příjmy z těžby dřeva apod.) Pozn.: to vše pozbývá smyslu, je- li jednotná sazba bez progrese.

8 Strana: 8 Daňové dopady reformy veřejných financí Končí minimální základ daně pro OSVČ naposledy za rok 2007 ve výši ,- Kč. Příjmy z prodeje akcií (a jiných cenných papírů), které nejsou obchodovány veřejně (tzn. nejsou vedeny na burze, v RM systému a nejsou investičními nástroji kolektivního investování (např. podílové listy podílových fondů)) jsou osvobozeny až po 5 letech držení (doposud po 6 měsících). Lhůta 6 měsíců přitom zůstává u investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování na kapitálovém trhu, pokud podíl vlastníka nebyl větší jak 5% po dobu 24 měsíců před prodejem ( 4 odst.1 písm.r a w). Lhůta 6 měsíců zůstává také u akcií a cenných papírů nabytých do (přech.ustanovení bod 2). Pozn.: U akcií běžných akciových společností (jejichž akcie nejsou na burze ani v RM-systému vedeny) bude tedy záležet na datu jejich nabytí u akcionáře. Je tedy na zvážení, zda není na místě v některých případech zemědělských podniků transformovaných na a.s. vyzvat oprávněné osoby k převzetí akcií ještě do konce roku po novém roce bude pro ně platit nová pětiletá lhůta pro osvobození (namísto 6měsíční lhůty), tzn. při prodeji těchto akcií do pěti let budou povinny přiznat příjem podle 10 z prodeje akcií ve vlastním daňovém přiznání a uplatnit proti příjmu výdaj ve výši nabývací hodnoty akcií). OSVČ - zaplacené pojistné sociální a zdravotní se stává od nedaňovým výdajem a nesnižuje tedy základ daně z příjmů (= obdoba superhrubé mzdy zaměstnanců) - i pro OSVČ platí jednotná sazba daně z příjmů 15% (2008: 12,5%) - ruší se minimální základ daně (tzn. naposledy bude uplatněn za rok 2007) Cestovní náhrady u OSVČ ( 24/2k2, 2k3)) Nově z hlediska daňově uznatelných nákladů platí pro OSVČ od možno uplatňovat v daňových nákladech cestovní náhrady v max. přípustné výši jako pro státní organizace (viz Zákoník práce) tzn. náhrady přiznané nad limit nejsou daňovým nákladem OSVČ + předčasné ukončení zem.činnosti: převzetí majetku potomkem již nebude předmětem DzP ( 3 odst.4) je tedy předmětem daně darovací Avšak nový 27(1ch) ZoDP říká: Nelze odepisovat majetek, jehož nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo od ní v době nabytí osvobozeno. Poznámka: Pokud tedy bude darování majetku u I. a II.skupiny příbuzných od daně darovací osvobozeno, nelze hodnotu majetku následně odepisovat či uplatnit do nákladů (což nevadí u pozemků, které se neodepisují). Ostatní odepisovaný majetek je tedy zřejmě vhodnější převést kupní smlouvou, aby se mohl dále daňově odepisovat. Příjem likvidátorů od roku 2008 podléhá zdanění jako závislá činnost podle 6 23/14: Pokud FO přechází z podvojného účetnictví na paušální výdaje: musí v roce předcházejícím zvýšit ZD o zásoby a pohledávky, které ještě nezahrnul do ZD Nehmotný majetek v daň.evidenci 24(2zn): výdajem jsou i výdaje na pořízení a TZ NM.

9 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: 9 3. Zdanění mezd a platů od Jednotná sazba 15% bude uplatněna u všech příjmů fyzických osob: u zaměstnanců však: ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda navýšená o pojistné hrazené za zaměstnance firmou (tedy obvykle hrubá mzdy x 1,35) - určuje 6 odst.13 ZoDP tzn. hrubá mzda: určuje vyměřovací základ pro pojistné superhrubá mzda: je základem pro daň z příjmů pozor však: změnou vyměřovacích základů pro pojistné se jedná prakticky o ultrasuperhrubou mzdu (viz dále Zaměstnanecké benefity) Pro fyzické osoby: zaměstnance i OSVČ se od roku 2008 zároveň zavádí se strop pro odvod pojistného (maximální vyměřovací základ) (jenž byl dosud zaveden pouze u OSVČ). Strop pro placení pojistného pro zaměstnance je 48násobek průměrné mzdy, vyhlášené nařízením vlády. Dosažení limitu se tedy posuzuje nábalem v kalendářním ročním období. Pro rok 2008 je touto hodnotou částka 48 x = Kč (odpovídající hrubá mzda je tedy v průměru nad Kč měsíčně). Jakmile si tedy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku vydělá více nežli činí tento limit (i od více zaměstnavatelů), z částky přesahující tento strop se žádné pojistné nemusí odvádět (to platí pro zaměstnance i zaměstnavatele, pro zdravotní i sociální pojištění). Tzn., že se také již nemusí zvyšovat měsíční hrubá odměna na superhrubou pro stanovení základu daně (bere se jen hrubá odměna). Pozn.: Odtud lze očekávat problémy při ročním zúčtování mezd. Podle současného výkladu nebude možno přeplatky jednoduše vyúčtovat k vrácení: pokud firma přeplatí zbytečně pracovníkovi odvody pojistného, bude stát na základě ročního vyúčtování vracet pouze pojistné sražené z hrubé mzdy nad limit zaměstnanci (např. i při odměnách od více firem). Firmám se odvedené pojistné nad limit nemá vracet, rovněž se nemá vracet ani zaměstnanci přeplatek daně z příjmů, vzniklý odvodem daně se superhrubé mzdy nad limit (namísto z hrubé mzdy). 6/4: Příjem do 5000,- Kč zdaňovaný bez podepsání prohlášení srážkovou daní 15%: zvýší se ZD o fiktivní částku pojistného (35%), pokud podléhá odvodům pojistného a pojistné sražené zaměstnanci (12,5%) nebude snižovat ZD. Pozn.: u odměn za dohody o provedení práce do 150 hodin ročně se nebude zvyšování na superhrubou mzdu provádět, neboť z těchto odměn se pojistné neodvádí. Honoráře autorů za články ( 7/6) i zde sazba 15% (namísto dosavadních 10%), zvyšuje se však limitní výše pro toto zdanění z 3000,- Kč na 7000,- Kč. Částky slev na dani od : ročně tj. měsíčně 35ba) Základní sleva ,- Kč ročně tj. 2070,- Kč měsíčně (1b) manžel(ka) bez příjmů ,- (1cde) část.invalidní důchod 2.520,- (plný inval ,- ZTP/P ,-) (1f) student 4.020,- 335,- Kč měsíčně 35c zvýhodnění+bonus na dítě ,- /dítě 890,- Kč měsíčně/dítě max. bonus: 52200,- ročně

10 Strana: 10 Daňové dopady reformy veřejných financí Pracující důchodci od i pro ně platí základní sleva na dani Pozn.: pro rok 2009 je zatím v zákoně připraveno snížení těchto částek slev na dani (ve vazbě na snížení sazby daně na 12,5%). FO nerezidenti s příjmy podle 6 režim od : - 38h/12: nelze u nich uplatnit měsíčně slevy na dani podle 35ba ani zvýhodnění na děti podle 35c - 38g/2: mají povinnost podat daňové přiznání, v něm tyto slevy uplatí 4. Nemocenské dávky v roce 2008 Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění č.187/2006 Sb. (viz Audop 4/2006) byla znovu o rok odložena, rovněž tak změny v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení 589/1992 Sb. (část 23 reformního balíčku). Princip poskytování náhrady za prvých 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnancům z nákladů firmy se tedy o další rok odkládá (a měl by začít platit od ) a procentní sazby odvodů pojistného se proto pro rok 2008 nemění. Určité podmínky pro poskytování nemocenské se ale podle novely původního, dosud účinného zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců č.54/1956 Sb. (ve znění novelizací) v rámci reformního balíčku (tj. v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů) zpřísňují viz dále (změny jsou podtrženy). Od se tak mění redukce při výpočtu DVZ (denního vyměřovacího základu) a postup výpočtu nemocenské a dalších dávek! Výpočet DVZ (ze zjištěného hrubého příjmu na jeden kalendářní den): redukční hranice 550,- a 790,- Kč zůstávají, avšak počítá se: z částky do 550,- Kč 90% (doposud sice 90%, ale od 15 kal.dne PN 100%) od 551 do 790 Kč 495 Kč + 60% od 791 Kč 639 Kč + 0% (doposud až 694 Kč) Průběh stanovení dávek Nemocenské (při prac. neschopnosti a karanténě, při ošetřování člena rodiny): Za prvé tři kalendářní dny 0% DVZ (tedy 0 Kč) (doposud 25% DVZ) od 4.dne do 30.dne 60% DVZ (max.384 Kč)(doposud 69% DVZ) od 31. dne do 60.dne 66% DVZ (max.422 Kč) od 61.dne 72% DVZ (max. 461 Kč) Podpora při ošetřování člena rodiny: 60% DVZ Poskytuje se nejvýše po dobu 9 kal.dnů, u osamělého rodiče s dítětem do skončení povinné školní docházky nejvýše 16 kal.dnů.. U poživatelů starobního důchodu a plného invalidního důchodu nejdéle však do dne, jimž končí zaměstnání. Peněžitá pomoc v mateřství 69% DVZ (studentkám a žákyním 254,- Kč za kal.den) Redukce DVZ: z částky do 550,- Kč 100%

11 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: 11 (dále pak 60% a 0% jako u nemocenské) Pokud zaměstnankyni vznikne za trvání téhož pracovního poměru nárok na další peněžitou pomoc v mateřství v období do 4 let věku předchozího dítěte, pak se za DVZ považuje DVZ použitý pro předchozí pomoc v mateřství, pokud je vyšší nežli DVZ zjištěný nově. Poskytuje se max. 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě žen, které porodily více dětí současně a starají se alespoň o dvě z nich (ne již osamělým). Při převzetí dítěte do trvalé péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo jehož matka zemřela nebo při převzetí do péče manželem ženy, která ze zdravotních důvodů nemůže o dítě pečovat a sama nepobírá peněžitou pomoc v mateřství se poskytuje se po dobu 22 týdnů, popř. 31 týdnů, nedéle však do věku 8 měsíců dítěte (v případě převzetí trvalé péče o dítě do 7 let věku pak 22 týdnů bez limitu 8 měsíců věku dítěte). Uchazečům o zaměstnání peněžitá pomoc v mateřství nenáleží. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství výše je dána rozdílem DVZ zjištěnému ke dni převedení a průměru započitatelných příjmů připadajících na 1 kalendářní den po převedení na jinou práci. Poskytuje se nejdéle do nástupu ženy na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení nedéle do konce devátého měsíce po porodu nebo do skončení kojení. Ochranná lhůta (kdy vzniká i po skončení nemocenského pojištění nárok na nemocenskou - doposud to bylo 42 dnů po skončení pracovního poměru) se snižuje na 7 dnů, příp. při pracovním poměru kratším 7 dnů jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Podpora při ošetřování člena rodiny z ochranné lhůty nenáleží. Podpůrčí doba u nemocenského max. 1 rok avšak: u poživatelů starobního důchodu a plného invalidního důchodu 81 kal. dnů (při neschopnosti z důvodů nemoci či nepracovního úrazu). Při více pracovních neschopnostech v kal. roce činí v úhrnu 81 kal. dnů, nejdéle však do dne, jimž končí zaměstnání. Přechod mezi rokem 2007 a 2008 Vznikl-li nárok již v roce 2007 a trvá i po , poskytují se dávky nadále podle předpisů účinných před Ochranná lhůta, která začala běžet před , činí nejvýše 42 dnů (avšak u zaměstnání ukončeného dne , kdy ochranná lhůta začíná dne , činí již pouze 7 dnů). U žen, které v době skončení zaměstnání byly těhotné, činí ochranná lhůta nadále 6 měsíců.

12 Strana: 12 Daňové dopady reformy veřejných financí 5. Zaměstnanecké benefity od Ing.Bohumír Holeček (zdroj: Tabulky MF ČR stav od ) U firmy Obecně pro firmu platí princip podle 24 odst.2 písm.j) ZoDP, podle něhož jsou daňovými náklady firmy náklady vynaložené na pracovní a sociální podmínky, jmenovitě pak podle bodu 5: na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud ZoDP nestanoví jinak. Z tohoto pohledu již ZoDP nemusí potvrzovat, že daňovými náklady firmy jsou např. náklady na příspěvky na penzijní pojištění (doposud 24 odst.2 zj), na pojistné na soukromé životní pojištění (doposud 24 odst.2 zo), náklady na přechodné ubytování zaměstnanců (doposud 24 odst.2 zu), na dopravu do a ze zaměstnání (doposud 24 odst.2 zg). Všechna tato ustanovení z novely ZoDP od roku 2008 vypadávají, což však neznamená, že se změnila daňová uznatelnost těchto nákladů. Tu omezuje ve vybraných ustanoveních 24 a 25, příp. další ustanovení ZoDP. Závodní stravování ( 24(2j) příspěvek na stravenky zůstal daňovým nákladem firmy (stravování má povinnost firma zaměstnancům umožnit, nemá však povinnost ho zabezpečovat) 25/1zn): poskytování nealkoh. nápojů ke spotřebě na pracovišti je pro firmu daňově neuznatelným nákladem (ochranné nápoje zůstávají daňovým nákladem, pokud vycházejí z povinnosti dané platnými předpisy) Pitná voda i balená, v barelech = daňový náklad firmy dle vyjádření MF ČR Pozn.: podle tohoto postupu lze kupodivu dovodit, že pitná voda není nealkoholický nápoj? U zaměstnanců Základním problémem je stanovit, zda příslušný zaměstnanecký benefit nepodléhá zdanění na straně zaměstnance a zda také nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění, podle tzv. principu triády buď: daň. náklad firmy = zdanění u zaměstnance + odvod pojistného - nebo: nedaň.náklad firmy (příp. ze SF) = nezdaněno u zaměstnance, bez odvodu pojistného Tento princip platí, pokud ustanovení ZoDP (zejména v 6, 24 a 25) neurčuje speciální řešení. Změny v osvobozených příjmech zaměstnanců: 6(9a): Doškolování zaměstnanců osvobozen pro pracovníka je příjem plynoucí z toho, že mu firma zaplatí školení spojené s odborným rozvojem a rekvalifikací, související s předmětem činnosti firmy osvobozeny však nejsou obdobné náklady firmy vynaložené na zvýšení kvalifikace pracovníka (i když budou v souladu s potřebou zaměstnavatele i další VŠ) Tzn. při zvyšování kvalifikace (stupně vzdělání) pracovníka případné náklady (např. školného) firma: - hradí z nedaňových nákladů (např. ze sociálního fondu) a poskytuje pracovníkovi nepeněžně pak je u pracovníka osvobozeno od daně z příjmů, - pokud firma zahrne do daňových nákladů (podle 24/2j5), pak se jedná u pracovníka o

13 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: 13 zdanitelný příjem, podléhající i odvodu pojistného. 6(9e): sociální a zdravotní pojištění placené firmou (zrušeno od ) Pozn.: sociální a zdravotní pojištění hrazené firmou nově již není u zaměstnance osvobozeno, neboť zvyšuje základ daně zaměstnance (na superhrubou mzdu). 6(9f): příjmy členů byt.družstev z osobního plnění osvobození končí. Pozn.: družstevní výstavba svépomocí už není aktuální není potřeba 6(9i): Přechodné ubytování: osvobození u pracovníka limitováno částkou 3500 Kč měsíčně, převyšující částka podléhá zdanění a odvodu pojistného Pozn.: pro firm, tj. zaměstnavatele: plně daňově uznatelný náklad v jakékoliv výši podle 24(2j5) (již může být poskytnuto i v bytě, rodinném domku apod.) 6(9p): Příspěvky firmy na životní a penzijní pojištění zaměstnanců: úhrnný limit Kč ročně je u pracovníka osvobozen (za obě pojištění dohromady) Pozn.: Nebude tedy třeba porovnávat u penzijního příplatku s měsíčním VZ pracovníka, bude možno posílat penzijnímu fondu dříve, již před zúčtováním mezd. U firmy jsou tyto příspěvky daňovým nákladem podle kol.smlouvy či vnitřního předpisu viz výše. Přechod na nový režim - za prosinec 2007: doporučuje se zaslat v lednu 2008 podle dosavadních pravidel (a provést kontrolu na 5% VZ viz bod 7 přech. opatření), nově je však možno už v lednu 2008 poslat příspěvek na leden ( 38/ h12 zrušen). Důvodová zpráva k reformě potvrzuje, že pro firmu jsou tyto příspěvky daňově uznatelné i v nadlimitní výši (tzn. snižují základ daně firmy, z čehož bude určitý výpadek v příjmech DzPPO). 6 (9s): Náhrada mzdy za prvých 14 dnů neschopnosti osvobozena (přesun z 4 do 6 odst.9) nově jen do výše základní náhrady podle DVZ, vyšší náhrady budou příjmem zaměstnance (připraveno pro režim od r.2009) 6(14) Příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí u rezidentů ČR definice základu daně: Příjmy ze smluvního státu: příjem zvýšený o pojistné placené zaměstnavatelem a snížený o daň, která nebyla započtena v předchozím období podle 38f. Příjmy z bezesmluvního státu: daň odvedená v zahraničí snižuje základ daně v běžném roce Odečet úroků ze stavebního úvěru ( 15 odst.4): pro splnění podmínek pro užívání stavby postačuje nově oznámení o užívání stavby, jejíž užívání nebylo stavebním úřadem zakázáno podle zákona č.183/2006 Sb. nový stavební zákon není tedy vždy nutné kolaudační rozhodnutí (platí zpětně již pro rok 2007). 15(6): Odečet zaplaceného pojistného u pracovníka : životní pojištění nově je možný i pro pojišťovny usazené v v členských státech EU nebo EHP (tzn. nesídlící zde a mající zde pouze pobočku). 15 (9): odečet zaplacených úroků mohou uplatnit i nerezidenti, pokud úhrn jejich příjmů v ČR činí nejméně 90% všech jejich příjmů (pouze úroky ze smluv uzavřených po )

14 Strana: 14 Daňové dopady reformy veřejných financí Přehled zaměstnaneckých benefitů od Reforma veřejných financí (zákon č.261/2007 Sb.) přináší určité změny v pohledu na zaměstnanecké benefity tedy na položky, které může dostávat zaměstnanec od své firmy vedle mzdy a prémií. Připomeňme si, že nový zákoník práce (NZP - zákon č.262/2006 Sb., s účinností od ) byl doprovázen novelou řady souvisejících zákonů (zajištěnou doprovodným zákonem č.264/2006 Sb.). V této souvislosti došlo pro rok 2007 ke změnám i v zákoně o daních z příjmů a zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Došlo tak k dalšímu sblížení vyměřovacího základu pro pojistné se základem daně z příjmů (ze mezd a platů zaměstnanců). Přitom i výše základu daně zaměstnance bude nově záviset ve velké míře na tom, zda zaměstnavatel uplatní náklady na příslušné plnění mimo mzdy a platu jako daňově uznatelné či nikoliv. Heslo nového zákoníku práce je co není zakázáno, je dovoleno. Firma tak může poskytovat zaměstnancům řadu dalších plnění mimo mzdy ze svých daňových nákladů. V této souvislosti vypadla ze ZoDP definice nedaňových nákladů v 25 odst.1 písm.d), podle kterého nebyly daňově uznatelné náklady na peněžní plnění, poskytované zaměstnancům vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanovil zvláštní předpis. Nově tedy postačuje stanovit obdobná plnění v rámci vnitropodnikového předpisu a náklady na ně mohou být daňovými náklady firmy, pokud je pro firmu nevylučuje z těchto nákladů ustanovení 25 ZDP (nedaňové náklady) nebo pokud je neomezuje ustanovení 24 odst.2 ZDP (daňové náklady). Obecná definice daňových nákladů firmy na určité benefity zaměstnanců (mimo nákladů na mzdy a platy) v 24 odst.2 písm.j) ZDP zůstává zachována jako náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku - druhy jednotlivých nákladů jsou specifikovány obdobně jako dříve v jednotlivých bodech 1. až 5 (změny pro rok 2008 jsou podtrženy): 1. BOZP a hygienické vybavení pracovišť zde je však nově doplněno: výdaje na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit pouze v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (odvolávka na Nařízení vlády č.178/2001 Sb. Podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci). Pozn.: Podle nového znění 6 odst.9 písm.c) je pro zaměstnance nezdaňována pouze hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných firmou z nedaňových nákladů (viz 25 odst.1 písm.zn ZDP od jedná se o zpřísnění: výjimka se uznává pouze pro pitnou vodu (i balenou - viz závěr KV MFČR v Audop 2/2007 str.11). 2. Závodní preventivní péče v rozsahu předepsaném předpisy 3. Provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo náklady na odborný rozvoj zaměstnanců a rekvalifikaci, s výjimkou nákladů vynaložených na zvýšení kvalifikace 4. Provoz vlastního stravovacího zařízení (kromě hodnoty potravin) nebo příspěvek na stravování zde nově lze příspěvek poskytnout, pokud trvá přítomnost zaměstnance alespoň 3 hodiny. Pozn.: dle NZP 236 lze poskytovat cenově zvýhodněné stravování ve vlastních zařízeních bývalým zaměstnancům, zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené a po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti (nelze jim však poskytnout příspěvek na stravování neplní podmínky přítomnosti na směně min. 3 hodiny).

15 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: Práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu firmy, pracovní či jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak zde se jedná o značně rozšířenou a obecnější formulaci (dříve se týkalo pouze pracovněprávních nároků zaměstnanců). Změna definice vyměřovacího základu pro pojistné Definice vyměřovacího základu pro pojistné (VZ) doznala od opět změny. Podle nového pojetí 5 zákona č.589/1992, o pojistném na sociální zabezpečení (po novelizaci zákonem č.261/2007 Sb.) a podle 3 zákona č.592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je vyměřovací základ definován jako (změny podtrženy): - úhrn příjmů zaměstnance, které jsou předmětem zdanění (tzn. nejsou podle ZDP osvobozeny) a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, zakládajícím účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se přitom rozumí plnění zaměstnanci, které mu bylo poskytnuto v peněžní či nepeněžní formě nebo formou výhody nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Původní vazba plnění, jehož hodnota je zúčtována jako náklad nebo úbytek prostředků zaměstnavatele byla ze zákonů vypuštěna.. Podle tohoto pojetí patří podle výkladu ministerstev nově do vyměřovacího základu pro pojistné od i částka 1% z ceny firemního vozu, užívaného soukromě pracovníkem. Obdobný výklad se uplatňuje od i pro náklady firmy na svoz pracovníků do práce, a již pro rok 2007 platí pro ty částky pojistného na penzijní a životní pojištění, placené firmou, které nejsou u zaměstnance osvobozeny od daně podle 6 odst.9 písm s) a u) (od roku 2008 v úhrnu přes ,- Kč za rok podle 6 odst.9 písm.p). Do VZ se dále jmenovitě nezahrnují: a) náhrada škody podle NZP (poskytovaná pracovníkovi), b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, odměna při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích, o krajích či o hl.městě Praze. c) věrnostní přídavek horníků, d) odměny podle zákona o vynálezech a ZN (pokud nemělo souvislost se zaměstnáním) e) jednorázová sociální výpomoc zaměstnanci při mimořádně závažné situaci f) plnění poskytnutá po skončení zaměstnání k jubileu či ocenění zásluh Reformní změna zákona č.48/1997 Sb., o veřejném, zdravotním pojištění, mění definici zaměstnání pro účely zdravotního pojištění v 2 odst.3.: Zaměstnáním pro účely zdravotního pojištění se rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle ZDP. Definice zaměstnance pro účely zdravotního pojištění se v 5 písm.a) mění a považuje se za něj každý, komu plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle ZDP s uvedenými výjimkami. Odtud se dovozuje, že odvodu zdravotního pojištění budou od podléhat i odměny členů statutárních orgánů (představenstva, dozorčí rady či kontrolní komise)!

16 Strana: 16 Daňové dopady reformy veřejných financí Přehled benefitů Následující tabulka uvádí příklady možností uplatnění daňových nákladů firmy a odtud vazbu na zdanění daného plnění daní ze mzdy a platu a zahrnutí do vyměřovacího základu pro pojistné sociální a zdravotní. Nedaňové náklady mohou být čerpány ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů firmy. Podle obecného principu tzv. triády by měly být obvykle uplatněny varianty A A A nebo N N N. Protože však existuje řada omezení a výjimek, daná zvláštními předpisy (ZDP, NZP, nová definice VZ apod.), je možno využívat určitých výjimek, zároveň je však nutno i respektovat omezení daná předpisy (zejména z hlediska částek osvobozených u zaměstnance). Neomezenost daňových nákladů firmy (např. pro cestovní náhrady) platí pro nestátní organizace za předpokladu, že tyto náklady jsou součástí ujednání v kolektivní smlouvě, vnitropodnikovém předpisu či pracovní smlouvě státní organizace nesmějí jim stanovené limity překračovat. U jednotlivých nároků či benefitů zaměstnanců jsou uvedeny odkazy na ustanoveno ZDP (ve tvaru /odst,písm), z nichž daná varianta vyplývá. A = ANO, N = NE tučně a podtrženě: změny oproti roku 2007 TC = tržní cena NC= nákladová cena (dle účetnictví firmy) ZC = zaplacená cena Způsob plnění Daň.náklad Daň ze mzdy VZ soc.a zdr. firmy pracovníka pojištění.. Dovolená nad základní výměru A A A Cestovní náhrady do limitu A N N nad limit dle hlavy III.NZP A A A 24/2j5 6/7a Osobní ochranné pomůcky, mycí a čístící prostředky pracovní oblečení, stejnokroje A N N 24/2j1 6/7b Peněžní příspěvek na čištění a udržování oděvů A N N 24/2j1 6/7b Náhrady za opotřebení vlastního nářadí A N N 24/2j5 6/7d STRAVOVÁNÍ a NÁPOJE Příspěvek na stravování A (55%) N N 24/2j4 6/9b Provoz vlastního stravovacího zařízení mimo hodnoty potravin A N N 24/2j4 6/9b Nealko nápoje na pracovišti z nedaň.n.firmy N N N 25/1zn 6/9c ale: pokud budou z daň. nákladů firmy A A A

17 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: 17 Ochranné nápoje dle zvl.předpisu a vnitropodnikové normy A N N 24/2j1 6/9c ODMĚNY Odměna za pracovní činnost malého rozsahu (cca do 3 dnů trvání, do 400,- Kč za měsíc) A A A (zdr.poj.) Dohoda o provedení práce (do 150 hodin) A A N Odměny členů statutárních orgánů N A A (zdr.poj.) 25/1d (od ) Odstupné A A N Peněžité vyrovnání dle konkurenční doložky A A A NATURÁLIE Výrobky a služby poskytnuté zaměstnanci 24/2j5 za sníženou cenu A A A (TC = tržní cena, ZC = zaplatil pracovník, (NC) (TC-ZC) (TC-ZC) NC = nákladová cena firmy) VOZIDLO, SVOZ Poskytnutí vozidla firmy zaměstnanci (1% VC) A A A 24/2j5 6/6 od Doprava zaměstnanců do/ze zaměstnání A A A 24/2j5 (TC-ZC) (TC-ZC) U firem- veřejných dopravců A N N 6/9e UBYTOVÁNÍ Přechodné ubytování zaměstnanců na náklady firmy Náklady na přechodné ubytování (i byt, rod.dům) max. 3500,- Kč/měsíc/pracovníka A N N 24/2j5 6/9i částka nad 3500,- Kč/měs/pracovníka A A A JUBILEA Nepeněžní plnění k jubileu při trvání zaměstnaní z nedaň. nákladů firmy do limitu 2 tis.kč ročně N N N 24/2j5 6/9g z daň. nákladů firmy A A A Nepeněžní plnění k jubileu po skončení zaměstnání

18 Strana: 18 Daňové dopady reformy veřejných financí z nedaň. nákladů firmy do limitu 2 tis.kč N N N VZDĚLÁVÁNÍ Odborné vzdělávání zaměstnanců 24/2j3 6/9a (nedosahuje se vyššího stupně vzdělání) A N N ale: mzda zaměstnance pobíraná v době školení A A A Studium pro dosažení vyššího stupně vzdělání (je-li v souladu s potřebami firmy) Školné placené soukromé škole N N N případně A A A REKREACE Poskytnutí rekreace v nepeněžité formě nepeněžně do 20 tisíc z nedaň. nákladů firmy N N N 25/1h3 6/9d z hodnoty nad 20 tisíc z nedaň. nákladů firmy N A A z daňových nákladů firmy (dle vp.předpisu) A A A peněžitý příspěvek na dovolenou A A A VYUŽÍVÁNÍ DALŠÍCH ZAŘÍZENÍ Náklady na zařízení pro uspokojování potřeb zaměstnanců podle kol.smlouvy či vnitřního předpisu (zdravotní, vzdělávací, rehabilitační, rekreační, sportovní, kulturní) Zařízení splňující podmínky 24/(2j1 až 2j3 ) A N N 24/2j 6/9d Provoz vlastního zařízení nesplňujícího podmínky 24(2j1 až 2j3) Náklady převyšující příjmy (ztráta) N N N (každé vlastní zařízení samostatně) 25/1k 6/9d nebo A A A (NC) (TC-ZC) (TC-ZC) Závodní preventivní péče A N N 24/2j2 6/9d Ale: Nadstand.zdrav.péče nehrazená všeob.pojištěním N N N nebo A A A Poplatek za zdrav. vyšetření a paměť. kartu řidiče A N N Pokyn D-300 PUJČKY Půjčka bezúročná či s nižším než obvyklým úrokem 6/9l na bytové účely do 100 tisíc Kč N N N na tíživou finanční situaci do 20 tis.kč N N N (při živelné pohromě až možná 10tinásobná půjčka)

19 Daňové dopady reformy veřejných financí Strana: Leasing od Změna zákona o daních z příjmů (přijatá v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů dále reformní novela ZDP) definuje nové podmínky leasingového nájmu (tedy finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku), a to pro nově uzavřené smlouvy od data účinnosti této novely (tedy od ): Doba trvání leasingu Aby pro nájemce byly náklady, vyplývající z leasingové smlouvy daňově uznatelné, musí nově u movitých věcí doba nájmu trvat nejméně po dobu daňové životnosti předmětu nájmu (určené odpisovou skupinou daného předmětu nájmu podle přílohy č.1 k ZDP), u nemovitostí pak minimálně po dobu 30 let (vyplývá ze změny ustanovení 24 odst.4 písm.a) ZDP). Protože reformní novela ZDP zároveň přeřazuje osobní automobily a automobily kategorie N1 ( malé nákladní ) do druhé odpisové skupiny, znamená to, že doba nájmu u leasingu osobních i nákladních vozů musí nově trvat minimálně 5 let. Tato novela ZDP zároveň ruší možnost zvláštního režimu odepisování předmětu pronájmu u leasingového pronajímatele (podle 30 odst.4 dosavadního ZDP). Pronajímatel tedy bude předmět leasingu daňově odepisovat stejným způsobem jako každý jiný vlastník po dobu jeho daňové životnosti (rovnoměrně či zrychleně). Prodloužením doby finančního leasingu se sleduje sjednocení podmínek pro uplatňování hodnoty tohoto majetku v základě daně bez ohledu na konkrétní formu pořízení majetku (z vlastních zdrojů, na úvěr, finančním leasingem). Další podmínky pro daňové uplatnění nákladů, vyplývajících z leasingových smluv: Reformní novela ZDP ruší limit maximální daňově uznatelné vstupní ceny pro osobní automobily kategorie M1 ve výši Kč, který byl zároveň i limitem celkového nájemného finančního pronájmu leasingové smlouvy na takový automobil (podle ustanovení 24 odst.4 ZDP). Avšak pozor dosavadní omezení u již uzavřených smluv trvá i nadále: podle přechodných opatření k této novele (bod 12) se totiž u smluv o finančním pronájmu, uzavřených do dne nabytí účinností této novely (do ), použije dosavadní znění ZDP, tzn. včetně dosud uplatňovaného limitu celkového nájemného, a to až do ukončení těchto smluv. Reformní novela ZDP zároveň zavádí pro smlouvy o finančním pronájmu (a pro případné dodatky ke stávajícím leasingovým smlouvám), uzavřené od data její účinnosti (od ), novou podmínku, z níž vyplývá určité omezení daňové uznatelnosti nákladů. Vychází z principu,že nájemné finančního leasingu v sobě obsahuje také finanční náklady (úroky) a omezuje daňovou znatelnost těchto úroků, které stanovuje na úrovni 1% z nájemného. Postup vyhodnocení podle návrhu nového ustanovení 25 odst.1 písm.zl) je následující : Toto ustanovení nejprve definuje tzv. finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu majetku, který lze odepisovat těmito finančními výdaji (náklady) se rozumí 1% z úhrnu nájemného. Dále pak zákon stanovuje určitou hranici významnosti: teprve pokud tyto finanční výdaje (náklady) (ze všech nových smluv finančního pronájmu) za zdaňovací období (nebo za období, za něž se podává daňové přiznání) převýší částku 1 milión Kč, pak se stávají daňově neuplatnitelnou složkou nákladů. Odtud vyplývá, že vyloučení 1% nájemného leasingu z nákladů

20 Strana: 20 Daňové dopady reformy veřejných financí se týká pouze těch firem, u nichž roční náklady leasingu převýší 100 miliónů Kč. Srážková daň z nájemného placeného zahraniční leasingové společnosti V případě, kdy bude nájemné za finanční pronájem placeno leasingové společnosti, která není rezidentem v ČR (a nemá zde stálou provozovnu), pak dosavadní srážková daň ve výši 1%, odváděná našemu správci daně z těchto plateb, se zvyšuje na 5% ( 36 odst.1 písm.c) novely ZDP). Ve vazbě na bod 12 přechodných ustanovení novely by se toto zvýšení mělo týkat až leasingových smluv, uzavřených ode dne nabytí účinnosti novely. 7. DPH po reformě Změny v DPH od : Změna snížené sazby DPH z 5% na 9%. Možnost požádat správce daně o závazné posouzení pro zařazení zdanitelného plnění do sazby DPH (za poplatek 10 tisíc Kč). Snížená sazba u bytové výstavby Opravy a přestavby bytové výstavby ( 48 ZoDPH) Od se bude snížená sazba (tj.9%) nadále uplatňovat na stavební a montážní práce spojené se změnou nebo opravou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem. Pokud se tyto práce provádějí na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení. Toto ustanovení platí však pouze dočasně do pak by měla nastoupit základní sazba. Definice pojmů ( 4 odst.1 za): Bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které je více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je tomuto účelu určena. Rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení s obdobnou charakteristikou, v níž jsou maximálně 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví. Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na bydlení. Sociální bytová výstavba ( 48a ZoDPH) Snížená sazba se od uplatní při stavebních a montážních pracích spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, rovněž při změně nebo opravě takové dokončené stavby. Snížená sazba se uplatní také v případech, kdy se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům nežli k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení. Snížená sazba se uplatní i při převodu staveb pro sociální bydlení (pokud není osvobozen podle 56 ZoDP).