Vývoj a dopady urbanizace v Africe (projekt pro výuku geografie na SŠ)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj a dopady urbanizace v Africe (projekt pro výuku geografie na SŠ)"

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce Vývoj a dopady urbanizace v Africe (projekt pro výuku geografie na SŠ) Vladimíra Kozáková Plzeň 2014

2 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra politologie a mezinárodních vztahů Studijní program Učitelství pro střední školy Studijní obor Učitelství základů společenských věd pro střední školy Studijní obor Učitelství geografie pro střední školy Diplomová práce Vývoj a dopady urbanizace v Africe (projekt pro výuku geografie na SŠ) Vladimíra Kozáková Vedoucí práce: Mgr. Monika Čechurová, Ph.D. Katedra geografie Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni Plzeň 2014

3 Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. Plzeň, květen 2014

4 Poděkování Děkuji vedoucí mé diplomové práce Mgr. Monice Čechurové, Ph.D. za její odborné vedení a rady, které mi po dobu přípravy a psaní mé diplomové práce poskytla, za čas, který mi věnovala a také zároveň za inspiraci, kterou mi poskytla při volbě tématu. Rovněž děkuji vedení a pedagogům Gymnázia, Mikulášské náměstí, Plzeň za možnost konzultace a vyzkoušení částí výukového projektu během mé výukové praxe.

5 OBSAH 1 ÚVOD Cíle a hypotézy Metody práce Rozbor literatury a internetových zdrojů URBANIZACE V AFRICE Vymezení sledovaných regionů Základní pojmy Historický vývoj afrických měst Severní Afrika Západní Afrika Východní Afrika Střední Afrika Jižní Afrika Lagos, příklad rychle rostoucího města Současné urbanizační trendy v Africe Nástroje a determinanty růstu měst Migrace, jako příčina růstu urbanizace Důsledky růstu měst Vznik největších měst Růst neformálního sektoru Bydlení Infrastruktura, služby, městská správa Zásobování vodou a elektřinou Nakládání s odpady Situace ve zdravotnictví Veřejná doprava Řešení problémů souvisejících s urbanizací Zlepšení podmínek ve slumech Nová výstavba, modernizace měst Finance, investice, hospodaření 45

6 2.5.4 Realizace rozvojové pomoci Vzdělání je klíčem k řešení problémů Shrnutí teoretické části PŘEDSTAVENÍ UČEBNIC REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Regionální zeměpis světadílů Regionální geografie světa Makroregiony světa regionální geografie Zeměpis II. v kostce Příroda a lidé Země Geografie socioekonomická část Poznáváme svět v číslech Školní atlas dnešního světa Analýza a srovnání učebnic geografie pro střední školy TEORIE PROJEKTOVÉHO VYUČOVÁNÍ Projekt Projektová výuka, vznik a aplikace v prostředí české školy Vymezení a charakteristika projektového vyučování Časové rozvržení realizace projektu Druhy a typy projektů Výhody a nevýhody projektového vyučování Zařazení projektů do výuky 69 5 VÝUKOVÝ PROJEKT PRO STŘEDNÍ ŠKOLU Návrh výukového projektu Časové rozvržení jednotlivých částí projektu Záměr a plán projektu Provedení projektu Hodnocení projektu Metodika pro učitele ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...84

7 8 RESUMÉ 89 9 PŘÍLOHY 90

8 1 ÚVOD Tématem této diplomové práce je urbanizace v Africe, její vývoj a dopady. Praktickým výstupem práce je výukový projekt, využitelný pro výuku geografie na střední škole. Jeho prostřednictvím mohou být teoretické informace, obsažené v této práci, zprostředkovány studentům. Hlavním výzkumným zaměřením této didaktické práce je charakteristika urbanizačních jevů, jež lze pozorovat v afrických městech. Výzkum je zaměřen na pět vybraných oblastí s vysokou mírou urbanizace (dle P. Šindler, 1999). Toto téma jsem si vybrala z několika důvodů. Jednak proto, že mi není lhostejná problematika africké současnosti. Tím, že nashromáždím co nejvíce informací, které předám dále, doufám přispět k lepší celkové informovanosti o Africe. Zároveň doufám, že pomohu studentům, nebo učitelům geografie, pro něž bude tato práce studijním materiálem, k vytvoření odpovídajícího pohledu na nelehkou situaci afrických obyvatel. Tím, že soustředím informace a předám je dál, snad přispěji k lepší informovanosti případných čtenářů a přiměji je přemýšlet o problémech současné Afriky jinak. Arika potřebuje naši účast, je ji třeba respektovat, chránit, zachovat, a především obdivovat pro její jedinečnost a neopakovatelnost. Vybrané sledované oblasti na první pohled nespojuje nic nápadného. Jedná se o různé přírodní předpoklady, různé zeměpisné polohy vzhledem k rovníku, o různé kolonizační mocnosti v minulosti. Zdánlivě tento výběr nedává smysl. Jediným pojítkem mezi nimi je vysoká míra urbanizace. Dalším společným aspektem pro výběr je socioekonomická situace. V úvodu práce stručně popíši historický vývoj měst ve sledovaných oblastech. Většina z nich existovala a plnila svůj účel dávno před příchodem kolonizátorů. Na tuto skutečnost bych ráda upozornila především proto, že až příliš často je Afrika vnímána právě jen jako bývalé kolonie. V další části práce se budu věnovat současnému vývoji afrických 8

9 měst, jejich růstu, důsledkům růstu a také propojení měst a venkova. Část práce bude věnována problémům souvisejícím s urbanizací, jako je nedostatek bydlení, nedostupnost služeb, nesprávné nakládání s odpady, nedostatek vody a podobně. Chci poukázat na skutečnost, že růst urbanizace, tedy zvyšování poměru městského obyvatelstva, v Africe znamená ve větší míře růst slumů, neboť podle oficiálních údajů OSN nadpoloviční většina africké městské populace žije právě ve slumech. Pozornost je věnována několika středoškolským učebnicím. Jejich analýza umožní porovnat mnou sesbírané údaje o urbanizaci v Africe s tím, co je prezentováno žákům ve školách. Také se budu zabývat teorií vyučování, zejména jednotlivými fázemi projektu, jeho výhodami a nevýhodami. Představím základní typy výukových projektů a metody vyučování. Nakonec jsem všechny teoretické poznatky a informace použila pro vytvoření výukového projektu, který je praktickým výstupem této práce. Projekt je doplněn mapami a kartogramy, jednak vytvořenými v GIS, či pořízenými z relevantních zdrojů, jejichž seznam je uložen v příloze. Jsou vizuálním doplněním jak celé práce, tak i projektu samotného. Stejnému účelu slouží i vlastnoručně zpracované tabulky s daty pro projektovou výuku. Projekt byl konzultován, a jeho části vyzkoušeny, při souvislé výukové praxi na gymnáziu. Tato praktická zkušenost potvrzuje použitelnost a užitečnost nejen projektu, ale i celé práce. Výsledky z praxe pomohou při závěrečném hodnocení projektu. Výstupem samotného projektu jsou pracovní listy a společná mapa urbanizace v Africe. Fotografie velké mapy a vzor pracovního listu jsou uloženy v příloze C. K práci jsou rovněž přiloženy materiály, potřebné k provedení samotného projektu, včetně prezentace v PowerPoint. Vše je k dispozici na přiloženém CD. 1.1 Cíle a hypotézy Prvním cílem práce je popsat urbanizaci v Africe z geografického 9

10 hlediska za účelem shromáždění podkladů pro následný výukový projekt. Bude proveden sběr, utřídění, vyhodnocení a vizualizace geografických dat. Pozornost bude zaměřena i na negativní důsledky urbanizace, jako je například vylidňování venkova, a s tím spojené mizení původního způsobu života. Z prvního cíle práce vychází také hypotéza. Provedením výzkumu s použitím výše uvedených metod se pokusím potvrdit nebo opravit, či doplnit kategorizaci takzvaných jádrových oblastí se zvýšenou koncentrací obyvatel (Šindler, 1999). Hypotézou je, že s odstupem doby, může situace vypadat jinak. Zejména proto, že v tak rychle rostoucí a tím pádem měnící se společnosti, jakou je Afrika, se parametry mění. Navíc, vznik a růst velkých měst nemusí nutně znamenat totéž co zvyšování koncentrace obyvatel doprovázející například těžbu nerostných surovin. Druhým cílem je obsahová analýza učebnic geografie používaných na středních školách, která se opírá o jejich faktický obsah. Pokusím se potvrdit, či vyvrátit domněnku, že soudobé učebnice neobsahují dostatek aktuálních údajů týkajících se urbanizace v Africe. Třetím cílem práce je vytvoření výukového projektu pro střední školu, v němž je žákům vyložena problematika urbanizace v Africe a s ní spojené, výše uvedené, jevy. V projektové části jsou využity kartografické materiály, zpracované v první části práce. Po skončení projektu by měl student být schopen diskutovat o urbanizaci v uvedených částech Afriky. Míra pochopení vyložené látky byla ověřena vyhodnocením výsledků diskuze, která byla se studenty po skončení projektu vedena. Na základě posouzení názorů studentů a jejich odpovědí na vhodně a cíleně kladené otázky, byla vyhodnocena úspěšnost projektu a jeho přínos. Podstatná část této diplomové práce je didakticky zaměřená. Student má pochopit a umět vysvětlit, co znamená pojem urbanizace a jaké jsou její kladné a záporné stránky. Plánovaným výstupem jsou pracovní listy, velká, vlastnoručně studenty doplněná mapa Afriky 10

11 a samotný výukový projekt, který je k dispozici pro učitele na přiloženém CD. 1.2 Volba metod práce V této práci jsem použila geografické metody, jako jsou sběr sekundárních dat a jejich další zpracování, tedy utřídění a analýza dat, komparace dat, vizualizační metody a geografická syntéza poznatků. Jednou z hlavních metod pro zpracování mé diplomové práce je shromažďování a studium odborné literatury a elektronických zdrojů, tak, jako u většiny prací. V tomto případě však šlo především o získávání takových informací, které principiálně ozřejmují různé jevy, jež provázejí proces urbanizace právě v Africe, zejména jeho stinné stránky. Použití všech těchto metod má jediný cíl, vytvořit zajímavou práci, která snad nebude jen náročným výčtem maxima všech možných i nemožných dat, ale díky srozumitelnějšímu a snad i jednoduššímu způsobu podání bude snáze uchopitelná a tedy přístupnější, tak aby skutečně přiblížila problémy Afriky jejím čtenářům. Veškeré shromážděné informace a data byly podrobeny analýze a následné syntéze. Po té byly zkompletovány do podoby tematických celků, s jejichž pomocí je konstruována tato práce. Cenné informace jsou vizualizovány formou tabulek, grafů a map. Všechny tyto formy vizualizace jsou upraveny tak, aby bylo možné je použít pro výuku geografie, respektive pro geografickou charakteristiku vybraných regionů Rozbor literatury a internetových zdrojů Pro svoji práci jsem využila jak literární, tak elektronické, často cizojazyčné, zdroje. Za nejdůležitější zdroj považuji publikaci Samuel Aryeetey Attoh: Geography of Sub-Saharan Africa, která je věnována 1 Všechny tabulky, mapy a další vizualizační materiály pro výuku jsou uloženy v prezentaci vytvořené v PowerPoint, která je k dispozici na CD (je přílohou této práce). 11

12 geografii Afriky jako celku. Pro práci jsem využila část knihy Urban Geography of Sub-Saharan Africa, věnovanou geografii měst. Jedná se o sociogeografickou studii jevu zvaného urbanizace ve sledované oblasti. Attoh vnímá africkou urbanizaci v globálním kontextu, jako nutný a neoddělitelný jev, který s sebou nese doba a který se nevyhnul ani Africe. Zároveň ale poukazuje na specifičnost tohoto prostředí, jež s sebou nese také specifické problémy. Podle Attoha má Afrika svou vlastní historii, kulturu a zvyky, které poznamenal kolonialismus. Africká předkoloniální města existovala dávno před příchodem kolonizátorů a měla nejen vlastní strukturu, ale také vlastní společenské a politické systémy. Attoh se dále zabývá současnými urbanizačními trendy a vnitřní strukturou afrických měst. Nedílnou součástí jeho práce je vyhodnocení problematiky a návrhy možného řešení. 2 Problematiku urbanizace v rozvojových zemích souhrnně charakterizuje Petr Šindler v knize Urbanizační procesy v rozvojových zemích. Zejména jsem se inspirovala jeho vymezením pěti jádrových oblastí s největší koncentrací měst a ekonomických aktivit. 3 Dalším zdrojem pro tuto práci byla publikace autorského kolektivu Univerzity v Bristolu, do češtiny přeložil Vít Štěpánek, Lidská sídla - Velká Geografická encyklopedie Světa. Zde jsem získala cenné informace o struktuře afrických měst, o příčinách jejich růstu, o hierarchii v obytných čtvrtích a také o koloniálním vlivu na africká sídla. 4 Cenné informace jsem získala z knihy Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě od Ctibora Votrubce, v níž v jedné z kapitol autor zabývá nerovnoměrným rozmístěním měst a s tím související nerovnoměrností urbanizačních procesů. 5 Publikace Evy Horské, Eduarda Mauera a Jiřího Musila Zrod velkoměsta, je zaměřena na urbanizaci v českých, respektive 2 Attoh S. A.: Urban Geography od Sub-Saharan Africa, Šindler, P.: Urbanizační procesy v rozvojových zemích, Short, J. R.: Lidská sídla, Votrubec, C.: Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě,

13 v evropských podmínkách. Užitečná pro mne byla především část Co je urbanizace Jiřího Musila, kde je vysvětlen a definován pojem urbanizace. 6 V knize Juraje Mesíka Obor a trpaslík jsem velmi často nacházela svěží náhled a zajímavou inspiraci, která se nabízela v souvislosti s jeho, poněkud kritickým, přístupem k celé problematice. Autor reaguje na aktuální problémy dnešní Afriky. Jeho způsob konfrontace zažitých představ s realitou byla pro mne přínosná. 7 Jedním ze zdrojů dostupných na internetu byla zpráva UN- HABITAT The state of African Cities 2010 (The state of African Cities 2010, online). Tato zpráva podrobně zpracovává urbanizační procesy a s tím spojená témata týkající se Afriky. Použila jsem zejména části, které se zabývají situací v jednotlivých regionech Afriky. Publikace UN-HABITAT: States of the World s cities 2010/2011, online; zde jsem nacházela cenné informace o městské populaci. Jsou zde uvedeny poznatky ze všech regionů světa, které souvisí mimo jiné také s otázkou spojení ekonomického růstu a urbanizace. Dále jsem zde čerpala informace o problematice slumů a sociálních nerovností. Dalším zdrojem informací byly statistiky OSN, Millenium Development Goals Indicators, United Nations Statistic Division. Zde jsem získávala informace a přehledy o velikostech měst a o míře urbanizace v Africe. Informace o tvorbě projektu jsem získala z publikace Dagmar Čábalové, Pedagogika, kde je podrobně vysvětlen výukový proces a pedagogické projektování. Z publikace Jarmily Skalkové, Obecná didaktika, jsem čerpala znalosti o organizačních formách vyučování. Informace o výukových metodách jsem čerpala z publikace Josefa Maňáka a Vlastimila Švece Výukové metody. Z knihy Jany Kratochvílové Teorie a praxe projektové výuky, jsem získala informace o základech 6 Horská, E., Mauer, E., Musil, J.: Zrod velkoměsta, Mesík, J.: Obor a trpaslík,

14 projektového vyučování. Tato práce má didaktické zaměření. Proto jsem čerpala a ověřovala informace na metodickém portálu RVP [online]; Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. 2 URBANIZACE V AFRICE Co vlastně znamená slovo urbanizace a co znamená právě v Africe? Jedna z několika definic zní: je to přeměna převážně venkovských společností na převážně městské. 8 Na urbanizaci můžeme nahlížet jak z hlediska prostorového, tedy geografického, tak z hledisek: sociálního, kulturního, či hospodářského. Růst velkoměst a změna struktury osídlení jsou pak typickými rysy urbanizace. Jde o dlouhodobý, globální a stále pokračující proces zvyšování počtu obyvatel ve městech. A nejen to, je to zásah do lidské společnosti, který podstatně mění životní styl jejích obyvatel. Stejně jako je odlišný způsob života v každé zemi, v různých dílech světa, je odlišný také způsob urbanizace. Africká města rostou především díky migraci z venkovských oblastí, tedy snaze najít snadnější obživu ve městech. V rozvojovém světě, zvláště pak v Africe, existují podstatné rozdíly mezi městským a venkovským stylem života. 9 Zatímco rozvoj měst je podmíněn především růstem průmyslu a obchodu, tedy pokrokem, venkov zaostává. Město nabízí pracovní příležitosti a zdánlivě lepší život, venkov je zdrojem dřiny a nedostatku. Z hlediska územního rozložení obyvatelstva má urbanizace řadu dalších projevů, například nerovnoměrnost rozložení obyvatelstva, přičemž se zvyšuje počet nezemědělských sídel. Logicky ubývá venkovských obyvatel a tím v podstatě mizí, pro Afriku tak typický, původní způsob života. Podle jiné definice lze urbanizaci definovat jako koncentraci obyvatelstva do městských sídel, tedy proces, v jehož důsledku 8 Horská, Musil: Zrod velkoměsta, s Šindler, P.: Urbanizační procesy v rozvojových zemích, s

15 se zvětšuje podíl městského obyvatelstva určitého území. 10 Definice pojmu městské sídlo ovšem závisí na tom, v které části světa se nachází. Zatímco milionové město v Evropě představuje fungující, živoucí systém, v němž lidé nacházejí efektivnější a plnější život, stejně velké město v Africe znamená chaos, kde 50 90% obyvatel žije nelegálně ve slumech 11 bez jakýchkoliv výdobytků moderní civilizace, jež my, Evropané, považujeme za samozřejmé. Vyspělost země a míru její urbanizace nelze tedy posuzovat pouze na základě čísel, tedy absolutního počtu a podílu městského obyvatelstva. Jakkoliv se však veškeré definice různí, velikost města vyjádřená počtem obyvatel zůstane i nadále důležitou určující informací, třebaže podíl obyvatel žijících ve městech není jediným a dostatečným kritériem stupně urbanizace. 12 Jedním z projevů urbanizace, pro Afriku typickým, je neúměrně rychle rostoucí největší městské sídlo. V roce 1960 bylo v Africe 1 město s počtem těsně nad 1 milion obyvatel (Johannesburg, 1,1 mil.). V současnosti se v Africe nacházejí 2 města s počtem obyvatel nad 10 milionů. Jsou to: Káhira, Egypt (11,2 milionů obyvatel v roce 2011) a Lagos, Nigérie (10,8 milionů obyvatel v roce 2010). V rozmezí 1 10 milionů obyvatel můžeme v Africe v současnosti napočítat až 54 měst (dle dat Geohive, 2010, a dle dat CIA, 2011). 13 Pravděpodobně je jich ale více, neboť zcela aktuální a přesná data o afrických státech nejsou dostupná, a pokud jsou někde uvedena, pak je třeba počítat s tím, že se jedná víceméně o odhad. Podle statistik žilo v 70. letech 20. století celosvětově ve městech 37% lidí, tedy celosvětová urbanizace dosahovala 37%. V roce Horská, Musil: Zrod velkoměsta, s Podrobně v tabulce číslo 1, vlastní zpracování dne dle dat: Millenium Development Goals Indicators, United Nations Statistic Division, dostupné na: 12 Horská, Musil: Zrod velkoměsta, s Pokud bychom brali v úvahu velikost celých aglomerací, dostaneme se ještě mnohem výš. Odhaduje se, že některé aglomerace mají mil. obyvatel; čísla se ovšem liší podle zdrojů - dle dat Geohive, dost na: aktualizováno dle CIA (online) The World Factbook; citováno dne , dostupné na www:<https://www.cia.gov/ library/publications/the-world-factbook/geos/cg.html> 15

16 dosahovala celosvětová urbanizace 50%. Po roce 2010 městská populace celosvětově začala převažovat nad venkovskou. Do roku 2030 je očekáván nárůst celosvětové populace o 0,97% ročně, přičemž předpokládaný roční růst počtu městských obyvatel je o 2,67% (do roku 2030). Z těchto údajů lehce spočítáme, že počet městských obyvatel se zvyšuje více než 2,5 krát rychleji nežli roste počet obyvatel celkově. Poměr venkov město se tedy velmi rychle mění. Netřeba připomínat, že právě v Africe se tato čísla, v souvislosti s populační explozí, ještě umocňují. V současnosti žije celosvětově ve městech přibližně 3,6 miliardy obyvatel (tedy asi ½), z toho přibližně polovina bez registrace. To tedy může znamenat, že v současnosti přibližně ¼ z celkového počtu obyvatel planety žije ve slumech. Podle zprávy UN-HABITAT z roku 2007 se počet obyvatel slumů do roku 2030 zdvojnásobí (z 1 miliardy odhad, 2007, na 2 miliardy odhad, 2030). 14 Třetina tohoto počtu připadá na Afriku Vymezení sledovaných regionů Pro tuto práci bylo nutné z důvodu přehlednosti a možnosti srovnání vymezit oblasti, kterými se budu zabývat. Městské obyvatelstvo roste v různých částech Afriky různým tempem. Za jádrové oblasti se zvýšenou koncentrací obyvatel, které souvisí s ekonomickými aktivitami (Šindler, 1999), byly již dříve označeny: údolí a delta Nilu, pobřežní pás Maghrebu, pobřeží Guinejského zálivu, oblast měďného pásu v Zairu (Demokratická republika Kongo) a Zambii a oblast Witwatersrandu v Republice Jižní Afrika (dále jen RJA). V těchto oblastech proběhl nejrychlejší ekonomický rozvoj a v souvislosti s tím i prudký růst měst městského obyvatelstva. 16 Aby však bylo možné získat srovnatelné údaje, které by byly 14 Zdroj: Zpráva: UN-HABITAT, April 2007, Nairobi, Kenya, dostupné na: 15 Zdroj: UN Department of Economic and Social Affairs, dostupné dne na: 16 Šindler, P.: Urbanizační procesy v rozvojových zemích, s

17 použitelné pro vytvoření tabulek, grafů a celkového přehledu, a především pro účely výukového projektu, bylo nutné území nějak přesněji vymezit a specifikovat podle konkrétních parametrů (nejlépe podle států). Pak teprve bylo možné shromažďovat a třídit potřebná data. Získávání přesných údajů například o oblasti měďného pásu, který nekopíruje zcela přesně území žádného konkrétního státu, by bylo velmi složité. Především z tohoto důvodu jsem přehodnotila svůj původní záměr věnovat se výše uvedeným pěti oblastem (Šindler, 1999) a převzala jsem zavedené rozdělení, které využívá například CIA. Práce bude tedy zaměřena na celou Afriku, rozdělenou na pět regionů: severní, západní, východní, střední a jižní Afriku. 17 Oba způsoby dělení spolu více méně korespondují. Podrobné rozdělení do jednotlivých oblastí, včetně seznamu států, je uvedeno v tabulce číslo 1. v příloze. Navíc rozdělením všech států beze zbytku jsem získala přehled o celém kontinentu. 18 V Africe jsou v současnosti dvě města s počtem obyvatel vyšším, než 10 milionů. Jedním z nich je Lagos (Nigérie) v západním regionu. Město bylo vybráno jako typický příklad prudce rostoucího afrického města, takzvané megalopolis Základní pojmy a zkratky použité v této práci 20 Aglomerace je seskupení sídel s jedním, či více velkoměstskými jádry; vzniká postupným růstem měst v procesu suburbanizace. Jednotlivá sídla spojují hospodářské a obslužné vztahy. Město - pokud bychom měli definovat význam slova město, pak v měřítku nejméně urbanizovaného kontinentu, kterým Afrika beze sporu je, lze za město považovat sídlo čítající nad 5000 obyvatel. Dalšími atributy slova město jsou: velké seskupení obyvatel, diferenciace na průmyslové, obchodní a obytné čtvrtě, tržní sídlo, kde dochází k výměně zboží 17 Názorné rozdělení zobrazeno v mapě číslo 1, vpříloze B, vlastní zpracování v GIS dne Jmenovitě státy Afriky, uvedeny v tabulce číslo 1, v příloze A. 19 Viz kapitola 2.2: Základní pojmy 20 Vilímek, V. a kol.: Zeměpisný slovníček, s

18 (Weber, 1921). 21 Jako nejvýstižnější definice může sloužit shrnutí: město je složitým sociálním systémem, který se vyznačuje rozvinutou dělbou práce a velkou hustotou obyvatelstva, jež je sociálně velmi různorodé, nezabývá se zemědělstvím. Je to složité územní společenství, lišící se od venkovských obcí společenskou organizací, strukturou i sociálními vztahy (Musil, 1967). 22 HDI Human Development Index (Index lidského rozvoje); je způsob vyjádření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délky života, porodnosti a dalších faktorů. ILO International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce specializovaná organizace spojených národů) Konurbace územní seskupení aglomerací a měst s vysokou hustotou zalidnění. Urbanizovaný prostor je propojen intenzivními vazbami. Konurbace nemá jednoznačné centrum. Megalopolis vysoce urbanizované rozsáhlé území tvořené řadou aglomerací. Jsou zde soustředěny aktivity celosvětového významu. OPEC je Organization of the Petroleum Exporting Countries (Organizace zemí vyvážejících ropu, založena 1960 ve Vídni) Primární města největší města (vesměs bývalá administrativní, koloniální centra), která rostou rychleji než ostatní; tato dominantní města kvůli zajištění potřeb svých obyvatel, odčerpávají neúměrné množství finančních prostředků a díky svým výsadám žijí v podstatě na úkor venkova. Předurbanizace (též pseudourbanizace) - je urbanizace, která nastala ještě před industrializací (Attoh, 2010). Lidé se stěhují ne za prací, ale z bídy venkova. Týká se to měst, která se velmi rychle rozvíjejí, též UN / OSN United Nations (Organizace spojených národů) UNDP United Nations Development Programme (Rozvojový program spojených národů) 21 Attoh, S.A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Votrubec, C.: Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě, s

19 UN-HABITAT United Nations Human Settlements Programme (Program spojených národů pro lidská sídla) Urbanizace je proces, při kterém dochází k růstu počtu obyvatel a k růstu velikosti městských sídel v souvislosti s rozvojem jejich výrobních a obslužných funkcí; zjednodušeně je urbanizace chápána jako zvyšování podílu obyvatel žijících ve městech. 2.2 Historický vývoj afrických měst Obecně jsou vnímána africká města od doby evropské kolonizace. Tento pohled není úplně přesný. Evropané dali sice africkým městům styl, ale zdejší kultura existovala dávno před tím. Jaký velký vliv vlastně měla kolonizace na africká města? Kde je prapůvod urbanizačního procesu? Ačkoliv je pojem urbanizace spojován především s 20. či 21. stoletím, nejedná se o nic nového. Rozvoj měst a růst jejich významu lze pozorovat v dávné minulosti. Byl předurčen zejména geografickými podmínkami a také byl ovlivněn historicky Severní Afrika Sem lze zahrnout oblasti s tradičně vysokou mírou urbanizace deltu řeky Nilu a pás států Maghrebu. Podle dělení CIA sem řadíme státy: Alžírsko, Egypt, Libye, Maroko, Súdán, Tunisko, Západní Sahara. 23 První města se začala objevovat před více jak 5000 lety v deltě řeky Nilu, kde lidé hledali obživu v úrodné zemědělské oblasti. Tato, dnes zaniklá, civilizace zanechala doklady o své existenci v podobě chrámových staveb a pyramid. Tato oblast je považována za kolébku civilizace. Delta Nilu a severní pobřeží Afriky lákaly své první kolonizátory, kteří se snažili využít zdejší výhodné přírodní podmínky k životu. Usazovali se a zakládali přístavy. Vystřídali se zde postupně Féničané, kteří založili bájné Kartágo a Římané, kteří jej vypálili. Naproti tomu ale založili řadu 23 Jmenovitě státy severní Afriky, uvedeny v tabulce číslo 1, v příloze A; rozložení regionů v mapě číslo 1, příloha B, zdroj: vlastní zpracování v ArcGis pro ZČU, dne , dostupné na: 2011/11/studentska-licence-arcgis-pro-zcu.html 19

20 dalších měst a především síť silnic. Tím vtiskli oblasti řád a strukturu. Řekové dali vzniknout mnoha koloniím a především v roce 332 př.n.l. Alexandrii, centru vzdělanosti a vědy. Nejvíce však sever Afriky ovlivnil příchod Arabů. Od 7. století rostla města rychleji a to nejen na pobřeží, ale také směrem do vnitrozemí, kde měla sloužit jako opěrné body islámské víry. 24 Zásadní změny ale skutečně nastaly v důsledku evropské kolonizace v 19. století. Stávající města rostla a byla zakládána nová, především přístavy. To vše proto, aby lépe splňovala potřeby kolonizátorů, tedy podmínky pro vývoz zemědělských produktů a surovin. Severoafrická města díky koloniální tržní ekonomice rostla na úkor venkova, kde byl život čím dál těžší. Města byla dotována vládou a venkov, díky uměle udržovaným nízkým výkupním cenám, decimován. Výsledkem byla mohutná migrace do měst. Následovala nutná změna struktury vesnic a způsobu obživy jejich obyvatel, tedy omezení kočovnictví, tradičního zemědělství a zánik řemesel. Tato, pro státy Maghrebu typická, urbanizace venkova znamenala citelný zásah do původního způsobu života. 25 Města v Severní Africe měla díky vlivu islámu a jeho městské tradici podobný charakter. Typickým rysem bylo oddělení veřejné zóny od soukromého prostoru. Ve středu města se nacházel bazar a veřejné budovy. Zde se soustředil společenský život. Okrajové části poskytovaly soukromí obyvatelům v oddělených čtvrtích podle náboženského vyznání. V mnoha případech došlo k narušení tohoto rázu městské zástavby vlivem evropských kolonizátorů, kteří města přestavovali podle evropských měřítek. Jen ve vzácných případech se podařilo impozantní nové budovy začlenit do islámských měst. Takovým způsobem byla například v šedesátých letech 19. století upravena Káhira. V jiných případech byly nové budovy postaveny mimo medinu 26 a dostatečně 24 Short, J. R.: Lidská sídla, s Short, J. R.: Lidská sídla, s původní tradiční centrum města 20

21 odděleny od částí města obydlených původními obyvateli Západní Afrika Státy: Benin, Burkina Faso, Pobřeží slonoviny, 27 Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Mauritánie, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Togo. 28 Území známe jako oblast Guinejského zálivu. Města v této oblasti nevznikala na pobřeží jako přístavy, ale měla strategickou polohu poblíž obchodních tras přes Saharu. Jejich vznik se datuje do 1. století před naším letopočtem. V severní Nigérii to byla například města Kano, Zaria, Sokoto, v jihozápadní pak město Ibadan. Výše vybraných poplatků umožnila růst bohatství a rozvoj měst v této oblasti. V návaznosti na růst bohatství se rozvíjela řemeslná a umělecká výroba, obchod a vzdělanost. 29 I v této oblasti měla podstatný vliv kolonizace. Změnila se struktura rozmístění sídel. Vznikala nová města na pobřeží, která sloužila jako obchodní přístavy, nebo naopak ve vnitrozemí poblíž nalezišť nerostných surovin. Struktura opět odpovídala představám a potřebám kolonizátorů. Vznikl fenomén jednoho dominujícího města. Tato místa byla střediskem zaměstnanosti v dané oblasti, což znamenalo zvýšení míry urbanizace. Jako příklady mohou sloužit: Freetown v Sierra Leone, Accra v Ghaně, Lomé v Togu Východní Afrika Státy: Burundi, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Keňa, Madagaskar, Malawi, Mosambik, Rwanda, Somálsko, Uganda, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe. 30 I v této části Afriky vznikala původně města při pobřeží, například 27 Pozn. v práci je používán český překlad původního názvu Côte d'ivoire 28 Jmenovitě státy západní Afriky, uvedeny v tabulce číslo 1, v příloze A; rozložení regionů v mapě číslo 1, příloha B, zdroj: vlastní zpracování v Gis pro ZČU, dne , dostupné na: 2011/11/studentska-licence-arcgis-pro-zcu.html 29 Short, J. R.: Lidská sídla, s Jmenovitě státy východní Afriky, uvedeny v tabulce číslo 1, v příloze A; mapka, zdroj: vlastní zpracování v Gis pro ZČU, dne , dostupné na: 2011/11/studentska-licence-arcgis-pro-zcu.html 21

22 Mombasa, Keňa, založena v 11. století arabskými kupci jako středisko dopravy po Indickém oceánu, nebo Zanzibar, Tanzanie, původně východiště pro otrokářské výpravy do vnitrozemí. Obě města proslula obchodem se slonovinou, zlatem a otroky. Většina měst ale vznikla v době kolonialismu. Například Nairobi, Keňa, bylo založeno v roce 1905 Brity jako hlavní město. V Nairobi bylo možno najít pracovní příležitosti a tak se rychle zvětšoval počet jeho obyvatel. V roce 1919 bylo Nairobi jedním z největších měst v této oblasti Střední Afrika Státy: Angola, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Konžská republika, Demokratická republika Kongo, Gabon, Rovníková Guinea. 32 Zde bychom hledali část oblasti měďného pásu v bývalém Zairu. K osídlení oblasti docházelo až v koloniálním období. Hustěji osídleny byly ale pobřežní části. Vnitrozemí naopak trpělo nedostatkem obyvatel v důsledku obchodu s otroky. Velký vliv na nerovnoměrnost osídlení měly přírodní podmínky. Směrem na sever od rovníku ubývá srážek a zemědělství zde postupem času, ve srovnání s poněkud snazším životem ve městě, přestalo znamenat perspektivu obživy domorodých obyvatel. Přidaly se nemoci lidí i hospodářských zvířat. 33 Městské osídlení se omezilo na hospodářská a zemědělská centra. Příkladem takového města může být Kinshasa v Zaire, v dnešní Demokratické republice Kongo Jižní Afrika Státy: Botswana, Lesotho, Namibie, Republika Jižní Afrika, Svazijsko. 34 V této části Afriky se nachází území zvané Witwatersrand, 31 Short, J. R.: Lidská sídla, s Jmenovitě státy střední Afriky, uvedeny v tabulce číslo 1, v příloze A; rozložení regionů v mapě číslo 1, příloha B, zdroj: vlastní zpracování v Gis pro ZČU, dne , dostupné na: 2011/11/studentska-licence-arcgis-pro-zcu.html 33 byly to: malárie, spavá nemoc roznášená mouchou tse-tse, či tzv. říční slepota způsobená černou mouchou, SHORT, Jmenovitě státy jižní Afriky, uvedeny v tabulce číslo 1, v příloze A; rozložení regionů v mapě 22

23 což je další oblast se zvýšenou koncentrací obyvatel. Urbanizace v jižní Africe nemá příliš dlouhou tradici. Jihoafrická města byla většinou založena evropskými přistěhovalci. Proto vznikly především přístavy, odkud byly odváženy do světa zlato, diamanty a vzácné přírodní produkty. Mimo to vznikala hornická sídla poblíž ložisek nerostných surovin. Do té doby se původní obyvatelé živili většinou samozásobitelským zemědělstvím. O větší koncentraci obyvatel se dá hovořit v místech s dostatkem vody, kterou potřebovali zemědělci pro napájení dobytka. Tato místa byla známá jako agroměsta a měla svou, poměrně vyspělou, organizaci ekonomickou i sociální. Na konci 19. století se zájem přesunul do oblasti zvané Witwatersrand, kde bylo v roce 1886 objeveno zlato a rozhořela se Zlatá horečka. Město Johannesburg bylo z počátku jen malou průzkumnou osadou, ale díky migraci zlatokopů z celého světa vyrostlo v obrovské město, dnes jedno z největších v Africe Lagos, příklad rychle rostoucího města Město se pyšní mnoha nej, největší město v Nigérii, největší přístav v Nigérii, jedno z největších měst Afriky, jedno z největších bývalých středisek trhu s otroky. Od šedesátých do počátku devadesátých let 20. století plnil funkci hlavního města Nigérijské federativní republiky. Leží na pobřeží Guinejského zálivu, omývaném Atlantským oceánem. Je příkladem překotně rychle se rozvíjejícího afrického města. Slovo lagos znamená v portugalštině jezera, nebo laguna. 36 Název pochází od portugalských mořeplavců, kteří v 15. století tento bažinatý ostrov objevili. Zmínky o Lagosu, jako o rybářské a zemědělské osadě, jsou však zhruba o 200 let mladší. Do roku 1861 byl centrem číslo 1, příloha B, zdroj: vlastní zpracování v ArcGis pro ZČU, dne , dostupné na: 2011/11/studentska-licence-arcgis-pro-zcu.html 35 Short, J. R.: Lidská sídla, s Slovník on-line, dostupné na: dne

24 obchodu s otroky. Po té přešel pod správu britské koruny a stal se velmi důležitým obchodním přístavem. V roce 1914 se stal hlavním městem tehdejšího sjednoceného státu Protektorát Jižní Nigérie, jedné z britských kolonií. Pro svou geograficky příhodnou polohu na pobřeží, která umožnila existenci velkého přístavu, a zvláště po dostavbě železnice (1912), se Lagos velmi rychle hospodářsky rozvíjel a úměrně s tím rostl i počet jeho obyvatel. 37 Od roku 1960 je Nigérie nezávislým státem. Lagos zůstal jejím hlavním městem až do roku Lagos je v současnosti důležitým centrem nigerijského průmyslu, obchodu a bankovnictví přesto, že již není hlavním městem Nigérie. Tím se stala v roce 1991 Abuja, nacházející se v centrální části země. Nigérie, s 174,5 mil. obyvatel (CIA, 2013), je v současnosti nejlidnatější zemí Afriky, a můžeme ji hledat v první desítce na Zemi. Míra urbanizace v Nigérii je 52% a ročně se zvyšuje o 3,75% (CIA, 2011). To znamená, že více než 90 mil. obyvatel Nigérie žije ve městech. Téměř osminu z tohoto počtu tvoří obyvatelé Lagosu. Ten je tak největším městem Nigérie a zároveň dvacátým největším městem světa (data Geohive, 2010). 38 Od doby založení Lagos opravdu vyrostl. Dnes se skládá ze čtyř částí: tří ostrovů (Lagos, Ikoyi a Victoria) a pevninské části. Počet obyvatel, žijících zde na území více než 1000 km 2, se odhaduje na 10,788 mil. (CIA, 2010). Nárůst jejich počtu lze označit za strmý. Zatímco v roce 1950 žilo v Lagosu 325 tisíc obyvatel, v roce 1960 to bylo 762 tisíc. V roce 1970 Lagos překročil milion na 1,413 mil. obyvatel. Růst pokračoval: v roce ,572 mil., v roce ,764 mil., v roce ,281 mil., v roce ,788 mil. Odhad pro rok 2020 je 15,825 mil. obyvatel. 39 Není bez zajímavosti srovnání počtu obyvatel největších měst v Nigérii. Rozdíl mezi prvním a druhým největším městem je mnohem 37 Short, J. R.: Lidská sídla, s Pořadí dvaceti největších měst světa uvedeno v tabulce číslo 6: Vývoj růstu obyvatel 20ti největších měst světa, , odhad do Podrobně v příloze A, v tabulce číslo 6: Vývoj růstu obyvatel 20ti největších měst světa, , odhad do

25 vyšší, než rozdíly mezi ostatními. V roce 2010 žilo podle údajů CIA v Lagosu 10,788 milionů, v Kano 3,270 milionů, v Ibadanu 2,854 milionů, v Abuji 1,857 milionů, a v Kaduně 1,519 milionů 40 obyvatel. Srovnání počtu obyvatel 5 největších nigerijských měst (dle dat CIA, 2010) 5 největších měst - Nigérie (r. 2010) Lagos - 10,8 mil. ob. Kano - 3,3 mil. ob. Ibadan - 2,8 mil. ob. Abuja - 1,8 mil. ob Kaduna - 1,5 mil. ob. Vlastní zpracování dne dle dat CIA, The World Factbook dostupných na: https://www.cia.gov /library/publications/the- world-factbook/geos/ni.html Určujícím předpokladem prosperity Lagosu byla v minulosti existence přístavu a železnice, což podporovalo obchod a průmysl. Od padesátých let minulého století se stala významnou nigérijskou komoditou ropa. Nigérie patří mezi její největší vývozce a centrem těžby ropy je právě Lagos. Tato skutečnost s sebou přináší z hlediska urbanizace protichůdné události. Jednak je to rozvoj, tedy další potřeba pracovníků, což znamená příval přistěhovalců z venkova a růst počtu obyvatel. Na druhé straně dochází k devastaci životního prostředí a tedy ke zhoršení podmínek obyvatel. Ropu zde těží zahraniční společnosti. Není příliš těžké si představit, kam plynou zisky a na čí straně je zátěž. Také z toho důvodu se proti těžbě ropy zvedla vlna odporu a došlo i k násilnostem a ztrátám na životech. S tím souvisí ještě další problém. Nejen Lagos, ale africká města všeobecně, nejsou připravena na tak rychlý růst počtu obyvatel, k jakému 40 Podrobné údaje uvedeny v tabulce číslo 3, Přehled afrických měst s počtem obyvatel nad 1 milion k roku2010 / respektive 2011, rozdělení po sledovaných regionech, vlastní zpracování dle dat Geohive, dostupných na: www: <http://www.geohive.com/earth/cy_aggmillion2.aspx>, dne ; Upřesňující údaje z roku 2011 převzaty z CIA (online) The World Factbook; citováno dne , dostupné na: www: <https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/cg.html> 25

26 v Africe dochází. Není dostatečně zajištěno bydlení, služby a infrastruktura. 41 Jen Lagos za posledních padesát let vyrostl více, než čtrnáctkrát (Geohive, 2011). A tak mimo výstavních mrakodrapů na jihu ostrova Lagos můžeme na stejném ostrově v jeho severní části najít také zanedbané čtvrti a chudinské slumy. Přes tyto problémy je Lagos prosperujícím velkoměstem, které stále láká přistěhovalce za vidinou lepšího života. 2.3 Současné urbanizační trendy v Africe Příčin jevu zvaného urbanizace může být více. Růst urbanizace představují tři ukazatele: přirozený růst městské populace (vlivem zvýšené porodnosti, či snížené úmrtnosti v důsledku zlepšení lékařské péče), migrace obyvatel z venkova do měst a v neposlední řadě přeskupení hranic rozrůstajících se měst, která tímto způsobem absorbují okolní menší města a vesnice (Attoh, 2011). Vznikají tak velké aglomerace. 42 Míra urbanizace je v různých částech Afriky různě vysoká. Celoafrický průměr je 39,6%. V Subsaharské Africe dosahuje v průměru přibližně 36,7%. Jsou zde ale značné rozdíly v porovnání jednotlivých zemí. Nejnižší procento urbanizace v celé Africe je podle údajů UNDESA v Burundi (10,9%), naopak nejvyšší procento urbanizace vykazuje stát Gabon (86,2%) či Západní Sahara (82%). Hodnotíme-li podíl městského obyvatelstva po regionech, pak nejlépe je na tom jižní Afrika (58,9%). Následují: severní Afrika (51,5%), západní Afrika (44,9%), střední Afrika (41,5%) a východní Afrika (23,7%). 43 Západní a jižní Afrika jsou vysoko nad subsaharským průměrem, což souvisí s nedávným hospodářským růstem. 41 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Podrobně v příloze, v tabulce číslo 2,: Počet obyvatel městských a venkovských oblastí Afriky, procento urbanizace, 2011, zpracované dle dat United Nations Department od Economic and Social Affairs, převzato dne na: <http://esa.un.org/unup/cd-rom/urban-rural- Population.htm> 26

27 2.3.1 Nástroje a determinanty růstu měst Severoafrické státy, zejména státy Maghrebu, byly předurčeny k růstu urbanizace již od doby koloniální, kdy byla vládou podporována města a venkov naopak utlumován. Umožňovaly to vládou uměle nízko udržované ceny zemědělských produktů. Zákonitě se tedy zvyšovaly tendence opustit nuzný život na venkově a přestěhovat se do měst. Většinou ale byli příchozí nuceni usídlit se na okrajích měst. Původní způsob života těchto lidí částečně přetrvával a tak vznikaly okrajové městské čtvrti, které měly charakteristické znaky původní zemědělské společnosti. Urbanizace rostla plošně a zasáhla až do venkovských oblastí, kde přímo ovlivnila strukturu vesnic. Pro státy Maghrebu je tento jev typický. Jiné to bylo v oblastech jižně od Sahary (Čad, Súdán, Etiopie, Somálsko). Na životě zdejších lidí se podepsal vliv přírodních katastrof, válek a různých nepokojů. Mnohá města byla zničena a jejich obnova probíhala velmi pomalu. Venkov byl zdevastován obdobími sucha a hladomory. Zde růst urbanizace probíhal mnohem pomaleji. Paradoxně v pásmu Sahelu katastrofy a konflikty zahnaly venkovské obyvatele do měst, kde sice živořili ve slumech, ovšem i tak se dá hovořit o růstu urbanizace, která například v Mauritánii v devadesátých letech přesahovala 40 %. 44 V současnosti se v oblasti severní Afriky nachází osm měst s počtem obyvatel přesahujícím 1 milion obyvatel (Geohive, Vývoj západoafrických, středoafrických a východoafrických měst (někteří autoři hovoří o této oblasti jako o střední Africe) nejvíce ovlivnilo klima a to především pravidelnost dešťových srážek. V nejsevernějších, a zároveň nejsušších místech regionu bylo zdrojem obživy kočovné pastevectví. O něco jižněji, kde bylo o něco více srážek, vznikaly zemědělské vesnice (například nigérijské Kano). Většina obyvatel takzvané střední Afriky se však soustředila na jih, do pobřežních regionů 44 Short, J. R.: Lidská sídla, s

28 oblasti Guinejského zálivu. Do střední části regionu, kde prudce poklesl počet obyvatel vlivem obchodu s otroky, se jen velmi pomalu vracela původní úroveň osídlení. Nanejvýš vznikala zemědělská nebo surovinová centra jako Nairobi (Keňa), Kampala (Uganda), či Kinshasa (Zaire, dnešní Demokratická republika Kongo). Zvyšovaly se rozdíly mezi venkovem a městy. Ta se tak postupně stala jedinými místy rozvoje mezi okolní chudobou. Venkov byl postaven do role zásobitele měst. Veškeré vymoženosti civilizace (školy, zdravotnictví, služby) jsou dostupné pouze ve městech. Rozdíly jsou propastné. Postupný proces přesídlování do měst znamená růst urbanizace. 45 V této části Afriky můžeme také najít milionová města. V západní Africe je více než 16 takových měst, 8 z nich se nachází v Nigérii. Ve střední Africe můžeme napočítat 8 měst s počtem obyvatel nad 1 milion a ve východní Africe je to 10 měst. 46 Růst urbanizace v jižní Africe předznamenalo objevení zlata v roce 1886 ve Witwatersrandu a také těžba mědi a dalších surovin v takzvaném Měďném pásu. Těžba surovin byla provázena potřebou výstavby silnic a především železnice. Následovala výstavba a rozvoj přístavních měst. Všechno bylo vystaveno jen proto, aby vytěžené suroviny mohly putovat do zemí určení. V té době vznikly přístavy Lüderitz a Walvis Bay (Namibie), jejichž význam později upadl. Rozvíjela se ale města jako Johannesburg, Kapské Město, Port Elizabeth, Durban (RJA), vyrostlo Harare (Zimbabwe), Ndola, Kitwe a Nkana (Zambie) a další města. Oproti tomu ve vnitrozemských státech, kde neprobíhala těžba (Botswana, Malawi, Lesotho, Svazijsko) nebyl vývoj urbanizace zdaleka tak rychlý. Největší stát v oblasti jižní Afriky, Republika Jižní Afrika (RJA) má, respektive měla, jedno specifikum apartheid. Ten velmi ovlivnil proces 45 Short, J. R.: Lidská sídla, s Podrobný přehled celých sledovaných regionů a to, jak města rostla od roku 1950 do roku 2010, je uvedeno v tabulce číslo 3, v příloze. Jsou zde uvedena africká města s počtem obyvatel přesahujícím v současnosti 1 milion obyvatel, v celé Africe bylo v roce 2010 na 54 takových měst, podrobně v tabulce č. 3, zpracované dne dle dat GeoHive, , dostupných na: 28

29 urbanizace. Znamenal přestěhování více než 125 tisíc rodin do méně atraktivních částí měst. Nezměnil se příliš počet obyvatel, ale podmínky, ve kterých byli nuceni žít. Pro barevné obyvatele byla daleko za městem stavěna zcela nevyhovující sídliště bez jakékoliv základní infrastruktury. Vyrostly slumy, které existují dodnes, a počet jejich obyvatel se stále zvyšuje. I tak může vypadat růst urbanizace. 47 V oblasti jižní Afriky se nachází sedm měst, která měla v roce 2010 více než 1 milion obyvatel, všechna v Republice Jižní Afrika. 48 Pokud bychom chtěli porovnat celé sledované regiony, pak žebříček urbanizace vede sever Afriky, kde v průměru 61,81% obyvatel žije ve městech. Následují: střední Afrika s 50,95%, západní Afrika s 42,64%, jižní Afrika s 42,18%. Nejnižší podíl městských obyvatel je ve státech na východě Afriky, kde je průměrné procento urbanizace 34,62% Migrace jako příčina růstu urbanizace Migrace, jako jev, je v Africe zcela běžná a přirozená. Od nepaměti putovala zvířata za potravou a vodou. I lidé se pohybovali z míst nedostatku za lepší obživou. Tato skutečnost je dána především přírodními podmínkami v afrických savanách a pouštích, kde se lidé i zvířata potýkali s nedostatkem vody a vedrem. Vlivem moderní doby se začíná kočovný způsob života pomalu vytrácet. Jedním z jeho posledních útočišť je Sahara. 50 Přesto jako způsob řešení problémů zřejmě význam migrace přetrvává. Migrací do měst se snaží venkovští obyvatelé řešit svoje ekonomické problémy. Dalším důvodem může být získání jisté sociální prestiže, či psychologický aspekt uspokojení ze života ve městě. Jindy má odchod do města vyřešit rodinné důvody související s pořadím 47 Short, J. R.: Lidská sídla, s Podrobně uvedeno v tabulce číslo 3, Podrobný přehled celých sledovaných regionů, příloha A 49 Podrobně uvedeno v tabulce číslo 2, Přehled urbanizace v Africe k roku 2011, příloha A 50 Short, J. R.: Lidská sídla, s

30 narození a dědickým zákonem, kdy později narozeným je odepřen přístup k rodinnému hospodářství. Vazby mezi městem a venkovem jsou ale nadále udržovány. Odchozí finančně podporují svoje původní rodiny a tím si zároveň nárokují právo na rodinný majetek a na půdu. Velkou měrou způsobuje migraci vládní politika. Ceny zemědělských produktů jsou uměle drženy nízko, což znamená nízké příjmy zemědělců. Zvyšují se tak rozdíly mezi jejich příjmy a příjmy v městských oblastech. 51 Zajímavým průvodním jevem migrace z venkovských oblastí je rozvoj takzvaného městského zemědělství, které se ve městech rozvíjí jako neformální aktivita. Obyvatelé se stěhují ze zemědělských oblastí do nezemědělských z důvodu zlepšení své životní úrovně. Zároveň s sebou ale nesou i své původní zvyky, jimiž pěstitelské samozásobení beze sporu je. Pak ale může být těžké definovat pojem město, neboť jedním z atributů je právě nezemědělské uspořádání. Migrace je ale pouze vyústěním problémů které souvisí s dalším, pro Afriku typickým, jevem. Tím je velmi rychlý růst populace. Africká populace přirůstá v průměru 2,22% ročně (The World Bank, 2012). Už dnes přírodní zdroje v Africe nestačí pro výživu jejích obyvatel. Ten celkový nárůst je zátěží především pro města, neboť zde je příslib lepšího života, za kterým lidé migrují. 52 Růst v počtu obyvatel v % za rok, k roku 2012 Země Růst v % Země Růst v % severní Afrika 1,71% střední Afrika 2,58% západní Afrika 2,58% jižní Afrika 1,34% východní Afrika 2,8% Průměr Afrika: 2,22% Vlastní zpracování dle dat The World Bank, dostupné na: SP.POP.GROW 51 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Podrobně v tabulce číclo3: Přehled afrických měst s počtem obyvatel > 1 milion k 2010; vývoj , dle dat Geohive, dostupných na: www:hhttp://www.geohive.com/earth/ cy_aggmillion2.aspx>, dne ; 30

31 2.4 Důsledky růstu měst Města vždy byla, a stále jsou, symbolem pokroku, prosperity, moci. Růst urbanizace ve vyspělém světě je ukazatelem dobrých ekonomických a sociálních podmínek. V rozvojových zemích, kde rostou města nekontrolovaně a překotně, tomu může být jinak. Často se ukazuje, že země nejsou na takový růst připravené. Vzniká řada problémů, které lze rozdělit do několika oblastí: vznik takzvaných primárních, dominantních měst, růst neformálního sektoru, nedostatek možností bydlení, nedostatečné obhospodařování zemědělské půdy a ve městech pak absenci infrastruktury, služeb a neexistující městská správa (Attoh, 2010) Vznik největších měst V Africe existují a nadále rostou primární města (Attoh, 2010), která jsou neúměrně velká oproti ostatním městům. Zpravidla mají nejméně dvakrát tolik obyvatel, než druhé největší město. 54 To je pro Afriku typické. Tato města však prošla největším rozvojem v době, kdy fungovala jako administrativní, koloniální centra. Po osamostatnění pak nastala stagnace a pouhé využívání toho, co bylo zděděno před třiceti lety. Takže není pravidlem, že jsou také tolikrát vyspělejší. Rozdíly oproti menším městům jsou též strukturální. Dominantní, primární města odčerpávají neúměrné množství finančních prostředků. Ve zbytku země pak nezbývá na školství, sociální péči ani na zdravotnictví. Tyto metropole kvůli zajištění potřeb svých obyvatel, značně vyčerpávají lidské i přírodní zdroje z venkova, takže vlastně žijí na jeho úkor. Jako příklady takových měst mohou sloužit největší města Afriky. V severní Africe najdeme největší město kontinentu Káhiru (Egypt) s počtem obyvatel 11,031 milionů. Je více než dvaapůlkrát větší, než Alexandrie (Egypt) s 4,400 miliony obyvatel. Casablanka (Maroko) má 53 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p ale také pětkrát více (Kinshasa a Lubumbashi, Republika Kongo), uvedeno v tabulce číslo 3 v příloze. 31

32 3,245 milionů, Rabat (Maroko, hlavní město) 1,700 milionů, Fes (Maroko) 1,044 obyvatel. Rozdíl je patrný na první pohled. 55 V regionu západní Afrika také najdeme typické příklady dominantních měst. Například Lagos (Nigérie) s 10,788 miliony je přibližně třikrát větší než Kano (Nigérie) s 3,270 miliony obyvatel. Abuja (Nigérie, hlavní město) má 2,010 milionů obyvatel. Dalším příkladem je Accra (Ghana, hlavní město), která má 2,469 milionů obyvatel v kontrastu s Kumasi (Ghana), kde žije 1,935 milionu obyvatel. Zde je rozdíl jen přibližně dvojnásobný. 56 Východoafrická města jsou o něco menší. Největší, co do počtu obyvatel, je Nairobi (Keňa), kde žije 3,236 milionů obyvatel. Druhým největším městem v Keni je Mombasa s 0,966 miliony obyvatel. O něco menší je Addis Abeba (Etiopie), která má 2,918 milionů obyvatel. V kontrastu s ní jako druhé, mnohem menší město, můžeme postavit Dire Dawa, které neuvádím v tabulce, neboť počet zdaleka nepřesahuje 1 milion. 57 Podobné je to ve střední Africe. Tam je největším městem Kinshasa (DR Kongo), kde žije 8,415 milionů obyvatel se svým menším sousedem Lubumbashi (Kongo D. R.) s 1,485 miliony obyvatel. To je dokonce 5,5 násobný rozdíl. Druhým největším městem v tomto regionu je Luanda (Angola) s 4,790 miliony obyvatel, s níž v kontrastu můžeme uvést město Douala (Kamerun) s 2,349 miliony obyvatel. V této oblasti jsou rozdíly opravdu markantní Podrobný přehled celých sledovaných regionů a to, jak města rostla od roku 1950 do roku 2010, je uvedeno v tabulce číslo 3, v příloze. Jsou zde uvedena africká města s počtem obyvatel přesahujícím v současnosti 1 milion obyvatel, v celé Africe bylo v roce 2010 na 54 takových měst, podrobně v tabulce č. 3, zpracované dne dle dat GeoHive, , dostupných na: 56 Podrobný přehled celých sledovaných regionů a to, jak města rostla od roku 1950 do roku 2010, je uvedeno v tabulce číslo 3, v příloze. Jsou zde uvedena africká města s počtem obyvatel přesahujícím v současnosti 1 milion obyvatel, v celé Africe bylo v roce 2010 na 54 takových měst, podrobně v tabulce č. 3, zpracované dne dle dat GeoHive, , dostupných na: 57 Tamtéž 58 Podrobný přehled celých sledovaných regionů a to, jak města rostla od roku 1950 do roku 2010, je uvedeno v tabulce číslo 3, v příloze. Jsou zde uvedena africká města s počtem obyvatel přesahujícím v současnosti 1 milion obyvatel, v celé Africe bylo v roce 2010 na 54 32

33 Jiná situace je na jihu, který je pro tuto práci nazván jižní Afrikou. Tam bylo k roku 2010 sedm měst s počtem obyvatel nad 1 milion. Všechny však můžeme najít v RJA (Republika Jižní Afrika). Nejlidnatějšími městy jsou Johannesburg s 3,763 miliony obyvatel, Kapské Město s 3,284 miliony obyvatel, Ekurhuleni s 3,284 miliony obyvatel a Durban s 2,953 miliony obyvatel. S odstupem 1,5 milionu následuj Pretoria, kde žije 1,467 milionu obyvatel. Porovnáme-li počty obyvatel jihoafrických měst, zjistíme, že rozdíly mezi prvním a druhým městem nejsou tak očividné, jako v jiných regionech Růst neformálního sektoru Druhým problémem je nadměrný růst takzvaného neformálního sektoru a z toho vyplývající, pro africká města typický, městský dualismus, tedy koexistence formálního a neformálního sektoru. Nejedná se přímo o trestní aktivitu, ale o podnikání mimo hlavní vládní proud. Tato část ekonomiky není zdaněna, není sledována vládou a není součástí hrubého národního produktu (HNP). Pochopitelně z ní ani neplynou daně do rozpočtu měst. Je to ale často jediná šance pro kreativní a talentované lidi, jak fungovat bez oficiálního povolení, které by těžko od vlády získávali. A vláda přichází o zdroje příjmů, které tak nutně potřebuje. Ačkoliv přesné údaje nelze zjistit, odhaduje se, že až 84% žen a 63% mužů v nezemědělském sektoru, je v Subsaharské Africe zaměstnáno neoficiálně. Je to jistě příležitost výdělku pro ty, kdo by jinak byli bez práce. Bohužel, etické a morální principy tohoto zaměstnávání, jsou, přinejmenším, diskutabilní a často zde dochází k omezování, či šikaně zaměstnanců, především žen, které zde pracují. 60 takových měst, podrobně v tabulce č. 3, zpracované dne dle dat GeoHive, , dostupných na: 59 Tamtéž; 60 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p

34 Příklady podílu neformálně zaměstnaných mužů a žen jako procento nezemědělského zaměstnání v letech 1994/ vybrané státy Afriky Region / země neformální zaměstnání jako % z nezemědělské zaměstnanosti neformální zaměstnání žen jako % z nezemědělské zaměstnanosti neformální zaměstnání mužů jako % z nezemědělské zaměstnanosti Severní Afrika Alžírsko Maroko Tunisko Egypt Sub-saharská Afrika Benin Čad Guinea Keňa RJA Převzato dne z Internatilonal Labour Organization (ILO), dostupné na: <http://www.ilo.org/global/statistics-and-databases/lang--en/index.htm> Bydlení Dalším velkým problémem je bydlení. Lze bezesporu hovořit o neschopnosti vlád zajistit odpovídající a cenově dostupné byty pro tak rychle rostoucí počet městských obyvatel. Na výstavbu není dostatek finančních prostředků. Pokud se již ve městech staví, pak jsou to monstrózní supermoderní mnohapatrové budovy postavené díky zahraničním investicím. Slouží jako administrativní, či obchodní centra a nedostatek bytů neřeší. Takže v největších městech můžeme najít jak luxusní čtvrti pro bohaté, tak chudinské čtvrti a slumy (často velmi blízko sebe). Ostatně, obyčejní Afričané přicházející do měst, jsou tak chudí, že většina z nich je vyloučena z možnosti využívat jakékoliv vymoženosti, státní byty nevyjímaje. Najít uspokojivé řešení bude pravděpodobně velmi složité. Plány, týkající se výstavby, naráží nejčastěji na nedostatek financí. Často se také půda, znárodněná po skončení kolonizace, stává zdrojem konfliktů a předmětem korupce. Mohou se ale vyskytnout i jiné problémy, například skutečnost, že pozemek je posvátný a může o něm rozhodnout 34

35 jen náčelník příslušného etnika. Situaci navíc zhoršuje obrovský tlak na stavební místa kvůli vzrůstající migraci, kterou se vlády snaží alespoň zpomalit. To vše značně zpožďuje a znesnadňuje územní rozvoj. 61 Jak tedy vyřešit otázku bydlení? Je velmi těžké získat pozemek pro stavbu domu. Příchozí do nějakého města zpravidla řeší svoji situaci tak, že se prostě nastěhují ke známým, nebo si přistaví jakýsi přílepek. A tak přistěhovalce vedle neformálního zaměstnání čeká také neformální bydlení na neregistrovaném pozemku. Vlády nejsou schopné řádně svá území spravovat, registr pozemků nefunguje. Až 90 % obyvatel v Subsaharské Africe bydlí na pozemku, na nějž nemá nárok, z toho dvě třetiny ve slumech. Podle OSN není řešením této situace přesídlení, protože lepší bydlení je pro tyto lidi cenově nedostupné. Účinnější by měla být modernizace slumů. 62 Podle údajů OSN žilo v roce ,5 milionů městských obyvatel Subsaharské Afriky ve slumech, (to je přibližně 61,7% městských obyvatel) a to bylo celosvětově nejvyšší procento. V severní Africe to pak bylo 11,8 mil. obyvatel (13,3 %). 63 Hraniční hodnoty můžeme pozorovat v Egyptě, v Maroku (13,1 %) a také ve Středoafrické Republice (95.9 %). 64 Pět afrických států s nejvyšším podílem městské slumové populace jsou: Středoafrická republika (95,9%), Čad (89,3%), Niger (81,7%), Mosambik (80,5%) a Etiopie (76,4%). Uvedené země zaujímají prvních pět míst i v celosvětovém žebříčku. Nejoptimističtější čísla vykazují: Egypt (13,1%), Maroko (13,1%), Zimbabwe (24,1%), Namibie (33,5%) a RJA (23,0%). Z dvaceti zemí s největším podílem slumové populace na světě, pouze dvě neleží v Africe (MDGS, 2009) Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Zpráva UN-HABITAT, What are slums and why do they exist?, April 2007, Nairobi, Kenya, dne , dostupné na: www:<http://unhabitat.org/documents/sowc 63 Zpráva UN-HABITAT State of the World s Cities 2010/2011, pořízeno dne , dostupné na: www <http://www.unhabitat.org/documents/sowc10/r1.pdf> 64 Podrobně je uvedeno po jednotlivých státech a regionech, jejichž data jsou dostupná, v tabulce číslo 5 v příloze. 65 Podrobně uvedeno v příloze, v tabulce číslo 3: Přehled urbanizace v Africe k roku 2011, Vlastní zpracování dne , s použitím dat: United Nations Department od Economic 35

36 Africké státy s nejnižším a nejvyšším podílem městských obyvatel žijících ve slumech (sledované období ) nejnižší % obyvatel slumů urbanizace v % nejvyšší % obyvatel slumů urbanizace v % Egypt 13,1 43,5 Středoafrická Republika 95,9 39,1 Maroko 13,1 57,0 Čad 89,3 21,8 Zimbabwe 24,1 38,6 Niger 81,7 17,8 Namibie 33,5 38,4 Mosambik 80,5 31,2 Rep. Jižní Afrika 23,0 62,0 Etiopie 76,4 17,0 Zdroj: Millennium Development Goals Indicators, The official United Nations site for the MDG Indicators, vlastní zpracování dne , dle dat dostupných na www: : Infrastruktura, služby a městská správa Pokud se zajímáme o Afriku, pak se pravděpodobně setkáme s termínem migrace na slepo, nebo také předurbanizace, tedy urbanizace, která nastala ještě před industrializací (Attoh, 2010). Lidé se stěhují ne za prací, ale z bídy venkova. Týká se to měst, která se velmi rychle rozvíjejí, například v Libérii, ve Rwandě, v Malawi, v Tanzánii, v Burkině Faso či v Ugandě, ale i v mnoha jiných zemích Afriky. Roste jen počet obyvatel měst, ne ekonomické a sociální zajištění. To je pochopitelně zdrojem mnoha problémů. Příchozí jen zvýší počty nezaměstnaných. Šance na bydlení je také mizivá. Situace se pravděpodobně ještě zhorší. Podle odhadu OSN bude i v blízké budoucnosti migrace převažujícím faktorem růstu středoafrických měst, zatím co v severní a jižní Africe lze více počítat s přirozeným růstem populace. 66 Africká města jakoby nepočítala s přírůstkem obyvatel. Zákonitě pak nastávají infrastrukturní problémy. V první řadě je to nedostatek vody (jakékoliv, nejen pitné). Dále jsou to nedostatečná, nebo neexistující kanalizace, váznoucí likvidace pevného odpadu, nefungující veřejná doprava. Poskytování všech těchto vymožeností, které jsou tak samozřejmé pro rozvinuté státy, je v afrických městech v podstatě and Social Affairs, Population Division, dostupné na: Rural-Population.htm 66 v tomto jevu spočívá rozdíl mezi urbanizací v Africe a například v západní Evropě, kde růst městských obyvatel probíhal v souladu s růstem průmyslu Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p

37 v začátcích. Centrum OSN pro lidská sídla (UNCHS) vyvíjí snahu sbírat data, analyzovat a navrhovat řešení problémů. Na základě klíčových ukazatelů (přístup k půdě, službám, vodě, možnosti likvidace odpadu, přístup k dopravě, energiím, hypotékám, právu, vládním financím apod.) byla sestavena databáze profilů měst. Zde byl také vyvinut Index rozvoje města (CDI), 67 který měří úroveň rozvoje měst podle pěti ukazatelů, podobně jako takzvaný HDI (Index lidského rozvoje), který měří kvalitu života. U vyspělých měst jako Stockholm či Melbourne přesahuje CDI hodnotu 95, průměr afrických měst je pouze 42,84. Jsou ale i města hluboko pod průměrem, jako Lagos (Nigérie) 29,3, nebo Niamey (Niger) 21,7. Dostupnost některých součástí infrastruktury po regionech uvádím v tabulce. 68 Přehled o dostupnosti některých vybraných základních druhů občanské vybavenosti, po regionech; dle dat z let region pitná voda -> dostupnost v % Sanitární zař. -> septiky, jímky, latríny v % Přístup obyvatel k elektr. energii v % Zdravot. Péče - > dostup. v % Počet lékařů na 1000 obyvatel Gramotnost (muži + ženy) celkem v % Severní Afrika 81 75,4 77,4 75,8 1,34 68,7 Západ. Afrika 82,1 39,1 43,4 39,9 0,1 51,7 Východní Afrika 89,6 48,2 18,6 50,0 0,22 69,2 Střední Afrika 84,3 44,6 51,9 42,6 0,18 70,8 Jižní Afrika 96,2 62,2 52,3 62,9 0,34 88,9 Průměr Afrika: 86,6 53,9 48,7 54,2 0,44 69,8 Zdroj: Vlastní zpracování dne ,podle dat The World Bank, World Development Indicators, dostupné on-line na: dále dle dat CIA The World Factbook, dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/wfbext/region_afr.html 67 Prvním je takzvaná infrastruktura, tedy dostupnost vody, kanalizace, elektřiny, telefonu apod., dalším je nakládání s odpady, tedy odpadní vody a likvidace pevného odpadu. Třetím ukazatelem je zdraví, zde především délka života a dětská úmrtnost. Dále se sleduje vzdělání, to znamená procento gramotnosti a nakonec odhad ekonomického výkonu ve městě, tedy příjmy obyvatel a daň z přidané hodnoty; Attoh, S.A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Příklady dostupnosti tabulce číslo 5, Zdroj: vlastní zpracování dne , dle dat Millennium Development Goals Indicators, The official United Nations site for the Indicators, dostupných na: 37 MDG

38 2.4.5 Zásobování vodou a elektřinou Z dostupných zdrojů vyplývá, že 86,6 % obyvatel afrických měst má přístup k pitné vodě. Škála dostupnosti pitné vody se pohybuje od 54,2% (Libye) až po 100 % (Egypt, Tunisko). 69 Ačkoliv podle údajů CIA The World Factbook je voda v Africe víceméně dostupná, podle Attoha je toto zavádějící informace. Existují problémy jak s množstvím, tak s kvalitou vody. Velmi často není dostatek financí na nákup chemických prostředků nutných pro ošetření vody. V některých městech je zásobování vodou omezeno časově. Například v Mombase (Keňa), je voda dostupná v průměru 2,9 hodiny denně. V některých městech není voda vůbec (Attoh, 2010). 70 V hospodářství jednotlivých magistrátů se projevují stoupající náklady na provoz, které nejsou kompenzovány výnosem z daní. Velká část vody je, tak jako většina ostatních složek infrastruktury, distribuována takzvaným neformálním způsobem, tedy ne oficiálně. Chudší obyvatelé nemají jinou možnost, než kupovat vodu od soukromých prodejců. Bohatší obyvatelé používají k zásobování vodou vlastní čerpadla. Mají dostatek vody, které je naopak jinde málo. Nepodporují pak snahy o nápravu stavu. Nízká úroveň příjmů z daní do státní pokladny znamená omezené financování. Náklady na údržbu není z čeho pokrýt. A tak k samotnému nedostatku vody se přidávají ještě problémy způsobené neodstraněnými poruchami čerpadel, jako jsou nízký vodní tlak, úniky vody a podobně. Podobná situace je v dodávkách elektřiny. Jen pro 48,7% obyvatel afrických měst je dostupná elektrická energie. Přístup městských obyvatel, vyjádřený procenty, se pohybuje od 7% (Malawi), přes 9% (D.R. Kongo), 13,1% (Burkina Faso), 14,3% (Madagaskar) až po 99,4% (Angola), 99,5% (Tunisko), 99,6% (Egypt) a 99,8% (Libye) Podrobně uvedeno v tabulce číslo 5 v příloze, vlastní zpracování dne , podle dat The World Bank, World Development Indicators, dostupné on-line na: 70 citováno, ze zprávy UNHCS, 2001a, Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Podrobně uvedeno v tabulce číslo 5 v příloze, vlastní zpracování dne , podle dat The World Bank, World Development Indicators, dostupné on-line na: 38

39 2.4.6 Nakládání s odpady Dalším souvisejícím, těžko řešitelným, problémem je likvidace odpadních vod. Jen 53,9% městských obyvatel využívá nějakou formu sanitárního zařízení. Nejnižší dostupnost sanity je 16% (Jižní Súdán), nevyšší je pak 98% (Alžír, Egypt). 72 Jedná se jen o tu nejnutnější sanitu. Je třeba nacházet vhodná a cenově dostupná řešení, která uspokojí ty nejzákladnější potřeby. Jako příklad může sloužit projekt na takzvané větrané latríny. Jsou lacinější alternativou vodního kanalizačního systému. Budují se všude tam, kde je vybudování kanalizace nereálné. Například v Nigérii, ve městech Ibadan a Calabar, na větrané latríny spoléhá 50 až 70% obyvatel, v Tanzanii, v Dar es Salaam je to až 88,9% obyvatel. Jakkoliv se může zdát toto řešení zastaralé a primitivní, je třeba přiznat, že pokud jsou tyto systémy řádně vybudovány a udržovány, mohou být velmi dobrou, cenově dostupnou, alternativou kanalizace. Výstavba a provoz ekologických čističek jsou většinou pro města příliš nákladné. Proto obyvatelé velmi často používají vlastní zařízení, zpravidla nedostatečně udržovaná. Důsledkem je masivní znečišťování podzemních vod. 73 Způsob likvidace pevných odpadů značí celkovou socioekonomickou úroveň každého státu. Podobné je to v Africe. V natěsnaných městech je vyprodukováno nezpracovatelné množství komunálního odpadu. Jeho ekologická likvidace je zpravidla nad finanční možnosti měst. Tak je bohužel velmi často odpad prostě spálen na otevřeném ohništi. 74 Problémem není jen samotná likvidace odpadu ale také jeho sběr. Svou roli zde hraje nedostatek financí a nízká odbornost personálu. tables 72 Podrobně uvedeno v tabulce číslo 5 v příloze, vlastní zpracování dne , podle dat The World Bank, World Development Indicators, dostupné on-line na: 73 Absurdním příkladem jsou takzvané létající záchody ve druhém největším africkém slumu Kibera v Nairobi. Zdejší obyvatelé používají k vykonání své základní lidské potřeby igelitové pytle, které pak jednoduše někam vyhodí, zdroj: Daniel Tovrov, International Business Times, , na 74 Například v Kigali, Rwanda, je to až 84 %, Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p

40 2.4.7 Situace ve zdravotnictví Z dostupných zdrojů vyplývá, že v průměru jen pro 54,2% obyvatel Afriky je dostupná zdravotnická péče. Průměrný počet pacientů připadajících na 1 lékaře je 2273 (0,44 lékaře / 1000 obyvatel, dle CIA The World Factbook). Tato čísla jsou průměrná a hraniční hodnoty jsou poměrně alarmující. Nejnižší dostupnost zdravotnické péče je v Jižním Súdánu. Tam je péče dostupná jen pro 15,8% obyvatel. V Ghaně je to 18,8%, na Madagaskaru pro 19%, v Konžské republice je zdravotnická péče dostupná pro 19,5% obyvatel. Nejvyšší dostupnost lékařské péče je pak v zemích severní Afriky, pro 97,3% obyvatel v Tunisku, pro 96,9% obyvatel v Egyptě a pro 96,8% obyvatel je péče dostupná v Libyi. Celkově je v Africe kritický nedostatek lékařů. Podle údajů The World Bank je nejhorší situace v západní a východní části kontinentu. Prokazatelně nejméně lékařů je v Libérii (0,01 lékaře/1000 obyvatel, tedy připadá 1 lékař na pacientů!). Řada zemí v těchto regionech na tom není o mnoho lépe. Ve více, než dvaceti dalších zemích se pohybuje toto číslo pod hranicí 0,1 lékaře /1000 obyvatel. 75 To je pro nás, Evropany zhýčkané rozvinutou zdravotnickou péčí, jen těžko představitelné číslo. I v tomto ohledu existuje opačná hranice. Největší poměr lékařů je v Egyptě. Zde jsou 2,83 lékaři/1000 obyvatel, tedy i lékař pro 353 pacientů. Poměrně dobrá situace je více méně ve všech severních státech. V kontrastu s těmito čísly může působit zjištění, že v průměru 79,3% Afričanů používá mobilní telefon. Pokud si tuto informaci porovnáme se zjištěním, že přístup obyvatel k lékařské péči je v průměru 54,2% a přístup k elektrické energii jen 48,7%, pak je to přinejmenším nepoměr Podrobně uvedeno v tabulce číslo 5 v příloze, vlastní zpracování dle dat dle dat CIA The World Factbook dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/wfbext/ region_afr.html 76 Podrobně uvedeno v tabulce číslo 5 v příloze, vlastní zpracování dle dat dle dat CIA The World Factbook dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/wfbext/ region_afr.html 40

41 2.4.8 Veřejná doprava Pravou atmosféru afrických měst dokreslují problémy s veřejnou dopravou, které mají podobné příčiny, jako všechny ostatní problémy nedostatek financí a nízká odbornost personálu. Přesuny za prací v afrických přeplněných městech se dějí stejnými dopravními prostředky, jako v jiných částech světa, jen je těchto prostředků méně a v horší kvalitě. Chybí peníze na nákup nových autobusů a náhradních dílů. Roli hraje i chronické absentérství řidičů. 77 Kde je to možné, využívají pracující k dopravě vlak, například v Libreville (Gabon) až z 55%. Často se dopravují osobními automobily, například v Lagosu (Nigérie) až z 55% (Attoh, 2010). Klesá podíl formální veřejné dopravy, která je nahrazována soukromými dopravními prostředky. To ovšem znamená další problémy, především časté dopravní zácpy. Magistráty hledají alternativní možnosti, jak problémům čelit. Některá města vybudovala cyklostezky, nebo cesty pro pěší, ve snaze vůbec nějak situaci řešit. Například v Kinshase (Republika Kongo), či v Dar es Salaam (Tanzanie), chodí až 60% pracujících pěšky. To je způsob, jak vláda řeší problém s dopravními zácpami. Taková laxnost je výsledkem politiky, daňové a administrativní odpovědnosti ze strany centrálních vlád Řešení problémů souvisejících s urbanizací Výše uvedené problémy jsou pravděpodobně tím, co je v Afrických městech nutné řešit v první řadě. Je toho ale mnohem více, co je třeba udělat pro zlepšení situace. Velmi palčivé jsou problémy se zásobováním potravinami, 79 se zdravotní péčí a především (a zde všechno začíná i končí) se vzděláním. Nevzdělaný a nekvalifikovaný člověk těžko hledá práci, neuvědomuje si rizika, neví, jak dodržovat 77 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Za nejpravděpodobnější původ všeho zla v Africe lze považovat bídu, hlad a podvýživu, jejichž prapříčinou je explozívní růst populace (Mesík, 2012). Ten ve svém důsledku znamená změnu poměru obyvatel k množství potravy. Afrika již dnes produkuje o jednu třetinu méně potravin, než potřebuje pro výživu svých obyvatel. Afričané často přežívají jen díky potravinové pomoci, zdroj: Mesík, J.: Obor a trpaslík, s

42 hygienu. Z toho plyne vznik nemocí, infekcí, epidemií a jeden z největších problémů současnosti, růst HIV pozitivních. To je ovšem problém Afriky, jako celku, nejen afrických měst. Africká města, se v důsledku překotného a nekontrolovatelného růstu počtu svých obyvatel, dostávají do kritické situace. Většina problémů vzniká uvnitř měst samotných a ještě je zhoršují vnější vlivy, jako například nadměrná migrace venkovských obyvatel. Africké země samotné nemají finanční prostředky na vlastní modernizaci, nebo je jen nedokáží vytvořit a využít. Magistráty jednotlivých měst nejsou schopné vybírat daně, pak tedy nemají prostředky, na financování modernizace a výstavby Zlepšení podmínek ve slumech Mnoho starostí způsobuje městům existence chudinských slumů. Aby mohlo být přistoupeno k nějakému řešení, je třeba pohlédnout na věc ze dvou hledisek. Za prvé, vhodná a přiměřená řešení by se měla týkat zlepšení vyhlídek života ve slumech a zvýšení úrovně městského života vůbec. Podle OSN není vhodným řešením této situace přesídlení, protože lepší bydlení je pro tyto lidi cenově nedostupné. Účinnější by měla být modernizace slumů. 80 Za druhé je třeba zvolit takové strategie, které zlepší situaci mimo dominantní města a ve svém důsledku tak zpomalí příliv migrantů do měst. Zlepšení životních podmínek obyvatel slumů je největším a prioritním úkolem pro vlády měst v Subsaharské Africe (Attoh, 2010). Ti nejvíce postrádají trvalé bydliště, ochranu osob a majetku a především dostupnost vody a kanalizace. 81 V Subsaharské Africe žije ve slumech 80 Zpráva UN-HABITAT, What are slums and why do they exist?, April 2007, Nairobi, Kenya, dne , dostupné na: www:<http://unhabitat.org/documents/sowc 81 Podle zprávy UN-HABITAT není řešením změna bydlení, ale zlepšení podmínek lidí žijících ve slumech a městské chudiny, především zaměstnanost. Politikové se zaměřují na odstranění slumů, nebo jejich modernizaci, ale problém sahá za hranice chudinských čtvrtí. Je třeba řešit chudobu jako takovou, tedy všechny aspekty včetně zaměstnanosti a příjmů, přístřeší, jídla, zdravotnictví, vzdělání a přístupu k základní městské infrastruktuře a službám. Cílem by měla být inkluze chudinské politiky do městské, zpřístupnění veřejných statků a služeb všem; dne

43 téměř 200 milionů lidí. Zlepšení jejich životních podmínek je bezpodmínečně nutné. Je také jedním z Cílů tisíciletí OSN. 82 To se v globálním měřítku celosvětově víceméně daří, ovšem převážně jen alespoň v částečně rozvinutých zemích s rostoucí ekonomikou. V Subsaharské Africe bohužel zůstává situace neměnná. Mezi parametry, podle kterých OSN zařazuje obydlí do kategorie slumů, patří tyto charakteristiky: stavba nemá základy, pokoj je obývaný více než třemi lidmi, dostatečný zdroj vody je dostupný jen s velkým úsilím, chybí soukromá toaleta, veřejné záchody jsou sdílené nepřiměřeným počtem lidí, obyvatelé nemají zajištěný pronájem. 83 Podle OSN je nutné pro zlepšení situace nutné v první řadě zajistit obyvatelům slumů legální držbu půdy, neboť každý má mít právo na ochranu před nuceným vystěhováním. To může mít právě v Africe specifickou podobu. Velká část pozemků v rozvojových zemích celkově je takzvaně bezejmenná. V některých afrických zemích jen 1% půdy má nějaký název a někomu patří. 84 Bezejmenné pozemky nelze oficiálně přidělit na stavbu. Právo na půdu je přitom jedinou možnou obranou proti nucenému vystěhování. Neméně důležité je zlepšit životní prostředí obyvatel slumů, zejména poskytování infrastruktury a služeb. Chybí zpevněné komunikace, kanalizace, veřejné osvětlení, rozvody elektřiny, vodovod, není řádně likvidován pevný odpad. Chybí jakákoliv občanská vybavenost, je zde nedostatek škol a zdravotnických zařízení. Je ovšem co zlepšovat i mimo slumy , zdroj: Zpráva UN-HABITAT, April 2007, Nairobi, Kenya, dostupné na 82 Cíl č. 7, Zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí: do roku 2020 dosáhnout výrazného zlepšení životních podmínek alespoň 100 milionů lidí přebývajících v chudinských předměstích velkoměst (slumech), převzato dne z Rozvojové cíle MDGs, dostupné on-line na stránkách Informačního centra OSN v Praze na: <http://www.osn.cz/zpravodajstvi/ zaber/?i=205> 83 Převzato dne , zdroj: Zpráva OSN, z UN News Centre, dostupné on-line na: 84 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p

44 2.5.2 Nová výstavba, modernizace Jako dobrá, alternativní možnost se jeví výstavba nových měst s optimálními podmínkami pro život tak, aby se ulevilo stávajícím dnešním megalopolím. Mají být alternativou největších, dominantních měst a jejich existence má přinést decentralizaci růstu. Umístění nových měst ve vnitrozemí znamená odklon od koloniálních zvyklostí, kdy se vše podstatné odehrávalo v přístavech. Tato strategie by měla podpořit národní hrdost a jednotu a předcházet tak regionálnímu a etnickému napětí (Attoh, 2010). 85 V duchu této strategie jsou budována, či modernizována nová hlavní města. Tak vyrostla například Abuja, nové hlavní město Nigérie, postavené v 80. letech na zelené louce. Nová hlavní města vznikla také například v Malawi (Lilongwe), Pobřeží slonoviny (Yamoussoukro), v Tanzanii (Dodoma), či v Botswaně (Gaborone). Zde šlo o posílení významu měst, založených na přelomu 19. a 20. století kolonizátory. Na rozdíl od koloniálních center, která byla postavena téměř výhradně na pobřeží, by měla být situována ve vnitrozemí a tím být dostupnější pro všechny obyvatele, tedy i z odlehlejších částí země. Důležitou roli by měla hrát i střední a malá města. Nová střediska budou rozvíjet zemědělské, průmyslové a obchodní aktivity mimo největší města. Nabízejí lepší dostupnost pro odlehlé regiony a podporu zemědělských, obchodních a průmyslových aktivit. Má tak dojít k lepšímu propojení městské a venkovské kultury. Výstavba středních a malých měst, je důležitá, neboť v Africe taková kategorie chybí. 86 Tato města by měla být schopna zajistit potřebné služby a administrativu jak pro sebe, tak pro okolní venkovské oblasti. Měla by fungovat jako životaschopné správní a politické subjekty. Jejich integrace do systému měst je závazkem pro centrální vlády. 85 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Největší město bývá několikanásobně větší, než druhé největší, porovnání měst v tabulce číslo 3 v příloze, Vlastní zpracování dne dle dat geohive, dostupných na: www: <http://www.geohi ve.com/earth/cy_aggmillion2.aspx>, 44

45 Snaha přesunout život do menších měst by ve svém důsledku mohla zpomalit migraci do velkých metropolí. Urbanizace by se tak posunula směrem ven a mohlo by dojít k urbanizaci venkova Hospodaření měst Nová střediska by měla poskytovat práci, bydlení a služby. Otázkou zůstává, jak si vlády jednotlivých zemí poradí s financováním výstavby, či modernizace. Předpokládá se, že tato nová města začnou, po počátečních vnějších investicích, sama vytvářet potřebné zdroje financí a stimulovat tak vlastní rozvoj. K tomu je potřeba především zdokonalit systém výběru daní. Města přirozeně budou počítat s návratností investic. Může se stát, že bydlení v nových, či renovovaných domech v nových, či zmodernizovaných městech, bude znamenat příliš vysoké životní náklady pro nové uživatele. Zůstane tak řešením jen pro bohatší vrstvy. V případě modernizace měst jsou mnohem častěji renovována administrativní centra, nežli chudinské okrajové čtvrti. Zdá se tedy, že nová, či zmodernizovaná města jsou více orientována na život obyvatel s vyššími příjmy, což je další problém. 88 A tak se význam těchto opatření stává poněkud méně použitelným právě pro ty, kterým mají pomoci. Prostí Afričané téměř nemají možnost získat hypotéční úvěr od banky a jsou nuceni náklady na bydlení řešit ze svých osobních úspor. Pokud žádné nemají, pak jejich šance na vlastní domov není příliš velká Investice do rozvoje, rozvojová pomoc Je třeba nacházet zdroje financí a investovat do restrukturalizace ekonomiky. Určitou možností mohou být strategické cílené investice do oblastí s vysokým hospodářským potenciálem, do průmyslu, do zemědělských technologií, či do cestovního ruchu. 89 Rozvoj těchto 87 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p od roku 1980 existuje v RJA centrum rozvoje SDI (The Spatial Development Initiative). Úsilí je zaměřeno na restrukuralizaci jihoafrické ekonomiky ve čtyřech rozvojových zónách: v průmyslu, zemědělství, technologiích a v cestovním ruchu (citováno Rogerson, 2002); Attoh, S. A.: Urban 45

46 odvětví s sebou přináší potřebu nových pracovních sil. To znamená jednak možnost výdělku, ale také potřebu ubytování pracujících. Požadavek na jejich ubytování nebývá řešen současně s ostatním rozvojem a tak se problém přesouvá opět do oblasti bydlení. Částečně se daří využít prostředky z fondů Světové banky OSN určené na modernizaci slumů. Veškerá rozvojová pomoc ovšem může být realizována pouze v případě, že místní obyvatelé dokáží organizačně zvládat její distribuci a maximálně využít získané finanční prostředky k prospěchu měst. Čerpání pomoci za zahraničí by ale nemělo být řešením do budoucna. Celosvětové možnosti podpory rozvojových zemí totiž nejsou nevyčerpatelné. Počet obyvatel planety se stále rychleji zvyšuje a zdroje přestávají stačit. Vyspělé země budou stále častěji stát před problémem nedostatku prostředků, které budou moci poskytnout na podporu rozvoje afrického kontinentu, ať se jedná o finanční prostředky, či potraviny, nebo jiné druhy pomoci. Největším poskytovatelem pomoci, především potravinové, jsou dnes Spojené státy a jejím největším odběratelem na africkém kontinentu je Egypt (Mesík, 2013), ačkoliv patří mezi nejvyspělejší země Afriky. Pomyslný koláč rozvojové pomoci se scvrkává a počty potřebných naopak rostou. Nezbytnou podmínkou pro řešení této situace je zmírnění růstu populace. Bez toho bude každá rozvojová pomoc předem odsouzena k neúspěchu. Africké a ani jiné rozvojové země nemohou prosperovat bez kontroly růstu populace. 90 V roce 1900 žilo na celém africkém kontinentu přibližně 133 milionů obyvatel, v roce 1950 to bylo 220 milionů. Skutečná exploze nastala po dekolonizaci, tedy v druhé polovině 20. století. V roce 2000 bylo Afričanů kolem 800 milionů a v roce 2011 téměř miliarda. V současnosti žije v Africe přibližně tolik lidí, jako před 200 lety na celé planetě. 91 Strmý růst Geography of Sub-Saharan Africa, p Průměrná porodnost afrických žen je 4,53 dítěte na 1 ženu za její období plodnosti, nejvyšší porodnost je v Nigeru (7,6 dítěte/1 žena) a v Mali (6,9 dítěte/ 1 žena); převzato dne dle dat The World Bank, dostupné on-line na: SP.DYN.TFRT.IN 91 Mesík, J.: Obor a trpaslík, s. 50,

47 počtu obyvatel je patrný z tabulky číslo 3 v příloze, kde je uveden vývoj velkých afrických měst za období Jedním z úskalí rozvojové pomoci může být skutečnost, že ani žádnou pomocí vlastně není. Například současné čínské investice v Africe slouží spíše k podpoře vlastních zájmů Číny. Jde především o stavbu silnic. Ty nejsou budovány, jak by se předpokládalo, na zaostalém venkově, kde by usnadnily život tamních obyvatelů. Vedou od dolů a ropných polí do přístavů, kde se vytěžené suroviny nakládají na zaoceánské lodě, které míří do Číny. Jako příklad může sloužit projekt Tika Road na superkomunikaci mezi Nairobi a Tikou (Keňa). 92 Tento projekt nepřinesl žádný finanční prospěch této zemi, neboť Čína dodala na stavbu nejen finance, ale i vlastní dělníky. Jiným příkladem neokolonialismu je kupování, či dlouhodobý pronájem půdy. V takovém případě čínští pěstitelé za minimální pronájem vypěstují, sklidí a odvezou celou úrodu z polí, která mohla sloužit pro vypěstování plodin k nasycení hladovějících Etiopanů. Velkou roli v tom hraje velmi časté selhání africké strany. Rozdělování investic zahraničních firem bývá doprovázeno korupcí a rozkrádáním. 93 Jsou známé i projekty úspěšné, například Kalingalinga, 94 modernizaci chudinské čtvrti ve městě Lusaka (Zambie). Projekt financovaný Světovou bankou měl zajistit především zvýšení povědomí o správné hygieně a také znamenal finanční pomoc při výstavbě tolik 92 Nechvalně známý je například takzvaný projekt Tika Road, na zcela nesmyslné rozšíření 50 kilometrového úseku silnice ze 4 na 8 pruhů. Komunikace vede mezi městy Nairobi a Tika v zemi, kde chybí základní asfaltové silnice. Mnohem užitečnější by bylo investovat do venkovských silnic. To by ovšem nepřineslo žádný mediální ohlas. Úsek slavnostně otevřel keňský president Mwai Kibaki v roce 2012 a podle oficiálních vyjádření znamená velkou podporu ekonomiky východní africké zóny, zkrácení dopravy z Nairobi do Tiky z 2 hodin na 40 min, rozvoj městských částí podél autostrády, přínos pro studentské komunity a pro provozovatele dopravy mléka, mléčných výrobků a dalších zemědělských produktů výpis dne ze zprávy: Nairobi-Thika Superhighway, Kenya, dostupné on-line na: 93 Mesík, J.: Obor a trpaslík, s Společný projekt města Lusaka a Deutsche Gesellschaft Technische Zusammenarbeit (GTZ) fungoval v letech a na počátku se týkal 13 tisíc lidí v 1460 domech. Cílem projektu bylo zapojení obyvatel do rozhodování, plánování a provádění modernizace. Pomoc probíhala formou vzdělávání, technické pomoci a poskytnutí výhodných revolvingových úvěrů. Zdroj: , zpráva Kalingalinga integrovaný projekt, dostupné na: urbanup grading/upgrading/case-examples/ce-za-lus-kal.html 47 na

48 potřebné infrastruktury. Cílem bylo zlepšení hygienických podmínek a zamezení výskytu nemocí Důležitost vzdělání Klíčem k řešení problémů by mohlo být vzdělání. Vzdělaný člověk ví, jak dodržovat hygienu, chránit se proti nemocem, bránit nechtěnému početí. To je to nejzákladnější, co je možno vzděláním ovlivnit. Stejně tak, by se měli také učit lidé spravovat svoje města, modernizovat je, nacházet finanční prostředky, umět je investovat. K tomu všemu je potřeba zvýšit všeobecnou vzdělanost a přehled jak běžných obyvatel, tak především lidí, kteří města řídí, tedy městských zastupitelů. Města se musí naučit hospodařit s vlastními financemi a také vytvářet vlastní finanční prostředky, nutné k rozvoji. Je nutné, aby africká města převzala větší odpovědnost za svůj vlastní rozvoj, aby podporovala větší angažovanost občanů, dala prostor místním samosprávám. Jen tak je možné reagovat na místní konkrétní problémy a řešit je. Je bezpodmínečně nutné zefektivnit užívání městských financí, podporovat řádnou správu veřejných věcí, podporovat tvůrčí a finančně efektivní řešení pomoci nejchudším. To všechno znamená nutnost dosažení potřebného vzdělání, aby sami Afričané byli schopni uspokojit potřeby své vlastní země. 96 Prozatímní čísla však nejsou příliš lichotivá. Průměrné procento gramotných obyvatel za celý kontinent je 69,8 %. Tedy asi jedna třetina obyvatel nad 15 let neumí číst a psát. Čísla se však liší podle sledovaných regionů. Nejméně gramotných je v západní části Afriky, v Nigeru (28,7 %) a v Burkině Faso (28,7 %). Tato čísla nejsou příliš optimistická. 97 Jednou z neúčinnějších forem rozvojové pomoci bude jistě 95 Výpis dne ze zprávy Kalingalinga sanační projekt zahájen, dostupné on-line na: 96 Attoh, S. A.: Urban Geography of Sub-Saharan Africa, p Podrobně v tabulce číslo 5 v příloze, zpracované dle dat CIA World Factbook dostupných na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/wfbext/region_ afr.html 48

49 výstavba škol a fungování zahraničních učitelů. 2.6 Shrnutí teoretické části Urbanizace, tedy zvyšování podílu městských obyvatel, probíhá v Africe velmi rychle. Kontinent velmi trpí rychlým růstem městské populace, doprovázeným zvyšováním městské chudoby a vznikem mnoha dalších sociálních problémů. Je logické, že, pokud se lidé přestěhují na nějaké místo, na jiném místě chybí. Z afrického venkova odcházejí původní obyvatelé do měst a s jejich odchodem zaniká původní způsob života. Je to logické vyústění vývoje, který probíhá, či probíhal i na jiných kontinentech. Afričané míří do měst, protože se zhoršuji podmínky pro jejich život v jejich původním prostředí. Ubývá lesů, je zabírána půda, na které mohou hospodařit, ruší se pastevectví, zaniká kočovnictví. Mizí původní způsob života afrických obyvatel, který je právě zde tolik typický a neopakovatelný, a který byl vždy tím, co dělá Afriku Afrikou. Kontinent se zmítá kdesi mezi svými tradicemi a možnou perspektivou, kterou zde započala násilná kolonizace, a kterou je tak problematické realizovat. Tento zásah hrubě narušil po staletí zavedený životní rytmus a styl a v podstatě odstartoval jejich zánik. Vývoj se nedá zastavit a vzniklé škody jsou nenapravitelné a fatální. Urbanizace znamená pokrok, ale také přináší řadu problémů, které souvisí s koncentrací velkého počtu obyvatel na jednom místě. Příval migrantů je velmi rychlý a města jej nedokáží uspokojivě řešit. Dochází ke zhoršování životních podmínek, které jsou mnohde velmi kruté. Města nejsou efektivně řízena, chybí plánování rozvoje. Pokud je poskytnuta pomoc na rozvoj zvenčí, pak její rozdělení a využití bývá sporadické. Často ztroskotá na liknavosti, neochotě, úplatkářství, protekcionismu a nemalé finanční obnosy se ani nedostanou tam, kam směřovaly. Lidé se stěhují do měst, neboť doufají v lepší budoucnost. Přitom si ale s sebou přinášejí původní návyky a životní rytmus, který městskému stylu příliš neodpovídá. Skloubit očekávání příchozích s požadavky 49

50 obchodních společností a výrobního průmyslu, je těžké, téměř nemožné. Stejně problematické je skloubit mentalitu původních obyvatel Afriky s představami Evropanů, Asiatů a Američanů o tom, jak má vlastně Afrika fungovat. To všechno je stále více zhoršováno nekontrolovatelným tempem růstu afrického obyvatelstva. Styl života Západní civilizace je pro Afričany neodpovídající a jeho implikace má pro Afriku devastující důsledky. Na jedné straně je tu růst urbanizace, tedy zdá se, modernizace. To ale na druhé straně s sebou nese snižování počtu venkovského obyvatelstva. S tím úzce souvisí snižování zemědělské výroby a chovatelství, tedy méně potravin. Afrika v tomto směru není soběstačná a tak se neobejde bez pomoci zvenčí. Ta pomoc ovšem na druhé straně africké obyvatelstvo zavazuje k nějaké odezvě. Dalším smutným důsledkem je zanikání původních etnik, která se rozplynou kdesi v milionových slumech. S etniky pomalu mizí i původní způsob života, který je k vidění maximálně pro bohaté turisty v přírodních rezervacích. Urbanizace v Africe není jev nahodilý, ale má svoje historické základy. Růst urbanizace ve zdejších podmínkách je velmi rychlý a je zapříčiněn z větší části migrací chudých lidí z venkova. Africké obyvatelstvo celkově však velmi rychle roste díky vysokému přirozenému přírůstku obyvatel. Růst afrických měst je determinován především omezenými finančními prostředky. To je ale jen povrchní pohled, neboť na vině je spíše špatné hospodaření měst. Takže na vině jsou nevzdělanost, nekompetentnost, arogance, úplatkářství. Města sama musí začít vytvářet prostředky a hospodařit s nimi. Musí účinně nakládat i s prostředky rozvojové pomoci, která do Afriky proudí. Pokud tomu tak není, je to jen plýtvání zdroji, kterých celosvětově nezadržitelně ubývá. Urbanizace s sebou nese spoustu dílčích problémů, které jsou většinou nedostatečně řešeny a pokud ano, tak velmi často jen za přispění mezinárodních organizací, především OSN. Na počátku práce stál záměr přiblížit vývoj urbanizace v pěti 50

51 oblastech se zvýšenou koncentrací obyvatel podle jednoho z několika způsobů dělení. Byly to oblasti: Delta Nilu a Egypt, státy Maghrebu, Guinejský záliv, oblast měďného pásu a Witwatersrand (Šindler, 1999). Z důvodu lepší dostupnosti dat bylo třeba sledované části vymezit podle nějakých měřitelných atributů. Takže bylo použito dělení na severní, západní, východní, střední a jižní Afriku (převzato z databáze CIA). Navíc to byla dobrá příležitost ověřit si, zda oba způsoby spolu korespondují. Díky výzkumu dostupných dat bylo ověřeno, že toto zavedené dělení víceméně odpovídá původnímu záměru. Navíc při použití původního vymezení by v podstatě došlo k vynechání výzkumu východní části Afriky, kde sice urbanizace nemá hlubší historické základy, nicméně v současnosti se zde nachází také řada velkých měst, která se tak stala též předmětem této práce. 3 PŘEDSTAVENÍ UČEBNIC REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Tato část práce bude věnována studii obsahu kapitol týkajících se Afriky a vyhledání zmínek o urbanizaci na tomto kontinentu. Bude provedena analýza příslušných kapitol učebnic regionální geografie pro střední školy. Pozornost bude věnována zejména obsahu, rozsahu a informační hodnotě učiva. První učebnicí, které je věnována pozornost, je publikace kolektivu autorů pod vedením Ivana Bičíka Regionální zeměpis světadílů, další je pak dílo kolektivu autorů pod vedením Miroslava Pluskala Regionální geografie světa, dále následují: Makroregiony světa, učebnice od kolektivu autorů pod vedením Jiřího Anděla, Zeměpis II. v kostce Karla Kašparovského, Příroda a lidé Země kolektivu autorů pod vedením Ivana Bičíka, Geografie - socioekonomická část autorů Stanislav Mirvald a kolektiv, publikace Pavla Šáry a Josefa Herinka Poznáváme svět v číslech, a jako poslední byl vybrán Školní atlas dnešního světa od autorů Martina Hanuse a Luďka Šídlo. 51

52 3.1 Regionální zeměpis světadílů 98 V učebnici Regionální zeměpis světadílů je africkému kontinentu věnována pátá část, nesoucí prostý název Afrika. V úvodní kapitole (Afrika nevídaná rozmanitost přírody) je zařazena fyzicko-geografická charakteristika, včetně témat jako původ pohoří a náhorních plošin, hydrografie, podnebné pásy, flóra a fauna, ochrana přírody. Druhá část (Afrika sociální a ekonomické otázky) je věnována obyvatelstvu. Zejména jsou to demografické údaje o počtu obyvatel, o hustotě zalidnění, o věkové struktuře a o rozložení etnických a jazykových skupin. Je zde zmíněno, že Afrika je jednou z nejchudších oblastí světa. Urbanizaci je věnován jeden odstavec. Podle autorů rozdíly v urbanizaci souvisejí se stupněm hospodářské vyspělosti jednotlivých regionů. Za jádrové oblasti kontinentu byly označeny: údolí a delta Nilu, pobřežní pás zemí Maghrebu (Maroko, Alžírsko, Tunisko), pobřeží Guinejského zálivu a jihozápadní Nigérie a některé oblasti JAR. Ačkoliv Afrika v době vydání byla považována za nejméně urbanizovaný kontinent, existovalo zde asi 30 velkoměst s více než 1 milionem obyvatel (například největší jsou aglomerace Káhiry s 15 miliony a Lagos s 10,5 miliony obyvatel). Asi jedna třetina obyvatel Afriky žila ve městech (Bičík a kol, 2000). 99 V následující kapitole (Černá Afrika nejchudší část světa?) se hovoří o překážkách hospodářského rozvoje a o problematice jednostranné orientace ekonomiky některých afrických států. Zde jsou také zmíněny rizikové faktory vývoje, jako válečné konflikty, nemoci a hladomory, nebo také rychlé tempo růstu obyvatel, či úbytek 98 Učebnice Regionální zeměpis světadílů Ivana Bičíka a kolektivu autorů, vydaná Nakladatelstvím České geografické společnosti, vyšla v roce 2000 v rozsahu 140 stran. Tato učebnice obsahově navazuje na tři publikace Regionální zeměpis I, II a III, vydaných v letech , které byly takto sloučeny do jedné. Učebnici schválilo MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky) dne k zařazení do seznamu učebnic pro střední školy jako součást ucelené řady učebnic pro vyučovací předmět zeměpis s dobou platnosti šest let. 99 Bičík, I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů, s

53 zemědělské půdy. Autoři zde upozorňují na alarmující předpoklad, že při současném tempu růstu obyvatelstva bude subsaharská Afrika potřebovat v roce 2020 třikrát více potravin, než je dnes sama schopná vyprodukovat (Bičík a kol., 2000). 100 Tento předpoklad s urbanizací velmi úzce souvisí, neboť nedostatek obživy zákonitě povede k migraci do míst, kde jsou očekávány lepší podmínky, tedy do měst. V poslední části kapitoly věnované Africe se autoři věnují Jihoafrické republice, především její hospodářské vyspělosti, přírodním předpokladům a také smutné epizodě apartheidu. O urbanizace se zde více autoři nezmiňují. 3.2 Regionální geografie světa V učebnici Regionální geografie světa, je Africe je věnována pátá část, která má jednoduchý název Afrika. Postupně, v pěti kapitolách, je zde věnována pozornost tomuto kontinentu. Předmětem první a druhé části je poměrně rozsáhlá a podrobná fyzicko-geografická charakteristika. V další části se hovoří o zemědělství, které je tradičně hlavním odvětvím hospodářství. Odehrává se jednak primitivní formou, ale také na plantážích a farmách. Živočišná výroba je pak velmi omezena výskytem mouchy tse-tse (Pluskal, 1998). V podobném rozsahu autoři hovoří o průmyslu a ochraně přírody. O obyvatelstvu se dozvídáme v kapitole nazvané Černý kontinent. Zde jsou předkládány základní demografické údaje, hovořící o zvyšování přirozeného přírůstku, ale i o vysoké kojenecké úmrtnosti. Vložená tabulka se týká růstu afrických obyvatel celkově a jeho podílu na světové populaci. Urbanizaci jako takové je, z celkového počtu 18 stran, věnován jen poměrně krátký odstavec. Zde autoři učebnice poukazují na rychlost růstu městského obyvatelstva a na zvláštnost, že přes vysoké tempo urbanizace se zvyšuje i absolutní počet venkovského obyvatelstva, čili 100 Bičík, I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů, s Učebnice zeměpisu pro střední školy Regionální geografie světa 3 Miroslava Pluskala a kolektivu autorů, vydaná Nakladatelstvím SPN pedagogické nakladatelství, a.s., vyšla v roce Publikace má 136 stran a 14 z nich je věnováno Africe. Byla schválena MŠMT dne a zařazena do seznamu učebnic pro gymnázia. 53

54 potenciálních přistěhovalců do měst. 102 S migrací venkovských obyvatel do měst se přesouvají i vážné problémy. Rozrůstají se periferní části měst a prohlubují se rozdíly mezi nimi a centrálními částmi. Zbylá část pojednává o nejvyspělejším regionu, severní Africe, a jejím ekonomickém růstu. O urbanizaci v tomto regionu se autoři více nezmiňují. 3.3 Makroregiony světa regionální geografie pro gymnázia 103 V učebnici Makroregiony světa se o Africe dočteme v kapitole Subsaharská Afrika, v podkapitolách Nigérie, Botswana, Jihoafrická republika. Dále je to část Jihozápadní Asie a severní Afrika, v podkapitole Ropa a OPEC. Obě části jsou zařazeny do celku číslo 2. Méně vyspělé makroregiony. Na počátku jsou vždy uvedeny hlavní rysy regionu, především fyzicko-geografická charakteristika, stručné údaje o obyvatelstvu, zemědělství, nerostných surovinách, etnických a náboženských konfliktech. Ve stejném sledu je pak rozvedeno podrobněji, doplněno přehlednými mapkami a obrázky. Co se týká hospodářství a životní úrovně, jsou zde zmínky o ekonomicky významných jádrových územích, kde se soustředí rozvoj. Uvedeny jsou dvě Jihoafrická republika jako stát s centry Johannesburg a Pretoria, a oblast Guinejského zálivu, včetně Nigérie s průmyslovým centrem Lagos (Anděl, 2010). Dále se autoři věnují jmenovitě vybraným státům Nigérie, Botswana, Jihoafrická republika (RJA), především jejich ekonomice, etnickým střetům, způsobu kolonizace, apartheidu. O urbanizaci, tedy o růstu městského obyvatelstva, v této části učebnice není žádná zmínka. V kapitole nazvané Jihozápadní Asie a severní Afrika (v části 102 Podíl městského obyvatelstva vzrostl v letech na čtyřnásobek, v roce 1960 žilo v Africe jen 18,4% městských obyvatel, v roce 1990 to bylo 34% a předpoklad na rok 2010 je 48.1%, přičemž celosvětový podíl městské populace je 43 % (údaj z roku 1993). Migrace je neúnosná, jen Lagos roste ročně až o 10%, (Pluskal, 1998). 103 Učebnice Makroregiony světa Regionální geografie pro gymnázia Jiřího Anděla a kolektivu vydaná v roce 2010 je prvním vydáním a má 152 stran. Je opatřena schvalovací doložkou MŠMT ČR ze dne a tím zařazena do seznamu učebnic pro střední vzdělávání s platností 6 let. 54

55 o Africe) je podobně, jako v předchozí části, věnován velký prostor celkové charakteristice regionu severní Afrika. Pokud se zde hovoří o rozvoji, pak je to rozvoj ekonomický, související především s těžbou ropy a členstvím v organizaci OPEC. O růstu obyvatelstva v souvislosti s tímto rozvojem se autoři nezmiňují. 3.4 Zeměpis II. v kostce 104 Zeměpis II. v kostce je učebnicí regionální geografie. Po krátkém úvodním přehledu o politické geografii světa je obsah učebnice rozdělen podle světadílů. Každá z částí je dále dělena na úvodní charakteristiku a následující podkapitoly věnované regionům daného kontinentu. Tomuto vzorci odpovídá také část o Africe, která začíná charakteristikou světadílu. Následují údaje o přírodních poměrech, obyvatelstvu a hospodářství. Po té je pozornost věnována pěti regionům: severní, západní, centrální, východní a jižní Afrika. V části o obyvatelstvu je množství demografických údajů, avšak žádné informace o urbanizaci. Velmi kusé zmínky byly nalezeny v části věnované jednotlivým regionům. Většinou v úvodní charakteristice stálo, že v regionu převládá venkovské obyvatelstvo. V severní Africe, v Egyptě, je urbanizace 49%, v oblasti centrální Afriky, je uveden poměr městských obyvatel 40% ve státě Konžská demokratická republika. V části o východní Africe, o Etiopii, zjistíme, že jen 15 % obyvatel žije ve městech. Také v jižní Africe převládá venkovské obyvatelstvo, jen v Republice Jižní Afrika je 60 % urbanizace. Také v západní Africe převládá venkovské obyvatelstvo, jen v Nigérii je poměr městských obyvatel 38 % (Kašparovský, 2002). 104 Učebnice geografie nazvaná Zeměpis II. v kostce pro střední školy Karla Kašparovského vyšla jako 1. vydání v nakladatelství Fragment v roce

56 3.5 Příroda a lidé Země 105 Učebnice Příroda a lidé Země je rozdělena na šest částí, podle obsahu učiva. První tři části jsou věnovány vzniku Země, znázornění na mapách a přírodní sféře. Čtvrtá část s názvem Sociální a hospodářská sféra, pojednává, mimo jiné, o obyvatelstvu a urbanizaci. V kapitole Územní rozložení obyvatelstva, v odstavci o socioekonomických faktorech, je několik řádek věnováno sledované problematice. Urbanizace (poměšťování obyvatelstva a krajiny) je zde popsána jako významný činitel, který v posledních dvou stoletích silně ovlivnil rozmístění obyvatel. Díky tomu se prohloubila nerovnoměrnost rozložení obyvatelstva, jednak mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, ale také v rámci jednotlivých zemí (Bičík, 2007). Další zmínka o urbanizaci je v části Územní pohyb obyvatel. Samotný proces je spojen s vnitrostátním stěhováním směrem venkov město, město město, ale také město venkov (suburbanizace). Celosvětově tento jev poukazuje na vztah mezi stěhováním obyvatel a ekonomickými, sociálními a kulturními změnami ve společnosti. Ve vyspělých zemích dochází ke stěhování do míst mimo urbanizovaná území, do oblastí s kvalitnějšími přírodními podmínkami (Bičík, 2007). 106 Poměrně velký prostor je věnován urbanizaci v části Městská sídla. Zde se hovoří nejen o změně podílu obyvatel žijících ve městech ale také o související změně celkového způsobu života. Proces urbanizace je zde rozdělen do několika fází. Jednak je to samotná koncentrace obyvatel do měst, dále migrační růst největších měst a jejich zázemí (metropolizace) a vznik aglomerací s pohybem mezi jádry a zázemím, ztráta obslužných funkcí nejmenších sídel a také šíření městského způsobu života na venkov (bez stěhování do měst), tedy přechod na městský způsob života bez stěhování. Typické parametry městského života jsou: námezdní zaměstnání většiny obyvatel, vyšší 105 Příroda a lidé Země, učebnice pro střední školy pochází od kolektivu autorů pod vedením Ivana Bičíka, byla vydána v roce 2007, má 135 stran. Byla schválena MŠMT dne k zařazení do seznamu učebnic pro střední školy jako součást ucelené řady učebnic pro vyučovací předmět zeměpis s dobou platnosti 6 let. 106 Bičík, I. a kol.: Příroda a lidé Země, s. 70,

57 úroveň vzdělání, způsob bydlení bez hospodářství, větší intimita rodinného života, či jiný způsob trávení volného času (Bičík, 2007). V dalším odstavci je vysvětlen rozdíl mezi pojmy velkoměsto, aglomerace a konurbace. V kapitole Struktura měst se hovoří o zvětšování měst. S růstem počtu jejich obyvatel roste nutnost výstavby nových čtvrtí v různé kvalitě. To s sebou nese vznik chudinských čtvrtí, čili nouzových příbytků, které lemují města. Jsou stavěny živelně, s převážně katastrofální úrovní hygieny a služeb, (Bičík, 2007). Zajímavostí v učebnici je postřeh, že městský člověk tráví většinu života v uměle vytvořeném prostředí, což způsobuje změny v jeho chování. Díky přijetí městského způsobu života se liší od společnosti tradiční. Anonymita městského prostředí vytváří předpoklady pro nárůst kriminality a dalších sociálně patologických jevů. Vnitřní rozdíly v kvalitě životního prostředí a sociální struktury uvnitř měst vytvářejí podmínky pro šíření těchto negativních jevů moderní společnosti (Bičík, 2007). V kapitole Jádra a periferie je urbanizace zmíněna jako jeden z procesů, které provázejí rozvoj lidské společnosti. Společným rysem těchto procesů je, že, čím později probíhají, tím více se jejich rychlost a doprovodné negativní dopady na společnost zvětšují (Bičík, 2007). 107 Ačkoliv se v této učebnici píše o urbanizaci v celosvětovém měřítku, je to vždy napsáno ta tak, že je snadné poznatky aplikovat na prostředí Afriky. 3.6 Geografie socioekonomická část 108 Učebnice Geografie socioekonomická část, jak už název napovídá, je věnována socioekonomické tematice. O obyvatelstvu a osídlení se můžeme dočíst v první části s názvem Socioekonomická geografie. V podkapitole Lidé mění svoje bydliště a zaměstnání je možné 107 Bičík, I. a kol.: Příroda a lidé Země, s. 78, 80, Učebnice Geografie socioekonomická část autorů Stanislav Mirvald a kolektiv, kterou vydalo SPN pedagogické nakladatelství a.s. v roce 1998, byla schválena MŠMT dne k zařazení do seznamu učebnic pro gymnázia a ostatní střední školy. 57

58 najít zmínky o migraci, o jejích příčinách a dopadech, tedy o růstu obyvatelstva v místě, kam tok migrace směřuje. V obecném měřítku to nemusí být zákonitě vždy jen do měst, ačkoliv, pokud se týká Afriky, o města skutečně jde. V článku jsou vysvětleny důvody migrace, například ekonomické, etnické, náboženské, politické důvody. Migrace je také často únikem před válečnými konflikty či přírodními katastrofami (Mirvald, 1998). Část učebnice nazvaná Proces urbanizace a městská sídla vypovídá o změnách v osídlení měst od konce 19. století, kdy podíl městského obyvatelstva celosvětově činil 3%. Do poloviny 20. Století narostl na 30% a kolem roku 1990 překročil tento podíl 40%. Předpokládaný podíl v roce 2025 je 60%. Z přiložené tabulky vyplývá, že v roce 2010 lze předpokládat urbanizaci 51,8% celosvětově a 46,2% v rozvojových zemích (Mirvald, 1998). Velmi názorně je zde vysvětlen negativní jev, který provází rychlý růst měst, kdy kolem výstavných městských jader vznikají mnohamilionové čtvrti tvořené chudinskými chatrčemi s provizorními přístřešky bez jakékoliv infrastruktury. Přesto, že život v těchto lokalitách nabízí jen malou perspektivu zlepšení, stále se přicházejí noví lidé v naději na získání práce a lepších životních podmínek. Přesto, že urbanizace představuje pokrok, přináší i řadu problémů. Anonymita městského prostředí umožňuje těžko kontrolovaný vznik a růst kriminality, nadměrné zatížení životního prostředí exhaláty, hlukem a odpady. Proto zde autoři poukazují na nutnost řešení těchto otázek na mezinárodní úrovni. To znamená aplikace konceptu trvale udržitelného rozvoje, jenž znamená takový rozvoj, který by naplňoval potřeby současnosti, ale neohrožoval potřeby budoucnosti (Mirvald, 1998). 58

59 3.7 Poznáváme svět v číslech 109 Informace o urbanizaci byly nalezeny též v příručce pro žáky a učitele všech stupňů a typů škol, Poznáváme svět v číslech. Tato publikace má encyklopedický charakter. V úvodní části jsou uvedeny všechny dostupné údaje o nejvyšších, největších, nejdelších, nejmenších místech a řekách a dalších objektech, které se na světě vyskytují. Od strany 30 začínají vybrané údaje o státech světa. Tato část je rozdělena po kontinentech a v jejich rámci jsou státy řazeny abecedně. U každého státu jsou pak stručně uvedeny nejdůležitější údaje (demografické, ekonomické, informace o náboženství a úrovni zdravotnictví), tedy i údaje o podílu městského obyvatelstva (Šára, Herink, 2003). 3.8 Školní atlas dnešního světa 110 Školní atlas, jako takový, prošel dlouhým vývojem. Výtisk, který nese název Školní atlas dnešního světa je pokračováním a vyústěním tohoto vývoje. Obsahuje velké množství informací, které jsou velmi přehledně a srozumitelně předkládány žákům a studentům. Obsah je rozdělen do čtyř částí. V první části Člověk a příroda nalezneme údaje o vzniku planety a zemské sféry. Druhá, velmi obsáhlá, část nazvaná Člověk a společnost je věnována obyvatelstvu, hospodářství a rozložení moci. Zde je možné najít veškeré údaje o obyvatelstvu v obrazovém vyjádření, tedy na mapkách, či v grafech. Zde jsou také informace o urbanizaci. Tomuto tématu jsou věnovány dvě strany, kde vidíme přehled největších měst světa, vymezení a vysvětlení základních pojmů aglomerace, konurbace, megapolis, metropole a venkov. Dále jsou tu přehledně zpracovány pojmy urbanizace, suburbanizace, deurbanizace a reurbanizace. Vše je názorně doloženo barevnou mapou urbanizace světa, která je doplněna konkrétními údaji odpovídajícími danému 109 Příručka pro žáky a učitele všech stupňů a typů škol, Poznáváme svět v číslech, autoři Šára, P. a Herink, J., byla vydána Českou geografickou společností v roce 2003 a má 103 stran. 110 Školní atlas dnešního světa Martina Hanuse a Luďka Šídlo, vydaný roku 2011 v rozsahu 187 stran schválilo MŠMT k zařazení do seznamu učebnic pro základní a střední vzdělávání pro vzdělávací obor Zeměpis s dobou platnosti šest let. 59

60 kontinentu, a grafem. Zbylé dvě části obsahují mapy všech světadílů (topografické i politické, celkové i regionální) a řadu příloh, v nichž jsou další cenné informace. 3.9 Analýza a srovnání učebnic geografie pro střední školy Ve třetí kapitole této práce jsem provedla obsahovou analýzu osmi různých učebnic geografie určených pro střední školy, které jsou v současné době dostupné v knihovnách. 111 Šest z těchto publikací je opatřeno schvalovací doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR). Jsou tedy schváleny k zařazení do seznamu učebnic pro střední školy. Některé z těchto učebnic obsahovaly přímo část určenou Africe, jiné byly psány obecně o celém světě a u jednotlivých témat byly uvedeny příklady zemí, či kontinentů, kterých se mohly týkat. 112 Množství informací o zvoleném tématu bylo v jednotlivých publikacích různé. Některé učebnice podávají o urbanizaci více informací, jiné méně. Někdy je pojem urbanizace přímo průřezový a promítá se ve všech kapitolách v celé části učebnice věnované obyvatelstvu (Příroda a lidé Země, Bičík, 2007). Naproti tomu v jedné z učebnic se autoři o urbanizaci v Africe téměř nezmiňují. 113 Příčin může být více, například skutečnost, že kniha vyšla v roce 1998, kdy ještě nebylo téma urbanizace tak naléhavé, jako v dnešní době. Každý z autorů zachycuje v učebnici to, co považuje za důležité a zajímavé pro žáky. Jedno však mají všechny učebnice společné. Africe je v nich věnováno znatelně méně prostou, než ostatním světadílům. Důvodem může být nedostatek informací, které byly pro autory dostupné při tvorbě. O procesu urbanizace se většinou autoři zmiňují krátce a neuvádějí 111 Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni a Státní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Smetanovy sady, Plzeň 112 Jako příklad může sloužit publikace Příroda a lidé Země, v níž nebylo učivo řazeno podle kontinentů, ale podle témat. Přesto byla velmi přehledná a právě tato učebnice nejvíce užitečných informací týkajících se zvoleného tématu (Bičík, 2001). 113 V učebnici Makroregiony světa Regionální geografie pro gymnázia (Anděl, 2010). 60

61 příliš příkladů. Jen v jedné z učebnic (Mirvald, 1998) jsem našla tabulku s podílem urbanizace ve vybraných zemích Afriky a to i s výhledem do roku 2010, 2020 a Bylo velmi zajímavé s odstupem času odhad z roku 1998 pro rok 2010 porovnat se skutečností. Bohužel se nejednalo přímo o počty městských obyvatel v Africe, ale v rozvojových zemích celkově. 114 Ve všech publikacích však byla o urbanizaci alespoň krátká zmínka. Ve dvou z vybraných učebnic autoři píší o jádrových oblastech, kde je zvýšená urbanizace. Rozdíly tedy souvisí se stupněm hospodářské vyspělosti jednotlivých regionů. Díky tomu se prohloubila nerovnoměrnost rozložení obyvatelstva, jednak mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, ale také v rámci jednotlivých zemí. Všichni autoři se shodují v tom, že Afrika je zaostalý kontinent. V jednom případě zazní, že je považována za nejméně urbanizovaný kontinent, ale navzdory tomu je zde asi 30 velkoměst s více než 1 milionem obyvatel (rok 2000). Jedenkrát se hovoří o překážkách hospodářského rozvoje a o problematice jednostranné orientace ekonomiky některých afrických států a o rizikových faktorech vývoje, k nimž patří mimo jiné rychlé tempo růstu obyvatel, úbytek zemědělské půdy. V jedné z učebnic autoři poukazují na skutečnost, že urbanizace znamená nejen změnu podílu obyvatel žijících ve městech ale také změnu celkového způsobu života. Jsou zde také popsány typické parametry městského života. Dvakrát se autoři věnují problému růstu chudinských čtvrtí, které jsou stavěny živelně, a s převážně katastrofální úrovní hygieny a služeb. I tak v nich ale lidé vidí naději na získání práce a lepších životních podmínek. Dvakrát je poukazováno na skutečnost, že 114 V roce 1998 byl podíl městských obyvatel v rozvojových zemích pro rok 2010 odhadnut 46,2 %. Ve skutečnosti bylo toto číslo 46,5 % v méně rozvinutých zemích a 28,5 % v nejméně rozvinutých zemích. Průměrná urbanizace v Africe v roce 2010 byla 46,44 %. Podrobně uvedeno v tabulce číslo 2: Přehled urbanizace v Africe k roku 2011; Zdroj vlastní zpracování dle dat: United Nations Department od Economic and Social Affairs, Population Division, dne na: 61

62 anonymita městského prostředí vytváří předpoklady pro nárůst kriminality a dalších sociálně patologických jevů. Ve třech učebnicích jsem našla údaje v procentech a číslech. V jedné z nich to byl údaj o podílu urbanizace v procentech ve vybraných zemích (Etiopie, Kongo, RJA), ve druhé byl tento údaj uveden u všech zemí v Africe. V další učebnici byla vložena tabulka s růstem urbanizace jednak zpětně, jednak s výhledem do roku Jedenkrát autoři poukazují na nutnost řešení otázek růstu obyvatel a urbanizace na mezinárodní úrovni, tedy na nutnost aplikace konceptu trvale udržitelného rozvoje. Podrobně bylo vše uvedeno v kapitolách 3.1 až V ideálním případě by měla jedna učebnice obsahovat všechny postřehy, které uvádím v této analýze. Jako nejlepší hodnotím publikaci Příroda a lidé Země. Je přehledná, obsahuje mnoho informací a blíží se výše zmíněnému ideálu. 115 Pokud bych chtěla porovnat práci autorů, pak nejvíce informací jsem nacházela v učebnicích pocházejících od autorského kolektivu, vedeného Ivanem Bičíkem. Vzhledem k tomu, že učebnice jsou pro školy velmi drahé, musí složit delší dobu. Z tohoto praktického důvodu je, alespoň prozatím, pravděpodobně vhodnější, pokud se v nich o jevech doložitelných čísly a procenty hovoří obecně, neboť tyto se velmi rychle mění. Pak je ale potřebné aktuální informace průběžně dohledávat, což nemusí být zákonitě úkolem učitele, ale dobrým podnětem pro vyučování žáků formou projektu. 4 TEORIE PROJEKTOVÉHO VYUČOVÁNÍ V této části práce se zaměřím na teorii projektové výuky. Vysvětlím, co vlastně projektová výuka je, kdy vznikla, vymezím její základní znaky a jednotlivé fáze projektu a to plánovací, realizační, prezentační a evaluační. Posoudím rozdíly mezi tradiční a projektovou výukou. 115 Učebnici Příroda a lidé Země, jsem osobně vyzkoušela při své výstupové praxi na Gymnáziu na Mikulášském náměstí v Plzni, pozn. autora. 62

63 Zanalyzuji typologie projektů a porovnám klady a zápory projektové výuky. 4.1 Projekt Projekt, ve své podstatě, je plán. Pokud budeme projektovat výukovou hodinu, pak budeme plánovat, organizovat a vytvářet postup řešení výuky konkrétního předmětu. Projekt je také výsledným produktem učitelské práce, tedy projektování, neboli plánování výukové hodiny (Tomková, Kašová, Dvořáková, 2009). 116 Ať již zvolím jakoukoliv organizační formu vyučování, projekt musí být vždy její páteří. Z výběru forem, které se vyvíjely po dlouhou dobu, lze vyčlenit: 1. frontální vyučování v systému vyučovacích hodin, 2. skupinové a kooperativní vyučování, 3. individualizované a diferencované vyučování, 4. systém různých organizačních forem uplatňovaný při realizaci projektů a integrovaných učebních celků, 5. domácí práce žáků. Tyto formy se navzájem prolínají a jejich volba je podřízena jednak cíli práce a charakteru látky, také připravenosti a potřebám žáků, či možnostem dané školy. Já jsem se, v této práci, věnovala výukovému projektu pro organizační formu číslo Projektová výuka, vznik a aplikace v prostředí české školy Metoda projektového vyučování vznikla ve Spojených státech na počátku 20. století jako prostředek demokratizace a humanizace školního vyučování (Skalková, 2007). 118 Za zakladatele této metody jsou považováni John Dewey a jeho žák W. H. Kilpatrik. Podstatou projektového vyučování je řešení praktických problémů na základě aktivní činnosti žáků. Historicky tento způsob reagoval na dosavadní vyučování formou pasivního přijímání učiva žáky. Původně byla tato metoda koncipována jako možnost spojení teorie s praxí. Celá koncepce vychází 116 Tomková, A., Kašová, J., Dvořáková, M.: Učíme v projektech, s Skalková, J.: Obecná didaktika, s. 219, Skalková, J.: Obecná didaktika, s

64 z předpokladu, že nelze od sebe odtrhávat poznání a činnost, práci hlavy a rukou (Skalková, 2007). Na rozdíl od tradičního způsobu vyučování student řeší zároveň teoretické i praktické problémy, které vyžadují jeho aktivní činnost. 119 Tím jsou důležité informace snadněji zapamatovatelné. Projektová výuka se v České republice začala uplatňovat zejména po vydání takzvané Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání) a na ni navazujícího Rámcového vzdělávacího programu, tedy kurikulárních dokumentů působících na úrovni státní a školní, které jsou podklady pro vytváření Školních vzdělávacích programů pro konkrétní školy. 120 Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) a Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) vycházejí z nové strategie vzdělávání podle takzvaných klíčových kompetencí, s důrazem na jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a na uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. 4.3 Vymezení a charakteristika projektového vyučování Vymezení pojmu projektové vyučování je poměrně široké. Autory, kteří se projektovou výukou zabývají, je zpravidla označováno buď jako výuková metoda (Maňák, Švec, 2003), 121 nebo jako organizační forma výuky (Skalková, 2007). 122 Projektové vyučování je možné považovat také za typ vzdělávací strategie založené na aktivním přístupu žáka k vlastnímu učení. Jako takové, umožňuje projektové vyučování naplňovat potřeby a zájmy žáků, rozvíjet jejich schopnosti, posilovat 119 Skalková, J.: Obecná didaktika, s Kurikulární reforma probíhala ve druhé polovině 90. let minulého století a vrcholila celonárodní diskusí Vzdělávání pro 10 milionů a vznikem Národního programu vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knihy). Samotná změna kurikula započala tvorbou rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání, které byly schváleny v roce Zdroj: RVP Metodický portál, převzato dne , dostupné na: 1.Pedagogicky_lexikon/K/Kurikul%C3%A1rn%C3%AD_reforma 121 Podle Maňáka a Švece je pojem výuková metoda definován jako uspořádaný systém vyučovací činnosti učitele a učebních aktivit žáků směřující k dosažení daných výchovně vzdělávacích cílů, dle Maňák, J., Švec, V.: Výukové metody, s Organizační forma výuky je způsob uspořádání výuky v konkrétních podmínkách určité výchovně vzdělávací instituce, nebo též uspořádání vyučovacího procesu, jeho složek a vzájemných vazeb; nelze ji chápat jako univerzální, naopak má umožnit a usnadnit vyučujícím měnit navyklé a rutinní postoje, vnášet změny do činnosti vlastní i činnosti žáků [ ] má odpovídat měnícím se cílům a podmínkám školy, Skalková, J.: Obecná didaktika, s

65 seberegulaci při učení a týmovou práci (Tomková, Kašová, Dvořáková, 2009). 123 Podle pedagogického slovníku je projektová výuka vymezena jako vyučovací metoda, v níž jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají tak zkušenosti praktickou činností a experimentováním. 124 Konečně, podle Maňáka a Švece, je projektová výuka spojena s životní realitou, kterou je nutno řešit teoretickou i praktickou činností, a vede tak k vytvoření adekvátního produktu. 125 Metoda projektové výuky je orientována na žáka, jemuž je dán dostatečný prostor pro autonomní učení. Mnohem efektivněji si tak osvojí klíčové kompetence odpovídající danému tématu výuky. Zejména je to kompetence komunikativní a současně i kompetence sociální. Je tak naplňován jeden z hlavních cílů stanovených RVP a sice vedení studentů k všestranné, účinné a otevřené komunikaci. 126 Předností této metody je motivace žáků, která může být jednak záměrem učitele, ale také jednoznačně vyplývá z praktického cíle a uspokojivého zakončení projektu. Tím, že jej studenti spoluvytvářejí, je posilována jejich odpovědnost za vlastní učení, samostatnost v objevování poznatků a také úsilí o dosažení cíle (produktu). 127 V neposlední řadě je také podporována týmová práce a spoluzodpovědnost. 4.4 Časové rozvržení realizace projektu Z časového hlediska má projekt čtyři základní části. Fáze projektu jsou: záměr, plán, provedení a hodnocení. 128 Ty je třeba dodržovat při uskutečnění každého projektu. Všechny jsou stejně důležité. Záměr, téma a smysl projektu musí být učitelem představeny ze všeho nejdříve. Téma může vzejít i spontánně ze strany studentů. Cíl 123 Tomková, A., Kašová, J., Dvořáková, M.: Učíme v projektech, s Průcha, Walterová, Mareš: Pedagogický slovník, s Maňák, J., Švec, V.: Výukové metody, s Kratochvílová, j.: Teorie a praxe projektové výuky, s Tomková, A., Kašová, J., Dvořáková, M.: Učíme v projektech, s Kratochvílová, j.: Teorie a praxe projektové výuky, s

66 projektu musí být vhodný, to znamená realizovatelný. Má-li být realizace projektu úspěšná, je třeba adekvátní podnět a správná motivace studentů tak, aby téma pojali za své. 129 Po té je možno přistoupit k plánování řešení projektu. Zde je třeba určit časové a místní rozvržení, podíl jednotlivých žáků na projektu, pomůcky potřebné pro realizaci a také formu sdělení výsledku, například model, plakát, výstavka a podobně. 130 V této fázi je nutné připravit zdroje informací. Plánování se účastní studenti, učitel by měl činnost jen korigovat a moderovat. Vlastní provedení (realizace) probíhá podle projektu, učitel jen kontroluje, zda plán projektu souvisí s aktuálním stavem a usměrňuje činnost. Studenti postupně utvářejí konečnou formu projektu. Informace získávají z různých zdrojů: internet, předem připravené tabulky, materiály opatřené z různých zdrojů, 131 V této fázi záleží na délce projektu, věku studentů, možnostech školy. Získávání dat přímo z internetu může být velmi přínosné pro rozvíjení kompetence komunikativní, tedy konkrétně efektivní využívání všech dostupných prostředků komunikace a moderních informačních technologií. Bylo by však velmi složité a zdlouhavé, pokud by se všichni studenti najednou začali připojovat například do databáze CIA Factbook. Proto je lepší data pro studenty připravit do přehledné tabulky a poskytnou je ve formě Power Point prezentace. Výsledkem celého projektu je pak vlastní výstup projektu. 132 Ten musí být nějak prezentován a to buď ve třídě, nebo veřejně pro celou školu. Takzvaná evaluační fáze je vyhodnocením projektu, které provádí jak učitel, tak samotní žáci. Může se tak dít formou diskuze, ale pro získání nestranných názorů od studentů je někdy vhodnější anonymní 129 Maňák, J., Švec, V.: Výukové metody, s Skalková, J.: Obecná didaktika, s Data lze získávat například ze zdrojů hlavičkou OSN, či CIA jako jsou : Databáze CIA, The World Factbook, zprávy OSN, UN-HABITAT, Statistiky OSN, Millenium Development Goals Indicators, dále ze zdrojů UNDESA (United Nations Department od Economic and Social Affairs), UNDP (United Nations Development Programme), CIA The World Bank, Millennium Development Goals Indicators, MDG Indicators, data Geo-hive; dostupnost všech těchto zdrojů uvádím v seznamu elektronických zdrojů. 132 Kratochvílová, j.: Teorie a praxe projektové výuky, s

67 dotazník. Konečné slovo má učitel, který hodnotí projekt nejen po stránce formální (zda se povedl, či ne) ale především provádí hodnocení práce studentů, které se projeví v jejich klasifikaci. Učitel by měl hodnotit výsledek projektu z více perspektiv, a měl by být hodnocen i případný neúspěch žáků. 4.5 Druhy a typy projektů Projekty můžeme rozdělovat podle několik hledisek. Abych předešla rozsáhlému sepisování všech do nepřehledného článku, předkládám tabulku, kterou jsem převzala z odborné literatury. Tuto ucelenou typologickou řadu u nás představil J. Valenta, doplnila ji a ve své knize uvedla J. Kratochvílová. 133 Hledisko třídění: Typy projektů: Navrhovatel projektu - spontánní žákovské - uměle připravené - kombinace obou typů předchozích Účel projektu - problémové - konstruktivní - hodnotící - směřující k estetické zkušenosti - směřující k získání dovedností (i sociálních) Informační zdroj projektu - volný (informační zdroj si žák obstará sám) - vázaný (informační materiál je žákovi poskytnut) - kombinace obou typů Délka projektu - krátkodobý (maximálně 1 den) - střednědobý (maximálně 1 týden) - dlouhodobý (více, jak 1 týden, méně než 1 měsíc) - mimořádně dlouhodobý (více, jak 1 měsíc Prostředí projektu - školní - domácí - kombinace obou typů - mimoškolní Počet zúčastněných na projektu - individuální - společné (skupinové, třídní, ročníkové mezitřídní, meziročníkové, celoškolní) Způsob organizace projektu - jednopředmětové - vícepředmětové Zdroj: převzato z Kratochvílová, J.: Teorie a praxe projektové výuky, s Citováno z: Valenta, J.: Projektová metoda ve škole a za školou. Pohledy. Praha: Ipos Artama, 1993, s. 5 6, v: Kratochvílová, J.: Teorie a praxe projektové výuky, s

68 4.6 Výhody a nevýhody projektového vyučování Pokud bych měla shrnout výše uvedené aspekty, a vyhodnotit užitečnost této organizační formy vyučování, respektive vyučovací metody, řekla bych, že projektová výuka má řadu výhod. Učí studenty společné práci, vzájemnému respektu, ale také sebepoznání a dovednosti sebehodnocení. Rozvíjí jejich sociální a komunikační dovednosti. Přispívá k jejich odpovědnosti za svěřený úsek projektu a podporuje zároveň samostatnost. Díky nutnosti vyhledávání různých informací pomáhá zlepšovat práci studentů s textem. V neposlední řadě projekt, s nímž se žák ztotožní, je dobrou motivací k dalšímu osvojování vědomostí. 134 Projektové vyučování má však i nevýhody. Je to v první řadě časová náročnost na přípravu. Ačkoliv se často učitel dostává do role pouhého moderátora (zdánlivě), je to on, kdo musí vše velmi pečlivě připravit, naplánovat, zorganizovat, zaktualizovat. To znamená vyšší nároky na jeho práci na přípravě, která by možná, při tradičním, vyzkoušeném a po léta zavedeném postupu výuky, byla mnohem méně náročná. Navíc musí učitel zpravidla změnit svůj dosavadní způsob plánování výuky. Tím pádem jsou kladeny vyšší nároky na jeho kreativitu a časovou flexibilitu. Jsou tu ale nevýhody i z hlediska studentů. Může to být nedostatek potřebných kompetencí k realizaci projektu, zejména neschopnost opatřit si adekvátní zdroje informací k projektu. To pak ztěžuje plnění stanovených cílů. 135 Další nevýhodou je fakt, že často není respektován princip postupnosti a systematičnosti vzdělávání. Někdy jsou opomenuty fáze učení, jako procvičování a opakování. Projektová výuka je náročná po organizační stránce, vyžaduje zpravidla úpravu rozvrhu a méně obvyklé materiálové vybavení. Může být obtížná na pochopení i pro neinformované okolí, které ji může vnímat pouze jako hru, nikoliv jako vyučovací proces. S podobným postojem se můžeme setkat také 134 Kratochvílová, J.: Teorie a praxe projektové výuky, s Kratochvílová, J.: Teorie a praxe projektové výuky, s

69 u rodičů. 136 neprávem opomíjeno. Snad i z těchto důvodů je projektové vyučování někdy 4.7 Zařazení projektů do výuky Realizace projektové výuky velmi závisí na možnostech konkrétní školy, ať na finančních, či kapacitních a také na schopnosti zařazení do běžného chodu vyučování. Obtíže mohou vycházet i z nepostačující teoretické vybavenosti učitelů i žáků k řešení projektů. Často tak koncepce projektu zůstává jen doplňkovou metodou, na kterou zbyde čas maximálně jedenkrát za pololetí. 5 VÝUKOVÝ PROJEKT Předmětem tohoto výukového projektu je didaktická transformace informací nashromážděných v teoretické části práce a jejich předání dál studentům. To je, troufám si říci, podstata učitelského povolání. Návrh výukového projektu je založen jednak na těchto datech a také na vlastních pedagogických zkušenostech, získaných během souvislé výukové praxe, či na vlastních znalostech. Projekt je koncipován tak, aby byl realizovatelný v podmínkách běžné střední školy s minimálními časovou i finanční dotací. Tento výukový projekt jsem navrhla na základě výsledků analýzy učebnic geografie pro střední školy. Ta ukázala, že zvolenému tématu Urbanizace v Africe je věnováno v učebnicích málo prostoru, přesto, že jinak jsou velmi kvalitně zpracovány a podávají mnoho informací. Téma urbanizace je v nich však zmíněno, až na výjimky, velmi okrajově. Toto téma je však v současnosti velmi aktuální a často diskutované. Studenti střední školy by o něm mohli vědět daleko více. Díky tomuto projektu studenti sami zjistí, kolik velkých měst (s počtem obyvatel přesahujíc 1 milion obyvatel) v Africe leží a kde jsou situována (stát, kde leží a geografická poloha). Výstupem bude 136 Kratochvílová, J.: Teorie a praxe projektové výuky, s

70 improvizovaná mapa Afriky. Studenti do ní vlastnoručně doplní údaje, které nashromáždí v průběhu projektu. Výsledná mapa je vizualizací oblastí s nejvyšší koncentrací obyvatel. Tento projekt, doufám, obohatí celkové poznatky studentů o Africe, která je tradičně vnímána jako nejméně rozvinutý kontinent. Při psaní teoretické části této práce jsem vycházela z cizojazyčné literatury, což, mimo jiné, nabízí pohled na celou problematiku z poněkud jiného úhlu. Tento výukový projekt může být vhodným doplněním a zároveň zopakováním jak regionální, tak fyzické geografie Afriky. Je koncipován v rozsahu dvou vyučovacích hodin. 5.1 Návrh výukového projektu Název projektu: Vývoj a dopady urbanizace v Africe Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Geografie Cílová skupina: ročník čtyřletého gymnázia nebo střední školy Tematický celek: Regionální geografie Afriky Téma: Vývoj a dopady urbanizace v Africe RVP pro gymnázia: Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Geografie Učivo (z RVP G): Regiony; - makroregiony světa jádra, periferie, modelový region modelové problémy Očekávané výstupy (z RVP G): žák lokalizuje na mapě zájmové regiony Afriky, zhodnotí jejich údaje o obyvatelstvu a sídlech, jednotlivé regiony vzájemně porovná Klíčové kompetence (z RVP): kompetence k učení žák efektivně využívá různé strategie učení 137 RVP pro gymnázia, s RVP pro gymnázia, s

71 k získání a zpracování poznatků a informací - své učení a pracovní činnosti si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředek pro seberealizaci - kompetence k řešení problémů žák uplatňuje při řešení problému vhodné metody a dříve získané vědomosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice - kompetence komunikativní žák s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie - kompetence sociální a personální žák aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; Obsah učiva: - formulace jevu zvaného urbanizace v prostředí Afriky - odhad vývoje urbanizace v Africe pro rok lokalizace afrických měst s počtem převyšujícím 1 milion obyvatel s pomocí školního atlasu - zanesení sledovaných měst, včetně dalších informací o nich, do společné velké slepé mapy - vyhodnocení oblastí s největší koncentrací obyvatel v Africe s pomocí improvizované vytvořené mapy Obecné cíle tématu: - získání přehledu o nerovnoměrném osídlení afrického kontinentu - zohlednění fyzicko-geografické polohy měst s nejvyšší mírou urbanizace - dotvoření improvizované mapy Afriky - zviditelnění oblastí s vysokou koncentrací obyvatel v Africe Výukové metody: - metoda slovní - informace o tématu 71

72 - motivace - kvíz, hádání obrázků - hra - vylosování pracovních listů s úkoly a mapami - frontální výuka výklad o tématu - předvádění a pozorování prezentace v Power Point - práce s textem s pracovními listy - práce s odbornou literaturou - práce s počítačem a s internetem - vytváření dovedností spoluvytváření mapy - dohled, opravy chyb - metoda diskuzní vyhodnocení mapy, evaluace projektu - krátká domácí práce Organizační formy výuky: - systém různých organizačních forem uplatňovaný při realizaci projektů - skupinová (práce ve skupinách po 5 6 členech) - kooperativní Typ projektu: - krátkodobý 2 vyučovací hodiny Pomůcky: - velká slepá mapa Afriky, - mapy, tabulky, grafy - pracovní listy - dataprojektor - školní atlas - psací potřeby, pastelky, zvýrazňovače, kalkulačka Norma k dosažení konkrétních cílů: - kvantitativní norma splnění cílů, zejména zviditelnění oblastí s vysokou koncentrací urbanizace v Africe Formy a prostředky hodnocení: - slovní hodnocení průběžné i závěrečné - zpětná vazba 72

73 Kritéria hodnocení: - splnění cílů - originalita myšlenek - spolupráce ve skupině a sociální dovednosti - komunikativní a prezentační dovednosti - schopnost vyhledávání a zpracování informací Časový plán projektu: - hodinová dotace tématu: 2 vyučovací hodiny (v návaznosti na předchozí výuku o regionech Afriky) Výstupy projektu: - soubor vypracovaných pracovních listů, v nichž bylo splněno celkem deset úloh; úlohy byly koncipovány tak, aby studenti při jejich plnění pochopili, co znamená pojem urbanizace a které negativní vlivy jej provázejí, či předznamenávají, jako například migrace, vznik slumů, či chybějící infrastruktura - dalšími výstupy jsou dvě vlastnoručně studenty doplněné mapy formátu A4: Mapa urbanizace v Africe, Mapa migrace a výskytu slumů v Africe - posledním výstupem je společně vyrobená mapa Afriky (formát A1), která je vizualizací oblastí, kde se nacházejí největší města v Africe (urbanizace); jednotlivé regiony jsou barevně rozlišeny tak, aby byly oblasti vizuálně zvýrazněné - posledním výstupem je závěrečná diskuze, kde je tématem urbanizace a negativní jevy, které jsou s ní spojeny (plní studenti); zejména hledají odpovědi na otázky: Dokážete říci, ve kterých částech Afriky se žije lépe a proč? Dokážete říci, ve kterých částech Afriky se žije špatně a proč? - hodnocení učitele je slovní; zejména úroveň odpovědí na dvě uvedené otázky, je pro učitele potvrzením toho, jak studenti pochopili téma projektu 73

74 - učitel vyhodnotí plán i jeho provedení 5.2 Časové rozvržení jednotlivých částí projektu Tento výukový projekt probíhá ve čtyřech obvyklých fázích. Jsou to: záměr, plán, provedení a hodnocení. Z časových důvodů byl projekt zkrácen na minimální možnou délku, neboť na toto téma nebylo možné více času vyčlenit. Výuka probíhá v souladu se ŠVP a časová dotace na výuková témata je přesně dána Záměr a plán projektu Záměrem tohoto projektu je ozřejmit studentům problematiku růstu urbanizace v Africe. Úkolem učitele v tomto případě je příprava materiálů z oficiálních zdrojů tak, aby z nich mohlo být čerpáno při projektu. Stahování informací z internetu v průběhu výuky, by zbytečně zabralo čas studentů, který tak mohou věnovat samotné práci. Množství tabulek, které se může zdát na první pohled neúnosné, nahrazuje různé databáze, v nichž by studenti sami museli dlouze hledat. 5.3 Provedení projektu Zahájení: jedním z úkolů učitele je sdělení tématu a cíle učiva při zahájení výuky. Je třeba studenty seznámit se smyslem projektu a také vyslechnout případné návrhy studentů, či jejich vyjádření k cíli. Tento projekt tematicky navazuje na výuku regionální geografie o Africe. Proto není nutné studentům příliš vysvětlovat, proč vybíráme právě toto téma. Motivace: je dobré navázat na předchozí výklad, který se týkal hospodářské a ekonomické situace, obyvatelstva a životní úrovně. Motivací může být krátké video, které bylo promítnuto v samém závěru předchozí hodiny. Projekt příští hodinu naváže. Na dokreslení předchozí 139 Školní vzdělávací program vypracovává každá škola na základě instrukcí uvedených v RVP, dostupné na: Metodický portál RVP [online], Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Dostupné na: 74

75 výukové látky byl promítnut krátký dokument, který nastínil téma, včetně slabých a silných momentů. Video vizuální formou napoví mnohé - ať jsou to záběry chaosu na ulicích přeplněných afrických měst, či ukázky života v chudinských čtvrtích. Krátké video lze získat snadno z dostupných zdrojů. V tomto projektu byla použita část filmu Keňa - žádný problém?, z archivu České televize. 140 Dále jsem ve svém projektu použila motivaci formou kvízu. Jednalo se o promítnutí fotografií, na nichž bylo představeno deset největších afrických měst. 141 Protože je těžké uhodnout všechna města jen podle fotografie, byly obrázky opatřeny názvy měst. Jejich určení, do kterého státu patří a zanesení do slepé mapy urbanizace bylo ale prvním úkolem z pracovního listu. Formou diskuze o fotografiích, či záběrech z filmu, můžeme přejít k bližšímu představení projektu a fakticky zahájit společnou práci na něm. Námětem diskuze jsou kontrasty života ve městě. To je zároveň přechod od motivac k vlastní realizaci projektu. Rozdání pracovních listů probíhá náhodně. Předem připravené soubory pracovních listů jsou rozložené na stole, otočené prázdnou stranou navrch. Studenti si náhodně vezmou jednu složku. Každý pracovní list má šest stran, obsahuje jednotlivé úkoly a dvě slepé mapy Afriky. Obrázek (výřez z mapy Afriky), na kterém je vždy jeden konkrétní stát, slouží k informaci o tom, jaký konkrétní stát bude student zaznamenávat do společné mapy. Je tedy identifikací jednoho z úkolů, který je společný. Listů je 30, 142 tak jako afrických států, kde se v současnosti vyskytují města s počtem obyvatel nad 1 milion. 143 Města jsou v jednotlivých mapkách zakreslena a pojmenována. Sdělení učiva: po rozdání pracovních listů následuje krátká instruktáž o plánu provedení projektu. Je to jednoduché, stačí postupovat 140 Cestománie, část Keňa žádný problém?, dostupné on-line na: cz/porady/ cestomanie/ kena-zadny-problem/ 141 Snímky jsou součástí prezentace v PowerPoint, která dispozici na CD. 142 Všechny pracovní listy jsou k dispozici na přiloženém CD; vzor listu je uveden v příloze C. 143 Podle tabulky číslo 3, v příoze A: Přehled afrických měst s počtem obyvatel nad 1 milion k

76 podle pracovních listů, tam je vše uvedené. Současně s tím je nutné promítat prezentaci v PowerPoint, 144 která obsahuje všechny tabulky a mapy potřebné k práci v pracovních listech (nahrazuje tak všechny internetové zdroje, ze kterých by jinak museli studenti pracně a dlouze informace získávat). Data jsou vizualizována ve formě přehledně zpracovaných tabulek. Jednotlivé úlohy pro studenty jsou uvedeny v souboru pracovních listů, který je přiložen, jako příloha C. Úlohy jsou koncipovány tak, aby jejich plněním studenti pochopili význam látky, která je předmětem projektu. Klíčové pojmy jsou: urbanizace, migrace. Druhým úkolem je rozdělení celé Ariky do pěti regionů (podle dělení, které využívá například CIA, i já jsem je použila v této práci) na severní, západní, východní, střední a jižní část. Toto rozdělení je nutné z důvodu provedení projektu. Jednotlivé části Afriky budou později, ve velké mapě urbanizace, barevně odlišené tak, jak je budou zaznamenávat studenti po skupinách. K podpoře orientace poslouží výřezy z mapy, který má každý student ve svém pracovním listu. Bude si doplňovat jen ty údaje, které se týkají jím vylosovaného státu. Seznam států v jednotlivých regionech a mapky, jsou součástí prezentace. Hranice regionů si zvýrazní každý ve své slepé mapě č. 1 - urbanizace. Úkolem číslo 3 je vytvoření mapy urbanizace v Africe (formát A4) s pomocí slepé mapy (v pracovním listu) a dat o míře urbanizace jednotlivých států, která získají z tabulky v prezentaci. Údaje o míře urbanizace uvedené v procentech zaznamenávají podle barevné škály (uvedena v pracovním listu). Výsledkem je mapa urbanizace, ze které vystupují jednotlivé kategorie míry urbanizace, barevně odlišené. Výsledek svojí práce mohou studenti porovnat s mapou Hustota zalidnění, která je uvedena v prezentaci. Dále studenti provedou porovnání zjištěných údajů s údaji celosvětovými (svět, vyspělé země, rozvojové země a podobně). Další úloha má pomoci zjistit, která místa v Africe vykazují nejvyšší 144 Prezentace v PowerPoint je uložena na přiloženém CD 76

77 míru migrace. Údaje o čisté míře migrace zjišťují studenti v tabulce v prezentaci, vizualizují ve druhé přiložené slepé mapě pomocí barevné škály. Výsledkem je mapa migrace v Africe. Dotvořenou mapu studenti porovnají s mapou Nerostné suroviny a politická nestabilita a zkusí šipkami naznačit migrační proudy v Africe (například z míst, kde jsou konflikty do míst, kde jsou velká města). Úloha číslo 5 se týká slumů. Nejprve je třeba krátce vysvětlit, co vlastně slum je. Pro většinu studentů to není neznámý pojem. Pro ilustraci je k dispozici obrázek a stručná charakteristika nejstaršího afrického slumu Kibera v Nairobi (Keňa). Poté studenti plní další úlohu z pracovního listu. Údaje o podílu městských obyvatel žijících ve slumech opět studenti vizualizují šrafováním. Vyznačují ty státy Afriky, kde se jedná o poměr 50 a více %. Provedou do mapy číslo 2, kam zaznamenali migraci. Ještě doplní číselný údaj o tomtéž do jednotlivých států. Tím dohotoví druhou mapu, která je součástí pracovního listu. Na závěr tohoto úkolu porovnají hotovou mapu s mapou s názvem Podíl městské populace žijící ve slumech, r (v prezentaci), aby si ověřili správnost zakreslení. Prakticky si studenti ověří, že místa s vyšším výskytem slumů, která si vyznačili, souhlasí s profesionálně vytvořenou mapou. Tuto mapu ještě doplní údaji o dostupnosti nejzákladnější infrastruktury, které získají z tabulky Přehled o dostupnosti infrastruktury, která je součástí prezentace. Splní tak úkol číslo 6. Sedmý úkol směřuje k vytvoření velké, společné mapy urbanizace. Nejprve si každý jednotlivě opatří potřebné údaje z tabulky v prezentaci, které patří konkrétnímu státu (každý pracovní list je jiný, identifikace státu je provedena podle výřezu z mapy). Údaje se týkají jen měst s počtem obyvatel přesahujícím jeden milion. Tyto údaje pak zanesou do velké společné mapy, každý za svůj stát. Přitom jsou barevně odlišeny jednotlivé regiony Afriky. Po dokončení velké mapy přehledně vystupují jednotlivá místa s vysokým podílem urbanizace, díky barevnému odlišení. Mapa je vizualizací urbanizovaných území v Africe a bude k nahlédnutí ve 77

78 třídě. Pro zpestření je zařazen úkol číslo 7. Studenti spočítají (udělají odhad), jaké bude procento urbanizace v jejich státu v roce Vycházejí z údajů zjištěných v předchozím úkolu a z tabulky o růstu urbanizace. Míru předpokládané urbanizace prostě spočítají. Další úloha se týká Lagosu, velmi rychle rostoucího velkoměsta. V současnosti je dvacátým největším městem na světě. Otázka zní: kolikátý v pořadí bude v roce 2025? K odhadu slouží tabulka dvaceti největších měst světa s vývojem jejich počtu od roku , včetně výhledu do roku Závěrečné úkoly: studenti srovnají svoji doplněnou vybarvenou mapu urbanizace z pracovního listu se společnou velkou mapou. Místa urbanizace nad 50%, by měla korespondovat s výsledky ve velké mapě, s oblastmi, kde je nevíce milionových měst. Dále studenti provedou srovnání velké mapy s mapou nerostných surovin a míst konfliktů, která je posledním snímkem v prezentaci, aby si ověřili, zda nejvíce urbanizované oblasti souvisí s nalezišti a těžbou nerostných surovin (pro srovnání použijí mapu nerostných surovin z prezentace). 145 Dále je dobré provést srovnání s profesionálně vyrobenými mapami, které jsou ve školním atlasu. 146 Jedním z posledních kroků projektu je hodnocení. V rámci pěti skupin (severní, západní, východní, střední a jižní Afrika) provedou vyhodnocení sami studenti po skupinách. Je třeba využít všechny informace, které se podařilo získat a zakreslit, například největší město, nejvyšší procento urbanizace, oblasti s nejvyšší koncentrací obyvatel a podobně. Na základě všech zjištěných informací vyhodnotí, která část Afriky je nevíce urbanizovaná. Zajímavá může být diskuze nad tím, proč je právě v těchto konkrétních oblastech zvýšená koncentrace městských 145 Zdroj: UNEP: Maps and Graphics Library [online] GRID-Arendal, převzato a upraveno dne ,dostupnéna: 1709# 146 Hanus, M. a kolektiv: Školní atlas dnešního světa, s

79 obyvatel. Zde je také prostor pro uplatnění znalostí přírodních předpokladů osvojených v předchozích hodinách. 5.4 Hodnocení Učitel během projektu provádí vlastní hodnocení studentů. Na konci vyhodnotí úspěšnost projektu po skupinách. Může ocenit i nějaký dobrý nápad, aktivitu. Hodnocení je slovní. V závěrečné diskuzi se k celému projektu vyjádří i samotní studenti. Mohou ohodnotit, jaký přínos pro ně projekt měl. To je prostor pro rozvíjení jejich kompetencí k řešení problémů a komunikativní. Také přirozeně učitele zajímá, zda je taková výuka více baví a je pro ně užitečná a on se tudíž nenamáhal se složitou přípravou nadarmo. Užitečnost projektu je v tom, že studenti aktivně zjistí a zakreslí potřebné údaje, budou si je pak lépe pamatovat. Barevné rozlišení samo zviditelní výsledek práce, tedy části Afriky, kde je největší podíl urbanizace. Hotová mapa bude viset ve třídě, aby si mohl každý ověřit, či připomenout celkové výsledky, dílčí mapy jsou součástí souboru pracovních listů, který má každý student k dispozici. Tento projekt má dva úkoly. Za prvé upozornit na skutečnost, že africká města mají řadu problémů, často téměř neřešitelných. Jsou způsobeny především překotným růstem obyvatel a nekontrolovatelnou migrací. Tyto problémy nejsou řešeny jednak kvůli finanční situaci, a také často kvůli liknavosti úřadů, či kvůli etnickým a politickým konfliktům. O ty v Africe není nouze. Za druhé má projekt upozornit na to, že tematice urbanizace je věnováno ve výuce málo prostoru, přesto, že se jedná o téma velmi aktuální a hodné diskuze. O co méně času je na výuku, o to více času musí věnovat učitel přípravě, neboť získávání informací přímo studenty v průběhu projektu z literatury, či z internetu, by odčerpalo příliš mnoho času v hodině. Proto je lépe studentům tyto informační zdroje nahradit tabulkami. 79

80 5.5 Metodika pro učitele Vyučující před výukou aktualizuje příslušná data je třeba počítat s tím, že počty obyvatel se velmi rychle mění. 147 Doporučené zdroje informací o obyvatelstvu: data CIA The World Factbook, dostupné (včetně překladu do češtiny) on-line na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ Dalším možným zdrojem jsou data UN Population Division, Department of Economic and Social Affairs, která jsou dostupná on-line na www: <http://esa.un.org/unpd/wup/. K dispozici je český překlad. Zdroj map: GRID, A Centre Collaborating with UNEP, dostupné na: tml. K dispozici je český překlad. Učitel zajistí vytištění souboru pracovních listů v počtu 30 kusů tolik je (k roku 2010) států, ve kterých leží města s počtem obyvatel nad 1 milion; každý list je jiný - obsahuje mapku příslušného státu; všechny pracovní listy jsou uloženy na CD. Učitel zajistí vytištění slepých map Afriky pro všechny studenty, opatří natolik velkou mapu Afriky, aby se do ní dalo psát a zakreslovat města ZÁVĚR Prvotním impulzem k napsání této práce o Africe pro mne byla potřeba hlubšího poznání tohoto nesmírně krásného a zajímavého kontinentu, který je většinou velmi povrchně vnímán jako daleký, málo známý prostor, kde žijí lvi, sloni, žirafy a také mnoho nešťastných, 147 Všechny tabulky včetně zdrojů informací jsou uvedeny v prezentaci Power Point na přiloženém CD 148 Problémem může být výroba velké slepé mapy, do které se bude zakreslovat. Zde je prostor pro kreativitu učitele. Pro tuto práci byla mapa vlastnoručně vyrobena rozřezáním celkové slepé mapy v programu malování. Jednotlivé díly byly vytištěny na papír (formát A4) a slepeny. Všechny potřebné materiály k této výrobě jsou uloženy na CD, schéma je uvedeno v příloze C, příloha číslo 2. 80

81 bídou sužovaných, lidí. Afrika je pokládána za nejméně rozvinutý a tudíž nejchudší kontinent světa. Přitom z hlediska nerostných surovin, je jeden z nejbohatších. Je otázkou, jaká by Afrika dnes byla, nebýt otrokářství, kolonizace, i současného vlivu okolních světadílů, ať se jedná o Evropu, Ameriku či Asii (jmenovitě Čínu). Další otázkou je, zda Afrika potřebuje pomoc okolí a jaká má ta pomoc být. Mým profesním zaměřením je učit děti. Učitel má předávat nejen znalosti, ale má být vzorem i v postojích. Záměrem práce bylo, zprostředkování více informací studentům pro vytvoření objektivnějšího názoru na situaci v Africe. Je třeba stále upozorňovat na to, že Afrika je kontinentem s mnoha problémy. Je oblastí bídy, hladu, nemocí a válečných hrůz. Je kontinentem, který překotně rychle roste, co do počtu obyvatel, ale bohužel jeho ekonomický růst je mnohem pomalejší. Rozvojové africké země slouží často jako surovinová základna pro ty rozvinuté. Nerostné suroviny jsou vyváženy a zpracovávány průmyslem po celém světě. Velké množství vypěstovaných plodin je exportováno mimo Afriku, a prodáváno za ceny, které jsou pro Afričany nevýhodné. Přitom mnoho lidí v Africe trpí hladem. Je zapotřebí s pomocí lepší informovanosti, vytvářet u mladých lidí odpovídající pohled na celou situaci, aby mohli sami zaujmout postoj k těmto problémům. Původní hypotézou bylo, že v Africe existuje pět jádrových oblastí se zvýšenou koncentrací obyvatel (delta řeky Nilu, státy Maghregu, oblast Guinejského zálivu, včetně jihozápadní Nigérie, oblast takzvaného měďného pásu a oblast zvaná Witwatersrand (Šindler, 1999). 149 Pomocí výzkumu za použití metod sběru, třídění a analýzy dat, a vizualizace dat byla tato hypotéza potvrzena s jednou výjimkou a tou je oblast měďného pásu (částečně DR Kongo, Zambie, Zimbabwe, RJA, Angola; nedá se přesně vymezit hranicemi), 150 kde se nachází méně měst s počtem 149 Šindler, P.: Urbanizační procesy v rozvojových zemích, s Viz.Mapa číslo 4: Nerostné suroviny a politická stabilita v Subsaharské Africe, rok vydání 2004, Zdroj: Převzato a upraveno dle UNEP Maps and Graphics Library [online] GRID-Arendal; převzato dne , dostupné on-line na: 81

82 obyvatel přesahujícím jeden milion a to téměř výhradně jen na území RJA. Zároveň ale výzkumem vyšlo najevo, že vyrostlo několik velkých měst ve východní Africe, která je tradičně nejchudší částí kontinentu. Důvody toho jevu byly předmětem diskuze v rámci provedení projektu. Je velmi pravděpodobné, že proces urbanizace, tedy růst městské populace, neovlivňují jen přírodní podmínky (ložiska a těžba nerostných surovin, nebo zemědělství), ale také například vlivy mezinárodních průmyslových či zemědělských společností, které právě ve východní Africe investují a budují své pobočky. To samozřejmě způsobuje koncentraci pracovních sil do tohoto regionu. Růst urbanizace je zapříčiněn migrací, která vzniká z nutnosti hledat lepší zdroj obživy, než je v místech, kde migranti dosud žili. Zdroje obživy jednak zanikají (přírodní předpoklady), nebo prostě přestávají stačit pro rychle se rozrůstající africkou populaci. Ta roste díky poměrně vysoké vlastní reprodukční schopnosti a také díky sice pozvolnému, ale přesto zjevnému zlepšování zdravotnické péče. To jsou determinanty růstu urbanizace v Africe, jak na ně poukazuje S. A. Attoh ve své knize Urban Geography of Sub-Saharan Africa (2010), jež byla klíčovou literaturou pro napsání této práce. Tím byl prakticky naplněn první cíl. Druhým cílem byla analýza učebnic geografie pro střední školy, která potvrdila, že české učebnice jsou sice kvalitní, co se týká kvanta informací, často však data nejsou aktualizována. Tematice urbanizace je v nich věnováno minimum prostoru. Příčinami mohou být: jednak stáří učebnic, které tak nemohou reagovat na rychle se měnící situaci, jednak také přístup samotných autorů k naléhavosti problému. Společným atributem pro všechny učebnice geografie je skutečnost, že nejen urbanizaci v Africe, ale Africe jako takové, je v nich věnováno znatelně méně prostou, než ostatním světadílům. population-in-urban-africa_d7d6# 82

83 Třetím cílem bylo vytvoření výukového projektu, který je nejen výstupem této práce, ale bude k dispozici pro učitele. Projekt vychází z teoretické části této práce a je jejím vyústěním. Byl konzultován s odbornými pedagogy na výběrovém Gymnáziu, Mikulášské náměstí, Plzeň. Části projektu byly prakticky ověřeny a vyzkoušeny tamtéž. Ruční kresba map, která je součástí projektu, jen obohatila a ozvláštnila, jinak velmi náročnou, výuku na gymnáziu. Výstupem projektu je improvizovaná mapa, ze které vyplynou nejvíce urbanizované oblasti v Africe. Dalším výstupem je soubor pracovních listů, včetně dvou dotvořených map, které vizualizují urbanizaci, migraci a dostupnost infrastruktury v Africe. Nakonec je výstupem i samotný projekt, který je ve formě prezentace k dispozici pro učitele na přiloženém CD. Zde jsou také k vytištění jednotlivé pracovní listy. Vzor souboru pracovních listů je uveden v příloze C této práce. Při závěrečném hodnocení projektu byl studenty vyplněn dotazník, který obsahoval několik otázek vyplývajících z pracovního listu. Na dvě poslední otázky Dokážete říci, ve kterých částech Afriky se žije lépe a proč? Dokážete říci, ve kterých částech Afriky se žije špatně a proč? Studenti reagovali formou volných odpovědí. Způsob, jakým odpovídali, byl zpětnou vazbou pro učitele, do jaké míry pochopili téma. Z odpovědí vyplynulo, že studenti věnovali tématu pozornost, dokázali se vyjádřit k problému a zaujmout k němu postoj. Výsledky dotazníku byly předmětem závěrečné diskuze. To, že v některých momentech byla poměrně kritická, či spíše kritizující, svědčí o tom, že Afrika není pro malé lidi mrtvé téma. Při psaní této práce bylo zpracováno mnoho informací jak z literatury, tak z elektronických zdrojů. Mnoho času bylo stráveno analyzováním zjištěných informací a jejich vizualizaci formou tabulek, map, či prezentace v PowerPoint. To, že se studenti o projekt zajímali, spolupracovali na něm a dokázali o tématu diskutovat, je potvrzením, že tato práce nebyla vynaložena zbytečně. Moje forma pomoci Africe 83

84 spočívá v tom, že zprostředkuji studentům více informací a pomohu jim tak k vytvoření objektivnějšího názoru na tento krásný a bezesporu velmi zajímavý kontinent. 7 SEZNAM LITERATURY Anděl, Jiří, Bičík, Ivan, Havlíček, Tomáš a kol.: Makroregiony světa, regionální geografie pro gymnázia, Nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., Praha, ISBN Aryeetey Attoh, Samuel: Geography of sub-saharan Africa, Prentice Hall, New York, ISBN Bičík, Ivan a kol.: Příroda a lidé Země, učebnice pro střední školy, Nakladatelstvím České geografické společnosti s.r.o., Praha, ISBN Bičík, Ivan a kol.: Regionální zeměpis světadílů, učebnice zeměpisu pro střední školy, Nakladatelství České geografické společnosti, Praha, ISBN Čábalová, Dagmar: Pedagogika, Grada Publishing, a.s., ISBN Hanus, Martin, Šídlo, Luděk: Školní atlas dnešního světa, Nakladatelství TERRA, s.r.o. a TERRA KLUB, o. p. s., ISBN Horská, Eva, Mauer, Eduard, Musil, Jiří: Zrod velkoměsta, Nakladatelství Paseka, Praha, ISBN

85 Kašparovský, Karel: Zeměpis II. v kostce, pro střední školy, Nakladatelství FRAGMENT, Havlíčkův Brod, ISBN Kratochvílová, Jana: Teorie a praxe projektové výuky, Spisy pedagogické fakulty univerzity Masarykovy, svazek č. 100, Brno, ISBN Maňák, Josef, Švec, Vlastimil: Výukové metody, Paido, edice pedagogické literatury, Brno, ISBN Mesík, Juraj: Obor a trpaslík, Slováci, Česi a perspektívy Afriky, Nadácia Pontis, Bratislava, ISBN Mirvald, Stanislav a kol.: Geografie socioekonomická část, SPN pedagogické nakladatelství akciová společnost, Praha, ISBN Pluskal, Miroslav a kol.: Regionální geografie světa, Nakladatelství SPN pedagogické nakladatelství a.s., Praha, 1998 ISBN X Průcha, Jan, Walterová, Eliška, Mareš, Jiří: Pedagogický slovník, Portál, Praha, ISBN Short, John, Rennie: Lidská sídla, Nakladatelský dům OP, Praha, ISBN

86 Šára, Pavel, Herink, Josef: Poznáváme svět v číslech, příručka pro žáky a učitele všech stupňů a typů škol a všechny milovníky zeměpisu, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, ISBN Šindler, Petr: Urbanizační procesy v rozvojových zemích, Ostrava, ISBN Tomková, Anna, Kašová, Jitka, Dvořáková, Markéta: Učíme v projektech, Portál, s.r.o., Praha, ISBN Vilímek, Vít a kolektiv: Zeměpisný slovníček, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, ISBN Votrubec, Ctibor: Lidská sídla a jejich rozmístění ve světě, Academia, Praha, Elektronické zdroje Populace Reference Bureau, dne , dostupné on-line na: Zpráva OSN, UN-HABITAT: States of the World s cities 2010/2011, online; dostupné na: Zpráva OSN, UN-HABITAT State of the World s Cities 2010/2011, dostupné online na: www 86

87 Zpráva OSN, UN-HABITAT, April 2007, Nairobi, Kenya, dostupné na: Zpráva OSN, UN-HABITAT, What are slums and why do they exist?, April 2007, Nairobi, Kenya, dostupné na: www: <http://unhabitat.org/documents/sowc> Zpráva OSN, z UN News Centre, dostupné on-line na: UN Department of Economic and Social Affairs, dostupné na: Statistiky OSN, Millenium Development Goals Indicators, United Nations Statistic Division. dostupné na: United Nations Department of Economic and Social Affairs, World Urbanization Prospects the 2011 Revision, Geohive, dostupné on-line na: Databáze CIA, The World Factbook, dostupné on-line na: llibrary/publications/the-world-factbook/geos/cg.html The World Bank, zdroj dat - World Development Indicators, dostupné online na: Internatilonal Labour Organization (ILO), dostupné na: 87

88 Oficiální webové stránky vlády Nigerie, dostupné on-line na: Metodický portál RVP [online], Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Dostupné na: Daniel Tovrov, International Business Times, 5 Biggest Slums in the World, zpráva ze , dostupné na: biggest-slums-world Archiv České televize, Cestománie, část Keňa žádný problém?, dostupné on-line na: cestomanie/ kena-zadny-problem/ Roadtraffic Technology. Com, zpráva: Nairobi -Thika Superhighway, Kenya, dostupné on-line na: projects/nairobi-thika-superhighway/ 7.2 Zdroje pro tvorbu a získávání map UNEP: Maps and Graphics Library [online] GRID-Arendal, dostupnéna: ArcGis pro ZČU, licence - dostupné na: 88

89 8 RESUMÉ Progress and effect of urbanisation of Africa (an educational project for high schools) This diploma work focuses on the evolution of urbanisation in Africa and its consequences. The output of this work is an educational project accordant to high school geography. Facts and outputs of this work are mediated to students by this project. The main research interest of this project is a definition of urban phenomenons that can be observed in african cities. The aim of this work is to explain the term of urbanisation to students, to name its positives and negatives and to define problems connected with urbanisation. The method of the project is both individual and group activity that helps students to memorize informations they work with. The goal of this work is to bring attention to the fact that along with the modernisation of Africa and increase of its urbanisation comes diminishing of traditional lifestyle of Africans and, above that, Africa as we imagine it. Africans migrate from countryside to urban areas. They do that mainly because conditions in places of their origin deteriorate. The cities cannot bear their amount. The urban population grows rapidly and its growth is accompanied with a growth of poverty. There are states in Africa where the percentage of slum population approaches hundred percent. Africa, one of the least developed and thus poorest continents, is also one of the wealthiest continents according to the amount of mineral resources. Its development is crucially linked with slavery, colonisation and modern influence of other continents. Africans surely deserve our attention and help. If we intend to solve the problem, we have to know about it. Education is the key to the solution of problems. Keywords: urbanisation in Africa, urban phenomenons, attention to the fact, modernisation of Africa, population grows, slum population. 89

90 9 PŘÍLOHY Součástí mé diplomové práce je CD s přílohami, tudíž ne všechny přílohy mé diplomové práce jsou v tištěné podobě Příloha A, tabulky Tabulka číslo 1: Podrobné členění států Tabulka číslo 2: Přehled urbanizace v Africe k roku Tabulka číslo 3: Přehled afrických měst s počtem obyvatel > 1 milion.94 Tabulka číslo 4: Přehled městské populace žijící ve slumech...96 Tabulka číslo 5: Přístup městského obyvatelstva k infrastruktuře...97 Tabulka číslo 6: Vývoj růstu obyvatel 20ti největších měst světa,...99 Tabulka číslo 7: Roční růst migrace v Africe, k roku Příloha B, mapy Mapa číslo 1: Vymezení sledovaných regionů Mapa číslo 2: Rozmístění obyvatel, hustota zalidnění a velké městské aglomerace v Africe k roku Mapa číslo 3: Podíl městské populace žijící ve slumech, Afrika, Mapa číslo 4: Nerostné suroviny a politická nestabilita v Subsaharské Africe.104 Příloha C, výukový projekt 1. Urbanizace v Africe - pracovní listy Mapa 1: Urbanizace v Africe Mapa 2: Migrace v Africe a země s vysokým podílem slumů Příloha číslo 3: Plakát společně vyrobená mapa oblastí s vysokou koncentrací měst s počtem obyvatel převyšujícím 1 milion (mapa koncentrace urbanizace) Příloha číslo 4: Plakáty:Mapa migrace a výskytu slumů, Mapa urbanizace v Africe Příloha číslo 5: CD s uloženými pracovními listy a prezentací v PowerPoint 90

91 Příloha A Tabulka číslo 1: Podrobné členění států příslušných k východnímu, západnímu, severnímu, střednímu a jižnímu regionu Afriky Oficiální název státu Poznámky Oficiální název státu Poznámky Východní Afrika Západní Afrika Republika Burundi Republika Benin Republika Džibutsko Burkina Faso Stát Eritrea Republika Côte d'ivoire Etiopská federativní Republika Gambie demokrat. republika Republika Keňa Republika Ghana Republika Madagaskar ostrovní stát Republika Guinea Republika Malawi Republika Guinea-Bissau Republika Mosambik Republika Libérie Republika Rwanda Republika Mali Somálsko Mauritánská islámská republika Republika Uganda Republika Niger Sjednocená republika Federativní republika Nigérie Tanzanie Republika Zambie Republika Senegal Republika Zimbabwe Republika Sierra Leone Republika Togo Angolská republika Střední Afrika Severní Afrika Kamerunská republika Oficiální název státu Poznámky Středoafrická republika Alžírsko Čadská republika Egypt Konžská republika Libye Dem. republika Kongo Marocké království Gabonská republika Súdánská republika Rovníková Guinea Jihosúdánská republika od Jižní Afrika Tuniská republika Botswana Západní Sahara Království Lesotho enkláva v J.Africe Namibijská republika Republika Jižní Afrika Svazijské království Zdroj: vlastní zpracování dle UN Population Division, Department of Economic and Social Affairs, CLASSIFICATION OF COUNTRIES BY MAJOR AREA AND REGION OF THE WORLD, citováno dne , dostupné na www: <http://esa.un.org/unpd/wup/cd-rom_2009/wpp2009_definition _ OF_MAJOR_AREAS_AND_ REGIONS.pdf> ; Celé názvy států převzaty z: CIA(online) The World Factbook; citováno dne , dostupné na www: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cg.html> 151 Většina dat použitých v této práci se vztahuje k roku 2010, včetně map, proto není nově vzniklá Jihosúdánská republika (Jižní Súdán) posuzována zvlášť, je na ni nahlíženo jako na součást Súdánské republiky (stav před vyhlášením nezávislosti v roce 2011). 91

92 Tabulka číslo 2: Přehled urbanizace v Africe k roku pro představu příklady: svět, rozvinuté země, méně rozvinuté země celkem Hlavní oblast, region, země nebo oblast Počet obyvatel (v tisících) Město Venkov Celkem 92 Urbanizace v % Roční růst urb. v % HDI státu Gabon ,2 2,27 0,683 Západní Sahara ,0 3,49 neuv. Libye ,7 1,0 0,769 Džibutsko ,1 1,96 0,445 Alžírsko ,0 2,49 0,713 Tunisko ,3 1,34 0,712 Konžská republika ,7 2,84 0,534 Republika Jižní Afrika ,0 1,21 0,629 Botswana ,7 2,07 0,634 Angola ,2 3,97 0,508 Gambie ,3 3,63 0,439 Maroko ,0 1,62 0,591 Kamerun ,1 3,23 0,495 Ghana ,9 3,5 0,558 Pobřeží slonoviny ,3 3,56 0,432 Nigerie ,6 3,75 0,471 Libérie ,2 3,43 0,388 Benin ,9 4,12 0,436 Guinea-Bissau ,9 3,59 0,364 Egypt ,5 2,04 0,662 Senegal ,5 3,32 0,470 Mauritánie ,5 2,91 0,467 Súdán ,2 2,6 0,414 Rovníková Guinea ,5 3,16 0,554 Sierra Leone ,2 3,04 0,359 Zambie ,2 4,15 0,448 Středoafrická republika ,1 2,6 0,352 Zimbabwe ,6 3,4 0,397 Namibie ,4 3,14 0,608 Togo ,0 3,3 0,459 Somálsko ,7 3,79 neuv. Guinea ,4 3,86 0,355 Mali ,9 4,77 0,344 DR Kongo ,3 4,19 0,304 Madagaskar ,6 4,73 0,483 Mosambik ,2 3,05 0,327 Lesotho ,6 3,57 0,461 Tanzanie ,7 4,77 0,476 Burkina Faso ,5 6,02 0,343 Keňa ,0 4,36 0,519 Čad ,8 3,0 0,340

93 Eritrea ,3 5,01 0,351 Swazijsko ,2 1,19 0,536 Rwanda ,1 4,5 0,434 Jižní Súdán ,0 4,23 neuv Niger ,8 4,91 0,304 Etiopie ,0 3,57 0,396 Malawi ,7 4,2 0,418 Uganda ,6 5,74 0,456 Burundi ,9 4,45 0,355 Hlavní oblast, region, země nebo oblast Počet obyvatel (v tisících) Město Venkov Celkem Urbanizace v % Roční růst urb. v % HDI státu Svět ,1 neuv. neuv. Více rozvinuté regiony ,7 neuv. neuv. Méně rozvinuté regiony ,5 neuv. neuv. Nejméně rozvinuté země ,5 neuv. neuv. Severní Afrika ,81 2,08 0,643 Západní Afrika ,64 3,85 0,381 Vých. Afrika ,62 4,13 0,423 Střední Afrika ,95 3,16 0,471 Jižní Afrika ,18 2,24 0,574 AFRIKA ,44 3,09 0,498 Pozn.1: růst urbanizace v % - je meziroční změna. Pozn.2: nejvyšší HDI můžeme vidět v Norsku (0,955), Zdroj: data UNDP Vlastní zpracování, s použitím dat: United Nations Department od Economic and Social Affairs, Population Division, převzato dne na: Population.htm O data o výši HDI (Human Development Index) doplněno z databáze UNDP (United Nations Development Programme) dne , dostupné na: https://data.undp.org/dataset/table-1- Human-Development-Index-and-its-components/wxub-qc5k 93

94 Tabulka číslo 3: Přehled afrických měst s počtem obyvatel > 1 milion k 2010; vývoj stát Město Egypt Káhira Nigérie Lagos DR Kongo Kinshasa Angola Luanda Súdán Chartúm Egypt Alexandrie P. Slonov. Abidjan RJ Afrika Johannesburg RJ Afrika Kapské Město Tanzanie Dar es Salaam RJ Afrika Ekurhuleni Nigérie Kano Maroko Casablanca Keňa Nairobi RJ Afrika Durban Senegal Dakar Etiopie Addis Abeba Alžírsko Alžír neuved. neuved. neuved. neuved. neuved. neuved Nigérie Ibadan Ghana Accra Kamerun Douala Kamerun Yaoundé Nigerie Abuja Ghana Kumasi B. Faso Ouagadougou Madagask. Antananarivo Maroko Rabat Nigérie Port Harcourt Zambie Lusaka Guinea Conakry Mali Bamako neuved. neuved. neuved. neuved. neuved. neuved Uganda Kampala Konžská r. Brazzaville Zimbabwe. Harare DR Kongo Lubumbashi Nigérie Kaduna RJ Afrika Pretoria Togo Lomé DR Kongo Mbuji-Mayi Somálsko Mogadišu Nigérie Benin City Niger Niamey

95 RJ Afrika Vereeniging Mosambik Maputo Libye Tripolis RJ Afrika Port Elizabeth Maroko Fès Čad N'djamena Vlastní zpracování dle dat Geohive, dostupných na: www: <http://www.geohive.com/earth/cy_aggmillion2. aspx>, dne ; 95

96 Tabulka číslo 4: Přehled městské populace žijící ve slumech (podíl obyvatel slumů z městské populace) - stav k 2009, vývoj hodnoty uvedeny v % stát Sierra Leone neuv. neuv. neuv. 97,0 neuv. neuv. Středoafrická rep. 87,5 89,7 91,9 94,1 95,0 95,9 Čad 98,9 96,4 93,9 91,3 90,3 89,3 Niger 83,6 83,1 82,6 82,1 81,9 81,7 Mosambik 75,6 76,9 78,2 79,5 80,0 80,5 Etiopie 95,5 95,5 88,6 81,8 79,1 76,4 Madagaskar 93,0 88,6 84,1 80,6 78,0 76,2 Somálsko neuv. neuv. neuv. 73,5 73,6 73,6 Benin 79,3 76,8 74,3 71,8 70,8 69,8 Malawi 66,4 66,4 66,4 66,4 67,7 68,9 Angola neuv. neuv. neuv. 86,5 76,2 68,8 Guinea-Bissau neuv. neuv. neuv. 83,1 neuv. neuv. Libérie neuv. neuv. neuv. neuv. neuv. 68,3 Mali 94,2 84,8 75,4 65,9 65,9 65,9 Rwanda 96,0 87,9 79,7 71,6 68,3 65,1 Tanzanie 77,4 73,7 70,1 66,4 65,0 63,5 Rovníková Guinea neuv. neuv. neuv. 66,3 neuv. neuv. Burundi neuv. neuv. neuv. 64,3 neuv. neuv. Nigérie 77,3 73,5 69,6 62,8 64,2 62,7 DR Kongo neuv. neuv. neuv. 76,4 69,1 61,7 Uganda 75,0 75,0 75,0 66,7 63,4 60,1 Togo neuv. neuv. neuv. 62,1 neuv. neuv. Zambie 57,0 57,1 57,2 57,2 57,3 57,3 Pobřeží slonoviny 53,4 54,3 55,3 56,2 56,6 57,0 Keňa 54,9 54,8 54,8 54,8 54,8 54,7 Lesotho neuv. neuv. neuv. 35,1 44,4 53,7 Konžská rep. neuv. neuv. neuv. 53,4 51,7 49,9 Kamerun 50,8 49,6 48,4 47,4 46,6 46,1 Guinea 80,4 68,8 57,3 45,7 45,7 neuv. Ghana 65,5 58,8 52,1 45,4 42,8 40,1 Senegal 70,6 59,8 48,9 43,3 41,1 38,8 Gambie neuv. neuv. neuv. 45,4 34,8 neuv. Gabon neuv. neuv. neuv. 38,7 neuv. neuv. Namibie 34,4 34,1 33,9 33,9 33,6 33,5 Burkina Faso 78,8 72,4 65,9 59,5 29,5 neuv. Zimbabwe 4,0 3,7 3,3 17,9 21,0 24,1 Rep. Jižní Afrika 46,2 39,7 33,2 28,7 23,0 23,0 Egypt 50,2 39,2 28,1 17,1 14,4 13,1 Maroko 37,4 35,2 24,2 13,1 13,1 13,1 Zdroj: Millennium Development Goals Indicators, The official United Nations site for the MDG Indicators, vlastní zpracování dne , dle dat dostupných na: www: 96

97 Tabulka číslo 5: Přístup městského obyvatelstva v Africe k infrastruktuře (vybrané aspekty); přístup k el. energii, ke zdravotnické péči, ke vzdělání, k internetu;. - vlastní zpracování dle dat CIA Factbook a dle The World Bank; stav k roku 2011 (údaje o zdravotnictví z let ) země pitná voda - dostupnost v % Sanitární zař. -> septiky, jímky,latríny, kanalizace v % Přístup obyvatel k elektrické energ. Zdravot. péče - dostup. v % Počet lékařů na 1000 obyvatel Gramotnost (muži + ženy) celkem v % Mobilní telef. předplat. /na 100 obyv. v % Počet uživatelů internetu /na 100 obyv. v % v % Severní Afrika: Města: Město + venkov: Alžír 85,5 98,0 37,8 97 1,21 72, ,2 Egypt ,6 96,9 2,83 73, ,1 Libye 54, ,8 96,8 1,9 89, Maroko 98, ,9 83,1 0,62 67, Jižní Súdán 63,4 16 neuved. 15,8 neuved neuved. Súdán ,0 43,9 0,28 71, Tunisko ,5 97,3 1,22 79, ,4 Záp. Sahara neuved. neuved. neuved. neuved. neuved. neuved. neuved. neuved. Průměr sev. A.: 81 76,4 77,4 75,8 1,34 68, ,5 Západní Afrika: Města: Město + venkov: Benin 84, ,2 25,3 0,06 42,4 84 3,8 Burkina Faso 96, ,1 50,1 0,05 28,7 61 3,7 Kapverdy 90,6 75 neuved. 74 0,3 84, ,7 Pobř. Slonov. 91, ,3 35,8 0,14 56,9 91 2,2 Gambie 92,4 64 neuved. 69,8 0,11 51, ,4 Ghana 92, ,0 18,8 0,09 71, ,1 Guinea 89,8 33 neuved. 32,2 0, ,5 Guinea- neuved. 33 0,07 55, ,8 34 Bissau 2,9 Libérie 89,4 28 neuved. 30,1 0,01 60, Mali 89,2 35 neuved. 35,2 0,08 33,4 98 2,2 Mauritánie 52,3 51 neuved. 51,1 0,13 58, ,4 Niger neuved. 34 0,02 28,7 31 1,4 Nigerie 75, ,0 33,2 0,4 61, ,9 Senegal 93, ,5 67,9 0,06 49, ,2 Sierra Leone 84,1 22 neuved. 22,5 0,02 43,3 37 1,3 Togo ,5 25,5 0,05 60,4 50 4,0 Průměr záp. Afrika: 82,1 39,1 43,4? 39,9 0,1 51,7 71,4 9,23 Východní Afrika: Města: Město + venkov: Burundi neuved. 44,9 0,03 67,2 23 1,2 97

98 Komory 96,7 neuved. neuved. 50 0,15 75,5 40 5,5 Džibuti ,1 neuved. 73,1 0,23 67,9 25 8,3 Eritrea 73,7 neuved. 31,9 52,5 0,05 68,9 5 0,8 Etiopie 96, ,3 27,3 0, ,5 Keňa 82, ,2 31,1 0,18 87, ,1 Madagaskar 77, ,3 19 0,16 64,5 39 2,1 Malawi 94,6 22 7,0 49,6 0,02 74,8 29 4,4 Mauricius 99, ,6 1,06 88, ,4 Mosambik ,2 40,9 0,03 56,1 36 4,8 Rwanda 79,6 61 neuved. 61,3 0,06 71,1 50 8,0 Seychely 96,3 97 neuved. 91,7 1,51 91, ,1 Somálsko 66,4 neuved. neuved. 52 0,04 37,8 23 1,4 Uganda 91, ,6 33,9 0,12 73, ,7 Tanzanie 78, ,0 24,2 0,01 67,8 57 4,0 Zambie 86, ,0 55,8 0,07 61, ,5 Zimbabwe 97, ,2 51,7 0,06 83, ,1 Průměr vých. Afrika: 86,9 48,2 18,6 50,0 0,22 69,2 52,9 12,2 Střední Afrika: Angola 66,3 87,0 99,4 85,8 0,17 70, ,9 Čad 70,8 31 neuved. 30,9 0,04 35,4 35 2,1 Gabon 95, ,0 33,3 0, ,6 Kamerun 94, ,7 58,3 0,08 71,3 60 5,7 Kongo 95, ,8 19,5 0,1 83,8 99 5,6 Kongo, D. R. 79,6 29 9,0 29,2 0,11 66,8 31 1,2 Rovník. Guinea 65,5 neuved. neuved. neuved. 0,3 94, ,9 Sao Tome a Principe 98,9 41 neuved. 40,8 0,49 69, ,6 Středoafr. rep. 92,1 44 neuved. 43,1 0,05 56, Průměr stř. Afrika: 84,3 44,6 51,9 42,6 0,18 70,8 67,6 8,73 Jižní Afrika: Města: Město + venkov: Botswana 99, ,7 77,9 0,34 85, ,5 Lesotho 90, ,0 32 0,05 89,6 75 4,2 Namibie 98, ,0 57,1 0,37 88, ,9 R. Jižní Afrika ,7 84,3 0, ,0 Svazijsko 93,2 63 neuved. 63 0,17 87, ,8 Průměr již. Afrika: 96,2 62,2 52,3 62,9 0,34 88, ,1 Zdroj: Vlastní zpracování dne ,podle dat The World Bank, World Development Indicators, dostupné on-line na: dále dle dat CIA The World Factbook, dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/wfbext/region_afr.html 98

99 Tabulka číslo 6: Vývoj růstu obyvatel 20ti největších měst světa, , odhad do 2025 P. Město aglomerace Tokio Japonsko Dillí Indie Mexiko City Mexiko New York USA São Paulo Brazílie Šanghaj Čína Bombaj Indie Peking Čína Dháka Bangladéš Kalkata Indie Karáčí Pákistán Buenos Air. Argentina Los Angeles USA Rio de Jan. Brazílie Manila Filipíny Moskva Rusko Ósaka - Kobe Japonsko Káhira Egypt Istanbul Turecko Lagos Nigérie Zdroj: vlastní zpracování dle dat Geo-hive, dostuné na:http://www.geohive.com/earth/ cy_aggmillion2.aspx 99

100 Tabulka číslo 7: Roční růst migrace v Africe, k roku 2013 Stát Mi gr. Stát Mi gr. Stát Migr. Alžírsko 0 Jižní Súdán 16 Rep. Jižní Afrika 4 Angola 1 Kamerun 1 Rovník. Guinea 6 Benin 0 Keňa 0 Rwanda 1 Botswana 2 Konžská republ. 1 Senegal 2 Burkina Faso 2 Lesotho 2 Sierra Leone 0 Burundi 1 Liberie 2 Somálsko 4 Čad 2 Madagaskar -0 Středoafr. rep. 0 DR Kongo 0 Malawi 0 Súdán 4 Džibuti 4 Mali 3 Swazijsko 1 Egypt 1 Mauritánie 1 Tanzanie 1 Eritrea 2 Mauritius 0 Togo 0 Etiopie 0 Maroko 3 Tunisko 1 Gabon 1 Mosambik 0 Uganda 1 Gambie 2 Namibie 2 Zambie 1 Ghana 0 Niger 0 Západní Sahara 18 Guinea 0 Nigerie 0 Zimbabwe 0 Guinea-Bissau 2 Pobř. slonoviny 1 Vlastní zpracování, dle dat Populace Reference Bureau, dne , dostupné on-line na: 100

101 Příloha B: MAPY: Mapa číslo 1: Vymezení sledovaných regionů Poznámka: podklady pro výrobu mapy z roku 2010 (před vznikem Jihosúdánské republiky) zdroj: vlastní zpracování v ArcGis pro ZČU, dne , dostupné na: 2011/11/studentska-licence-arcgis-pro-zcu.html Regionaliace provedena dle: dle UN Population Division, Department of Economic and Social Affairs,CLASSIFICATION OF COUNTRIES BY MAJOR AREA AND REGION OF THE WORLD, citováno dne , dostupné na www: <http://esa.un.org/unpd/wup/cd-rom_2009/ WPP2009_DEFINITION_ OF_MAJOR_AREAS_AND_ REGIONS.pdf> ; 101

102 Mapa číslo 2: Rozmístění obyvatel, hustota zalidnění a velké městské aglomerace v Africe k roku 2010 Legenda údaje: ->hustota zalidnění, počet obyvatel na 1 km 2 : 1-5, 6-25, 26-50, , , , obyvatel/1 km 2 ; ->Velikost aglomerací: do 1, 2, 5 a 11 milionů obyvatel. Zdroj: UNEP: Maps and Graphics Library [online] GRID-Arendal, převzato a upraveno dne ,dostupnéna: 102

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 1. Téma:

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového předmětu

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

AFRIKA. Použité zdroje:

AFRIKA. Použité zdroje: AFRIKA Použité zdroje: Hospodářský zeměpis, V. Baar, Nakladatelství ČGS, Praha 2005 www.novinky.cz http://library.princeton.edu/ 4.6. 2009 img.motorkari.cz 4.6. 2009 www.climbupsokidscangrowup.com * údaje

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 2. 10. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 2. 10. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 2. 10. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Jižní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Dopravní síť v Africe. Jakub Kredvík Gustav Novotný

Dopravní síť v Africe. Jakub Kredvík Gustav Novotný Dopravní síť v Africe Jakub Kredvík Gustav Novotný Osnova Historie Pozemní doprava Kolejová doprava Letecká doprava Lodní doprava Pirátství Levné vlajky Shrnutí Historie dopravy v Africe Koloniální éra

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Světadíly 60.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Světadíly 60.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly 60.TEST k ověření znalostí Světadíly - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku Číslo a název DUM: VY_32_INOVACE_11_Afrika

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů Celkem 40 bodů 4 7 bodů Doplňte chybějící pojmy do textu: Přírodní rekordy Jižní Ameriky Jižní Amerika se může pyšnit mnoha přírodními nej. Předně zde pramení Amazonka, řeka světa (7 062 km). Podél celého

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis 9. ročník Zpracoval: Mgr. Tomáš Majer Obyvatelstvo a hospodářství posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu,

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 1. 2. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí Základní škola Vimperk, Smetanova 405, okres Prachatice OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu

Více

Stručná anotace: Výukový materiál je zaměřen na získávání znalostí o objevování přírodního bohatství Afriky a o cestách objevitelů.

Stručná anotace: Výukový materiál je zaměřen na získávání znalostí o objevování přírodního bohatství Afriky a o cestách objevitelů. Název: Objevné cesty Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Mgr. Zdena Seidlová ZEMĚPIS SVĚTADÍLŮ - Afrika (Jižní Afrika) Učební pomůcky: Viz doplňování slov do textu ZÁPIS

Mgr. Zdena Seidlová ZEMĚPIS SVĚTADÍLŮ - Afrika (Jižní Afrika) Učební pomůcky: Viz doplňování slov do textu ZÁPIS Materiál pro domácí VY_03_Z6E_61 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Zeměpisná olympiáda 2011

Zeměpisná olympiáda 2011 Zeměpisná olympiáda 2011 Kategorie B okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Práce bez atlasu Zeměpisná rozcvička I. Místopis 1. Podle charakteristiky poznej, o jakou

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Gymnázium prof. Jana Patočky Jindřišská 36 110 00 Praha 1 www.gpjp.cz/projekty/soucasny-svet

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) Zeměpis sexta Mgr. Martin Kulhánek 64 VH Regionální zeměpis

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Afrika. Poloha: Povrch: Členitost pobřeží. Podnebí: Vodstvo: 1/5. okrajové body... S: Bílý mysf J: Střelkový mys Z: Zelený mys V: mys Hafun

Afrika. Poloha: Povrch: Členitost pobřeží. Podnebí: Vodstvo: 1/5. okrajové body... S: Bílý mysf J: Střelkový mys Z: Zelený mys V: mys Hafun Afrika Poloha: okrajové body... S: Bílý mysf J: Střelkový mys Z: Zelený mys V: mys Hafun Povrch: africký štít, skarpy skarpy stupňovité schody na vodním toku / moři (? nvm) pánve Čadská, Konžská, Kalahari

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Saharské Afriky (48 zemí)

Saharské Afriky (48 zemí) Světový populační vývoj II.11 Populační vývoj v sub-saharsk Saharské Africe RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Rozdělen lení sub-saharsk Saharské Afriky (48 zemí) Západní Afrika (16 zemí) Středn ední Afrika

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola Havířov Podlesí F. Hrubína 5/1537 okres Karviná ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ DODATEK č.1 Pro 8.ročník 1 ZEMĚPIS Vyučovací předmět Období Člověk a příroda ZEMĚPIS 3. 8.

Více

Saharská Afrika. Obr. 1

Saharská Afrika. Obr. 1 Saharská Afrika Obr. 1 Státy: Mauritánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Jižní Súdán (2012) Obyvatelstvo: Arabové, Černoši - časté nepokoje, většinou kvůli náboženským otázkám Příroda: Sahara Sahel (= savany

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika 2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické

Více

Migrace VY_32_INOVACE_Z.1.11. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla 4.ročník vyššího gymnázia

Migrace VY_32_INOVACE_Z.1.11. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě

Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka 1.1 Vývoj zemědělského půdního fondu podle makroregionů

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Obyvatelstvo Afriky Zdeňka Hohnová, ZŠ TGM Rajhrad Jiří Svoboda, ZŠ Pomezí Pavel Fryštacký, ZŠ Mysločovice

Obyvatelstvo Afriky Zdeňka Hohnová, ZŠ TGM Rajhrad Jiří Svoboda, ZŠ Pomezí Pavel Fryštacký, ZŠ Mysločovice Obyvatelstvo Afriky Zdeňka Hohnová, ZŠ TGM Rajhrad Jiří Svoboda, ZŠ Pomezí Pavel Fryštacký, ZŠ Mysločovice Historie Afrika - kolébka lidstva nález nejstarších kosterních pozůstatků přímého předchůdce člověka

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.12.2006 KOM(2006) 800 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2006 na odměny úředníků a smluvních

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA A F R I K A HOSPODÁŘSTVÍREGIONŮ Mgr. Iva Svobodová Hospodářství obecná charakteristika ekonomicky nejzaostalejší kontinent převažují rozvojové země (výjimka

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Název: Odtokové režimy afrických řek

Název: Odtokové režimy afrických řek Název: Odtokové režimy afrických řek Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace, biologie, fyzika Ročník:

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová

Více

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs)

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím

Více

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie Zeměpis 6 třída Sluneční soustava Ročníková práce je určena pro žáky šestého ročníku základní školy. cíl projektu: vytvořit výukové listy slunce a jednotlivých planet probíraných v zeměpise. zadání: vyhledej

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Evropa Úvod, regionální geografie I. Předmět: Vytvořil: Zeměpis Mgr. Jiří Buryška 01 - Světadíl Evropa

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz Maturitní témata ZEMĚPIS 1.Planeta Země-tvar a velikost Země,postavení Země ve vesmíru,pohyby Země a jejich důsledky,čas,datum, kalendář,ekliptika,rovnodennost,slunovrat. 2.Geografie České republiky-hospodářství-těžba

Více

Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu: - forming - storming - norming - performing

Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu: - forming - storming - norming - performing Vzdělávací oblast: Volitelné předměty Týmová práce Ročník: 8. 9. Kompetence ( výstupy ) Učivo obsah Mezipředm. Osvojí si proces teambuldingu. Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu:

Více

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO ASIE největší světadíl rozloha: 44,5 mil. km² ASIE - obecně Nejvyšší hora světa: Mount Everest - 8 850 m (Nepál, Čína, Himaláje) ASIE - obecně

Více

Věc života a smrti REPRODUKTIVNÍ ZDRAVÍ. Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008. Souhrn: g Významný pokrok d Mírný pokrok

Věc života a smrti REPRODUKTIVNÍ ZDRAVÍ. Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008. Souhrn: g Významný pokrok d Mírný pokrok REPRODUKTIVNÍ ZDRAVÍ Věc života a smrti Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008 Odkazy (nejnovější dostupné údaje) Lepší situace Nad průměrem Pod průměrem Horší situace Nedostatečné údaje

Více

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA

STATISTICKÁ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Odbor azylové a migrační politiky STATISTICKÁ ZPRÁVA Řízení o mezinárodní ochraně ČESKÁ REPUBLIKA Počet účastníků řízení k 1.1.* OAMP - Řízení o mezinárodní ochraně Počet nových žádostí Věc vrácena z vyšší

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Historie. Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Historie. Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Afrika společnost Historie Hlavní koloniální oblast světa 19-20.stol. První nezávislé státy Egypt, Etiopie, Jižní Afrika a Libérie Národně osvobozenecký boj - vznik republik (méně monarchií) Diktátorské

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE)

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) 1. Podle následujících charakteristik doplň, jak se jednotlivé lokality jmenují. A Tento průplav byl prokopán mezi Rudým a Středozemním mořem. Jmenuje se. B Výška

Více

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249 školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 PLACE HERE ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 Název školy Adresa Název ŠVP Plešivec 249, 381 01 Český Krumlov ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014 Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální stav k 1.4.2014 Země výkonu práce Přepočítací relace Stanovená měna Náhradní měna Přepočítací relace

Více