Poptávka po nehomogenních penězích základní model

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poptávka po nehomogenních penězích základní model"

Transkript

1 Poptávka po nehomogenních penězích základní model Michal Kvasnička Astakt: Příspěvek se zaývá poptávkou po penězích ve světě, kde klesající egulace finančních thů a klesající tansakční náklady vedou k ůstu nehomogenity peněz. Přestavuje základní matematický model, na jehož základě hodlá auto později ozpacovat komplexnější popis poptávky po nehomogenních penězích.. Peníze Peníze jsou v ekonomické teoii ovykle definovány jako všeoecně přijímaný tansakční postředek. Peníze v tomto smyslu jsou tedy velmi lízko úzkým empiickým agegátům jako je měnový agegát M. Aktiva zahnutá do šiších agegátů svojí povahou odpovídají spíše finančním investicím než postředku směny a nejsou podle této definice penězi. V tomto textu udu nadále, v duchu výše uvedené definice, ozumět penězi pávě peníze v onom užším slova smyslu. Ekonomická teoie (ez ohledu na to, zda peníze definuje jako oěživo, M, M neo jakýkoli jiný agegát) si ovykle peníze představuje jako jedno homogenní aktivum. K popisu peněžní zásoy tedy ovykle používá pouze jediný syntetický údaj: jejich ojem v dané ekonomice. V klasických modelech jsou pak peníze zahnuty jako jediná poměnná. Tento přístup yl patně doře odůvodněný v doách, kdy se za zůstatek šekovatelných účtů nevyplácel úok. Tato paxe sice začala patně ve Skotsku už na přelomu 8. a 9. století, ale ekonomická teoie tento fakt ovykle ignoovala. Toto opomenutí mohlo ýt také způsoeno skutečností, že v hlavních ekonomických velmocích ylo vyplácení úoku na šekovatelné účty po větší část 0. století zákonem zakázáno. Deegulace finančního a kapitálového thu a technologický pokok ve zpostředkování plate ovšem tuto situaci damaticky změnily. Nejenže se šekovatelné účty dnes ěžně úočí, ale vznikají také další aktiva, kteá slouží neo v lízké udoucnosti mohou sloužit jako postředek směny. Typickým příkladem z této olasti jsou tzv. elektonické peníze. Záoveň je také možné, že snižující se konvezní náklady umožní agentům v jedné zemi džet ěžné účty a další aktiva denominovaná v cizí měně a ěžně s nimi přímo platit. Cizí měna se tak de facto stane na území daného státu penězi. To vše snižuje homogenitu peněz. Stále více začíná ýt sponé, zda ekonomická teoie vystačí s představou jediného homogenního aktiva, nazývaného peníze. Aychom mohli tuto nově vznikající situaci popsat, vytvoříme nejdříve několik nových vzájemně popojených definic, kteé nám umožní pojmenovat ůzné typy nehomogenity peněz. Nejdříve ze všeho definujme pojem měna. Měnou ozumím symolické jméno neo ochannou známku, kteá definuje společnou peněžní jednotku. Všechna aktiva denominovaná v dané měně musejí ýt při splnění dohodnutých podmínek konvetiilní v pau (tj. v předem dohodnutém poměu) do základních peněz dané měny. Každá měna má při tom pávě jedny základní peníze aktivum, do kteého je možné všechna ostatní aktiva denominovaná v dané měně převést v pau. Zákonná neo smluvní definice každé měny je tedy nutně spojena s definicí jejích základních peněz. Příkladem měny je např. česká kouna neo ameický dola. Na zlatém standadu jsou základními penězi zlaté mince o učité yzosti a váze. Každá

2 ankovka neo vklad na ěžném účtu je na požádání směnitelný za tyto mince v poměu :. Podoně v systému peněz s nuceným oěhem jsou základními penězi ankovky centální anky. Ostatní peněžní aktiva (viz dále) denominovaná v dané měně jsou směnitelná za tyto ankovky z definice v poměu :. Dále definujme pojem peněžního aktiva. Peněžní aktivum je jakékoli aktivum, kteé je oecně přijímané jako kompenzace ve směně. Výaz oecně přijímané přitom nemusí znamenat, že je každý agent ochotný toto aktivum ve směně přijmout (natož že je ochotný je džet delší dou), ale že dané aktivum je akceptováno dostatečným počtem agentů. Dostatečný počet je přitom závislý na povaze daných agentů: např. stačí, ay aktivum yl ochoten přijmout malý počet směnáníků. Jak ylo řečeno výše, každé peněžní aktivum je definováno v učité měně a je tedy v pau směnitelné za učité základní peníze. Příkladem peněžního aktiva je např. ankovka, mince, tavelle's check, ěžný účet apod. Poslední pojem, kteý musíme definovat, je pojem tansakční nástoj. Tansakčním nástojem ozumím jakýkoli nástoj, kteý se přímo používá k uskutečnění směny neo snížení nákladů s ní spojených. Tansakčním nástojem je např. ankovka, šeková knížka, keditní a deitní kata, elektonická peněženka apod. Je zřejmé, že všechny tři kategoie se mohou vzájemně překývat, ale ozhodně je není možné ztotožnit. Např. ankovka České náodní anky je záoveň základními penězi, peněžním aktivem i tansakčním nástojem. Elektonická peněženka neo tavelle's check je pouze peněžním aktivem a tansakčním nástojem, ale není základními penězi. Běžný účet je pouze peněžním aktivem, zatímco keditní kata je pouze tansakčním nástojem. Z axiomu acionality plyne, že každý agent ude džet takové potfolio měn, peněžních aktiv a tansakčních nástojů (dále jen peněžní potfolio), ay minimalizoval očekávané náklady spojené s povedením všech svých žádoucích tansakcí. Slovo očekávané je nesmíně důležité, potože žádný agent dopředu nezná přesný ojem svých tansakcí. Stuktua potfolia záleží na tom, jak jednotlivé měny, peněžní aktiva a tansakční nástoje snižují agentovy náklady plynoucí z povádění tansakcí. Každý agent přitom může džet ankovky denominované v ůzných měnách a ůzná další aktiva s vysokým stupněm peněžnosti (moneyness), také denominovaná v ůzných měnách. Stuktua potfolií samozřejmě není podmíněna pouze ůznými náklady spojenými s jeho ůznými složkami, ale záleží také na celé řadě dalších omezujících podmínek, z nichž nejdůležitější jsou zřejmě nejůznější zákonná egulační opatření, v pvní řadě tzv. zákon o zákonném platidle (legal tende act). Tento zákon uď zvyšuje náklady na použití altenativních měn, neo mu dokonce úplně ání. Pokud ude nadále pokačovat dosavadní tend snižování egulace finančních a kapitálových thů a záoveň ude pokačovat tend ve snižování konvezních poplatků daný technologickým pokokem v kyenetice, můžeme očekávat, že se peněžní potfolio ude více a více divezifikovat. Někteé důsledky této divezifikace jsem popsal dříve v jiném příspěvku (Kvasnička, 000). V tomto příspěvku chci nastínit základní model poptávky po nehomogenních penězích, kteý uvažuje pouze peníze denominované v jedné místní měně. Jde vlastně o ozšíření Baumol Toinova modelu tansakční poptávky po penězích (viz Baumol, 95, Toin, 956). Model y se měl stát základem po komplexnější modely poptávky po nehomogenních penězích, kteé uvažují jak možnost složení peněžního potfolia z několika ůzných měn, ale Více k těmto nákladům viz jiný můj příspěvek (Kvasnička, 000).

3 také možnost snižování inflačního izika spojeného s jednotlivými měnami pomocí divezifikace tohoto izika standadními postupy teoie potfolia.. Základní model nehomogenních peněz V základním modelu nehomogenních peněz předpokládám, že v ekonomice existují dva typy peněz: ěžné účty a hotovost. Běžné účty jsou úočeny dopředu dokonale známou a neměnnou nominální sazou ; hotovost nenese žádný úok. Dále předpokládám, že existují oligace, úočené dopředu dokonale známou a neměnnou nominální sazou +, kde je pémie za iziko a nižší likviditu oligací. Inflace je v modelu řešena ěžným, i když ne zcela přesným způsoem: je zahnuta do nominální úokové sazy. Inflační náklady spojené se ztátou hodnoty hotovosti jsou řešeny jako náklady ztacené příležitosti ve smyslu ušlého úoku. Z důvodu výpočetní jednoduchosti předpokládám (stejně jako Baumol a Toin), že úok je připočítáván až na konci odoí. V půěhu odoí se pak pacuje s kompenzovanými penězi, tj. penězi ošetřenými o inflaci. Předpokládám, že zkoumaný ekonomický agent má na ěžné odoí o délce k dispozici ozpočet M kompenzovaných peněžních jednotek, uložený ve fomě oligací. Za odoí utatí tento ozpočet v ovnoměném výdajovém toku (výdaje jsou přesně známy dopředu, takže model nepočítá s žádnou náhodou). Předpokládám dále, že vlastní platy je nutné povádět v hotovosti. Agent může džet svá aktiva ve třech ůzných fomách: jako oligace, jako zůstatky na ěžném účtu a jako hotovost. Oligace a ěžný účet jsou úočeny, hotovost nikoli. Předpokládám dále, že agent pavidelně převádí učitou stejnou část svých aktiv z oligací na ěžný účet a stejně tak pavidelně převádí (oecně v jiných temínech a v jiném ojemu) z ěžného účtu do hotovosti. Při tom platí dopředu známé, neměnné a o inflaci očištěné konvezní poplatky p a o p espektive (poplatek nezávisí na velikosti tansakce). Hotovost se snižuje platami za nákup statků. Označme počet konvezí z oligací na ěžný účet n a počet konvezí z ěžného účtu do oligací n (z důvodu výpočetní jednoduchosti mohou n a n ýt stejně jako u Baumola acionální čísla). Předpokládám, že agent může dočasně přečepat svůj ěžný účet (dosáhnout záponého zůstatku), za což zaplatí úok. Celkový zisk Z z džy aktiv je pak oven vyplaceným úokům minus nákladům na konvezi. Vyplacené úoky jsou dány jako úok z půměného zůstatku na účtě za dané odoí, konvezní náklady pak jako poplatek za konvezi kát počet konvezí. Zisk neo ztáta je vyplacena až na konci odoí a neovlivňuje tedy agentovy ěžné tansakce. Racionální agent se snaží zisk Z maximalizovat. Půměný zůstatek hotovosti lze vypočítat snadno. V čase t = ( 0,/ n,/ n, K,( n ) / n) je na ěžný účet převáděna částka M / n, kteá je postupně ovnoměně spotřeována tak, že v okamžiku dalšího výěu (a času t = ) je stav hotovosti nulový. Půměný stav hotovosti je pak (jak ukazuje oázek ) M P h = n, () úokový výnos z ěžného účtu je samozřejmě 0. 3

4 Půměný zůstatek oligací lze spočítat odoně. V čase t = ( 0,/ n, / n, K,( n ) / n) jsou podány oligace v hodnotě M / n a výtěžek převeden na ěžný účet (viz oázek ). V čase t = je celková hodnota oligací ovna nule. Půměný zůstatek oligací je tedy M ( n ) P o =, () n úokový výnos oligací je očně M ( n )( + ) Vo =, (3) n náklady na konveze z oligací do ěžného účtu jsou N = o pon. (4) Poněkud komplikovanější je vyjádření půměného zůstatku ěžného účtu. Okamžitý stav ěžného účtu je ozdíl mezi kumulovanými přítoky a odtoky z účtu v daném okamžiku. To lze gaficky snadno znázonit (viz oázek 3). Půměný stav ěžného účtu pak lze vyjádřit jako M ( n n) P =. (5) nn Výnos z ěžného účtu lze vyjádřit jako M ( n n) V =, (6) nn náklady na konvezi z ěžného účtu do hotovosti jsou N = pn. (7) Nyní můžeme snadno vyjádřit i agentovu kiteiální funkci Z. Ta má po úpavě tva M [ nn ( + ) n n pon n pnn ] Z =. (8) nn Racionální agent sestaví své peněžně-oligační potfolio tak, ay maximalizoval zisk Z. Lze snadno ukázat, že funkce Z naývá svého maxima po 3 n n M * = p, (9) o M * = p. (0) Půměné zůstatky oligací, ěžného účtu a hotovosti espektive lze při optimální stuktuře potfolia vyjádřit jako (po limitní úpavě) * Mp o P = o M, () * M ( po p p ) P =, () p Na toto gafické řešení mne upozonil Ing. Tomáš Vláčil z VUT. 3Pokud y někteý půměný zůstatek vycházel v optimu záponý, lze dokázat, že dojde ke zlepšení přímou konvezí mezi oligacemi a hotovostí neo pouhým džením hotovosti. Tento extémní případ však neuvažuji. 4

5 půměné peněžní zůstatky jako P P Mp * h =, (3) Mp * o m =. (4) Tyto půměné zůstatky y acionální agenti v půměu poptávali za podmínek daných modelem, tj. při dané výši a stuktuře úokových mě a dané výši konvezních poplatků. Shňme ještě někteé chaakteistiky modelu, odvozené citlivostní analýzou výše popsaných veličin:. Poptávka po hotovosti i po zůstatku na ěžném účtu oste s ostoucím ojemem tansakcí, ovšem méně než popocionálně.. Růst úokové sazy ěžného účtu snižuje poptávku po hotovosti a zvyšuje poptávku po zůstatku na ěžném účtu, ovšem také méně než popocionálně. Úoková saza oligací nemá na poptávku po hotovosti žádný vliv. 3. Růst konvezních poplatků po konveze z ěžného účtu do hotovosti zvyšuje poptávku po hotovosti a snižuje poptávku po zůstatku na ěžném účtu. Konvezní poplatky po konveze z oligací do ěžného účtu nemají na poptávku po hotovosti vliv; jejich ůst však zvyšuje poptávku po zůstatcích na ěžném účtu. 4. Půměný zůstatek oligací, tj. tansakční poptávka po oligacích oste s ostoucím ojemem tansakcí, ovšem až po překočení učitých konvezních nákladů. Zvyšuje se s ůstem úokového difeenciálu a klesá s ůstem konvezních nákladů na konvezi z oligací na ěžný účet. 3. Někteé důsledky plynoucí z modelu Podívejme se na někteé důsledky plynoucí z výše popsaného modelu. Hlavní důsledky jsou dva: ) model vykazuje nižší úokovou elasticitu poptávky po penězích opoti standadnímu Baumol Toinovu modelu, ) model vykazuje měnící se stuktuu peněz v důsledku změn v inflaci a výši konvezních poplatků. Vedlejším výsledkem je odhalení inflací půsoených změn v poptávce po oligacích (tento výsledek je možné odvodit i ze standadního Baumol Toinova modelu). Ze standadního Baumol Toinova modelu vyplývá, že úoková elasticita poptávky po penězích je přiližně / (za úokovou míu je ána úoková saza oligací). Výše pezentovaný model vede k velmi podonému výsledku: úoková elasticita je opět /, ovšem poptávka po penězích zde nezávisí přímo na úokové míře oligací, ale pouze na úokovém difeenciálu. Změny očekávané inflace a změny eálné úokové sazy se tedy v poptávce po penězích nemusejí pojevit, potože půsoí pouze zpostředkovaně přes úokový difeenciál. V ideálním případě, kdy y úokový difeenciál odážel pouze ůzné iziko ěžného účtu opoti oligacím, y poptávka po penězích yla dokonale úokově neelastická. Tato situace ovšem z mnoha příčin nenastává: vysoké povinné minimální ezevy neumožňují ankám kompenzovat celou inflaci, vyšší poptávka po ěžném účtu v doě inflace (viz dále) umožňuje elativně snížit úokový difeenciál apod. Aychom mohli tuto otázku plně vyřešit, museli ychom namodelovat i chování stochasticky optimalizující anky. Nicméně, je zřejmé, 5

6 že model předpovídá výazně nižší úokovou elasticitu poptávky po penězích než standadní Baumol Toinův model. Tato nižší elasticita je také empiicky pozoována, viz. např. (Fiedman, 987). Dále model předpovídá změny ve stuktuře peněz půsoené jednak změnami konvezních poplatků, jednak úokových saze. Poptávaný pomě mezi ankovními depozity a hotovostí model odhaduje jako * P po =. * (5) Ph p Zajímavé je, že tento pomě není závislý na distiuci důchodu, a je tedy po všechny agenty stejný. Podíl ankovních depozit na celkové zásoě peněz oste s úokovou sazou z ěžného účtu a naopak klesá s ůstem úokového difeenciálu. Vyšší konvezní poplatky po konvezi z oligací na ěžný účet zvyšují pomě ankovních depozit na celkové zásoě peněz, ůst konvezních poplatků po výě z ěžného účtu do hotovosti tento pomě snižuje. Ze vztahů () (5) můžeme odhadnout chování poptávky po penězích při ůstu očekávané inflace. Můžeme uvažovat několik scénářů (ve všech udu uvažovat, že se eálné konvezní poplatky nemění). Nejdříve předpokládejme, že ůst očekávané inflace zvyšuje stejným způsoem všechny úokové sazy, tj. že oste a se nemění. V takovém případě klesá poptávka po hotovosti a oste poptávka po zůstatcích ěžných účtů. Poptávka po penězích jako celku ani poptávka po oligacích se nezmění. Změní se však poptávaná stuktua peněz: pomě ankovních depozit ku hotovosti se zvýší. Dále uvažujme duhý extémní případ, kdy se nezmění úokové sazy ankovních ěžných účtů a inflace se plně pojeví v úokovém difeenciálu. V tomto případě zůstane půměný zůstatek hotovosti stejný jako ez inflace, poptávka po penězích jako celku však klesne na úko zůstatků ěžných účtů. Záoveň výazně stoupne poptávka po oligacích. Pomě ankovních depozit ku hotovosti klesne. V tomto případě agenti nepoužívají k odstínění následků inflace ěžné účty, ale přímo oligace. Třetí možnou (a nejpavděpodonější) vaiantou je kompomisní případ, kdy stoupne jak úoková saza z ěžných účtů, tak úokový difeenciál. V tomto případě poptávka po hotovosti klesne a poptávka po oligacích vzoste. Celkové množství poptávaných peněz ovněž klesne. Co se stane s poptávkou po zůstatcích ěžných účtů a poměem ankovních depozit na viděnou ku hotovosti záleží na změně poměu / (viz ovnice (5)). Jaké důsledky mají tyto změny ve stuktuře peněz? Jednak ovlivňují stailitu funkce poptávky po penězích, jednak ovlivňují naídku peněz. Co se týče staility poptávky po penězích, je zřejmé, že poptávka po penězích nezávisí pouze na nějaké vhodně zvolené úokové míře, ale také na její stuktuře. Ta pak závisí na chování finančního thu. Různé stuktuální změny, finanční inovace a změny v egulaci ankovního sektou mohou měnit chování finančního thu ve smysly odezvy poměu / na změnu očekávané inflace. Pak ovšem může ýt poptávka po penězích velmi nestailní. To mimo jiné vysvětluje zhoucení elativně stailní ychlosti oěhu peněz v USA po deegulaci finančního thu a zušení zákonných překážek na vyplácení úoku na šekovatelné účty. Duhý důsledek se týká naídky peněz. Pomě zůstatků ěžných účtů a hotovosti je jedním z deteminantů peněžního multiplikátou. Každá změna v tomto poměu pak přímo ovlivňuje množství peněz v oěhu. 6

7 Třetí důsledek modelu poptávky po penězích se týká poptávky po oligacích. Výše jsem ukázal, že při zvýšení míy očekávané inflace můžeme očekávat ůst poptávky po oligacích. Oligace jsou poptávány poto, že jejich dža umožňuje snižovat náklady inflace. Je tedy sponé, zda empiicky pozoovaná vyšší poptávka po oligacích v doě monetání expanze ukazuje na existenci tansmisního kanálu (viz např. Mishkin, 996). Růst poptávky po oligacích může ýt stejně doře pojevem tansmise přeytečných peněžních zůstatků jako acionální přípavou optimalizujích agentů na očekávanou inflaci. Za zmínku stojí ještě jeden důsledek výše popsaného modelu. Pokud ude finanční pokok dále snižovat náklady na konvezi z ěžného účtu do hotovosti, tj. jestliže ude p postupně konvegovat k nule, může tansakční poptávka po hotovosti postupně klesat k nule, jak ukazuje ovnice (3). Potože se nedá předpokládat, že y ylo možné někdy v lízké udoucnosti povádět všechny platy postřednictvím kaet spojených on-line s ankovním účtem, zůstanou asi tyto konvezní ještě po učitou dou kladné, nicméně nízké a snižující se. Tendence k opouštění hotovosti je pak zřejmá. Je tedy možné, že za učitou dou ude tvořit hlavní část poptávky po hotovosti poptávka ankovních institucí po povinných minimálních ezevách. 4. Otázky po další řešení Výše popsaný model představuje pouze pvní kok ke komplexnímu modelu poptávky po nehomogenních penězích. Stále zůstává nevyřešeno mnoho otázek. Například:. Je koektní účtovat v kompenzovaných penězích, tj. zahnout inflaci pouze do úokové sazy úočených aktiv?. Model předpokládá, že veškeé peníze potečou z oligací na ěžný účet a odtud do hotovosti, kteá se použije na platy. Je však zřejmé, že ve skutečnosti je možné k placení použít i šekovatelný účet přímo (např. pomocí platení katy). Model tedy nadhodnocuje džu hotovosti. Jak tuto skutečnost modelovat? 3. Je důležité modelovat více peněžních aktiv? Pokud ano, kteá a jak? 4. Jak do modelu zahnout další měny? 7

8 Oazová příloha M/5 t=0 t= Oázek : Výpočet půměné zásoy hotovosti M t=0 t= Oázek : Výpočet půměné zásoy oligací M t=0 t= Oázek 3: Výpočet půměného stavu ěžného účtu 8

9 Liteatua William J. Baumol: The Tansactions Demand fo Cash: An Inventoy Theoetic Appoach in Quately Jounal of Economics, listopad 95, s James A. Don (ed.): The Futue of Money in the Infomation Age, The Cato Institute, ISBN Milton Fiedman: The Quantity Theoy of Money -A Restament in Studies in Quantity Theoy of Money, Univesity of Chicago Pess, 956, s. 3. Milton Fiedman: Quantity Theoy of Money in The New Palgave, A Dictionay of Economics, The MacMillan Pess Limited, 987, s. 3 0, ISBN Milton Fiedman Anna Jacoson Schwatz: A Monetay Histoy of the United States , NBER, 97, ISBN Jey L. Jodan: Změněná úloha centálních ank v XXI. století, Lieální institut, 999, ISBN Michal Kvasnička: Does Electonic Money Incease the Feedom of Choice? in MendelNet 000, Mendelova zemědělská a lesnická univezita v Bně, Povozně-ekonomická fakulta, 000, s , ISBN X. Fedeic S. Mishkin: The Channels of Monetay Tansmission: Lesson fo Monetay Policy, NBER Woking Pape 5464, úno 996. James Toin: The Inteest-elasticity of Tansactions Demand fo Cash in The Review of Economics and Statistics, 956, 3(38), s Lawence H. White: Fee Banking in Bitain (Theoy, Expeience, and Deate ), Camidge Univesity Pess, 984, ISBN Ing. Michal Kvasnička Kateda aplikované matematiky a infomatiky Ekonomicko-spávní fakulta MU Bno Lipová 4a, Bno tel. 05/

Rozvaha a změny rozvahových položek. Rozvahové a výsledkové účty. Podvojný účetní zápis. Syntetické a analytické účty.

Rozvaha a změny rozvahových položek. Rozvahové a výsledkové účty. Podvojný účetní zápis. Syntetické a analytické účty. Rozvaha ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 5 5 ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Rozvaha a změny rozvahových položek. Rozvahové a výsledkové účty. Podvojný účetní zápis. Syntetické a analytické účty. 5.1 Rozvaha 5.1.1 Aktiva a pasiva

Více

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE 1 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Elektický náboj základní vlastnost někteých elementáních částic (pvní elektické jevy pozoovány již ve staověku janta (řecky

Více

Obsah Předmluva Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů Investiční a finanční rozhodování Grafická analýza investičních projektů

Obsah Předmluva Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů Investiční a finanční rozhodování Grafická analýza investičních projektů Obsah Předmluva............................................. 7 1. Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů...... 9 1.1 Doba návratnosti.................................. 12 1.2 Čistá současná

Více

( + ) t NPV 10000 + + = NPV

( + ) t NPV 10000 + + = NPV Základní pojmy Finanční management Základní pojmy ozhodování a nejčastější omyly ovlivnitelné a neovlivnitelné položky elevantní náklad stálé a poměnné náklady půměné náklady maginální náklady Příklad

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo FINANČNÍ MATEMATIKA ZS 2009/2010 Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Kontakt: e-mail: oldrich.soba@mendelu.cz ICQ: 293-727-477 GSM: +420 732 286 982 http://svse.sweb.cz web

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 I. Peníze II. Trh peněz 5. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA peníze, barterová směna, komoditní peníze, papírové peníze, státovky, depozitní

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší udoucnosti Ekonomika odniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd akulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Vztahy

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava

Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava Základy ekonomie II Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Peníze Peníze = cokoli, co je všeobecně akceptováno jako prostředek směny kdo určí, co bude penězi?......účastníci směny důležitá je

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

Maxima Open Source Software ve výuce matematiky a fyziky - 2

Maxima Open Source Software ve výuce matematiky a fyziky - 2 Uvedené pogamy kolegy velmi zaujaly. Všichni by je ádi ve výuce alespoň občas používali, ale poblém pávem viděli ve finanční náočnosti licencování uvedeného softwae jak po školu, tak po žáky (pokud by

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

STANDARD PRO PROVÁDĚNÍ SCREENINGOVÉHO VYŠETŘENÍ PRSŮ

STANDARD PRO PROVÁDĚNÍ SCREENINGOVÉHO VYŠETŘENÍ PRSŮ 1 STANDARD PRO PROVÁDĚNÍ SCREENINGOVÉHO VYŠETŘENÍ PRSŮ I. Úvod Nádoové onemocnění psu je v naší ženské populaci nejčastější zhoubné nádoové onemocnění, jehož incidence má stoupající tendenci. V ČR se podílí

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

7 V NOS, RIZIKO A LIKVIDITA INVESTIâNÍCH INSTRUMENTÒ A PORTFOLIA

7 V NOS, RIZIKO A LIKVIDITA INVESTIâNÍCH INSTRUMENTÒ A PORTFOLIA IKT_(6_8)_zlom 29.9.2011 12:38 Stránka 641 7 V NOS, RIZIKO A LIKVIDITA INVESTIâNÍCH INSTRUMENTÒ A PORTFOLIA Považujeme-li bohatství neboli souhrn veškerých aktiv investora v daném okamžiku za neměnné,

Více

Investiční instrumenty a portfolio výnos, riziko, likvidita Úvod do finančních aktiv. Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.

Investiční instrumenty a portfolio výnos, riziko, likvidita Úvod do finančních aktiv. Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni. Finanční trhy Investiční instrumenty a portfolio výnos, riziko, likvidita Úvod do finančních aktiv Ing. Gabriela Oškrdalová e-mail: oskrdalova@mail.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup

Více

Matematika stavebního spoření

Matematika stavebního spoření Matematika stavebního spoření Výpočet salda ve stacionárním stavu a SKLV Petr Kielar Stavební spořitelny se od klasických bank odlišují tím, že úvěry ze stavebního spoření poskytují zásadně z primárních

Více

ODKAZY IAS 32 Finanční nástroje: vykazování (ve znění roku 2003) ( 1 ), IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování (ve znění roku 2003).

ODKAZY IAS 32 Finanční nástroje: vykazování (ve znění roku 2003) ( 1 ), IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování (ve znění roku 2003). IFRIC 2 IFRIC INTERPRETACE 2 Členské podíly v družstevních účetních jednotkách a podobné nástroje [Novelizace pojmů v dodatku viz. Nařízení Komise (ES) č. 1274/2008 ze dne 17. prosince 2008, novelizace

Více

Tomáš Hanzák, Marek Mikoška MFF UK obor Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie. Optimalizace II s aplikací ve financích (EKN004)

Tomáš Hanzák, Marek Mikoška MFF UK obor Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie. Optimalizace II s aplikací ve financích (EKN004) omáš Hanzák, Maek Mikoška MFF UK obo Pavděpodobnost, matematická statistika a ekonometie Optimalizace II s aplikací ve financích (EKN4) LS 5 / 6 Zápočtová úloha Makowitzův model Obsah Zadání úlohy Makowitzův

Více

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Peníze Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny Bez peněz by se lidé nespecializovali. Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny.

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

Studijní opora. 7. Kapitola. Peníze a peněžní trh. Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D.

Studijní opora. 7. Kapitola. Peníze a peněžní trh. Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) 7. Kapitola Peníze a peněžní trh Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu:

Více

Úrokové sazby na mezibankovním trhu a předpovědní schopnost tohoto trhu

Úrokové sazby na mezibankovním trhu a předpovědní schopnost tohoto trhu Úrokové sazby na mezibankovním trhu a předpovědní schopnost tohoto trhu KMA/MAB.5.00 Lenka Skalová A08N085P leninkaskalova@centrum.cz Obsah Obsah... Zadání... Zdroj dat... Peněžní trh.... Definice peněžního

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 Peníze a centrální banka Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 1 Historie peněz Směna zboží a služeb za jiné zboží a služby (tzv. barter) Peníze v podobě mušlí, dobytka, soli, tabáku, či plátna

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Jarmila Radová

FINANČNÍ MATEMATIKA. PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Jarmila Radová FINANČNÍ MATEMATIKA PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Jarmila Radová Radová Tel: 224 095 102 E-mail: radova@vse.cz Kontakt Jednoduché úročení Diskontování krátkodobé cenné papíry Složené úrokování Budoucí hodnota anuity spoření

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce Gavitační pole Newtonův gavitační zákon Gavitační a tíhové zychlení při povchu Země Pohyby těles Gavitační pole Slunce Úvod V okolí Země existuje gavitační pole. Země působí na každé těleso ve svém okolí

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady.

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady. IAS 23 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 23 Výpůjční náklady [Novelizace celého standardu - viz. Nařízení Komise (ES) č. 1260/2008 ze dne 10. prosince 2008, novelizace standardu - mění se odstavec 6, vkládá

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Zkušenosti s realizací testu teplotní odezvy ve vrtech pro tepelná čerpadla

Zkušenosti s realizací testu teplotní odezvy ve vrtech pro tepelná čerpadla Acta Montanistica Slovaca Ročník 11 (006), mimoiadne číslo 1, 149-153 Zkušenosti s ealizací testu teplotní odezvy ve vtech po tepelná čepadla Jiří Ryška 1 Expeiences with pefoming a themal esponse test

Více

Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR

Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR zpracovala: Ing. Hana Bílíková Úvodní slovo Žáci se liší

Více

Struktura přednášky Peníze 1. Definice peněz 2. Historický vývoj emise peněz 3. Emise a oběh peněz ve vyspělých ekonomikách 4. Úloha peněz při rozhodování (měkké, tvrdé rozpočtové omezení) 5. Měnové unie

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Peníze mají dlouhou historii. Jejich různé formy nevznikly najednou ze dne na den, ale prošly vývojem, s jehož základními fázemi se nyní seznámíme.

Peníze mají dlouhou historii. Jejich různé formy nevznikly najednou ze dne na den, ale prošly vývojem, s jehož základními fázemi se nyní seznámíme. 4.kapitola Peníze V této kapitole se seznámíte s tím, jak se peníze vyvíjely v minulosti až do dnešních forem peněz s nabídkou peněz, neboli jak centrální banka prostřednictvím celé bankovní soustavy vytváří

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

VYUŽITÍ NANOSORBENTŮ NA BÁZI MnO 2 PRO ODSTRAŇOVÁNÍ As (V) Z VOD

VYUŽITÍ NANOSORBENTŮ NA BÁZI MnO 2 PRO ODSTRAŇOVÁNÍ As (V) Z VOD Citace Stnadová N., Dong Nguyen Thanh, Sang Nguyen Thi Minh, Ulbich P., Mandeep Singh: Využití nanosobentů na bázi MnO 2 po odstaňování As(V) z vod. Sboník konfeence Pitná voda 2010, s.151-156. W&ET Team,

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu. Leasingy

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu. Leasingy Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Leasingy Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET

Více

Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory

Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory IAS 20 Mezinárodní účetní standard 20 Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory [Novelizace standardu - v odstavcích 14 a 15 se "výsledovka" upravuje na "hospodářský výsledek", v odstavci

Více

PLATEBNÍ STYK. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

PLATEBNÍ STYK. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_16 Název materiálu: PLATEBNÍ STYK Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům co znamená platební styk, jaké jsou druhy

Více

Planimetrie. Přímka a její části

Planimetrie. Přímka a její části Planimetie Přímka a její části Bod - značí se velkými tiskacími písmeny - bod ozděluje přímku na dvě opačné polooviny Přímka - značí se malými písmeny latinské abecedy nebo AB, AB - přímka je dána dvěma

Více

Základy teorie finančních investic

Základy teorie finančních investic Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základy teorie finančních investic strana 2 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a)

Více

Výroční zpráva za rok 2014

Výroční zpráva za rok 2014 Výoční zpáva za ok 2014 Čeven 2015 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www. o p zp.cz Zelená linka: 800 260 500 dotazy@sf zp.cz OBSAH SHRNUTÍ... 7 1 ÚVOD... 9 1.1 IDENTIFIKACE

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 11 FINANČNÍ ŘÍZENÍ PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového zadání: 1

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

6A Paralelní rezonanční obvod

6A Paralelní rezonanční obvod 6A Paalelní ezonanční obvod Cíl úlohy Paktickým měřením ověřit základní paamety eálného paalelního ezonančního obvodu (PRO) - činitel jakosti Q, ezonanční kmitočet f a šířku pásma B. Vyšetřit selektivní

Více

HODNOCENÍ INVESTIC. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 9. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

HODNOCENÍ INVESTIC. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 9. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. HODNOCENÍ INVESTIC Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 9. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Metody hodnocení efektivnosti investic Při posuzování investice se vychází ze strategických

Více

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 8 Ročník 2003 Vydáno dne 17. června 2003 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 10. Úřední sdělení České národní banky ze dne 16. června 2003 o způsobu provádění operací České národní banky na peněžním trhu

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Analýza návratnosti investic/akvizic

Analýza návratnosti investic/akvizic Analýza návratnosti investic/akvizic Klady a zápory Hana Rýcová Charakteristika investice: Investice jsou ekonomickou činností, kterou se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby

Více

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami Laboatoř anoganické technologie Rozklad příodních suovin mineálními kyselinami Rozpouštění příodních mateiálů v důsledku pobíhající chemické eakce patří mezi základní technologické opeace řady půmyslových

Více

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA

4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4 NÁKLADY A VÝNOSY, VÝSLEDOVKA 4.1 Výsledek hospodaření na akruální bázi versus výsledek hospodaření na peněžní bázi Tuto kapitolu otevřeme poněkud pesimistickým konstatováním: Výsledek hospodaření lze

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Seminární práce z fyziky

Seminární práce z fyziky Seminání páce z fyziky školní ok 005/006 Jakub Dundálek 3.A Jiáskovo gymnázium v Náchodě Přeměny mechanické enegie Přeměna mechanické enegie na ovnoamenné houpačce Název: Přeměna mechanické enegie na ovnoamenné

Více

Analýza a klasifikace dat

Analýza a klasifikace dat Analýza a klasifikace dat Jiří Holčík Březen 0 Přípava a vydání této publikace byly podpoovány pojektem ESF č. CZ..07/..00/07.038 Víceoboová inovace studia Matematické biologie a státním ozpočtem České

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 11. zasedání zastupitelstva města dne: 12. 12. 2013 Bod pořadu jednání: Návrh rozpočtu statutárního města Liberec a řízených organizací na rok 2014 a návrh plánu

Více

Investičníčinnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic

Investičníčinnost. Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie. Podnikové pojetí investic Investičníčinnost Existují různá pojetí investiční činnosti: Z pohledu ekonomické teorie Podnikové pojetí investic Klasifikace investic v podniku 1) Hmotné (věcné, fyzické, kapitálové) investice 2) Nehmotné

Více

Peníze. Funkce peněz. Historie peněz

Peníze. Funkce peněz. Historie peněz Peníze Funkce peněz Peníze používáme tak často, že nám ani nepřijde se nad nimi zamýšlet. Peníze jsou však významným makroekonomickým agregátem, s řadou funkcí. Často o něm přitom mluvíme nepřesně typickým

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Vyjadřují se v procentech z hodnoty vloženého kapitálu. Někdy se pro jejich označení používá termín cena kapitálu.

Vyjadřují se v procentech z hodnoty vloženého kapitálu. Někdy se pro jejich označení používá termín cena kapitálu. 1. Cena kapitálu Náklady kapitálu představují pro podnik výdaj, který musí zaplatit za získání různých forem kapitálu (tj. za získání např. různých forem dluhů, akciového kapitálu, nerozděleného zisku

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Finanční výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Finanční gramotnost je jedna z klíčových kompetencí člověka, tj. znalosti, dovednosti a hodnotové postoje,

Více

Obsah přednášky. Východiska a pozadí fungování islámských bank Jednotlivé techniky používané v IB Platební styk Poskytování úvěrů Závěr

Obsah přednášky. Východiska a pozadí fungování islámských bank Jednotlivé techniky používané v IB Platební styk Poskytování úvěrů Závěr Blanka Křížová Obsah přednášky Východiska a pozadí fungování islámských bank Jednotlivé techniky používané v IB Platební styk Poskytování úvěrů Závěr Islámské bankovnictví: východiska šaria = svatý zákon

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka 3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů

Více

VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH J. Tesař, P. Batoš Jihočesá univezita, Pedagogicá faulta, Kateda fyziy, Jeonýmova 0, 37 5 Česé Budějovice Abstat V příspěvu

Více

Téma: Jednoduché úročení

Téma: Jednoduché úročení Téma: Jednoduché úročení 1. Půjčili jste 10 000 Kč. Za 5 měsíců Vám vrátili 11 000 Kč. Jaká byla výnosnost této půjčky (při jaké úrokové sazbě jste ji poskytli)? [24 % p. a.] 2. Za kolik dnů vzroste vklad

Více

Zkouška IFRS specialista ze dne 20. 6. 2014

Zkouška IFRS specialista ze dne 20. 6. 2014 1 Konsolidovaný výkaz o úplném výsledku skupiny Alfa k 31. 3. 2014 Bodové hodnocení tis. Kč Tržby z prodeje zboží a služeb (187 600 + 79 920 * 5/12 2 600 výp (ii) 1 100 výp (ii)) 217 200 2 Náklady na prodané

Více

Analýza návratnosti investic/akvizic JAN POJAR ČVUT V PRAZE STAVEBNÍ MANAGEMENT 2014/2015

Analýza návratnosti investic/akvizic JAN POJAR ČVUT V PRAZE STAVEBNÍ MANAGEMENT 2014/2015 Analýza návratnosti investic/akvizic JAN POJAR ČVUT V PRAZE STAVEBNÍ MANAGEMENT 2014/2015 Obsah prezentace: definice Investice akvizice dělení investic rozdělení metod klady a zápory metod definice Investice:

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady Ekonomika lesního hospodářství 6. cvičení

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Časová hodnota peněz Každou peněžní operaci prováděnou v současnosti a zaměřenou do budoucnosti

Více

UKÁZKY TESTŮ Z PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ 2013

UKÁZKY TESTŮ Z PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ 2013 UKÁZKY TESTŮ Z PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ 2013 MAG. NAVAZUJÍCÍ PROGRAM EKONOMIE EKONOMIE varianta: A2 1. Předpokládejme, že známe funkční průběh celkových příjmů (TR) u firmy: TR=15*Q, kde Q je objem produkce

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014 Inflace Průvodce inflací pro rok 201 V následujících pěti stranách si stručně ale obsažně vysvětlíme velkou část informací o inflaci, její působení na současnou světovou ekonomiku, ale i katastrofické

Více

Ulice Agentura sociální práce, o. s. Účetní závěrka za rok 2012

Ulice Agentura sociální práce, o. s. Účetní závěrka za rok 2012 Ulice Agentur sociální práce, o. s. Účetní závěrk z rok 2012 Osh: I. OBECNÉ INFORMACE... 2 1. POPIS ÚČETNÍ JEDNOTKY... 2 2. ZAMĚSTNANCI A OSOBNÍ NÁKLADY... 2 3. POSKYTNUTÉ PŮJČKY, ZÁRUKY ČI JINÁ PLNĚNÍ...

Více

Vkladové služby bank. Bc. Alena Kozubová

Vkladové služby bank. Bc. Alena Kozubová Vkladové služby bank Bc. Alena Kozubová Vkladové služby Banky získávájí peněžní prostředky od vkladatelů tj. fyzických nebo právnických osob. Banky s těmito peněžními prostředky dále podnikají. Klient

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

8 Střední hodnota a rozptyl

8 Střední hodnota a rozptyl Břetislav Fajmon, UMAT FEKT, VUT Brno Této přednášce odpovídá kapitola 10 ze skript [1]. Také je k dispozici sbírka úloh [2], kde si můžete procvičit příklady z kapitol 2, 3 a 4. K samostatnému procvičení

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více