Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR Støedisko pro Støedoèeský kraj a hlavní mìsto Prahu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR Støedisko pro Støedoèeský kraj a hlavní mìsto Prahu"

Transkript

1 Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR Støedisko pro Støedoèeský kraj a hlavní mìsto Prahu 1

2 BOHEMIA CENTRALIS 26 2

3 Bohemia centralis 26 Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR Støedisko pro Støedoèeský kraj a hlavní mìsto Prahu Praha

4 BOHEMIA CENTRALIS 26 Bohemia centralis je regionální sborník pro støední Èechy urèený pro publikaci výsledkù vìdecké a odborné èinnosti smìøující k poznání všech aspektù pøírody se zvláštním dùrazem na cenná pøírodní území a vzácné druhy. Redakční rada Doc. RNDr. Jarmila Kubíková, CSc. (pøedseda redakèní rady) Mgr. Pavel Špryòar (výkonný redaktor) Mgr. Luboš Beran, PhD. Jiøí Hadinec Doc. RNDr. Vladimír Hanák, CSc. RNDr. Ladislav Hanel, CSc. RNDr. Vladimír Hanzal Prof. RNDr. Karel Hùrka, DrSc. RNDr. Jiøí Køíž, CSc. RNDr. Vojen Ložek, DrSc. RNDr. Zdenìk Mrkáèek Ing. Pavel Mudra RNDr. Jaroslav Obermajer Ing. Josef Pavlík Prom. biol. Zdenìk Pouzar RNDr. Jaromír Strejèek Ing. Pavel Pešout Ing. Petr Štìpánek 4

5 Obsah Slovo úvodem... 7 Ložek V.: Povodnì a život nivy... 9 Švihla V.: Povodeò v Èeském krasu v srpnu Blažková D.: Pobøežní vegetace øeky Berounky dva mìsíce po povodni v srpnu Beran L.: Pøíspìvek k poznání vodních mìkkýšù dolního toku Berounky Høebík Š.: Ekologie makrozoobentosu malých vodních tokù v CHKO Èeský kras Šimunek O.: Stanovení systémové chyby mìøení a odhad celkové atmosférické depozice dusíku v letech v centrální èásti CHKO Èeský kras Švihla V.: Vliv stanovištních podmínek na rùst buku ( agus sylvatica) v Èeském krasu Špryòar P., Doležal T., Mikulenka L., Moravec P., Plecháè J., Pleskaè D., Øíha J., Strejèek J., Šíma A., Trmal A., Urban S., Vonièka P. a Zúber M.: Pøíspìvek k poznání broukù (Insecta, Coleoptera) Èeského krasu výsledky Entomologických dnù Vrabec V., Matouš J., Marek S. a Solovka I.: Pøíspìvek k poznání fauny motýlù (Lepidoptera) CHKO Èeský kras výsledky Entomologických dnù Bílek O.: Pøíspìvek k poznání flóry a vegetace pøírodní rezervace Jezírka v CHKO Køivoklátsko Èerný T.: Pøírodní spoleèenstva labské nivy na Kolínsku s poznámkami k ochranì pøírody Chrtek J. sen., Marek M. a Skoèdopolová B.: Materiály ke kvìtenì Novobydžovska II Holub J. a Kuèera T.: Ostružiníky centrálních Brd Kotlaba. a Pouzar Z.: Houby pøírodní památky Hostivické rybníky u Prahy Øezáè M.: Pavouci (Araneae) teplomilné doubravy na Kokoøínsku Hanel L.: Výskyt mihule potoèní (Lampetra planeri, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) ve støedních Èechách Špryòar P.: Bohemia centralis: náplò svazkù Pokyny pro autory

6 BOHEMIA CENTRALIS 26 Contents oreword... 7 Ložek V.: loods and the life of floodplain... 9 Švihla V.: The August 2002 flood in Bohemian Karst Blažková D.: Riverine vegetation of the Berounka River two months after flood in August Beran L.: Contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the lower reach of the Berounka River (Czech Republic) Høebík Š.: Ecology of macroinvertebrates in small streams of Protected Landscape Area Bohemian Karst Šimunek O.: Systemic error determination and estimation of total atmospheric nitrogen deposition in the central part of Protected Landscape Area Bohemian Karst in Švihla V.: Effect of habitat conditions on growth of beech ( agus sylvatica) in Bohemian Karst Špryòar P., Doležal T., Mikulenka L., Moravec P., Plecháè J., Pleskaè D., Øíha J., Strejèek J., Šíma A., Trmal A., Urban S., Vonièka P. et Zúber M.: aunistic records of Coleoptera (Insecta) from Bohemian Karst (Central Bohemia) results of meeting Entomological Days Vrabec V., Matouš J., Marek S. et Solovka I.: aunistic records of Lepidoptera (Insecta) from Protected Landscape Area Bohemian Karst results of meeting Entomological Days Bílek O.: lora and vegetation of Jezírka Nature Reserve in Køivoklátsko Protected Landscape Area (Central Bohemia) Èerný T.: Natural communities of Labe River floodplain in the vicinity of kolínwith comments on nature protection Chrtek J. sen., Marek M. et Skoèdopolová B.: loristic material to the region of Nový Bydžov (Eastern Bohemia) II Holub J. et Kuèera T.: Brambles of the central part of the Brdy Mts. (Central Bohemia) Kotlaba. et Pouzar Z.: ungi of the Hostivice Ponds Nature Monument near Prague Øezáè M.: Spiders (Araneae) of the thermophilous oak wood in the Kokoøínsko Protected Landscape Area Hanel L.: Occurence of the brook lamprey (Lampetra planeri, Cephalaspidomorphi, Petromyzontiformes: Petromyzontidae) in Central Bohemia, Czech Republic Špryòar P.: Bohemia centralis: contents of volumes Instructions for authors

7 Slovo úvodem Po nìkolikaleté pøestávce pøedkládáme odborné veøejnosti další svazek sborníku Bohemia centralis. Tento sborník se bìhem let své existence stal významných regionálním periodikem, ve kterém našly uplatnìní výzkumy ze všech oborù pøírodních vìd geologie, pedologie, paleontologie, botaniky, geobotaniky, entomologie, zoologie obratlovcù a dalších. Bohemia centralis má za sebou cennou øadu 25 svazkù, ve kterých se mimo jiné postupnì pøedstavily všechny støedoèeské chránìné krajinné oblasti a mnoho maloplošných chránìných území. Dosud poslední 25. èíslo vyšlo v roce Podobnì v roce 1998 vyšlo zatím poslední 14. èíslo regionálního pøírodovìdeckého sborníku o pøírodì Prahy Natura pragensis. Na území støedních Èech ovšem vycházejí další regionální pøírodovìdecké sborníky, napø. Muzeum a souèasnost ve Støedoèeském muzeu v Roztokách, Zprávy a studie Okresního muzea v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi, Práce muzea v Kolínì, Sborník vlastivìdných prací z Podblanicka a další. Èlánky regionálního zamìøení se uplatòují i v periodikách celostátního zamìøení, jako je sborník Pøíroda vydávaný ústøedím Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR nebo trvale vycházející èasopisy vìdeckých spoleèností, jako jsou Zprávy Èeské botanické spoleènosti, Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, Klapalekiana, Lynx a mnohé další. Jmenované èasopisy do jisté míry vyplòují mezeru chybìjícího regionálního èasopisu pro Prahu a støední Èechy, ale pøesto byl poci ován nedostatek periodika, které by uveøejòovalo studie o problematice stávajících a novì pøipravovaných chránìných území, o chránìných krajinných oblastech a o dynamice výskytu a rozšíøení organismù, jejich spoleèenstev i neživé pøírody v regionu novì koncipovaného správního celku Støedoèeského kraje. Vedení støediska AOPK ÈR pro Prahu a Støedoèeský kraj se proto rozhodlo iniciovat obnovu obou èasopisù. Byla sestavena nová redakèní rada, ve které zasedli odborníci z rùzných oborù pøírodních vìd spolu se zástupci jednotlivých støedoèeských CHKO a zástupci odborù životního prostøedí hl. m. Prahy a Støedoèeského kraje. Byly získány finanèní prostøedky pro èasopis Bohemia centralis pomocí Agentury ochrany pøírody, pro èasopis Natura Pragensis prostøednictvím grantu Magistrátu hl. m. Prahy. Oznámení o obnovì obou sborníkù se u odborné veøejnosti setkalo s pøíznivou odezvou, a redakèní rada proto nyní pøedkládá veøejnosti tento soubor pøíspìvkù o pøírodì Støedoèeského kraje. Bìhem letošního roku bude následovat i vydání dalšího èísla sborníku Natura pragensis. Obsah pøedkládaného svazku se zabývá nejprve pøírodovìdným pohledem na katastrofické povodnì ze srpna Dále následuje nìkolik èlánkù, které byly zaøazeny ku pøíležitosti 30 let, které uplynuly od vyhlášení CHKO Èeský kras v roce Další soubor èlánkù pokrývá nejrùznìjší místa kraje a zabývá se rùznorodými aspekty zdejší pøírody. Tento široký zábìr témat dobøe odráží zámìr redakèní rady zachy- 7

8 BOHEMIA CENTRALIS 26 covat celkový pohled na pøírodu støedních Èech a poskytnout informace co nejširšímu okruhu ètenáøù. Doufáme, že obnovená øada Bohemia centralis zùstane nadále vyhledávaným fórem pro prezentaci poznatkù o pøírodì støedních Èech. Dosavadní svazky se staly neocenitelným zdrojem informací pøi rozvoji terénního pøírodovìdného bádání nebo pøi péèi o chránìná území. Dùležitým posláním našeho sborníku by mìlo být i do budoucna hlubší poznání naší pøírody a šíøení tìchto znalostí pro všechny zájemce z øad profesionálních i amatérských pøírodovìdcù, pracovníkù státní ochrany pøírody, èlenù nevládních ekologických organizací a uèitelù i studentù støedních a vysokých škol. Jarmila Kubíková, pøedsedkynì redakèní rady Pavel Špryòar, výkonný redaktor 8

9 Bohemia centralis, Praha, 26: 9 24, 2003 Povodně a život nivy Floods and the life of floodplain Vojen Ložek Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, støedisko Praha, U Šalamounky 41, Praha 5 Abstract. Catastrophic floods along Bohemian rivers in August 2002 attracted attention to the problem of alluvial ecosystems whose development is largely controlled by stream action. loodplains in Central Bohemia are considerably disturbed by various building activities on the rivers as well as by deforestation. Eroded washed soils from arable lands filled the lower valley terraces which thus became inundated by high floods. Only since the 2nd World War secondary forests expanded along rivers providing new habitats for plants and small animals, as documented by the spread of characteristic and even endangered snail species through stream corridors. Key words: catastrophic floods, floodplain ecosystems, floodplain history, stream corridors, recolonization by forests and snails Úvod Nedávné velké povodnì opìt rozvíøily otázky dynamiky ekosystémù spjatých s vodními toky a jejich dopadu na lidskou ekonomiku i životní prostøedí. Tato problematika nerozluènì souvisí s formou reliéfu, kterou oznaèujeme v geomorfologii a geologii termínem niva, z èehož vyplývá, že máme-li lépe rozumìt událostem, které v tomto prostoru probíhají, je tøeba se blíže seznámit s jevy, které urèují charakter niv. Vymezení pojmu niva Vzhledem k tomu, že v širším okruhu veøejnosti a nìkdy dokonce i mezi pøírodovìdci není pojem niva pøesnì chápán, musíme vyjít z definice, jež by vymezila pod- 9

10 BOHEMIA CENTRALIS 26 statu tohoto nadmíru významného krajinného prvku, který sice vìtšina z nás má bìžnì na oèích, avšak v souèasné dobì je až pøekvapivì málo seznámena s dìji, které nivu vytváøejí a trvale ovlivòují. Nepochybnì to souvisí s významem názvu niva, jak se lze pøesvìdèit z pøíslušného hesla, které obsahuje Slovník spisovné èeštiny pro školu a veøejnost (Academia 1978), kde se na str. 277 doèteme, že niva je slovo knižní, které znamená obvykle rovné pole nebo louku (jako pøíklad užití se uvádí zelené nivy ). Naproti tomu uèebnice Obecná geomorfologie (Demek 1987) podává daleko pøesnìjší a podrobnìjší vymezení: Údolní niva je akumulaèní rovina podél vodního toku, je tvoøena nekonsolidovanými sedimenty transportovanými a usazenými tímto vodním tokem: pøi povodních bývá obvykle zaplavována. Tato definice silnì zdùrazòuje sedimentologické a tudíž geologické hledisko, nebo pojímá nivu pøedevším jako sedimentaèní prostor urèitého vyhranìného rázu, což je rozvedeno v dalším podrobnìjším popisu. Naproti tomu v publikaci Všeobecná geologie III (Kettner, Nakl. ÈSAV 1954) výslovnou definici nivy nenajdeme. Je zde jen struènì uvedeno, že údolní rovina neboli niva (str. 132) lemuje øeky, u nichž akumulaèní èinnost pøevládá nad erozí, naèež následuje již popis pochodù, které nivu modelují. V lexikonu Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny (Novotná 2001) zní heslo n i v a: botanická formace rostlin tvoøená vysokými bylinami, geologie tìlesa sedimentù, která jsou ukládána za povodní, geomorfologie rovinné údolní dno vzniklé usazením nivních sedimentù, èímž je zachycen význam tohoto pojmu v rùzných oborech pøírodních vìd. Uvedené popisy se zabývají neživou pøírodou niv, s nimiž niva botanická nemusí mít nic spoleèného, kdežto náš pøíspìvek pojímá nivu jako ekosystém, jehož nedílnou složkou je i živá pøíroda, takže v tomto smyslu lze nivu charakterizovat širší a zároveò jednoduchou definicí: niva je ploché údolní dno s charakteristickou vegetací a faunou utváøené a ovlivòované vodním tokem. Pochody určující stav nivy Vývoj a ráz niv urèují dva základní faktory akumulace a eroze. Pøevládá-li akumulace, narùstá mocnost nivních uloženin, má-li pøevahu eroze, je niva vyvinuta jen nedokonale a v úzkých údolích v podstatì chybí. Jsou-li oba pochody zhruba vyrovnány, pøevládá transport splavenin. Podnebí a stav povodí ovlivòují ráz niv. Pro málo lesnaté krajiny s èastými pøívaly jsou charakteristické divoèící toky, které se vìtví v èetná, obvykle mìlká ramena, jež se èasto mìní a nanášejí horninový materiál v celé šíøce údolního dna. Takový ráz mìly i støedoèeské toky v posledním glaciálu. V oblastech se souvislým vegetaèním krytem, pøedevším lesem, øeky meandrují, hrubší materiál nanášejí a pøemís ují ve svém korytu a v jeho lemech, zatímco na ostatní ploše nivy zaplavované za povodní se mimo proudnici ukládá pøevážnì jemnozrnný kal z rozlitých vod. Významnou roli u meandrujících tokù hraje boèní eroze, pøi níž vzni- 10

11 Vojen Ložek: Povodně a život nivy kají stále prudší zákruty, jejichž šíje bývá za povodní proražena, takže se tok napøímí a z pùvodního meandru vzniká mrtvé rameno, které se postupnì zanáší splaveninami a podléhá zazemòovacím pochodùm, pøi nichž významná úloha pøipadá vodní a pobøežní vegetaci. Nivy meandrujících øek se vyznaèují pøevahou akumulace a rozrùznìním sedimentù, které obráží prostøedí, v nìmž se ukládaly. Rozlišujeme tak facii korytovou s pøevahou hrubšího materiálu usazovaného a trvale pøemís ovaného v øeèišti, hlinito-písèitou facii bøehových (agradaèních) valù usazovaných proudící vodou za vyšších stavù, facii jemných okalù z rozlitých vod v klidných úsecích nivy a facii výplní mrtvých ramen, kde se ve stojaté vodì ukládají pøedevším hnilokaly, nìkdy však i vápnité nebo organické usazeniny. Tato mozaika sedimentù, které odpovídá i vegetace, je význaèná pro plnì rozvinuté nivy, jako má ve støedních Èechách Labe, Jizera a nejdolejší Vltava, zatímco v jižní polovinì støedních Èech jsou takové nivy vyvinuté jen v krátkých rozšíøených úsecích nìkterých údolí, napø. v Pražské kotlinì nebo v soutokové oblasti Vltavy a Berounky. Jinak i velké støedoèeské øeky mají úzká zaøíznutá údolí, kde není dost prostoru pro vìtší volné meandry a kde se dokonce setkáme i se skalními prahy tvrdých hornin, na nichž dodnes probíhá hloubková eroze, jako v bývalých Svatojanských proudech na Vltavì nebo na nejdolejší Sázavì od Kamenného Pøívozu k Pikovicím. Naproti tomu jsou nivy s volnými meandry vyvinuty v øadì údolí menších tokù, jako na Kaèáku, kdysi na Litavce, Rokytce, ale i na Šáreckém nebo Únìtickém potoce a nìkdy i na zcela malých tocích, tøeba v horní èásti Vùznice v Benešovì luhu na Køivoklátsku. V mnoha menších údolích ústících do øíèních kaòonovitých údolí však dodnes probíhá eroze, a zejména jejich spodní úseky mají ráz skalnatých roklí bez nivy. Se zvláštním typem niv se setkáváme v oblasti kvádrových pískovcù, pøedevším v Polomených horách. Velká údolí mají moèálovité nivy s mírnì tekoucími potoky, jako je Pšovka nebo Libìchovka. Postranní údolí, èasto i znaèné délky, jsou vìtšinou bez trvalého toku a jejich nivu tvoøí písèité splachy ukládané obèasnými pøívaly (napø. Truskavenský dùl). Vìtší toky v jižní èásti støedních Èech se vyznaèují zákruty hluboce zaøíznutými do skalního podkladu tzv. zaklesnutými meandry, které zpestøují údolní scenérii, jako na Vltavì ve Svatojanských proudech, na Berounce u Køivoklátu nebo na Sázavì u Ledeèka, a pøispívají ke zvýšení geo- i biodiverzity v rámci øíèního ekofenoménu. Voda a život v nivě Z pøedchozích øádek je zøejmé, že vznik i trvání nivních ekosystémù jsou nerozluènì spjaty s vodou. Voda nejen modeluje a vytváøí nivu, ale ovlivòuje i její vegetaci a drobnou faunu. Nejde jen o opakované zaplavování niv pøi vysokých vodních stavech, ale i o stojaté vody v tùních, starých ramenech a moèálech, nehledì k vysoké 11

12 BOHEMIA CENTRALIS 26 hladinì podzemních poøíèních vod. Záplavy pøinášejí do niv horninový materiál vèetnì živin vyplavených z pùd a dnes bohužel i nejrùznìjší odpadky a odpady. Je tøeba konstatovat, že zatímco kdysi záplavy nivu obohacovaly o živiny, dnes èasto nivu spíše zamoøují a znehodnocují. Pokud si niva alespoò zèásti zachovává pøírodní ráz, je vždy místem, kde se rozvíjí bujná vegetace a žije drobná fauna. Nejlépe to lze pozorovat v oblastech budovaných kyselými, živinami chudými horninami, pokrytými nenároènou, druhovì chudou vegetací umožòující existenci neménì chudé drobné faunì. Pøíkladem jsou oblasti kvádrových pískovcù, napø. v Polomených horách nebo v Èeském ráji, kde bujný život v nivách nápadnì kontrastuje s chudými acidofilními spoleèenstvy na údolních stráních. Pøíkladem jsou bažinatá údolí Pšovky a Libìchovky v CHKO Kokoøínsko, v nichž se udržela øada citlivých reliktních druhù z plžù tøeba vrkoè bažinný (Vertigo moulinsiana) nebo neménì ohrožená oblovka Cochlicopa nitens. Nivy bývají také jedinými refugii fauny a nìkterých druhù flóry v intenzivnì zemìdìlsky využívaných krajinách nebo v oblastech, kde lesy byly zcela zmìnìny na jehliènaté, pøedevším smrkové monokultury, jako v mnohých okrscích na jihovýchodì støedních Èech. Historie niv Vnitøní stavba nivy obráží klimatické zmìny a s nimi související erozní a akumulaèní pochody, které se odehrávaly v povodí pøíslušného toku. Ve stratigrafii nivních uloženin lze sledovat celý tento vývoj, což dovoluje i odhad souèasného trendu do nejbližší budoucnosti. Ve støedoèeské oblasti, kde bìhem kvartéru probíhalo periodické zaøezávání údolní sítì, poèíná vznik souèasných niv po odeznìní poslední velké fáze hloubkové eroze nìkdy ve støedním úseku poslední ledové doby (glaciálu). Od té doby pøevládá akumulace pøerušovaná jen kratšími erozními údobími, která výplò údolního dna dìlí na nìkolik stupòù. V mladší fázi posledního glaciálu mìly øeky v pøevážnì bezlesé krajinì za drsného kontinentálního podnebí zcela jiný ráz než dnes. Byly to divoèící toky, které se mnoha mìlkými, stále se mìnícími rameny rozlévaly po celé ploše údolního dna, kde se usazovaly štìrkovité a písèité nánosy, podobnì jako donedávna nìkteré toky v odlesnìných èástech Karpat. Štìrkopískové akumulace daly vznik údolní terase (stupeò VIIc podle Balatky a Sládka 1962), která dnes na dolní Vltavì a podél Labe lemuje souèasnou zaplavovanou nivu tìchto øek. Tato terasa tvoøí nejen zøetelný stupeò nad nivou, ale zejména v Polabí se vyznaèuje zcela odlišnou vegetací pokrývají ji totiž chudé bory (pùvodnì borové doubravy), zatímco nivu kryjí svìží až zamokøené lužní háje, popø. louky. S nástupem teplého a daleko vlhèího podnebí v poledové dobì pøed 11 až 10 tisíciletími se divoèící toky mìní na toky meandrující, které mají výrazné hlavní víceménì 12

13 Vojen Ložek: Povodně a život nivy stabilní koryto. I to se ovšem mìní s postupujícím vznikem zákrutù boèní erozí. Teprve tehdy dochází k rozèlenìní nivy na pás s agradaèními valy lemujícími koryto, na klidné vzdálenìjší partie a stará ramena vzniklá z protržených meandrù. V dùsledku kratších erozních fází na poèátku poledové doby (holocénu) jsou nivní sedimenty meandrujících tokù vloženy do štìrkopískových naplavenin údolní terasy, od nichž se nápadnì liší i svým složením. Jde o souvrství víceménì humózních hlín, kde se laterálnì støídají písèitìjší ménì humózní sedimenty bøehových valù s jemnými, èasto jílovitými hlínami z povodòových okalù, hnilokalovými až slatinnými výplnìmi starých ramen i štìrkovými vložkami korytové facie. Všechny tyto typy uloženin se bìhem èasu laterálnì pøesunovaly a zároveò narùstala mocnost nivy. V dobì po pøíchodu rolníkù mladší doby kamenné, tj. od 6. tisíciletí pøed Kr., a hlavnì po velkém záboru krajiny bìhem doby bronzové vzrùstá podíl splachù z odlesnìných (oraných, spásaných) ploch a vytváøejí se mocné pokryvy nivních (povodòových) hlín, které dnes tvoøí povrch niv a jejichž mocnost se i bìhem souèasných záplav postupnì zvyšuje. Popsaný proces nebyl ovšem tak plynulý, jak jsme struènì vylíèili, nebo ho pøerušovaly klidnìjší sušší fáze, kdy se i v nivách projevil vývoj pùd a kdy do nich doèasnì proniklo i pravìké osídlení. Toto zvýšení akumulace v nivách souvisí s rostoucím rozsahem orných pùd a jejich následným splachem pøi tání a vìtších deštích a trvá i v souèasné dobì, kdy se na mnohých místech dostávají do niv i prùmyslové produkty jako škvára, polystyrén ap. Zvýšená akumulace v nivách snižuje výškový rozdíl mezi zaplavovanou nivou a pùvodnì již nezaplavovanou údolní terasou, takže pøi velkých povodních, jako v srpnu 2002, ale již i døíve, jak dokazuje snímek zatopené Terezínské kotliny uveøejnìný J. E. Hibschem (1926), bývá pøeplavena i rozlehlá plocha této terasy, což podstatnì zvyšuje plošný rozsah záplav. Proti proudu øek je tento rozdíl malý. Tøeba na Vltavì nad bývalými Svatojanskými proudy a na menších tocích je rozdíl mezi úrovní nivy a uvedené terasy tak malý, že terasa splývá s dnešní nivou. Členění středočeských niv V èásti støedních Èech budované pevnými zvrásnìnými skalními horninami starších prvohor, proterozoika a krystalinika, vytvoøily vodní toky pøevážnì úzká, èasto kaòonovitá údolí, kde jsou nivy výraznìji vyvinuty jen v rozšíøených úsecích nebo na nìkterých støednì velkých tocích se širším údolním dnem, jako je tøeba Kaèák, Rokytka, Rakovnický potok nebo i Vùznice, velká údolí Èeského krasu a dolního Povltaví. Nivy se vytváøejí i v oblasti mìkèích ordovických hornin na východì a jihovýchodì Prahy, napø. Botiè, a dále v Podbrdsku (Litavka, Èervený potok). Vìtšina tìchto niv je však již natolik upravena, že jejich pùvodní charakter je dnes témìø setøen. Ve vìtšinì údolí od velkých øek až po støednì velké potoky dnes pøevládá akumulace, i když v místech, kde vodní tok pøekonává úseky tvoøené mimoøádnì tvrdými horni- 13

14 BOHEMIA CENTRALIS 26 Obr. 1. Zmìny labského toku u Èelákovic. Pùvodnì (A) tvoøilo Labe èetné zákruty a dìlilo se na ramena, pozdìjší regulace (B) napøímila hlavní tok, takže z nìkdejších zákrutù se staly oddìlené tùnì, jak je nejlépe patrné na pravém bøehu severnì od Sedlèánek, kde odstavené úseky dnes tvoøí hlavní objekty známé PR Hrbáèkovy tùnì ig. 1. Changes of Labe River course near Èelákovice. Previously (A) many curves and branches were formed by the river, later (B) the main stream was straightened artificially and old curves of the river were separated as oxbows, which may be seen on the right bank North from Sedlèánky, where the once active river parts form the Nature Reserve Hrbáèkovy tùnì nami, mùže dodnes pøevládat eroze skalního podkladu, jako ve Svatojanských proudech, na dolní Sázavì, ale tøeba i na Šáreckém potoce v soutìsce Džbán, v úseku Jezírek na Zbirožském potoce nebo ve vodopádech Bøesnice pod Velkou horou u Bubovic. Plnì vyvinutá široká niva s meandry a starými rameny charakterizuje støedoèeské Labe mezi Kolínem a Mìlníkem, Jizeru a jiné vìtší labské pøítoky a také dolní Vltavu. Pod Mìlníkem je labská niva zúžena velkými plochami údolní terasy, které jsou zde pokryty slabými vrstvami spraše s èernozemními pùdami a v dùsledku toho vìtšinou obdìlány (území proti Mìlníku na levém bøehu Labe a Vltavy). Vodohospodáøské úpravy od 19. století však dynamiku uvedených tokù silnì omezily, ne-li zcela umrtvily, takže meandry se dnes již aktivnì netvoøí a jejich zbytky v podobì starých ramen postupnì podléhají zazemnìní. Sledujeme-li menší pøítoky Vltavy, Sázavy a Berounky proti proudu, dostáváme se posléze do oblasti tøetihorní paroviny nebo lépe øeèeno náhorní pahorkatiny, kde jsou údolí rozevøená v mìkkém reliéfu a kde se opìt shledáme s vìtšími nivami, v nichž místy dodnes meandrují menší potoky. Øada tìchto pøítokù však níže po proudu spadá do øíèních kaòonù divokými skalnatými roklemi, kde dodnes naplno pùsobí hloubková eroze. Pøíkladem jsou rokle ústící do kaòonu Svatojanských proudù, napø. Tøeblová nebo Halamova strou- 14

15 Vojen Ložek: Povodně a život nivy ha, ale i Jarovské údolí u Zbraslavi nebo nìkterá údolí na Køivoklátsku (Klucná). Najdeme i pozoruhodné anomálie, jako je tøeba Císaøská rokle v Èeském krasu, kde nivu vlastnì nahrazují pìnovcové kaskády. Zvláštním pøípadem jsou rovnìž nìkterá údolí v oblastech, kde údolní dno je zahlceno balvany, které v podstatì znemožòují, aby pomìrnì slabé toky vytvoøily výraznìjší nivu. Pøíkladem jsou potoky ve vysokých Brdech, ale v menší míøe i nìkteré toky v granitoidech støedoèeského plutonu, tøeba známá Vlèí rokle u Jílového. Zvláštní typ polosuchých niv vytváøených periodickými pøívaly je vyvinut ve vìtších údolích pískovcových Polomených hor nebo v Èeském ráji, jakož i v øadì dolù ústících od západu do údolí Jizery mezi Mnichovým Hradištìm a Benátkami nad Jizerou. Obr. 2. Malakozoologicky monitorované plochy v soutokové oblasti Berounky a Vltavy: 1 Pelunek (druhotný luh), 2 Kròák (stará Berounka), 3 Šárovo kolo (druhotný luh ve starém korytì), 4 Malá øeka (rozlehlý výhon vzniklý pøi regulaci Vltavy), 5 tùnì mezi Malou øekou a Kròákem, 6 ruderalizovaná niva Vltavy-Berounky u Lahovic, 7 Komoøany (druhotné luhy, zarùstající výhony), 8 Modøany (tùnì Vltavy u cukrovaru), 9 Hodkovièky, Mezi vodami (druhotné luhy v zazemnìných výhonech), 10 Hodkovièky, Delfín (výhon spojený s Vltavou, udržované pøístavištì vodákù) ig. 2. Areas in the confluence of Berounka and Vltava Rivers, observed from the malacozoological point of view: 1 Pelunek (secondary floodplain forest), 2 Kròák (fragment of old Berounka River), 3 Šárovo kolo ( secondary floodplain forest in old river bottom), 4 Malá øeka (artificial river branch made during Vltava River regulation), 5 Oxbows between Malá øeka and Kròák, 6 loodplain between the confluence of Berounka and Vltava Rivers near Lahovice, 7 Komoøany (secondary floodplain forests), 8 Modøany (oxbows of Vltava River near sugar manufacturing plant), 9 Hodkovièky, Mezi vodami (secondary floodplain forest in pools remaining after river regulation), 10 Hodkovièky, Delfín (pool connected with the river, dock of ships) 15

16 BOHEMIA CENTRALIS 26 Stav vegetace Nížinné lužní háje (tvrdé a mìkké luhy) se dodnes zachovaly jen podél Labe. Rozsáhlé luhy jsou na soutoku Labe a Vltavy a u V. Oseka. Na Jizeøe byly luhy témìø úplnì zmìnìny na kulturní louky, na Vltavì se zachovaly jen v parkové úpravì, jako je Veltruský park nebo pražská Stromovka. Jinak ve vìtších údolích byly zmìnìny obvykle na svìží až vlhké louky a bìhem 20. století i v rozsáhlé míøe zornìny v souvislosti s tvrdou úpravou pøíslušného toku. Pøíkladem je údolí Litavky v okolí Zdic. Menší olšiny se støemchou, popø. i jaseniny se dodnes vyskytují v nìkterých údolích Køivoklátska, napø. na Vùznici, Klíèavì, vìtšinou však jde jen o fragmenty tìchto spoleèenstev. Žádný vìtší lužní háj se nezachoval ani na Berounce nebo Sázavì. Na Vltavì nad Vraným pak prakticky celá niva padla za obì kaskádì vltavských pøehrad. Od druhé poloviny 20. století však vznikají druhotné luhy (Ložek 1997), jak podél Sázavy a Berounky, tak v øadì vìtších údolí (napø. na Pitkovickém potoce). Tvoøí je samovolnì se šíøící olše lepkavá a keøové i stromové vrby. Dosud tvoøí jen drobné Obr. 3. Plž žíhlobytka (Urticicola umbrosus) se z postranních zalesnìných údolí rozšíøil do druhotných luhù na Berounce a Vltavì, podle níž pronikl Prahou do Trojské kotliny až k Letkám ig. 3. Gastropod Urticicola umbrosus dispersed from adjacent forested valleys into secondary floodplain forests on Berounka and Vltava Rivers, and further penetrated along Vltava through Prague city up to Troja and Letky Obr. 4. Dvojzubka lužní (Perforatella bidentata) pøežívající v nìkterých údolích Køivoklátska a Rakovnicka se podél Berounky rozšíøila až k soutoku s Vltavou, kde vytvoøila silné populace v PP Kròák ig. 4. Gastropod Perforatella bidentata surviving in some valleys near Køivoklát and Rakovník dispersed along Berounka River up to the confluence with Vltava River, thriving in abundant populations in Nature Reserve Kròák 16

17 Vojen Ložek: Povodně a život nivy plošky, ale vyznaèují se již nìkterými druhy drobné fauny, jejichž šíøení podél tokù je tøeba v pražské oblasti monitorováno již od osmdesátých let. Pøíkladem jsou výskyty takových plžù jako Macrogastra ventricosa v Šárovì kolu, Pelunku a u Komoøanských výhonù v soutokové oblasti Vltavy a Berounky, Perforatella bidentata u Kròáku, v Šárovu kolu nebo U Vitáèka v Èeském krasu na Berounce, Arianta arbustorum a Urticicola umbrosus pronikly i na bøehy Vltavy v oblasti Prahy, napø. pøi Zoologické zahradì v Troji nebo na bøehy Císaøského ostrova i dále pod Prahu (Arianta v Husinci, Urticicola v Letkách). Podobnì i pøevážnì horský druh Eucobresia diaphana dosáhl již Pelunku a Komoøan a zøejmì se bude šíøit i dále. Objevují se i nové neèekané výskyty druhù, které ještì nedávno nepatøily k èeské faunì, tøeba jihoevropská Monacha cartusiana v silné populaci v zarostlém pásu pøi Vltavì pod Trojským zámeèkem nebo na Labi u Štìtí. Na zarùstání øíèních bøehù i zbytkù niv se ovšem výraznì podílejí jak autochtonní trávy a vysoké byliny (Baldingera arundinacea, Poa palustris, Lythrum salicaria, Lycopus europaeus atd.), tak nápadné invazní druhy jako netýkavka žlaznatá. Nejèastìjším druhem jsou však kopøivy, které indikují silnou eutrofizaci náplavù. S eutrofizací souvisejí i další zmìny nivních pùd. Napø. v Trojské kotlinì rok od roku stoupá v zaplavovaných úsecích podíl drtì lastur, které pøevážnì patøí drobnému mlži okružance rohovité (Sphaerium corneum), která v milionech pokrývá vltavské dno v Praze, jak bylo možno sledovat již pøed nìkolika desetiletími pøi stavbì svodidel v rameni u Židovského ostrova na Smíchovì. Poznámky k fauně niv Ve støedních Èechách byla bohatá nivní fauna rozvinuta pøedevším na Labi vzhledem k lužním hájùm a celému øetìzci vodních stanoviš. Zde se soustøedil i hydrobiologický výzkum, jak ukazuje zøízení pøenosné výzkumné stanice na labském rameni Skupici u Podìbrad ještì pøed první svìtovou válkou nebo práce celé skupiny hydrobiologù z Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Karlovy v okolí Èelákovic po druhé svìtové válce, kterou dodnes pøipomíná název pøírodní rezervace Hrbáèkovy tùnì. Obr. 5. Srstnatka západní (Trichia sericea) je význaèným obyvatelem polabských luhù od Hradce Králové až pod Obøíství, kde ji pod soutokem s Vltavou vystøídá srstnatka chlupatá (Trichia hispida) žijící podél Vltavy a jejích pøítokù ig. 5. Gastropod Trichia sericea is typical of floodplain forests along Labe River from Hradec Králové up to Obøíství, under the confluence with Vltava River it is exchanged by Trichia hispida native to Vltava River and its tributaries 17

18 BOHEMIA CENTRALIS 26 Zde se struènì zmíníme o jedné z modelových skupin bezobratlých o mìkkýších, vzhledem k tomu, že jejich výskyt v nivách byl v posledních letech pomìrnì soustavnì sledován a v prostoru Prahy dokonce pravidelnì monitorován ve dvou vybraných územích Trojské kotlinì a soutokové oblasti Vltavy a Berounky. Ve vodách labské nivy se soustøedí nejvìtší bohatství vodních druhù, v polabských luzích pak žijí nejúplnìji rozvinutá nivní spoleèenstva suchozemská s øadou druhù, které se mimo nivu v této èásti Èech nevyskytují. Pøíkladem je subatlantská Aegopinella nitidula, dále Trichia sericea a nìkteré druhy pronikající podél vod z výše položených vlhèích oblastí, jako Eucobresia diaphana nebo Arianta arbustorum. Je pravdìpodobné, že poslední dva druhy i øada dalších, tøeba Urticicola umbrosa, žily kdysi i v nivách dolní Vltavy a dalších pøítokù Labe, podobnì i na Berounce a Sázavì, ovšem ještì v polovinì 20. století zde témìø nenacházely vhodná stanovištì. Pozdìji, spolu se zarùstáním bøehù, se opìt šíøí, a dnes je najdeme i tam, kde ještì pøed dvìma až tøemi desetiletími nežily, napø. pøímo v prostoru Prahy, jak dosvìdèuje výskyt Arianta arbustorum nebo Urticicola umbrosa tøeba na Císaøském ostrovì nebo podél bøehu Vltavy za Zoologickou zahradou. Na Berounce se šíøí i vzácnìjší východní prvek Perforatella bidentata, dnes hojná v PP Kròák u Zbraslavi, která dále v Èeském krasu obsadila zpustlou zahradu bývalého Vitáèkova mlýna pod Berounem a objevuje se i na zarùstajících bøezích Berounky na Køivoklátsku, napø. v bøehových porostech u mostu v Roztokách. K charakteristickým obyvatelùm potoèních luhù v zalesnìných údolích pøi Berounce, støední Vltavì i Sázavì patøí celá øada vlhkomilných lesních plžù, napø. závornatky Macrogastra ventricosa a Clausilia pumila, skelnièka Vitrea crystallina a na vìtších potocích i poloplevelný prvek Trichia hispida, nepochybnì podporovaný eutrofizací. Naproti tomu u typicky lužního, pøevážnì nížinného druhu Pseudotrichia rubiginosa lze pozorovat ústup zøejmì vyvolaný zneèištìným prostøedím. Vcelku však lze øíci, že lužní malakofauna je dnes na postupu v souvislosti se zarùstáním bøehù døevinami i vysokou bylinnou vegetací vèetnì již zmínìných invazních druhù. Obr. 6. Ochlupka rezavá (Pseudotrichia rubiginosa), typický druh úživných niv na vìtších tocích v nížinì a pahorkatinì, je v souèasné dobì na ústupu ig. 6. Gastropod Pseudotrichia rubiginosa, a typical species of eutrophic floodplains of bigger streams in lowland and upland, is retreating at present 18

19 Vojen Ložek: Povodně a život nivy Obr. 7. Heliofilní vrkoè útlý (Vertigo angustior), donedávna èastý na vlhkých lukách v údolích pøítokù Vltavy a Berounky, se dnes udržuje pøedevším na úživných mokøadech, napø. v PP Studánky nebo v údolích Kokoøínska. Ústup je podmínìn jak odvodòováním, tak zarùstáním niv vysokou bylinnou vegetací ig. 7. Heliophilous gastropod Vertigo angustior, not long ago a frequent species in wet meadows in the valleys of Vltava and Berounka tributaries, is persisting at present mainly on eutrophic wetlands, for example in the Nature Reserve Studánky or in the valleys of Protected Landscape Area Køivoklátsko. Its retreat is due either to amelioration or to overgrowing of the meadows by tall herbs Obr. 8. Vrkoè rýhovaný (Vertigo substriata), druh otevøených i lesních mokøadù ve vyšších chladnìjších polohách, zatím dobøe prospívá na øadì lokalit v pahorkatinách a vrchovinách v jižní èásti støedních Èech, napø. na Køivoklátsku, v brdské oblasti nebo v Posázaví ig. 8. Gastropod Vertigo substriata, a species of meadow and forest wetlands in higher cooler areas is still frequent on many localities in highlands in southern parts of Central Bohemia, for instance in the vicinity of Køivoklát, in the Brdy Mts., or along Sázava River Naproti tomu druhy døíve kosených vlhkých, dnes povìtšinì zpustlých a zarùstajících luk, pøedevším z rodu Vertigo (Vertigo antivertigo, V. pygmaea, V. angustior), jsou v souèasnosti na ústupu, protože jsou znaènì heliofilní (Ložek 2000). Podhorský prvek Vertigo substriata oživující nivy ve vyšších chladnìjších pahorkatinách, napø. v Posázaví, v brdské oblasti nebo v chladnìjších úsecích Køivoklátska, naopak vykazuje setrvalý stav. Pozornost, kterou jsme právì vìnovali mìkkýšùm, nás pøivádí k další kapitole, kterou vìnujeme dnes èasto diskutovanému pojmu biokoridorù, v tomto pøípadì biokoridorù vázaných na vodní toky tzv. proudové koridory, viz napø. Kováø 1985 (v mezinárodní terminologii stream corridors), jejichž funkce se pøedevším projevuje v nivách a kterou mùžeme nejlépe sledovat právì na pøíkladu mìkkýšù. 19

20 BOHEMIA CENTRALIS 26 Proudové koridory středních Čech Do støedních Èech smìøují ze všech stran hlavní toky zemì: od západu Berounka, z jihu Vltava, z jihovýchodu Sázava, z východu a severovýchodu Labe, od severu Jizera, nehledì k øadì menších tokù jako Rokytka (Rakovnický potok), Kaèák nebo Libìchovka, které tento obraz doplòují. Veškeré vody pak odvádí Labe k severozápadu. Zatímco rùzné typy biokoridorù mohou být pøedmìtem diskuse a rùznými autory mohou být pojímány dost subjektivnì, zùstává funkce proudových koridorù jasná i pro bìžného laického pozorovatele. Není tøeba blíže vysvìtlovat transportní èinnost povodní v pravidelnì zaplavovaných nivách. Ta probíhá pøed našima oèima i pøi drobných záplavách, které pøemiš ují po proudu vše, co v nivì roste a žije a co se zèásti opìt uchytí níže po proudu. Jak jsme již uvedli, ulity plžù poskytují nejlepší doklady, nebo se ve velkém dostávají do povodòových náplavù, kde jich nacházíme stovky v místech s vytøídìným drobným materiálem. Jak bylo mnohokrát pozorováno, øada jedincù povodeò pøežije a úspìšnì se uchytí na nejbližším vhodném stanovišti, a takových je dnes podél støedoèeských øek daleko více než ještì pøed pùl stoletím, kdy dlouhé úseky bøehù byly holé. Tak tøeba již zmínìný nápadný hlemýžï plamatka Arianta arbustorum, která v polovinì 20. století žila nejblíže ku Praze v Jarovském údolí, v povodí Berounky pak až v údolí Klíèavy na Køivoklátsku nebo v Brdech, dnes žije na øadì míst nejen v Praze (Komoøany, Kròák, Trojská kotlina), ale i dále po proudu, tøeba u Husince. Podobnì se chovají i další druhy žijící výše proti proudu v nivách, tøeba Macrogastra ventricosa nebo Clausilia pumila (Komoøany, Pelunek). Vìtší povodnì jsou však schopné zavlékat i druhy, které na nivy vázané nejsou a žijí na svazích údolí. I ty se mohou dostat na nové lokality, kde se ovšem uchytí jen tehdy, najdou-li nìjaké vhodné stanovištì. Sem patøí tøeba keøovka ruticicola fruticum a dokonce i su ový druh Isognomostoma isognomostomos. Dopad vodohospodářských úprav V pøedchozích statích jsme se snažili podchytit dynamiku nivního ekosystému, zejména pak její vliv na živou pøírodu. Závìrem však musíme pøiznat, že v souèasnosti je dynamika nivních ekosystémù po všech stránkách znaènì omezená, ba v nìkterých pøípadech až umrtvená. Vodohospodáøské úpravy v posledním století se ji snažily všemi zpùsoby co nejvíce omezit, jak ukazuje øada pøíkladù. Meandrující tok Labe, vytváøející celé generace starých ramen v rùzném stupni zazemnìní, byl napøímen a kanalizován, což ukonèilo tvorbu meandrù a zamezilo vzniku nových ramen a tùní. Ty dnes mizí pøírozenou cestou zazemnìním anebo jsou zasypávána. Zbývající ramena, tøeba i v rezervacích, jako je NPR Libický luh, jsou silnì narušena rybáøským hospodaøením, aè se nacházejí v chránìném území národní kategorie. Kromì toho øeka 20

Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, støedisko Praha, U Šalamounky 41, 158 00 Praha 5

Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, støedisko Praha, U Šalamounky 41, 158 00 Praha 5 Bohemia centralis, Praha, 26: 9 24, 2003 Povodně a život nivy Floods and the life of floodplain Vojen Ložek Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, støedisko Praha, U Šalamounky 41, 158 00 Praha 5 Abstract.

Více

Reliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic

Reliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic Bohemia centralis, Praha, 30: 109 113, 2010 Reliktní malakocenózy Jarvové louky u Sedlčánek a PR Slatinné louky u Liblic Relict malacocoenoses of Jarvová louka at Sedlčánky and Nature Reserve Slatinná

Více

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Berounky

Příspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Berounky Bohemia centralis, Praha, 26: 45 51, 2003 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Berounky Contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the lower reach of the Berounka River (Czech Republic)

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Žáky 8. a 9. ročníků

Více

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC

VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC Obr. 1. Pravý břeh Ohře s rybím přechodem. Zde má být umístěna MVE. ZHOTOVITEL: RNDr. Luboš Beran, PhD. Křivenice 58 277 03 Horní Počaply e-mail: lubos.beran.krivenice@seznam.cz

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Paleobotanika Mgr. Václav Mencl Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské

Více

Nález velevruba tupého (Unio crassus) v náhonu Úhlavy v Plzni a poznámky k jeho rozšíření v Plzeňském kraji

Nález velevruba tupého (Unio crassus) v náhonu Úhlavy v Plzni a poznámky k jeho rozšíření v Plzeňském kraji Erica, Plzeň, 20: 131 140, 2013 131 Nález velevruba tupého (Unio crassus) v náhonu Úhlavy v Plzni a poznámky k jeho rozšíření v Plzeňském kraji Thick-shelled river mussel (Unio crassus) in a millrace of

Více

IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES??

IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz 8/9/12 Mezinárodní Labské fórum 2015 Ústí nad Labem, 21. 22. April 2015 Elbe River Basin

Více

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou

Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesy Èeské republiky, s. p. Lesní správa Hluboká nad Vltavou Lesní správa Hluboká n. Vl. GPS s 49.06049 v 14.43311 1 Chata Stará Obora GPS s 49.08437 v 14.45508 3 Revír Stará Obora GPS s 49.09609 v 14.41983

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách nìkteré zajímavìjší výsledky z posledních let

Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách nìkteré zajímavìjší výsledky z posledních let PANURUS, 15 (26): 31-39 31 Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách nìkteré zajímavìjší výsledky z posledních let Winter census of waterfowl in Central Bohemia some interesting results from recent

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

VODNÍ DÍLO SUCHOMASTY ZABEZPEČENÍ PŘED ÚČINKY VELKÝCH VOD

VODNÍ DÍLO SUCHOMASTY ZABEZPEČENÍ PŘED ÚČINKY VELKÝCH VOD VODNÍ DÍLO SUCHOMASTY ZABEZPEČENÍ PŘED ÚČINKY VELKÝCH VOD THE SUCHOMASTY DAM PROTECTION AGAINST THE EFFECTS OF FLOODS Ondřej Hrazdira Abstrakt: Účelem stavby je zabezpečit vodní dílo Suchomasty před účinky

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

ČTENÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

ČTENÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : ČTENÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Mgr. Milena Kašová aj5-mas-kas-cte-05 Z á k l a d o v ý t e x t ( 1 5 0 2 5 0 s l o v ) : My country I live in the Czech Republic. The country

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Octárna CZ0213818 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Octárna Kód lokality: CZ0213818 Kód lokality v ÚSOP: 2572

Více

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní Reliéf R Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vysoina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské kry Z - stará, konsolidovaná kra západoevropské

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,

Více

Význam dominového efektu na bezpečnost vodních děl

Význam dominového efektu na bezpečnost vodních děl Význam dominového efektu na bezpečnost vodních děl I. Vaníček & T. Pecival CTU in Prague, Prague, Czech Republic RESUME: Impact of domino effect on the safety of earth dams Roughly between 400 and 600

Více

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

VD KLABAVA ZABEZPEČENÍ VD PŘED ÚČINKY EXTRÉMNÍCH POVODNÍ A MOŽNOSTI EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ DISPONIBILNÍHO RETENČNÍHO PROSTORU NÁDRŽE

VD KLABAVA ZABEZPEČENÍ VD PŘED ÚČINKY EXTRÉMNÍCH POVODNÍ A MOŽNOSTI EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ DISPONIBILNÍHO RETENČNÍHO PROSTORU NÁDRŽE VD KLABAVA ZABEZPEČENÍ VD PŘED ÚČINKY EXTRÉMNÍCH POVODNÍ A MOŽNOSTI EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ DISPONIBILNÍHO RETENČNÍHO PROSTORU NÁDRŽE VD KLABAVA PROTECTION THE DAM BEFORE EXTREME FLOODS IMPACT AND EVENTUALITIES

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

HOTEL ZLI!ÍN A NEW PROJECT FOR SALE IN PRAGUE 5 ZLI!ÍN, CZECH REPUBLIC. ARCHITECT: ALFAVILLE, spol. s r.o. Ing.arch. Marek Todl www.alfaville.

HOTEL ZLI!ÍN A NEW PROJECT FOR SALE IN PRAGUE 5 ZLI!ÍN, CZECH REPUBLIC. ARCHITECT: ALFAVILLE, spol. s r.o. Ing.arch. Marek Todl www.alfaville. HOTEL ZLI!ÍN A NEW PROJECT FOR SALE IN PRAGUE 5 ZLI!ÍN, CZECH REPUBLIC ARCHITECT: ALFAVILLE, spol. s r.o. Ing.arch. Marek Todl www.alfaville.cz Project of a new hotel with restaurant in Prague - Zlicin.

Více

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ

Více

Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní

Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní jakub langhammer Vodní toky v ČR, stejně jako ve většině vyspělých zemí, byly v posledních staletích předmětem četných antropogenních úprav.

Více

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:

Více

PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU

PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU VLTAVA RIVER CASCADE DURING THE FLOOD IN JUNE 2013 Tomáš Kendík, Karel Březina Abstrakt: Povodňová situace, kterou bylo zasaženo území povodí Vltavy na

Více

PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003

PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2004 Pùvodní práce PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 SOUHRN OCCUPATIONAL EXPOSURE OF WORKERS

Více

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická

Více

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek

Více

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic

4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic 4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic Celková délka trasy: 3,8 km (4,7 km) Poèet stromù: 7 Dolní Poèernice Obec leží v místì starého osídlení. V pozdní dobì kamenné (asi 4000 let pø. n. l.)

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and

Více

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION UHLÍKATÉ ČÁSTICE V OVZDUŠÍ MORAVSKO- SLEZSKÉHO KRAJE CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION Ing. MAREK KUCBEL Ing. Barbora SÝKOROVÁ, prof. Ing. Helena RACLAVSKÁ, CSc. Aim of this work

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Historie botanického výzkumu Českého krasu. Jarmila Kubíková

Historie botanického výzkumu Českého krasu. Jarmila Kubíková Historie botanického výzkumu Českého krasu Jarmila Kubíková Čtyři období výzkumu Prvé období: Floristika v 18. a 19. století a počátky fytocenologie v první polovině 20.století Druhé období: 1950 až 1970

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn. È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac Vyøizuje/linka Ing. Vaculová/4322 Datum 4.4. 2005 ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO

Více

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies

Více

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation INFILTRAČNÍ SCHOPNOST PŮDY V POROSTECH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation Mašíček T., Toman F., Vičanová M. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická

Více

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály. TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

6. Z Chodova do Kunratic

6. Z Chodova do Kunratic 6. Z Chodova do Kunratic Celková délka trasy: 8,2 km Poèet stromù: 8 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka má jako výchozí bod zastávku autobusù MHD Chodovská tvrz, kde je možné vystoupit z linek è. 125,

Více

Jan Miklín Úbytek travních porostů v NPR Děvín-Kotel-Soutěska a NPR Tabulová, Kočičí vrch a Růžový kámen v uplynulých dvou stoletích

Jan Miklín Úbytek travních porostů v NPR Děvín-Kotel-Soutěska a NPR Tabulová, Kočičí vrch a Růžový kámen v uplynulých dvou stoletích Jan Miklín Úbytek travních porostů v NPR Děvín-Kotel-Soutěska a NPR Tabulová, Kočičí vrch a Růžový kámen v uplynulých dvou stoletích Úvod Travnaté porosty, často nazývané také stepi, jsou jedním z klíčových

Více

RETARDACE ODTOKU Z PRAMENNÝCH OBLASTÍ

RETARDACE ODTOKU Z PRAMENNÝCH OBLASTÍ RETARDACE ODTOKU Z PRAMENNÝCH OBLASTÍ SOUKUP M., MIMROVÁ K., PILNÁ E Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 Zbraslav V důsledku antropogenní činnosti, zvláště vlivem

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ

VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EXISTUJÍCÍCH VD ZA POVODNÍ

ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EXISTUJÍCÍCH VD ZA POVODNÍ ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI EXISTUJÍCÍCH VD ZA POVODNÍ ALTERNATIVE REMEDIAL MEASURES TO ACHIEVE FLOOD SAFETY OF EXISTING DAMS Pavel Křivka, Ivan Beran Abstrakt: Povodí Labe, státní podnik

Více

Studie záplavového území toku Bochovský potok

Studie záplavového území toku Bochovský potok Studie záplavového území toku Bochovský potok Návrh na stanovení záplavového území ř.km 0,000 10,750 Technická zpráva červen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Bochovský potok ID toku:

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz

Více

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Maloplošná chráněná území v Ostravě. Small protected areas in Ostrava

Maloplošná chráněná území v Ostravě. Small protected areas in Ostrava Maloplošná chráněná území v Ostravě Small protected areas in Ostrava V Ostravě se nachází celkem 10 maloplošně chráněných území 1 národní přírodní rezervace (NPR), 1 národní přírodní památka (NPP), 4 přírodní

Více

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Digitální učební materiály www.skolalipa.cz Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR Středočeského kraje na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů ZÚR Středočeského kraje na životní prostředí Vyhodnocení vlivů ZÚR Středočeského kraje na životní prostředí PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA PPO 1 Mělník - protipovodňová opatření (ochranné hráze 2500 m s max. výškou 5,3 m, pevné i mobilní konstrukce) Mělník

Více