Návrhu územního plánu MĚRUNICE. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění,

Transkript

1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ Návrhu územního plánu MĚRUNICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, ve změnách daných přílohou k zákonu č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zpracovali: p.g. Jiří Maňour, CSc. (držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) RNDr. Milada Maňourová Praha, únor 2011, doplněno leden 2013

2 OBSAH 1. Úvod Obsah a cíle návrhu územního plánu Zhodnocení vztahu návrhu územního plánu k cílům ochrany životního prostředí a koncepcím územního rozvoje Rozsah navrhovaného územního plánu ve vztahu k územně plánovacím dokumentacím vyššího stupně Vztah územní ochrany životního prostředí k navrhovanému územnímu plánu Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace Stav životního prostředí březenské souvrství (svrchní coniac) vápnité jílovce, slínovce, vápnité prachovce teplické souvrství (spodní střední coniac); silicifikované jílovité vápence a slínovce starosedelské souvrství (paleogén neogén), tufity, ojediněle s polohami diatomitu a nebo uhelných sedimentů mostecké souvrství (spodní miocén), jíly, písčité jíly mostecké souvrství (spodní miocén), písky mostecké souvrství (spodní miocén), jíly, písky, písčité jíly Předpokládaný vývoj území v případě nezpracování územního plánu Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované varianty územně plánovací dokumentace Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení Popis navrhovaných opatření Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územně plánovací dokumentace na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Závěr Návrh stanoviska

3 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Rozvojové plochy pro bydlení a jejich postupné užití... 5 Tabulka 2: Plochy pro rozvoj aktivit mimo bydlení... 6 Tabulka 3: Průměrné měsíční teploty ve C, stanice Kopisty v letech Tabulka 4: Průměrné měsíční úhrny srážek v mm, stanice e (období ) Tabulka 5: Charakteristika klimatických regionů dle vyhlášky 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, v platném znění Tabulka 6: Některé klimatické parametry území podle měření na meteorologické stanici Doksany v roce Tabulka 7: Imisní koncentrace SO2 v roce Tabulka 8: Imisní koncentrace PM10 v roce Tabulka 9: Imisní koncentrace NO2 v roce Tabulka 10: Imisní koncentrace NOx v roce Tabulka 11: Imisní koncentrace troposférického O3 v roce Tabulka 12: Zastoupení různých druhů povrchů ve správním zemí Tabulka 13: Charakteristiky zemědělské půdy v ploše pro založení rybníka Tabulka 14: Orná půda na území plochy M6 navržené ke sportovně rekreačnímu využití SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Území evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 v širším okolí (hranice správních celků jsou vyznačeny fialovou linií) Obrázek 2: Výřez ze základní vodohospodářské mapy 1: Bílina Obrázek 3: Dobývací prostory (modrá šrafa) a poddolovaná území (hnědá šrafa) Obrázek 4: Chráněné ložiskové území e Obrázek 5: Klimatické oblasti ČR v širší oblasti správního území (v červeném oválu) dle členění ČHMÚ Obrázek 6: Výřez ze Základní vodohospodářské mapy 1: Bílina Obr. 7: Půdy v širším okolí Obrázek 8: Podrobná geologická mapa s vysvětlivkami Obrázek 9: Sesuvná území ve správním území a v okolí

4 1. Úvod Dokumentem, který stanovuje potřebu zpracování SEA na nově zpracovaný územní plán sídelního útvaru e je stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství, Krajského úřadu Ústeckého kraje, č.j. 2911/ZPZ/2009/SEA ze dne Požadavek upřesňuje okruhy problémů, jimiž se má SEA zabývat takto: Zpracovatel se zaměří na vlivy záměrů na poměry dotčené oblasti s ohledem na možnost celkového negativného ovlivnění složek životního prostředí: Plocha pro rekreaci s využitím vodních ploch, rybníků a Lužické nádrže. Plocha pro sportoviště včetně přístupové a pracovaní zóny. Plocha pro rozvoj agroturistiky. Plochy pro výstavbu ubytovacích a turistických zařízení. Výrobních ploch pro rozvoj malého a středního podnikání. Rozšíření zemědělských areálů. Plochy pro těžbu písku (p.p.č. 861/2, k.ú. e). Založení nových vodních ploch. Z tohoto přehledu nejsou v návrhu územního plánu zařazeny výrobní plochy pro rozvoj malého a středního podnikání a plocha pro rozvoj agroturistiky a záměry plocha pro rekreaci s využitím vodních ploch, rybníků a Lužické nádrže a plochy pro těžbu písku jsou navrženy jako územní rezerva, což zajišťuje ochranu plochy pro uvedený způsob využití, ale neumožňuje jeho realizaci bez změny územního plánu, takže nejsou v tomto vyhodnocení podrobněji reflektovány. Již na základě zadání vydala Správa CHKO České středohoří Litoměřice stanovisko, že návrh územního plánu obce e nebude mít vliv na evropsky významné lokality v řešeném ani navazujícím území nejsou žádné evropsky významné lokality, záměr nepřesáhne nadregionální měřítko, na území CHKO nejsou zřízeny žádné ptačí oblasti. Dále vyjádřila požadavek na dohodu o návrzích využití ploch pro záměr těžby písku, vytvoření rekreačního místa na vodní nádrži Lužice II a využití areálu azylového tábora Červený Újezd. Prvé dva případy vymezil návrh ÚP jako územní rezervy, takže pro jejich případnou realizaci by bylo nutno zpracovat změnu územního plánu. Areál azylového tábora v Červeném Újezdě patří do Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Je zařazen do ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s legislativou, tedy do specifických ploch dle 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. 1 Rizika 1 Plochy specifické se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, 4

5 vyplývající z případné potřeby změny funkčního využití jsou eliminována požadavkem na prověření změny využití území územní studií. Teprve po jejím zpracování bude případně provedena změna územního plánu. 2. Obsah a cíle návrhu územního plánu Územní plán je zaměřen na umožnění celkového rozvoje obce. Podpora možností výstavby nových rodinných domů, vedoucí ke zvýšení komfortu bydlení a celkovému zkvalitnění života v obci, doprovázenému zvýšenou pohodou obyvatel. Posílení atraktivity obce pro její obyvatele by měl přinést rozvoj možností jednak zaměstnání v místě, jednak umožnění rekreace a sportovního vyžití v místě. K umožnění dlouhodobého rozvoje bydlení směřuje návrh využití několika území pro výstavbu rodinných domů ve 3 časových etapách a ještě s územní rezervou pro výstavbu v pozdější době. Jedná se celkem o 114 rodinných domů, z toho 83 v ích a 31 v Žichově. Návrh předpokládá počet domů v jednotlivých etapách, ale ne v územní rezervě, ten však lze odhadnout podle rozlohy území (viz též tab. č. 1). Výstavba v 1. etapě je navržena v ích pro 60 rodinných domů, z toho 25 v jediném rozvojovém území M7, v dalších 5 územích pro zbývajících 35 domů. V 2. etapě je vyčleněna plocha pro výstavbu 38 rodinných domů. V Žichově je v 1. etapě navržena plocha pro výstavbu 19 rodinných domů, z toho 16 ve dvou souvislých územích. Ve 2. etapě je navrženo území pro výstavbu dalších 12 rodinných domů. Tabulka 1: Rozvojové plochy pro bydlení a jejich postupné užití 2 (kódy ploch jsou stejné jako na výkresech územního plánu; ÚR územní rezerva) Plocha Etapa 1 Etapa1 Etapa 2 Etapa 2 ÚR ÚR (ha) (ha) (počet RD) (ha) (počet RD) (počet RD * ) M2 0,83 6 2,07 14 M3 1, ,75 25 M4 1, ,81 6 M5 0, M7 3, ,51 18 M8 0, Z1 1,26 8 0,54 3 Z3 0,21 2-0,37 3 Z4 0,11 1-0,1 1 vězeňství, sklady nebezpečných látek; do těchto ploch lze zahrnout pozemky související technické a dopravní infrastruktury. 2 Na základě výsledku společného jednání a pokynů pro úpravu došlo v rámci úpravy návrhu územního plánu k redukci a úpravě vymezení ploch M6, M7, Z5 a Z1 a k úplnému vypuštění ploch M3, M4, M5, M9, Z3 a Z4. 5

6 Z5 1,24 8 1,38 9 *Odhad, není stanoveno návrhem ÚP Jak je patrno z rozsahu navrhované 1. etapy výstavby rodinných domů, reagující bezprostředně na aktuální požadavky obce, u kterých je možno soudit, že vycházejí z aktuálních potřeb obyvatel, existuje na rozvoj bydlení značný tlak, který po uspokojení požadavků místních obyvatel na změnu bydlení opadne. Dojde-li k rozvoji nejen v oblasti bydlení, ale také nabídky pracovních příležitostí a v terciární sféře, je i další rozvoj obydlenosti obou obcí na správním území možno pokládat za reálný. Nabídku pracovních míst lze očekávat v důsledku využití ploch navržených pro rozšíření zemědělských areálů (území navazující na plochy současné zemědělské výroby v rozloze 1,11 ha), s možností využití pro zemědělskou výrobu i nově navrženou vodní plochu (chov vodní drůbeže nebo ryb), primárně sloužící jako krajinotvorný a ekostabilizační prvek. Významnou nabídkou pracovních míst by mohla být i nová rekreační zóna s ubytovacími možnostmi u vodní nádrže Loučná, o jejíž využití zatím není aktuální zájem. Menší význam by v tomto ohledu mělo sportovně rekreační území u obce, sloužící pravděpodobně pouze pro místní obyvatele. K pohodě obyvatel by měla přispět jednak výstavba ČOV pro Žichov a vytvoření hnojiště mimo obce a veřejné komunikace. S postupným využitím po etapách se mimo záměry bydlení uvažuje pouze v případě sportovně rekreačního areálu u rybníka v ích. Plochy pro umožnění těžby písku a pro hromadnou rekreaci u vodní nádrže Loučná jsou navrženy jako územní rezerva (viz též tab. č. 2). Tabulka 2: Plochy pro rozvoj aktivit mimo bydlení Plocha Funkce Plocha (ha) ÚR celkem M1 ZV + veřejná zeleň 1, ,11 M6 rekreace, sport 2,15 1,93 3,25-7,33 M9 ZV - hnojiště 0, ,82 M10 vodní plocha 2, ,77 M11 těžba písku ,96 2,96 Z2 ČOV 0, ,21 Z6 hromadná rekreace * ,5 5,50 * ZV zemědělská výroba; ** s ubytováním (hotel, bungalovy, karavany), celkem 150 lůžek 6

7 3. Zhodnocení vztahu návrhu územního plánu k cílům ochrany životního prostředí a koncepcím územního rozvoje 3.1. Rozsah navrhovaného územního plánu ve vztahu k územně plánovacím dokumentacím vyššího stupně Návrh územního plánu je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, kterou jsou Zásady územního rozvoje Usteckého kraje (ZUR UK vydané na základě usnesení ZUK Č. 23/25ZJ201 1 ze dne a účinné od ZÚR ÚK zpřesňují vymezení specifické oblasti SOB5 Specifická oblast Mostecko, ve které je zahrnuto území řešené návrhem UP. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ve specifické oblasti ZUR UK zpřesňují úkoly územního plánování stanovené v PÚR 2008, které jsou v předložené dokumentaci respektovány a v textové části odůvodnění podrobně vyhodnoceny. V obecné poloze je v souladu s PÚR ČR, požadující ve Specifické oblasti Mostecko SOB5 prioritně: - obnovu krajiny včetně vodního režimu, obnovy dopravního systému a polyfunkčního využití krajiny a zastavěného území v případě, že dojde k rozšíření povrchové těžby hnědého uhlí - stanovení regulativů pro ochranu přírody a krajiny a zastavěného území - vymezení a ochranu ploch nezbytných pro vytvoření souvislých veřejně přístupných zelených pásů, vhodných pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny, což se promítá do návrhu území pro sportovně rekreační využití přilehlého k rybníku v ích, vzniku nové vodní plochy, vymezení lokálního územního systému ekologické stability a respektování historických krajinných vazeb v návrzích na nové plochy pro individuální bydlení venkovského typu. Vznik a rozvoj nových lesních porostů by byl v kolizi s ochranou zemědělského půdního fondu, půdy ve správním území jsou mimo současné lesy zpravidla vysoké bonity. V dlouhodobé perspektivě vznikne specifický lesní porost revitalizací lomu na Stříbrníku, jež je umístěn v dobývacím prostoru, jenž je územním rozhodnutím předcházejícím návrh územního plánu. Návrh rekreačního území s ubytováním do 150 lůžek u vodní nádrže Lužice, prezentovaný ve fázi územní rezervy, je jediným tématem vykazujícím nadmístní 3 Údaje o vydaných ZÚR Ústeckého kraje byly dodatečně aktualizovány. 7

8 rozsah. Lze k němu vztáhnout požadavek polyfunkčního využití krajiny regionu SOB5 ve vazbě na blízká průmyslová města s nedostatkem rekreačních příležitostí pro jejich obyvatele. Návrh ÚP upřesňuje v řešeném území koridor cyklostezky C25 Chemnitz Most Doksy a stanovuje územní ochranu koridoru pro dvojnásobné vedení 400 kv, TR Chotějovice TR Výškov. Koridor je sledován v ZUR UK jako územní rezerva ER5 se stanovenou šířkou koridoru v místech novostavby 1 000m, v místech souběhu se stávajícím vedením 400m. Návrh UP rovněž zpřesňuje plochy a koridory USES regionální úrovně: RBK 588 Jánský vrch, Spičák Velký a Malý Vraník a RBK 589 Velký a Malý Vraník K13, které jsou situovány na jihozápadní hranici řešeného území. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR) nastolují požadavky na revitalizaci nedostatečně využitých a zanedbaných areálů a ploch typu brownfields a podporu rozvoje místních ekonomických aktivit prostředky územního plánování při zohledňování požadavků ochrany přírody a krajiny, včetně jiných žádoucích forem využití území zejména rekreace a cestovního ruchu. Těmto požadavkům návrh ÚP vyhovuje, i když se v tomto smyslu nejedná o zásadní území z hlediska kraje, kterým je bezpochyby pánevní oblast s těžbou uhlí a navazujícím průmyslem. Návrh ÚP nevybočuje ani z hranic daných požadavky na uchování rázu krajinných celků, které zasahují do řešeného území. Úkoly pro upřesnění podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje uvedené v ZUR UK jsou návrhem UP naplněny akceptováním ochranného režimu na úseku ochrany přírody a vymezením USES s tím, že pozornost zaměřuje zejména na podmínky využívání zemědělských území. Řešení návrhu UP ve svém odůvodnění konstatuje soulad s plánem péče o CHKO řešení respektuje jeho zónování a eliminuje nežádoucí zásahy do hodnot území. Dílčí kroky k naplňování charakteristiky krajiny a krajinných celků (5a a 5b) jsou řešením návrhu UP respektovány a naplněny takto: 1. CHKO České středohoří Lounské středohoří (5b), kde ZÚR navrhuje následující dílčí kroky: - Preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot. o Návrh ÚP není v rozporu s plánem péče o CHKO, respektuje zónování CHKO. - Stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech, mj. cestou uvážlivé podpory cestovního ruchu, turistiky, rekreace, v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny, a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku. o Pro stabilizaci obyvatelstva bylo navrženo odpovídající množství zastavitelných ploch. Pro tradiční formy zemědělství jsou v ÚP vymezeny plochy zemědělské výroby s přiměřeným prostorem rozvoje. - Podporovat vhodné tradiční formy zemědělství - zejména ovocnářství, pastevectví 8

9 o Návrh ploch pro zemědělství, jejich značný rozsah v řešeném území a návrh ploch výroby vytváří předpoklady i pro tradiční formy zemědělství. - Individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. o Pro ochranu dochovaných hodnot krajinného rázu, které by mohly být ovlivněny v souvislosti s návrhem ploch je součástí územního plánu vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. - Zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (vulkanity). o Územní plán nenavrhuje podobné záměry - Zamezit umisťování vertikálních staveb nadmístního významu a pohledově exponovaných lokalitách (elektrické vedení, telekomunikační zařízení, větrné elektrárny apod.). o Elektrické vedení je navrhováno v trase stávajícího vedení jeho zkapacitněním. Jiné takto významné stavby nejsou územním plánem navrhovány. 2. CHKO České středohoří Milešovské a Verneřické středohoří (5a), kde ZÚR navrhuje následující dílčí kroky: - preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast) o Návrh ÚP není v rozporu s plánem péče o CHKO, respektuje zónování CHKO. - ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity. o Tento požadavek se nedá naplnit v rámci územního plánování, lze podpořit akceptací limitů na úseku ochrany přírody, vymezením ÚSES a vymezením PRZV na nezastavěných územích. - stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku, o Pro stabilizaci obyvatelstva bylo navrženo odpovídající množství zastavitelných ploch. Pro tradiční formy zemědělství jsou v ÚP vymezeny ploch zemědělské výroby s přiměřeným prostorem rozvoje. - zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin (zejména se jedná o čediče, znělce, štěrkopísky), o ÚP nenavrhuje podobné záměry. 9

10 - individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. o Pro ochranu dochovaných hodnot krajinného rázu, které by mohly být ovlivněny v souvislosti s návrhem ploch je součástí územního plánu vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. - koordinovat rozvoj krajiny s dosažením cílových parametrů Labské vodní cesty mezinárodního významu. o Požadavek je mimo řešené území Vztah územní ochrany životního prostředí k navrhovanému územnímu plánu Ochrana životního prostředí na mezinárodní úrovni Klimatické změny Ochrana klimatu, spočívající v omezování emisí skleníkových plynů a zejména oxidu uhličitého se dotýká pouze velkých emitentů. Ve správním území se podniky, dotčené smluvním omezováním emisí CO2, nevyskytují. Ochrana přírody Cílem ochrany na mezinárodní úrovni jsou území, vymezená v soustavě Natura 2000 zákonem č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/2004 Sb. V řešeném správním území se taková území nevyskytují. Nejbližší evropsky významné lokality (dále též EVL) soustavy Natura 2000 jsou (viz též obr. 1): - Hořenec - Číčov (kód CZ ) se nachází asi 1 km jižně od hranice správního území na rozloze 20,8310 ha ve výšce m n. m.; částečně se překrývá s přírodní rezervací Číčov; prioritním druhem ochrany je zde přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). - Sinutec - Dlouhý kopec (kód CZ ) nachází se asi 2,5 km jižně hranice správního území a 1 km jižně od předchozí EVL, na ploše 31,5786 ha, ve výšce m n. m.; prioritním druhem ochrany je i zde přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). 10

11 - Všechlapy - Kamýk (kód CZ ) se nachází asi 0,8 km jižně od hranice správního území na ploše 12,0851 ha, ve výšce m n. m.; prioritním druhem ochrany je i zde přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). - Vrch Milá (kód CZ ) se nachází asi 6 km na JV od hranice správního území, na ploše 5,4900 ha, ve výšce m n. m.; částečně se překrývá s přírodní rezervací Milá; prioritním druhem ochrany je saranče (Stenobothrus eurasius). Obrázek 1: Území evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 v širším okolí (hranice správních celků jsou vyznačeny fialovou linií) 11

12 Ochrana životního prostředí na vnitrostátní úrovni Ochrana ovzduší Zákon o ochraně ovzduší tuto problematiku řeší v 7 pojednávajícím o zvláštní ochraně ovzduší. V odstavci 1 zavádí pojem oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Katastrální území e leží v zóně Ústeckého kraje a spadá do oblasti stavebního úřadu Bílina. Podle dat z roku 2008 bylo odborem ochrany ovzduší MŽP zpracováno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou vzduchu. V oblast stavebního úřadu v Bílině, pod který e spadají, nebyla dle tohoto vyhodnocení zaznamenána zhoršená kvalita ovzduší ve sledovaných parametrech PM10 % (denní imisní limit), NO2 (roční imisní limit) a B(a)P (cílový imisní limit). Z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace jsou sledovány odlišné parametry znečištění. V CHKO České středohoří bylo zaznamenáno překročení imisních nebo cílových limitů znečištění na 99,2 % plochy, převážně v důsledku překročení cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) na 98,4% plochy CHKO. U dalších sledovaných polutantů NOx a SO2 nedošlo v okolí k překročení imisních limitů, v celé CHKO došlo k překročení ročního imisního limitu na 4,1 % plochy v případě NOx a 0,04 % jak v případě ročního imisního limitu, tak zimního průměru u SO2. Ochrana vod Hlavním vodním tokem protékajícím správním územím je Lužický potok s malým levostranným přítokem od Žichova (viz též obr. 2), řazený Nařízením vlády č. 71/2003 Sb., v platném znění, o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, mezi kaprové vody. Kmenovým tokem je Bílina, u které jsou novelou Nařízení č. 169/2006 Sb. uvedeny jako ukazatele s nesplněnou hodnotou Programu snížení znečištění povrchových vod amonné ionty, volný amoniak a rozpuštěný kyslík pokles koncentrace pod 6 mg/l. Podle vyhlášky 470/2001 Sb. není Lužický potok zařazen mezi významné vodní toky. 12

13 Obrázek 2: Výřez ze základní vodohospodářské mapy 1: Bílina Podzemní vody, využívané jako vodní zdroje v oblasti pod vrchem Plešivec a v nivě Žichovského potoka, nemají stanovena ochranná pásma. Správní území se nepřekrývá s žádnou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. CHOPAV se nenachází ani v širším okolí. Ochrana půd Ochrana zemědělské půdy je reálně založena na ustanovení zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (dále též ZPF) jako jedné ze základních složek životního prostředí. Požaduje se zejména (viz 4 v části III cit. zákona) použít pro nezemědělské účely především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí půdy ze ZPF, je nutno zejména: a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu, c) při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu, 13

14 d) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace. Při územně plánovací činnosti je nutno vycházet z podmínek ochrany zemědělského půdního fondu a respektovat povinnosti této ochrany uvedené v části IV, 5 a odst. (1) cit. zákona: Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů (stavební zákon) zajištěna, jsou pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany ( 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. V řešeném území je nutno připomenout existenci aktivního dobývacího prostoru a těžby nerostů jako činnosti, pro kterou jsou rovněž stanovena pravidla ochrany ZPF nebo půdy určené pro plnění funkcí lesa (dále též PUPFL) s akcentem na možnost rekultivace půdy k původním účelům. Ochrana PUPFL je dána zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon). Vychází se z definice, že les je národním bohatstvím, tvořícím nenahraditelnou složku životního prostředí. Základní zásadou je, že Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.(cit. 13, odst. 1 lesního zákona). Dále jsou stanoveny podmínky, jež je potřeba dodržovat při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněné oblasti Dominantní roli v ochraně přírody a krajiny ve správním území hraje Chráněná krajinná oblast České středohoří, v jejíž západní části e leží. Území leží z velké části ve IV. zóně ochrany (nejnižší stupeň ochrany), na sv. katastru se uplatňují i III. a II. zóna ochrany (viz příloha koordinační výkres). Chráněná krajinná oblast České středohoří byla vyhlášena v roce Svou rozlohou 1063 km 2 zaujímá převážnou část stejnojmenného geomorfologického celku 14

15 (1265 km 2 ). Je druhou největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Jejím posláním je uchovat jedinečné přírodní hodnoty a krajinný ráz tohoto rozsáhlého území na severu Čech. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny, většinou čedičového typu a dále trachytické a andezitické horniny do tvaru kup nebo mimo okolí řešeného území také příkrovů. Území se nachází u západního okraje středohoří a je obklopeno méně nápadnými vrchy. Z mineralogického hlediska je oblast světově proslulá výskytem českého granátu na Třebenicku a Třebívlicku, nacházel se ale také u. Specifické přírodní podmínky jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Lesnatost území je menší než 30 % přičemž porosty bývají mozaikovitě rozdrobeny do menších ploch. Velké lesní komplexy chybějí. V původním složení převažovaly dubohabrové háje, květnaté bučiny, subxerofilní a acidofilní doubravy. Dnešní porosty si zachovaly do jisté míry přirozenou druhovou skladbu, která uchránila středohorské lesy před zničujícím účinkem donedávna působícího imisního zatížení. Živočišstvo odpovídá druhovou rozmanitostí širokému spektru přirozených stanovišť, kterými je České středohoří známé. Nejzajímavější zástupce bychom našli mezi bezobratlými, zvláště mezi hmyzem a měkkýši, ale za pozornost stojí i někteří obratlovci, např. ještěrka zelená, vydra říční, čáp černý, bobr evropský a mihule potoční. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami. V rámci chráněné krajinné oblasti je vyhlášeno 43 maloplošných chráněných území s přísnějším režimem ochrany (5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a 18 přírodních památek). Nacházejí se vesměs mimo správní území. Nejbližší jsou uvedeny níže: Jánský vrch národní přírodní památka, cca 3 km z. hranice správního území, v níž je na ploše 11,9 ha chráněn plochý čedičový hřbet s výskytem vzácných sucho- a teplomilných společenstev. Vyskytuje se tu ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), kavyl Ivanův (Stipa joannis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kozinec bezlodyžný (Astragalus 15

16 excapus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Prokázán je také výskyt ohrožených druhů motýlů vázaných na bezlesí nebo lesostep, jako jsou např. soumračník skořicový (Spialia sertorius), ostruháček trnkový (Satyrium spini) nebo bělásek ovocný (Aporia crataegi). Číčov přírodní rezervace, cca 1,2 km jz. od j. hranice správního území, částečně se překrývá s EVL Hořenec - Číčov (viz výše). Vedle výskytu prioritně chráněného přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) je lokalita významná výskytem teplomilných společenstev stepního charakteru se silně ohroženým koniklecem lučním českým (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a dalšími chráněnými zástupci, jako je kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), sesel fenyklový (Seseli hipomarathrum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), dále pak rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), mateřídouška časná pravá (Thymus praecox subsp. praecox), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochna písečná (Potentilla arenaria) aj. Lokalita je rovněž chráněna pro výskyt minerálů, zejména výskytem vínově až světle medově žlutých, často průzračných krystalů aragonitu až 30 cm dlouhých. Milá již dosti vzdálená přírodní rezervace (asi 6,5 km na JZ) se částečně kryje s EVL Vrch Milá (viz výše). Jde o skalnatý čedičový vrch, kde jsou vedle prioritně chráněného sarančete (Stenobothrus eurasius) chráněna teplomilná skalní a stepní společenstva s výskytem chráněných a vzácných rostlin jako hlaváček jarní (Adonis vernalis), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) nebo modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum). Tobiášův vrch přírodní památka ležící cca 1,5 km od j. hranice správního území. Ochrana je na bezlesém pahorku o výměře necelých 2 ha zaměřena především na obnovu a uchování podmínek pro výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, mezi nimi i kriticky ohroženého koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) s hlaváčkem jarním (Adonis vernalis), kavylem Ivanovým (Stipa pennata) a modřencem květinovým. Zjištěn byl rovněž výskyt křepelky polní (Coturnix coturnix /L./), motáka pilicha (Circus cyaneus), strnada zahradního (Emberiza hortulana) a bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Kuzov přírodní památka, cca 4,5 km v. hranice správního území je z části zalesněný tefritový kopec, představující útočiště pro chráněné teplomilné rostliny. Roste zde např. tařice skalní (Aurinia saxatilis), koniklec luční (Pulsatilla pratensis 16

17 subsp. bohemica), kavyl Ivanův (Stipa pennata), bělozářka liliová (Anthericum liliago) či česnek tuhý (Allium strictum). Faunu zastupuje např. liška obecná (Vulpes vulpes), káně lesní (Buteo buteo) či zmije obecná (Vipera berus). Na úpatí Kuzova jsou vyvinuty granátové štěrky s pyropem (český granát). Významné krajinné prvky V řešeném území se nevyskytují regostrované významné krajinné prvky (VKP). VKP definované zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se zde neuplatňují, protože celé zemí je chráněno vyšší formou ochrany v rámci CHKO České středohoří. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Je realizován ve třech hierarchicky uspořádaných úrovních, z nichž je do návrhu územního plánu implementována část regionální sítě (skladebné části nadregionální úrovně se nevyskytují) a komplexně navržena síť lokální úrovně, navazující na návrh lokálního ÚSES zpracovaného v Generelu lokálního ÚSES v roce Ze skladebných prvků regionální úrovně zasahuje na území Měrunib velmi malou plochou regionální biocentrum (RBC) 1325 Malý a Velký Vraník, nacházející se většinou jižně od k.ú. e. Jde o území lesních i nelesních (stepních) společenstev s významným podílem rozptýlené zeleně na mezích a kolem cest. Je směrem k západu propojeno regionálním biokoridorem (RBK) 255 Janský vrch M. a V. Vraník, určeným především k migraci xerotermních a subxerotermních společenstev s RBC Janský vrch, jež se nalézá již mimo území. Velmi malou částí se na území uplatňuje rovněž subxerotermní až mezofilní lesní RBK M. a V. Vraník K 13. Na místní úrovni bylo vymezeno celkem 9 lokálních biocenter (LBC). Jsou většinou situovány u okraje území na zalesněných vrších, charakterizovaných jako biocentra habrových a bukových doubrav, event. dubových bučin (II. a III. vegetační stupeň). V LBC 8 je lesní část (drobné lesíky) kombinovaná se dvěma malými rybníky na Lužickém potoce a jeho malém přítoku, jejich břehovými porosty a zarůstajícími loukami. Na vrchu Granátka je vymezeno 17

18 částečně funkční LBC 4 v území tvořeném mozaikou habrové doubravy s nelesními stepními společenstvy a teplomilnými křovinami v místech bývalé těžby granátů. Kolem vodní nádrže Lužice II je navrženo LBC, tvořené habrovou doubravou v kombinaci s luhem úzké potoční nivy, vodní nádrží a nelesními plochami v krátkých prudkých sesuvných svazích. Jediným LBC umístěným centrálně v řešeném území je plocha luhu úzké potoční nivy Lužického potoka nad soutokem se Šachetní strouhou včetně zarůstající plochy luk i bývalých polí s mezemi v mírném svahu nad potokem (LBC je funkčí jen částečně). Propojení jednotlivých LBC je zajištěno lokálními biokoridory (LBK). Jsou vázány na malé vodní toky - Lužický potok a ký potok a Šachetní strouhu, nebo lemují okraje lesních mezofilních společenstev, což je vzhledem k umístění LBC hojnější případ. V místech, kde nebylo možno vymezit z metodických důvodů LBK, jsou jako propojení celého systému navrženy interakční prvky, liniové přírodní prvky v krajině vázané v daném případě převážně na břehový doprovod drobných vodních toků a na stromořadí kolem cest. Interakční prvek navržený kolem severního okraje zastává izolační a hygienickou funkci. Přírodní parky Správní území ani jeho blízké okolí neleží v prostoru žádného přírodního parku. Nejvíce se k němu blíží přírodní park Dolní Poohří (cca 15 km jv.), dále pak přírodní park Džbán (cca 18 km jižně) a přírodní park Východní Krušné hory (cca 25 km sev.). Památné stromy Jako památné stromy jsou v ích registrovány dvě lípy v centru obce u kostela sv. Stanislava. U západní zdi kostela je to lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) s obvodem kmene 380 cm a s výškou cca 20 m. Na straně proti budobě obecního úřadu se jedná o lípu srdčitou (Tilia cordata) s obvodem kmene 285 cm a s výškou cca 16 m. Velmi dobře utvářená je rovněž lípa v zahradě u domu č.p. 52. V severní části obce a dále podél potoka jsou soustředěny statné jírovce. V parkové úpravě u břehů rybníka v jižní části se nacházejí méně obvyklé morušovníky. Na rozlehlé návsi v Žichově je statný javor klen a další vzrostlé stromy (lípy, jírovce) působící v centru obce velmi dobře. 18

19 Ochrana horninového prostředí a surovinových zdrojů V současnosti je předmětem těžby těleso olivinického nefelinitu ( čediče ) tvořící vrch Stříbrník. Jde o výhradní ložisko B e, pro jehož ochranu jsou stanoveny dva dobývací prostory e I a e a chráněné ložiskové území e (viz obr. 3 a 4). V tříetážovém zahloubeném lomu se dobývá stavební kamenivo. Obrázek 3: Dobývací prostory (modrá šrafa) a poddolovaná území (hnědá šrafa) Obrázek 4: Chráněné ložiskové území e 19

20 4. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace 4.1. Stav životního prostředí Klimatické poměry Podle rajonizace klimatických oblastí (QUITT, 1973) se správní území nachází v mírně teplé podoblasti MT 11, která je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírně teplým jarem i podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika klimatické oblasti MT 11 (teploty v ºC a srážky v mm): - Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Tabulka 3: Průměrné měsíční teploty ve C, stanice Kopisty v letech (Vzdálenost cca 25 km). měsíc rok Øteplota -1,5-0,5 3,5 8,2 13,6 16,5 18,1 17,5 14,0 8,3 3,3-0,2 8,4 Řešené území se nachází v oblasti s průměrnou teplotou nad celorepublikovým průměrem. Roční srážkový úhrn se pohybuje naopak pod celorepublikovým průměrem. Rozložení srážek v průběhu roku ukazuje následující tabulka. 20