3. Evropský sociální model

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. Evropský sociální model"

Transkript

1 In: POTUŽÁKOVÁ, Z., Trh práce v evropském kontextu, Liberec: TUL, Evropský sociální model Evropský sociální model je jedno ze specifik, které odlišuje Evropu od ostatních center světové ekonomiky. Na model můžeme pohlížet jako na soubor hodnot, vycházející z křesťanské tradice Evropy jako např. demokracie, solidarita, rovnost, nediskriminace aj. Dále lze ale na systém nahlížet jako na politický koncept, ve kterém se stát neomezuje své působení jen politickou a ekonomickou dimenzi a ve kterém je klíčová i dimenze sociální, která zpětně garantuje politickou a ekonomickou stabilitu státu Evropský sociální model a jeho reforma O evropských státech hovoříme jako o welfare states 1, které se postupně vyvíjely v poválečném období. Mezi jeho hlavní atributy patří vysoký stupeň sociální ochrany, snižování příjmových disparit a sociální dialog. V praxi se tedy projevuje silnou úlohou státu v sociální oblasti, poskytování rozmanitých veřejných služeb (penze, zdravotnictví, školství, podpora v nezaměstnanosti) v gesci státu. Pro ilustraci uveďme, v roce 2009 činily výdaje na důchody v EU-27 téměř 12% HDP, na zdravotnictví téměř 8% HDP a na vzdělávání 5% HDP. Výdaje veřejných rozpočtů současně tvořily 50% HDP, přičemž v členských státech EU-15 tento objem spíše přesahovaly 2. Výše zmíněné tři položky tedy tvoří polovinu fiskálních výdajů, přičemž první dvě budou kvůli stárnutí populace v budoucnu dále narůstat. Z hlediska hodnotového ukotvení modelu je klíčová solidarita, která se projevuje daňovou progresí na příjmové stránce modelu. Ta prostřednictvím veřejných výdajů sociálního charakteru, snižuje příjmové 1 Atributy evropského sociálního modelu považujeme v dalším textu za charakteristické znaky welfare states v Evropě, které se sice liší šíří, nikoliv svým pojetím. 2 [ ]

2 rozdíly a generuje sociální stabilitu společnosti. V roce 2009 tvořily rozpočtové příjmy v EU-27 průměrně 44% HDP 3. Ačkoliv se model vyvíjel po celé poválečné období, jeho základní komponenty byly definovány koncem 50. let a zejména v 60. letech. I přes desetiletí trvající proces evropské integrace, jehož počátky sahají rovněž do konce 50. let, ale jednotlivé členské státy EU dodnes vykazují rozdílnou šíři welfare states. Příčinou je v první řadě rozdílné pojetí sociální politiky, které se především na základě socioekonomického vývoje v minulosti transformovala do různých forem tzv. evropského sociálního modelu. Průkopníky v definování odlišností welfare states byli Marshall 4 a Titmuss 5. Za přelomovou ale považujeme práci Esping-Andersena 6, který typy welfare states definoval podle vztahu mezi státem, trhem a rodinou. Tyto tři typy modelu jsou liberální, konzervativní a sociálně demokratický režim, později k nim přibyl i středomořský. Nejvolnější vztahy panují v modelu liberálním (V. Británie, Irsko), kde se sociální politika soustředí jen na pomoc nejpotřebnějším a zdůrazňuje se zodpovědnost jedince za svůj osud. Tomu odpovídá relativně malá daňová zátěž, malá angažovanost státu v ekonomice a flexibilita pracovně právních vztahů. Pomoc státu potřebným je proto na poměrně nízké úrovni a nereflektuje předchozí výši příspěvků jedince do systému. Protipólem je pak sociálně demokratický režim (Švédsko, Dánsko, Finsko) s univerzalistickou tendencí a nejširším a nejpropracovanějším pojetím sociální politiky, garantujícím i plnou zaměstnanost. Na ní je vzhledem k finanční náročnosti model zároveň silně závislý. Dalšími typickými znaky modelu je tradičně i politika rovných příležitostí a priorita vzdělané populace. Model středomořský (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko) je charakterizován menší propracovaností, většími sociálními rozdíly a 3 [ ] 4 MARSHALL, T. H. (1950), Citizenship and Social Class 5 TITMUSS, R. M. (1958), Essays on Welfare State 6 ESPING-ANDERSEN, G. (1990), The Three Worlds of Welfare Capitalism

3 přetrvávající silnou úlohou rodiny, která do jisté míry nahrazuje welfare state. V tomto systému rodinný původ jedince značně ovlivňuje jeho budoucí profesní život a zařazení do příjmové a společenské vrstvy, povolání se do velké míry dědí. Model je silně ovlivněný katolickým učením, které se původně projevovalo tradiční dělbou rolí v rodině a malým zapojením žen na trhu práce. Model konzervativní (Německo, Francie, Rakousko, Nizozemí, Belgie, Lucembursko) je aplikován v nejlidnatějších členských státech EU a týká se tak značného podílu evropské populace. Pro něj je cha rakteristická prevence sociálních problémů, která je účinnější než jejich řešení. Pomoc státu reflektuje výši předchozích příspěvků do systému, čemuž odpovídají i vysoké odvody sociálního pojištění. Cílem modelu je vysoká míra sociální ochrany a zaměstnanosti. Svůj vliv měla i zde církev (katolické učení), která v původní podobě preferovala tradiční dělbu práce v rodině. Další alternativní členění 7 evropského sociálního modelu je na model anglosaský (tj. liberální), severský (tj. sociálně demokratický), kontinentální (tj. konzervativní) a jihoevropský (tj. středomořský). Toto členění bylo v souvislosti s pádem železné opony a rozšířením EU na východ rozšířeno o model středoevropský a východoevropský. V obou případech se jedná o kombinaci již existujících prvků z ostatních modelů. V prvním případě převažují prvky modelu konzervativního a v druhém modelu liberálního. Specifikem postkomunistických modelů byl fakt, že stát při jejich vytváření současně zmenšoval svoji roli v ekonomice, což je opačný proces než u všech předchozích modelů, kde role státu v ekonomice kontinuálně rostla. Od 50. let minulého století se ale situace ve světové ekonomice i v Evropě změnila, na což by měly reagovat i výše zmíněné modely. Změnu vnitřních i vnějších faktorů, které determinují fungování modelu, si budeme i lustrovat na vývoji indikátorů států aplikující konzervativní model (resp. kontinentální). Státy s tímto modelem tvoří jádro EU a až na Rakousko jsou i zakládajícími státy EHS. 7 Viz př. SAPIR, A. (2006) nebo ALBER, J. (2010)

4 Nejprve se zaměříme na faktory, které umožňovaly fungování původního konzervativního modelu. Jeho základy byly vytvořeny převážně v 60. letech. Pro toto období jsou charakteristická vysoká tempa růstu, vysoká míra zaměstnanosti a nízká míra nezaměstnanosti. Zároveň se konkurence EHS omezovala kvůli bipolárnímu rozdělení světa pouze na USA a Japonsko. Na trhu práce panovala v této době vysoká míra ochrany před propuštěním, mnohaleté a plné úvazky a ekonomická neaktivita velké části žen produktivní generace. Díky přebytkovým rozpočtům, nízké nezaměstnanosti a kratší délce dožití rostla velkorysost sociální politiky a objem výdajů na ni. Politika zaměstnanosti byla převáženě pasivní a soustředila se na vyplácení podpory v nezaměstnanosti, která se odvíjela od předchozích příjmů. Z ekonomického hlediska můžeme první dvě dekády evropské integrace označit za více než úspěšné. Pro ilustraci, mezi roky se zvýšil HDP na obyvatele v Německu z 50% na 90 % HDP na obyvatele v USA, ve Francii z 53% na 78% a v Itálii dokonce z 40% na 70% 8. Tento markantní vzestup HDP byl doprovázen vzestupem životní úrovně, téměř plnou zaměstnaností a nízkou mírou nezaměstnanosti na úrovni nezaměstnanosti frikční. Právě tyto faktory měly hlavní vliv na liberalizační a integrační tendence v EHS v prvních dvou dekádách. Z demografického hlediska silně převažovala v tomto období předproduktivní generace nad postproduktivní. Poměr předproduktivní generace vůči produktivní ( young age dependency ratio) byl v roce 1960 v Německu 31%, ve Francii 42% a v Nizozemí dokonce 49%. Analogicky old age dependency ratio bylo v uvedených zemích 17%, 18%, respektive 14%. Dalším podstatným aspektem byly nízké ceny surovin, které začaly narůstat až po ropných šocích v 70. tých letech. Ačkoliv ropné šoky byly jednou z příčin přesunu k úspornějším technologickým postupům, snížil y 8 BAILY, M. N., KIRKEGAARD, J. F. (2004), str. 13

5 ziskovost evropské průmyslové produkce a to paralelně s růstem nákladů na pracovní sílu. Období 50. a 60. let lze proto vnímat jako výjimečné, kdy došlo k synergickému efektu několika faktorů, stimulující hospodářský růst evropských ekonomik. Jednalo se tedy o jedinečnou kombinaci, která se ale pravděpodobně již nebude opakovat. Ani v krizových 70. letech ale nezpůsobily vnější nebo vnitřní faktory hlubší změny v sociálních modelech. Za nový jev můžeme ale označit počátek ekologických iniciativ, které se v další dekádě přetavily v politické strany. Vznikl tak tlak vytvoření ekologické politiky a ochrany životního prostředí, což představovalo další výdajovou položku veřejných financí. V důsledku krizí se zvýšila míra nezaměstnanosti a ekonomiky se začaly zadlužovat. Demografický vývoj byl ale nadále stabilní s větším podílem předproduktivní generace. Ještě na počátku 80. let byla míra nezaměstnanosti ve státech kontinentálního modelu na úrovni 4-6%. Ekonomiky sice začaly vykazovat deficity rozpočtu, míra zadlužení v poměru k HDP se ale pohybovala ve výši 13% v Německu, 25% v Nizozemí a 29% ve Francii. Belgie již v této době nicméně měla hrubý veřejný dluh ve výši 50% HDP 9. V osmdesátých letech se situace mírně zlepšila. Jednalo se o dekádu ve znamení odklonu od keynesiánské politiky, která do té doby ve státech kontinentálního modelu převažovala. Tomu nasvědčovaly i výsledky voleb v těchto státech. Například v Německu zvítězili křesťanští demokraté, kteří pod vládou kancléře Kohla snížili daňovou zátěž podnikům. Došlo i k omezení výdajů sociálního charakteru. Nizozemsko začalo aplikovat tzv. polder model, který vymanil zemi z ekonomických problémů a zajistil na stabilní hospodářský růst na příští dvě desetiletí. Dalším faktorem, který zlepšil situaci, byl celkový vývoj světové ekonomiky, která se zejména v druhé polovině této dekády vypořádala s důsledky 9 [ ]

6 ropných šoků. Míra nezaměstnanosti nicméně již neklesla na úroveň z období počátku 70. let. Za zlomové období považujeme léta devadesátá. Kromě globalizační ch tendencí, dynamizace tvorby a zanikání pracovních míst a využití informačních technologií, ze kterých těžila japonská a zejména americká ekonomika, se zvýšil počet hráčů ve světové ekonomice o státy s levnou pracovní silou. EU tedy konkurovalo, stejně jako desetiletí předtím, Japonsko a USA v oblasti technologicky a znalostně náročných produktů. EU musela čelit nově čelit i Číně a Indii, které disponují nízko kvalifikovanou pracovní sílu s výrazně nižšími mzdovými požadavky než pracovníci evropští. Další ohnisko konkurenčních ekonomik se objevilo v bezprostředním předpolí EU-15 a to v post-komunistických státech s levnou a poměrně dobře kvalifikovanou pracovní silou. Míra nezaměstnanosti v EU následkem těchto změn po celá devadesátá léta kontinuálně stoupala. V Německu a ve Francii se pohybovala na konci 90. let na hranici 10%. Současně se změnil poměr mezi předproduktivní a postproduktivní generací. Zatímco podíl první skupiny kontinuálně klesal, podíl druhé vzrostl. Měřeno indikátorem old age dependency ratio v Německu na 30%, ve Francii na 25% a v Nizozemsku na 22%. Počet dětí na ženu se zároveň klesl 1,3-1,4 dítěte na ženu, tedy hluboko hranici zaručující stabilní demografický vývoj. Zároveň pokleslo tempo hospodářského růstu a bylo doprovázené poklesem zaměstnanosti a růstem nezaměstnanosti. Podíl sociálních výdajů na HDP v ekonomikách s kontinentálním modelem vzrostl mezi rokem 1980 a 2000 z 22 % na 28 % HDP. Důsledkem výše uvedených faktorů byl na konci 90. let byl hrubý veřejný dluh v těchto ekonomikách v průměrné výši 57% 10 HDP. Analogicky s poklesem zaměstnanosti, tempa růstu a nárůstem nezaměstnanosti začaly rovněž narůstat výdaje sociálního charakteru. Dle OECD vzrostly mezi roky 1980 a 2000 sociální výdaje v Německu z 22% na 10 [ ]

7 27% HDP, ve Francii 23% na 28% HDP. Ve Švédsku tvořily v polovině 90. let dokonce 32% HDP. Pro porovnání, v USA byl mezi roky ve výši cca 15-17% HDP, v Japonsku vzrostly ve stejném období na 17% HDP 11. Nárůst těchto výdajů se sice odehrál i mimo Evropu, podíl těchto výdajů byl ale o po jejich růstu nižší než v evropských welfare states, což vytvářelo tlak na veřejné rozpočty a přispívalo k zadlužování evropských států. EU si byla vědoma potřeby modernizace evropského sociálního modelu již na počátku 90. let o čem svědčí i publikování Zelené knihy o evropské sociální politice v roce O rok později následovala Bílá kniha o evropské sociální politice. Zde byla akcentována potřeba přeměny solidarity v EU z pasivní na aktivní s cílem předejít sociální exkluzi 12. Ta byla považována za stále rostoucí hrozbu, jelikož se na okraj společnosti začaly dostávat větší sociální skupiny, především mladí, ženy či handicapovaní. Tento přesun měl opět za následek rostoucí náklady sociálního modelu. V roce 2000 byl zahájen Evropský proces sociálního začleňování, který ale stejně jako Lisabonská strategie, využíval metodu OMC, otevřenou metodu koordinace. Členské státy, stejně jako v případě Lisabonské strategie, každoročně vypracovávaly Národní akční plány. Vzhledem ke značným rozdílům v pojetí sociální politiky v jednotlivých členských státech ale opět hodně záleželo na prioritách jednotlivých států při realizaci opatření, které měly sociálnímu začleňování napomoci. Co se týče ekonomického vývoje po roce 2000, ten byl pro EU a tudíž i pro stabilizaci evropského sociálního modelu příznivý. Mezi roky 2002 a 2008 se díky příznivým vnějším podmínkám podařilo zvýšit zaměstnanost a snížit zaměstnanost ve všech ekonomikách konzervativního modelu, ale zadlužení Německa a Francie rostlo. Veřejný dluh se výrazně snížil pouze v Belgii, kde ale ještě v roce 2002 překračoval hranici 100% HDP, 11 [ ] 12 Více viz. KOTÝNKOVÁ, M. (2008), Trh práce na přelomu tisíciletí

8 k mírnému poklesu zadlužení došlo v Rakousku i Nizozemí. Vývoj tedy naznačoval jistu stabilizaci situace a udržitelnost modelu. Celosvětová ekonomická krize, spojená i s krizí finanční v roce 2008 ale ukončila předchozí pozitivní trend. V evropských welfare states nastala nová situace. Veřejný dluh dále rostl při rostoucích požadavcích na výdaje sociálního charakteru ze strany elektorátu. Události z let 2010 a 2011 navíc naznačují, že veřejné dluhy nelze pouze kumulovat a že ochota finančních trhů půjčovat má limity. Tab. č. 3.1 Původní a nové faktory ovlivňující udržitelnost evropského sociálního modelu Původní (Welfare) Nové (Workfare) Ek. vysoká míra nižší míra zaměstnanosti charakteristika zaměstnanosti vyšší míra nezaměstnanosti nízká míra nižší tempa růstu HDP nezaměstnanosti deficitní fiskální systém vysoká tempa růstu HDP stabilní (či nedeficitní) fiskální systém Demografie stabilní demograficky stárnutí populace vývoj delší délka dožití a kratší délka dožití a přítomnost na trhu práce pracovní život Konkurence konkurence převážně od USA, Japonska navíc konkurence Číny, Indie, EU-10 konkurence u technologicky vyspělých konkurence i u produktů s nižší přidanou hodnotou produktů Trh práce pasivní politika zaměstnanosti aktivní politika zaměstnanosti vysoká míra ochrany před propouštěním snížení míry ochrany před propuštěním jedno zaměstnání po celý život více profesí za život plné a současně částečné pouze plné úvazky úvazky zaměstnanost zejména vstup žen na trh práce Sociální politika mužů velkorysá nezkoumala tolik důvody ani délku čerpání sociální pomoci selektivní zkoumá důvody čerpání, omezování doby nároku na pomoc Cena zdrojů levné nerostné suroviny vysoké ceny nerostných surovin Pramen: Vl. zpracování na základě ESPING-ANDERSEN, G. (1990), SAPIR, A. (2006) Prvky původního a současného evropského sociálního modelu shrnuje tabulka č Je tedy patrné, že změna parametrů modelu bude pro jeho dlouhodobé zachování nezbytná. Současně je nutné ale udržet silný sociální akcent modelu s mnoha bezplatnými službami poskytovanými

9 státem. Ten se v průběhu poválečného vývoje stal pro občany jeho samozřejmou komponentou. O tom svědčí i definice evropského sociálního modelu ze summitu Evropské rady v Nice: Evropský sociální model je charakterizován především jako systém, který nabízí vysokou úroveň sociálního zabezpečení a je si vědom významu sociálního dialogu a služeb obecného zájmu. V dnešní době je založen, i přes rozmanitost sociálních systémů jednotlivých členských států, na společných hodnotách. 13 Společnými hodnotami jsou kromě solidarity a demokracie, individualismus či rovnost před zákonem, což odlišuje evropské hodnoty od hodnot v jiných kulturách. Státy jsou ale již od 90. let kvůli proměně externích i interních faktorů nuceny stimulovat příjmy do rozpočtů, které by snížily deficity rozpočtů, jinými slovy zvýšit počet přispěvatelů. Zde je patrná vazba mezi fiskální stabilitou a pracovním trhem, který generuje příjmy, následně i ekonomický růst, který determinuje i sociální stabilitu. Můžeme zde tedy hovořit o posunu od welfare state k tzv. workfare state 14. Ten si můžeme charakterizovat jako stát blahobytu s širokou škálou sociálních služeb a současně vysokou mírou zaměstnanosti, umožňující ufinancovatelnost těchto služeb ze státních rozpočtů. Ve workfare state hraje významnou roli politika zaměstnanosti, která má za cíl motivovat ke vstupu na pracovní trh co největší podíl populace. Pojem workfare state se začal objevovat již v polovině 90. let (např. Giddens 15, Torfig 16, či Schmid 17 ), kdy novým prvkem je donucovací, respektive aktivační funkce sociální ochrany. Jedná se tedy o transformaci welfare state na aktivující a kooperativní stát blahobytu, který zdůrazňuje preventivní aspekt politiky sociální ochrany. 13 EUROPEAN COUNCIL (2000), Nice European Council Presidency Conclusion 7-10 December 2000, dostupný na: r1.%20ann.en0.htm [ ] 14 Viz. KVIST, J., PLOUGH, N. (2003) 15 GIDDENS, A. (1998), A Third Way. The Renewal of Social Demacracy 16 TORFIG, J. (1999), Towards a Schumpeterian Workfare Postnational Regime: Path-Shaping and Path-Dependency in Danish Welfare State Reform 17 SCHMID, G. (1996), Reform der Arbeitsmarktpolitk. Von fürsorgenden Wohlfahrtstaat zum kooperativen Sozialstaat

10 Trhy práce jsou pod tlakem nových podmínek pružnější, zahrnující větší podíl práceschopné populace. Sociální systémy zvýhodňují, převážně výší sociálních dávek, ty nezaměstnané, kteří mají snahu o zvýšení své kvalifikace či aktivně hledají pracovní místo před těmi, kteří tyto snahy nevyvíjí. Ačkoliv je koncept workfare state známý již od řadu let, je jeho realizace i v dnešní době často obtížně prosaditelná. Příčinou je relativně dlouhá tradici welfare state v mnoha členských státech EU a nechuť velké části elektorátu k reformám podmiňující využívání sociálních služeb aktivizací příjemců těchto služeb. Řada evropských států v minulosti své sociální modely byla ale schopná úspěšně reformovat. Model liberální byl reformován v 80. letech ve Velké Británii. Ta období labouristické vlády vykazovala rysy spíše kontinentálního modelu. Thatcherismus, zahrnující privatizaci, snížení moci odborů, reformu sociálního systému a liberalizaci podnikatelského prostředí navrátil britské ekonomice rysy anglosaského systému. Rovněž Irsko reformovalo svoji ekonomiku i sociální model na počátku 90. let pod taktovkou strany Fianna Fail, která zůstala u vlády až do roku Reformy proběhly v 90. letech rovněž ve všech skandinávských státech a byly charakterizované poklesem objemu sociálních výdajů při zachování sociální stability. Státy aplikující tento dlouhodobě dosahují vysoké míry zaměstnanosti, nižší míry nezaměstnanosti a vyššího počtu dět í na ženu. Jejich trhy práce jsou zároveň flexibilnější než ve státech kontinentálního nebo jihoevropského modelu. Jak je patrné z obrázku č. 3.1, podíl sociálních výdajů na HDP zůstává v severských státech poměrně vysoký, podstatná je ale proveditelnost jejich snížení. Je tedy zřejmé, že akceptovatelnější budou opatření skandinávských ekonomik, jejichž sociální model je kontinentálnímu i jihoevropskému podobnější. Z obrázku dále vyplývá, že ačkoliv mají jednotlivé modely odlišné výchozí nastavení, dochází po roce 2000 ke sbližování podílu sociálních výdajů na HDP.

11 Obr. č. 3.1 Podíl sociálních výdajů na HDP, v %, jednotlivé soc. modely Pramen: ALBER, J. (2010), str. 11 Zatímco od 90. let se podíl sociálních výdajů na HDP ve skandinávských ekonomikách snížil, v kontinentálních státech (zde Německo, Francie, Rakousko, Belgie) vzrostl. Po roce 2000 tento typu výdajů a po roce 2006 se liší pouze minimálně. Rovněž v anglosaských státech podíl sociálních výdajů na HDP v posledním desetiletí vzrostl a v roce 2008 již převyšoval 22%. Sociální výdaje se ve středoevropských státech se pohybují mezi 16% HDP na Slovenku přes 19% HDP v ČR a Polsku po 23% HDP v Maďarsku 18. Dosud tedy nedosahují šíře ani kontinentálního natož severského modelu, což nicméně neznamená, že jsou tyto výdaje vždy alokovány optimálně. Dlouhodobým trendem ve všech sociálních modelech je ale nárůst podílu tohoto typu výdajů na HDP. V roce 2008 byl sociálních výdajů podíl ve Francii (30,8%) dokonce vyšší než ve Švédsku (29,4%), známého z dřívějších období jako nejštědřejší sociální systém v Evropě. Stejně tak Finsko vydalo na tuto oblast v roce 26%, v porovnání s téměř 28% v Německu 19. Mezi roky 1999 a 2008 Švédsko snížilo hrubý veřejný dluh z 64% na 38% HDP, Dánsko z 58% na 34% a Finsko z 45% na 34%. Ačkoliv ve všech 18 [ ] 19 [ ]

12 státech hrubý veřejný dluh následkem krize vzrostl, pohybuje se i v roce 2010 mezi 38-48%, tedy hluboko pod průměrem EU 20. Z těchto dat vyplývá efektivnější alokace sociálních výdajů v severských státech, které dosahují při stejném objemu financí nižší nezaměstnanosti, vyšší zaměstnanosti a vyššího počtu dětí na ženu než je typické pro ekonomiky konzervativního modelu. Z hlediska budoucího vývoje evropského sociálního modelu považujeme za pozitivní fakt, že situace v jednotlivých sociálních modelech nemusí být statická a neměnná. V sedmdesátých letech platila za tzv. nemocného muže Evropy Velká Británie, které vrátily prosperitu až reformy Margaret Thatcherové. Na konci sedmdesátých let se diskutovalo o Dutsch desease v Nizozemí, které provedlo v 80. a 90. letech zásadní reformy a pro které se synonymem stal již výše zmíněný polder model. V 90. letech se s ekonomickými problémy potýkaly skandinávské ekonomiky, jejichž reformy včetně reforem sociálního systému jsou momentálně ostatním členským státům EU dávány za vzor. Na počátku minulé dekády se sousední Německo potýkalo se slabým ekonomickým růstem a počet nezaměstnaných byl nejvyšší od hospodářské krize. Aktuálně je Německo ekonomickým motorem Evropské unie a jeho míra nezaměstnanosti je díky tzv. Hartzovým reformám na velmi nízkých hodnotách. V dalších podkapitolách se proto zaměříme na modernizace severského sociálního modelu, které vyústily i ve zlepšení na trzích práce. Severské státy reformy v 90. letech, což umožňuje hodnocení jejích dopadů. Rovněž byly schopny snížit svůj veřejný dluh a zachovat sociální stabilitu, což může být pro ostatní členské státy EU inspirativní. Dále se zaměříme na dopady Hartzových reforem v Německu, které byly provedeny v minulé dekádě a které spolu s dalšími opatřeními snížily míru nezaměstnanosti. Pro ČR je Německo nejdůležitější obchodní partner, pojetí sociálního modelu je navíc bližší než v případě skandinávských ekonomik. 20 a225&tableselection=1 [ ]

13

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou.

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. EKONOMICKÁ REFORMA V EVROPĚ, ÚNOR 2002 - SHRNUTÍ REALIZACE EVROPSKÉHO POTENCIÁLU Aby Evropa fungovala Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. Bílá kniha

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR)

Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR) Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR) M a r t i n Š t ě p á n e k MPSV, Odbor sociálního pojištění 20. března 2008 Eurocentrum Praha, Jungmanova 24, Praha1 Obsah přednášky Malé úvodní zamyšlení o důchodové

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková

Vysoká škola ekonomická v Praze. Trh práce na přelomu. tisíciletí. Magdalena Kotýnková Vysoká škola ekonomická v Praze Trh práce na přelomu tisíciletí Magdalena Kotýnková 2006 OBSAH Předmluva 9 1 Sodálně-politický kontext Evropské unie 13 1.1 Vzájemné působení hospodářské a sociální politiky

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7

Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7 Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7 6. Fiskální disciplína Severský model: charakteristiky 1. Vysoká míra přerozdělování, rozsáhlý systém sociální péče, vysoká celková daňová kvóta, vysoká míra vyrovnávání

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Speciální analýza. Doporučení EK: Snižte korupci. Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor. Doporučení. Doporučení EK: Snižte korupci

Speciální analýza. Doporučení EK: Snižte korupci. Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor. Doporučení. Doporučení EK: Snižte korupci Tomáš Kozelský Speciální analýza Červenec 215 Doporučení EK: čení EK: Snižte korupci Doporučení ní EK: Snižte korupci Doporučení EK: Snižte korup Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor EK: Snižte korupci

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

ČESKÉ REPUBLIKY a SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÉ UKAZATELE

ČESKÉ REPUBLIKY a SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÉ UKAZATELE VYBRANÉ UKAZATELE SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY a MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Kapitoly: 1. Ekonomika 2. Zadluženost 3. Daně 4. Sociální systém 5. Zdravotnictví 6. Vzdělávání Plzeň únor 2011 zpracoval:

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA DŮCHODOVÁ REFORMA VÝZVA I NEBEZPEČÍ SENÁT 24. března 2011 odborný seminář www.proalt.cz ZÁKLADNÍ TEZE ProAlt

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008

REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008 REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008 PROGRAM DNEŠNÍ PREZENTACE Zdravotnictví jako součást hospodářské politiky Fáze a důvody reformy zdravotnictví Opatření v oblasti

Více

Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition. Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005

Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition. Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005 Education at a Glance: OECD Indicators 2005 Edition Summary in Czech Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD ročník 2005 Přehled v českém jazyce Vzdělání a celoživotní vzdělávání hrají klíčovou roli

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

POTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST

POTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST POTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST Ondřej Nývlt, Ivana Vitoulová Abstrakt Článek poukazuje na potenciál trhu práce v České republice. Ukazuje možné rezervy, kdy některé skupiny obyvatel velmi

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Nezaměstnanost ve státech EU

Nezaměstnanost ve státech EU Říjen 2013 Speciální analýzy Nezaměstnanost ve státech EU Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Budějovická 1518/13a,b 140 00 Praha 4 tel.: +420 956 718 012 fax: +420

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004 NÁVRH ZPRÁVY o sociální situaci v Evropské unii (2004/2190(INI)) Výbor pro zaměstnanost a sociální

Více

Péče o děti v daňových systémech

Péče o děti v daňových systémech Péče o děti v daňových systémech Jaroslav Vostatek Workshop CESTA VŠFS 17. 6. 2015 Osnova Fiskalizacedětských dávek Modely zdanění osobních příjmů vč. navazujících dětských dávek Liberální modely Konzervativní

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Finance a příležitosti obcí 2007

Finance a příležitosti obcí 2007 Finance a příležitosti obcí 2007 Karlovarský kraj 4.5.2007 Ing. Luděk ekonom konzultant, specialista na veřejnou správu projektový manažer dle standardů IPMA Motto: Štěstí tvého života záleží na druhu

Více

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005 Summary in Czech Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005 Přehled v českém jazyce Stručný souhrn Pokračuje dlouhodobé směřování k

Více

LONGTERM TREND OF INDEX OF AGING AND DEPENDENCY RATIO IN THE DEVELOPED COUNTRIES. Lucie Vítková

LONGTERM TREND OF INDEX OF AGING AND DEPENDENCY RATIO IN THE DEVELOPED COUNTRIES. Lucie Vítková DLOUHODOBÝ VÝVOJ INDEXU STÁŘÍ A INDEXU EKONOMICKÉ ZÁVISLOSTI VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH LONGTERM TREND OF INDEX OF AGING AND DEPENDENCY RATIO IN THE DEVELOPED COUNTRIES Lucie Vítková Abstract Paper turns to longterm

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA

Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA ACTIVE A.G.E. Urbact II Tematická síť Dokument: Návrh Místního akčního plánu Vytvořeno: 20. ledna 2010 Originál: Česky Obsah 1. Úvod...- 2-2. Praha: město

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

Health at a Glance: Europe 2010

Health at a Glance: Europe 2010 Health at a Glance: Europe 2010 Summary in Czech Přehled v českém jazyce HEALTH AT GLANCE: EUROPE 2010 ISBN 978-92-64-090309 OECD 2010 1 Shrnutí V posledních desetiletích dosáhly evropské země významného

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC Vydáno: AUDITOR spol. s r. o., 30. 3. 2012 Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC - Dvojnásobný nárůst v zemích BRIC - V mnoha evropských zemích stále

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

AKTUÁLNÍ SITUACE VE STAVEBNICTVÍ EFEKTIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ ENB DOPORUČENÍ PRO MSK

AKTUÁLNÍ SITUACE VE STAVEBNICTVÍ EFEKTIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ ENB DOPORUČENÍ PRO MSK AKTUÁLNÍ SITUACE VE STAVEBNICTVÍ EFEKTIVNÍ NÁSTROJE SNIŽOVÁNÍ ENB DOPORUČENÍ PRO MSK Tisková konference Ostrava 7. 10. 2013 Ing. Pavel Ševčík viceprezident SPS v ČR STAVEBNÍPRODUKCE PROPADODROKU2008 2

Více

Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015

Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015 www.pwc.com/hospitality Ekonomický výhled evropského hotelnictví 2014 a 2015 Obsah 1 2 3 4 Jaký byl rok 2013? Výhled pro 2014 a 2015 Trendy Výhled ekonomiky, cestovního ruchu a kapacit 2 Jaký byl rok 2013?

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Analýza struktury exportu služeb. Zpracoval: odbor vnitřního trhu a služeb EU

Analýza struktury exportu služeb. Zpracoval: odbor vnitřního trhu a služeb EU Analýza struktury exportu služeb Zpracoval: odbor vnitřního trhu a služeb EU aktualizováno k listopadu 2007 Úvod... 3 I. Úloha služeb v zahraničním obchodě ČR... 4 I.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Průzkum ManpowerGroup

Průzkum ManpowerGroup Průzkum ManpowerGroup Praha, 9. června 2015 Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky 10. ročníku každoročního průzkumu ManpowerGroup Nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, který se zaměřuje

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Klíčová slova: Populační projekce, stárnutí populace, biologické generace, ekonomické generace.

Více

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více