Skupinová sociální práce s lidmi bez přístřeší

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Skupinová sociální práce s lidmi bez přístřeší"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA METOD SOCIÁLNÍ PRÁCE Skupinová sociální práce s lidmi bez přístřeší BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor práce: Michal Raška Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Šobáň 2011

2 UNIVERSITY OF OSTRAVA FACULTY OF SOCIAL STUDIES DEPARTMENT OF SOCIAL WORK METHODS Group Social Work with the Homeless BACHELOR THESIS Author: Supervisor: Michal Raška Mgr. Tomáš Šobáň 2011

3 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Já, níže podepsaný student tímto čestně prohlašuji, že text mnou odevzdané závěrečné práce v písemné podobě, nebo na CD nosiči, je totožný s textem závěrečné práce vloženým v databázi DIPL2. V Ostravě dne podpis studenta

4

5

6 ABSTRAKT Skupinová sociální práce patří k tradičním metodám sociální práce. Osvědčuje se mnoha odborníkům pomáhajících profesí při jejich působení směrem k širokému spektru cílových skupin. Text pojednává o využitelnosti skupinové sociální práce s lidmi bez přístřeší. Jeho součástí je praktická část, ve které jsou popisovány zkušenosti z více než ročního praktikování této metody. Závěr pak tvoří výzkum, který mapuje její využívání v sociálních službách určených lidem bez přístřeší. Klíčová slova: (Skupina, Bezdomovectví, Skupinová sociální práce, Nízkoprahové denní centrum, Skupinová dynamika) ABSTRACT A group social work is a tradicional method of the social work. It is effectively used by experts in charitable professions who can use it in the direct of a wide spectrum of target groups of clients. This text deals with the possibility of the group social work with homeless people. It includes among a practical part, where I describe background of experience from more than one year long practising of this method. In the end, there is a research work detailing practical using of group social work in social services for homeless. Keywords: (Group, Homelessness, Group social work, Drop-in Centrum, Group dynamism)

7 Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Tomáši Šobáňovi za trpělivost a cenné rady. Děkuji také všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas. Dále pak děkuji své ženě Věrce za podporu. Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval/a samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal/a, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Ostravě dne (podpis)

8 OBSAH ÚVOD SKUPINA, SPOLEČNOST, KOMUNITA Bezdomovectví SKUPINOVÁ SOCIÁLNÍ PRÁCE Skupinový proces Vedení skupiny Rozdělení skupin SKUPINOVÁ SOCIÁLNÍ PRÁCE V NIZKOPRAHOVÉM DENNÍM CENTRU RACEK (NDC) - PRAKTICKÁ ČÁST Nízkoprahové denní centrum Racek v Kopřivnici Struktura skupinových Posezení Cíle skupinových aktivit Cíle z hlediska účelu Cíle z hlediska svépomoci Cíl vzdělávací Rituál na konci Posezení inspirační karty Pravidla Role pracovníků DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Definování problému a cíle Orientační analýza situace Výzkumná otázka Metoda Plán výzkumného projektu Strategie sběru dat Výběrový soubor Strategie analýzy dat Diskuse ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ... 47

9 SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH Druhá Strana Třetí Strana Čtvrtá Strana Pátá Strana Šestá Strana Sedmá Strana Osmá Strana... 57

10 ÚVOD Je fascinující, že funguje. Tuto větu pronesl Stanislav Kratochvíl (in Rieger, 2007) na sympoziu o skupinové psychoterapii na adresu právě této metody práce s klienty a asi takto krátce by se daly také shrnout závěry odborných textů, zabývajících se skupinovými psychoterapiemi, či sociální prací. Většinou se v nich píše o léčivé síle skupiny, která vyvěrá z podpory od ostatních účastníků. Jsou to převážně klienti z pobytového, či ambulantního zařízení, nebo děti a mládež z různých organizací. Málokdy se setkáme s tím, že by někdo popsal skupinovou práci realizovanou s lidmi, jejichž problém spočívá v tom, že nemají dlouhodobě a uspokojivě nasyceny základní lidské potřeby a žijí na ulici v extrémním sociálním vyloučení. Jedním z mála je článek v časopisu Psychologie dnes. Eva Kubová v něm popsala své zkušenosti z ročního praktikování skupinové terapie s lidmi bez přístřeší. Realizovala ji pravidelně po dobu jednoho roku s klienty nízkoprahového denního centra, provozovaného obecně prospěšnou společností - Naděje. Závěry shrnuje takto: Tito lidé nejsou nejvhodnějšími kandidáty. Úspěšnost terapie do značné míry závisí na silné motivaci a touze po změně. Něco takového bylo nutné u většiny teprve vyvolat. (Kubová, 2009, s. 32) Je vůbec reálné uskutečňovat skupinovou sociální práci s touto cílovou skupinou a navíc s pozitivním výsledkem? Máme se spokojit s konstatováním, že pracovat na pozitivní změně se skupinou klientů - lidí bez přístřeší je neproveditelné a nevede k žádnému cíli? Autor tohoto textu má názor právě opačný. Pracuje v nízkoprahovém denním centru a skupinovou intervenci provádí se svým týmem od jeho otevření. Ačkoliv zařízení funguje teprve rok a půl, troufá si tvrdit, že: Skupinová sociální práce je životně důležitá pro kvalitní poskytování sociální služby pro lidi bez přístřeší, neboť pomáhá zajistit bezpečný prostor všem, kteří se setkávají na jeho půdě. V neposlední řadě pak přispívá k prohloubení důvěry mezi pracovníky a uživateli sociální služby. Tento text je o skupinové sociální práci s lidmi bez přístřeší. Je určen odborným týmům zabezpečujícím provoz nízkoprahových denních center, azylových domů a podobných zařízení. Má ambice podnítit odbornou diskusi a nabídnout odpověď na otázku, zda se investice do skupinové práce se zmíněnou klientelou vyplatí. 10

11 V první části se budeme zabývat skupinou, společností a komunitou. Podíváme se na to, co mají tyto tři pojmy společného. Pak se zaměříme na popis bezdomovectví, které je viditelným symbolem vyčleňování z těchto společenských celků. Poté bude následovat teoretická část, zaměřená na skupinovou sociální práci. Zde se budeme nejvíce zabývat skupinovým procesem. Třetí kapitola se bude věnovat praktické části. Na příkladech si ukážeme, v čem skupinová sociální práce pomáhá zvyšovat kvalitu poskytování sociální pomoci lidem bez přístřeší v nízkpoprahovém denním centru. Následovat bude výzkum, který přinese informace o tom, do jaké míry se využívá tato metoda práce s těmito klienty. 11

12 1 SKUPINA, SPOLEČNOST, KOMUNITA V této kapitole si řekneme co je to skupina, společnost a komunita a jaké mají tyto pojmy společné rysy. Dále se zamyslíme nad tím, v čem je pro člověka důležité být členem širšího společenství a připomeneme si pojem bezdomovectví. Hartl, Hartlová (2000, s. 541) definují skupinu takto: Seskupení osob, které spojuje určitý znak (pohlaví, příbuzenský vztah). Lze ji dělit podle velikosti, od dvou či tří členů, přes skupiny malé, až po národ, či v krajním případě celé lidstvo. Autoři dodávají, že zkoumané znaky skupin jsou: Vzájemná interakce členů, spolupráce, identifikace se skupinou, skupinové role a komunikace ve skupině. Podívejme se na to, co o společnosti píše Keller (2004, s. 11). Společnost je souhrn individuí, jednajících s ohledem na jednání druhých, a to v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu. V obou výrocích můžeme nalézt podobnosti. Vždy je důležitý vztah jednotlivých členů, jejich role a vědomí příslušnosti. Můžeme tedy konstatovat, že společnost je zároveň skupina, neboť její jednotlivé členy spojují podobné vazby. Připomeňme si ještě jeden výraz, který používáme ve spojitosti se skupinou lidí a tím je komunita. Její definice zároveň dokresluje, jak je důležité pro člověka někam patřit, být součástí většího celku: Komunita je místo, kde člověk může získávat emocionální podporu, ocenění a praktickou pomoc v každodenním životě. (Hartl in Matoušek, 2003, s. 253) Žít ve skupinách je pro člověka přirozeností. Kvalitně jsme schopni existovat, jen pokud jsme členy větší skupiny, píše Havránková (in Matoušek, 2003, s. 153) a dodává, že: V průběhu celého života procházíme různými skupinami, které mohou být uzavřené a výlučné, nebo otevřené a vzájemně se prolínající. Život ve skupině vyjadřuje základní lidskou potřebu sdílet, spoluvytvářet, dávat a brát, uskutečňovat se ve vztazích. Jen ve výjimečných případech člověk dobrovolně opouští lidské společenství, aby se ponořil do samoty jako světec, nebo jako šílenec. Samota však může mít podobu různou. Nemusí jít vždy o stav člověkem vytoužený za účelem duchovní očisty a askeze. Dnešní, moderní život vyprodukoval mnoho osamocených lidí, jejichž realitou je sociální vyloučení. Sociální vyloučení je chápáno jako nerovnost v participaci na životě společnosti, která je výsledkem nedostatku příležitostí k této participaci. ( ) Na sociální vyloučení je nahlíženo jako na odraz nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti: k zaměstnání, zdravotní péči, vzdělání, bydlení a k sociální ochraně. (Kotýnková in Matoušek, 2005, s. 315) 12

13 Následující text bude o bezdomovectví, jež je považováno za krajní podobu sociálního vyloučení. Hradecký a Hradecká (1996) pak mluví o Bezdomovectví jako o extrémním vyloučení ze společnosti. 1.1 Bezdomovectví Bezdomovectví je realitou současnosti. Je to viditelný stav chudoby, který je dokladem toho, kam až naše konzumní společnost vytěsnila některé její členy. Zanedbané osoby, potulující se po ulicích, prohledávající odpadní nádoby, polehávající na lavičkách v parcích, či postávající před vchody velkých supermarketů a žebrající peníze. Obraz, na který jsme si už tak nějak zvykli. Každodenní realita osob bez přístřeší je život ve stálém nebezpečí a stresu. Když nejsou uspokojivě naplněny základní lidské potřeby po delší dobu, spolehlivě se dostaví pocit beznaděje, prázdnoty a skepse. Nedostatečný přístup k prostředkům, umožňujícím osobní hygienu je navíc nebezpečím pro majoritní část obyvatel měst, z důvodu šíření infekcí. Hlad, omezený přístup k pitné vodě, nedostatek odpočinku, nedostatek spánku, sebezničující životospráva, omezený přístup ke zdravotní péči, omezený přístup k zaměstnání a k výdělku, drobná neorganizovaná kriminalita z nouze, odpor veřejnosti, znepokojování ve spánku ze strany bezpečnostních agentur, strážníků a policistů, verbální a fyzická agrese okolí, kriminalita, i závažná, jejíž obětí se osoby spící venku stávají. (ČERNÁ, Dominika, et al., 2008, s. 367) To jsou faktory, které podlamují zdraví jedinců, kteří se ocitli na ulici. Krok po kroku se člověk přizpůsobuje nastalé situaci, den ode dne je jeho návrat nereálný. Jako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci. (Epolis, 2005) Pokud se zeptáme členů majority, jaký mají názor na lidi bez přístřeší, většinou se setkáme s negativními reakcemi. Vyplývá to ze dvou anket, které v letech 1993 a 1996 realizovalo občanské sdružení Naděje. Lidé bez přístřeší jsou označováni za představitele protispolečenských proudů, je jim přisuzována asociálnost a antisociálnost. (Hradecký, Hradecká, 1996, s. 10) Monitorováním bezdomovectví se v evropském měřítku zabývá mezinárodní organizace FEANTSA. V roce 2005 provedla výzkumnou studii ETHOS se záměrem nalézt společné pojmosloví pro oblast bezdomovectví. Vychází z principu, že pojetí domova lze 13

14 chápat ve třech oblastech, jejichž absence může vést k bezdomovství. Mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně užívat (fyzická oblast); mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů (sociální oblast); mít právní důvod k užívání (právní oblast). Na základě výzkumu byly určeny tyto kategorie bezdomovectví: Bez střechy, roofless - spaní venku nebo v noclehárně. Příslušníci této kategorie zároveň spadají do skupiny zjevného bezdomovství. Bez bytu, houseless - ubytování s podporou. Převážná část tato bydlících lidí patří ke skryté populaci lidí bez přístřeší. Nejisté bydlení - bydlení v provizoriu, dočasné, pod násilím. Nevyhovující bydlení - nestandardní, nevhodné, neobyvatelné, přelidněné. (Hradecký, 2007, s. 23) V této kapitole jsme se zaměřili na problém skupiny, společnosti a komunity. Ozřejmili si jejich společné znaky a připomenuli, že pro člověka je nezbytné, aby prožíval pospolitost s ostatními. Poté jsme si definovali stav, který je důsledkem extrémního sociálního vyloučení a vede k bezdomovectví. O skupinové sociální práci s příslušníky této subkultury bude kapitola 3 a 4. 14

15 2 SKUPINOVÁ SOCIÁLNÍ PRÁCE V následující kapitole si představíme metodu skupinové sociální práce a připomeneme si zásadní pojmy, které nás budou textem dále provázet. co je to skupinový proces, řekneme si o vedení skupiny a také o tom, jaké známe členění skupin dle zaměření a formy. Skupinová práce je sociální práce s malými skupinami, jejímž cílem je zlepšení kvality života celé skupiny, nebo podpora individuálních potřeb členů skupiny (navození změny v chování rozvoj sociálních dovedností posílení sebevědomí apod.) K očekávané změně má dojít v sociálním fungování skupiny, nebo v běžném životě každého účastníka.( ) (Hartl, Hartlová, 2000, s. 190) Schimerlingová a Novotná (in Mahrová, Venglářová, 2008, s. 22) dále definici doplňují takto: Ve skupině si můžeme uvědomit, že nejsme osamoceni, že stejné problémy a potíže prožívají druzí, a že společně mohou hledat a nalézat cesty vedoucí k řešení těchto problémů. Brown (in Mahrová, Venglářová, 2008, s. 22) říká, že za pozitivními změnami jednotlivců i celé skupiny stojí skupinový proces. 2.1 Skupinový proces Je hybná síla změny. Vede ke změně a růstu jednotlivců, skupin a skrze sociální akci i ke změně širšího prostředí. (Middlemann a Golberg in Mahrová, Venglářová, 2008, s. 24) Tuto hybnou sílu označujeme pojmem skupinová dynamika. Ta se skládá ze čtyř částí: skupinové koheze, komunikačních a interakčních vzorců, sociální kontroly a skupinové kultury. Skupinová dynamika Svoboda píše, že pojmem skupinová dynamika označujeme stav ve skupině, který popisuje kvalitu komunikace uvnitř skupiny, vztahů a interakcí. Ty totiž podléhají dynamickým změnám a výrazně ovlivňují členy skupiny. (Svoboda in Klíma, 2007, s. 61) Yalom (1999, s. 63) ke skupinové dynamice dodává, že Když je skupina vedena tak, že se její členové nemusí příliš kontrolovat, její patologie se ve skupině znovu vytvoří a projeví. V in vivo dramatu skupiny má navíc trénovaný pozorovatel jedinečnou příležitost porozumět dynamice chování každého pacienta. 15

16 Kratochvíl (in Matoušek, 2003, s. 159) říká, že skupinová dynamika není jen to co se děje ve skupině mezi jejími členy, ale určitý vliv připisuje i tomu, co přichází zvenčí. Pohled pak doplňuje o další pojmy: Do skupinové dynamiky jsou zahrnovány cíle a normy skupiny, koheze a tenze, vůdcovství, projekce minulých zkušeností a vztahů do aktuálních interakcí, tvorba podskupin, vztahy jedinců a skupiny a vývoj skupiny v čase. Nejdůležitější složky skupinové dynamiky jsou: Skupinová koheze soudržnost, Komunikační a interakční vzorce, Sociální kontrola, Skupinová kultura. Skupinová koheze Tento pojem nejlépe vyjádřil Kratochvíl: Takové to skupinové My patříme k sobě (Kratochvíl, 1978, s. 53) Hartl (1993, s. 88) nám nabízí tuto formulaci: Koheze je vlastnost skupiny definovaná jako síla, působící na členy, aby zůstaly ve skupině. Černá (2008) se domnívá, že pro vytvoření soudržnosti skupiny je nutná její atraktivita. Vysoká míra otevřenosti komunikace formuje pevnější vazby mezi členy. Na vytvoření koheze má také vliv počet členů. Při rozhovorech je nutné, aby každý dostal slovo, aby měl prostor ke svému vyjádření. Psychologie tuto dostředivou energii vysvětluje takto: Vědomí, že patříme do určitého společenství, se vytváří na základě dvou perspektiv. Perspektivy Já a perspektivy My. Člověk se rodí do světa. Od okamžiku početí vyrůstá v pospolitosti. V ní je za-počat jeho pra-dialog s prostředím a postupně se prohlubující akce-reakce a inter-akce. ( ) Tvoří se tak prvotní vztah, vztah, bez něhož není existence člověka možná. Je to vztah Já k Já. Bez tohoto vztahu, bez Já-perspektivy ( Jáství ), nemůže vzniknout vztah Já k Ty, na jehož základě se utváří Myperspektiva. Tak se formuje budoucí život ve vzájemnosti, sdílení, odkázanosti na druhého a zároveň na odlišnosti od druhého. Konstituuje se intersubjektivita. Jáství se naplňuje Mystvím.(Mrkvička in Rieger, 2007, s. 32) Komunikační a interakční vzorce Jakýkoliv kontakt ve skupině znamená komunikaci a vzájemné ovlivňování, i když členové právě mlčí. (Černá in Janoušková, Nedělníková, 2008, s. 214) Dříve zmíněná otevřenost je právě kvalita, která je nevyhnutelná, chceme-li uvažovat o prospěchu pro členy skupiny. Teoretický základ profesionálům pro takovýto postoj přináší Carl R. Rogers (1998) - jeho teorie popisuje Způsob bytí v týmu. Ten zahrnuje co možná největší míru autenticity v prožívání tady a teď. Největším úkolem účastníků skupiny je být sebou samými. Psychoterapie nedirektivní/rogeriánská: Chce aktivovat předpokládané 16

17 vrozené pozitivní jádro lidské povahy a potlačit negativní sklony, jež jsou považovány za následky neuspokojených potřeb. Společným jmenovatelem psychických potíží je nedostatečné sebevědomí klienta. Sebevědomí může posílit terapeut, který se chová empaticky, autenticky, akceptuje klienta, zrcadlí jeho prožitky. Tím uvolňuje prostor pro jeho sebeaktualizační tendenci klienta, která mu umožňuje přiměřené společenské uplatnění. Je uplatnitelná u všech druhů klientů. (Hartl, Hartlová, 2000, s ) Bandura (in Yalom 1999) k tomu dodává, že jedince lze ovlivnit, aby zvolil adaptivnější způsob chování a to tak, že pozoruje chování terapeuta. To, co si má každý účastník ze skupin odnést je materiál k zamyšlení, ke změně postojů a k úpravě svého jednání i mimo skupinu. Vycházejme z prostého faktu, že: Skupina je mikrokosmem, závěry ve skupině udělané je možno převést na vztahy v širším prostředí. (Middlemann a Golberg in Mahrová, Venglářová, 2008, s. 24) Sociální kontrola s tímto pojmem se váží procesy, které mají za cíl zajistit soudržnost členů do té míry, aby skupina mohla náležitě fungovat. Této jednoty nelze dosáhnout bez konformity jejich členů. Konformní chování jedince je takové, které je v souladu s nepsanými společenskými pravidly a normami, které uznává většina. Je podporováno různými společenskými reakcemi vůči dodržování či porušování pravidel a norem. (Fischer, Škoda, 2009, s. 20) To, aby lidé mohli být k pravidlům konformní, potřebují jim rozumět. To platí jak při setkáváních v rámci skupin sociální práce, tak také mimo ni: Lidé mají potřebu vyznat se ve světě, ve kterém se zcela bez vlastního přičinění ocitli. Není-li tato jejich potřeba přijatelně uspokojena, vznikají těžkosti s přizpůsobením se prostředí, se zvládnutí měnících se situací. Jestliže se má člověk ve světě uspokojivě orientovat, musí mít dojem, že ví, co znamenají věci, které ho obklopují, jaký význam mají události, s nimiž se setkává a jaké místo v tom všem zaujímá on sám. ( ) Absence odpovědí na tyto otázky člověka znejišťují, vyvolávají u něho stres, podlamují sebedůvěru, snižují ochotu zapojovat se do realizace společných cílů. (Keller 2004 st. 34) Skupinová kultura Rozličné normy všech zúčastněných se projevují také při realizaci skupinových aktivit. Opět jsme zde konfrontováni s rozdílnými pohledy na to, co je správné a co je již za hranou. Projevy členů skupiny lze korigovat různými způsoby, záleží na vedoucím, jaký styl vedení zvolí. Při demokratickém bude tento problém patrnější, nežli u stylu direktivního. Yalom (1999) k tomu říká, že: Při zvolení volnějšího stylu může vedoucí odměňovat členy, kteří se obracejí na druhé tak, že přikývne, usměje se, osloví je. Stejný postup lze aplikovat na stovky dalších norem, které si přejeme posílit. 17

18 2.2 Vedení skupiny To, jak se bude vyvíjet skupinový proces popsaný výše je do značné míry závislé na jejím složení. Již v této fázi má vedoucí hlavní roli, která spočívá v umění sestavit skupinu, ve které bude velká pravděpodobnost vzniku skupinové dynamiky. Navrátil (2001, s. 127) upřesňuje, že Skupina musí být natolik homogenní, aby se zde mohla vytvořit koheze a tolik heterogenní, aby jí to zajistilo vitalitu. Apel na stránku kvality vedoucího vyjadřuje (Yalom, 1999, s. 148) takto: Terapeut musí představovat odpovědnost a vhodnou zdrženlivost, stejně jako upřímnost. Bandura (in Yalom, 1999) uvádí, že chování terapeuta (popř. sociálního pracovníka) ovlivňuje účastníky skupinových sezení. Prokázal to v několika přísně kontrolovaných studiích. Pracovník tak napomáhá ke zvolení adaptivnějšího chování klientů (například změnou dílčího postoje k problému), nebo k uvolnění agresivity. Terapeut může zdravému vývoji skupiny napomáhat tím, že představuje toho, kdo bez předsudků přijímá to, co je na ostatních dobré, stejně jako jejich problematické oblasti. (Yalom, 1999, s. 147) 1 Z praktických doporučení lze zmínit: Dát příležitost každému, aby se mohl svobodně vyjádřit, aby dostal prostor vyřknout svá očekávání, sumarizovat, dbát na dodržování norem, moderovat (facilitovat), Verbalizovat to, co by lidé mohli říct, ale nejsou připraveni riskovat. Mít zájem o každého účastníka skupiny. 1 YALOM, Irvin D. Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Praha : Konfrontace, s. ISBN

19 2.1 Rozdělení skupin Podle zaměření můžeme skupiny rozdělit takto: Rekreační skupiny jejich cílem je zajistit zábavné a pohybové aktivity. Tyto skupiny často vznikají spontánně. Skupiny zaměřené na rekreační dovednosti - řemeslné a umělecké práce. Pracovník je zde v roli poradce, instruktora. Vzdělávací skupiny osvojení vědomostí a dovedností, výchova k rodičovství, apod. Vedoucí skupiny je obvykle profesionál, který je odborníkem na dané téma. Skupiny se mohou podobat školní třídě se značnou skupinovou interakcí, diskusí a podporou. Skupiny zaměřené na řešení problémů a rozhodování (či spolurozhodování) - zaměřené na poznání potřeb komunity a rozvoj nových sociálních programů. Sociální pracovník může fungovat jako povzbuzovatel a organizátor, stejně tak může být i účastníkem. Svépomocné skupiny - podpůrné skupiny. Typická je vzájemná pomoc a podpora zúčastněných, kteří mají podobný sociální, nebo psychologický problém. Nejznámější svépomocnou skupinou jsou Anonymní alkoholici. (Matoušek, 2001) Skupiny zaměřené na socializaci - cílem těchto skupin je rozvinout či změnit postoje a chování členů tak, aby byly co nejvíce sociálně akceptovatelné. Zaměřují se též na posílení sebevědomí a plány do budoucna. Terapeutické skupiny - jsou určeny především lidem se závažnými emocionálními či osobními problémy. Cílem je přimět členy, aby do hloubky prozkoumali své problémy a byly vytvořeny strategie řešení problémů. Vedení terapeutických skupin vyžaduje značné dovednosti v oblasti vnímání, znalosti lidského chování a skupinové dynamiky. Encounterové skupiny jsou zaměřené na to, aby byli členové, prostřednictvím poznání fungování mezilidských vztahů, schopni lépe zvládat své osobní problémy. Účelové skupiny - zmapování potřeb a problémů, vytvoření nabídky pomoci, vyzkoušení různých přístupů k řešení problémů. Členové těchto skupin jsou podporováni, aby přicházeli s vlastními návrhy, myšlenkami a pohledy. Úkolové skupiny jsou zakládány a formovány za účelem splnění určitých úkol či cílů. Obvykle se také po splnění zadaných úkolů rozpadnou. Příkladem takovýchto skupin mohou být správní rady nebo výbory organizací. (Zastrow in Sotorníková, 2007, s ) 19

20 Cíle skupin se odvíjí od jejich zaměření. K dosažení cílů pracovník využívá rozličných technik. Jsou to např.: Hry, diskuse, experimentální cvičení a videotrénink. (Navrátil, 2001, s. 128) Rozdělení dle formy: Otevřená skupina udržuje stálou velikost tím, že nahrazuje vždy členy, kteří odcházejí ze skupiny, a může mít předem daný počet setkání. Uzavřená skupina jakmile začne, uzavře své brány a nepřijímá nové členy. (Yalom, 1999) Kombinovaná některé skupiny mívají 1-2 setkání otevřená, poté se pro nové členy uzavírají. (Nedělníková, 2004) V této kapitole jsme si představili teoretický základ skupinové sociální práce. Největší díl, jsme věnovali části, ve které je popisován skupinový proces, neboť ten je podstatou pro zrod uzdravujících sil skupiny. Další poznatky čtenář nalezne oddílu Skupinová sociální práce s lidmi bez přístřeší. 20

21 3 SKUPINOVÁ SOCIÁLNÍ PRÁCE V NIZKOPRAHOVÉM DENNÍM CENTRU RACEK (NDC) - PRAKTICKÁ ČÁST V této kapitole si nejprve představíme Nízkoprahové denní centrum Racek a jeho provozovatele. Poté bude následovat popis realizace skupinových sezení, v jehož textu se zaměříme na otázku, jak tento typ intervence zvyšuje úroveň poskytování sociální služby v NDC a nakolik pomáhá při naplňování standardů kvality. 3.1 Nízkoprahové denní centrum Racek v Kopřivnici Nízkoprahové denní centrum Racek je sociální služba, která funguje na základě zákona 108/2006, o sociálních službách. Vzniklo jako praktický krok k naplnění aktivit naplánovaných v komunitním plánování v Kopřivnici. Obyvatelé obce a pracovníci zdejšího městského úřadu vnímali situaci osob bez přístřeší jako velmi vážnou. Proto dne schválila Rada města Kopřivnice zřízení této sociální služby. Poskytovatelem je občanské sdružení Máš čas?. Je to malé sdružení, které bylo zaregistrováno u Ministerstva vnitra dne a čítá přibližně dvacítku členů. Původně se zaměřovalo na realizování volnočasových aktivit pro děti a mládež ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, ale postupem času se členové zapojili i do řešení situace v oblasti bezdomovectví. Sdružení působí pouze v Kopřivnici. Nízkoprahové denní centrum Racek funguje od začátku roku 2010 a poskytuje ambulantní a terénní službu pro osoby bezpřístřeší. Svým klientům umožňuje vykonat osobní hygienu, je zde kuchyň, sociální šatník a počítač připojený na internetu. Samozřejmostí je sociální poradenství, které se zaměřuje na pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů uživatelů služby a na obstarávání jejich osobních záležitostí. V zařízení pracují dva sociální a jeden kontaktní pracovník na plný úvazek. Do realizace jsou zapojeni také lidé vykonávající veřejnou službu. Dobrovolníci se na činnosti podíleli pouze v začátcích. Poslání Posláním služby je usilovat o sociální začlenění a pozitivní změnu v životech osob bez přístřeší. 21

22 Cílová skupina Osoby bez - přístřeší, domova, dokladů, financí. Osoby v nouzi (nouze taková situace, kterou člověk vnímá jako obtížnou a naléhavou a není ji schopen řešit vlastními silami). Osoby starší 18ti let. Do zařízení dochází pestrá škála lidí bez přístřeší i těch, kteří jsou touto situací ohroženi. Někteří přespávají pod mosty, jiní v improvizovaných přístřešcích v nedalekém lesíku, další ve vchodech, výměnících, squatech, zahradních chatkách, kanálech, opuštěných stavbařských buňkách apod. Část využívá příležitosti přespat v noclehárně u azylového domu. Můžeme zde potkat skryté i zjevné členy této subkultury, toxikomany, lidi závislé na alkoholu, epileptiky, se zdravotním postižením, osoby po výkonu trestu atp. Najdou se však i takoví, kteří nemají závislost na žádných návykových látkách, ani zdravotní problém, ale z důvodu propuštění ze zaměstnání nemají z čeho zaplatit ubytování a tak využívají alespoň služeb centra. Za patnáct měsíců realizace, požádalo o službu celkem 163 klientů. Statistiky hovoří, že aktuální počet uživatelů je 93. Věkové rozpětí je od 18 do 70 let. Princip nízkoprahovosti Poskytovat tento druh sociální pomoci znamená sledovat, vyhodnocovat a následně odstraňovat technické, psychologické a sociální bariéry, které by bránily cílové skupině ve vstupu do prostoru zařízení, či využití nabídky poskytovaných služeb. (Klíma, 2007, s. 324) Zabýváme se profesionálním výkonem sociální pomoci lidem bez přístřeší, což je jedna z cílových skupin, pro kterou je nízkoprahovost nevyhnutelná. NDC Racek dbá na nastavení pravidel tak, aby byla klientům a jejich životnímu stylu co možná nejblíže a tvořila tak alternativu k pravidlům a normám společnosti, která tyto lidi vytláčí na svůj okraj. 22

23 Skupinová sociální práce v NDC v kontextu naplňování standardů kvality poskytovaní sociální služby. Zákon 108/2006 a Standardy kvality poskytování sociálních služeb, kladou velký důraz na dodržování lidských práv klientů. Je to Lakmusový papírek ukazující poměry vládnoucí v zařízení sociálních služeb. Dalšími oblastmi, kterými je třeba se zabývat, jsou dle uvedených dokumentů otázky důstojnosti, vyjadřování stížností, odpovědnosti poskytovatele služby za ochranu práv uživatelů vůči třetím subjektům, dostupnosti služby a v neposlední řadě to je apel na odstraňování nedostatků při realizaci a chodu zařízení. To je série důvodů, proč NDC Racek realizuje skupinovou sociální práci. 3.2 Struktura skupinových Posezení Skupinová setkávání dostala jméno Posezení a jsou realizována vždy v úterý. Den začíná vařením polévky, na kterém se dobrovolně podílejí klienti. Přibližně v 11 hodin následuje skupinová sociální práce - Posezení. To trvá asi hodinu. Další hodina je věnována konzumaci jídla a poté je zařazeno skupinové hledání práce na internetu. Do žádné aktivity nejsou klienti nuceni. Pokud se některý z klientů nechce účastnit, užívá prostor v jiné části zařízení. Posezení Je pravidelné setkávání pracovníků a uživatelů nízkoprahopvého denního centra Racek. Je pořádáno od počátku, kdy se centrum otevřelo. V současnosti má na svém kontě více než 60 setkání. Prostor, kde se provádí je denní/kontaktní místnost v Nízkoprahovém denním centru Racek. Všichni účastníci sedí v kruhu na židlích, na křeslech a pohovkách. O těchto aktivitách se noví klienti dozvídá při prvokontaku. Nejcharakterističtějším popisem činnosti je dialog s cílovou skupinou. Každý má prostor vyjádřit svůj názor, klienti jsou podporováni k tomu, aby mluvili i o negativních pocitech vůči nastavení služby, či pracovníkům. Člen skupiny má možnost říci STOP, pokud by v dialogu před ostatními již nechtěl dále pokračovat. Klientům je opakovaně nabízena možnost dořešení problému v soukromí mimo skupinu. 23

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Setkání pracovních skupin Kravaře

Setkání pracovních skupin Kravaře Setkání pracovních skupin Kravaře Dana Diváková 10. 9. 2013 1 Co je komunitní plánování Komunitní plánování /dále jen KP/ je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence PhDr. Julius Kopčanský 1. Komunitní plán (do r. 2006) Vznik magistrátní komise PK a PP již před rokem 2005 (jiné PS ale již existovaly) Práce

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Domov na Kalvárii s.r.o. Jaroměřice 271, 569 44 IČ: 287 74 604 VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY O nás Poskytovatelem je Domov na Kalvárii s.r.o., poskytující sociální službu typu pečovatelská

Více

METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE

METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE Anotace vyučovacího předmětu Sociální práce je předmět, který zprostředkovává studentům do hloubky propracovanou představu o metodách a technikách sociální práce a vhodnosti jejich

Více

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Příručka pro uživatele www.mpsv.cz www.esfcr.cz Tato publikace vznikla v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Systém kvality v sociálních službách" a

Více

Pečovatelská služba města Jílového

Pečovatelská služba města Jílového Pečovatelská služba města Jílového Pečovatelská služba Jílové Zřizovatel: Vedoucí územně samosprávného celku: Miroslav Kalvas Adresa zřizovatele Městský úřad Jílové Mírové náměstí 280 407 01 Jílové Ičo:00261408

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Čj.: SŠNM/364/2014 Zpracoval: Mgr. Jaroslav Lainz, DiS., speciální

Více

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí ETHOS v prostředí České republiky Mgr. Ilja Hradecký Vnímání očima veřejnosti PODLE AKČNÍHO PLÁNU: nejmenší podporu z veřejných zdrojů si zaslouží bezdomovci 83 % dotázaných vnímá bezdomovce jako problém

Více

Intervenční centrum Kladno. Bc. Petra Cinková, DiS. - vedoucí IC Kladno

Intervenční centrum Kladno. Bc. Petra Cinková, DiS. - vedoucí IC Kladno Intervenční centrum Kladno Bc. Petra Cinková, DiS. - vedoucí IC Kladno Setkání Vega, 12.5.2015 Intervenční centra: z. 108/2006 Sb. 60a Intervenční centra (1) Na základě vykázání ze společného obydlí podle

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Popis realizace poskytování sociální služby Název a adresa zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež CARAVAN ČSL armády 808/43b, Krnov, 794 01 Název a adresa provozovatele: EUROTOPIA Opava o.p.s.

Více

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci

Více

Centrum pro rodinu a sociální péči

Centrum pro rodinu a sociální péči Josefská 1 Brno Centrum pro rodinu a sociální péči Programy pro neúplné a doplněné rodiny Sociální služba je financována v rámci projektu Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

INFORMACE O PRŮBĚHU POSKYTOVÁNÍ ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ

INFORMACE O PRŮBĚHU POSKYTOVÁNÍ ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ TyfloCentrum Ostrava, o. p. s. náměstí Msgre Šrámka 1760/4, 702 00 Ostrava IČ: 25863151 INFORMACE O PRŮBĚHU POSKYTOVÁNÍ ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ Obsah 1. Poslání služeb odborného sociálního poradenství

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené PS. - Město Nymburk má v roce 2017 zajištěné dostupné sociální

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Statut. Článek I Úvodní ustanovení

Statut. Článek I Úvodní ustanovení Č E S K Á U N I E N E S L Y Š Í C Í C H Statut Center sociálních služeb České unie neslyšících Článek I Úvodní ustanovení Statut Center sociálních služeb ČUN (dále jen CSS) je soubor základních informací

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková

Otázka: Metoda skupinové sociální práce. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Nikola Petráčková Otázka: Metoda skupinové sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Jejím smyslem je psychosociální působení na skupinu lidí s nějakým společným znakem a cílem, aby

Více

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Seminář Jak úspěšně čerpat dotace EU Co nás čeká? Projektová gramatika Kdo? Město Kroměříž a Azylový dům pro muže o.p.s.

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014 Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 214 Rozdaných dotazníků: 76 Odevzdaných dotazníků: 7 Z toho: Počet odevzdaných dotazníků

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

III. OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, V PROBLÉMECH A KRIZI

III. OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, V PROBLÉMECH A KRIZI III. OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, V PROBLÉMECH A KRIZI PRIORITA 6: Podpora integračních aktivit osob ohrožených sociálním vyloučením a osob v problémech a krizi a obnovení služby krizové pomoci Dle výstupů

Více

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů

Město Třinec. Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec Spolupráce města Třinec a Poradny Ergon při řešení problematiky zadluženosti občanů Město Třinec a spádová oblast Sociodemografická studie města Třinec Sociodemografická studie města Třinec

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY I. CHARAKTERISTIKA 1. Název a místo poskytování sociálních služeb: Židovská obec Olomouc odborné sociální poradenství. 2. Sociální poradenství

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12 Předmluva....................................................................................11 Úvod.........................................................................................12 I. Teorie

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA

SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA pro jednání se zájemcem o poskytnutí sociální služby v Sociálních službách, p.o. pro službu domov se zvláštním režimem

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům ETICKÝ KODEX I. Základní ustanovení Účelem etického kodexu je stanovit základní pravidla chování organizace vůči klientům poskytované služby. Všichni zaměstnanci dbají na dodržování lidských práv a svobod

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Terapeutické komunity pro závislé. kuda@sananim.cz

Terapeutické komunity pro závislé. kuda@sananim.cz Terapeutické komunity pro závislé kuda@sananim.cz Z Historie TK Demokratické TK Bion, Foukels, Main a Maxwell Jones-Mill Hill :: odbourání klasické psychiatrické hiearchie :: vstup více profesí mutlidisciplinární

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Standard kvality č. 1 Posláním Domova je poskytování komplexních

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.201 do 1.12.201 Název střediska: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Druh služby: Odborné sociální poradenství, id.č. 72164 Kapacita služby: Okamžitá kapacita

Více