Plán péče o. na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Trojská na období Zpracoval HUTUR - občanské sdružení 1 & NT Naturam 2 kontaktní osoby Oldřich Čížek 1 & Jan Šamata

2 2

3 OBSAH 1. Základní identifikační a popisné údaje Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost...5 k soustavě Natura Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany současný stav Společenstva Druhy Dlouhodobý cíl péče Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Ochrana přírody Rekreace a sport Těžba nerostných surovin Jiné způsoby využívání Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Rekreace a sport Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Péče o nelesní pozemky Péče o rostliny péče o živočichy Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Nelesní pozemky Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu

4 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam mapových listů Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval

5 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 706 Kategorie: přírodní památka Název: Trojská Kategorie IUCN: řízená rezervace 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Vydal: Hlavní město Praha Vyhláška č: 17/2002 Dne: Starší právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Vydal: Národní výbor hlavního města Prahy Vyhláška č: 4/1982 Dne: Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: Hlavní město Praha obec s rozšířenou působností třetího stupně: Praha- Trója obec: Praha- Trója katastrální území: Trója národní park: - Ne chráněná krajinná oblast: - Ne jiný typ chráněného území: - Ne Natura 2000 Ne ptačí oblast: - Ne evropsky významná lokalita: Ne Přírodní park: Draháň- Trója- vyhl. č Sb.HMP 5

6 Orientační mapa s vyznačením území 6

7 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Tab. Seznam parcel v ZCHÚ

8 Tab. Soupis parcel v ochranném pásmu 8

9 Tab. Soupis vlastníků parcel v OP ZCHÚ 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ OP Způsob využití ZCHÚ plocha v 0,0000 plocha v 0,0000 pozemku plocha v 0,0000 ha ha ha trvalé travní 0,7775 porosty orná půda 1,8632 ostatní zemědělské pozemky 1,3503 ostatní plochy 1,2583 0,3242 neplodná půda 0,4927 ostatní způsoby 0,7656 využití plocha celkem 1,2583 4,3152 9

10 1.6 Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Společenstva teplomilných pastvin a křovin na výchozech břidlic šáreckého souvrství (spodní ordovik) s výskytem vzácných druhů hmyzu Hlavní předmět ochrany současný stav Společenstva Z botanického hlediska se jedná o nepříliš bohaté společenstvo teplomilných trávníků (Hrčka 2008) se zástupci např Bromus erectus,, Festuca rupicola či Stachys recta, s vtroušenými teplomilnými keři (Prunus spinosa, Crategeus sp.). Údajný výskyt vzácnějších druhů plevelů se nepodařilo ověřit. ZCHÚ je lemováno na části hranic křovinami, které tvoří jeho přirozenou hranici název společenstva podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) Teplomilné trávníky až stepního cca 90% Teplomilné trávníky se vtroušenými charakteru s vtroušenými keři křovinami, zaujímají převážnou část obou ploch ZCHÚ. Lemové křoviny cca 10% Křovité porosty na hranicích PP tvořené zejména hlohem a trnkou Druhy název druhu aktuální stupeň popis biotopu druhu početnost ohrožení nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2008) Achillea cf. setacea- nelze C3 Výsluná suchá stanoviště řebříček štětinolistý objektivně odhadnout 10

11 Achillea panonica, řebříček panonský Anagalis foemina drchnička modrá Aster linorys (L) hvězdnice zlatovlásek (zlatovlásek obecný) Hypochaeris glabra prasetník lysý Melica transsilvanicastrdivka sedmihradská Nonea pulla - pipla osmahlá Potentilla arenaria - mochna písečná Potentilla recta - mochna přímá Prunus spinóza- trnka obecná Pseudolysimachion spicatum, - rozrazil klasnatý Pyrus pyraster - hrušeň polnička Rosa Gallica, - růže galská ojediněle C3 Kamenitá a suchá stanoviště ojediněle C3 Roste na polích chudých na humus nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout Na celé ploše ZCHÚ nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout lemová společenstva nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout keře po celé ploše území O, C3 květnaté okraje polí (druh ve společenstvu plevelů), KO, C1 Suchá stanoviště C4a Na výslunných suchchých stráních C4 Suchá slunná stanoviště, pastviny C4a Kamenitá a suchá stanoviště C4a Výslunné kamenité stráně, strmé svahy C4a Výslunné křovinaté stráně C4a Roste převážně na slunných stráních,na skalnatých svazích C4a roste ve světlých lesích, na výslunných stráních a pastvinách C3 Suchá sluná místa, pastviny 11

12 Thymus pannonicus, -- - Hlavně C4a suché stráně, stepi mateřídouška panonská v horní části ZCHÚ Thymus preacox, ---- nelze C4a na výslunných suchých kamenitých Mateřídouška časná objektivně stráních, odhadnout Trifolium alpestre, nelze C4a kamenité výslunné stráně, - jetel alpínský objektivně odhadnout Veronica dilenii nelze C4a Suchá sluná kamenitá místa - rozrazil ladní objektivně odhadnout, Veronica teucrium Roztroušeně C4a Výslunné meze a stráně -rozrazil ožankový na celé ploše Cryptocephalus nelze CR Xerotermy, stepi, schaefferi objektivně odhadnout Psylliodes instabilis nelze EN Osluněné kamenité stráně, objektivně odhadnout Bombus hypnorum - nelze O v dutinách stromů, louky čmelák rokytový objektivně odhadnout Bombus lucorum- nelze O louky, stepi čmelák hájový objektivně odhadnout Bombus pascuorum- nelze O suchá sluná místa čmelák polní objektivně odhadnout Bombus terrestris- nelze O louky, okraje lesů, pole Čmelák zemní objektivně odhadnout 12

13 Bombus vestalis Lacerta agilis ještěrka obecná Anguis fragilis - slepýš křehlý nelze objektivně odhadnout O louky, pole ojediněle SO osluněné kamenité stráně, meze, náspy Jeden jedinec SO lesy, lesostepi, v horní části 13

14 1.7 Dlouhodobý cíl péče Cílem by mělo být zachování diverzity druhů a jejich abundancí, zejména xerotermních organismů. Znovuzavedením zde v minulosti realizovaného hospodaření, jako je pastva a seč by mělo dojít k obnově stepi s roztroušenými dřevinami. Při hospodaření je nutné zohlednit změny v okolní krajině a management nastavit tak, aby byl co nejvíce časově a prostorově heterogenní. 14

15 .2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Trojská vyhlášená v roce 1982 na rozloze 1.25 ha se nachází ve dvou částech na svahu s jihovýchodní expozicí nad ulicí Nad Trójou se stejnojmennou tramvajovou zastávkou v městské části Trója v Praze. Jedná se o prudkou stráň jejíž nejnižší bod se nachází v nadmořské výšce 212 a nejvyšší 260 m.n.m. Jihozápadní zhruba dvoutřetinová část, je od zbytku oddělena plochou tvořenou jednou parcelou z větší části hustě zarostlou křovitou vegetací, která není zahrnuta do památky, autorům z neznámého důvodu, jelikož má plocha stejný charakter jako PP ZCHÚ náleží do teplé klimatické oblasti. Podle Mülerova mapování (1720) se v oblasti PP pěstovala vinná réva. Zda to bylo přímo na svahu v nynější ulici nad Trójou nelze s jistotou říci. V době prvního až třetího Josefského mapování bylo území celé stráně s největší pravděpodobností využíváno jako pastvina a později i jako ovocný sad. V druhé polovině 20 století stráň postupně zarůstala keři. Celá Trója patří do tzv. Šáreckého souvrství. Podklad lokality je tvořen prvohorními břidlicemi, které vznikly v ordoviku. V hlinitopísčitém pokryvu se nachází velké množství drobných úlomků. V těsné blízkosti PP prochází 40 až 50 m mocný pruh kyselých i bazických vulkanických horniny Území patří do Řipského bioregionu a fytogeograficky do dolního Povltaví. Jednotlivé průzkumy na území probíhaly ve větší míře od osmdesátých let (např. Strejček). Mnoho poznatků však přinesl průzkum lokality z roku 2000 související se stavbou metra (Farkač, 2000) Botanická charakteristika je z velké části dána expozicí svahu, na kterém se ZCHÚ nachází a v současnosti pak zásahy (odstranění křovin v posledních letech) Stepní společenstva reprezentují druhy jako sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá dále zde nalezneme čistec přímý a se vzácnějších druhů řebříček panonský, mateřídoušku panonskou a mateřídoušku časnou. Po odstranění křovin jsou udávány plevele např. drchnička modrá a černucha rolní. Obě plochy jsou částečně odděleny od okolí lemem, tvořeným křovinami. Ze zoologického hlediska se jedná o velmi cenné území, kde díky mikroklimatickým podmínkám přežívají vzácné druhy např vosička Ceratepyris fuscipennis (jediný známý výskyt v ČR a Cleptes aerosus, která lze jinak nalézt až na jižní Moravě. Při průzkumu v roce 15

16 2000 bylo nalezeno 68 druhů ploštic, 184 druhů blanokřídlých, 418 druhů motýlů a 138 druhů brouků ( zdroj: 16

17 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu Aster linorys (L) hvězdnice zlatovlásek (zlatovlásek obecný) Hypochaeris glabra prasetník lysý Bombus lucorumčmelák hájový Bombus pascuorumčmelák polní Bombus terrestris- Čmelák zemní Bombus vestalis Lacerta agilis ještěrka obecná Anguis fragilis - slepýš křehlý aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2008) nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout nelze objektivně odhadnout kategorie popis biotopu druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O květnaté okraje polí (druh ve společenstvu plevelů), KO Suchá stanoviště O louky, stepi O suchá sluná místa O louky, okraje lesů, pole O louky, pole ojediněle SO osluněné kamenité stráně, meze, náspy Jeden jedinec SO lesy, lesostepi, v horní části 17

18 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Ochrana přírody Území bylo vyhlášeno v roce 1982 a vyhláška pak byla v roce 2002 upravena, při managementových zásazích z posledních let byly z území postupně odstraňovány křoviny a prováděno sečení v pruzích po vrstevnici, přičemž část plochy zůstala nepokosená. Na hranicích území jsou hustě v dostačující míře osazeny sloupky se státním znakem Na některých sloupcích je navíc i tabule s informacemi o území a dokonce i o prováděném managementu s vysvětlením jeho principu Myslivost V současné době není znán žádný významný vliv myslivosti na území Rekreace a sport Území patrně nebylo v minulosti výrazněji navštěvováno veřejností a využíváno k rekreaci a ke sportu. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy PP Trojská se nachází v Přírodním parku Draháň- Trója. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Rekreace a sport Z hrany a horní části ZCHÚ je pěkný výhled na Prahu, a proto tato místa občas slouží jako piknikoviště I když dle soudu zpracovatelů PP, nemá tato činnost na území přímo vliv, zůstávájí po ní v PP odpadky. Pěšina, kterou by si lidé podle informací ze stránek magistrátu zkracovali cestu na tramvaj, nebyla nalezena a vzhledem k obtížně průchodným křovinám v dolní části území, se tak již patrně neděje. 18

19 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o nelesních pozemcích Teplomilné trávníky s vtroušenými keři Viz Mapa B, Plocha 1 a 2 Obě plochy mají podobný charakter a liší se spíše podílem keřů, který je větší na ploše 2, na které jsou i staré ovocné stromy. Z keřů se zde vyskytují zástupci převážně Cratageus sp. a Rosa sp. Na suchém stanovišti se převažuje Bromus erectus doplněný dalšími převážně teplomilnými druhy Centaurea jacea, Arrhenatherum elatius, Aegopodium podagraria, Astragalus glycyphylloides, Avenella flexuosa, Calamagrostis epigejos, Dianthus carthusianorum. Mezi vzácnější druhy patří např. Achillea pannonica, Anagallis foemina, Aster linosyris, Nonea pulla Lemové křoviny Porosty keřů na okrajích přírodní památky, které tvoří převážně Prunus spinosa, Crategeus sp., vtroušeny jsou hlavně ve spodní části Fraxinus excelsior, acer campestre a acer pseudoplatanus 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V MZCHÚ bylo v posledních letech přistoupeno k radikálnímu odstraňování křovin postupně na obou plochách i k mozaikovitému kosení. Tyto zásahy měli pozitivní vliv na teplomilná společenstva. Management by bylo vhodné rozšířit kromě kosení o pastvu popř. vypalování na malých plochách. Území je v terénu dobře označeno, dva sloupky na horní hraně rezervace je však třeba, opravit a doplnit o tabuli se státním znakem. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vzhledem k předmětu ochrany je prioritní zachování xerotermních organismů vázaných na stepi s roztroušenými dřevinami obhospodařovaných pastvou a sečí. Tyto zájmy, spočívající v potlačování sukcese, jsou vzhledem k charakteru okolní krajiny prioritní a měly by být nadřazeny ochraně organismů pozdějších sukcesních stádií. V MZCHÚ ani v jejím OP nebyly zjištěny druhy takovýchto stanovišť, které by bylo nutné při péči o území upřednostnit. 19

20 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ RÁMCOVÉ ZÁSADY PÉČE O ÚZEMÍ NEBO ZÁSADY JEHO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ PÉČE O NELESNÍ POZEMKY Podle biotopů a rozdělení MZCHÚ a současného stavu stanovišť jsme území rozdělili do dvou dílčích ploch se souborem základních typů managementů. Plocha 1 - východní část chráněného území (viz mapa B) Jedná se o plochu s ojediněle rostoucími dřevinami Rosa sp., Crataegus sp.. Zapojení bylinného patra je místy menší. Jde o plochy kde byla v posledních letech aplikována seč, přičemž bylo část vegetace neposekána. Na ploše by měl pokračovat stávající management, který bude spočívat v seči jednou ročně (vi. - vii). Posekána bude přibližně 1/2 až 2/3 plochy, stařina bude ponechána přes zimu, v dalším roce budou přednostně podle stejného klíče sekány neposekaná místa. Posečená biomasa bude vždy odstraněna mimo plochu. Plocha 2 - západní část chráněného území (viz mapa B) Jedná se o plochu s roztroušeně rostoucími ovocnými dřevinami a dále s Crataegus sp, Rosa sp. Zapojení bylinného patra je místy menší. Jde o plochy kdy bylo v posledních letech provedeno vyřezání dřevin. Na ploše bude realizován management, který bude spočívat v seči jednou ročně (vi. - vii.). Posekána bude přibližně 1/2 až 2/3 plochy, stařina bude ponechána přes zimu, v dalším roce budou přednostně podle stejného klíče sekány neposekaná místa. Posečená biomasa bude vždy odstraněna mimo plochu. Je možné zvážit snížení množství dřevin o cca ¼ PÉČE O ROSTLINY Vzhledem k charakteru chráněných stanovišť lze říci, že navrhované zásahy budou prospěšné pro zájmové druhy. Realizace plánu péče tedy neohrozí, ale naopak zlepší podmínky, xerotermních druhů organizmů (viz kap. 2.1). Management je navržen tak, aby byla nejen zachována, ale aby se mohla zvýšit diverzita stanovišť. Na území nejsou v současné době problémy s invazivními druhy. Realizací PP se nepředpokládá změna tohoto stavu. Nicméně, po vyřezání dřevin v minulých letech na ploše 2, které je spojeno s osluněním substrátu a uvolněním živin z nahromaděných sedimentů je 20

21 vhodné sledovat stav a vývoj vegetace. V případě rozvoje nežádoucích (nitrofilních) druhů, provést modifikaci managemntu, která bude spočívat v intenzivnější seči. Zásahy jsou řešeny v kapitolách a PÉČE O ŽIVOČICHY Vzhledem k charakteru chráněných stanovišť lze říci, že navrhované zásahy budou prospěšné pro zájmové druhy. Realizace plánu péče tedy neohrozí, ale naopak zlepší podmínky, zejména xerotermních druhů organizmů (viz kap. 2.1). Management je navržen tak, aby byla nejen zachována, ale aby se zvýšila diverzita stanovišť. Na území nejsou v současné době problémy s invazivními druhy. Realizací PP se nepředpokládá změna tohoto stavu. Zásahy jsou řešeny v kapitolách a PODROBNÝ VÝČET NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A ČINNOSTÍ V ÚZEMÍ NELESNÍ POZEMKY Plocha V vi. - vii. provést seč (křovinořez, bubnová či listová sekačka). Posekat 1/2 až 2/3 rozlohy plochy. Seč strukturovat, sekat formou plošek nebo pásů. Vhodné ponechat stávající způsob tedy pásy široké cca 5-7m. Po zaschnutí odstranit biomasu mimo plochu. Plochu z 5% v jarních měsících vypálit. Odstranit odpad, na okrajích ploch je místy (jihovýchodní část) drobný komunální. Provést obnovu pruhového značení Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku

22 Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit Provést seč podle pokynů u roku Další zásahy - Bylo by velmi vhodné v SZ části plochy provést v lemu křovin vytvoření dvou migračních koridorů. Tj. vyřezat na dvou místech v křovinách cca 5m široký průsek a tato místa po vytvoření sekat podle výše popsaných zásad. - Bylo by vhodné zvážit provedení, formou několika drobných plošek (cca 1-2 x 2-4m), disturbancí. V současné době jsou trávníky na této ploše zapojené, je možné, že by se po narušení drnu na těchto místech mohly objevit rostliny, vyžadující disturbovaná stanoviště. Zásah by bylo vhodné provést na cca 5 pokusných ploškách v první třetině platnosti PP. V případě pozitivního výsledku zásahy zopakovat ještě přibližně dvakrát na jiných místech. Zásah simuluje disturbance, které vznikaly při pastvě, která se zde dříve prováděla. - Bylo by vhodné doplnit management o extenzivní pastvu stáda ovcí doplněného podle možností kozami. Pastvu situovat do VII.-VIII. Velikost stáda přizpůsobit době po kterou bude umístěno na ploše. Orientačně na 14dní cca 6 jedinců. Nedopasky nesekat. Plocha V vi. - vii. provést seč (křovinořez, bubnová či listová sekačka). Posekat 1/2 až 2/3 rozlohy plochy. Seč strukturovat, sekat formou plošek nebo pásů. Vhodné realizovat způsob používaný na ploše 1 a sice ponechávat pásy široké cca 5-7m. Po zaschnutí odstranit biomasu mimo plochu. Odstranit odpad. Provést obnovu pruhového značení Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Plochu z 5% v jarních měsících vypálit. 22

23 Provést seč podle pokynů u roku Provést seč podle pokynů u roku Další zásahy - Bylo by velmi vhodné v S části plochy provést v lemu křovin vytvoření dvou migračních koridorů. Tj. vyřezat na dvou místech v křovinách cca 5m široký průsek a tato místa po vytvoření sekat podle výše popsaných zásad. Zásah situovat do zimních měsíců. - Zvážit snížení množství ponechaných dřevin o cca ¼. V případě realizace ponechat stejné zastoupení jako v současnosti. Ponechat staré prosýchající a uschlé stromy. Zásah situovat do zimních měsíců. - Bylo by vhodné doplnit management o extenzivní pastvu stáda ovcí doplněného podle možností kozami. Pastvu situovat do VII.-VIII. Velikost stáda přizpůsobit době po kterou bude umístěno na ploše. Orientačně na 14dní cca 6 jedinců. Nedopasky nesekat. Poznámka Plocha byla nedávno zbavena křovin. Je možné, že dojde na nově osluněných místech, kde se nahromadila biomasa k uvolnění živin a rozvoji nežádoucích druhů dřevin. Tento stav je nutné monitorovat a pokud by skutečně k takovému vývoji došlo, zavést okamžitě na těchto místech dvě seče (vi.-vii. a viii.-ix.). 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ V současné době nejsou známy problémy ve využívání OP. 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU Území je vyhlášené po parcelách. Území je dále potřebné vyznačit v terénu, v souladu s 42 zákona č 114/1992 Sb. a vyhláškou č. 395/1992 Sb., tedy provést pruhové značení a dále opravit a umístit cedule s malým státním znakem. Návrh jejich umístění viz mapa C. 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ Ochranné podmínky Co se ÚSES týče, východní části přírodní památky probíhá lokální biocentrum Trojská č L1/71. Navrhované hospodaření není v rozporu s cíly hospodaření v tomto biocentru. 23

24 V současné době nejsou známy žádné další administrativně správní opatření, která by bylo nutné ve vztahu k území provést 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ Území, zejména OP je využíváno pro běžné rekraeční aktivity. Ve vztahu k biologickému chraktreu území, jeho současnému stavu a míře využívání jsme toho názoru, že není nutné tyto aktivity omezovat. 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Ač území není po biologické stránce velmi významné, bylo by vzhledem ke skutečnosti, že je hojně navštěvováno vhodné umístit velkoformátovou barevnou informační tabuli. Zajímavé by bylo krom zmínce o flóře a fauně zmínit také historii území (vinice, později sad atp.). 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING Vzhledem k výjimečnosti území by bylo vhodné provést inventarizační průzkum základních skupin organismů, tj. alespoň rostlin, ptáků, savců a z hmyzu alespoň brouků, nočních, denních motýlů a ploštic. Následně pak skupiny monitorovat a sledovat vliv prováděných zásahů. 24

25 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení instalace cedulí se státním znakem- oprava sloupku odstranění odpadu vyřezání dřevin - (zásah ke zvážení) C e l k e m (Kč) 3000 Opakované zásahy seč vypalování pastva - doporučený zásah disturbance - zásah ke zvážení (10 000) (30 000) C e l k e m (Kč) (52 000) ( ) 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České Republiky: Rozšíření a ochrana. I, II. SOM, Praha 857 pp. Číla P. (1986): Seznam zjištěných druhů Lepidopter v ChÚ Jabloňka, Okrouhlík a Trojská. Msc. Depon. in: AOPK ČR, středisko Praha, 2 pp. Číla P. (1987): Závěrečná zpráva inventarizačního průzkumu v oboru Lepidoptera v ChÚ Trojská v letech Msc. Depon. in: AOPK ČR, středisko Praha, 5 pp. Číla P. & Skyva J. (1993): Výsledek výzkumu vybraných čeledí motýlů v hl. městě Praze. Natura Pragensis, 10:

26 Čejchan A. (1980): K poznání orthopteroidního hmyzu ČSSR I.. Časopis Národního muzea řada přírodovědná, 149: Čejchan A. (1982): K poznání orthopteroidního hmyzu ČSSR III.. Časopis Národního muzea řada přírodovědná, 151: Farkač J. (2000): Výsledky přírodovědného průzkumu PP Trojská a jejího ochranného pásma v souvislosti se stavbou metra IV C1. Inženýring dopravních staveb, Praha. 29pp. + 5 příloh. Farkač J. (2000): Výsledky přírodovědného průzkumu PP Trojská a jejího ochranného pásma v souvislosti se stavbou metra IV C1. Část II. Biologický průzkum v roce Inženýring dopravních staveb, Praha. Farkač J., Král D. (2000): Návrh na sledování organismů a managementu ve zvláště chráněných územích hlavního města Prahy. Ms., uloženo na OOP Magistrátu hl. m. Prahy. Fuchs R. (1987): Avifauna chráněných území Trojské kotliny. Pp In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Trojská kotlina Msc. Trojská kotlina. Hrčka D. (2008): Drahaň-Troja: Trojská - přírodní památka. Jindra J. (1986): Zpráva z faunistického výzkumu hmyzu, řád Heteroptera, ChÚ Trojská a Jabloňka. Msc. Depon. in: AOPK ČR, středisko Praha, 10 pp. Just T. & kol. (1996): Trojská kotlina, příroda a památky. ČSOP, 01/30 ZO, 1-82 Trojská kotlina. Kerouš K. (1987): Výskyt obojživelníků a plazů v oblasti Trojské kotliny v roce Pp In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Trojská kotlina Msc. Trojská kotlina. Kubíková J. (1987): Živá složka IOŽP Trojská kotlina. Vegetace. Botanický rozbor vyšší cévnaté rostliny. Pp In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Trojská kotlina Msc. Trojská kotlina. Kubíková J. (1981): Zpráva o inventarizačním průzkumu vegetace chráněného přírodního výtvoru Trojská. Msc. Depon. in: AOPK ČR, středisko Praha, 11 pp. Kůrka A. (1993): Zpráva o výsledcích inventarizačního průzkumu arachnofauny některých lokalit Trojské kotliny. Msc. 25p. Kolektiv (1987): Živá složka IOŽP Trojská kotlina. Msc. Depon. in: AOPK ČR, středisko Praha, 225 pp. Ložek V. (1987): Rozbor malakofauny Trojské kotliny z hlediska změn prostředí v posledním půlstoletí. 17 p. In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Trojská kotlina Msc. Trojská kotlina. Ložek V. (1993): Měkkýši chráněného území trojská. Msc.2p. 26

27 Němec J., Ložek V. & kol. (1997): Chráněná území ČR 2 Praha. AOPK ČR. 154pp. Neuhäuslová Z. (1985): Lesní společenstva dnešní Prahy. Staletá Praha, 15: Pádr Z. (1987): Průzkum výskytu blanokřídlých na lokalitách v Trojské kotlině v Praze. Pp In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Trojská kotlina Msc. Trojská kotlina. Půlpán J. (1987): Inventarizační zpráva o entomologickém průzkumu a jeho vyhodnocení Trojské kotliny v r (Coleoptera: Carabidae). Pp In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Trojská kotlina Msc. Trojská kotlina. Skyva J. (1987): Průvodní zpráva k průzkumu výskytu motýlů v Praze v rámci akce Databanka pro r Pp In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Trojská kotlina Msc. Trojská kotlina. Roubal J. (1942): Terikolní a terestrická fauna Coleopter ruderálů, mezí, okrajů polí, hlinišť, suchopárů a pod. nejširší periferie Prahy s analogickými ukázkami z jiných krajů Čech. Sborník Entomol Odd. Nár. muz. v Praze, 20: Smrček K. (1993): Zpráva o výsledcích inventarizace vyšších rostlin na CHPÚ Trojská. Msc. Depon. in: AOPK ČR, středisko Praha, 5pp. Soustružník J. (1984): Příspěvek k poznání střevlíkovitých brouků Trojské kotliny (Cleoptera, Carabidae). Gazella, (ZOO Praha) 3(3): Soustružník J. (1986): Příspěvek k poznání střevlíkovitých brouků Trojské kotliny II. (Cleoptera, Carabidae). Gazella, (ZOO Praha) 13: Strejček J. (1987): Výsledky průzkumu brouků čeledí Chrysomelidae s.l. (mandelinkovití), Bruchidae (luskokazovití), Urodonidae, Anthribidae a Curculionidae s.l. (nosatcovití) v prostoru Trojské kotliny v Praze 7 provedeném v r Pp In: Haleš J. et al.: PO Živá složka databanka IOŽP. Msc. Trojská kotlina. Strejček J., Kubíková J. & Reš B. (1975): Přírodní poměry Velké Prahy a ochrana přírody v rámci velkoměsta. I. Přírodní vědy ve škole, 26: Strejček J., Kubíková J. & Reš B. (1975): Přírodní poměry Velké Prahy a ochrana přírody v rámci velkoměsta. II. Přírodní vědy ve škole, 26: Špryňar P. & Marek M. (2000): Květena pražských chráněných území. AOPK ČR, Praha 89pp. Valešová H. (1985): Lesy na území Prahy, jejich historie a současnost. Stoletá Praha, 15: Veselý P. & Těťál I. (1998): Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Cleuptera, Carabidae) z Čech, Moravy a Slovenska v letech a doplněk údajů o sběrech z předcházejíciho období. Interesting records of ground beetles (Cleoptera, Carabidae) from Bohemia, Moravia 27

28 and Slovakia in the years and supplementary data on earlier records. Klapalekiana, 34: Vohralík V. & Řeháková I. (1985): Savci městské části Troja (Praha). Gazella, 3(4): SEZNAM MAPOVÝCH LISTŮ Základní mapa České republiky 1: číslo mapového listu: Základní mapa České republiky 1: číslo mapového listu: Kralupy nad Vltavou SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK PP - plán péče, přírodní památka - podle souvislosti C2 druh druh uvedený v červeném seznamu jako silně ohrožený C3 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený C4 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost CR - druh druh uvedený v červeném seznamu jako kriticky ohrožený EN - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený IUNC - International Union for Conservation of Nature MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území O - druh uvedený ve vyhlášce č.395/92 Sb. - ohrožený KO- druh uvedený ve vyhlášce č.395/92 Sb. kriticky ohrožený OP - ochranné pásmo ZCHÚ - zvláště chráněné území 4.5 PLÁN PÉČE ZPRACOVAL HUTUR občanské sdružení J. Purkyně Hradec Králové Editoři: Oldřich Čížek 1,3,4 &Jan Šamata 2 1 HUTUR o.s. 2 NT-NATURAM občanské sdružení pro ochranu přírody, Ostroh 58, Poustka 28