Přímé platby, krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Transkript

1 Přímé platby, krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál

2 Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata, obilí Kontrola zdraví SZP, přímé platby, top-up Budoucí SZP Závěr 2

3 Mezinárodní ekonomická situace Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké neúroda v některých částech světa, volný kapitál, spekulativní nákupy, nebezpečí konkurence biopaliv Rok 2008 Finanční krize v celém světě, spekulativní nákupy vrženy na trh, zrušení set-aside v EU % výměry se dostalo do produkce (až 12,5 mil. ha = 3,5 x zemědělská využívaná půda v ČR) 3

4 Prognóza cen (OECD) Změna v % oproti průměru Wheat obiloviny rýže olejniny šroty olejnin rostlinný olej cukr hovězí vepřové máslo sýry SMP ropa průměr průměr

5 Predikce světových reálných cen obiloviny (1997 = 1) 2,0 1,8 pš enice 1,5 1,3 obiloviny 1,0 rýže 0,8 0,

6 Predikce světových reálných cen olejniny (1997 = 1) 2,0 1,8 šroty olejnin 1,5 1,3 1,0 0,8 0,5 olejniny rostlinné tuky Oils

7 Predikce světových reálných cen maso (1997 = 1) 2,5 2,3 2,0 1,8 1,5 hovězí 1,3 1,0 0,8 drůbeží vepřové 0,

8 Predikce světových reálných cen máslo, sýry (1997 = 1) 2,5 2,3 2,0 1,8 1,5 1,3 máslo sýry 1,0 0,8 0,

9 Predikce světových reálných cen sušené mléko (1997 = 1) 2,5 2,3 2,0 plnotučné 1,8 1,5 1,3 1,0 0,8 ods tředěné 0,

10 Predikce produkce a cen zrnin il. t Mi US S$/t zbytek světa USA China EU Brazil US žlutá kukuřice 0 10

11 Predikce produkce a užití - zrniny 2018 Non- OECD Million tonnes potravina krmiva biopaliva ostatní svět

12 Pšenice produkce, ceny l.t Mil US$ $/t Marketing year zbytek světa China USA EU India cena zásoby 0 12

13 Porovnání zemědělství v EU 27 Výchozí data EUROSTAT Z ČR dodává data ČSÚ Je vždy o průměru za celý členský stát Pokud chci být dobrý manager, tak se nesmím spokojit s porovnáním s průměrem, ale musím se srovnávat se špičkovými podniky, jinak se zlaté medaile nevyhrávají. 13

14 Finsko Výrobní spotřeba v EU 27 výrobní spotřeba 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 14 Švédsko Slovensko Česká republika Lotyšsko Dánsko Irsko Řecko Španělsko Itálie Kypr Rumunsko EU-15 Malta Slovinsko EU-27 EU-25 Francie Nizozemí Portugalsko Polsko Rakousko Bulharsko Maďarsko Lucembursko Estonsko Belgie Velká Británie Německo Litva

15 Produkce na hektar z.p. 15

16 Hodnota produkce v paritě kupní síly 16

17 Hodnota produkce v /ha a /AWU 17

18 Intenzita a produktivita 18

19 Struktura produkce 19

20 Komplexní porovnání 20

21 Náklady / ha NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU AT PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV Celková mezispotřeba (19) Spotřeba fixního kapitálu (21) Náhrady zaměstnancům (23) Ostatní daně na výrobu (24) Předepsané nájemné a ostatní nájemné z nemovit. (28) Placené úroky (29) 21

22 Struktura nákladů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Nákladové úroky (29) Pachtovné a nájemné (28) Ostatní daně na produkci (24) Náhrady změstnancům (23) Odpisy (21) Mezispotřeba (19) 0% NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU EU27 AT PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV 22

23 Výrobní spotřeba /ha (2007) / ha / NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU AT Osivo a sadba (19.1) Energie; maziva (19.2) Hnojiva a prostředky zlepšující půdu (19.3) Prostředky na ochranu rostlin (19.4) Veterinární náklady (19.5) Krmiva (19.6) Údržba a oprava strojů, zařízení a budov (19.7+8) Zemědělské služby (19.9) Ostatní zboží a služby ( ) PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV 23

24 Struktura výrobních nákladů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% NL MT BE IT DK DE GR FR SI LU AT PT FI SE ES HU IE UK PL CZ BG RO SK EE LT LV Osivo a sadba (19.1) Energie; maziva (19.2) Hnojiva a prostředky zlepšující půdu (19.3) Prostředky na ochranu rostlin (19.4) Veterinární náklady (19.5) Krmiva (19.6) Údržba a oprava strojů, zařízení a budov (19.7+8) Zemědělské služby (19.9) Ostatní zboží a služby ( ) 24

25 Vysvětlení rozdílů struktura výroby v dané zemi částečně daná historicky a také s ohledem na přírodní podmínky účinnost (efektivnost), s jakou jsou vstupy ve výrobě spotřebovávány cenové podmínky, s jakými se zemědělci střetávají vzhledem k volnému vnitřnímu trhu je možné předpokládat jednotné ceny napříč států EU 25

26 Podíl pronajaté půdy % SK CZ MT FR BE DE HU EE LT CY LU EU 25 SE NL GR FI ES AT UK SI PT LV IT DK PL IE

27 Vývoj cen nájemného /ha / ha ČR (CZ) Maďarsko (HU) Německo (DE) Polsko (PL) * Rakousko (AT) * Slovensko (SK) * EU-15 (11) EU-10 (6) 27

28 Nájemné a přímé platby /ha /ha Přímé platby v roce 2007 Přímé platby v roce 2013 (2016 pro Rumunsko, Bulharsko) Nájemné v roce 2006 nebo 2007 ( /ha) Řecko Nizozemsko Belgie Dánsko Německo Irsko Francie Itálie Lucembursko Finsko Velká Britanie Švédsko Rakousko EU 27 Španělsko Portugalsko Malta Maďarsko Kypr Slovinsko ČR Slovensko Polsko Bulharsko Litva Estonsko Lotyšsko Rumunsko

29 Cena půdy Nájemné se pohybuje od cca 10 % průměrné výše přímých plateb na hektar (Slovensko), přes 13 % včr až přes 100% průměrné výše přímých plateb na hektar (Rakousko 123 %, Dánsko 117 % a 134 % v Itálii) v roce

30 Podíl najmuté půdy ČR (86 %) a Slovensko (92%) mají nejvyšší % najmuté půdy, Francie 73 % a Německo 64 %. Pokud přepočteme nájemné jako nákladovou položku na hektar využívané zemědělské půdy, pak se dostaneme na troj až pětinásobek nájemného včr (Dánsko 380 %, Německo 400%, Francie 356 %, Itálie 488 %, Nizozemí 555 %, Rakousko 287 %). V některých případech je výše nájemného vyšší nežli jsou přímé platby na hektar 30

31 Přímé platby a cena práce /ha /hodina Přímé platby v roce 2007 Přímé platby v roce 2013 (2016 pro Rumunsko, Bulharsko) Náklad práce v roce 2006 ( /hodina) Řecko Nizozemsko Belgie Dánsko Německo Irsko Francie Itálie Lucembursko Finsko Velká Britanie Švédsko Rakousko EU 27 Španělsko Portugalsko Malta Maďarsko Kypr Slovinsko ČR Slovensko Polsko Bulharsko Litva Estonsko Lotyšsko Rumunsko

32 Mléko, dojnice Průměrný počet laktací - ČR 2,4 - Bavorsko 3,6 Dopady zrušení kvót ceny až 10% Zvýšení produkce o cca 4,5 %, ale v ČR plus minus nula Predikce snížení stavů dojnic pro ČR v jednom scénáři až o Ks. 32

33 Mléko zahraniční obchod (tis. t) vývozy dovozy Výrobek mléko a smetana nezahuštěná mléko a smetana zahuštěná ,8 585,6 643,7 105,1 130, ,5 39,3 38 6,2 9,4 6,9 jogurty, kefíry aj. 51,4 68,1 60,8 33,4 39,8 38,5 syrovátka 40, ,9 29,1 53,3 37,9 máslo 20,8 21,3 14,9 11,6 13,3 15,6 sýry, tvarohy 23,7 21,5 22,1 57,2 69,4 64,4 33

34 Mléko bilance ZO a ceny saldo (tis. t) průměrná cena (Kč/kg) dovoz vývoz Výrobek mléko a smetana 454,8 520,7 10,67 12,07 10,31 9,78 nezahuštěné mléko zahuštěné 29,9 31,1 45,2 35,84 74,7 59,59 jogurty, kefíry aj. 28,3 22,3 26, ,01 32,14 syrovátka -3,3 15 7,52 4,5 20,38 8,95 máslo 8-0,7 100,6 78,9 60,69 63,26 sýry, tvarohy -47,9-42,3 69, ,6 73,5 34

35 Mléko EU ceny (DG AGRI, 4,2% tuk, 3,4% bílkoviny) Euros/100kg Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec

36 Mléko predikce cen do roku 2015 ( /100 kg) (FAPRI USA pro EU 27) CZV Mléko ,63 32,69 33,00 33,19 máslo Odstřed. sušené Sušené plnotuk

37 Prasata Země Denní přírůstek v kg/ks/kd Konverze krmiva v kg/ks/kd Pracovní hodiny/vykrmené prase DK 0,869 2,67 0,54 NL 0,784 2,71 0,50 FR 0,778 2,90 1,00 AT 0,756 2,95 1,52 IR 0,750 2,74 0,94 DE 0,725 2,92 1,02 CZ 0,709 3,00 1,52 ES 0,695 2,85 0,74 GB 0,683 2,75 1,12 IT 0,635 3,90 1,68 BE 0,617 2,98 0,84 37

38 Prasata 0,9 0,85 0,8 0,75 0,7 0,65 0,6 0,869 3,90 2,90 2,95 2,74 2,92 3,00 2,85 2,75 2,98 2,67 2,71 0,756 0,784 0,778 0,750 0,725 0,709 0,695 0,683 0,635 0,617 DK NL FR AT IR DE CZ ES GB IT BE 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Denní přírůstek v kg/ks/kd Konverze krmiva v kg/ks/kd 38

39 Odchovaná selata Odchovaná selata na prasnici a produkce masa na prasnici v roce 2007 ks ,4 25, ,5 23,9 23,4 22,6 22,4 22,1 21, ,7 20, kg j. hm m DK NL FR IR ES BE DE AT GB IT CZ 0 Odchov selat/prasnici/rok Produkce masa/prasnici/rok 39

40 Predikce cen masa ( /100 kg) FAPRI USA pro EU hovězí vepřové drůbeží skopové

41 Struktura variabilních nákladů pšenice ozimé /t Pšenice ozimá t/h ha FI SI GR PL AT IE PT SK NL Turecko EE DE UK BE+LU DK CZ IT LT LV ES SE HU FR RO BG Osiva /t Hnojiva /t Ochrana rostlin /t Hektarový výnos t/ha Cena /t 0 41

42 Health Check kontrola stavu SZP První návrhy podzim 2007 Konkrétní návrhy v květnu 2008 Finální politický kompromis listopad 2008 Změny legislativy leden

43 Health Check přinesl změny tří nařízení Nahrazení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce - nové nařízení č. 73/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1234/2007 z 22. října 2007 stanovující společnou organizaci zemědělských trhů a specifické podmínky pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné Společné organizaci trhů) změna č. 72/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1698/2005 z 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) změna č. 74/

44 Článek návrhu Využití 10% vnitrostátního stropu od roku 2010 na ( počítá se z obálky pro rok 2013): a) i - Zemědělskou činnost pro ochranu ŽP a) ii - Zlepšení jakosti zem. produktů a) iii - Zlepšení uvádění zem. produktů na trh a) iv Podpora pohody zvířat a) v zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agro-envi výhody b) Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech c) V oblastech restrukturalizace a rozvoje - zamezení opouštění půdy d) Příspěvek na pojistné za pojištění úrody e) Fondy pro choroby rostlin a zvířat Pro body a), b) a e) je stanoven limit 3,5 % z vnitrostátního stropu PP, Dále na podporu sektoru mléka může dát ČS až 55 % z částky odpovídající 3,5 % jako státní pomoc 44

45 Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech Nelze paušálně, nutno definovat ohrožené oblasti Navrhuje se podle podílu tržeb za mléko na celkových tržbách zemědělského podniku Nutná aplikace plateb spojených s produkcí u ovcí a koz (50 %) a masných krav (100 %), Předpokládaný objem financí ve výši 3,5 % z 909 mil. je cca 800 mil. Kč 45

46 Podíl tržeb za mléko Podíl tržeb Počet farem Počet dojnic Na dojnici 0-15 % % Nad 30 % Bez podpory 1200 Kč 2400 Kč 46

47 Modulace - Současný stav Pro EU 15 začala v roce 2005 se sazbou 3 % a s postupným zvyšováním na 4 % v roce 2006 a 5 % od Byla zavedena franšíza na podnik, tedy tato částka se nemoduluje. Minimálně 80 % z modulované částky zůstane v příslušném ČS (90 % v případě Německa). Nové ČS (EU-10+2) byly z této modulace vyloučeny až do doby, kdy dosáhnou stejného procenta výše přímých plateb jako v EU

48 Finální podoba modulace EU 15 EU 15 EU 15 EU 15 NČS NČS suma přímých plateb % 8% 9% 10% 0 10% nad % 12% 13% 14% 4% 14% 48

49 Dopady pro ČR (pro 255 /ha rok 2013) Suma přímých plateb počty podniků ha v pásmu částka modulace mil Kč nad celkem

50 Předpoklad SAPSU (propočty ÚZEI) rok obálka mil. 559,6 654,2 739,9 832,1 909,3 z.p. mil. ha 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 SAPS /ha čl.68 mil. 90,9 90,9 90,9 90,9 obálka mil. 563,3 649,0 741,2 818,4 SAPS /ha

51 Mléčná kvóta Kvóty rozděleny do marketinkového roku 2014/15 Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1 % od roku 2009 do 2013, od 2015 zrušení Možnost zřídit národní mléčný fond Zrušení omezení ohledně podpory investic do produkce mléka 51

52 Mléko celosvětový problém Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké volný kapitál, spekulativní nákupy Finanční krize v celém světě Podpora mléka i v USA Ceny např. v Holandsku již na úrovni 0,2717 /kg, tedy na úrovni ledna 2007 a

53 Změna intervenčního nákupu Nařízení Komise č. 1272/2009 z 11. prosince 2009 prováděcí k 1234/2007 U obilovin od 1. července 2010 jen pšenice obecná, minimální nabízené množství 80 tun, celkem pro EU 27 limit 3 mil. tun. Cena zůstává 101,31 /t plus 0,46 /t za skladování každý měsíc Nově se bude skládat kauce 20 /t. 53

54 Problematika stanovení výše přímých plateb Nejvyšší podíl na obálce přímých plateb mají platby na některé plodiny na orné půdě Vzhledem k poklesu světových ceny byla zavedena v podstatě kompenzace ve výši 63 /t referenčního výnosu Pro ČR byly pro všechny národní kvóty brány historické údaje z ČSÚ 54

55 Příklady výše referenčního výnosu/ skutečnost (t/ha) ČR 4,20/4,71 Slovensko 4,06/4,27 Belgie 6,24/8,52 Itálie 3,90/5,30 Německo 5,66/6,63 Portugalsko 2,90/2,98 Dánsko 5,22/6,00 Rakousko 5,27/6,15 Francie 6,02/6,91 Maďarsko 4,73/4,97 UK 5,83/7,20 Polsko 3,00/3,07 55

56 Referenční a skutečný výnos porovnání referenčního a skutečného výnosu 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 referenční výnos skutečný výnos 56 Velká Britanie t/ha Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Špa nělsko Fra ncie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portuga lsko Rumunsko Slovinsko Slove nsko Finsko Švédsko

57 Platba navíc podle skutečnosti v /ha zemědělsky využívané půdy ČR 20,11 Slovensko 6,93 Belgie 49,74 Itálie 34,66 Německo 36,52 Portugalsko 1,37 Dánsko 36,86 Rakousko 20,53 Francie 25,53 Maďarsko 9,08 UK 22,93 Polsko 2,71 57

58 Přímé platby ČR podle skutečnosti Přežvýkavci neplníme speciální prémie na býky a porážkové prémie telata a dospělý skot Pokud podle skutečnosti, pak přežvýkavci by v plném systému přímých plateb přišli o cca 22,5 mil., tedy podle kursu asi o 563 mil. Kč Pokud bychom vypočítali obálku na SAPS podle skutečnosti 2008 (plodiny na orné podle let ), pak bychom získali celkem více o 13,8 /ha v případě 100% plateb. 58

59 Porážkové prémie dospělý skot porážkové premie dospělý skot a skutečné porážky premiová práva skutečné porážky 59 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Britanie

60 Porážkové prémie telata porážkové premie telata a skutečnost premiová práva skutečnost 60 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko ks Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Britanie

61 Historické hledisko je překonané U masných krav, pak např. včr, Belgii, Německu, Španělsku, Velké Británií a Francii jsou skutečné stavy vyšší, naopak např. v Itálii, Maďarsku, Dánsku, Rakousku a Polsku jsou skutečné stavy nižší. U porážkových prémií dospělého skotu a telat je skutečnost většinou nižší nežli jsou přidělená práva. 61

62 Národní doplňkové platby - top-up Obecně do výše o 30 % nežli jsou přímé platby v rámci postupného zvyšování, ne však přes 100 % Pokud před vstupem byla platba obdobná jako v EU 15, pak do výše roku 2003 ( převedeno na v tehdejším kursu), zvýšeno o 10 % unijní sazby (len na vlákno, telata) Bramborový škrob do 100 % Mléčná platba do 100 % již od roku 2007 Vzhledem k tomu, že se SAPS zvyšuje a nelze přes 100 %, proto se top-up na VDJ bude i nadále snižovat 62

63 Top-up propočet u VDJ Propočte se maximální výše dorovnání a odečte se skutečný SAPS U VDJ přes ha krmné plochy tedy přes zatížení Proč platba na VDJ dostane se na všechny masné krávy a ovce a kozy, i když nemají premiová práva. Top-upy musejí být v souladu s principy reformy SZP, tedy decouplingem, nelze tedy na ornou půdu, požadavek na systém před 2007 nemá oporu v komunitárním právu Proto na VDJ historická nebo na historický chmel Spojení s produkcí může být od roku 2010 jen masné krávy, ovce a kozy, bramborový škrob, v žádném případě mléko 63

64 Teoretická výše přímých plateb /ha (2013, BU a RO 2015) ČR 255 Slovensko 200 Belgie 445 Itálie 297 Německo 345 Portugalsko 161 Dánsko 289 Rakousko 232 Francie 288 Maďarsko 227 UK 238 Polsko 190 Bulharsko 157 Rumunsko

65 Průměrná přímá platba /ha průměrná platba /ha 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 /ha 65 Velká Britanie EU 27 Švédsko Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Kypr Latvia Lotyšsko Lietuva Litva Lucembursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko

66 Změna výše přímých plateb /ha v případě jedné sazby 252 /ha ( BU a RO 2015) ČR -3 Slovensko +51 Belgie -193 Itálie -46 Německo -94 Portugalsko +91 Dánsko -137 Rakousko +20 Francie -37 Maďarsko +20 UK +14 Polsko +61 Bulharsko +95 Rumunsko

67 Výše plateb v rámci EAFRD (z rozpočtu EU)/národní kofinancování v /ha v rámci finanční perspektivy ČR 113/32 Slovensko 145/44 Belgie 43/75 Itálie 81/81 Německo 68/43 Portugalsko 149/37 Dánsko 24/20 Rakousko 172/172 Francie 31/26 Maďarsko 94/33 UK 69/36 Polsko 118/36 67

68 Výše národních plateb v /ha, rok 2007, nejedná se o všechny podpory. ČR 46 Slovensko 15 Belgie 93 Itálie 54 Německo 115 Portugalsko 4 Dánsko 44 Rakousko 55 Francie 82 Maďarsko 50 UK 42 Polsko 36 68

69 Další rozdíly LFA a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly 69

70 Platba na farmu modely stanovení platebních nároků Historický platební nároky zůstanou, ať již děláš cokoliv nespravedlnost Regionální všem v regionu stejně ukaž co umíš Kombinovaný část platby regionální, část historická Prozatím lze platební nárok pronajmout, prodat s půdou nebo bez půdy, nebo prodat půdu bez nároku V případě přechodu nájmu platební nárok přechází s nájmem 70

71 Platba na farmu do roku 2013 Trend je postupný přechod na regionální model - tedy jedna sazba v regionu MZe rozhodne, kdy se přejde na platbu na farmu a jak se stanoví platební nároky V každém případě jde o tom, že nebudou moci být vypláceny couplované platby, tedy spojené s produkcí. Ať vezmeme referenční historické období rok 2007 (podle top-upů), nebo zohledníme citlivé komodity rozdělením z národní reservy, principiálně nebude v podstatě žádné spojení peněz s výrobou (až na masné krávy a ovce/kozy) I platba za škrobové brambory, chmel, ovoce/zelenina a sušená krmiva budou zahrnuty do platby na farmu 71

72 Teoretická potřebná výše platby pro nulovou rentabilitu Mléko - dojnice Rentabilita bez podpor = (22 24) % Potřebná podpora cca na dojnici Býci - výkrm Rentabilita bez podpor = (34 37) % Potřebná podpora cca na vykrmovaného býka 72

73 Obecně po roce 2013 Další otevření světu, zrušení intervencí a kvót Předpoklad snížení podílu SZP na rozpočtu EU Předpoklad snížení podílu 1. osy tedy přímých plateb (až o 30 %) Bude to systémem postupného snižování opět soft landing Posílení 2. osy zde peníze mají multiplikační efekt Pozice členských zemí jsou velmi rozdílné Cílem plateb není podpora produkce, ale mimoprodukčních funkcí public goods 73

74 Otázky k diskuzi 1 Řešit otázku budoucí podoby přímých plateb po roce 2013 solo bez ohledu na celkovou podobu SZP? Nezahrnout do pravidel SZP i další otázky, které mají přímý dopad do ekonomiky zemědělství, tj. větší sjednocení daňových předpisů (zdanění dotací, spotřební daň u pohonných hmot, systém a limity/sazby DPH), limitů na státní podpory a jejich cílení, problematiku odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení? Ponechat současný systém SZP - 1. pilíř (přímé platby, intervence, tržní opatření), 2. pilíř (investice, venkov, krajina)? 74

75 Otázky k diskuzi 2 Ponechat nebo změnit poměr 1. a 2. pilíř? Nepřesunout platby LFA a AEO do 1.pilíře? Neřešit platby ve více okruzích? - přímé platby na plochu jako základní sociální platbu, - platbu za znevýhodněné oblasti (LFA) - platby za péči o životní prostředí, krajinu a za šetrné hospodaření ve vztahu k vodě 75

76 Otázky k diskuzi 3 Nerozdělovat přímé platby v systému jako SAPS a tím zjednodušit systém vypuštěním platebních nároků a jejich následné aktivace? Neinspirovat se Americkým modelem (Farm Bill) a přímé platby (jejich výši) odvíjet od tržních cen za minulé období? Jak velkou část národní obálky přímých plateb ponechat k rozhodnutí ČS k podpoře citlivých sektorů? Je systém článku 68 postačující? 76

77 Otázky k diskuzi 4 Jak řešit potřebnou cílenou podporu přežvýkavců, jsou stávající opatření v EAFRD dostačující? Otázka případného národního kofinancování přímých plateb. Jak stanovit spravedlivé podmínky přímých plateb při opuštění historického principu zohlednění ceny práce, parity kupní síly, výměry trvalých kultur, odlehlých regionů (Francie), potřeby vyrovnání (subsidiarita) zaostalých regionů? 77

78 Jaká hlediska by měla budoucí SZP zohledňovat Ekonomické Sociální Environmentální Tržní orientace Konkurenceschopnost Stabilita příjmů farmy Životaschopnost venkova Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Biodiversita Rozpočtové náklady Zaměstnanost Očekávání z hlediska ŽP Efektivnost transferu financí Distribuce plateb Voda Administrativní zátěž Zjednodušení Ostatní Náklady zemědělců Náklady veřejné správy Implementační pravidla Lepší cílení podpor Kompatibilita s požadavky WTO Koherence s cíli ostatních politik 78

79 Děkuji za pozornost Kontakt: Mail: Telefon: Mobil