Institut umění Divadelní ústav. Výroční zpráva za rok 2011

Transkript

1 Institut umění Divadelní ústav Výroční zpráva za rok 2011

2

3 Institut umění Divadelní ústav Výroční zpráva za rok 2011 ředitelka: Pavla Petrová adresa: Celetná 17, Praha 1 T F E info@idu.cz IČO DIČ CZ db.divadelni-ustav.cz

4

5 Obsah 1 Úvodní slovo ředitelky Funkce a poslání Institutu umění Divadelního ústavu (IDU) Nejvýznamnější počiny IDU v roce Organizační struktura Činnost jednotlivých oddělení Pražské Quadriennale Oddělení mezinárodní spolupráce a PR Zprávy o činnosti českých středisek mezinárodních nevládních divadelních organizací ITI / IIT OISTAT / IOSTAT AICT / IATC FIRT / IFRT ASSITEJ UNIMA SIBMAS Útvar Divadelního ústavu Informačně-dokumentační oddělení Knihovna Bibliografické oddělení Oddělení sbírek a archivu Kabinet pro studium českého divadla Ediční oddělení Útvar Institutu umění Hudební sekce Taneční sekce Literární sekce Sekce tvůrčích rezidencí Sekce výzkumu Česká kancelář Culture Přílohy Údaje o hospodaření IDU Kontroly provedené v IDU Poskytování informací Přehled vyslaných a přijatých osob v roce Přehled vydaných publikací Přehled realizovaných výstav Přehled o aktivitách Kyliánovy videotéky v Praze Kalendárium Anglické resumé/english Summary Kontaktní spojení

6 1 Úvodní slovo ředitelky V druhé polovině roku 2011 jsme připomenuli 20. výročí vzniku Kyliánovy videotéky v naší instituci. Oslavy vyvrcholily gala večerem k poctě Jiřího Kyliána na Nové scéně Národního divadla Různé břehy a za osobní účasti slavného choreografa následně proběhl křest první české monografie Různé břehy Choreograf Jiří Kylián mezi Haagem a Prahou. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, první polovina roku 2011 byla pro nás především ve znamení již 12. ročníku Pražského Quadriennale, a to poprvé pod novým názvem Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. PQ 2011 nabídlo rekordní počet národních expozic z jednašedesáti zemí ve třech soutěžních sekcích, zahrnulo více než pět set živých vystoupení a přivítalo téměř návštěvníků z celého světa. Stalo se tak z hlediska návštěvnosti a účasti vystavujících nejúspěšnějším ve své dosavadní historii. Přispěl k tomu i speciální projekt PQ Intersekce: Intimita a spektákl, který je podpořen víceletým grantem z programu Evropské unie Kultura. V době trvání PQ tento projekt zahrnoval živou výstavu na piazzettě Národního divadla v Praze a řadu performancí v netradičních veřejných prostorách ve městě. Při příležitosti PQ jsme rovněž připomenuli formou výstav dílo dvou významných českých scénografů: Miroslava Meleny a Miloně Kališe. Zároveň jsme u příležitosti výstavy Miroslava Meleny vydali rozsáhlou monografii Miroslav Melena Scénograf a architekt. Vysoká návštěvnost PQ nás už při minulých ročnících přivedla na myšlenku nechat si spočítat ekonomický dopad PQ. Výsledkem je studie agentury Ecomic impact, ze které mimo jiné vyplynulo, že bez konání PQ 2011 by česká ekonomika vykázala nižší produkci o 239,2 mil. Kč, nižší HDP o 72,5 mil. Kč a nebylo by vytvořeno 160,7 pracovních míst po dobu jednoho roku. V průběhu roku jsme spolupracovali na celé řadě dalších projektů a vydali nespočet publikací. Důležitým projektem prezentace v zahraničí byla výstava Loutky od roku nula v Charleville-Mézières ve Francii, která byla zároveň přípravou na rozsáhlou výstavu loutek v roce 2013 v Ohiu v USA. Z dalších projektů mohu jmenovat například evropské projekty SPACE či Linked Heritage nebo projekt Digitální kopie nepublikovaných textů divadelních her ve fondu Knihovny Divadelního ústavu. Některé z projektů jsme v roce 2011 úspěšně dokončili tříletý projekt Uchování a prezentace kulturního dědictví českého i světového divadla, v jehož rámci byl kompletně digitalizován a zpřístupněn fond divadelní fotografie, fond scénografické dokumentace, databáze divadelních inscenací českých divadel a archiv PQ. Ukončeny byly též víceleté výzkumné projekty Kabinetu pro studium českého divadla Česká divadelní encyklopedie: Biografický slovník III, Činoherní divadlo 19. století realizované v české řeči ( ) a Institutu umění Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR a Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR. Naopak byl zahájen výzkumný projekt na léta Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. O všech našich aktivitách se můžete dočíst v naší výroční zprávě a budu ráda, pokud nám na její obsah zareagujete a pošlete nám svůj názor. Děkuji všem našim věrným příznivcům a přispěvatelům, bez kterých by naše projekty a aktivity nebyly v takovémto záběru vůbec realizovány. Těším se na Vás při některé z mnoha připravovaných akcí roku 2012! Pavla Petrová 4

7 Funkce a poslání Institutu umění Divadelního ústavu (idu) 2 Institut umění Divadelní ústav je státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury ČR. Byl založen v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav a od poloviny 70. let sídlí v barokním Manhartském paláci v Celetné ulici v Praze. V roce 2007 došlo v souvislosti s rozšířením jeho činnosti ke změně názvu na Institut umění Divadelní ústav (IDU). Hlavním posláním IDU je poskytovat české a zahraniční veřejnosti komplexní služby z oblasti divadla a dílčí služby z dalších oblastí umění (hudba, literatura, tanec, vizuální umění, film). IDU shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje předměty sbírkového charakteru, vztahující se k oblasti divadla, věnuje se vědeckému výzkumu, iniciuje a podílí se na mezinárodních projektech a vydává odbornou literaturu. V roce 2010 byl IDU jmenován výzkumnou organizací. Divadelní ústav Divadelní ústav (DU) je otevřené informační, vědecké, poradenské, vzdělávací, produkční a nakladatelské centrum pro oblast divadla. Poskytuje široký servis služeb (knihovna, bibliografie, dokumentace, videotéka, internetové portály a databáze), iniciuje a podílí se na mezinárodních projektech, propaguje a prezentuje české divadlo v zahraničí, vyvíjí vědeckou, dokumentační a sbírkovou činnost a v neposlední řadě vydává odbornou divadelní literaturu. Institut umění Institut umění (IU) vznikl jako samostatné oddělení Divadelního ústavu v roce 2005 s cílem přispívat k rozvoji a zvyšování společenské prestiže umění. IU podporuje výměnu informací a zkušeností mezi uměleckými obory, poskytuje informační a poradenské služby, věnuje se vzdělávací činnosti, prezentuje a propaguje české umění v zahraničí. 5

8 3 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POČINY Úvodní slovo ředitelky INSTITUTU UMĚNÍ DIVADELNÍHO ÚSTAVU V ROCE 2011 PRAŽSKÉ QUADRIENNALE , Praha Letošní 12. ročník Pražského Quadriennale (dále jen PQ 2011), největší světové akce v oblasti scénografie a divadelní architektury, nabídl rekordní počet národních expozic z jednašedesáti zemí ve třech soutěžních sekcích a představil nejnovější práce v oboru scénografie, divadelního prostoru a vizuálního umění ve více než třiceti prostorech v Praze i jinde v České republice. PQ 2011 zahrnulo více než pět set živých vystoupení a přivítalo rekordní počet téměř návštěvníků z celého světa. více o akci v kapitole 5.1 Pražské Quadriennale OSLAVY 20. VÝROČÍ KYLIÁNOVY VIDEOTÉKY , Praha IU byl zodpovědný za realizaci projektu Různé břehy k oslavám 20. výročí založení Kyliánovy videotéky v IDU. Hlavní akce oslav se konaly od konce října do konce listopadu a jejich spoluorganizátorem byl soubor 420PEOPLE. více o oslavách v kapitole 5.4 Útvar Institutu umění ROZSÁHLÉ VÝSTAVY CELOŽIVOTNÍHO DÍLA DVOU VÝZNAMNÝCH ČESKÝCH SCÉNOGRAFŮ VE SLUŽBÁCH DIVADLA Miroslav Melena Scénograf a architekt , Staroměstská radnice, Praha Retrospektivní výstava, instalovaná v Křížové chodbě a Rytířském sále Staroměstské radnice v Praze, představila dílo významného českého scénografa a divadelního architekta Miroslava Meleny; výstava byla zahrnuta do doprovodného programu Pražského Quadriennale 2011 PQ+. MILOŇ KALIŠ: Divadlo můj svět [příběh scénografa] , Clam-Gallasův palác, Praha Výstava byla součástí doprovodného programu Pražského Quadrienale 2011 PQ+. Tento výstavní projekt, který byl připravován již od roku 2009 a zakončen v roce 2011, představil Miloně Kališe nejen z hlediska jeho scénografické tvorby, ale zprostředkoval také život této zajímavé osobnosti. více o výstavách v v kapitole Oddělení sbírek a archivů VÝSTAVA LOUTKY OD ROKU NULA , Charleville-Mézières, Francie Výstavu Loutky od roku nula (Marionnettes An Zero) uspořádal v reprezentačních sálech radnice v Charleville-Mézières Institut umění Divadelní ústav v rámci bienále Světový festival loutkových divadel. Česká expozice zaměřená na tvorbu loutkových divadel po roce 1989 čítala celkem přes 150 loutek ze současné tvorby profesionálních loutkových divadel i nezávislých skupin. více o výstavě v kapitole 5.2 Oddělení mezinárodní spolupráce a PR PREZENTACE ČESKÉHO DIVADLA, TANCE A HUDBY NA APAP , New York, USA Česká republika byla díky iniciativě Českých center poprvé oficiálně prezentována v rámci mezinárodního veletrhu performing arts APAP. Jedná se nejen o největší veletrh svého druhu v USA, ale i o jednu z nejvýznamnějších událostí divadelního, tanečního a hudebního oboru na světě. IDU spolupracoval s Českými centry na realizaci a provozu stánku představujícího současnou českou divadelní, hudební a taneční scénu. více o veletrhu v kapitole 5.2 Oddělení mezinárodní spolupráce a PR SPACE V rámci projektu SPACE (Supporting Performing Arts Circulation in Europe) se uskutečnil trénink pro divadelní kritiky, pro který bylo vybráno dvacet divadelních kritiků z osmnácti evropských zemí. Školení pro divadelní kritiky a teoretiky se uskutečnilo v Praze ve dnech června 2011 v rámci Pražského Quadriennale. Cílem tohoto programu byla iniciace sítě, která by vytvořila nové formy kulturní mobility a uvedla je do praxe. více o projektu v kapitole 5.2 Oddělení mezinárodní spolupráce a PR IDU VÝZKUMNOU ORGANIZACÍ Na konci roku 2010 byl Institut umění Divadelní ústav jmenován výzkumnou organizací. Prvního ledna 2011 byla ustanovena Rada pro vědu a výzkum jako poradní orgán ředitelky IDU a vytvořena Koncepce výzkumné činnosti Institutu umění Divadelního ústavu na roky Výzkumná činnost IDU je realizována především v oblasti výzkumu divadla, který zajišťuje Divadelní ústav, a v oblasti kulturní politiky zajišťované Institutem umění. 6

9 UKONČENÍ PROJEKTU UCHOVÁNÍ A PREZENTACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ ČESKÉHO I SVĚTOVÉHO DIVADLA V roce 2011 byl dokončen tříletý projekt Uchování a prezentace kulturního dědictví českého i světového divadla. V jeho rámci byly kompletně digitalizovány a zpřístupněny fondy divadelní fotografie a scénografické dokumentace, byla inovována databáze divadelních inscenací českých divadel a digitalizován archiv Pražského Quadriennale. více o projektu v kapitole 5.3 Útvar Divadelního ústavu DIGITALIZACE TEXTŮ DIVADELNÍCH HER V rámci projektu Digitální kopie nepublikovaných textů divadelních her ve fondu Knihovny Divadelního ústavu, který získal grantovou podporu MK ČR, zpracovala Knihovna Divadelního ústavu v letech celkem dokumentů. více o projektu v kapitole Knihovna MEZINÁRODNÍ PROJEKT LINKED HERITAGE Linked Heritage je projekt financovaný Evropskou komisí, který má za úkol koordinovat standardy a technologie, a tím přispět k obohacení digitálního portálu Europeana. Institut umění Divadelní ústav vstoupil do projektu jako poskytovatel obsahu (content provider) za Českou republiku. více o projektu v kapitole Knihovna UKONČENÍ DVOU VÝZKUMNÝCH PROJEKTŮ INSTITUTU UMĚNÍ V roce 2011 pracovala Sekce výzkumu Institutu umění na ukončení dvou víceletých projektů financovaných Ministerstvem kultury ČR z 3. programu na podporu vědy a výzkumu. Prvním z nich byl šestiletý projekt Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR ( ) a druhým dokončeným byl projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR ( ). více o projektech v kapitole Sekce výzkumu ZAHÁJENÍ PROJEKTU MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ V ČR ( ) V roce 2011 byly rovněž zahájeny práce na navazujícím projektu s názvem Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) MK ČR. Na začátku projektu byly koncipovány hlavní linie projektu (mapování kvantitativní ukazatele, multiplikátory výpočet ekonomických dopadů a identita). V roce 2011 byla navázána spolupráce s NIPOS a ČSÚ za účelem získání vstupních dat pro vytvoření metodiky kvantitativního mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. více o projektu v kapitole Sekce výzkumu NOVÉ PUBLIKACE IDU V roce 2011 vydal Institut umění Divadelní ústav celkem osmnáct nových publikací z oblasti divadla, hudby, tance, kulturní politiky a managementu; některé z nich byly vydány také v česko-anglické verzi a vybrané publikace byly zveřejněny ke stažení také na webových stránkách IDU. Pro zahraniční zájemce bylo vydáno další číslo časopisu Czech Theatre, výběr studií o českém divadle z dvaceti ročníků Divadelní revue v překladu do angličtiny, první e-book IDU obsahující výběr českých dramatických textů v angličtině a také soubor průvodců po českém divadle, tanci, hudbě a literatuře. Tři publikace (Miroslav Melena Scénograf a architekt, Různé břehy Choreograf Jiří Kylián mezi Haagem a Prahou, katalog Pražské Quadriennale 2011 vč. katalogu Intersekce: Intimita a spektákl) byly rovněž přihlášeny do soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2011, kterou každoročně vypisuje Památník národního písemnictví. více o publikacích v příloze 6.5 Přehled vydaných publikací 3 7

10 4 Organizační struktura Přepočtený počet úvazků k (vč. České kanceláře Culture) činí celkem 46,55 úvazku. Ředitelka 1,00 Náměstek pro útvar Divadelního ústavu 1,00 Náměstkyně pro útvar Institutu umění 1,00 Náměstkyně pro útvar provozně-ekonomický 1,00 Sekretariát 1,00 Bibliografie 3,25 Hudební sekce 1,00 Ekonomické oddělení 3,25 Vnitřní audit 0,25 Informačně- -dokumentační oddělení 7,00 Taneční sekce 0,50 Provozní oddělení 1,75 Pražské Quadriennale 1,00 Knihovna 6,00 Literární sekce 0,50 Odd. mezinár. spolupráce a PR 4,25 Oddělení sbírek a archivu 2,30 Sekce tvůrčích rezidencí 0,20 Ediční oddělení 2,20 Sekce výzkumu 0,70 Kabinet pro studium českého divadla 5,9 Česká kancelář Culture 1,50 8

11 ČINNOST JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍ Pražské Quadriennale 5.2 Oddělení mezinárodní spolupráce a PR Zprávy o činnosti českých středisek mezinárodních nevládních divadelních organizací 5.3. Útvar Divadelního ústavu Informačně-dokumentační oddělení Knihovna Bibliografické oddělení Oddělení sbírek a archivu Kabinet pro studium českého divadla Ediční oddělení 5.4 Útvar Institutu umění Hudební sekce Taneční sekce Literární sekce Sekce tvůrčích rezidencí Sekce výzkumu 5.5 Česká kancelář Culture 9

12 5.1 Pražské Quadriennale Pražské Quadriennale následuje směr mezinárodního divadla a konečně se stalo uměleckou výstavou s divadelním základem. Theater Heute, Německo PQ má v této sféře (scénografie) nesrovnatelně větší mezinárodní význam než třeba karlovarský filmový festival v oblasti filmu nebo hudební přehlídka Pražské jaro ve světě vážné hudby. Vojtěch Varyš, Týden PQ se daří mást dosavadní definice performance a scénografie a hledat nové cesty Pro studenty a profesionály z oboru je to jistě nepostradatelná akce, jež se snaží Praze dodat prestiž velké mezinárodní výtvarné přehlídky, kterou mají Benátky v podobě Bienále nebo Kassel díky svým Documentám. Literární noviny Scénografie zde již není nahlížena pouze skrze svou podpůrnou roli pro představení, ale jako autonomní dimenze tvůrčí představivosti. Vzhledem k tomu, že scénografie již dnes není spojována jen s divadlem nebo výtvarným uměním, ale je rozšířena napříč vší veřejnou aktivitou, jde o více než podnětný přístup Dvanáctý ročník Pražského Quadriennale, na křižovatce mezi intimitou a spektáklem, zřejmě signalizuje počátek nové éry. Le Mouvement, Francie Úvod základní informace o PQ 2011 Datum a místo konání Dvanáctý ročník Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru 2011 (dále jen PQ 2011) se konal v termínu na mnoha místech Prahy, ale různými doprovodnými akcemi se přesunul i do dalších měst ČR. Jednou z hlavních novinek letošního ročníku oproti předchozím letům byla změna hlavního prostoru. Požár Levého křídla Průmyslového paláce, tradičního místa konání PQ, v roce 2008 jednoznačně změnil plány a realizaci dvanáctého Quadriennale. Následovalo velmi dlouhé a podrobné hledání nového prostoru. Bohužel Praha podobný prostor, který by vyhovoval rozměry, charakterem i dopravní dostupností, nemá, a proto se organizátoři rozhodli změnit prostorové uspořádání a vytvořit z PQ 2011 akci rozloženou na mnoha místech metropole, a doslova tak obsadit celé hlavní město, podobně jako se tomu děje např. v Benátkách během Bienále. Zahájení PQ 2011 Veletržní palác, foto: Miroslav Halada PQ 2011 mělo čtyři hlavní místa Veletržní palác Národní galerie (soutěžní Sekce zemí a regionů a Studentská sekce, PQ dětem, akreditační centrum, diskuze, knihkupectví atd.), Pražskou křižovatku (Architektonická sekce), DAMU (Scenofest) a piazzetu Národního divadla v Praze (Intersekce). Další výstavy, instalace, představení, site-specific projekty, přednášky, workshopy, diskuze, filmové projekce se konaly v mnoha pražských i mimopražských galeriích, divadlech, uměleckých i veřejných prostorech. Součástí uměleckého světa se díky PQ 2011 stala doslova celá Praha. PQ 2011 se několika doprovodnými akcemi také poprvé přesunulo i do dalších měst ČR, např. Brna či Ostravy, řada z nich se konala i mimo hlavní termín PQ Druhou hlavní změnou je tak i časová dimenze Quadriennale. Od jednorázové akce na jednom místě se postupně posouvá k institucionální kontinuální činnosti a aktivitám 10

13 i ve čtyřletém mezidobí jak v České republice, tak i v zahraničí. Spolu s řadou domácích i zahraničních partnerů jsme se v uplynulých letech věnovali organizaci teoretických mezinárodních sympozií a uměleckých workshopů, vytváření internetového informačního portálu v oblasti scénografie a přípravě akcí, které Intersekci představují v druhé polovině roku 2011 a v roce 2012 v řadě zemí v Evropě i zámoří. Quadriennale tak nastoupilo cestu změny svého charakteru z jednorázové akce v kontinuální institucionální platformu pro oblast scénografie. Realizace výstavy Pořadatelem PQ je Ministerstvo kultury ČR, které již na podzim 2007 přípravou a realizací pověřilo Institut umění Divadelní ústav. Ředitelkou PQ 2011 byla Pavla Petrová, ředitelka IDU, jež vedla přípravný tým PQ 2011 v čele s uměleckou ředitelkou Sodjou Lotker (která působila již jako programová ředitelka PQ 2007) a výkonnou ředitelkou PQ Danielou Pařízkovou (působila jako zástupkyně ředitele PQ 07), hlavním manažerem se stal Petr Prokop. Ministr kultury jmenoval na návrh oslovených institucí Radu PQ a na její návrh generálním komisařem PQ 2011 slovenského scénografa Borise Kudličku. B. Kudlička se PQ účastnil v roce 1995 jako student a v roce 2007 mu byla věnovaná slovenská národní expozice, za niž získal zlatou medaili za nejlepší užití divadelní technologie. Mezinárodní tým Vzhledem k rozšíření obsahové koncepce PQ 2011 na širokou škálu oborů a žánrů scénografie došlo k rozšíření přípravného týmu o mezinárodní tým kurátorů, komisařů a odborníků pro jednotlivé sekce a projekty. K S. Lotker, D. Pařízkové a B. Kudličkovi, jenž měl také na starosti oblast světelného designu a multimédií, se tak připojila Dorita Hannah jako komisařka Architektonické sekce, Thea Brejzek jako kurátorka teorie, Steven Brown jako kurátor pro zvukový design, Simona Rybáková jako kurátorka projektu Extrémní kostým, Jessica Bowles jako kurátorka projektu Scenofest a Martina a Jan Svobodovi jako kurátoři projektu PQ dětem. Rada PQ 2011 Rada PQ je složena ze zástupců různých institucí a organizací, které jsou do PQ zainteresovány, schvaluje základní dokumenty (Koncepci, Statut PQ), dohlíží na průběh příprav PQ a vyjadřuje se k zásadním organizačním i obsahovým otázkám. Záštity, podpora a partnerství Záštitu nad PQ 2011 znovu převzali prezident republiky Václav Klaus, primátor Hlavního města Prahy Bohuslav Sobotka a nově také starosta Městské části Praha 7 Marek Ječmének. PQ 2011 se konalo s podporou programu Evropské unie Kultura (projekt Intersekce). Hlavní město Praha udělilo PQ partnerství, v rámci participačního programu PQ 2011 podpořilo také UNESCO. Spolupořadatelem části Scenofest se stala opět Mezinárodní organizace scénografů, divadelních architektů a techniků (OISTAT). Partnery projektu Intersekce byly významné evropské instituce: New Latvian Theatre Institute (Lotyšsko), Escrita na Paisagem Festival de Performance e Artes da Terra (Portugalsko), Victoria and Albert Museum (Velká Británie), Kiosk (Srbsko), Krétakör (Maďarsko), Národní divadlo v Praze (ČR), MiBAC-Direzione Generale per lo spettacolo dal vivo (Itálie) a Kiasma Theatre (Finsko), Muzeum současného umění (Finsko) a celá řada přidružených partnerů z celé Evropy. Hlavním mediálním partnerem byla opět Česká televize, dalšími mediálními partnery byla periodika Týden, Lidové noviny, České noviny, Art+Antiques, Xantypa, Sanquis, Era 21, Architekt, E-architekt, Expats.cz, Designmag.cz, Literární noviny, Metropolis a rozhlasové stanice Český rozhlas a Radio 1. Podařilo se navázat na spolupráci se zahraničními mediálními partnery pokračoval American Theater Magazine (USA), nově se staly partnery Le Mouvement (FR) a Flashart. PQ 2011 podpořila také celá řada dalších domácích i zahraničních institucí partnerem zůstalo i Národní divadlo, nově se připojila Nová scéna, Easytalk, Tuchler jevištní a textilní technika, Goethe Institut Praha, Velvyslanectví USA, Velvyslanectví Státu Izrael, Velvyslanectví Irska, Velvyslanectví Španělska, Institut Cervantes, Italský kulturní institut, Velvyslanectví Nizozemska. Scenofest podpořily také Council for Culture Affairs Taiwan, Central School of Speech and Drama a řada dalších partnerů. Účastnické země Pozvání k účasti PQ 2011 bylo oficiálně vyhlášeno v březnu 2009 v Konírně Nostického paláce, kam byli pozváni zástupci tisku, zainteresovaných institucí a také zahraničních zastupitelských úřadů a kulturních center. Oficiální pozvání byla rozeslána ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR prostřednictvím českých zastupitelských úřadů v zahraničí obvyklou oficiální cestou na jaře roku 2009 a to na 117 zastupitelských úřadů. Kromě toho byly podrobné informace o PQ 2011 zaslány komisařům předchozích ročníků PQ, národním střediskům OISTAT a mnoha dalším institucionálním i individuálním kontaktům po celém světě včetně databáze minulých účastníků PQ. Účast Na PQ 2011 vystavovalo jednašedesát zemí z pěti kontinentů, což je nejvyšší počet za dosavadních dvanáct ročníků, od minulého ročníku se účast navýšila o deset zemí. Poprvé se účastnily: Makedonie, Mongolsko, Nigérie, Libanon, Arménie, Kazachstán, Kolumbie, po dlouhé pauze se objevila také Čínská lidová republika, Venezuela, Indie, Uruguay či Kuba. Postupně se ohlásilo dvaašedesát zemí, vzhledem k organizačním i finančním problémům nakonec odřekla jediná země Peru, jiné omezily účast na některé sekce (Francie, Řecko, Bělorusko). S každým ročníkem se zvyšuje zájem o účast na PQ následujícím. Kancelář PQ je po celou dobu příprav v kontaktu nejen s pravidelnými účastníky minulých ročníků, ale snaží se podnítit k účasti i země, které se doposud z různých důvodů této přehlídky nezúčastňovaly, a to zejména z oblastí Střední Asie, Afriky a Jižní Ameriky. V těchto zemích je obtížné z finančních i organizačních důvodů zajistit sólové

14 5.1 národní expozice, a proto jsme pro rok 2011 plánovali několik možností pro prezentaci umělců a odborníků z těchto oblastí. Jak již však bylo zmíněno, na PQ 2011 se prezentovalo mnoho nových zemí oproti předchozímu ročníku světová reprezentace ve výstavních sekcích tak byla nejsilnější v jeho historii. Dále byla posílena účast i umělců z nevystavujících zemí (Alžírsko, Bolívie, Demokratická republika Kongo, Egypt, Indonésie, Pobřeží slonoviny, Spojené arabské emiráty, Tunisko), které jsme zapojili do jiných programových částí. Dále byly na PQ 2011 pozvány delegace umělců ze zemí, které nemohly vystavovat na letošním ročníku, ale mají zájem o vystavování do budoucna, jedná se například o Malajsii, Thajsko, Indonésii či z evropských zemí Irsko. Počet vystavujících zemí Počet vystavujících umělců (jen dle informací uvedených v katalogu) Celkově 61 cca Sekce zemí a regionů 51 cca 482 Extrémní kostým Sekce architektury Studentská sekce 42 cca 568 Návštěvnost Celková návštěvnost 12. ročníku se oproti roku 2007 znovu výrazně zvýšila. Počet akreditovaných účastníků (divadelních profesionálů a studentů) se oproti minulému roku zvýšil téměř o tisíc lidí na Historicky nejvyšší je také počet prodaných vstupenek na výstavu 9 430, což znamená k počtu akreditovaných účastníků dalších téměř 857 platících diváků na výstavě denně. Zásadní je také počet diváků, kteří zhlédli projekty mimo Veletržní palác, na piazzettě, DAMU i v ulicích města. Počet dětských diváků činil osob, k návštěvě PQ 2011 byly osobním dopisem a propagačními předměty vyzvány všechny pražské základní a střední školy. Z hlediska návštěvnosti se tak PQ 2011 stalo historicky nejúspěšnějším, kdy dosáhlo počtu padesáti tisíc diváků za jedenáct dní. Do celkové návštěvnosti není započítána návštěvnost sedmdesáti akcí zahrnutých v PQ+, kde lze předpokládat dalších několik desítek tisíc diváků. Celková návštěvnost PQ Akreditovaní účastníci Prodané vstupenky Volné vstupenky Intersekce na piazzettě Výstava E. C. Craig Představení Les enfants terrible Představení Krétakör jp.co.de Představení Pouliční příběhy Workshopy Představení v DISKu Šest jednání Galerie Večerní kino Ostatní akce a představení Akreditovaní účastníci Celkem se na PQ 2011 akreditovalo osob z 82 zemí (46 % z Evropy, 32 % ze zámoří a 22 % z České republiky), z divadelních profesionálů to byli zejména scénografové, kostýmní návrháři, světelní designéři, divadelní technici, architekti, zvukoví designéři, teatrologové, režiséři, herci, art manageři či pracovníci kulturních institucí, výtvarní umělci, novináři a dále studenti různých uměleckých oborů. Mezinárodní porota Mezinárodní porota PQ je jmenována Radou PQ na základě návrhu ředitele a generálního komisaře PQ. Ceny PQ uděluje ministr kultury na základě návrhu mezinárodní poroty PQ. Mezinárodní porota PQ 2011 byla sestavená především s přihlédnutím k odborné specializaci jednotlivých porotců (odpovídající koncepci a struktuře soutěžních sekcí PQ) i s ohledem na geografické zastoupení, jejímu jmenování předcházely obsáhlé diskuze v celém týmu. Porota byla vzhledem k minulým zkušenostem zmenšena na devět členů, bohužel se krátce před zahájením PQ 2011 dva ze členů pro vážnou nemoc omluvili (Arata Isozaki a Erich Wonder), porota tak pracovala ve složení: Monika Pormale, Lotyšsko, scénografka a kostýmní výtvarnice Viliam Dočolomanský, Slovenská republika/česká republika, režisér a ředitel mezinárodního divadelního studia Farma v jeskyni Felice Ross, Stát Izrael, světelná designérka Carmen Romero, Chile, ředitelka festivalu Festival de Teatro Santiago a Mil Marvin Carlson, USA, teoretik divadla a performance Brett Bailey, Jihoafrická republika, režisér, dramatik, scénograf, kostýmní výtvarník Kevin Purcell, Austrálie, skladatel, zvukový designer, dirigent Expozice Polska, foto: Luděk Neužil 12

15 Ceny Hlavní cenu PQ 2011 Zlatou trigu za nejlepší expozici získala Brazílie, která práce scénografů pracujících v tradičním divadle i tvůrců site-specific městských performativních intervencí představila formou speciálních instalačních i kurátorských přístupů ke každému vystavenému projektu. Cenu za nejlepší studentskou expozici získalo Lotyšsko (stejně jako v roce 2007) a v Architektonické sekci se o hlavní cenu podělily expozice Mexika a Řecka. Dále porota udělila Čestné uznání za projekty zvukového designu Velké Británii. Již potřetí udíleli svou cenu také dětští návštěvníci cenu jednoznačně přiřkli turecké národní expozici, na druhém místě byla česká expozice, třetí Filipíny. Expozice Velké Británie, foto: Lorie Novak 5.1 Expozice Brazílie, foto: archiv PQ Společenské akce Slavnostní zahájení se konalo před Veletržním palácem a výstavu zahájily proslovy prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše, zástupce UNESCO Erica Falta, generálního komisaře PQ 2011 Borise Kudličky a ředitelky PQ a IDU Pavly Petrové. Následně se konaly vernisáže projektu Intersekce, Architektonické sekce a Scenofestu. Významnou společenskou událostí bylo udílení cen na Nové scéně Národního divadla v Praze. Během celého PQ 2011 se konala celá řada společenských akcí například koktejly v jednotlivých expozicích, autogramiády knih, křest speciálního čísla časopisu Era 21, předání cen Architektonické soutěže, slavnostní setkání OISTAT, party světelných a zvukových designérů či závěrečná aukce. Celkem třiadvacet zemí využilo možnosti uspořádat již tradiční Den zemí a regionů. 13

16 5.1 Výstavní část Explicitní kurátorské téma hledání přesahů mezi různými uměleckými formami za účelem redefinice hranic mezi divadlem a výtvarným uměním je skutečným pokusem o emancipaci. Praha ve svém přístupu ke scénografii, divadlu a vystavování prochází nepochybně obrovskou změnou, i vizuální umělci ji budou muset brát vážně. Emese Süvecz, Tranzit, Maďarsko Koncepce PQ 2011 PQ 2011 si dalo za cíl zkoumat stav současného divadla, představit inovativní projekty, umělce a odborníky v oblasti scénografie a zaměřit se na scénografii v kontextu současných trendů v divadle i v dalších uměleckých a kulturních oborech pracujících se scénickou akcí, zkoumat ji jako široký kulturní fenomén. Hlavní cíle PQ 2011 ukázat scénografii jako mezioborovou disciplínu a obsáhnout širokou škálu performativních oborů pracujících s výtvarnou stránkou poskytnout prostor pro mezinárodní mezioborový multikulturní dialog v oblasti současného divadla a výtvarného umění představit kostýmy, světelný a zvukový design jako rovnocenné scénografické prvky performance nabídnout živý program představující široké spektrum scénografických praktik poskytnout platformu pro předávání zkušeností a inspirací pro profesionální tvorbu, teoretickou i edukační činnost rozšířit možnosti prezentace pro co nejvíce zemí a umělců z celého světa Zahrnutí široké škály oborů a žánrů scénografie zdůraznil nový název Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru (v anglické verzi je změna více patrná Prague Quadrennial of Performance Design and Space) a byl výrazně rozšířen mezinárodní tým kurátorů, komisařů a odborníků pro jednotlivé sekce a projekty. Cílovou skupinou znovu byli jak profesionálové a studenti, tak i nejširší publikum včetně rodin s dětmi, kterým PQ chtělo současné divadlo a scénografii podrobně a inspirativně přiblížit. Součástí PQ 2011 tak byly tradiční výstavní sekce scénografie, kostýmů, divadelní architektury a scénografických škol obohacené o živé programy v podobě představení, kritických seminářů, přednášek, diskuzí, konferencí nebo programu pro děti. PQ se tak stalo platformou pro setkání divadelních kultur a umělců z celého světa, nabídlo neopakovatelnou příležitost k výměně zkušeností, objevování nových divadelních trendů a technických možností či možnost vyzkoušení si nových pracovních postupů v rámci workshopů. Prostřednictvím koncepce jsme chtěli dosáhnout změny způsobu, jakým přemýšlíme o divadle a scénografii jejich propojením s dalšími obory a žánry současného umění, které pracují se scénickou akcí. Postavením mostů a interdisciplinárním a interkulturním dialogem mezi jednotlivými obory a žánry chtělo PQ 2011 inspirovat jejich další výzkum, rozvoj a tvorbu. Došlo také k úpravě koncepce Cen PQ, aby odrážela celkovou obsahovou koncepci, kdy došlo k jednoznačnější profilaci jednotlivých kategorií. Koncepce PQ 2011 navázala na předchozí ročníky, a to v posílení charakteru PQ nejen jako výstavy současného divadelního designu, ale jako živého organismu, živé přehlídky současného divadla a jedinečného místa setkání divadelníků z různých oborů a žánrů z celého světa, místa pro vzájemnou komunikaci, navazování 14

17 nových vztahů a hledání a vytváření nových kontextů. Proto byly jednotlivé projekty prezentovány jako nedílná součást celé akce. Expozice i doprovodné živé akce ve třech soutěžních sekcích organizovaly a kurátorsky i finančně zajistily národní a mezinárodní divadelní a umělecké organizace, asociace, instituce a školy ze zemí celého světa. Výtvarná koncepce Po úspěchu výtvarné koncepce PQ 07 byl znovu vyzván jeden z nejvýznamnějších současných českých výtvarníků Krištof Kintera, který vytvořil nové logo i celkový grafický vizuál jak PQ 2011, tak jednotlivých projektů i propagační kampaně či tiskovin a merchandisingu. Kintera byl také autorem orientačního systému jak ve venkovních prostorech, využívající motiv černých sudů, tak i uvnitř Veletržního paláce. Na Kinterův grafický vizuál navázal i prostorový design výstavních prostor. Ve Veletržním paláci a na Nové scéně byl jeho autorem Boris Kudlička a polské architektonické studio WWAA, kteří se snažili minimalistickou formou přizpůsobit prostory charakteru i potřebám akce. Prostorovou koncepci Pražské křižovatky vytvořila komisařka Architektonické sekce Dorita Hannah tak, aby co nejlépe vyhovovala koncepci sekce a jejích jednotlivých částí, velmi se při své práci inspirovala historií a současnou náplní Pražské křižovatky jako křižovatky dějin, názorů a místa. Autorem grafiky byl její kolega Nick Kapica, který za ni byl navržen na novozélandskou cenu v oblasti výstavního designu. Krištof Kintera také pro 12. ročník PQ navrhl aktualizovanou moderní podobu hlavní ceny Zlaté trigy, inspirované známým sousoším na střeše Národního divadla, i novou verzi zlatých medailí, které se setkaly s velkým úspěchem u oceněných. Sekce zemí a regionů Sekce zemí a regionů je organizována národními kurátory a představuje práce ze všech scénografických oborů v jednotlivých zemích a regionech z posledních šesti let. Důraz byl tentokrát kladen na silnou kurátorskou koncepci expozic: kurátoři měli představit zásadní aspekty divadla a scénografie v jednotlivých zemích v posledních letech se zaměřením na jedinečné, specifické, současné trendy, a to i v historickém a kulturním kontextu. Zásadní bylo hlavní téma, instalační pojetí i kontextuální aspekty expozice a důležitým faktorem bylo posílení prezentace všech scénografických oborů: scény, kostýmu, světelného i zvukového designu atd. a vazeb mezi nimi. Kurátoři tak měli podruhé volnou roku ve výběru tématu i formy instalace své expozice, sami si určovali i velikost a umístění výstavní plochy země. Zcela zásadní bylo v této sekci výrazné rozšíření prezentovaných zemí, které bylo již výše specifikováno, zde alespoň připomeňme, že své národní expozice v této sekci poprvé představily například Makedonie, Mongolsko, Arménie, Kolumbie, po delší přestávce také Čínská lidová republika, Venezuela, Indie či Kuba. Celkově v této sekci vystavovalo jednapadesát zemí, jednotlivé expozice byly umístěny v několika odlišných prostorech přízemí Veletržního paláce. Sekce Extrémní kostým Národní expozice zemí letos doplnila také prezentace jejich kostýmní tvorby ve speciální soutěžní podsekci Extrémní kostým, kde byly prezentované kostýmy z netradičních materiálů či kostýmy netradičně použité v rámci živé scénické akce. Exponáty do soutěže vybírala kurátorka Simona Rybáková z předvýběru, v němž kostýmy navrhovali kurátoři jednotlivých zemí a regionů. V instalaci navržené designérkou Marií Jiráskovou bylo vystaveno osmadvacet objektů ze sedmnácti zemí v prostoru kina Veletržního paláce Národní galerie. Vzhledem k povaze mnohých projektů, pro které byly kostýmy vytvořeny, byly vystaveny jak fyzické objekty, tak videa a fotografie. Ze sekce Extrémní kostým, foto: archiv PQ Studentská sekce Studentská sekce tradičně představuje školy jednotlivých zemí a regionů. Divadelní a výtvarné školy si samy volily témata svých expozic a doporučena byla prezentace více škol z jedné země či regionu. Ve Studentské sekci byly letos vystaveny práce z divadelních, výtvarných a architektonických škol z dvaačtyřiceti zemí; poprvé se v této sekci představili např. studenti z Indie, Kazachstánu či Uruguaye. Studenti tu měli unikátní šanci nejen spatřit to nejlepší, co se v oboru v uplynulých pěti letech vytvořilo, ale sami se toho aktivně zúčastnit. Byla to pro ně jedinečná příležitost k prezentaci jejich práce na světové akci a ke konfrontaci s tvůrčími výsledky ostatních studentů i profesionálních divadelních tvůrců, neméně významná byla možnost osobního setkání a navázání nových kontaktů. Na mnohých školách se dokonce účast na PQ stala metodickou součástí dlouhodobého výukového cyklu se svými studenty sem jezdí pedagogové, jejichž kariéra započala právě v expozicích škol před mnoha lety. Sekce zemí a regionů a Studentská sekce společně zabraly největší část Veletržního paláce Národní galerie a tradičně tvořily základ celého Pražského Quadriennale. Své práce v nich vystavilo více než tisíc umělců a studentů ze čtyřiapadesáti zemí světa. Představené práce v těchto sekcích zahrnovaly objekty, instalace, fotografie a videa jak dokumentární, tak živě přenášená. Více než dvě třetiny zemí do svých expozic začlenily performance, živé insta

18 5.1 lace, prezentace, přednášky, dílny, umělecké procházky či módní přehlídky, čímž PQ 2011 překročilo rámec běžné výstavy. Mnoho zemí uspořádalo své národní dny, ať už formou přednášek, představení či společenského setkání, během nichž prezentovaly i celkovou kulturu své země, celkově se uskutečnilo v rámci obou sekcí devadesát akcí. Novinkou byla také možnost zemí umístit svou národní expozici mimo hlavní výstavní prostory, čehož nakonec využilo Portugalsko, které umístilo jednu instalaci na náměstí Franze Kafky, studentská expozice Německa s několika živými akcemi ve městě a Gruzie s doprovodnou výstavou v Nostickém paláci. Polsko umístilo část své expozice i před Veletržní palác. Několik dalších zemí projevilo o tuto možnost také zájem, nicméně nakonec ji vzhledem k organizační i finanční náročnosti nevyužily. Zcela zásadní roli v přípravě expozic hrála teoretická sympozia konaná v rámci projektu Intersekce. Během pěti mezinárodních sympozií došlo jak k rozšíření a posílení vzájemné komunikace mezi organizátory PQ a kurátory i organizátory jednotlivých expozic, tak k teoretickému posílení tvorby jednotlivých expozic, sympozia poskytla kurátorům zásadní teoretickou komunikační platformu, k čemuž došlo poprvé v historii PQ. Do kvality mnoha vytvořených expozic se tento dlouhodobý teoretický background výrazně promítl. Sympozii se také naplnil vytyčený cíl z evaluace předchozího ročníku, kdy bylo navrženo, že nejlepším způsobem zlepšení kvality národních expozic je intenzivní osobní spolupráce a setkávání s kurátory. storová laboratoř vytvářeli renomovaní tvůrci a skupina dvaceti postgraduálních studentů architektury, scénografie, sociologie a výtvarných umění ze třinácti zemí nové přístupy na otázku: Jak by mohly podle umělců a architektů vypadat prostory či scénáře schopné transformovat a znovu oživit veřejný zájem o živé performance? Do veřejné výzvy na účast v dílně se přihlásilo dvaašedesát studentů ze sedmadvaceti zemí. V rámci sekce proběhla také Architektonická soutěž (TAC), kterou pořádá každé čtyři roky OISTAT (Mezinárodní organizace scénografů, divadelních techniků a architektů), a jíž se zúčastnili studenti a mladí designéři ze čtyřiačtyřiceti zemí. Tématem bylo vytvořit prostor pro představení, ať už tradiční či experimentální, inspirovaný prostorem kostela sv. Anny s cílem lepšího pochopení vztahu mezi prostorem a v něm se odehrávajícím představením. Program architektonické sekce zahrnoval i křest speciálního vydání časopisu Era 21 vydaného u příležitosti PQ 2011, předání ceny soutěže divadelní architektury (TAC) a sympozium Architektonické komise OISTAT, setkání architektonické sekce Mezinárodní federace pro divadelní výzkum, prezentace projektu Theatre Architecture of Central Europe i připravované antologie dánské Roskilde University. Konal se zde i tzv. Český stůl, tedy veřejná diskuze o stavbě nového divadla v blízkosti historického centra a konverzi památkově chráněného areálu bývalého plzeňského pivovaru Světovar na kulturní a rezidenční centrum. Architektonická sekce Architektonická sekce se odehrávala v Pražské křižovatce, v bývalém kostele sv. Anny, v centru Prahy. Zaměřila se na hlavní otázku: Co je dnešní prostor pro divadlo? a cílem týmu pod vedením nové komisařky sekce Dority Hannah (NZ) bylo vytvoření místa pro setkání scénografů a dalších divadelníků s tvůrci divadelních prostorů a posílení dialogu mezi divadelní architekturou, scénografií a současným divadlem. Kurátoři byli vyzváni, aby se zapojili do mezinárodní diskuze o aktivní roli prostředí pro utváření divadelních projektů a místní kultury se zaměřením na divadelní prostory vybudované (postavené), hrané (improvizované) a představované (nepostavené) ve 21. století. Expozice Současný/budoucí performativní prostor na křižovatce představila práce umělců z třiatřiceti zemí v rámci národních expozic, poprvé se zde například prezentoval Singapur, Libanon či Nigérie. Země dostaly jednotné formální instalační zadání výstavního stolu o velikosti 75 cm x 180 cm x 13,2 cm s možnými doplňky. Téma mělo odpovídat koncepci a komisařka sekce byla s jednotlivými národními kurátory v poměrně úzkém kontaktu. Součástí sekce byly také přednášky renomovaných architektů a teoretiků, jako Charlese Renfra, Richarda Sennetta či Evy Jiřičné, dále i videoinstalace Mediální věž, která představila zásadní práce v oboru performativní architektury instalace, performance, architektonické a sociologické projekty uvádějící prostor do pohybu (např. z tvorby Jeana Nouvela, Philipa Starcka, Zahy Hadid, ateliérů Snohetta či Sashy Waltz, Frédérica Flamanda a Hotelu Pro Forma, viz Příloha č. 8). V rámci jedenáctidenního workshopu Otevřená pro Otevření Architektonické sekce, foto: Lorie Novak Česká expozice Kurátorkami české expozice v národní a studentské sekci byly v roce 2009 ve výběrovém řízení Ministerstva kultury ČR na základě předložených projektů vybrány scénografka Andrea Králová a dramaturgyně Marta Ljubková. V Sekci zemí a regionů prezentovaly expozici Divadlo jako zážitek, 16

19 instalaci v neustálém pohybu, kterou umělci každý den oživovali živými akcemi. Byla horizontálně i vertikálně rozdělena do šesti otevřených prostorů, které šlo nahlížet zevnitř i zvenčí. Zahrnovala umělce, kteří při tvorbě scénického prostoru využívají zvuk, světlo a nová média, kteří oživují industriální zóny, dále nové interpretace klasiky, výjimečné divadelní přístupy k provokujícím tématům, jako jsou např. gender, politika atd., střetávání performance s výtvarným uměním a fyzický a vizuální přístup k interpretaci textu odrážející současnost. Představili se zde např. divadelní skupina Krepsko, Tomáš Bambušek, Marek Cpin, Daniela Klimešová, Jakub Kopecký, Andrea Králová, Michal Pěchouček, Jana Preková, sdružení Kolouchův sen, divadelní skupina Depresivní děti touží po penězích, Jan Štěpánek a David Vrbík. Téma studentské expozice bylo podobné jako u národní, Divadlo jako zážitek koncepce každodennosti, studenti z různých uměleckých škol předložili projekty, které zkoumají divadelnost našich všedních sdílených zážitků a soukromých životů a výrazně pracovali s interaktivitou jako hnací silou divadla, které vyžaduje zapojení publika. Ve studentské sekci byly mimo soutěž představeny také expozice studentů DAMU a JAMU. V Architektonické sekci představil oslovený kurátor Pavel Štorek dva projekty klíčové v průběhu kandidatury Plzně na Evropské hlavní město kultury pro rok 2015 stavba nového divadla a konverze památkově chráněného areálu bývalého pivovaru Světovar na kulturní a rezidenční centrum v expozici nazvané Zúčtování: Nové chrámy kultury pro Plzeň, Evropské město kultury Původně chtěl prezentovat širší výběr industriálních prostorů upravených na prostory pro kulturu, nicméně v průběhu příprav se rozhodl pro aktualizaci tématu, navíc musel adaptovat i původně plánované prostorové ztvárnění. Veletržní palác, foto: Luděk Neužil

20 5.1 Projekty Intersekce se (...) stala nepřehlédnutelnou součástí pražského života Živá výstava v boxech každý den překvapovala, pohlcovala i provokovala nové účastníky V každém z nich (boxů) vznikl uzavřený svět, vytržený z tradiční divadelní iluze. Návštěvníkům, kteří dennodenně zaplavovali komorní prostory bílého komplexu, se dostával na tělo i pod kůži. A2 Intersekce: Intimita a spektákl Intersekce: Intimita a spektákl je speciální mezinárodní projekt PQ 2011, který zkoumá performanci jako významný prvek nejrůznějších uměleckých a kulturních disciplín se zaměřením na scénografii a divadelní design jako interdisciplinární obory. Projekt tvoří dvě zásadní části: teoretické diskuze a interaktivní instalace/performance. Tříletý projekt zahrnuje nejen akce konané na PQ 2011, ale jeho jednotlivé části se v období červen 2009 květen 2012 konají také v Itálii, Srbsku, Portugalsku, Lotyšsku, Velké Británii, na Slovensku, v Maďarsku, Norsku, Nizozemí a Švýcarsku ve spolupráci s hlavními partnery New Latvian Theatre Institute (Lotyšsko), Escrita na Paisagem Festival de Performance e Artes da Terra (Portugalsko), Victoria and Albert Museum (Velká Británie), Kiosk (Srbsko), Krétakör (Maďarsko), Národní divadlo v Praze (ČR), MiBAC-Direzione Generale per lo spettacolo dal vivo (Itálie) a Kiasma Theatre, Muzeum současného umění (Finsko) spolu s dalšími přidruženými partnery z celé Evropy. Projekt získal podporu z programu Kultura Evropské unie, jedná se o největší grant, jaký Česká republika v oblasti živého umění dosud obdržela. Intersekce uspěla mezi 296 přihlášenými projekty z celé Evropy, kdy bylo vybráno pouze 9 projektů, v rámci víceletých projektů jsme uspěli jako jediní z ČR. Intersekce Piazzetta ND, foto: archiv PQ Pražskou část Intersekce během PQ 2011 tvořila živá výstava na piazzettě Národního divadla v Praze a řada performancí v netradičních veřejných prostorech ve městě. Výstava sestávala ze třiceti boxů tvořících nový architektonický umělecký prostor galerii, divadlo i společenský prostor, jehož autorem byl izraelský architekt Oren Sagiv. Prostorový labyrint byl navržen tak, aby návštěvníkům nabídl možnost objevovat, komunikovat, bloudit a konečně také znovu se vrátit, čímž umožňoval zábavu i vzdělávání (se) formou živé výstavy, na které se setkávali diváci se světem současného umění. Do programu bylo kurátorkou Sodjou Lotker vybráno osmadvacet umělců či skupin z celého světa z oblasti divadla, vizuálního umění, scénografie, filmu, tance a nových médií ze třinácti evropských zemí, z USA, Kuby či Jižní Afriky. V boxech bylo možno nalézt zásadní světové práce související se současnou performancí, které vytvořili například Societas Raffaello Sanzio, Ulla von Brandenburg, Ilja a Emilie Kabakovi, Josef Nadj, Nathaniel Mellors, Monika Pormale, Josef Bolf, Bohdan Holomíček nebo Anna Viebrock. Na piazzettě se také odehrávaly noční projekce zásadních 18