Ověření různých systémů organického hnojení

Transkript

1 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Ověření různých systémů organického Výroční zpráva z polních zkoušek za rok 2003 Zpracoval: Ing. Miroslav Florián OAPVR Brno Schválil: Ing. Vladimír Klement, CSc. vedoucí oddělení výživy rostlin Předkládá: Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel Odboru agrochemie, půdy a výživy rostlin Brno květen 2004

2 1. ÚVOD Účelem dlouhodobé polní zkoušky je ověřit moţnost minimalizace, případně úplného vynechání minerálními hnojivy s cílem prokázat moţnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Na stanicích Krásné Údolí, Lípa, Svitavy, Ţatec a Věrovany byly polní zkoušky zaloţeny v roce V roce 2003 sledování probíhalo pátým rokem druhého osevního sledu. Na stanicích Lednice, Uherský Ostroh, Pusté Jakartice, Libějovice, Staňkov, Horaţďovice a Jaroměřice byly polní zkoušky zaloţeny o rok později, tj. v roce 1994, a byly tak aţ do roku 2003 v osevním sledu o jednu plodinu pozadu oproti předchozím stanicím. Pro sjednocení na stejnou plodinu na všech stanicích v jednom roce byla na těchto stanicích v roce 2003 vypuštěna z osevního sledu řepka ozimá a místo ní zaseta ozimá pšenice. V roce 2003 zde tak byla sledována rovněţ předposlední plodina druhého osevního sledu. V roce 2000 byla tato polní zkouška zaloţena ještě na stanicích Vysoká a Chrastava a i zde v roce 2003 došlo k vypuštění ozimé řepky z osevního sledu. Také na těchto dvou stanicích tak probíhalo sledování ozimé pšenice, avšak v prvním osevním sledu. Tato výroční zpráva shrnuje výsledky roku

3 2. MATERIÁL A METODY 2.1. Druh polní zkoušky : Polní zkoušky jsou zaloţeny ve výrobním typu kukuřičném, řepařském a bramborářském jako přesné dlouhodobé. Výměry hnojených a sklizňových parcel jsou stanoveny podle zavedeného systému příslušné výţivářské báze. Šířka sklizňových parcel je taková, aby na ní mohly být minimálně 3 řádky cukrovky nebo 3 řádky brambor. Osevní postup je šestihonný pro všechny výrobní typy: výrobní typ kukuřičný a řepařský výrobní typ bramborářský 1) cukrovka 1) brambory 2) ječmen jarní 2) ječmen jarní 3) hrách 3) hrách 4) řepka ozimá 4) řepka ozimá 5) pšenice ozimá 5) pšenice ozimá 6) ječmen jarní 6) ječmen jarní 2.2. Zkušební plodina : - pšenice ozimá, odrůda Estica - na stanicích Pusté Jakartice, Svitavy a Věrovany došlo k vymrznutí porostů pšenice a tyto stanice tudíţ nebyly zařazeny do sledování Kombinace a dávky živin (hnojiv) : V kaţdé polní zkoušce je zařazeno 10 kombinací (na stanicích Lípa, Svitavy, Krásné Údolí 12 kombinací ), které jsou 4x opakovány na jedné odrůdě. V pokusu je sledováno klasické hnojem, zaorávka slámy, chrástu, zeleného a kombinace s minerálními hnojivy. Na stanicích Lípa, Svitavy, Krásné Údolí je počínaje 2. osevním sledem aplikován na 2 nových kombinacích (11 a 12) upravený kal z ČOV, jednou samostatně a jednou společně s minerálními hnojivy. 1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojem 4) hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy nebo chrástu 6) zaorávka slámy nebo chrástu + minerální hnojiva 7) zelené 8) zelené + minerální hnojiva 9) zelené + zaorávka slámy 10) zelené + zaorávka slámy + minerální hnojiva ) vyhnilý kal z ČOV (pouze na stanicích Lípa, Svitavy, Kr. Údolí) 12) vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na stanicích Lípa, Svitavy, Kr. Údolí) Kombinace jsou stejné pro celý osevní postup. Hnojiva pro dodání poţadovaných dávek jednotlivých ţivin jsou kaţdoročně aplikována podle druhu pěstované plodiny. 2

4 Polní zkouška - 5. rok druhého osevního sledu pšenice ozimé po řepce ozimé: Po sklizni řepky ozimé byla na všech kombinacích zaorána řepková sláma v dávce 4 t.ha -1, na kombinacích 2, 4, 5, 6, 8, 9, 10 a 12 s přídavkem 20 kg minerálního dusíku v LAV (ledek amonný s vápencem). Fosforečná (superfosfát) a draselná (draselná sůl) hnojiva byla aplikována jednorázově v obou výrobních oblastech shodně při předseťové přípravě, rovněţ na podzim 2002, dusíkatá hnojiva (LAV) byla aplikována ve dvou dávkách, na jaře Druhy pouţitých hnojiv a dávky jednotlivých ţivin pro pšenici ozimou jsou uvedeny v tabulce 1 (v závorkách jsou uvedeny dávky v čistých ţivinách). Hnojení pšenice ozimé po řepce ozimé (Ţatec, Věrovany, Lípa, Svitavy, Krásné Údolí) Tabulka 1 Kombinace sláma t.ha -1 zelené podzim 2002 jaro 2003 hnůj N P 2 O 5 (P) K 2 O (K) N t.ha -1 kg.ha -1 kg.ha -1 kg.ha -1 kg.ha (26) 120 (100) (12) 21 (17) (25) 113 (94) (26) 120 (100) (25) 113 (94) (16) 112 (93) 61 Ve Svitavách byla pouţita hnojiva Fosmag 25% a Kamex 40% Pro výpočet bilance ţivin se počítá se zaorávkou 4 tun řepkové slámy zapravené v roce 2002 na všech kombinacích při standardní sušině 86 %, coţ představuje aplikaci 3,44 tun sušiny slámy. ha -1 (v prvním roce se vyuţije 40% dusíku a 50% fosforu a draslíku). K této slámě se přidává 20 kg dusíku na podporu mineralizace, počítá se, ţe první rok se vyuţije 50% dusíku. Dále se zohlední účinek hrachové slámy z roku 2001 (na určených kombinacích, při standardní sušině 86 %, coţ představuje aplikaci 0,86 tuny sušiny slámy. ha -1 ), druhý rok se také počítá s vyuţitím 40% dusíku a 50% fosforu a draslíku. Na kombinacích hnojených chlévským hnojem a kalem ČOV před řepku v roce 2001 se druhým rokem započítává 45% dusíku a 55% fosforu a draslíku. 3

5 Polní zkouška - 5. rok druhého osevního sledu ozimé pšenice po hrachu : Na příslušných kombinacích (5, 6, 9 a 10) všech pokusných míst byla v roce 2002 zaorána sláma hrachu v dávce 1 t.ha -1, bez přídavku minerálního N. Na kombinacích 3 a 4 byl na podzim 2002 zaorán chlévský hnůj v dávce 30 t.ha -1. Ze zaoraných 4 tun ječné slámy (3,44 tun sušiny) v roce 2001 se započítá 20 kg minerálního dusíku přidaného na podporu mineralizace, 40 % dusíku a po 50 % fosforu a draslíku obsaţeného ve slámě. Minerální fosforem (superfosfát) a draslíkem (draselná sůl) bylo provedeno na podzim 2002 před setím, dusíkem (LAV) ve dvou dávkách na jaře roku Dávky jednotlivých ţivin a druhy hnojiv aplikovaných k pšenici jsou stejné pro všechny výrobní typy a jsou uvedeny v tabulce 2 (v závorkách jsou uvedeny dávky v č.ţ.). Hnojení pšenice ozimé po hrachu (Lednice, U. Ostroh, P. Jakartice, Libějovice, Staňkov, Horaţďovice, Jaroměřice n./r., Vysoká, Chrastava) Tabulka 2 podzim 2002 jaro 2003 Kombinace sláma t.ha -1 zelené hnůj t.ha -1 N kg.ha -1 P 2 O 5 (P) kg.ha -1 K 2 O (K) kg.ha -1 N kg.ha (26) 120 (100) (14) 39 (32) (25) 113 (94) (26) 120 (100) (25) 113 (94) 110 Na stanici Pusté Jakartice bylo fosforem provedeno hnojivem Hyperkorn. Pro výpočet bilance ţivin se na určených kombinacích počítá s hrachovou slámou v dávce 1 t.ha -1, při standardní sušině 86 % to představuje aplikaci 0,86 tuny sušiny slámy. ha -1 ), první rok se počítá s vyuţitím 40% dusíku a 50% fosforu a draslíku. Dále je to kombinacích hnojených chlévským hnojem dávka 30 t.ha -1, první rok se započítává 40 % dusíku a po 45 % fosforu a draslíku. Z roku 2001 se ještě započítají ţiviny dodané 4 t.ha -1 slámy ječmene, pro druhý rok zbývá vzít v úvahu 40 % dusíku a po 50 % fosforu a draslíku. K této slámě se dodávalo 40 kg minerálního dusíku na podporu mineralizace, druhý rok se započítá polovina této dávky. 4

6 2.4. Sledované produkty : V polních zkouškách byl u pšenice ozimé sledován výnos hlavního i vedlejšího sklizňového produktu tj. zrna a slámy, 2.5. Sledování agrochemických vlastností půdy : Po sklizni zkušebních plodin byly odebrány půdní vzorky na všech zkušebních stanicích z kaţdé kombinace a stanoveno ph/kcl a obsah přístupných ţivin dle metody Mehlich III. Dále bylo prováděno sledování obsahu v půdě. Za tímto účelem byly odebírány půdní vzorky vţdy na jaře před m dusíkem a ihned po sklizni pěstovaných plodin z hloubky 0-30 cm a cm jednotlivě ze všech 10 resp. 12 kombinací Technologické rozbory : U zrna pšenice bylo provedeno stanovení vlhkosti a přepočet na standardní vlhkost 14%. Rovněţ se zjišťovala HTS a obsah N-látek. 5

7 3. CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST Tabulka 3 výrobní oblast průměrné(á) roční Zkušební rok nadmořská půdní půdní původní současné stanice zaloţení výška - m sráţky teplota typ druh označení označení Horaţďovice bramborářská bramborářská ,4 KA hp Chrastava bramborářská obilnářská ,1 HN hp Jaroměřice bramborářská obilnářská ,5 HN h Krásné Údolí bramborářská pícninářská ,1 KA ph Libějovice bramborářská obilnářská ,6 HN ph Lípa bramborářská bramborářská ,7 KA ph Lednice kukuřičná kukuřičná ,2 CE-24 hj Pusté Jakartice řepařská řepařská ,0 HN h Staňkov bramborářská obilnářská ,8 HN h Svitavy bramborářská bramborářská ,5 HN ph Uherský Ostroh řepařská kukuřičná ,2 HN h Věrovany řepařská řepařská ,5 CEdeg. h Vysoká bramborářská bramborářská ,4 PG h Ţatec řepařská řepařská ,3 CE-24 hj 4. VÝSLEDKY 4.1. Vyhodnocení vlivu počasí : Konec léta a podzim 2002 září až listopad Podzim byl teplotně převáţně normální, na některých stanicích s chladnějším zářím (Lípa, Vysoká, Staňkov, Libějovice, Horaţďovice) a teplejším listopadem (Vysoká, Jaroměřice, Lednice Chrastava, P. Jakartice). Tam, kde bylo období po výsevu pšenice chladnější došlo ke zpoţdění klíčení a vzcházení. Co do objemu sráţek, můţeme kromě Pustých Jakartic a září a listopadu v Uherském Ostrohu označit na všech stanicích podzim za abnormálně sráţkově bohatý. Úhrny dvojnásobně vyšší neţ dlouhodobé průměry nebyly vzácností. Například v září: Jaroměřice 195 % normálu, v říjnu: Jaroměřice 312 %, U. Ostroh 272 %, Staňkov %, v listopadu: Ţatec 396 % (!), Staňkov 291 %, Vysoká 285 %, U. Ostroh 273 %. Nadbytek sráţek někde komplikoval setí a brzdil růst vzcházejících rostlin, jeţ následně vytvořily jen minimum odnoţí. Zima , prosinec až únor Prosinec se zařadil k teplotně normálním aţ chladnějším, leden ve většině případů normální. Ovšem únor byl mimořádně studený, k čemuţ se přidal nedostatek sráţek. Sráţkově prosinec a leden normální aţ dosti nadprůměrné (prosinec - Ţatec 256 % průměru), únor extrémně suchý, většinou do 30 % průměru, někde i o dost méně (Lednice 2,8%, U. Ostroh 4,6 %, Lípa 10 %). Kombinace chybějící sněhové pokrývky, silných mrazů a kolísání teplot vedla vytahání rostlin a výraznému poškození porostů. Z hlediska vlivu na přezimování bylo toto období zřejmě klíčové. 6

8 Jaro 2003 březen až květen Z pohledu teplot se dají březen a duben označit za převáţně průměrné, květen pak na drtivé většině stanic za velmi teplý. Únorové sucho pokračovalo i v březnu a dubnu, sráţkové normály často nebyly naplněny ani z 50 % (Lednice březen 8,9 %, Horaţďovice duben 18 %). Porosty pšenice tak opět utrpěly, rostliny neměly dostatek vláhy na odnoţení. V květnu se situace poněkud zlepšila, někde byl sráţkově nadprůměrný (Svitavy, Lípa, Chrastava, Vysoká), ale na některých stanicích znovu nebylo dosaţeno ani průměrných sráţek (Pusté Jakartice, Horaţďovice, Staňkov, Jaroměřice, U. Ostroh). Léto 2003 červen až srpen V podstatě na všech stanicích panovala vzácná shoda v tom, ţe měsíce červen a srpen byly mimořádně teplé, zatímco červenec byl pouze teplý. Vysoké teploty v červnu a srpnu byly opět doprovázeny suchem se sráţkami často nedosahujícími 50 % normálního stavu (červen - Chrastava 8 %, Svitavy 15 %). Červenec byl sráţkově kolísavý, od stanic podprůměrných (Libějovice 50%), přes průměrné (Krásné Údolí, Svitavy), po výrazně nadprůměrný U. Ostroh (215 % normálu). Vysoké teploty v červnu výrazně urychlily dozrávání, přičemţ ani ojedinělé výraznější sráţky jiţ nemohly příliš ovlivnit výnos Vegetační sledování : Od zaloţení polních zkoušek aţ do sklizně byla prováděna pravidelná vegetační pozorování. Podrobné záznamy o stavu porostů, nástupu hlavních růstových fází a jednotlivých technologických zásazích jsou zapsány v polních zápisnících. 7

9 4.3. Zhodnocení dosažených výnosů : Výnos pšenice ozimé - zrno (t. ha -1 ) řepařská výrobní oblast Zkušební stanice Tabulka 4 Kombinace Ţatec 6,31 7,66 6,93 7,06 6,88 6,96 7,19 7,28 7,12 7,33 Lednice 5,12 6,07 5,51 5,51 5,19 5,74 5,09 5,47 5,05 5,55 Uherský Ostroh 3,76 3,85 4,33 4,37 3,82 4,40 3,91 4,52 4,11 4,36 Průměr za ŘVO 5,06 5,86 5,59 5,65 5,30 5,70 5,40 5,76 5,43 5,75 Relativní srovnání % ,8 110,5 111,7 104,7 112,6 106,7 113,8 107,3 113,6 Vyšších výnosů zrna pšenice ozimé bylo opět dosaţeno na sudých kombinacích, s minerálním m. Naopak nejniţší výnos byl zaznamenán na nehnojené kontrole, ostatní výnosy byly vyšší o 5 a více procent. Rozdíly ve výnosech nejsou příliš velké, nejlepší kombinace (č. 2 samotné minerální ) převýšila nehnojenou kontrolu jen o necelých 16 %. Potvrdilo se, ţe na kvalitních půdách této výrobní oblasti je moţné dosáhnout uspokojivých výnosů i při niţších (nebo ţádných) dávkách minerálních hnojiv. Výnos pšenice ozimé - sláma (t. ha -1 ) řepařská výrobní oblast Zkušební stanice 8 Tabulka 5 Kombinace Ţatec 3,44 5,18 5,13 4,63 4,93 5,51 5,30 5,17 4,71 4,91 Lednice 3,76 4,72 4,05 4,44 3,45 4,09 3,58 4,09 3,61 4,16 Uherský Ostroh 4,92 4,04 5,42 5,45 3,77 5,02 4,23 5,12 4,45 5,58 Průměr za ŘVO 4,04 4,65 4,87 4,84 4,05 4,87 4,37 4,79 4,26 4,88 Relativní srovnání % ,1 120,5 119,8 100,2 120,5 108,2 118,6 105,4 120,8 Situace ve výnosech slámy pšenice je do určité míry podobná, nejvýnosnější kombinace (č. 10 zelené + sláma + minerální hnojiva) převýšila nehnojenou kontrolu, která byla opět nejslabší, o necelých 21 %. Kombinace č. 10 byla velmi těsně následována kombinacemi č. 3 (hnůj) a č. 6 (sláma + min. hnojiva) se shodným výnosem. Srovnání výnosů na organicky hnojených kombinacích (t. ha -1 ) - ŘVO Tabulka 6 Komb. Zrno Sláma Lokalita Ţatec 6,31 6,93 6,88 7,19 7,12 3,44 5,13 4,93 5,30 4,71 Lednice 5,12 5,51 5,19 5,09 5,05 3,76 4,05 3,45 3,58 3,61 Uherský Ostroh 3,76 4,33 3,82 3,91 4,11 4,92 5,42 3,77 4,23 4,45 Průměr za ŘVO 5,06 5,59 5,30 5,40 5,43 4,04 4,87 4,05 4,37 4,26 Relativní srovnání % ,5 104,7 106,7 107, ,5 100,2 108,2 105,4 Srovnáváme-li pouze výnosy zrna pšenice na nehojené kombinaci vůči čistě organicky hnojeným kombinacím vidíme, ţe všechny pouţité způsoby organického výnos zvýšily. Nejvíce hnůj, o více neţ 10 %. Je tedy zřejmé, ţe ţiviny z dodávaných organických hnojiv

10 působí alespoň částečně proti sniţování výnosů při absenci jiného. Výnosy slámy jsou v této oblasti na organicky hnojených kombinacích rovněţ vyšší neţ na kontrole, efekt hnojem je + 20,5 %. V Lednici a Uherském Ostrohu byl předplodinou hrách a na kombinacích č. 5 a č. 9 se tedy zaorávala hrachovina. Ta měla v předloňském roce velmi dobrý vliv na výnosy řepky, zatímco letos byl výnosotvorný efekt na pšenici minimální. Vysvětlením můţe být sucho v jarním období, které mohlo zpomalit mineralizaci a zapříčinit nedostatek dusíku. Stejně by se dal vysvětlit větší efekt hnoje na výnos slámy, kdy rostliny spotřebovaly pohotový dusík na tvorbu slámy a na tvorbu zrna jej jiţ bylo k dispozici méně. Srovnání výnosů na minerálně hnojených kombinacích (t. ha -1 ) ŘVO Tabulka 7 Komb. Zrno Sláma Lokalita Ţatec 7,66 7,06 6,96 7,28 7,33 5,18 4,63 5,51 5,17 4,91 Lednice 6,07 5,51 5,74 5,47 5,55 4,72 4,44 4,09 4,09 4,16 Uherský Ostroh 3,85 4,37 4,40 4,52 4,36 4,04 5,45 5,02 5,12 5,58 Průměr za ŘVO 5,86 5,65 5,70 5,76 5,75 4,65 4,84 4,87 4,79 4,88 Relativní srovnání % 100,0 96,4 97,3 98,3 98,1 100,0 104,1 104,7 103,0 104,9 Jestliţe srovnáme výnosy na kombinaci č. 2, tedy čistě minerálně hnojené, s ostatními sudými kombinacemi (hnojené minerálně + organicky) dojdeme k poznání, ţe zatímco v případě výnosu zrna je čistě minerálně hnojená kombinace nejlepší, u slámy je naopak nejhorší (v Uh. Ostrohu byla kombinace č. 2 nejslabší i ve výnosu zrna). I zde by se dalo polemizovat o vlivu sucha na nedostatečnou mineralizaci organických materiálů. Nicméně sníţení výnosů vlivem náhrady části minerálního organickým nebylo dramatické. Je třeba podotknout, ţe v řepařské oblasti máme za loňský rok k dispozici pouze výsledky ze tří stanic, coţ není příliš velký vzorek dat pro formulaci obecnějších závěrů. Výnos pšenice ozimé - zrno (t. ha 1 ) bramborářská výrobní oblast Zkušební stanice Tabulka 8 Kombinace Vysoká 3,78 4,36 5,08 5,29 4,32 4,79 4,34 4,83 4,41 4, Libějovice 4,52 6,48 5,07 6,47 4,16 6,23 3,65 5,88 3,61 5, Staňkov 2,42 4,45 3,58 4,81 2,87 4,40 2,55 4,48 2,78 4, Horaţďovice 2,93 4,99 3,73 4,92 2,93 4,98 2,95 5,29 3,06 5, Jaroměřice 4,68 5,17 5,18 5,41 4,99 5,28 5,18 5,40 5,26 5, Chrastava 5,83 7,46 5,92 7,89 5,94 7,55 5,53 7,69 5,40 7, Lípa 4,44 6,48 5,52 6,75 5,83 6,80 5,57 6,26 5,87 6,69 6,38 6,78 Krásné Údolí 2,04 5,98 3,20 6,34 3,00 6,48 2,83 7,30 3,68 7,12 3,37 6,31 Průměr za BVO 3,83 5,67 4,66 5,99 4,26 5,81 4,08 5,89 4,26 5,89 4,88 6,55 Rel. srovnání % ,0 121,7 156,4 111,2 151,7 106,5 153,8 111,2 153,8 127,4 171,0 9

11 Také v bramborářské oblasti byl nejmenší výnos zrna na nehnojené kombinaci č. 1. Naopak nejvyšší byl na kombinacích č. 12 (kal ČOV + min., ale loni pouze dvě lokality!), o 71 % více a č. 4 (hnůj + min. ) + 56 %. Obecně byly lepší kombinace s aplikací minerálního s organickým. Opět se projevila výraznější reakce plodin v této oblasti na minerální. Výnos pšenice ozimé - sláma (t. ha -1 ) bramborářská výrobní oblast Zkušební stanice Tabulka 9 Kombinace Vysoká 1,94 2,19 2,32 2,05 1,94 1,69 1,69 2,02 1,78 1, Libějovice 1,87 2,39 1,93 2,63 2,04 2,69 1,99 2,53 1,98 2, Staňkov 1,44 3,12 2,19 2,51 1,87 3,46 1,38 2,85 2,03 2, Horaţďovice 4,59 5,21 4,82 5,62 3,97 5,71 3,91 5,64 4,31 6, Jaroměřice 3,62 4,46 4,28 4,28 3,96 4,43 4,52 5,13 4,36 4, Chrastava 4,11 5,24 4,18 5,61 4,15 5,42 3,88 5,40 3,74 5, Lípa 5,27 7,90 6,85 8,43 7,38 8,43 6,32 9,48 7,90 9,48 7,90 9,48 Krásné Údolí 2,88 4,57 2,87 4,16 2,83 4,02 3,39 4,85 3,26 4,13 2,78 3,47 Průměr za BVO 3,22 4,39 3,68 4,41 3,52 4,48 3,39 4,74 3,67 4,60 5,34 6,48 Rel. srovnání % 100,0 136,3 114,3 137,0 109,3 139,1 105,3 147,2 114,0 142,9 165,8 201,2 Pořadí výnosů u slámy je do značné míry ovlivněno výjimečnými výnosy na kombinacích s aplikací kalů ČOV ( ) v Lípě. Výsledky z jediné stanice se ovšem jen stěţí dají povaţovat za obecně platné. Nic se nemění na obvyklém jevu nejniţšího výnosu na kombinaci č. 1, lepší výsledky pak opět dávají kombinace spojující minerální s organickým. Srovnání výnosů na organicky hnojených kombinacích (t. ha -1 ) BVO Tabulka 10 Komb. Zrno Sláma Lokalita Vysoká 3,78 5,08 4,32 4,34 4,41-1,94 2,32 1,94 1,69 1,78 - Libějovice 4,52 5,07 4,16 3,65 3,61-1,87 1,93 2,04 1,99 1,98 - Staňkov 2,42 3,58 2,87 2,55 2,78-1,44 2,19 1,87 1,38 2,03 - Horaţďovice 2,93 3,73 2,93 2,95 3,06-4,59 4,82 3,97 3,91 4,31 - Jaroměřice 4,68 5,18 4,99 5,18 5,26-3,62 4,28 3,96 4,52 4,36 - Chrastava 5,83 5,92 5,94 5,53 5,40-4,11 4,18 4,15 3,88 3,74 - Lípa 4,44 5,52 5,83 5,57 5,87 6,38 5,27 6,85 7,38 6,32 7,90 7,90 Krásné Údolí 2,04 3,20 3,00 2,83 3,68 3,37 2,88 2,87 2,83 3,39 3,26 2,78 Průměr za BVO 3,83 4,66 4,26 4,08 4,26 4,88 3,22 3,68 3,52 3,39 3,67 5,34 Rel. srovnání % ,7 111,2 106,5 111,2 127,4 100,0 114,3 109,3 105,3 114,0 165,8 10

12 Také v bramborářské výrobní oblasti měly všechny pouţité způsoby organického pozitivní vliv na výši výnosu zrna i slámy. Nebudeme-li přikládat význam pouţití kalu ČOV, jeţ byl pouţit pouze na dvou lokalitách, ukázala se nejlepší aplikace hnoje, jeţ zvýšila průměrný výnos zrna o více neţ 21 % a slámy o více neţ 14 %. V Lípě a Krásném Údolí se na kombinacích 5 a 9 zaorávala sláma řepky, na ostatních lokalitách hrachovina. Reakce pšenice na toto je v této oblasti o něco lepší neţ v řepařské oblasti. Dá se předpokládat, ţe větší mnoţství sráţek dovolilo intenzivnější mineralizaci organické hmoty. Srovnání výnosů na minerálně hnojených kombinacích (t. ha -1 ) BVO Lokalita Komb. Tabulka 11 Zrno Sláma Vysoká 4,36 5,29 4,79 4,83 4,81-2,19 2,05 1,69 2,02 1,83 - Libějovice 6,48 6,47 6,23 5,88 5,93-2,39 2,63 2,69 2,53 2,53 - Staňkov 4,45 4,81 4,40 4,48 4,57-3,12 2,51 3,46 2,85 2,69 - Horaţďovice 4,99 4,92 4,98 5,29 5,08-5,21 5,62 5,71 5,64 6,29 - Jaroměřice 5,17 5,41 5,28 5,40 5,50-4,46 4,28 4,43 5,13 4,34 - Chrastava 7,46 7,89 7,55 7,69 7,41-5,24 5,61 5,42 5,40 5,48 - Lípa 6,48 6,75 6,80 6,26 6,69 6,78 7,90 8,43 8,43 9,48 9,48 9,48 Krásné Údolí 5,98 6,34 6,48 7,30 7,12 6,31 4,57 4,16 4,02 4,85 4,13 3,47 Průměr za BVO 5,67 5,99 5,81 5,89 5,89 6,55 4,39 4,41 4,48 4,74 4,60 6,48 Rel. srovnání % ,6 102,5 103,9 103,9 115, ,5 102,1 108,0 104,8 147,6 Tabulka 11 ukazuje, ţe v této oblasti měly veškeré kombinace spojující minerální s organickým lepší výnosy neţ čistě minerálně hnojená kombinace č. 2. Opět nechme stranou kalovou kombinaci č. 12, značně zkreslenou výbornými výnosy na stanici Lípa. Rozdíly potom nejsou velké, výnos zrna byl nejlepší na kombinaci č. 4 (hnůj + minerální ), slámy na komb. č

13 4.4. Zhodnocení technologických vlastností zrna pšenice : a) řepařská výrobní oblast Tabulka 8 Zkušební Provedené Kombinace stanice stanovení Vlhkost v % 15,4 14,7 14,8 14,2 14,5 14,2 14,6 14,1 14,3 14,3 Ţatec HTS 41,4 44,3 45,6 46,3 44,7 46,2 44,8 45,1 46,9 43,4 obsah N látek 13,9 14,0 10,9 9,4 11,9 14,6 11,6 14,1 12,6 13,8 Vlhkost v % 11,2 10,9 11,1 11,2 11,2 11,2 11,1 11,1 11,1 11,1 Lednice HTS 40,1 39,2 38,9 38,0 38,4 38,3 37,7 35,6 36,9 35,0 obsah N látek 12,1 14,8 13,4 14,8 12,9 15,3 12,7 16,3 13,2 16,1 Vlhkost v % 10,9 10,5 10,4 10,6 10,9 10,5 11,2 10,9 11,2 10,8 Uherský HTS 36,3 35,3 38,2 39,2 37,5 37,9 39,1 38,9 39,0 38,9 Ostroh obsah N látek 12,8 17,3 14,5 15,8 13,3 16,1 12,3 15,9 13,6 16,4 Vlhkost v % 12,5 12,0 12,1 12,0 12,2 12,0 12,3 12,0 12,2 12,1 Průměr HTS 41,5 41,3 42,8 42,3 41,6 41,7 42,0 40,8 42,1 40,3 obsah N látek 12,9 15,4 12,9 13,3 12,7 15,4 12,2 15,4 13,2 15,4 Rel. srovnání % Vlhkost v % ,3 96,8 96,0 97,6 95,7 98,4 96,3 97,6 96,5 HTS ,4 103,0 102,0 100,2 100,4 101,2 98,3 101,5 97,1 obsah N látek 100,0 118,8 99,8 103,0 98,2 118,8 94,0 119,0 101,6 119,0 Rozdíly ve sklizňových vlhkostech jsou poměrně nevýznamné, na čistě organicky hnojených kombinacích (liché kombinace) jsou vlhkosti o 1 aţ 2 procenta vyšší. HTS se mezi kombinacemi téměř neliší, vliv pouţitého způsobu je zanedbatelný. Obsah N-látek je nejproměnlivějším technologickým parametrem. Sudé, tedy minerálně hnojené kombinace vykazují zhruba o 20 % vyšší obsah N-látek neţ kombinace s čistě organickým m. Jedinou výjimkou je kombinace č. 4 se společnou aplikací hnoje a minerálních hnojiv, kde je dávka minerálního dusíku podstatně redukována a obsah N-látek se blíţí čistě organickým kombinacím. Přesto se dá říci, ţe pouţití minerálních hnojiv zvyšuje obsah N-látek v zrnu pšenice ozimé. 12

14 b) bramborářská výrobní oblast Tabulka 9 Zkušební Provedené Kombinace stanice stanovení Horaţď. Chrastava Jaroměř. nad Rok. Libějov. Vysoká Staňkov Lípa Krásné Údolí Průměr Rel. srovnání % Vlhkost v % 10,8 9,7 10,7 10,0 10,9 10,0 10,8 9,7 10,1 9,8 HTS 42,7 44,4 45,0 43,5 43,7 44,4 45,7 43,0 45,3 43,4 obsah N látek 9,3 13,9 9,3 13,1 9,2 13,7 9,6 14,0 9,3 14,0 Vlhkost v % 12,8 14,0 14,2 14,5 14,6 14,7 14,3 14,2 14,3 14,2 HTS 47,0 43,2 46,3 45,3 46,3 43,5 47,1 43,2 47,6 42,4 obsah N látek 8,1 11,6 7,9 10,2 8,3 11,9 7,8 11,5 8,0 11,6 Vlhkost v % 13,8 13,6 14,0 13,9 13,5 13,6 13,8 13,5 13,3 13,6 HTS 40,2 39,2 39,9 37,1 42,4 41,5 41,8 38,3 41,1 42,5 obsah N látek 12,3 15,5 13,4 15,9 12,6 16,1 13,2 16,3 14,1 16,6 Vlhkost v % 12,3 12,4 12,1 12,0 12,3 12,3 12,2 12,2 12,2 12,0 HTS 49,3 55,7 51,3 59,3 46,1 54,3 44,2 53,7 45,0 54,5 obsah N látek 10,5 14,4 13,3 14,3 10,8 14,3 10,9 14,2 10,8 15,1 Vlhkost v % 14,2 14,2 13,9 13,9 14,0 14,0 14,0 14,3 14,4 14,3 HTS 53,8 44,8 47,1 48,2 50,6 51,9 58,9 47,3 51,2 52,5 obsah N látek 11,3 14,9 11,1 13,9 11,1 14,6 11,4 14,7 11,1 14,4 Vlhkost v % 16,9 18,2 18,0 17,2 17,9 17,9 17,2 17,0 17,3 17,1 HTS 37,7 35,8 37,5 38,2 36,2 47,2 38,0 37,4 38,8 36,3 obsah N látek 10,9 14,6 10,0 14,1 9,6 12,5 10,2 13,7 9,9 13,8 Vlhkost v % 12,4 11,6 12,3 11,8 12,2 11,8 12,1 11,9 12,2 11,8 12,3 11,9 HTS 49,0 49,2 49,6 48,4 48,7 46,7 52,3 48,9 51,4 50,8 51,7 48,2 obsah N látek 8,5 13,7 9,4 12,6 9,6 13,5 9,5 14,1 10,0 13,6 9,8 12,9 Vlhkost v % 11,9 11,7 12,5 12,0 12,4 11,7 12,4 11,7 11,9 11,7 11,8 12,0 HTS 55,0 58,8 53,5 55,0 54,4 56,6 51,3 57,9 55,1 54,6 57,3 59,6 obsah N látek 10,4 12,7 9,3 10,8 9,0 11,9 8,4 12,2 9,5 11,9 8,9 9,9 Vlhkost v % 13,1 13,2 13,5 13,2 13,5 13,3 13,4 13,1 13,2 13,1 12,1 12,0 HTS 46,8 46,4 46,3 46,9 46,1 48,3 47,4 46,2 46,9 47,1 54,5 53,9 obsah N látek 10,2 13,9 10,5 13,1 10,0 13,5 10,1 13,8 10,3 13,9 9,3 11,4 Vlhkost v % ,6 102,8 100,5 102,9 101,1 101,9 99,7 100,9 99,7 92,0 91,2 HTS ,8 99,5 100,8 99,0 103,8 102,0 99,4 100,9 101,3 117,2 115,9 obsah N látek ,2 105,4 132,1 101,0 136,6 102,1 139,4 104,0 139,9 94,2 115,0 Podobně jako v řepařské oblasti i zde vidíme lehkou tendenci k vyšší vlhkosti zrna na čistě organicky hnojených variantách, opět o 1 2 % oproti minerálně hnojeným. V hustším porostu minerálně hnojených kombinací pravděpodobně dochází k většímu vyčerpání vláhy a tím nepatrně rychlejšímu dozrání. Opět v souladu s řepařskou oblastí rozdíly v HTS malé, bez zjevných tendencí. Větší rozdíly u kombinací s aplikací kalů není moţné povaţovat za průkazné, jedná se pouze o dvě lokality a v rámci těchto lokalit jde o hodnoty v podstatě normální. Zřetelné rozdíly mezi sudými a lichými kombinacemi můţeme pozorovat na výsledcích z Libějovic. I v této oblasti se největší rozdíly objevily v obsahu N-látek. I zde mají sudé, minerálně hnojené kombinace vyšší obsah N-látek, zhruba o %. Minerální tak viditelně zvyšuje obsah N-látek v zrnu pšenice ozimé. 13

15 4.5. Výsledky rozborů půd na základní agrochemické vlastnosti V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty výsledků rozborů půdních vzorků. V tabulkách 10 a 12 jsou výsledky analýz půdních vzorků, které byly odebrány po sklizni (na konci prvního osevního sledu) v r respektive 1999 z kaţdé kombinace na všech zkušebních místech. Pro lepší posouzení jsou uvedeny i hodnoty naměřené před zaloţením (respektive před prvním m) polních zkoušek. V tabulkách 11 a 13 jsou výsledky analýz zjištěné po sklizni pokusné plodiny v roce Pozor, na stanicích Svitavy, Věrovany a Pusté Jakartice byly zkoušky zrušeny pro vymrznutí. Hodnota ph se oproti předchozímu roku na většině pokusných míst buď nezměnila, případně velmi mírně poklesla. Ve Věrovanech, Lednici, Pustých Jakarticích, Libějovicích a Staňkově je pokles o něco viditelnější. Výjimkou je Chrastava, kde se ph mírně zvýšilo. V Lednici, Ţatci, Pustých Jakarticích a Jaroměřicích je také patrný mírný pokles ph oproti hodnotám při zaloţení pokusu. Můţe se ovšem jednat o náhodný výkyv. Kombinace nemá na většině pokusných míst vliv na ph, rozdíly se vyskytují, ale nedá se z nich vyčíst jasnější trend. Na některých stanicích jsou minerálně hnojené kombinace mírně kyselejší, ale na jiných není ani tento malý rozdíl. Obsah přístupného fosforu si zachoval celkový trend nárůstu v půdě od zaloţení, proti loňsku se zásoby většinou měnily jen velmi málo. Mírně se zvýšily ve Svitavách, Pustých Jakarticích, Horaţďovicích a Jaroměřicích, v Libějovicích byl nárůst velký, o desítky procent. Rozdíly mezi kombinacemi jsou nezřetelné, na některých lokalitách se projevila zaorávka hnoje před setím pšenice, kombinace 3 a 4 jsou tak lepší v Lednici, Pustých Jakarticích, Libějovicích a Vysoké. Pravděpodobně se dá konstatovat, ţe relativně vyrovnané úrovně obsahů fosforu na jednotlivých kombinacích jsou zapříčiněny rozdílným odběrem pěstovaných rostlin, kdy minerálně hnojené kombinace obvykle poskytují vyšší výnos, na který se z půdy odebere více ţiviny. Pokud porovnáme obsah přístupného fosforu na nehnojené kontrole se stavem před zaloţením pokusu zjistíme, ţe často došlo ke zvýšení jeho mnoţství, větší úbytek nastal pouze v Jaroměřicích a Lípě, menší v Ţatci a Krásném Údolí. Fosfor je zřejmě zatím dostatečně doplňován z matečného substrátu popř. rozkladem půdní organické hmoty, navíc na kontrole bývá niţší výnos, který z půdy odebírá menší mnoţství této ţiviny. Situace obsahu přístupného draslíku je podobná fosforu. Ve srovnání se stavem před zaloţením pokusu je trendem mírný nárůst jeho obsahu v půdách na většině kombinací a lokalit (s výjimkami některých kontrolních, nehnojených). Zásoba se od zaloţení sníţila v Lípě na všech kombinacích a Libějovicích na všech kombinacích vyjma č. 4, kde došlo ke značnému nárůstu. V Ţatci je situace rozkolísaná, polovina kombinací si polepšila (3,4,5,7), ostatní pohoršily, neobvyklý je zejména velký, takřka trojnásobný, nárůst na kombinacích 5 a 7, který se dá obtíţně vysvětlit. K významnějším změnám proti loňskému roku prakticky nedošlo, výjimku tvoří Lípa s velkým propadem. Obecně patří k lepším kombinacím sudé, společně hnojené minerálně a organicky, přičemţ mezi nimi obvykle vyniká jiţ zmíněné č. 4. I samotná aplikace hnoje dokáţe udrţet obsah přístupného draslíku na solidní úrovni. Stav v řepařské oblasti je dosti stabilní, rozdíly v kombinacích jen malé, s náznaky vyšších obsahů u kombinací se společným organickým a minerálním m (zejména komb. č. 4). Na stanicích bramborářské oblasti je rozdíl mezi kombinacemi spojujícími organické a minerální o něco výraznější, opět ve prospěch sudých kombinací. Také u draslíku zatím není jeho úbytek na kontrolní kombinaci oproti výchozímu stavu nijak dramatický, vysvětlit se to dá stejně jako v případě fosforu. Obsah přístupného hořčíku v půdách na většině stanic narůstá, nebo alespoň neklesá. Výjimkou je opět Ţatec, kde je oproti stavu před zaloţením obsah niţší. Na naprosté většině stanic se obsah oproti loňsku výrazněji neměnil. K zásobenějším patří na kombinace č. 4. Obsah přístupného vápníku je úzce svázán s hodnotou ph a tudíţ i zde jsou změny velmi malé. Jeho obsah byl v roce 2003 oproti stavu při zaloţení zkoušky většinou vyšší. Oproti loňskému roku se obsahy téměř neměnily, případné rozdíly jsou vzhledem k obsahům vápníku v půdách malé a bez viditelného vlivu pouţitého způsobu. Mezi lepšími kombinacemi se dá asi u poloviny stanic nalézt kombinace 7 nebo 8. 14

16 Zkušební Stanice Věrovany Ţatec Lípa Svitavy Krásné Údolí Zkušební stanice Věrovany Ţatec Lípa Svitavy Krásné Údolí Tabulka 10 Stanovení Před Kombinace rok 1998 (po sklizni - konec 1. osevního sledu) zaloţením v r ph 6,8 6,7 6,7 6,8 6,6 6,8 6,6 6,5 6,4 6,8 6,7 P K Mg Ca ph 7,0 7,0 7,1 7,1 7,3 7,4 7,1 7,2 7,3 7,4 7,0 P K Mg Ca ph 5,4 6,2 5,7 5,3 5,0 5,5 5,1 5,7 5,5 5,7 5,7 P K Mg Ca ph 6,3 6,1 5,7 6,2 5,9 6,4 6,3 6,8 6,9 6,9 6,5 P K Mg Ca ph 6,2 6,8 6,2 6,4 6,3 6,9 6,5 6,4 5,9 6,7 6,3 P K Mg Ca Stanovení Tabulka 11 Kombinace rok 2003 (po sklizni pšenice ozimé) ph 6,8 6,8 6,8 6,8 6,9 6,9 6,9 6,9 6,9 6,8 - - P K Mg Ca ph 6,6 6,7 6,7 6,8 6,6 6,8 6,9 6,8 6,4 6,3 - - P K Mg Ca ph 6,6 6,7 6,6 6,6 5,4 5,4 5,8 5,5 5,6 5,6 5,6 5,7 P K Mg Ca ph 6,1 6,1 6,0 6,1 6,4 6,4 6,5 6,5 6,5 6,4 6,9 6,6 P K Mg Ca ph 6,1 6,1 6,3 6,3 6,6 6,1 6,3 5,9 6,2 5,9 6,1 6,4 P K Mg Ca

17 Zkušební stanice Lednice Uherský Ostroh Pusté Jakartice Libějovice Staňkov Horaţďovice Jaroměřice nad Rokytnou Tabulka 12 Stanovení Před Kombinace rok 1999 (po sklizni - konec 1. os. sledu) zaloţením v r ph 7,5 7,2 7,2 7,3 7,2 7,4 7,4 7,6 7,3 7,5 7,5 P K Mg Ca ph 6,7 6,6 6,5 6,5 6,4 6,7 6,7 6,7 6,5 6,6 6,5 P K Mg Ca ph 7,2 6,3 6,3 6,4 6,3 6,3 6,4 6,5 6,4 6,4 6,4 P K Mg Ca ph 5,6 5,7 6,3 5,4 5,3 6,1 5,8 5,8 6,0 5,3 5,9 P K Mg Ca ph 6,2 5,7 5,6 5,9 5,8 5,8 5,8 6,1 6,0 6,0 6,0 P K Mg Ca ph 6,4 6,2 6,1 6,1 6,1 6,2 6,0 6,2 6,1 6,2 6,1 P K Mg Ca ph 6,8 5,7 5,6 5,9 5,8 6,0 5,7 6,0 6,0 6,0 5,9 P K Mg Ca

18 Zkušební stanice Lednice Uherský Ostroh Pusté Jakartice Libějovice Staňkov Horaţďovice Jaroměřice nad Rokytnou Chrastava Vysoká Stanovení Tabulka 13 Kombinace rok 2003 (po sklizni pšenice ozimé) ph 6,7 6,8 6,9 6,9 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0 P K Mg Ca ph 6,8 6,6 6,7 6,6 6,7 6,6 6,7 6,3 6,2 5,4 P K Mg Ca ph 6,5 6,3 6,6 6,5 6,5 6,4 6,5 6,4 6,6 6,6 P K Mg Ca ph 5,7 5,8 5,8 6,2 6,0 6,0 5,9 5,7 6,0 5,9 P K Mg Ca ph 5,9 5,8 6,2 6,4 6,4 6,3 6,4 6,3 6,2 6,2 P K Mg Ca ph 6,3 6,1 6,3 6,2 6,3 6,1 6,4 6,1 6,4 6,2 P K Mg Ca ph 6,4 6,3 6,3 6,3 6,2 6,2 6,2 6,3 6,3 6,4 P K Mg Ca ph 6,4 6,2 6,1 6,0 6,1 6,0 6,2 6,6 6,0 6,1 P K Mg Ca ph 6,6 5,9 6,7 6,4 6,5 6,3 6,3 6,2 6,4 6,5 P K Mg Ca

19 4.6. Výsledky rozborů půd na : a) řepařská oblast V řepařské oblasti převaţovala v jarním i posklizňovém období nitrátová frakce. Rozdíly dané různými způsoby pouţitého byly na jaře neznatelné (nebo náhodné), po sklizni bylo na sudých kombinacích více minerálního dusíku neţ na lichých, čistě organicky hnojených. Důleţitým zjištěním je poměrně vysoký obsah minerálního dusíku v podorničních vrstvách v jarním období, kdy jej bylo buď stejné, nebo častěji vyšší mnoţství neţ v ornici. Je moţné usuzovat, ţe za touto situací je sráţkově abnormální podzim, kdy se dusík posunul aţ do podorničí. Nejvíce v podorničí bylo zjištěno ve Věrovanech a Pustých Jakarticích, coţ jsou zároveň stanice, kde pšenice vyzimovala a její odběr dusíku byl tudíţ zanedbatelný. Vezmeme-li v úvahu hloubku kořenového systému pšenice a razantní pokles obsahů minerálního dusíku v podorničí v období po sklizni, je moţné konstatovat, ţe tento dusík byl neefektivně vyplaven mimo kořenovou zónu. V Ţatci a Uherském Ostrohu se na kombinacích č. 4 projevila podzimní zaorávka hnoje, tato kombinace měla nejvíce minerálního dusíku. Po sklizni byly na všech stanicích kromě Věrovan zjištěny vyšší obsahy v ornici neţ na jaře. Dá se spekulovat o vlivu sucha ve vegetačním období, kdy rostliny neodebraly příliš mnoho dusíku, jeţ zůstal v půdě po jarním. Tuto úvahu podporuje situace v Pustých Jakarticích, kde se ještě zvýšily jiţ tak dost vysoké obsahy dusíku v ornici (zatímco dusík z podorničí se jiţ zřejmě přesunul hlouběji neţ je oblast měření), s největší pravděpodobností kvůli minimu přeţivších rostlin, které ovšem obdrţely plné mnoţství dusíkatého hnojiva přesně v souladu s metodikou. b) bramborářská oblast Typický je pro tuto oblast zejména znovu potvrzené vyrovnanější zastoupení obou forem minerálního dusíku. Tomuto se vymykají Svitavy, Chrastava a Jaroměřice s převaţující nitrátovou frakcí. Také zde si můţeme všimnout relativně vysokých obsahů dusíku v podorničí, byť to zde není tak dramatické jako v řepařské oblasti. Vysvětlení se samozřejmě nabízí stejné jako ve zmíněné oblasti řepařské, tedy velmi mokrý podzim. Rozdíly mezi kombinacemi jsou malé, bez jednotných trendů. Pouze ve Staňkově a Libějovicích vidíme na kombinacích 3 a 4 výrazně vyšší koncentrace dusíku, zejména u druhé jmenované lokality jde o čísla opravdu velmi vysoká. Na šesti stanicích byl na podzim právě na kombinace 3 a 4 aplikován hnůj, ale takovýto efekt se projevil pouze na dvou zmíněných lokalitách. Také v této oblasti rozbory půdy po sklizni ukázaly poměrně vysoký obsah minerálních forem dusíku. Většinou převládla nitrátová forma, s výjimkou Lípy. Také je zřejmý vliv pouţitého způsobu, prakticky všude je dusíku více na minerálně hnojených (sudých) kombinacích. Netypický průběh povětrnosti ve vegetačním období se i zde podepsal na poměrně vysokých koncentracích nevyuţitého minerálního dusíku v půdách po sklizni pšenice. Vezmeme-li v úvahu, ţe následnou plodinou je ječmen jarní, je dosti pravděpodobné, ţe tento dusík bude vyplaven a pro potřeby následné plodiny efektivně ztracen. V následujících tabulkách 14 a 15 jsou uvedeny naměřené hodnoty obsahů v půdě: 18

20 a) před m polních zkoušek, jaro 2003 Tabulka 14 Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm ,4 15,2 16,1 16,6 12,0 15,9 10,7 15,3 12,1 13, ,2 27,2 1,5 23,2 23,2 21,4 16,2 31,8 18,3 21,4 Věrovany N-NH <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0, <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0, ,7 15,5 16,4 16,4 12,3 16,2 11,0 16,5 13,4 13, ,5 27,5 21,8 23,5 23,5 21,7 16,5 32,1 18,6 21, ,0 4,1 6,9 5,6 5,8 3,5 8,8 2,9 4,3 2, ,4 3,7 2,6 3,3 1,6 4,0 4,0 0,9 9,7 12,7 Ţatec N-NH ,1 0,1 0,1 10,3 2,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0, ,6 0,1 7,4 0,8 0,5 0,1 0,1 0,1 0,1 0, ,2 4,2 7,0 15,9 7,9 3,7 9,0 3,0 4,4 2, ,0 3,8 10,0 4,1 2,0 4,1 4,1 1,0 9,8 12, ,6 4,3 5,6 5,9 5,5 5,5 5,1 5,1 6,5 7, ,5 3,5 6,0 5,9 4,5 5,3 5,2 5,4 5,7 6,2 Lednice N-NH <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0, <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0, ,7 4,4 5,7 6,0 5,6 5,6 5,2 5,2 6,6 7, ,6 3,6 6,1 6,0 4,6 5,5 5,3 5,5 5,8 6, ,3 4,3 6,3 10,8 5,0 5,2 5,4 9,7 5,2 6, ,2 12,7 13,0 26,2 5,5 11,2 5,7 14,3 8,0 6,9 Uherský 0-30 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 N-NH Ostroh <0,2 <0,2 0,4 <0,2 <0,2 0,3 0,5 <0,2 1,4 0, ,4 4,4 6,4 10,9 5,1 5,3 5,5 9,8 5,4 6, ,3 12,8 13,3 26,3 5,6 11,3 6,1 14,4 9,4 7, ,2 16,9 23,6 22,3 17,1 19,5 21,4 17,0 17,8 19, ,3 26,7 28,8 27,8 21,0 26,7 19,3 21,7 21,8 24,3 Pusté 0-30 <0,6 <0,6 0,7 0,6 0,8 1,0 0,8 0,9 0,7 0,9 N-NH Jakartice <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0,6 <0, ,5 17,2 24,3 22,9 17,9 20,0 22,2 17,9 18,5 20, ,6 27,1 29,1 28,1 21,3 27,0 19,6 22,0 22,1 24,6 19

21 Tabulka 14 (pokračování) Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm ,3 5,6 6,3 4,8 9,8 6,1 6,5 11,5 6,9 10,1 8,6 8, ,2 7,4 8,5 7,3 12,4 11,0 12,7 11,3 10,0 11,8 10,1 15,4 Lípa N-NH ,8 2,6 12,2 6,6 18,9 5,6 2,5 1,3 7,1 7,0 8,1 2, ,1 2,0 3,4 4,3 3,8 2,4 0,7 0,2 3,6 8,1 2,7 4, ,0 8,3 18,5 11,4 28,8 11,6 9,1 12,7 14,0 17,1 16,7 11, ,3 9,4 11,9 11,6 16,2 13,4 13,5 11,5 13,6 19,9 12,8 19, ,1 5,6 5,3 6,1 4,4 5,6 4,4 4,7 5,8 6,1 4,2 4, ,3 8,0 9,9 7,3 7,7 7,5 7,9 7,3 9,8 8,5 6,2 7,9 Svitavy N-NH ,9 1,5 0,4 1,0 1,5 0,7 0,8 2,1 1,3 1,5 1,7 2, ,1 1,6 0,4 1,2 0,9 0,5 1,2 2,6 1,7 1,3 1,8 2, ,9 7,1 5,7 7,1 5,9 6,3 5,2 6,8 7,1 7,6 5,9 6, ,4 9,5 10,3 8,5 8,6 8,0 9,0 9,8 11,5 9,8 8,1 9, ,7 3,5 2,2 8,5 5,2 3,9 4,1 5,1 3,9 6,9 5,7 5, ,1 3,5 2,4 5,9 3,8 5,2 3,7 5,8 3,2 6,1 2,9 4,4 Krásné Údolí N-NH ,6 3,8 4,0 6,2 5,9 4,6 4,6 7,3 2,5 3,3 3,7 3, ,6 1,9 2,2 3,0 1,8 0,8 1,1 1,3 1,2 1,6 1,4 1, ,3 7,3 6,2 14,7 11,1 8,5 8,7 12,4 6,3 10,2 9,4 8, ,7 5,4 4,6 9,0 5,6 6,0 4,8 7,1 4,4 7,6 4,4 5, ,3 9,0 33,7 30,3 5,6 6,8 5,4 7,7 6,8 6, ,4 7,1 18,7 16,7 4,2 5,5 4,9 6,1 6,2 4,6 - - Libějovice N-NH ,5 16,0 41,8 23,5 6,4 5,7 5,3 4,3 5,0 4, ,2 8,0 14,1 8,6 4,3 6,3 4,0 5,6 4,0 4, ,8 24,9 75,4 53,8 12,0 12,5 10,7 12,0 11,8 10, ,6 15,1 32,8 25,3 8,1 11,8 8,9 11,7 10,1 9, ,3 10,3 19,4 22,4 14,9 5,7 4,7 4,8 5 5, ,3 11,8 14,7 5,7 4,1 3,5 2,4 2, Staňkov N-NH ,4 2 6,8 2,7 2,1 2,4 2,2 3,5 1 3, ,4 4,8 5,7 2,5 3,9 2,6 2 1,8 1,9 2, ,7 12,3 26,2 25,1 17 8,1 6,9 8,3 6 9, ,4 12,1 17,5 17,2 9,6 6,7 5,5 4,2 4,5 6, ,5 4,9 2,1 4,7 5,8 4,1 7,1 5,6 5, ,9 2,1 2,4 2,4 3,5 3 3,3 2,6 3 3,5 - - Horaţďovice N-NH ,5 3,1 3 2,6 3,2 2,7 2,7 2,4 2,6 2, ,5 1,3 0,7 0,7 1,1 1,3 1,3 1 0,8 0, ,1 7,3 9 6,8 9,8 8 8,1 8, ,4 3,4 3,1 3,1 4,6 4,3 4,6 3,6 3,8 4, ,5 6,1 6,5 7,1 5,9 6,5 6,7 8,1 7,7 9, ,1 6,3 8,1 9,5 5,2 6,5 8,8 7,3 6,6 9,1 - - Jaroměřice 0-30 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 - - nad N-NH <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 - - Rokytnou ,6 6,2 6,6 7,2 6,0 6,6 6,9 8,2 7,8 9, ,2 6,4 8,2 9,7 5,3 6,6 9,0 7,4 6,7 9, ,7 4,4 3,8 3,5 3,0 1,9 2,3 3,6 4,0 3, ,8 6,4 6,2 6,5 5,0 4,1 4,1 4,3 5,2 3,9 - - Chrastava N-NH ,1 0,7 0,6 0,6 0,3 0,5 0,8 0,5 0,6 0, ,6 0,3 0,5 0,4 0,1 0,4 0,6 0,3 0,5 0, ,9 5,1 4,4 4,0 3,2 2,4 3,1 4,1 4,6 4, ,4 6,8 6,7 6,9 5,1 4,6 4,7 4,7 5,7 4, ,6 4,6 5,7 4,2 4,3 4,9 7,6 9,0 3,4 3, ,7 4,1 5,5 4,7 4,4 6,0 5,0 7,5 3,4 4,4 - - Vysoká N-NH ,6 2,4 4,5 3,6 5,1 3,6 0,9 1,6 3,4 4, ,2 2,6 3,7 3,0 3,6 1,5 2,6 2,1 3,6 3, ,2 7,0 10,2 7,8 9,3 8,6 8,5 10,6 6,8 8, ,9 6,7 9,2 7,7 8,0 7,4 7,5 9,6 7,0 7,

22 b) po sklizni Tabulka 15 Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm ,7 13,7 4,7 12,1 5,1 10,2 6,5 15,7 6,4 8, ,4 8,0 1,8 6,3 1,5 2,6 1,6 11,1 2,1 3,5 Věrovany N-NH <0,5 <0,5 <0,5 1,5 0,7 0,9 1,2 <0,6 <0,6 <0, ,7 0,7 0,7 1,3 1,1 0,6 0,7 0,8 <0,5 <0, ,9 13,9 4,9 13,6 5,8 11,1 7,7 16,0 6,7 8, ,1 8,7 2,5 7,6 2,6 6,2 2,2 11,9 2,3 3, ,8 13,1 7,0 10,8 21,0 7,8 4,7 4,0 7,0 22, ,1 5,1 2,9 4,1 8,9 6,4 8,4 5,8 4,1 7,6 Ţatec N-NH ,6 1,8 1,6 2,0 0,1 0,1 1,9 1,4 0,6 2, ,9 1,0 0,1 0,1 0,8 0,6 1,1 0,1 1,0 1, ,4 14,9 8,6 12,7 21,2 7,9 6,6 5,4 7,6 25, ,1 6,1 3,0 4,2 9,7 7,0 9,6 5,9 5,1 8, ,2 16,3 11,2 14,2 9,6 29,6 9,6 27,1 11,6 18, ,8 7,2 7,5 8,2 7,4 12,1 7,0 15,6 8,5 9,0 Lednice N-NH <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0, <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0, ,3 16,4 11,3 14,3 9,7 29,7 9,7 27,2 11,8 18, ,0 7,3 7,6 8,3 7,5 12,2 7,1 15,8 8,7 9, ,3 14,6 8,7 11,5 6,3 16,3 5,4 12,0 6,8 10, ,6 8,5 5,1 6,3 4,7 7,0 5,1 6,0 5,3 8,0 Uherský ,3 <0,2 <0,2 <0,2 0,4 1,1 <0,2 <0,2 0,8 2,6 N-NH Ostroh <0,2 1,1 0,5 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0, ,6 14,7 8,8 11,7 6,7 17,4 5,6 12,1 7,6 13, ,7 9,6 5,6 6,4 4,8 7,1 5,2 6,1 5,4 8, ,1 57,4 23,8 45,4 21,2 37,0 35,3 30,2 31,5 23, ,7 12,2 7,6 10,9 10,9 9,2 8,9 9,7 11,2 8,4 Pusté ,1 0,8 0,8 <0,6 1,2 0,9 0,9 0,6 0,7 0,9 N-NH Jakartice ,2 1,6 0,6 <0,6 0,6 0,6 0,6 <0,6 <0,6 0, ,2 58,1 24,6 45,7 22,4 37,9 36,1 30,7 32,2 24, ,9 13,1 8,2 11,1 11,5 9,8 9,4 9,9 11,5 9,2 21

23 Tabulka 15 (pokračování) Zkušební Hloubka Kombinace N stanice v cm ,3 2,7 2,3 2,5 3,0 3,8 3,1 2,3 2,5 4,1 3,5 5, ,1 1,5 1,2 1,7 1,1 2,1 1,2 1,5 1,2 19,1 5,3 1,7 Lípa N-NH ,2 3,2 4,8 3,6 5,1 3,9 3,5 5,8 7,3 4,5 5,8 10, ,7 2,4 2,6 4,5 1,5 7,1 1,9 2,8 3,6 20,8 7,4 5, ,4 5,9 7,2 6,0 8,0 7,7 6,6 8,1 9,8 8,6 9,4 15, ,8 4,0 3,9 6,3 2,5 9,3 3,1 4,2 4,8 39,9 12,7 6, ,2 12,9 6,1 5,6 4,7 11,8 4,9 11,3 3,3 5,1 4,6 4, ,0 7,9 1,7 1,7 1,1 7,8 2,0 4,8 1,5 4,7 1,5 1,9 Svitavy N-NH ,6 1,9 2,6 2,0 2,5 1,2 1,3 1,3 1,1 1,4 2,2 3, ,1 1,9 2,0 1,9 2,2 1,2 1,4 1,3 1,1 0,8 2,0 1, ,8 14,7 8,7 7,6 7,1 13,0 6,2 12,6 4,4 6,5 6,9 8, ,1 9,8 3,7 3,6 3,2 8,9 3,4 6,1 2,6 5,5 3,5 3, ,8 25,6 8,4 7,5 7,7 9,3 5,5 12,6 7,6 31,3 8,3 9, ,5 10,2 2,6 2,4 1,8 3,3 2,1 4,6 2,4 14,2 2,2 2,3 Krásné Údolí N-NH ,0 3,1 3,9 4,3 4,5 2,5 4,3 4,3 3,7 4,6 2,7 3, ,4 1,5 2,3 1,6 1,4 1,9 1,8 1,6 1,8 1,7 1,4 1, ,8 28,7 12,3 11,9 12,2 11,7 9,8 16,8 11,2 36,0 11,0 12, ,9 11,7 4,9 4,0 3,2 5,2 3,9 6,2 4,1 15,8 3,6 3, ,8 27,5 9,0 11,5 7,8 8,6 8,4 9,5 7,1 9, ,8 3,3 2,1 5,6 1,8 2,5 2,0 2,8 1,8 2,3 Libějovice N-NH ,7 3,8 1,4 2,2 2,0 1,3 2,5 1,2 1,0 1, ,2 1,1 0,7 1,3 1,7 0,7 1,0 0,7 0,9 0, ,4 31,3 10,4 13,7 9,8 9,8 10,8 10,7 8,1 10, ,1 4,3 2,9 6,9 3,5 3,2 3,0 3,5 2,7 3, ,7 23,2 6,6 21,5 4,4 14,1 4 13,7 4,4 13, ,5 11,1 6,3 14,1 3,2 8,2 3,5 7,9 3,5 5,5 Staňkov N-NH ,4 2,2 4,3 3,6 1,3 1,4 0,8 1,1 1 2, ,9 2,9 6 4,8 1,8 2,2 1,4 1,8 1,6 2, ,1 25,4 10,9 25,1 5,7 15,5 4,8 14,8 5,4 16, , ,3 18,9 5 10,4 4,9 9,7 5,1 7, ,1 8,5 3,5 10,4 4,1 6,9 3,6 7,9 4,4 9, ,7 1,9 1,2 2,9 1,5 2,1 1,3 2,9 1,5 3,3 Horaţďovice N-NH ,3 1,8 2,9 3,6 0,6 0,3 0,9 1,3 2,6 4, ,9 0,7 0,6 0,9 0,6 0,4 0,4 0,6 0,5 0, ,4 10,3 6,4 14 4,7 7,2 4,5 9,2 7 14, ,6 2,6 1,8 3,8 2,1 2,5 1,7 3,5 2 3, ,4 20,3 10,5 15,4 7,7 18,2 10,4 32,2 9,5 17, ,4 10,8 6,6 9,9 4,1 9,0 4,2 21,1 5,3 9,6 Jaroměřice 0-30 <0,2 0,5 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 0,4 <0,2 <0,2 nad N-NH <0,2 1,6 <0,2 <0,2 <0,2 1,0 <0,2 1,4 <0,2 <0,2 Rokytnou ,5 20,7 10,6 15,6 7,8 18,3 10,5 32,7 9,6 17, ,5 12,5 6,7 10,0 4,2 10,0 4,3 22,5 5,4 9, ,3 6,3 5,7 6,5 6,0 7,5 5,3 7,5 6,3 7, ,5 4,0 3,5 4,3 3,2 3,9 2,0 4,2 2,0 5,0 Chrastava N-NH ,1 1,8 2,3 2,2 2,6 3,1 3,0 3,1 2,8 2, ,1 2,2 1,5 1,4 1,5 0,9 1,3 1,6 1,8 2, ,4 8,1 8,0 8,7 8,6 10,6 8,3 10,6 9,1 9, ,6 6,2 5,1 5,7 4,6 4,8 3,3 5,8 3,8 7, ,1 15,5 10,0 16,7 8,1 14,5 7,9 10,5 12,7 17, ,9 15,1 6,3 7,3 6,8 12,1 7,1 11,9 9,5 14,0 Vysoká N-NH ,7 2,7 2,9 6,2 2,7 2,9 2,3 2,4 3,1 2, ,3 3,9 3,2 3,3 4,0 3,2 2,2 4,0 2,4 3, ,8 18,2 12,9 23,0 10,7 17,4 10,2 12,9 15,8 20, ,2 18,9 9,5 10,6 10,8 15,3 9,3 15,9 11,9 17,4 22