03 JOURNAL RADBUZU. str REKREAČNĚ SPORTOVNÍ AREÁL V BRNĚ. str

Transkript

1 03 JOURNAL /2005 MOST PŘES RADBUZU str REKREAČNĚ SPORTOVNÍ AREÁL V BRNĚ str

2 Snižujeme emise oxidů dusíku Do konce roku 2005 bude spuštěno zařízení pro selektivní nekatalitickou redukci ke snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší Více informací v prosincovém vydání Journalu. Materials for building our world

3 Vážení přátelé,...::: editorial/obsah doba dovolených je už z větší části za námi, léto pomalu končí. Doufám, že jste si dostatečně odpočinuli a jste plni nových sil. Začíná podzim, který s sebou obvykle přináší druhou vlnu rostoucích aktivit především ve stavebnictví, ale i v soukromé spotřebě. Podle zářijových údajů statistického úřadu česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila tempo růstu na 5,1 procenta z revidovaných 4,7 procenta v prvních třech měsících roku. Tato pozitivní tendence se odráží i ve stavebnictví a my na to reagujeme odpovídajícím růstem prodejů. Dvě třetiny roku jsou již tedy za námi a můžeme konstatovat, že naše dosavadní výsledky jsou velmi dobré. Stále více se snažíme přizpůsobovat naše služby a produkty právě vám, zákazníkům. V současné době se ještě více zaměřujeme na kvalitu, především v oblasti zajištění a garantování stability nejdůležitějších parametrů včetně rozšířeného testování našich cementů v betonu v naší akreditované betonové laboratoři. Jak bylo v minulém čísle řečeno, uvědomujeme si, že úspěch našich partnerů je indikátorem našeho úspěchu. Jsem přesvědčen, že jdeme dobrým směrem. Ing. Ivan Mareš Generální ředitel obsah téma 2-5 Srdce cementárny tvoří rotační pec rozhovor 6 Bez kolegiálního prostředí bych se neobešel informace 7 Beton překračuje hranice Lafarge ve světě 8-9 Jak jsme viděli Nigérii referenční stavby Most přes Radbúzu zajímavé stavby Areál, který souznívá s okolím stopy architektury Základním prvkem řecké architektury byl architrávový systém galerie klientů Závod 3 SSŽ galerie klientů Raab Karcher Staviva aktuality/vip club Bodyguard, Lovecký parkúr ČTVRTLETNÍK LAFARGE CEMENT JOURNAL (čtvrtletník) číslo 3/2005 ročník 2 vydavatel: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice u Lovosic Tel.: Fax: , redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge Cement, Atelier DRNH Brno, Raab Karcher Staviva, SSŽ - závod 3 design: G Art - Hana Růžičková LAFARGE 03/2005 1

4 tèma :::... Srdce cementárny tvoří rotační pec 2 Výpal slínku, který probíhá v rotační peci, je nejdůležitější součástí náročného procesu výroby cementu. Robustní agregát - rotační pec se tak právem nazývá srdcem cementárny. Pouť drcené suroviny od zásobárny po slínkové silo zahrnuje také přípravu surovinové moučky v surovinové mlýnici, její homogenizování, vlastní výpal slínku v rotační peci, chlazení a transport do velkokapacitního slínkového sila. Všechny procesy jsou ovládány a řízeny dálkově operátory z řídícího střediska. 3 Výroba cementu běží nepřetržitě 24 hodin denně 7 dní v týdnu s výjimkou krátkých revizních odstávek a delší zimní odstávky, která pravidelně probíhá začátkem kalendářního roku v době útlumu spotřeby cementu. 1 Zásobárna suroviny v závodě Linka na výrobu cementářského slínku začíná již v zásobárně suroviny, kam se pomocí pásových dopravníků transportuje předdrcená surovina z lomu. Větší část zásobárny slouží pro uskladnění, ale také pro částečnou předhomogenizaci cementářské suroviny, menší pak pro surovinu určenou pro výrobu odsiřovacích vápenců. Každá sekce obsahuje dva samostatné boxy, z nichž jeden se vždy zaváží a druhý je současně vyprazdňován do výroby. Množství uskladněné 2 LAFARGE 03/2005

5 ...::: tèma 4 suroviny v zásobárně umožňuje několikadenní provoz navazujících zařízení - tím je v případě výroby cementářského slínku surovinová mlýnice. Surovinová mlýnice Surovina se z boxů, kde je uložena, transportuje pomocí vyhrabovacího stroje a pásového dopravníku do objektu mlýnice suroviny. Hrubě nadrcená surovina z lomu se opět zdrobňuje v předdrtiči a dále ve mlýně mele na jemnou surovinovou moučku, základní vstupní materiál pro následný výpal slínku. Veškerá zařízení mlýnice - předdrtič, mlýn, třídiče i dopravní cesty - jsou vytápěna odpadními spalinami z rotační pece; proto proces zdrobňování a mletí současně provází i intenzívní sušení. Přestože složení naší suroviny, těžené v lomu, je pro výrobu cementu velmi výhodné, téměř optimální, je třeba je v přesně určených parametrech korigovat. Proto se při procesu mletí a sušení suroviny dávkuje určité množství vysokoprocentního vápence a pro stabilizování obsahu síry i malé množství sádrovce. Vše samozřejmě na základě pravidelných analýz vzorků, prováděných naší laboratoří, vysvětlil výrobní ředitel Ing. Vladimír Drašnar. Vlastní surovinový mlýn je vypancéřovaný válec o průměru 4,4 metru a délce 7,5 metru. Je to mlýn kulový, mletí tedy probíhá při jeho rotaci za pomoci náplně ocelových koulí o průměru od 20 do 80 mm. Součástí mlýnice je i výkonné odlučovací zařízení - elektrofiltr, který zbavuje veškeré odpadní plyny prachu a udržuje celý výrobní systém v podtlaku. Výkon mlýnice dosahuje až 200 tun surovinové moučky za hodinu. Mletá a sušená surovina odchází plynule dále do homogenizačních sil. Homogenizační sila Zde se množství suroviny nejen skladuje a udržuje na potřebné úrovni pro několikadenní provoz rotační pece, ale především zde dochází v důsledku cirkulace a systému plnění a vyprazdňování jednotlivých sil k intenzivnímu homogenizačnímu efektu. Tím je zaručeno, že do rotační pece je dávkována surovina homogenní, s konstantními požadovanými parametry. I zde jsou odebírány vzorky a kvalita suroviny je nepřetržitě sledována. Jádrem výroby je výpal slínku Technologická linka pro výpal cementářského slínku se sestává ze tří hlavních částí: předehřívače ne- LAFARGE 03/2005 3

6 tèma :::... boli výměníku, rotační pece a chladiče slínku. Pětistupňový cyklónový výměník s částečnou předkalcinací suroviny byl uveden do provozu v roce 1996, kdy nahradil původní méně účinný výměník šachtový. Je vysoký více než 100 metrů a surovinová moučka prostupuje jednotlivými cyklónovými stupni shora tak, aby při vstupu do rotační pece v patě výměníku měla teplotu 840 C. Jedná se o moderní koncepci předehřevu suroviny. Instalace 5 6 nového výměníku byla nejzásadnější změnou provedenou v minulosti na naší výrobní lince. Umožnila nám nejen zvýšení výrobní kapacity, která dnes dosahuje 2500 tun slínku za den, ale byly podstatně sníženy i měrné spotřeby paliv a energií, řekl Ing. Vladimír Drašnar. Srdcem každé cementárny je rotační pec. Současná rotační pec, která byla uvedena do provozu přesně v polovině sedmdesátých let, je 72 metrů dlouhá o průměru 4,4 metru. Za provozu se otáčí rychlostí 2,7 otáček za minutu. Samozřejmě, že kromě její funkce transportní - materiál prochází od vstupu po výpad - jsou zde definovány i další procesy. Pec je tepelným výměníkem - materiál je během průchodu pecí ohříván až na hodnotu slinovací teploty, která je cca 1450 C. Podstata chemického reaktoru je dána chemickými procesy, které v peci probíhají, stejně tak je i spalovací komorou, kde je pomocí moderního kombinovaného hořáku spalováno velké množství paliva. Ačkoli se jedná o velmi robustní a svými rozměry ohromující zařízení, provozování pece je velmi citlivý a náročný proces s vysokými nároky na přesnost a stabilitu. Řízení proto probíhá výhradně dálkově z řídícího centra vybaveného moderním elektronickým systémem řízení s mnoha podpůrnými automatizačními programy. 7 Chlazení slínku Pro optimální kvalitu vyráběného slínku je nutnou podmínkou i dokonalý a správný průběh poslední etapy výroby slínku - jeho chlazení. Roštový chladič slínku, rovněž rekonstruovaný v r. 1995, tyto nároky splňuje - na jeho výstupu je již slínek vychlazen na teplotu 80 C nad teplotu okolí. Chladič je roštový, dvě samostatné roštové plochy se pohybují pomocí hydraulických válců a transportují tak slínek při současném intenzivním chlazení do speciálního válcového drtiče. Vychlazený drcený slínek putuje dále ocelovými kabelkovými dopravníky do velkokapacitního slínkového sila. Jeho obsah tun vystačí na mnohadenní provoz mlýnice cementu při odstavené slínkové rotační peci. Optimalizace spotřeby energie Jednotlivé technologické operace ve výrobě slínku jsou velmi náročné na spotřebu jak elektrické energie, tak i na paliva pro výpal. Tyto nákladové položky tvoří bezmála jednu třetinu celkových nákladů na výrobu slínku. Proto je jednou z našich priorit důsledné sledování a vyhodnocování spotřeb - samozřejmostí jsou přesná měření spotřeb elektřiny pro jednotlivá výrobní střediska, kontinuální vážení všech materiálových toků, kalibrovaná vážící a dávkovací zařízení pro paliva atd., doplnil výrobní ředitel Ing. Vladimír Drašnar. Dvě topeniště pecní linky - kalcinační kanál výměníku s 28 % tepelného příkonu a hlavní hořák rotační pece - mají odlišné podmínky, proto i používaná paliva jsou různá. Nosným palivem pro výpal jsou hnědouhelný multiprach a částečně i těžký topný olej. Protože rotační pec je svým charakterem - velkými rozměry, vysokými spalovacími teplotami, řízením procesu i dokonalým vyčistěním odcházejících spalin - velmi vhodná, je velká část tepelného příkonu pálicí linky realizována alternativními palivy. Jsou to zejména ojeté pneumatiky celé i drcené, upotřebené oleje, drcené plasty a masokostní moučka. Jejich spalování se uskutečňuje za podmínek přísně stanovených na základě řady měření a analýz. Proto přínosem tohoto spalování není jen finanční efekt z náhrady ušlechtilých paliv, jedná se i o vysoce ekologickou likvidaci odpadních ma- 4 LAFARGE 03/2005

7 ...::: tèma 8 teriálů nevhodných pro recyklace a jiná použití. Současné priority Kvalita produkce, bezpečnost práce, ekologie všechno lze považovat za rovnocenné priority. Základním předpokladem pro prvotřídní kvalitu našeho slínku je rovnoměrnost a spolehlivost chodu všech výrobních zařízení. Důsledné sledování velkého množství kvalitativních parametrů během celého procesu výroby v naší laboratoři je zárukou toho, že do slínkového sila jde pouze slínek známých a předem definovaných vlastností, podotkl Ing. Vladimír Drašnar. Řídící středisko Tak jako rotační pec je klíčovým zařízením ve výrobě slínku, je centrem pro řízení provozu všech výrobních zařízení řídící středisko. Kompetence dvojice operátorů jsou rozděleny pro jednotlivé oblasti výroby - operátor rotační pece řídí provozy přípravy suroviny a výpalu slínku, druhý operátor zodpovídá za provoz a kvalitu mletí slínku na cement v cementové mlýnici. Oba mají radiové spojení na dva provozní pracovníky, kteří tvoří obsluhující směnu veškerých výrobních zařízení, od zásobárny suroviny až po expediční cementová sila. Je jisté, že vedoucí směn, operátoři i ostatní provozní pracovníci jsou lidé plně kompetentní, na vysoké profesionální úrovni a většinou s mnohaletými zkušenostmi. Mnozí z nich se zúčastnili uvádění nových cementáren do provozu nejen u nás, ale i v zahraničí. V rámci skupiny Lafarge proběhlo na našem řídícím středisku i několik tréninkových stáží pro skupiny lidí z cementáren Lafarge, kdy zkušenosti z Čížkovic pomohly úspěšným startům několika zahraničních cementáren, informoval Ing. Vladimír Drašnar. Popisky fotografií 1 Surovinový kulový mlýn 2 Rotační pec 72m 3 Výměník pohled na odtahové potrubí 4 Homogenizační sila, výměník, rotační pec 5 Plnění linky alternativních paliv 6 Zásobárna suroviny 7 Řídící středisko 8 Pohled na cyklónový pětistupňový výměník LAFARGE 03/2005 5

8 rozhovor :::... Bez kolegiálního prostředí bych se neobešel Ing. Vladimír Drašnar, který výrobě cementu zasvětil více než tři desítky let svého života, vede již několik let výrobní útvar v akciové společnosti Lafarge Cement. Řídí celkem osmdesát osm pracovníků rozdělených do čtyř provozních oddělení. První z nich je lom a těžba suroviny, dále se stará o středisko výroby slínku, cementu a odsiřovacích vápenců, servisní provoz, a provoz energetických zařízení. Jaká cesta Vás dovedla do křesla výrobního ředitele Lafarge Cement? Absolvoval jsem Vysokou školu strojní a textilní v Liberci se specializací na sklářské a keramické stroje a do ČCV Čížkovice jsem nastoupil hned po škole v rámci náboru pracovníků pro nově budovanou cementárnu, bylo to v roce Začínal jsem v oddělení investic, když se dostavba nové cementárny blížila do finále. Během jejího uvádění do provozu jsem potom přešel jako vedoucí směny na řídící středisko výroby cementu. Za několik let po odchodu vedoucího základního závodu, jsem převzal řízení výrobních provozů. Pozice se jmenovaly různě, organizace úseků a svěřené kompetence se občas měnily, ale charakter a podstata práce zůstávala. Profesně růst znamená i dále se vzdělávat, k čemuž nám dává zelenou i firma. Jsme ve spojení také s technickým centrem Lafarge ve Vídni. Co bylo pro vás nejcennější, když jste získával první profesní zkušenosti? První pracovní zkušenosti? Dnes je jiná doba a opravdu jiné podmínky. Ale cenné bylo všechno, i negativní zkušenost má smysl, když se z ní člověk dokáže poučit. Potom určitě setkání a spolupráce s mnoha výbornými lidmi, kteří v cementárně pracovali. Věřím, že by mnozí obstáli i dnes. V čem vidíme mezníky svého působení ve firmě? Mezníky je silné slovo, já víc věřím na kontinuitu a vývoj. Z mého subjektivního pohledu byl velkým impulzem vždy nový člověk ze zahraničí, který nastoupil do našeho managementu. Každý z nich přinesl nejen jiný pohled a jiné, jen stěží představitelné požadavky, ale často i rozdílné priority. Tito lidé vždycky pro nás vždycky znamenali ohromný přínos a zlepšení a v součtu potom nasazení laťky o něco výš. A to myslím ovlivnilo nás všechny. Zůstaly Vám ještě nějaké profesní sny nebo už jenom žijete ze zkušeností? Doufám, že moje profesní cíle nejsou jen sny. Mým cílem je profesně obstát, což v dnešní, pro cementárnu komplikované době není málo. Měřítkem pro mně je kromě jiného i snad perfektně fungující výrobní útvar, i přestože se neustále mění, a to samozřejmě směrem k vyšším nárokům jak pro lidi, tak pro zařízení. Co je pro Vás hnacím motorem? Sebeuplatnění v práci, která má smysl. Motivací je i zájem a nasazení ostatních - vzletně se tomu říká týmová práce. A výsledky, konkrétní výrobní ukazatele. Jsou jasné, námi ovlivnitelné a mluví nekompromisně samy za sebe, při vyhodnocení nepomůže ani sebelepší komentář. Vidíte nějakou hranici, co byste pro práci nechtěl obětovat? Vidím, s nadsázkou fyzické nebo mentální zdraví. Také nejsem typ, kterému je vlastní časté cestování, natož vycestování na dobu dlouhou. Myslím, že každý profesionál si potřebuje najít takový styl života, aby mohl odvádět maximální výkon. Bez čeho byste se v práci neobešel? Bez kolegiálního prostředí a lidí, kteří jsou na svém místě a je na ně spolehnutí. A je povzbuzující, že i když to občas jiskří, vždycky je to v zájmu věci. Všichni jsme spojeni maximální snahou a tahem na řešení problému. Jak si vybíráte svoje spolupracovníky, jak budujete tým? To je nadnesená otázka, jen výjimečně si člověk vybírá spolupracovníky. A tým? Ten může vzniknout na základě společných úkolů, být jmenován, jednotlivé úseky jsou pracovními týmy... ale znovu se budu opakovat a za výrobní útvar řeknu, že kdyby u nás týmové myšlení nebylo, nebyly by ani výsledky. Ale abych nebyl přehnaný patriot, určitě je to tak i v jiných útvarech. 6 LAFARGE 03/2005

9 ...::: info Praktické a estetické vlastnosti betonu vynesly tento materiál nejen na první příčku ve světě staveb, ale nachází uplatnění i v umění. Beton překračuje hranice stavebního světa Vytvoření uměleckého díla s výhradním použitím technologie betonu se stalo předmětem letošního sochařského sympozia Betonové sochy, které společně vyhlásily Svaz výrobců cementu ČR, Výzkumný ústav maltovin Praha s.r.o. a Umělecké sdružení Nový Dvůr. Slavnostvní vernisáž výstavy ze sympozia Betonové sochy se uskutečnila v sobotu 20. srpna 2005 v Novém Dvoře u České Lípy, kde byla díla představena. Hudebně toto setkání provázela jazzová zpěvačka Eva Emmingerová se svým triem. Průběh sympozia zaznamenala Česká televize, která hotový dokument odvysílá. Sympozia se zúčastnila šestice sochařů vybraných uměleckou komisí ve složení: Olbram Zoubek, akademický sochař, Doc.PhDr. Jiří Šetlík CSc., Prof. Jan Hendrych, akademický sochař. Na základě dosavadní tvorby a předvedeného portfolia komise vybrala následující umělce: Adélu Bébarovou, Denisu Hřičiščovou, Moniku Immrovou, Rustama Ismagilova, Petra Valera a Miroslava Žáčoka. Setkání výtvarníků, které se konalo v zemědělské usedlosti Nový Dvůr u České Lípy, bylo rozčleněno do dvou etap. V první etapě tzv. formovací, byla betonová směs zadusána do vytvořených forem. Pro každé dílo byla navržena speciální směs, podle typu formy a 1 podle způsobu konečného opracování např. samozhutňující či provzdušněná. Lafarge cement, a.s. poskytla na tyto účely 5,6t portlanského cementu (CEM II/BS 32,5R). Receptury byly vyráběny a sochy vznikly pod dohledem pracovníků VUMO. V druhé etapě tzv. odformovací byla umělecká díla odformována, finálně upravena a instalována pro závěrečnou prezentaci na vernisáži. Účelem a posláním sympozia byla podpora uměleckého uplatnění v betonu. 2 Popisky fotografií 1 Zvíře, Petr Valer 2 Setkání, Denisa Hřičiščová 3 Triptych Perm, Rustam Ismagilov 4 Brány, Miroslav Žáčok 5 Smyčka Adéla Bébarová 6 Dva, Monika Immrová LAFARGE 03/2005 7

10 Lafarge ve svïtï :::... Rovníkový stát Nigérie, který získal nezávislost teprve v roce 1960, neoplývá právě rozvinutým průmyslem, zemědělstvím či dokonce turistickou infrastrukturou. Ba naopak, potýká se s mnoha úskalími. Od nemocí, jako je tyfus, žlutá zimnice, aids, ebola, přes nejvyšší korupci, sabotáže, zpronevěry a rozkrádání mezinárodních rozměrů, až po noční přepady, dopravní zmatek, minimální hygienu a chudobu. Cementářské provozy se teprve rozvíjejí, závod Ewekoro patřící do Skupiny Lafarge se nachází zhruba 40 km od známého města Lagosu. A právě tam směřovala cesta trojice pracovníků z Čížkovic - Pavla Bartejse, Pavla Daňhelky a Ervína Pošvice. Jak jsme viděli Nigérii 1 2 Doprava v Nigerii se neřídí pravidly ale silnějším klaksonem 3 První dojmy Na letišti v Lagosu nás očekával zástupce Lafarge, což se ukázalo jako naprostá nutnost kvůli skupinám, které se o nezabezpečené cestující postarají. Prvním cílem našeho putování byl v Nigérii vojensky střežený obytný komplex Estate s dvojitou železnou bránou, který slouží jako jakýsi přestupní ostrov pro pracovníky Lafarge. Z vnitřní strany jde o překrásný, přímo rajský park s perfektně upravovaným trávníkem, kde člověk jen stěží uvěří, že venku je vše jinak. Samostatný pohyb mimo areál, zejména v noci, není z bezpečnostních důvodů Evropanům doporučován. Cementárna Už během cesty plochou krajinou jsme cementárnu netrpělivě vyhlíželi. Asi po hodině cesty se opravdu v dálce mezi palmami objevil výměník a byli jsme na místě. Ujal se nás pan ředitel a jeho kolega na technické pozici (Jihoafričan a Ind). Hned první dávku informací jsme se snažili v různě deformované angličtině pochytat na maximum. Místní angličtina (nejspíš se jí říká pidgin) je zvláštním druhem a zdá se, že i místní Angličané mají problém domorodcům rozumět. Z našeho pohledu je to snad jedna z největších komplikací. Nigérie sama má dvě a půl stovky dialektů, ve spojení s touto angličtinou je to pak lahůdka. Hodně pomáhá papír, protože angličtina je i hlavním nigérijským vyučovacím jazykem, s gramatikou potíže nemají. Poslední část cementárny dostavěli a uvedli v Ewekoro do provozu v roce 8 LAFARGE 03/2005

11 ...::: Lafarge ve svïtï Jde o lomové hospodářství s primárním a sekundárním drtičem, pasovou dopravu (asi 2 km) do zásobárny suroviny s příčnou předhomogenizací (zásoba t), VRM což je vertikální surovinový mlýn se sušící komorou (240 t/h), kondicionérem a elektrofiltrem, jedním homogenizačním silem ( t), čtyřstupňovým výměníkem s kalcinátorem, rotační pecí (4,15 63 m t/den), chladičem a dopravou slínku, která přemisťuje slínek na druhou stranu hlavní silnice do dvou cementových mlýnů původní cementárny. V ní byly původně tři pece s mokrým způsobem, které nová část nahradila. Vše stavěla na klíč dánská firma FLSmidth, což je jedna z nejznámějších firem, která dokáže se svým zařízením postavit cementárny na klíč. Objednávka putovala tehdy od anglické společnosti Blue Circle, již později Lafarge koupil. Tato linka se dosud potýkala s mnoha problémy na straně suroviny (vlhkost materiálu až 23 %), které vedly k tomu, že se některé části musely předělat. Nové díly se objednaly, byly zde připraveny a jejich montáž a přestavba byly nedílnou součástí shut down odstávky. Dopravní chaos Jízda po silnicích je v Nigérii zážitkem, který by člověk nemusel opakovat často. Jezdí se všude, pokud to jde, rychle, na všem, jakýmkoli způsobem a co je nejhorší, na kterékoli straně. Doprava se neřídí pravidly, ale silnějším klaksonem. Stav aut je žalostný, jejich stáří také a je to i vidět v okolí silnic, které je poseto zbytky odstavených aut. Podél silnic je také mnoho nejnemožnějších dílniček, kde se pokoušejí auta znovu uvést do provozu. Pokud jde o dvou či čtyřproudou silnici, třeba i s betonovým oddělením, nic to neznamená, používány jsou všechny čtyři pruhy, a to pro všechny směry. My jsme se pohybovali vlastně jen mezi cementárnou a ubytovacím souborem Estate. Třebaže jde o šestikilometrový úsek, jízda byla vždy hrozným zážitkem. Vlastně jenom během ní jsme mohli pozorovat nigérijský život. Náš řidič celou cestu uhání jak o život, trvale potrubuje, my na sedačkách úpíme a doufáme, že dojedeme zdraví. Kolem auta se míhají Nigérijci, kteří něco opravují, vaří, nabízejí, kupují, někam cestují atd. Počasí Náš pobyt v Nigérii probíhal v období dešťů, což pro nás bylo pozitivní. Ačkoli se déšť či doslova průtrž mračen objevuje i v nevhodnou dobu, vždy se příjemně ochladí. Na druhou stranu vzrůstá vlhkost vzduchu, která je zvlášť v uzavřených prostorách takřka nesnesitelná. Košile vystačí jen na půl dne. Bláto je všudypřítomné. Je s podivem, že v cementárně se několik žen stará o trvalé zametání betonové vozovky podél pece, ať je déšť či sucho. Mají svoje malá košťátka, jsou sehnuté do nepřirozeného předklonu a metou a metou. Kdybychom přijeli za deset let, budou asi dělat to samé. Bohužel jejich přínos je minimální. Většinou jen slušně víří prach a ostatním znepříjemňují pohyb. Mokrý povrch zase nejde mést. Jde ale asi o jednu z možností, jak zvýšit zaměstnanost a dát lidem práci. Zaznamenal Ervín Pošvic Popisky fotografií 1 Většina břemen se v Nigérii transportuje prastarým způsobem. Bláto je v období dešťů všudypřítomné 2 Provozní celek postavený v roce Článkový podavač 4 Pohled na starý závod a sídliště LAFARGE 03/2005 9

12 referenënì stavby :::... Most přes Radbuzu nesou štíhlé podpory průřezu X Údaje o stavbě Projektant: Pontex, s. r. o. Autoři projektu: Ing. Petr Drbohlav a Ing. Jiří Chmelík Investor: ŘSD ČR Zhotovitel: Sdružení I/27 Tyršův Sad - Sukova Berger BOHEMIA, a. s., SMP CONSTRUCTION, a. s. Zahájení stavby: 07/2002 Dokončení stavby: 10/2004 Cena: 208,4 mil.kč Typ použitého cementu: Portlandský cement CEM I 52,5 R Spotřeba: 4800 t Základní rozměry mostu Délka 227,5 m Celková šířka mostu 2 10,25 m Plocha mostu m Segmentový most překlenující České údolí nad řekou Radbuzou v Plzni, který zklidnil městskou část Litice, tvoří součást výpadovky na Klatovy. Po nejvyšší stavbě svého druhu v Plzni jezdí motoristé ve výšce téměř třiceti metrů. Most vyrůstal téměř na den přesně dva roky. Zdařilé dopravní dílo, na jehož výrobu byl použit Lafarge cement CEM I 52,5 R, bylo nominováno na Dopravní stavbu roku V loňském roce získalo ocenění Stavba roku Plzeňského kraje Třebaže most zkracuje trasu překlenutím borských serpentin, jeho stavba nebyla levná. Jeden a čtvrt kilometru vozovky stálo více než 200 milionů korun. Jedná se vlastně o mosty dva. V každém směru výpadovky projektanti z Pontexu naplánovali samostatnou spojitou trámovou nosnou konstrukci předpjatého komorového průřezu o šesti polích. Nejdelší pole dosahuje rozpětí 57,6 m. Založení mostu Podle doručení geologa je část mostu založena hlubinných způsobem a část plošně. Obě opěry se nacházejí v místech zasypaných bývalých lomů a skládek a tento důvod velmi ovlivnil rozsah a způsob založení. Jsou založeny na velkoprůměrových vrtaných pilotách Ć 1200 mm. Pilíře č. 2 a 6 v horních partiích údolí jsou založeny plošně a zbývající pilíře na dně údolí jsou založeny vždy na skupině osmi pilot Ć 1200 mm, přičemž založení pilíře č. 3 lze vzhledem k charakteru podloží označit jako plovoucí. Maximálního odlehčení stavby bylo dosaženo volbou průřezu dříků pilířů ve tvaru X, které přecházejí do rozšířeného zhlaví. Výšky pilířů se pohybují od 6,2 m do 23,6 m. Hlavi- 10 LAFARGE 03/2005

13 ...::: referenënì stavby 3 ce je uzpůsobena pro umístění veškerého technologického zařízení pro montáž a rektifikaci nosné konstrukce. Zároveň umožňuje přístup k ložiskům z důvodu údržby. Z estetických důvodů jsou hlavice olemovány římsou ze sklovláknitého betonu, upřesnil autor projektu Ing. Petr Drbohlav. Nosná konstrukce Nosná konstrukce je spojitý nosník konstantní výšky z předpjatého betonu. Technologie výstavby je letmá montáž v symetrických vahadlech ze segmentů s kontaktními spárami s epoxidovým tmelem. Každý most má šest vahadel, u opěr jsou krátké úseky montovány na pevné skruži. Pro montáž 2x244 segmentů byl použit montážní soubor MS6. V příčném řezu je každá nosná konstrukce jednokomorový nosník výšky 3 m, šířky horní desky 11,952 m a šířky dolní desky 5,5 m. Šířka stěn je konstantní 500 mm, tloušťka dolní desky 200 mm náběh na 300 mm u všech podpor. Na této stavbě byly poprvé použity segmenty nové generace, které jsou výsledkem technologických inovací a vývoje s využitím dlouholetých zkušeností. Segmenty jsou klasického komorového průřezu se zaobleným vnějším rohem mezi stěnou a konzolou. V každém segmentu je kotvena maximálně jedna dvojice konzolových kabelů. Kotva je umístěna v oblasti styčníku stěny a horní desky, ve stěnách 4 nejsou žádné kabely. Výsledkem jsou malé změny směrů vedení kabelů a tím lepší zajištění spojitosti kabelové dráhy ve spárách a rovnoměrné rozdělení smykových ozubů po celé výšce stěny. Výstavba mostu Mostní pilíře byly betonovány pomocí překládaného bednění PERI Vario. Nosnou konstrukci komůrkového průřezu tvoří segmenty vyráběné ve VMS Brandýs nad Labem a dopravované na stavbu částečně drahou do překladiště Chrást a dále pak podle potřeby množství a pořadí po silničních komunikacích. Montáž byla prováděna montážním souborem MS 6. Pro sepnutí a předepnutí nosné konstrukce byl použit přepínací systém Dywidag. Římsy jsou monolitické a byly provedeny technologií pojízdných betonážních vozíků jednostranných u vnějších říms a oboustranných u říms vnitřních. Mostovka je vybavena izolací z natavovaných izolačních pásů na pečetící vrstvě. Římsy jsou monolitické, kotvené z boku konzoly nosné konstrukce betonářskou výztuží. Tloušťka vozovky je 135 mm. Odvodnění mostu je navrženo trubní na celou délku mostu, jsou použity odvodňovače typu Vlček, podélné i příčné trubní svody jsou navrženy z nerezové oceli. V komoře pravého mostu je převáděna izolovaným litinovým potrubím Von Roll středová kanalizace trasy, uvedl Ing. Petr Drbohlav. Most je opatřen ocelovými svodidly typu NH4 s úrovní zadržení I. Na vnější straně chodníků je navrženo architektonicky sladěné ocelové zábradlí s výplní z průhledného materiálu. Most osvětlují architektonicky ztvárněné stožáry, které výrazným způsobem dotvářejí architektonické vyznění stavby. Popisky fotografií 1 Na stavbu mostu bylo použito 244 segmentů2 2 Z estetických důvodů jsou hlavice podpor olemovány římsou ze sklovláknitého betonu 3 Most překlenuje řeku Radbuzu a odlehčuje dopravu v Českém údolí 4 Výšky pilířů se pohybují od 6,2 m do 23,6 m LAFARGE 03/

14 zajìmavè stavby :::... 1 Areál, který souznívá s okolím Rekreačně sportovní areál na Kraví hoře v Brně, který důsledně respektuje své přírodní okolí, se pyšní hned několika prestižními tituly - Grand Prix Obce architektů 2005, Stavba Jihomoravského kraje v kategorii rekonstrukce či Bazén roku. Nemalými úspěchy jsou i ocenění v soutěži Stavba s ekologickým přínosem nebo nominace za Českou republiku v proslulé soutěži European Union Prize for Contemporary Architecture Mies van der Rohe Award Rekonstrukce a dostavba přírodního koupaliště v rekreační zóně Brna z přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století si podle zadání investora kladla hned několik cílů. Rozšířit letní areál o krytou halu, nenarušit přírodní charakter celého komplexu a zakomponovat ekologické požadavky na výstavbu i provoz. Než se tvůrci návrhu z brněnského architektonického Ateliéru D.R.N.H. pustili do práce na vlastním projektu, prošli celou řadou přípravných kroků. Hodně dlouho jsme stávající situaci analyzovali a diskutovali s občany. Fotili jsme lokalitu z pronajatého letadla a dokonce vypracovali dva modely různých měřítek. Došli jsme tímto způsobem k poznání, že základní koncept areálu je velmi ekologický a rozhodli jsme se tuto ideu podpořit i novostavbou. Architektonické řešení Nová bazénová hala, která plynule navazuje na původní provozní budovu, propojuje opticky i provozně původní venkovní bazény a rozšířené zrekonstruované terasy. Objekt má tvar jednoduchého, ze tří stran proskleného kvádru, který je zapuštěn pod úroveň stávajícího terénu. Toto řešení sjednocuje požadavky kladené na stavbu, minimalizuje tepelné ztráty a současně organicky zapadá do stávajícího prostředí. Hala je nízkoenergetická, využívá pasivně sluneční energii a prostřednictvím kogenerace a rekuperace je šetrná rovněž ve spotřebě energie na svůj 12 LAFARGE 03/2005

15 ...::: zajìmavè stavby provoz. Znovu se využívá nejen odpadní voda z bazénů, ale i voda dešťová. Do suterénu jsou situovány jak provozní sekce, tak i šatny pro veřejnost. Ty dostatečně prosvětlují světlíky a ozeleněný anglický dvorek. Interiér kryté haly je vybaven nerezovými bazénovými vanami pro závodní i rekreační plavání. řice nepotřebuje dodatečné nátěry. Přiznané pohledové betony, které se vyznačují pozoruhodnou kvalitou, navazují svojí barevností na původní přírodní ráz souboru. Ing. arch. Radovan Smejkal z autorského týmu zprostředkovává krátkou exkurzi do tajů uspokojivého výsledku: Sami jsme se velmi obávali výsledku, a tak jsme již od počátku šířili zvěsti, jak budeme nekompromisní a nestrpíme žádné nedokonalosti. Nejspíš proto se všichni soustředili na výsledek. Pohádce o šťastném konci samozřejmě předcházely naše cesty po světě a po republice, kde jsme odezírali kvality provedení našich již ostřílených zahraničních sousedů a porovnávali s možnostmi našeho stavebnictví. Po statikovi jsme požadovali předepsání přesné receptury s požadovanou mírou lunkrů a speciální distanční výztuží, po stavbě pak nekompromisně dodávku nových bednicích překližek. A poté nervózně očekávali výsledek. Betonářská divize generálního dodavatele nám udělala radost. Co se týká venkovních teras, ty jsou provedeny jako prefabrikáty. od interiérů k exteriéru, tedy k okolní přírodě a městu. Také přelivný systém bazénů umožňuje nerušené výhledy na okolí i dominanty města díky hladině vody vyvýšené nad úrovní podlahy. Návštěvníkům se přímo z vnitřního bazénu nabízí úchvatný pohled na siluetu města i hrad Špilberk, který večer a v noci umocňuje osvětlení Sjednocující použití materiálů Všechny nově navržené materiály byly pečlivě vybírány s ohledem na co největší životnost a přírodní charakter. Lepené dřevěné vazníky výborně odolávají vlhkému bazénového prostředí a zároveň harmonují s černou břidlicí použitou na podlahách, kde se v maximální míře uplatňují její protiskluzové vlastnosti. Působivé vnější protislunční clony tvoří lamely vyrobené z dřevěných masivů tropického stromu Kapur, který díky vysokému obsahu prysky- 5 Dokonce jsme navštívili provoz v Pardubicích, kde nám výrobce z vlastní vůle představil své kvalitativní možnosti a vstřícně zapracoval naše připomínky pro finální výrobu. Maximální užití skla spolu s výjimečným řešením všech stavebních detailů odvádí pozornost návštěvníků Popisky fotografií 1 Areál je umístěn ve svažitém terénu brněnské Kraví hory, v lokalitě s převahou zeleně s výhledem na město 2 Celá kompozice, která respektuje přírodní ráz okolí, sjednocuje novou budovu se zrekonstruovanými částmi komplexu 3 Prostor krytého bazénu vytváří vlastně další terasu s výhledem 4 Všechny detaily jsou vynikající kvality 5 Použité materiály jako beton, dřevo a sklo jsou technického i architektonického hlediska v souladu se zbytkem budovy LAFARGE 03/

16 stopy architektury :::... Základním prvkem řecké architektury byl architrávový systém Starověké Řecko ovládající východní Středomoří je kolébkou civilizace, která se stala základní inspirací všech pozdějších evropských kultur. Stavitelství celé Evropy je až do dvacátého století takřka nepřetržitým pokračováním této řecké tradice. Řekové dospěli k vybroušeným konstrukcím z dokonale opracovaného kamene, které ustálili v systému řádů a jejich modulové vázanosti a které právem považujeme za klasické. Základním prvkem řecké architektury byl architrávový systém, v němž na sloupech spočíval vodorovný architráv a na něm vlys a tympanon. Architráv býval u menších staveb z jednoho kusu kamene, u větších se obvykle sestavoval ze dvou i tří kvádrů kladených vedle sebe. Užíval se nejprve na jednoduchých stavbách ze dřeva, později na kamenných. Jeho zdokonalením se zrodila trojice sloupů dórský, jónský a korintský. Materiál a konstrukce Původně stavěli Řekové ze dřeva a z hlíny, od čtvrtého století př. n. l. užívali i pálených cihel a aby uspořili materiál, ponechávali ve zdivu dutinu, kterou vyplnili kamennou drtí. V sedmém století nahradili řečtí stavitelé dřívější materiály opracovaným kamenem. To však nikterak nezměnilo dosud užívaný konstrukční systém, přičemž každý tradiční prvek byl věrně reprodukován v kameni se všemi detaily včetně kolíků určených ke svázání trámů. Ke spojování výborně opracovaných kamenných dílů nepoužívali maltu, proto spáry musely být dokonale přesné. Kámen z místních zdrojů, který býval značné porézní, potahovali tenkou vrstvou štuku. Mramor začali Řekové na stavbách využívat od šestého století. Provádění staveb Při provádění staveb využívali otrocké práce. Kámen lámali v lomech, kde byl již hrubě opracován. Pro dopravu měli sáně nebo dvě kola spojená osou, na kterou se položil náklad. Na staveništi zřejmě pracovali za pomoci kladek, kladkostroje či rumpálů a pro přesné umístění kamene ve zdi páčidel. Teprve po dokončení stav- by hrubě opracované zdi z lomů otesávali do přesných tvarů. Odstranili výčnělky na zvedání kvádrů a také všechny nerovnosti, až dosáhli naprosté dokonalosti tvarů. Pravidlem bývalo, že na každou práci je dostatek času, aby mohla být dokonale provedena. Například rovnost ložné spáry se zkoušela vyleštěnou mramorovou deskou, která se po přetření rudkou přikládala na opracovanou plochu. Stavbu zřejmě prováděli za pomoci předem vypracovaných plánů, ale do dnešní doby se žádný nezachoval. Známe jenom jména některých stavitelů: Dinokratés, dvorní architekt Alexandra Makedonského, navrhl město Alexandrii, Filón filosof, který stavěl v Pireu (opevněný přístav patřící Athénám), Sókratos - stavitel majáků na ostrově Faru u Alexandrie. Antické chrámy Většina chrámů měla pravoúhlý půdorys - předsíň, vlastní svatyni s kultovní sochou a zadní předsíň, v níž se 3 14 LAFARGE 03/2005

17 ...::: stopy architektury 1 2 ukládaly chrámové poklady a obřadní náčiní, stály na stupňovité podnoži a byly ze všech stran obklopeny sloupy. A byly to právě chrámy, na nichž se řecká architektonická forma tvořila a vyvíjela. Na chrámových stavbách nabyla své definitivní podoby a tak ji bylo možné použít i na všechny stavební druhy včetně veřejných budov. Chrámy bývaly v raných dobách zasvěcovány bohyním (např.chrámy v Argu a v Olympii zasvěcené Héře). Už v 6.století př. n. l. vznikají první chrámové stavby na athénské Akropoli, centrální chrám Parthenón byl postaven v pátém století. Apollónův chrám v Korintu postavený v robustním dórském slohu pochází ze 6. století, chrám v Delfách z roku 490. Řecké chrámy byly vždy polychromované, a to zvenčí i zevnitř. Některé z nich měly kolosální rozměry, např. Artemidin chrám v Efesu s dvojitým sloupořadím, který byl považován za jeden ze sedmi divů světa, Apollónův chrám ve Figaleii či tzv. Propylaje složené ze dvou samostatných bloků Pinakotéka a Bibliotéka, monumentální brána athénské Akropole. V době vlády Perikla se dovršuje na athénské Akropoli nejznámější dílo starověkého Řecka - kultovní místo zasvěcené Pallas Athéně. Její sochu ze zlata a slonoviny zhotovil jeden z nejslavnějších řeckých sochařů všech dob Feidás z Athén. Zobrazené náměty (hlavně na tympanonu a vlysu) oslavovaly mýtickou minulost Athén i hrdost Athéňanů na úspěchy své demokratické obce. K Parthenónu se vstupovalo již zmiňovanou mohutnou branou Propylaje. V době peloponéské války vznikl na Akropoli ještě chrám Erechtheion, podpíraný sloupy v podobě ženských postav (karyatidami), a chrámek Athény Níké, zdobený jemnými reliéfy. V této době se také postavilo např. Dionýsovo divadlo či divadlo Ódeion, v němž se hraje i dnes. Zpracováno na základě odborné konzultace s doc. Ing. Karlem Lorenzem, CSc., a s použitím publikací Bohuslava Syrového Vývoj stavebnictví a architektury ve starověku. Popisky fotografií 1 Parthenón, postavený v letech př. n. l., pokládáme za nejvýznačnější řecký chrám, protože je dokonalým výrazem klasické řecké architektury a současně je velmi citlivě začleněn do okolního terénu. Štíhlost sloupů kompenzuje jejich neobvyklou hustotu. 2 Propylaje athénské Akropole uzavírají na západě vstup do posvátného okrsku, k němuž vede monumentální schodiště. V této asymetrické stavbě se uplatňuje dórský i jónský sloh. Různá výška sloupů umožnila vyrovnat nerovnost půdy. zrekonstruovanými částmi komplexu 3 Dokonale zachovaná stavba Théseion byla postavena v dórském slohu na sklonku 5. století př. n. l. Dórský řád se vyznačuje masivností, prostotou a střízlivostí; sloupy jsou bez patky, dřík je podélně rýhován kanelurami. Na sloupech je umístěno kladí, složené z hladkého architrávu, vlysu s triglyfy střídajícími se s metopami, jež jsou ukončené římsou. LAFARGE 03/

18 galerie klient :::... Závod 3 SSŽ stavitel dálnic i Pražského hradu 1 Ačkoli je závod 3 - Praha společnosti Stavby silnic a železnic známý především jako dodavatel pozemních komunikací, od počátku devadesátých let zanechal výraznou stopu i na obnově tváře Pražského hradu. V režii závodu 3 proběhla například úspěšná rekonstrukce jižních zahrad, které patří mezi architektonické perly Hradu. V současné době se však opět zaměřuje na výstavbu dálnic, kterých má na kontě již víc než šedesát kilometrů, a na realizaci městských komunikací. Popisky fotografií 1 Těžba zemin v největším zářezu stavby, v pozadí je vidět most přes dálnici; km 88,0 2 Dálnice D 8 v blízkosti Lovosic...::: Ing. Miroslav Havlíček :::... Ing. Miroslav Havlíček, ředitel závodu 3 - Praha, letos šestapadesátiletý, vystudoval stavební fakultu ČVUT, kterou dokončil v roce Do firmy Stavby silnic a železnic nastoupil v témže roce. Prošel různými pozicemi, začínal jako stavbyvedoucí, působil jako hlavní inženýr, od 1. ledna 1989 setrvává v ředitelském křesle. Jeho hlavními koníčky jsou volejbal a myslivost. KONTAKTY SSŽ ZÁVOD 3 - PRAHA adresa: Revoluční ul Praha 1 tel: , fax: , ssz-z3@ssz.cz Historie firmy sáhá až k roku 1948, kdy vznikla z Baraby sloučením stavebních závodů. Zpočátku se zabývala jen živičnými technologiemi, tedy výrobou asfaltových směsí a jejich pokládkou. Postupně, zhruba od roku 1972, se však závod přeorientoval na inženýrské stavby, respektive na kompletní výstavbu komunikací. Postavili jsme celou D8 včetně Prosecké radiály - od holešovických jatek až do Lovosic, říká s úsměvem ředitel závodu 3 Ing. Havlíček. Nyní je na řadě úsek dálnice D 807 IA Trmice Knínice, který je součástí stavby D- 807 Trmice hranice. Tam bude navazovat na německou A17 do Drážďan. Z inženýrského a prováděcího hlediska patřil mezi nejnáročnější pražské stavby závodu 3 SSŽ městský okruh Zlíchov Radlická od Barrandovského mostu k tunelu Mrázovka. Úsek zahrnuje nejen střídání tunelů a podjezdů, ale i velmi hluboké kanalizace, inženýrské sítě a přeložky kabelů. Stavba značně urychlila jízdu z centra metropole k Barrandovskému mostu. Jenomže pro mnohé řidiče se tahle stavba spojuje spíš s umístěním mnoha radarů než s pohodlným průjezdem jinak přecpanou Prahou. Dosud největší a současně nejzajímavější stavbou závodu 3 SSŽ je již 16 LAFARGE 03/2005

19 ...::: galerie klient 2 zmiňovaný rozestavěný dvanáctikilometrový úsek dálnice D-807 z Trmic do Knínic. Komunikace, která spolkne investice ve výši 5,5 miliardy korun, prochází územím skládek komunálních odpadů, zasypaných dolů či odkladišť popílků a vodních ploch. Jedná se o nejnáročnější založení stavby, které jsme v historii zažili, s očekávanými i naopak překvapivými problémy, vysvětlil Ing. Miroslav Havlíček. Náročnost stavby podtrhuje i nutnost součinnosti celého týmu specialistů, projektantů z VÚP, geologů, geotechniků a pracovníků fakulty mechaniky zemin ČVUT. Úsek 807 se pyšní unikátním prvenstvím - mostní stavby jsou založeny na železobetonových pilotách až čtyřicet metrů dlouhých. Násypy si vyžádaly premiérové použití technologie štěrkových pilířů, která byla převzata ze sousedního Rakouska a vyvinuta pro složité geologické podmínky. Vzhledem ke složitým geologickým podmínkám se na stavbě provádí zemní tělesa vyztužena geosítí a geotextilií. Stavba se navíc o rok zkracuje kvůli dodržení mezivládní dohody. Stavební povolení totiž nebylo vydáno v původně naplánovaném termínu a nemohlo se stavět podle původního harmonogramu. Nové technologie silničního stavitelství Za posledních deset let se technologie silničního stavitelství hodně proměnily, používá se stabilizace vápnem, takže se dá využít i nevhodný materiál, který by se jinak ze stavby odvážel. Převládají stmelené podkladní vrstvy stabilizované cementem nebo kameninou zpevněný cement. Ve snaze ušetřit cement se přechází na mechanicky zpevněné kamenivo. Od revoluce se aplikují také modifikované asfalty, doplnil ředitel závodu 3 Ing. Miroslav Havlíček. Od roku 1995 vyrábí společnost SSŽ vlastní modifikované asfalty a asfaltové emulze v Kolíně. Spolu s francouzskými partnery vyvíjíme technologie na živičné vrstvy, nátěrové technologie a jejich modifikace a vyrábíme asfalty pro speciální dálniční povrchy. Ochrana životního prostředí Trasa dálnice D 801 A prochází zdevastovanou krajinou a nezabírá zemědělskou půdu. Šetrný vztah k životnímu prostředí a ekologické vedení staveb patří mezi hlavní principy závodu 3 SSŽ. Ustoupili i ekologové, kteří bránili založení D 807. S místními ekology jsme navázali velice dobrou spolupráci a podíleli jsme na záchraně kriticky ohrožených živočichů, Chřástala polního a skokana skřehotavého. Zajímavé však je, že nejvíce připomínek vychází od ekologů, kteří v místě stavby nežijí a nejsou s dotčenou krajinou nijak spjati. Bojkotují stavbu dálnic jako takových, řekl bych z principu, což nijak nepřispívá k rozumnému řešení, říká Ing. Havlíček. Celý úsek nové dálnice by měl být zprovozněn na přelomu října a listopadu příštího roku, takže stavební činnost v úseku vrcholí, ale žádné připomínky a stížnosti z dotčených obcí za dvanáct měsíců stavební činnosti nebyly zaznamenány. Myslím že dopady na životní prostředí se nám podařilo minimalizovat. Všechno provádíme v trase, nepoužíváme stávající komunikace, podél celé stavby jsou pouze pětimetrové zábory a snažíme se veškerou činnost provádět s minimálními zásahy do okolní přírody. Nejdůležitější jsou lidé Lidé jsou nejdůležitější, jakýkoli stroj lze bez problémů koupit, ale fungující tým se buduje velmi pomalu. Náš kolektiv pracujících na těžkých strojích je dlouhodobě stálý a můžeme se na něj spolehnout. Samozřejmě najímáme i sezónní pracovníky a další stroje, případně subdodavatelské firmy, ale jádro máme vlastní. Bez něj se žádná stavba neobejde. Naše stabilizované posádky, technici a živičné čety postavily už hodně kilometrů dálnic. I když se jejich věková hranice posunuje až příliš směrem nahoru, jsou to odolní harcovníci, pro něž není problém využít dobrého počasí a pracovat třeba dvanáct hodin denně i v sobotu a v neděli. Mají vztah ke stavbě, k firmě, a to je určitě základ úspěchu. Dodržování nebo dokonce zkracování termínů by bez takového týmu skutečně nebylo možné. Ačkoli je problém najít na stavby pracovníky, zvlášť do dělnických profesí, podařilo se nám sehnat dost mladých techniků středoškoláků a vysokoškoláků. Jsou velice schopní a vytvořili se staršími zaměstnanci na D 807 výbornou partu, pochvaluje Ing. Miroslav Havlíček. Z bývalých 890 zaměstnanců zeštíhlel závod 3 na 230 pracovníků, protože v roce 1992 vstoupil do firmy francouzský partner a došlo k restrukturalizaci a organizačním změnám. Zavádí se nový účetní systém, což přináší i úsporu pracovních míst při zvyšování výkonnosti. Dlouhodobé spojení s Lafarge S čížkovickou cementárnou spolupracujeme už hodně dlouho, celá D8 i Prosecká radiála je prakticky postavená z cementů Lafarge. Podkladní vrstvy jsou tady stmelené cementem, který jsme dopravili z Čížkovic. Letos a příští rok budeme spolupracovat na D 807, už jen proto, že jsou nejblíž. Osobně se mi líbí setkání VIP klubu, na nějž bohužel nemám moc času. Ale přesto se rád účastním nápaditých akcí, které jsou vždy dobře zorganizované." LAFARGE 03/

20 galerie klient :::... Raab Karcher Staviva nejširší nabídka stavebních materiálů...::::: Jana Kotrchová :::::... Jana Kotrchová, ředitelka pro obchod a marketing společnosti Raab Karcher Staviva, se od r pohybuje na trhu stavebních hmot v ČR. Svou kariéru ve stavebnictví zahájila ve firmě Best, která vyrůstala na zelené louce a kde se velmi rychle vypracovala až na pozici ředitelky pro obchod a marketing. Po jedenácti letech odešla z ryze české firmy do francouzského koncernu Lafarge a po fůzi na českém trhu se stala zaměstnancem koncernu Saint-Gobain Weber Terranova a pracovala na pozici obchodně marketingového managera. Raab Karcher Staviva náleží do téhož francouzského koncernu Saint-Gobain. Raab Karcher Staviva tvoří se svými pětapadesáti prodejními místy v současnosti nejrozsáhlejší a nejdostupnější síť v Čechách i na Moravě. Nabídka stavebnin činí úctyhodných šedesát tisíc položek, z nichž většina je k dispozici ihned v prodejnách. Po dvanácti letech působení na českém trhu se tato firma rozrostla z nevelké distribuční společnosti vzniklé ze zprivatizovaného státního podniku Staviva v největšího hráče na trhu stavebnin. KONTAKTY RAAB KARCHER STAVIVA adresa: Pod Můstkem 884 Rudná, Tel.: Fax: Dnes patří Raab Karcher Staviva do světového koncernu Saint-Gobain, který je největším prodejcem obkladů a dlažeb v Evropě s ročním prodejem 90 milionů m 2. V rámci vlastní strategie na českém trhu koupil Saint Gobain společnost W.A.W a obchodní značku A- Keramika, a tak významně rozšířil specializovaný sortiment. Ve všech oblastech existují firmy trojího typu: ty, co přispívají k tomu, aby se něco dělo, ty, které sledují, co se děje a ty, které se diví, co se stalo, prozrazuje ředitelka pro obchod a marketing společnosti Raab Karcher Staviva Jana Kotrchová a dodává: chci zastupovat vždy první typ firmy a vedle nej- větší ekonomické síly, kterou na trhu Raab Karcher Staviva, a.s. rozhodně má, budu určovat směr hodný leadera trhu se stavebním materiálem ve všech směrech. Podstatnou charakteristikou spolupráce se společností Raab Karcher Staviva je jistota v zaplacení faktur všem dodavatelům, kterou garantuje systémem pojištění jak stavebních firem, tak i developerských projektů i svou ekonomickou silou. Třebaže je společnost Raab Karcher Staviva spojována především s prodejem stavebních materiálů pro hrubou stavbu, nový projekt 'obklady a dlažby' prozrazuje orientaci i na vnitřní stavbu. Tím však výčet nových aktivit zdaleka nekončí. Novou kolekci pro stavbu plotových, opěrných i dělících zdí, schodišť, teras, chodníků a dalších zpevněných ploch v podobě desítek druhů dlažeb včetně zahradního mobiliáře naleznou zákazníci v originálním venkovním areálu Galabau v Českých Budějovicích. Exkluzivní koupelnové centrum v Butovicích Nové specializované koupelnové centrum Décocéram, které se nachází v Galerii Butovice, otevřela společnost Raab Karcher letos v březnu. Takřka na čtyřech stovkách metrů čtverečních jsou k vidění desítky typů dlažeb, obkladů, sanity, vodovodních baterií 18 LAFARGE 03/2005