3. Evropský sociální model

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. Evropský sociální model"

Transkript

1 In: POTUŽÁKOVÁ, Z., Trh práce v evropském kontextu, Liberec: TUL, Evropský sociální model Evropský sociální model je jedno ze specifik, které odlišuje Evropu od ostatních center světové ekonomiky. Na model můžeme pohlížet jako na soubor hodnot, vycházející z křesťanské tradice Evropy jako např. demokracie, solidarita, rovnost, nediskriminace aj. Dále lze ale na systém nahlížet jako na politický koncept, ve kterém se stát neomezuje své působení jen politickou a ekonomickou dimenzi a ve kterém je klíčová i dimenze sociální, která zpětně garantuje politickou a ekonomickou stabilitu státu Evropský sociální model a jeho reforma O evropských státech hovoříme jako o welfare states 1, které se postupně vyvíjely v poválečném období. Mezi jeho hlavní atributy patří vysoký stupeň sociální ochrany, snižování příjmových disparit a sociální dialog. V praxi se tedy projevuje silnou úlohou státu v sociální oblasti, poskytování rozmanitých veřejných služeb (penze, zdravotnictví, školství, podpora v nezaměstnanosti) v gesci státu. Pro ilustraci uveďme, v roce 2009 činily výdaje na důchody v EU-27 téměř 12% HDP, na zdravotnictví téměř 8% HDP a na vzdělávání 5% HDP. Výdaje veřejných rozpočtů současně tvořily 50% HDP, přičemž v členských státech EU-15 tento objem spíše přesahovaly 2. Výše zmíněné tři položky tedy tvoří polovinu fiskálních výdajů, přičemž první dvě budou kvůli stárnutí populace v budoucnu dále narůstat. Z hlediska hodnotového ukotvení modelu je klíčová solidarita, která se projevuje daňovou progresí na příjmové stránce modelu. Ta prostřednictvím veřejných výdajů sociálního charakteru, snižuje příjmové 1 Atributy evropského sociálního modelu považujeme v dalším textu za charakteristické znaky welfare states v Evropě, které se sice liší šíří, nikoliv svým pojetím. 2 [ ]

2 rozdíly a generuje sociální stabilitu společnosti. V roce 2009 tvořily rozpočtové příjmy v EU-27 průměrně 44% HDP 3. Ačkoliv se model vyvíjel po celé poválečné období, jeho základní komponenty byly definovány koncem 50. let a zejména v 60. letech. I přes desetiletí trvající proces evropské integrace, jehož počátky sahají rovněž do konce 50. let, ale jednotlivé členské státy EU dodnes vykazují rozdílnou šíři welfare states. Příčinou je v první řadě rozdílné pojetí sociální politiky, které se především na základě socioekonomického vývoje v minulosti transformovala do různých forem tzv. evropského sociálního modelu. Průkopníky v definování odlišností welfare states byli Marshall 4 a Titmuss 5. Za přelomovou ale považujeme práci Esping-Andersena 6, který typy welfare states definoval podle vztahu mezi státem, trhem a rodinou. Tyto tři typy modelu jsou liberální, konzervativní a sociálně demokratický režim, později k nim přibyl i středomořský. Nejvolnější vztahy panují v modelu liberálním (V. Británie, Irsko), kde se sociální politika soustředí jen na pomoc nejpotřebnějším a zdůrazňuje se zodpovědnost jedince za svůj osud. Tomu odpovídá relativně malá daňová zátěž, malá angažovanost státu v ekonomice a flexibilita pracovně právních vztahů. Pomoc státu potřebným je proto na poměrně nízké úrovni a nereflektuje předchozí výši příspěvků jedince do systému. Protipólem je pak sociálně demokratický režim (Švédsko, Dánsko, Finsko) s univerzalistickou tendencí a nejširším a nejpropracovanějším pojetím sociální politiky, garantujícím i plnou zaměstnanost. Na ní je vzhledem k finanční náročnosti model zároveň silně závislý. Dalšími typickými znaky modelu je tradičně i politika rovných příležitostí a priorita vzdělané populace. Model středomořský (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko) je charakterizován menší propracovaností, většími sociálními rozdíly a 3 [ ] 4 MARSHALL, T. H. (1950), Citizenship and Social Class 5 TITMUSS, R. M. (1958), Essays on Welfare State 6 ESPING-ANDERSEN, G. (1990), The Three Worlds of Welfare Capitalism

3 přetrvávající silnou úlohou rodiny, která do jisté míry nahrazuje welfare state. V tomto systému rodinný původ jedince značně ovlivňuje jeho budoucí profesní život a zařazení do příjmové a společenské vrstvy, povolání se do velké míry dědí. Model je silně ovlivněný katolickým učením, které se původně projevovalo tradiční dělbou rolí v rodině a malým zapojením žen na trhu práce. Model konzervativní (Německo, Francie, Rakousko, Nizozemí, Belgie, Lucembursko) je aplikován v nejlidnatějších členských státech EU a týká se tak značného podílu evropské populace. Pro něj je cha rakteristická prevence sociálních problémů, která je účinnější než jejich řešení. Pomoc státu reflektuje výši předchozích příspěvků do systému, čemuž odpovídají i vysoké odvody sociálního pojištění. Cílem modelu je vysoká míra sociální ochrany a zaměstnanosti. Svůj vliv měla i zde církev (katolické učení), která v původní podobě preferovala tradiční dělbu práce v rodině. Další alternativní členění 7 evropského sociálního modelu je na model anglosaský (tj. liberální), severský (tj. sociálně demokratický), kontinentální (tj. konzervativní) a jihoevropský (tj. středomořský). Toto členění bylo v souvislosti s pádem železné opony a rozšířením EU na východ rozšířeno o model středoevropský a východoevropský. V obou případech se jedná o kombinaci již existujících prvků z ostatních modelů. V prvním případě převažují prvky modelu konzervativního a v druhém modelu liberálního. Specifikem postkomunistických modelů byl fakt, že stát při jejich vytváření současně zmenšoval svoji roli v ekonomice, což je opačný proces než u všech předchozích modelů, kde role státu v ekonomice kontinuálně rostla. Od 50. let minulého století se ale situace ve světové ekonomice i v Evropě změnila, na což by měly reagovat i výše zmíněné modely. Změnu vnitřních i vnějších faktorů, které determinují fungování modelu, si budeme i lustrovat na vývoji indikátorů států aplikující konzervativní model (resp. kontinentální). Státy s tímto modelem tvoří jádro EU a až na Rakousko jsou i zakládajícími státy EHS. 7 Viz př. SAPIR, A. (2006) nebo ALBER, J. (2010)

4 Nejprve se zaměříme na faktory, které umožňovaly fungování původního konzervativního modelu. Jeho základy byly vytvořeny převážně v 60. letech. Pro toto období jsou charakteristická vysoká tempa růstu, vysoká míra zaměstnanosti a nízká míra nezaměstnanosti. Zároveň se konkurence EHS omezovala kvůli bipolárnímu rozdělení světa pouze na USA a Japonsko. Na trhu práce panovala v této době vysoká míra ochrany před propuštěním, mnohaleté a plné úvazky a ekonomická neaktivita velké části žen produktivní generace. Díky přebytkovým rozpočtům, nízké nezaměstnanosti a kratší délce dožití rostla velkorysost sociální politiky a objem výdajů na ni. Politika zaměstnanosti byla převáženě pasivní a soustředila se na vyplácení podpory v nezaměstnanosti, která se odvíjela od předchozích příjmů. Z ekonomického hlediska můžeme první dvě dekády evropské integrace označit za více než úspěšné. Pro ilustraci, mezi roky se zvýšil HDP na obyvatele v Německu z 50% na 90 % HDP na obyvatele v USA, ve Francii z 53% na 78% a v Itálii dokonce z 40% na 70% 8. Tento markantní vzestup HDP byl doprovázen vzestupem životní úrovně, téměř plnou zaměstnaností a nízkou mírou nezaměstnanosti na úrovni nezaměstnanosti frikční. Právě tyto faktory měly hlavní vliv na liberalizační a integrační tendence v EHS v prvních dvou dekádách. Z demografického hlediska silně převažovala v tomto období předproduktivní generace nad postproduktivní. Poměr předproduktivní generace vůči produktivní ( young age dependency ratio) byl v roce 1960 v Německu 31%, ve Francii 42% a v Nizozemí dokonce 49%. Analogicky old age dependency ratio bylo v uvedených zemích 17%, 18%, respektive 14%. Dalším podstatným aspektem byly nízké ceny surovin, které začaly narůstat až po ropných šocích v 70. tých letech. Ačkoliv ropné šoky byly jednou z příčin přesunu k úspornějším technologickým postupům, snížil y 8 BAILY, M. N., KIRKEGAARD, J. F. (2004), str. 13

5 ziskovost evropské průmyslové produkce a to paralelně s růstem nákladů na pracovní sílu. Období 50. a 60. let lze proto vnímat jako výjimečné, kdy došlo k synergickému efektu několika faktorů, stimulující hospodářský růst evropských ekonomik. Jednalo se tedy o jedinečnou kombinaci, která se ale pravděpodobně již nebude opakovat. Ani v krizových 70. letech ale nezpůsobily vnější nebo vnitřní faktory hlubší změny v sociálních modelech. Za nový jev můžeme ale označit počátek ekologických iniciativ, které se v další dekádě přetavily v politické strany. Vznikl tak tlak vytvoření ekologické politiky a ochrany životního prostředí, což představovalo další výdajovou položku veřejných financí. V důsledku krizí se zvýšila míra nezaměstnanosti a ekonomiky se začaly zadlužovat. Demografický vývoj byl ale nadále stabilní s větším podílem předproduktivní generace. Ještě na počátku 80. let byla míra nezaměstnanosti ve státech kontinentálního modelu na úrovni 4-6%. Ekonomiky sice začaly vykazovat deficity rozpočtu, míra zadlužení v poměru k HDP se ale pohybovala ve výši 13% v Německu, 25% v Nizozemí a 29% ve Francii. Belgie již v této době nicméně měla hrubý veřejný dluh ve výši 50% HDP 9. V osmdesátých letech se situace mírně zlepšila. Jednalo se o dekádu ve znamení odklonu od keynesiánské politiky, která do té doby ve státech kontinentálního modelu převažovala. Tomu nasvědčovaly i výsledky voleb v těchto státech. Například v Německu zvítězili křesťanští demokraté, kteří pod vládou kancléře Kohla snížili daňovou zátěž podnikům. Došlo i k omezení výdajů sociálního charakteru. Nizozemsko začalo aplikovat tzv. polder model, který vymanil zemi z ekonomických problémů a zajistil na stabilní hospodářský růst na příští dvě desetiletí. Dalším faktorem, který zlepšil situaci, byl celkový vývoj světové ekonomiky, která se zejména v druhé polovině této dekády vypořádala s důsledky 9 [ ]

6 ropných šoků. Míra nezaměstnanosti nicméně již neklesla na úroveň z období počátku 70. let. Za zlomové období považujeme léta devadesátá. Kromě globalizační ch tendencí, dynamizace tvorby a zanikání pracovních míst a využití informačních technologií, ze kterých těžila japonská a zejména americká ekonomika, se zvýšil počet hráčů ve světové ekonomice o státy s levnou pracovní silou. EU tedy konkurovalo, stejně jako desetiletí předtím, Japonsko a USA v oblasti technologicky a znalostně náročných produktů. EU musela čelit nově čelit i Číně a Indii, které disponují nízko kvalifikovanou pracovní sílu s výrazně nižšími mzdovými požadavky než pracovníci evropští. Další ohnisko konkurenčních ekonomik se objevilo v bezprostředním předpolí EU-15 a to v post-komunistických státech s levnou a poměrně dobře kvalifikovanou pracovní silou. Míra nezaměstnanosti v EU následkem těchto změn po celá devadesátá léta kontinuálně stoupala. V Německu a ve Francii se pohybovala na konci 90. let na hranici 10%. Současně se změnil poměr mezi předproduktivní a postproduktivní generací. Zatímco podíl první skupiny kontinuálně klesal, podíl druhé vzrostl. Měřeno indikátorem old age dependency ratio v Německu na 30%, ve Francii na 25% a v Nizozemsku na 22%. Počet dětí na ženu se zároveň klesl 1,3-1,4 dítěte na ženu, tedy hluboko hranici zaručující stabilní demografický vývoj. Zároveň pokleslo tempo hospodářského růstu a bylo doprovázené poklesem zaměstnanosti a růstem nezaměstnanosti. Podíl sociálních výdajů na HDP v ekonomikách s kontinentálním modelem vzrostl mezi rokem 1980 a 2000 z 22 % na 28 % HDP. Důsledkem výše uvedených faktorů byl na konci 90. let byl hrubý veřejný dluh v těchto ekonomikách v průměrné výši 57% 10 HDP. Analogicky s poklesem zaměstnanosti, tempa růstu a nárůstem nezaměstnanosti začaly rovněž narůstat výdaje sociálního charakteru. Dle OECD vzrostly mezi roky 1980 a 2000 sociální výdaje v Německu z 22% na 10 [ ]

7 27% HDP, ve Francii 23% na 28% HDP. Ve Švédsku tvořily v polovině 90. let dokonce 32% HDP. Pro porovnání, v USA byl mezi roky ve výši cca 15-17% HDP, v Japonsku vzrostly ve stejném období na 17% HDP 11. Nárůst těchto výdajů se sice odehrál i mimo Evropu, podíl těchto výdajů byl ale o po jejich růstu nižší než v evropských welfare states, což vytvářelo tlak na veřejné rozpočty a přispívalo k zadlužování evropských států. EU si byla vědoma potřeby modernizace evropského sociálního modelu již na počátku 90. let o čem svědčí i publikování Zelené knihy o evropské sociální politice v roce O rok později následovala Bílá kniha o evropské sociální politice. Zde byla akcentována potřeba přeměny solidarity v EU z pasivní na aktivní s cílem předejít sociální exkluzi 12. Ta byla považována za stále rostoucí hrozbu, jelikož se na okraj společnosti začaly dostávat větší sociální skupiny, především mladí, ženy či handicapovaní. Tento přesun měl opět za následek rostoucí náklady sociálního modelu. V roce 2000 byl zahájen Evropský proces sociálního začleňování, který ale stejně jako Lisabonská strategie, využíval metodu OMC, otevřenou metodu koordinace. Členské státy, stejně jako v případě Lisabonské strategie, každoročně vypracovávaly Národní akční plány. Vzhledem ke značným rozdílům v pojetí sociální politiky v jednotlivých členských státech ale opět hodně záleželo na prioritách jednotlivých států při realizaci opatření, které měly sociálnímu začleňování napomoci. Co se týče ekonomického vývoje po roce 2000, ten byl pro EU a tudíž i pro stabilizaci evropského sociálního modelu příznivý. Mezi roky 2002 a 2008 se díky příznivým vnějším podmínkám podařilo zvýšit zaměstnanost a snížit zaměstnanost ve všech ekonomikách konzervativního modelu, ale zadlužení Německa a Francie rostlo. Veřejný dluh se výrazně snížil pouze v Belgii, kde ale ještě v roce 2002 překračoval hranici 100% HDP, 11 [ ] 12 Více viz. KOTÝNKOVÁ, M. (2008), Trh práce na přelomu tisíciletí

8 k mírnému poklesu zadlužení došlo v Rakousku i Nizozemí. Vývoj tedy naznačoval jistu stabilizaci situace a udržitelnost modelu. Celosvětová ekonomická krize, spojená i s krizí finanční v roce 2008 ale ukončila předchozí pozitivní trend. V evropských welfare states nastala nová situace. Veřejný dluh dále rostl při rostoucích požadavcích na výdaje sociálního charakteru ze strany elektorátu. Události z let 2010 a 2011 navíc naznačují, že veřejné dluhy nelze pouze kumulovat a že ochota finančních trhů půjčovat má limity. Tab. č. 3.1 Původní a nové faktory ovlivňující udržitelnost evropského sociálního modelu Původní (Welfare) Nové (Workfare) Ek. vysoká míra nižší míra zaměstnanosti charakteristika zaměstnanosti vyšší míra nezaměstnanosti nízká míra nižší tempa růstu HDP nezaměstnanosti deficitní fiskální systém vysoká tempa růstu HDP stabilní (či nedeficitní) fiskální systém Demografie stabilní demograficky stárnutí populace vývoj delší délka dožití a kratší délka dožití a přítomnost na trhu práce pracovní život Konkurence konkurence převážně od USA, Japonska navíc konkurence Číny, Indie, EU-10 konkurence u technologicky vyspělých konkurence i u produktů s nižší přidanou hodnotou produktů Trh práce pasivní politika zaměstnanosti aktivní politika zaměstnanosti vysoká míra ochrany před propouštěním snížení míry ochrany před propuštěním jedno zaměstnání po celý život více profesí za život plné a současně částečné pouze plné úvazky úvazky zaměstnanost zejména vstup žen na trh práce Sociální politika mužů velkorysá nezkoumala tolik důvody ani délku čerpání sociální pomoci selektivní zkoumá důvody čerpání, omezování doby nároku na pomoc Cena zdrojů levné nerostné suroviny vysoké ceny nerostných surovin Pramen: Vl. zpracování na základě ESPING-ANDERSEN, G. (1990), SAPIR, A. (2006) Prvky původního a současného evropského sociálního modelu shrnuje tabulka č Je tedy patrné, že změna parametrů modelu bude pro jeho dlouhodobé zachování nezbytná. Současně je nutné ale udržet silný sociální akcent modelu s mnoha bezplatnými službami poskytovanými

9 státem. Ten se v průběhu poválečného vývoje stal pro občany jeho samozřejmou komponentou. O tom svědčí i definice evropského sociálního modelu ze summitu Evropské rady v Nice: Evropský sociální model je charakterizován především jako systém, který nabízí vysokou úroveň sociálního zabezpečení a je si vědom významu sociálního dialogu a služeb obecného zájmu. V dnešní době je založen, i přes rozmanitost sociálních systémů jednotlivých členských států, na společných hodnotách. 13 Společnými hodnotami jsou kromě solidarity a demokracie, individualismus či rovnost před zákonem, což odlišuje evropské hodnoty od hodnot v jiných kulturách. Státy jsou ale již od 90. let kvůli proměně externích i interních faktorů nuceny stimulovat příjmy do rozpočtů, které by snížily deficity rozpočtů, jinými slovy zvýšit počet přispěvatelů. Zde je patrná vazba mezi fiskální stabilitou a pracovním trhem, který generuje příjmy, následně i ekonomický růst, který determinuje i sociální stabilitu. Můžeme zde tedy hovořit o posunu od welfare state k tzv. workfare state 14. Ten si můžeme charakterizovat jako stát blahobytu s širokou škálou sociálních služeb a současně vysokou mírou zaměstnanosti, umožňující ufinancovatelnost těchto služeb ze státních rozpočtů. Ve workfare state hraje významnou roli politika zaměstnanosti, která má za cíl motivovat ke vstupu na pracovní trh co největší podíl populace. Pojem workfare state se začal objevovat již v polovině 90. let (např. Giddens 15, Torfig 16, či Schmid 17 ), kdy novým prvkem je donucovací, respektive aktivační funkce sociální ochrany. Jedná se tedy o transformaci welfare state na aktivující a kooperativní stát blahobytu, který zdůrazňuje preventivní aspekt politiky sociální ochrany. 13 EUROPEAN COUNCIL (2000), Nice European Council Presidency Conclusion 7-10 December 2000, dostupný na: r1.%20ann.en0.htm [ ] 14 Viz. KVIST, J., PLOUGH, N. (2003) 15 GIDDENS, A. (1998), A Third Way. The Renewal of Social Demacracy 16 TORFIG, J. (1999), Towards a Schumpeterian Workfare Postnational Regime: Path-Shaping and Path-Dependency in Danish Welfare State Reform 17 SCHMID, G. (1996), Reform der Arbeitsmarktpolitk. Von fürsorgenden Wohlfahrtstaat zum kooperativen Sozialstaat

10 Trhy práce jsou pod tlakem nových podmínek pružnější, zahrnující větší podíl práceschopné populace. Sociální systémy zvýhodňují, převážně výší sociálních dávek, ty nezaměstnané, kteří mají snahu o zvýšení své kvalifikace či aktivně hledají pracovní místo před těmi, kteří tyto snahy nevyvíjí. Ačkoliv je koncept workfare state známý již od řadu let, je jeho realizace i v dnešní době často obtížně prosaditelná. Příčinou je relativně dlouhá tradici welfare state v mnoha členských státech EU a nechuť velké části elektorátu k reformám podmiňující využívání sociálních služeb aktivizací příjemců těchto služeb. Řada evropských států v minulosti své sociální modely byla ale schopná úspěšně reformovat. Model liberální byl reformován v 80. letech ve Velké Británii. Ta období labouristické vlády vykazovala rysy spíše kontinentálního modelu. Thatcherismus, zahrnující privatizaci, snížení moci odborů, reformu sociálního systému a liberalizaci podnikatelského prostředí navrátil britské ekonomice rysy anglosaského systému. Rovněž Irsko reformovalo svoji ekonomiku i sociální model na počátku 90. let pod taktovkou strany Fianna Fail, která zůstala u vlády až do roku Reformy proběhly v 90. letech rovněž ve všech skandinávských státech a byly charakterizované poklesem objemu sociálních výdajů při zachování sociální stability. Státy aplikující tento dlouhodobě dosahují vysoké míry zaměstnanosti, nižší míry nezaměstnanosti a vyššího počtu dět í na ženu. Jejich trhy práce jsou zároveň flexibilnější než ve státech kontinentálního nebo jihoevropského modelu. Jak je patrné z obrázku č. 3.1, podíl sociálních výdajů na HDP zůstává v severských státech poměrně vysoký, podstatná je ale proveditelnost jejich snížení. Je tedy zřejmé, že akceptovatelnější budou opatření skandinávských ekonomik, jejichž sociální model je kontinentálnímu i jihoevropskému podobnější. Z obrázku dále vyplývá, že ačkoliv mají jednotlivé modely odlišné výchozí nastavení, dochází po roce 2000 ke sbližování podílu sociálních výdajů na HDP.

11 Obr. č. 3.1 Podíl sociálních výdajů na HDP, v %, jednotlivé soc. modely Pramen: ALBER, J. (2010), str. 11 Zatímco od 90. let se podíl sociálních výdajů na HDP ve skandinávských ekonomikách snížil, v kontinentálních státech (zde Německo, Francie, Rakousko, Belgie) vzrostl. Po roce 2000 tento typu výdajů a po roce 2006 se liší pouze minimálně. Rovněž v anglosaských státech podíl sociálních výdajů na HDP v posledním desetiletí vzrostl a v roce 2008 již převyšoval 22%. Sociální výdaje se ve středoevropských státech se pohybují mezi 16% HDP na Slovenku přes 19% HDP v ČR a Polsku po 23% HDP v Maďarsku 18. Dosud tedy nedosahují šíře ani kontinentálního natož severského modelu, což nicméně neznamená, že jsou tyto výdaje vždy alokovány optimálně. Dlouhodobým trendem ve všech sociálních modelech je ale nárůst podílu tohoto typu výdajů na HDP. V roce 2008 byl sociálních výdajů podíl ve Francii (30,8%) dokonce vyšší než ve Švédsku (29,4%), známého z dřívějších období jako nejštědřejší sociální systém v Evropě. Stejně tak Finsko vydalo na tuto oblast v roce 26%, v porovnání s téměř 28% v Německu 19. Mezi roky 1999 a 2008 Švédsko snížilo hrubý veřejný dluh z 64% na 38% HDP, Dánsko z 58% na 34% a Finsko z 45% na 34%. Ačkoliv ve všech 18 [ ] 19 [ ]

12 státech hrubý veřejný dluh následkem krize vzrostl, pohybuje se i v roce 2010 mezi 38-48%, tedy hluboko pod průměrem EU 20. Z těchto dat vyplývá efektivnější alokace sociálních výdajů v severských státech, které dosahují při stejném objemu financí nižší nezaměstnanosti, vyšší zaměstnanosti a vyššího počtu dětí na ženu než je typické pro ekonomiky konzervativního modelu. Z hlediska budoucího vývoje evropského sociálního modelu považujeme za pozitivní fakt, že situace v jednotlivých sociálních modelech nemusí být statická a neměnná. V sedmdesátých letech platila za tzv. nemocného muže Evropy Velká Británie, které vrátily prosperitu až reformy Margaret Thatcherové. Na konci sedmdesátých let se diskutovalo o Dutsch desease v Nizozemí, které provedlo v 80. a 90. letech zásadní reformy a pro které se synonymem stal již výše zmíněný polder model. V 90. letech se s ekonomickými problémy potýkaly skandinávské ekonomiky, jejichž reformy včetně reforem sociálního systému jsou momentálně ostatním členským státům EU dávány za vzor. Na počátku minulé dekády se sousední Německo potýkalo se slabým ekonomickým růstem a počet nezaměstnaných byl nejvyšší od hospodářské krize. Aktuálně je Německo ekonomickým motorem Evropské unie a jeho míra nezaměstnanosti je díky tzv. Hartzovým reformám na velmi nízkých hodnotách. V dalších podkapitolách se proto zaměříme na modernizace severského sociálního modelu, které vyústily i ve zlepšení na trzích práce. Severské státy reformy v 90. letech, což umožňuje hodnocení jejích dopadů. Rovněž byly schopny snížit svůj veřejný dluh a zachovat sociální stabilitu, což může být pro ostatní členské státy EU inspirativní. Dále se zaměříme na dopady Hartzových reforem v Německu, které byly provedeny v minulé dekádě a které spolu s dalšími opatřeními snížily míru nezaměstnanosti. Pro ČR je Německo nejdůležitější obchodní partner, pojetí sociálního modelu je navíc bližší než v případě skandinávských ekonomik. 20 a225&tableselection=1 [ ]

13

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Extending Opportunities: How Active Social Policy Can Benefit Us All

Extending Opportunities: How Active Social Policy Can Benefit Us All Extending Opportunities: How Active Social Policy Can Benefit Us All Summary in Czech Rozšiřování příležitostí: Jak nám všem může prospět aktivní sociální politika Přehled v českém jazyce Ekonomický růst

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD.

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Cíl prezentace 1. Zaměřit pozornost na ekonomické změny, především privatizaci

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková Vysoká škola ekonomická v Praze Trh práce na přelomu tisíciletí Magdalena Kotýnková 2006 OBSAH Předmluva 9 1 Sodálně-politický kontext Evropské unie 13 1.1 Vzájemné působení hospodářské a sociální politiky

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU?

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Ing. Petr Zahradník, MSc. EU Office České spořitelny a New York University, člen EuroTeam při Evropské komisi Vědeckopopularizační

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví.

Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví. Obsah Úvod... 6 1 Struktura světového pojistného trhu... 7 2 Vývoj na světových trzích v posledním desetiletí... 11 2.1 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V LETECH 1998-2007... 12 2.2 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V ROCE 2007, POROVNÁNÍ

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Světová ekonomika. Postavení České republiky v Evropské unii

Světová ekonomika. Postavení České republiky v Evropské unii Světová ekonomika Postavení České republiky v Evropské unii Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou.

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. EKONOMICKÁ REFORMA V EVROPĚ, ÚNOR 2002 - SHRNUTÍ REALIZACE EVROPSKÉHO POTENCIÁLU Aby Evropa fungovala Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. Bílá kniha

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7

Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7 Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7 6. Fiskální disciplína Severský model: charakteristiky 1. Vysoká míra přerozdělování, rozsáhlý systém sociální péče, vysoká celková daňová kvóta, vysoká míra vyrovnávání

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl)

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl) Zahraniční obchod s vínem České republiky (III.a - rok 211) V roce 211 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 29 nebyla

Více