EKONOMICKÁ GEOGRAFIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EKONOMICKÁ GEOGRAFIE"

Transkript

1 EKONOMICKÁ GEOGRAFIE Distanní studijní opora Pracovní text Autoi: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc., RNDr. Jií Vystoupil, CSc. Masarykova univerzita v Brn Ekonomicko správní fakulta Brno, íjen

2 Identifikace modulu Znak EKOGEO Název Ekonomická geografie Urení Hospodáská politika a správa Regionální rozvoj a správa Autoi RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc., RNDr. Jií Vystoupil, CSc. Garant Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Cíl Vymezení cíle Cílem základního kurzu ekonomické geografie je seznámit studenty se souasným stavem rozvoje ekonomické geografie jako základní geografické disciplíny, která si staví za cíl a základní úkoly objasnní prostorové organizace spoleensko ekonomického systému. Výuka klade draz pedevším na pojmové, teoretické a metodologické základy ekonomické geografie, což umožní studentm seznámit se s poznávací rolí disciplíny a s jejími elementárními výzkumnými metodami a postupy. Konkrétní empirický materiál, jehož analýza je pedmtem kontrolních otázek je zamen tak, aby obsáhnul na vybraných píkladech zákonitosti a tendence ovládající i podmiující rozmístní spoleensko-ekonomických jev a proces souasného svta. Dovednosti a znalosti získané po studiu text Posluchai porozumí základním problémm a úkolm ekonomické geografie, zejména prostorové organizaci socioekonomického systému a aktivit vetn regionáln - geografického pehledu. Smyslem domácí studijní pípravy je pochopení pojmového aparátu, vcných souvislostí vetn základních metod a zopakování regionáln - geografických znalostí ze stedních škol. V neposlední ad získají posluchai schopnost hodnotit píiny a dsledky regionálních rozdíl hlavních sociáln geografických a ekonomických jev a proces. -2-

3 asový plán asová náronost prezenní ást samostudium cviení 8 hod. 20 hod. 20 hod. Celkový studijní as 48 hod. Harmonogram (pedmt je zaazen do 1. semestru) pednášky íjen prosinec cviení (odevzdání výsledk) - leden Zpsob studia Studijní pomcky a) Povinná literatura: Maryáš J., Vystoupil J.: Ekonomická geografie. ESF MU, Brno DSO. 149 s. b) Doporuená literatura: Wrona J., Rek J.: Podstawy geografii ekonomicznej. PWE, Warszawa s. c) asopisy: Geografické rozhledy. SGS, Praha. -3-

4 d) Dležité internetové zdroje s geografickou tématikou a statistikou: Vybavení PC Internet Návod práce se studijními texty DSO je nutné chápat jako výchozí studijní materiál, který na jedné stran posluchae orientuje v základní problematice studia prostorových jev, proces a souvislostí v jednotlivých geografických disciplinách (geografie obyvatelstva a sídel, geografie zemdlství a prmyslu, geografie dopravy, geografie cestovního ruchu a geografie služeb), na stran druhé potom stimuluje posluchae kurzu k aktivní práci s dalšími dostupnými srovnávacími informaními zdroji a prameny. Ty jsou uvedeny jednak v úvodu DSO, jednak v úvodu organizovaných seminá. V tomto kontextu je kladen draz nejen na statistické, ale i interpretaní a praktické uchopení studované problematiky geografické diferenciace a vývoje svta a mezinárodních srovnání. Všechny potebné informace a statistická data pro pípravu a ešení uložených otázek ke cviení a pro seminární práci jsou umístny jednak v této DSO nebo jako píloha tohoto DSO na webových stránkách katedry regionální ekonomie a správy ESF. -4-

5 STRUNÝ OBSAH 1. Geografie (ekonomická) a její vývoj 2. Geografie obyvatelstva 3. Geografie sídel 4. Geografie zemdlství 5. Geografie prmyslu 6. Geografie dopravy 7. Geografie cestovního ruchu a rekreace 8. Geografie služeb -5-

6 ÚPLNÝ OBSAH 1. GEOGRAFIE (EKONOMICKÁ) A JEJÍ VÝVOJ HISTORIE GEOGRAFIE K VÝVOJI GEOGRAFICKÉHO MYŠLENÍ SPECIFICKÉ RYSY TRADINÍ A MODERNÍ GEOGRAFIE GEOGRAFIE OBYVATELSTVA VÝVOJ PEDMTU A POSTAVENÍ V GEOGRAFICKÝCH VDÁCH VÝVOJ OBYVATELSTVA A PROGNÓZY JEJÍHO VÝVOJE Antropogeneze Prostorové aspekty vývoje lidských populací Vývoj potu obyvatel Prognózy vývoje obyvatelstva ROZMÍSTNÍ OBYVATELSTVA Hustota zalidnní Rozmístní obyvatelstva ve vztahu k pírodním a socioekonomickým faktorm DYNAMIKA OBYVATELSTVA Pirozený pohyb obyvatelstva Mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva Syntetické hodnocení dynamiky obyvatelstva STRUKTURA OBYVATELSTVA Struktura obyvatelstva podle pohlaví a vku Rasová struktura obyvatelstva Ekonomická a sociální struktura Jazyková a národnostní struktura GEOGRAFIE SÍDEL VÝVOJ GEOGRAFIE SÍDEL VZNIK A VÝVOJ MST Msta pedindustriální epochy Msta industriální epochy Souasná urbanizace KRITÉRIA VYMEZOVÁNÍ MST A DEFINICE MST GEOGRAFICKÁ POLOHA MST FUNKCE MST PROSTOROVÁ STRUKTURA MST SÍDELNÍ SYSTÉMY

7 4. GEOGRAFIE ZEMDLSTVÍ Pedmt a úkoly geografie zemdlství Zemdlská výroba Píspvek zemdlství ke svtové výživ Celosvtová industrializace živoišné výroby Vývoj geografie zemdlství Vývoj zemdlství Faktory a podmínky rozvoje zemdlství Vliv pírodních pedpoklad na zemdlství Sociáln - ekonomické faktory Charakteristika vývoje svtového zemdlství Typologie svtového zemdlství Geografické rozložení zemdlské výroby Obilniny Okopaniny Kultury poskytující suroviny k výrob cukru Olejniny Kultury poskytující suroviny k výrob nápoj Chov zvíat GEOGRAFIE PRMYSLU Pedmt a úkoly geografie prmyslu Prmyslová výroba Teoretické a metodické problémy v geografii prmyslu Pojetí Optimálního rozmístní prmyslu Lokalizaní faktory - kritéria jejich výbru a hodnocení Teorie Regionální komplexy prmyslových výrob Vývoj prmyslu Klasifikace prmyslu Geografické metody hodnocení prmyslu Pehled odvtví prmyslu Prmysl paliv a energetiky Tžba rud a hutnický prmysl Strojírenský prmysl Chemický prmysl Elektrotechnický a elektronický prmysl Textilní a konfekní prmysl Devaský a papírenský prmysl Potravináství GEOGRAFIE DOPRAVY Pedmt a úkoly geografie dopravy

8 6.2. Význam a postavení dopravy Vnitní lenní dopravy Pehled vývoje dopravy Základní pojmy v doprav Metody hodnocení dopravy GEOGRAFIE CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE Pehled vývoje disciplíny Hlavní smry výzkum a problém v geografii cestovního ruchu Vnitní lenní systému rekreace a cestovního ruchu Pírodní zdroje a pedpoklady cestovního ruchu Struná charakteristika pírodních rekreaních zdroj Socioekonomické zdroje a pedpoklady cestovního ruchu Hodnocení socioekonomických pedpoklad pro rekreaci a cestovní ruch Realizaní pedpoklady cestovního ruchu a rekreace Prostorová organizace cestovního ruchu a rekreace Mezinárodní cestovní ruch GEOGRAFIE SLUŽEB Obslužná stediska Vymezení sfér vlivu stedisek Klasická teorie centrálních míst SEZNAM LITERATURY

9 ÚVOD Pedmtem ekonomické geografie je pedevším objasnní prostorové organizace a diferenciace spoleensko ekonomického systému, zejm. v oblasti rozmístní a základních charakteristik obyvatelstva a osídlení, zemdlství a prmyslu, dopravy a v neposlední ad také cestovního ruchu a služeb. Výuka klade draz pedevším na pojmové, teoretické a metodologické základy uvedených disciplin ekonomické geografie, což umožní studentm seznámit se s poznávací rolí disciplíny a s jejími elementárními výzkumnými metodami a postupy. Pochopit uvedené problémy v jejich prostorových souvislostech je významným pedpokladem dobré práce ekonoma.. -9-

10 1. GEOGRAFIE (EKONOMICKÁ) A JEJÍ VÝVOJ 1 Cíl kapitoly Cílem kapitoly je vysvtlení objektu a pedmtu výzkumu geografie a definice základních pojm, dále seznámení se struným historickým vývojem a zamením vdního oboru ekonomické geografie. asová náronost 2 hod. (1 prezenní, 1 samostudium) 1.1. HISTORIE GEOGRAFIE Geografie je jedním z nejstarších vdních obor vbec. Již v nejstarších obdobích lidské civilizace lovk poznal, že zemský povrch se mní v prostoru a ase, že má na rzných místech rzný obsah. Z poznávacích i praktických dvod registroval tato mnící se fakta a snažil se z nich vytvoit vlastní informaní systém, jakož i metodu jejich zaznamenávání. Vlastní historie geografie sahá až do starovku. Už v antice ve starém ecku a ím vznikaly významné geografické práce. Dlouhou dobu byly souástí filosofie, medicícny. Tak napíklad Iónská škola (též Milétská) je nejstarší známou filosofickou školou (6 stol. p. n. l. Milét leží ). Její pedstavitelé byli nap. Thálet Milétský (ve svých pedstavách hovoí o tom, že Zem leží na vod, zemtesení vzniká jejím kymácením ve vlnách ), Anaximandros (sestavil 1. mapu tehdy známého svta), Anaximenés a Hekataios Milétský (autor Periodas gés, tzv. periply popisy pobeží, tzv. periegezy popisy pevnin). Nejznámjší pedstavitel rodícího se starovkého regionálního zempisu byl v té dob otec historie Hérodotos z Halikarnassu ( ped n. l.). Ve svém díle Djiny v 9 knihách, které se dochovaly, vytvoil nejúplnjší popis svta (oikumene). Ten obsahuje výty ek, hor, mst, pamtihodností, chrám, rysy podnebí, vzácnosti fauny a flóry, aj. Jednou z podstatných složek antické geografie byl problém geografického determinismu (zmiujeme se o nm i na jiném míst) i geografického fatalismu, spojovaný zejména se jménem Hippokrata. Hippokratos z Kósu ( ped n. l. zdrazoval vliv prostedí (pírodního) na lovka. Tvrdil nap., že vlastnosti tla i ducha jsou urovány podnebím apod. (...obyvatelé zemí s horkým klimatem mají živjší, kvetoucí vzhled, jasnjší hlas, mkí povahu a pronikavjší rozum než obyvatelé severních zemí... ). Obrat v geografii totiž od historie k pírodovd uskutenil velký vdec Aristoteles ze Skageiry ( ped n. l.). Vše, co bylo známo o geografických jevech, popsal ve 1 ást úvodní ásti je pevzata a upravena z publikace GARDAVSKÝ, V.: Poznávací, aplikaní a vzdlávací funkce geografie. Studia Geographica 92, GGÚ SAV, Brno

11 svém díle Meteorologika (4 knihy), obsahující elementární poznatky z obecné fyzické geografie o vodách, zemském povrchu, moích, vtrech, horách. Po více než 100 letech se znovu projevila nezbytnost syntézy poznatk a zobecnní faktického materiálu na vyšší úrovni. Tuto syntézu provedl ecký uenec Eratosthenés z Kyrény ( ped n. l.), nazývaný právem skuteným otcem geografie. Byl správcem knihovny v Alexandrii. Jeho rozsáhlé dílo Geografika hypomnemata (geografické záznamy) vytváí základy geografie jakožto samostatné vdy (uvedl pehled historie geografie, vytvoil mapu ekumeny (z porovnání úhl dopadu sluneních paprsk v pravé poledne ve mst Alexandrii a Syéné (Asuán) a z odhadu vzdálenosti mezi nimi vyíslil obvod Zem podél poledníku na stadií, tj. asi km). Zajímavý je i jeho pokus o regionalizaci svta, první svého druhu. Zavedl rovnž název geografie, a to ve smyslu mapového zobrazení Zem. Pozdji se tento název ujal i ve smyslu textového popisu zemského povrchu a vnjšího prostedí lovka. Jeho práce široce rozvinul ve svém díle ímský uenec ecké národnosti Strabon z Amaseie v Pontu (64 ped n. l. 19 n. l.). Je autorem nejobšírnjšího dochovaného díla o antickém svt, Geografika (17 svazková, dochovala se úpln). Chápe geografii jako popis ekumeny. Podle nj má geografie obrovský význam pro život spolenosti a zpsob vládnutí. Geografie nás seznamuje s obyvateli krajin a oceán, s vegetací a ovocem i se zvláštnostmi rozliných ástí Zem, pináší poznatky jako nap. kdo pdu obhospodauje a na ní tvoí, jak lovk erpá z tchto zdroj života a štstí. Z této výpovdi je jasný antropocentrický charakter geografie (vysvtli) a humanitní chápání jejího pedmtu. Klasickou epochu antické geografie uzavírá dílo Ptolemaia. Klaudios Ptolemaios z Alexandrie (90 168) zaujímá zvláštní postavení v geografii ímského období, zejména pínosné je jeho 8 svazkové dílo Geografike hyfegesis (návod ke geografii). V první knize je teoretický a metodický úvod pro zpsoby stanovení vzdáleností, polohy bod a zobrazení zemského povrchu v rovin, v dalších 7 knihách je obsažen seznam geografických názv s cca body s uvedením jejich zempisné šíky a délky. Geografie je dle Ptolemaia lineární zobrazení veškeré nyní známé Zem, se vším co se na ní nachází. Ptolemaios rozlišuje geografii (v dnešním pojetí obecnou geografii s kartografií) a chorografii (dnešní regionální geografii). Již antické geografii tak mžeme najít formování dvou rozdílných smr bádání a rzných zamení: popisn regionální (chorografické) spojené se Strabonem. Mlo humanitní charakter a bylo spojeno s historií. Regionální práce se zamovaly pedevším na vnjší rysy zemského povrchu, na popisy národ, politického zízení, mst a rzných lokalit, prvky fyzické geografie v nich hrály jen druhoadou roli. matematicko geografický smr, representovaný Ptolemaiem. Do této sféry patily otázky ujasování tvar a parametr Zem, rozpracování kartografických projekcí, urování geografických souadnic. Ptolemaiova práce byla biblí pro geografy období renesance a velkých geografických objev. Ve stedovku geografie v evropských zemích prakticky zanikla. Ddictví antiky chránili, pekládali a rozmnožovali pedevším v arabském svt a v dalších regionech Blízkého východu a Stední Asie. Jedním z pedstavitel tohoto období je byzantský geograf a alexandrijský kupec Kosmas Indikopleustés (žil v 6. stol.). Je autorem díla Christianike topografia (kesanský místopis), obsahující popis obchodních cest po tehdy známé souši. -11-

12 Je to pokus o vytvoení protiváhy Ptolemaiov antické soustav (proti uení o kulatosti Zem, o protinožcích, o pohybu Zem, o samotném pohybu hvzd) 2. Ani v Evrop se ovšem vývoj vdy ve stedovku úpln nezastavil. Poznatky z geografie, potebné pro rozvoj geografické dlby práce uvnit antických stát a mezi nimi, byly stedovkým vládcm Evropy po dlouhá staletí prakticky k niemu. Pesto se však ist naturální hospodaení feudální spolenosti (rozhodující zde bylo zemdlství) postupn narušovalo a zaala vznikat poteba rozšiování obchodu. Kniha Marka Pola (1298), nazvaná pozdji Milion, o ín, východní a jižní Asii se stala symbolem nového období. Pibližovalo epochu renesance a velkých geografických objev. jiným píkladem té doby byl františkánský uenec a cestovatel po Asii Odorik z Porderone ( ), zvaný Boemus (eského pvodu po otci). Z jeho dl lze uvést nap. Z východních kraj svta (vyšlo v Praze 1962). Renesance (z francouzkého obrození), jedna z nejvýznamnjších epoch ve spoleenském a duchovním vývoji evropských zemí, je spjata s ekonomickým, politickým a kulturním vzestupem mšanstva ve století. S ní souvisejí také velké geografické objevy a zaátek rozvoje pírodních vd. Objevují se první novovké teoretické i konkrétní ekonomicko-geografické práce. Je to také velký rozvoj kartografie. Nejvtší kartografická díla Mercatorova a Orteliova vznikla ve Flandrech. Gerhard Mercator ( ) (Mercator z latiny = kramá) vlámský kartograf v roce 1569 publikoval mapu svta na 18 listech (válcové zobrazení), v roce 1595 vydal rovnž Atlas svta. Abraham Ortelius ( ) vydal první geografický atlas svta vbec, a to v roce 1570 (Theatrum orbis terrarum). Roku 1567 byla vydána kniha florentského kupce v Atverpách Lodovica Guicciardiniho Popis Nizozemska jedno z prvních velkých ekonomicko-geografických dl (1. ást charakteristika pírody, obyvatelstva a hospodáství, úloha moe, emesel, obchodu, ízení státu, 2. ást popis 17 provincií, nejvtší pozornost mstm). 17. století je stoletím rozvoje pírodních vd (Galileo Galilei, Isaac Newton, Francis Bacon (zakladatel induktivní metody od ástí a fakt k obecným tvrzením), René Descartes (tvrce deduktivní metody od obecného ke zvláštnímu). Z významných geograf té doby mžeme uvést Bernarda Varenia (vydal dílo Generální (obecná) geografie. Shrnovala výsledky epochy velkých geografických objev. Stala se prvním pokusem o široké zobecnní, o stanovení pedmtu a obsahu geografie (zemel pitom již ve 29 letech). Praktická poteba informací o potu obyvatel a dalších ukazatel pro poteby státní správy pisply ke vzniku tzv. politické aritmetiky s popisné státovdy, tedy položení základ statistiky a demografie (zakladatel J. Grant 1621). Objevují se také ideje otce politické ekonomie sira Wiliama Pettyho ( ) nap. rozbor výhod geografické dlby práce v souvislosti s rozvojem námoního obchodu. V 17. století je také uinno mnoho przkum o hospodáské využití Ruska (zejména Sibie a dálného Východu), známé je jméno Tatiševa, jako budovatele závod a mst první v Rusku zformuloval teoretické základy geografie, jméno Lomonosov od r nap. ídil Geografický departement Akademie vd (problémy využití Sibie, Severního ledového oceánu). 2 Jeho pedstava viditelné Zem se podobá svatostánku Mojžíšovu. Má tvar obdélníku, ploché desky, obklopuje ji obdélníkový oceán, za kterým žili na východ lidé ped potopou svta. Kišálové stny svatostánku tvoí nebe, íši Kristovu a blažených. Sluncem, Msícem i hvzdami pohybují andlé. Mapy raného stedovku nejastji ilustrovaly bibli. Zem mla tvar obdélníku, oválu nebo kruhu. Mapy bývaly orientovány na východ, uprosted ležel Jerusalém. -12-

13 Ze známých jmen 18. století je možné uvést filosofa Immanuela Kanta ( ), který v rodném Královci (Kaliningrad) více než 40 let pednášel i geografii. Rozvoj geografických idejí v 19. století souvisí pedevším se jmény Alexandra Humboldta a Carla Rittera. Alexander von Humboldt ( ) je považován za nejvtšího geografa 1. poloviny 19. století a za otce srovnávací fyzické geografie, jeden ze zakladatel fytogeografe, výrazn rovnž pispl k rozvoji klimatologie a biogeografie. Jeho životní dílo Kosmos (5 svazk) pedstavuje souhrn poznatk o pírod a lovku. Používal hodn komparativní metody v geografii. Odhalil jednu z nejdležitjších fyzicko-geografických zákonitostí, totiž šíkovou zonalitu a výškovou stupovitost. Jeho souasník Carl Ritter ( ) je zastáncem historického pístupu ke geografii (vedl 1. katedru geografie v Nmecku). K jeho hlavním pracím patí 19 svazková Zemvda (obecná srovnávací geografie), pozornost je zde vnována nap. vyleování pirozených oblastí, úsilí o kvantifikaci prostorových vztah (vycházel z teologického pesvdení pedurení), regionálním pracím. Vývoj poznání Zem souvisel od poátku s praktickou inností lidí, s vojenskými výpravami a s obchodními styky. Poznatky byly nejdíve rozlišovány spíše podle své užitenosti. Prvotní poznávací proces byl obsahov diferencovaný, a proto v nm mžeme nalézt zárodky mnoha obor. lovk poznával nejdíve své okolí, ve kterém žil, a proto snad geografické poznatky patí mezi nejstarší. Aby se mohl v tomto prostedí orientovat, pokusil se toto okolí, teba jen schematicky znázornit. By tyto nárty byly sebe primitivnjší, jsou základem pozdjší kartografie. Kartografie je tak spojena s geografií od poátku jako její nejdležitjší metoda. Teprve znan pozdji se osamostatuje jako metodický obor a slouží i jiným disciplinám. V souasné dob se pak odlišuje geografická kartografie a technická kartografie. Pomrn brzy se z nejstarší jednotné vdy vydlila kosmografie a z ní astronomie na jedné stran a pozdji též geologie na stran druhé. Souvisí to s postupným omezováním objektu geografie na geografický obal Zem, resp. její krajinnou sféru. Z hlediska souasného vymezení jde tedy o studium litosféry, hydrosféry, dolní ásti atmosféry (troposféry a ásti stratosféry), pedosféry, biosféry a sociosféry (vetn ekonomické sféry). Co bylo nad krajinnou sférou takto vymezenou, resp. pod ní, pestalo být objektem geografie. Zájem o prostedí lovka vedl pirozen též ke studiu objekt, které se v tomto prostedí nacházely. Byla to pedevším v plném rozsahu pírodovdná pozorování, z nichž jen malou ást bychom dnes zaadili do geografie (nap. rzná mení Zem byla základem vzniku geodézie a ješt díve snad podntem pro kvantifikaci, mení, fyziku, matematiku a geometrii). Ve sfée pírodní se pak zaíná geografie dlit na adu podobor, které nabývají rzné relativní samostatnosti na jedné stran, na druhé stran však pecházejí asto do pírodních obor negeografických. K nejvýznamnjším patí geomorfologie, která v jistém smyslu, jako obor zabývající se vývojem krajinných tvar, má centrální místo ve fyzické geografii, zárove však její hranice s geologií jsou velmi neurité. Z ostatních sem patí hydrografie s klimatologií, které sousedí a ásten se i prolínají s meteorologií koncipovanou jako negeografický obor, ale jako obor fyzikáln technický s adou podobor od aerologie po synoptickou meteorologií. Dále bychom mohli jmenovat adu dalších obor, jejichž hraniní charakter je vystižen pímo v jejich názvu. Pedstavitelem uvedených obor mže být biogeografie, kterou -13-

14 mžeme zahrnout stejn do biologie jako do geografie. astji bývá zahrnována do biologie, což nesporn ovlivuje i její nápl a vede k potlaení ady geografických podmínek v její komplexní povaze. Pírodní geografii se nevyhnuly celkové tendence zkoumání stále užších úsek objektivní reality, resp. jejích dílích aspekt. I v rámci pírodní geografie tak vznikají podobory s relativní samostatností. Tak limnologii, potamologii, oceánografii a glaciologii je možno podadit hydrografii (hydrologii), bioklimatologii a agroklimatologii lze považovat za podobory biogeografie. Z hlediska asto pragmaticky se vyvinuvšího pedmtu bychom mohli hledat zaazení pedogeografie, hydropedologie, geografie pírodních zdroj, geoekologie aj. Jestliže se nám zdá vytváení rzných podobor a hraniních obor pírodní geografie složité, pak vtší složitostí se vyznauje sociální geografie. Má také svj pvod v nejstarších dobách, nebo souástí prostedí byli v dob, kdy vznikaly zárodky vdy, vždy lidé. Pední francouzský geograf P. GEORGE považuje dokonce za pedmt celé geografie studium vývoje polidštného prostoru, piemž takovým prostorem chápe ekumenu. Lidé na Zemi nejsou všude stejní. Dlouhým vývojem se vyvinuly zhruba rzné rasy i etnické skupiny, které byly v nejstarších dobách nesprávn zamovány. Stejn jako nejdíve budily pozornost nejodlišnjší lidské skupiny nap. Pygmejové, kteí se dostali do Egypta nebo Indiáni, které pivezl Kolumbus, pozdji se zájem soustedil také na tradice a zpsob života, spoleenskou organizaci apod. Zájem vyvolávala sociální politika ínských vládc v cestopise Marca Pola, rzné zpsoby zemdlské výroby a dovednosti, stejn jak znalosti vojenské. Již v nejstarších dobách mžeme tedy vystopovat prvky etnografie a atropologie, ekonomie, sociologie i politologie, které nejsou oddlené od geografie, nebo jejich objekt je shodný a pedmt dosud nespecifikovaný. Platí to i mnohem pozdji v 19. století, kam vtšinou klademe poátky moderní geografie pedstavované takovými osobnostmi jako byli A. HUMBOLDT ( ), K. RITTER ( ), F. RATZEL ( ), P. VIDAL DE LA BLACHE ( ) aj. A. Humboldt se zabýval stejn geografií jako geologií, mineralogií, botanikou, zoologií apod. Jestliže je považován za zakladatele komplexní geografie, nelze nevidt pes jeho ohromné zásluhy a schopnost generalizace, že je stále ješt pedstavitelem spíše totální, tj. všezahrnující geografie než geografie komplexní. Avšak i geografové pozdjší jdou asto stejným smrem. Za zakladatele sociální geografie považujeme obvykle F. RATZELA. V jeho pojetí se jmenovala antropogeografie, pozdji známá pod jménem ekonomická geografie a nejnovji známá pod prosazujícím se a nejvýstižnjším termínem geografie sociální, resp. složitým termínem socioekonomická geografie. F. Ratzel bývá pokládán za pedního pedstavitele tzv. geografického determinismu. Svými názory podnítil vznik geopolitiky nebo-li politické geografie, sám pak geografii chápal také v onom širokém smyslu K. Rittera, k nmuž se hlásil jako ke svému uiteli. Podobné pojetí geografie bylo v prbhu 19. století pravidlem. Ani sociální geografie se nevyhnula rozpadu do ady podobor s relativní autonomií. Jedním z nejstarších je geografie obyvatelstva navazující na demografii. V širokém pojetí geografie tyto obory pochopiteln splývají, asto jsou ješt doplovány hospodáskou statistikou i statistickými metodami. Jeden z pedních francouzských geograf E. LEVASSEUR ( ) byl nap. profesorem geografie, historie a ekonomické statistiky, kam byla zahrnována i demografie. V souasné dob považujeme demografii za obor studující pirozenou mnu lidských populací, kdežto pedmtem geografie obyvatelstva jsou migrace a systém osídlení. Demografii rozšíenou o geografii obyvatelstva by bylo možno nazvat geodemografií, geografii obyvatelstva rozšíenou o demografickou problematiku naopak demogeografií. Na geografii obyvatelstva bezprostedn navazuje geografie sídel, zejména na problematiku studia -14-

15 systému osídlení a jeho vývoje. Ostatní podobory sociální geografie se vytváely v souhlase s odvtvovým lenním národního hospodáství (geografie prmyslu, zemdlství, dopravy, služeb, vdy, apod.) nebo v návaznosti na velmi rozdílnou problematiku, která má geografický aspekt. Jako píklad mžeme uvést geografii rekreace, lékaskou geografii, lázeskou geografii a geografii vojenskou. V takto koncipovaných oborech však asto pevládá ztotožování významu geografického a prostorového, což by pi plném prosazení uvedeného pístupu vedlo k degradaci geografie na obor studující pouze prostorové uspoádání rzných jev, geografie by se tak stala metodickým oborem bez vlastní kvalitativní specifinosti, resp. by se redukovala na ist popisný obor v pojetí A. HETTNERA ( ). Geografie by se v tomto pojetí mla zabývat totální realitou, omezenou uritou oblastí. Podobný pístup lze však možno považovat i za první rysy ekologie, což je další obor, který s geografií bezprostedn souvisí a jehož oddlení od ní není jednoduché. Obtížnost urení mezioborových hranic je pak zvlášt velká u komplexních obor, k nimž geografie i ekologie nesporn patí. Termínu ekologie poprvé použil E. HAECKEL ( ) pro studium vztah organism a prostedí v urité vymezené oblasti. Pes ekologii bychom se dostali k vývojové teorii Ch. Darwina i k populanímu zákonu T. Malthuse, které ostatn také našly v geografii svj odraz K VÝVOJI GEOGRAFICKÉHO MYŠLENÍ Každé tídní poznatk vyžaduje pijetí uritého tídícího principu. Jedním z prvních tídících princip bylo i geografické rozložení jev. Geografický popis byl tak jednou z prvních forem tídní poznatk o realit a jedním z nejstarších nástroj orientace lidí ve svt. Je proto pirozené, že v nejstarším vdeckém myšlení pevládaly názory blízké koncepci geografického determinismu, které spojovaly rozdílnost jednotlivých jev a proces s jejich geografickým umístním (vliv území a prostedí na vše, co se v nm rodí a žije). Ve starovké i stedovké vd bychom našli mnoho píklad vedoucích k mechanickému spojování nepíliš hlubokých poznatk, které nevycházejí z podstaty daného jevu nebo procesu, ale pouze z jejich jevové stránky. Otázka geografického determinismu je však znan složitjší, než by se mohlo zdát na první pohled a bylo by stejn nesprávné jeho jednoznané odmítnutí jako bylo díve jeho nekritické pijímání. Rozmístní biologických druh na Zemi ped píchodem lovka bylo skuten dominantn podmínno geografickým prostedím (rostlinné a živoišné druhy se prostedí pizpsobovaly velmi dlouhá období a pi relativn rychlých zmnách, nap. klimatu, hynuly). Ostatn i lidské rasy se diferencovaly v dávných dobách v dsledku rozdílného geografického prostedí na Zemi. Hominizaní proces je však zárove ukázkou postupného pekonávání geografického determinismu. Lidé se postupn jako jediný biologický druh rozšíili po celé Zemi a v souasné dob zaínají pronikat do vesmíru. Jiný dkaz osvobozování lidí od geografické i správnji od fyzicko-geografické determinovanosti podává i lidská reprodukce, která není závislá na roním období jako u jiných biologických druh sezónnost nkterých demografických proces je podmínna pedevším sociáln. Prvotní plná závislost lidí na geografickém prostedí mla svj základ v tom, že lidé mohli žít pvodn jen tam, kde mli dostatek potravy, bohatství okolní pírody urovalo i jejich poetnost. Teprve výroba nástroj a práce uvolnila postupn tuto determinovanost. -15-

16 Z postupného vývoje spolenosti vyplývá, že nejdležitjšími spoleenskými vztahy jsou práv ty, které vznikají ve výrob. Souhrn výrobních vztah a výrobních sil vytváí ekonomickou strukturu spolenosti, která je základním a urujícím faktorem spoleenského vývoje. Lidé se tedy postupn prací osvobozují od nkterých konkrétních omezení geografického prostedí, zárove však toto prostedí zstává základní materiální podmínkou jejich existence. Lidé se rozšiují postupn po celé Zemi, což jim umožuje práce, avšak jejich rozmístní na Zemi zstává velmi nerovnomrné, je tedy podmínno pedevším geografickým prostedím. Velká msta vznikají na místech z geografického hlediska zvlášt výhodných. Tato výhodnost však pouze zvyšuje pravdpodobnost vzniku msta na uritém míst. Nemén dležité krom samozejmé úrovn celkového ekonomického a spoleenského rozvoje jsou obchodní vztahy msta dané dlbou práce mezi populacemi, síla dané populace, celkové politické uspoádání v širší oblasti apod. Z píklad je ovšem patrná inercie geografických podmínek ve srovnání s podmínkami ekonomickými nebo politickými. Geografické podmínky však nehrají pouze pasivní úlohu nositele spoleenského rozvoje. Mohou tento proces zpomalovat nebo naopak urychlovat pítomností nerostných surovin, geografickou polohou v rámci svtového uspoádání a v neposlední ad klimatickými podmínkami. Pi vdomí omezenosti geografického determinismu ve spoleenském vývoji nebyl vznik rzných kulturních a civilizaních center od nejstarších dob po souasnost náhodný. Zcela nesporná je rozhodující spoluúast geografického prostedí nejen pi vzniku dnešních lidských ras, podras a etnických skupin, ale i v prbhu celého hominizaního procesu. Rozvoj geografického myšlení je úzce spjat s problémy kvantifikace a kvantitativních pístup. Uvedená problematika není ani nová ani typická pro geografii, prochází jí všechny empirické obory, zabývající se objektivní realitou SPECIFICKÉ RYSY TRADINÍ A MODERNÍ GEOGRAFIE Funkce tradiní geografie v minulosti spoívala v poznávání rozmanitých jev v rzných geografických oblastech a zejména pak jejich specifických, resp. pímo individuálních zajímavých vlastností. Tuto funkci ostatn geografie neztratila dodnes. Rznorodost poznávaných jev a tím i jejich vzájemných vztah omezovala možnost použití kvantitativních pístup, zejména exaktnjší vyjádení poznané reality, avšak zejména vyluovala možnost generalizace a systematizace získaných poznatk. Existující dílí pokusy o generalizaci v tradiní geografii byly málo významné, použití kvantitativních pístup bylo asto odmítané (zdraznní unikátnosti geografických jev). Moderní geografie postupn pechází k odmítání unikátnosti geografických jev a proces a za pomoci pronikajících kvantitativních pístup pichází k možnosti generalizace geografických poznatk. Podobn jako u ostatních obor, také rozvoji geografie v nemalé míe pomohly požadavky praxe. Zde již zeteln nestaila pouhá inventarizace geografického rozmístní jev, ale bylo nutné sledovat vzájemné vztahy a podmínnosti v tomto rozmístní, tendence ve vývoji tohoto rozmístní apod. S rozvojem sociálního plánovaní pak dochází k formulaci nových požadavk, které ve svých dsledcích znamenají pímo humanizaci geografie, tj. plné zakomponování sociosféry do geosystému jako vlastního geografického pedmtu. Jiným výrazn se prosazujícím požadavkem je -16-

17 ochrana životního prostedí, který pro geografii znamená ekologizaci pedmtu, tj. plné uvažování pírodního prostedí lovka a spolenosti. Ve vývoji problémové orientace geografického studia v souasném období lze zdrazovat nkolik dominantních tendencí. K nejvýznamnjším patí všeobecná snaha o humanizaci a ekologizaci geografie. Humanizace je pevážn spojována s vývojem sociální a ekonomické geografie, ekologizace pak pevážn s vývojem geografie fyzické. Jde pitom o siln spjaté a propojené tendence se zvýšeným drazem na syntetické poznání celého komplexu geografických podmínek a interakcí (pedevším vztahy pírodního prostedí a spolenosti. Rovnž tak dochází i k akcentování aplikaních funkcí geografie, k propojování teoretického a aplikovaného studia. V našich podmínkách to vše dokládá vytváení dvou hlavních a postupn se rozvíjejících geografických škol, zamených jak v úrovni teoretického, tak i v úrovni aplikovaného výzkumu bu na problematiku krajinných syntéz nebo na problematiku geografické organizace spolenosti, koncepce vývoje osídlení apod. Významov sekundární jsou doprovodné tendence v posunu k vtší otevenosti a interdisciplinarity geografie (úast na ešení složitých mezioborových problém nap. v životním prostedí, spolupráce s negeografickými obory, rozvoj exaktních metod a moderních technik, jako nap.automatizovaná tvorba map, dálkový przkum Zem, aj.). Shrnutí kapitoly V kapitole Geografie (ekonomická) a její vývoj jsou posluchai seznámeni s vymezením objektu a pedmtu geografie, s historickým vývojem této vdní disciplíny a se souasnými problémy moderní geografie. Otázky ke cviení z kapitoly 1 1. Co je objektem a pedmtem výzkumu geografie? 2. Co všechno zkoumá geografie? 3. ím se zabývá ekonomická geografie? -17-

18 2. GEOGRAFIE OBYVATELSTVA Cíl kapitoly Cílem kapitoly je vysvtlení objektu a pedmtu výzkumu geografie obyvatelstva a definice základních pojm, dále seznámení se struným historickým vývojem a zamením geografie obyvatelstva. V následujících ástech je podrobn rozebrána problematika vývoje a rozložení svtového obyvatelstva, dynamika a struktura obyvatelstva. asová náronost 10 hod. (1 prezenní, 5 samostudium, cviení - 2) 2.1. VÝVOJ PEDMTU A POSTAVENÍ V GEOGRAFICKÝCH VDÁCH Geografie obyvatelstva je disciplínou socioekonomické geografie, jejíž výzkumná báze se formovala pedevším po 2. svtové válce. Problematika obyvatelstva se však objevuje v geografických pracích již od poátku geografie jako vdecké disciplíny. První pokusy o vytvoení metodického konceptu studia se objevují koncem 19. století u F. RATZELA v jeho 2. díle Antropogeografie (1891 Geografické rozložení lidstva). Významné místo pisuzuje potu obyvatel, jeho rozmístní a hustot zalidnní. Jeho pístup je však biologicko deterministický; obyvatelstvo považuje za stejný element jako rostlinstvo a živoišstvo a zpsob života a kulturu považuje za výsledek psobení pírodního prostedí. Poátkem 20. století se významn uplatnily výsledky francouzské antropogeografické školy, které na rozdíl od geografického determinismu zohledují pedevším historické, etnografické, kulturní a ekonomické faktory. Ve vztahu píroda a spolenost zdrazují aktivitu lovka a jeho možnost výbru z podmínek, které mu píroda poskytuje (geografický posibilismus). Pedstaviteli francouzské školy geografie lovka byli pedevším VIDAL DE LA BLACHE (spolu s DEMANGEONEM editor rozsáhlého Zempisu svta, který ped válkou vycházel i u nás), J. BRUNHES, po 2. svtové válce pedevším P. GEORGE a J. BEAUJEU-GARNIER, profesorka na Sorbonn, která vydala v 60. letech základní uebnici geografie obyvatelstva používanou jak ve francouzsky, tak v anglicky mluvících zemích; je pokládána za zakladatelku regionální geografie obyvatelstva (poprvé zpracovala poznatky o rozložení, vývoji a ekonomické aktivit obyvatelstva svta). Podle ní je pedmtem geografie obyvatelstva popis demografických údaj v jejich existujících souvislostech s prostedím a objasnní píin strukturních znak a dsledk. Intenzivní rozvoj poznatk geografie obyvatelstva, jakož i její teoretické báze nastává po roce Souvisí s mnoha faktory, jako je nap. výrazný rst potu obyvatel, rozsáhlé migrace, problémy výživy a hladu obyvatelstva rozvojových zemí a dále se vznikem -18-

19 svtových i regionálních organizací (nap. OSN, UNESCO, WHO aj.). Poetné práce jsou z angloamerické oblasti G. T. TREWARTH, W. A. ZELINSKI, J. I. CLARK, W. BUNGE, G. DEMKO. P. HAGGETT. Významn upednostují postavení geografie obyvatelstva v rámci geografických vd nap. G. T. TREWARTH lení geografii na fyzickou, kulturní a obyvatelstva, jejíž hlavní úlohou je studium regionální diferencovanosti lidské složky na zemském povrchu, a to jak potu obyvatel, vývoje obyvatel, pohybu obyvatel, tak i kvalitativních znak obyvatelstva; W. A. ZELINSKI definuje geografii obyvatelstva jako vdu zabývající se studiem prostorových aspekt obyvatelstva v kontextu komplexního hodnocení prostoru. Z dalších smr je nutné jmenovat koncepci na základ sociální geografie (Sozialgeographie) rozvinutou pedevším v 70. letech na základech mnichovské školy K. RUPPERT, J. MAIER, R. PAESLER, W. KULS. Pi studiu obyvatelstva se výraznji uplatují bio-sociální aspekt a sociologický pístup. Nap. W. KULS chápe geografii obyvatelstva za disciplínu geografie lovka, jejímž programem je výzkum prostorového rozmístní obyvatelstva, struktury obyvatelstva (vk, pohlaví, ekonomické znaky), pirozeného vývoje obyvatelstva a geografické mobility obyvatelstva. K rozvoji geografie obyvatelstva významn pispli práce sovtské (POKŠIŠEVSKIJ, PIVOVAROV, SAUŠKIN). POKŠIŠEVSKIJ definuje geografii obyvatelstva jako spoleensko vdní disciplínu, která zkoumá fakta a zákonitosti rozmístní obyvatelstva ve vývoji (tzv. teritoriální systémy osídlení), piemž obyvatelstvo, jeho vývoj, strukturu, pohyb a další znaky studuje v procese spoleenské reprodukce. V 80. letech zavádí sovtská škola kategorii geodemografie. Podle G. M. FEDOROVA je objektem geodemografie výzkum základních demografických proces (pirozený a mechanický pohyb) a struktur (vková, ekonomická) v jejich regionálních rozdílnostech a rovnž jejich charakteristických vazeb s rznými teritoriáln ekonomickými systémy. Podle charakteru tchto systém rozlišuje rzné zkoumané charakteristiky: ekonomicko-demografické (bilance pracovních sil zdroje a poteby) sociáln-demografické (vybavenost sociální infrastrukturou, životní úrove, sociální struktura obyvatelstva) sídeln-demografické (stupe urbanizace, hustota zalidnní, typy sídel, sídelní sí) ekologicko-demografické (zdravotní stav obyvatelstva, vhodnost socioekonomických systém pro život obyvatelstva) Pro rozvoj s. geografie byla rovnž významná polská geografická škola (DZIEWOSKI, KOSINSKI, JAGIELSKI). Pedmt výzkumu se posunul od výrazné orientace na vazby rozmístní obyvatelstva s ostatními složkami prostoru, k regionálním otázkám populaních proces a rozvoji metod. JAGIELSKI ve své definici geografie obyvatelstva uvádí že, pedmt jejího zkoumání je obyvatelstvo jako prostorový jev a k hlavním úlohám studia patí deskripce, analýza a explanace struktur a zákonitostí prostorových soubor obyvatelstva. eskoslovenská geografická literatura zabývající se obyvatelstvem je pomrn bohatá. K rozvoji oboru pispli pedevším J. KORÁK, J. VEREŠÍK, O. BAŠOVSKÝ, B. NOVÁKOVÁ, M. MACKA, M. HAMPL a K. KUHNL. J. KORÁK (1964) definuje geografii obyvatelstva jako vdu, která zkoumá rozložení a velikost populace ve vzájemném vztahu, z hlediska kauzálního a vývojového. Souhrnem uvedených poznatk mžeme nyní definovat pedmt geografie obyvatelstva (viz J. MLÁDEK, 1992). Geografie obyvatelstva je vdní disciplína socioekonomické geografie, která zkoumá -19-

20 základní znaky a zákonitosti vývoje, velikosti, rozmístní, struktury a dynamiky prostorových struktur obyvatelstva v jeho vzájemných vazbách s ostatními geografickými prvky tchto struktur. Za hlavní úkoly výzkumu geografie obyvatelstva považuje MLÁDEK (1992): poznání vývoje prostorových struktur obyvatelstva jako nutná podmínka poznání a vysvtlení souasných proces a vypracování prognóz velikost a rozmístní charakterizují základní kvantitativní vlastnosti (poznání regionálních rozdíl v hustot obyvatelstva a vysvtlení vazeb s prvky prostorových struktur) analýza struktury obyvatelstva se orientuje na poznání biologických (vk, pohlaví), ekonomických (povolání, zamstnání, odvtvová struktura) a kulturních znak (vzdlání, národnost, náboženství) studium dynamiky obyvatelstva zahrnuje pirozený pohyb (porodnost, úmrtnost, satenost) a mechanický pohyb (migrace, dojíž ka) obyvatelstva. Z píbuzných vd je geografii obyvatelstva nejbližší demografie, která zkoumá poet, strukturu, vývoj a zákonitosti vývoje struktury obyvatelstva. Na rozdíl od geografie obyvatelstva studuje populaní jevy a procesy z aspektu reprodukce obyvatelstva. Nap. SRB et al. (1971) považují za hlavní problémy demografie reprodukci obyvatelstva (obnova generací, vetn obnovy pracovních sil), podmínky reprodukce obyvatelstva (materiální, zdravotní, kulturní a psychické) a prognózy obyvatelstva VÝVOJ OBYVATELSTVA A PROGNÓZY JEJÍHO VÝVOJE Antropogeneze Antropogeneze je vývojový proces, kterým prošel vývoj našich pedk od poloopice k opici a k lovku. Poátky tohoto procesu sahají do období tetihor, to znamená, že období trvání tohoto procesu se odhaduje zhruba na 70 mil. let. Na konci tohoto procesu je humánní fáze evoluce lovka, která trvá zhruba 1 mil. let. Z hlediska vývoje planety (asi 5 6 mld let) i vývoje živé pírody (asi 3 3,5 mld let) je antropogeneze a zvlášt humánní fáze evoluce lovka velmi malým asovým obdobím. Vlastní hominizaní proces zaíná ve stedním miocénu (asi ped 15 mil. lety). Za prvého pímého pedka lovka je považován Ramapithecus (žil zhruba ped mil. lety); nálezy jeho pozstatk pocházejí z pohoí Sivalik v Indii, z Keni, íny a ecka. Následující vývojový stupe tvoí Australopithecini (žili ped 1 5 mil. lety na rozhraní pleistocénu a pliocénu). Australopitekové jsou považováni za pechodnou formu mezi lidoopi a lovkem, pohybovali se tém vzpímen a jejich mozek ml objem asi 500 cm 3. Nálezy pozstatk jsou pedevším z Afriky (Tanzánie, Etiopie, jižní Afrika) a z Jávy. -20-

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.20 Název vzdlávacího materiálu: Hydrosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Hydrosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro Hydrosféra.

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie O1.A: minimální počet známek za pololetí: 4 (první pololetí), 5 (druhé pololetí) - Planetární geografie - Kartografie - Atmosféra a hydrosféra - Litosféra

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Stručná historie geografie. Otakar ČERBA

Stručná historie geografie. Otakar ČERBA Stručná historie geografie Otakar ČERBA Uplatnění geografických znalostí Obchodní cesty Vojenská tažení Náboženské poutě Stavba obydlí Zemědělská výroba Těžba surovin Zakreslování jednoduchých plánků lovišť

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu geografie O1.A: minimální počet známek za pololetí: 4 (první pololetí), 5 (druhé pololetí) - Planetární geografie - Kartografie - Atmosféra a hydrosféra - Litosféra

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

Základy geografie obyvatelstva a sídel

Základy geografie obyvatelstva a sídel Základy geografie obyvatelstva a sídel - zdroje a charakter dat - vývoj a rozmístění obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sylabus přednášek geografie obyvatelstva: úvod,

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Základy humánní geografie (geografie obyvatelstva a sídel)

Základy humánní geografie (geografie obyvatelstva a sídel) Základy humánní geografie (geografie obyvatelstva a sídel) - organizace výuky - obecná humánní geografie Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sylabus přednášek geografie obyvatelstva:

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

1.Charakteristika vyuovacího pedmtu:

1.Charakteristika vyuovacího pedmtu: 12. Zempis 419 Vzdlávací oblast: lovk a píroda, lovk a spolenost Vzdlávací obor: Zempis Vyuovací pedmt: Zempis 1.Charakteristika vyuovacího pedmtu: a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: PRIMA Tématická oblast Planeta Země Glóbus a mapa Pohyby Země, oběh Země kolem Slunce, roční období, trvání dne a noci Glóbus

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE 64 MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) Zeměpis kvinta Mgr. Martin Kulhánek UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ

Více

Vitruvius : Deset knih o architektue

Vitruvius : Deset knih o architektue Vitruvius : Deset knih o architektue Marcus Vitruvius Pollio, ímský architekt a inženýr, žil v 1. století ped n.l. Narodil se asi mezi roky 80 a 70 ve mst Formiae v Kampanii, zemel kolem roku 20 ped n.l.

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Povídání o matematice

Povídání o matematice Povídání o matematice Matematika je vdní obor, který nás, aniž si to uvdomujeme, doprovází celým životem,. Ve škole pro mnohé patila k neoblíbeným pedmtm, ale v praktickém život se bez ní neobejdeme, nkdo

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249 školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 PLACE HERE ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 Název školy Adresa Název ŠVP Plešivec 249, 381 01 Český Krumlov ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z I. název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS (Z) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vyučovací předmět (vzdělávací obor) Zeměpis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.6.4. Zeměpis A) Charakteristika předmětu Zeměpis je předmětem ve kterém dochází k propojování jednotlivých sfér života. Má silný interdisciplinární

Více

Teoretická geografie. Marie Novotná

Teoretická geografie. Marie Novotná Teoretická geografie Marie Novotná 2014 1 Tento studijní materiál vznikl v rámci řešení projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost č. CZ.1.07/2.2.00/28.0290 InRegion Inovace výuky

Více

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy

JAVORNÍK ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZMNA.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (UPRAVENÝ A POSOUZENÝ NÁVRH) JAVORNÍK POIZOVATEL: Mstský úad Svitavy ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územn plánovací dokumentace - ÚPD:

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Jak v R využíváme slunení energii Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Dnes tžíme na našem území pouze uhlí a zásoby tohoto fosilního paliva byly vymezeny na následujících 30 rok. Potom budeme nuceni veškerá paliva

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Princip fotovoltaika

Princip fotovoltaika Fotovoltaiku lze chápat jako technologii s neomezeným r?stovým potenciálem a?asov? neomezenou možností výroby elektrické energie. Nejedná se však pouze o zajímavou technologii, ale také o vysp?lé (hi-tech)

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Bc. Vlastimil Veselý, Karlovarský kraj Informaní systém pro územní plánování pomže pekonat hranice plánování CROSS-DATA Závrená konference

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce.

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce. SVALOVÁ SOUSTAVA Jedním ze základních projev života je pohyb, který je umožnn rznými zpsoby. U lovka ho realizují ve spolupráci s oprnou a nervovou soustavou svaly. Svaly však nezajišují lovku pouze pohyb

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis sexta, 2. ročník 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis sexta, 2. ročník 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis sexta, 2. ročník 1/5 žák zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje

Více

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz MATURITNÍ TÉMATA ZE ZEMĚPISU 1. Země ve Vesmíru, Pohyby Země, Glóbus, kartografie 2. Litosféra, reliéf, pedosféra 3. Atmosféra členění, tlakové útvary, podnebné pásy 4. Hydrosféra pevnina a oceán, Kryosféra

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

8. ročník LMP NSP. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie. Přírodní obraz Země Terénní geografické praxe a aplikace

8. ročník LMP NSP. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie. Přírodní obraz Země Terénní geografické praxe a aplikace Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis ŠVP ZV LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Zeměpis Vyučovací předmět Zeměpis je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru Zeměpis ze vzdělávací

Více

ročník 7. č. 15 název

ročník 7. č. 15 název č. 15 název Krajinná sféra Země anotace V pracovních listech si žáci upevňují znalosti o světadílech a oceánech, charakterizují podnebné pásy a rozlišují půdní obal a biosféru. Testovou i zábavnou formou

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9.

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 6. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a příroda Zeměpis 6. 9. ročník 6. 9. ročník 2 hodiny týdně 6. 7. ročník (rozšířená výuka cizích jazyků)

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002) Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Zeměpis 3. období 9. ročník Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002) Očekávané

Více

Vyhodnocování udržitelného využití území

Vyhodnocování udržitelného využití území Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více