ÚSPORNÁ A K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ PŘÍVĚTIVÁ DOMÁCNOST

Transkript

1 @ Financováno Středočeským krajem v rámci naplňování Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Středočeského kraje. ÚSPORNÁ A K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ PŘÍVĚTIVÁ DOMÁCNOST auny.cz

2

3 Obsah ENERGIE Úvod 4 1. ENERGIE Vytápění 6 Teplota 7 Pasivní zisky 8 Větrání 8 Ohřev vody 10 Teplota 11 Objem 12 Spotřebiče 12 Chladící technika 14 Vaření 15 Myčka 16 Pračka 17 Zábavní a výpočetní technika 18 Stand-by spotřeba 19 Světlo VODA Objem 24 Čis cí prostředky 25 Prádlo 26 Nádobí 27 Úklid 28 Osobní hygiena ODPADY Třídění NÁKUPY Spotřebitelské informace 33 Přehled značení 34 ODKAZY NÁKUPY ODPADY VODA 5. UŽITEČNÉ ODKAZY

4 Úvod Tato publikace vznikla jako prak cká příručka s řadou konkrétních příkladů, které si snadno můžete porovnat se zkušenostmi z vašich domácnos. Mnoho rad, pů a nápadů jak šetřit životní prostředí je dostupných na internetu, v různých letáčcích a návodech. Některé z nich jsou obecně známé, vágní, příliš náročné na realizaci nebo nedostatečně mo vující. Tato brožura má za cíl všechny možné rady a nápady utřídit a převést je do zcela konkrétních příkladů s výpočty, kolik které opatření šetrné vůči životnímu prostředí přinese naší peněžence. Dovedeme si to ž představit, že každý z nás má zaběhnuté zvyklos, co a jak doma dělá, kupuje a používá. Každý také nemá nadbytek elánu pro zjišťování stále nových informací a rad. V této publikaci vám chceme ukázat na konkrétních příkladech a výpočtech, co je možné změnit i při minimálním úsilí a chovat se tak k životnímu prostředí šetrněji. Vedlejším přínosem takového chování je pak obvykle úspora financí. Příručka je členěna do téma ckých kapitol (energie, voda, odpady, nákupy). Pro přehlednost jsou jednotlivé čás kapitol označeny následujícími ikonami: stručný teore cký základ pro pochopení, proč ta která změna, ten který návyk ve vašem životě ovlivňuje životní prostředí a jak; přehled všech nebo většiny běžných způsobů řešení; konkrétní příklady kolik jakou změnou ušetříte korun (pozn. cena 1 kwh je v této brožuře počítána 4,50Kč). 4

5 1. Energie Jak souvisí téma energie a šetrnost k životnímu prostředí? Šetřit elektrickou energií neznamená jen šetřit naše výdaje, ale také životní prostředí. Jak to? Výroba elektrické energie zatěžuje životní prostředí, a to různou měrou podle způsobu výroby. Způsob výroby závisí na typu přírodního zdroje, ze kterého je energie vyrobena. Přírodní zdroje pro výrobu elektrické energie rozdělujeme na obnovitelné a neobnovitelné. Neobnovitelné zdroje energie jsou takové, které spotřebováváme rychleji, než jsou schopny se obnovovat, pokud vůbec tuto schopnost mají. Patří sem uhlí, ropa, zemní plyn i jaderné palivo. Při jejich spotřebě (tj. výrobě energie z nich) je zároveň značně poškozováno životní prostředí jednak samotnou těžbou (vzpomeňme krajinu Ostravska nebo severních Čech), tak i zpracováním (tytéž oblas, ale dopady elektráren zejména na kvalitu ovzduší). Výroba energie v uhelných elektrárnách má na svědomí zhoršený zdravotní stav obyvatelstva (např. astma u dě a další nemoci). Obnovitelné zdroje mají schopnost se obnovovat; při jejich využívání jsou dopady na životní prostředí minimální. Krajina není poškozena těžbou, ani ovzduší není znečišťováno emisemi (vodní, větrné, solární elektrárny, spalovací a bioplynové stanice). Vyrobit elektřinu mto způsobem je sice šetrné, ale také drahé. Ale proč si nepla t za zdravé životní prostředí? Zeptejte se v nejpos ženějších oblastech, kolik by dali za čistý vzduch? 3 % 0 % 0 % 32 % 65 % Výroba elektřiny z různých zdrojů (ČR, 2008) jednotky: GWh parní a paroplanové elektrárny (spalování uhlí) jaderné elektrárny vodní elektrárny větrné a solární elektrárny spalovací elektrárny (biomasa) 5ENERGIE

6 6ENERGIE Z hlediska životního prostředí je samozřejmě nejlepší energie vůbec nevyrobená, ale všichni víme, že jsme na elektřině závislí, a že se bez ní neobejdeme. Vyrábět elektřinu tak, abychom neničili přírodu nebo naše zdraví, je zájem nás všech, i když je to dražší a s růstem cen nejsme spokojeni. Jenomže si přitom neuvědomujeme, co všechno se za výrobou levné elektřiny skrývá. Kromě toho se neobnovitelné zdroje energie jednou vyčerpají a šetrná výroba z obnovitelných zdrojů bude nejenom ohleduplnost, ale i nutnost. Realizací úsporných opatření a provozem energe cky hospodárnějších spotřebičů lze ušetřit: % energie vynaložené na vytápění, % energie potřebné na ohřev vody, % energie vynaložené na ostatní chod domácnos. Celkem můžeme v domácnos ročně ušetřit 45 až 90 % současně spotřebovávané energie, pokud realizujeme alespoň minimum úsporných opatření. Pak si můžeme dovolit pla t téměř dvojnásobek za 1 kwh, aniž by se nám celková platba za elektřinu zvýšila. Výsledkem by byla nezničená příroda, čisté ovzduší i nezávislost na neobnovitelných zdrojích energie (a m i větší poli cká nezávislost). VYTÁPĚNÍ Vytápění představuje % spotřeby energie v průměrné české domácnos. Domácnost se dá vytápět plynem (58 % domácnos ), elektřinou (10 % domácnos ), pevnými palivy uhlím (22 % domácnos ), dřevem (7 % domácnos ), topným olejem či odpadky (nezjištěné procento, způsob silně znečišťující místní ovzduší). Zbylá část domácnos (méně než 3 %), které získávají teplo alterna vním způsobem jako např. tepelným čerpadlem. Nevýhodou plynu je jeho stoupající cena (je to neobnovitelný zdroj), nestabilita poli cké situace a emise CO 2. Výhodou zemního plynu je dobrá účinnost spalování, snadná regulace výkonu a minimální produkce škodlivin. Podobně je na tom topení elektřinou (vyrobenou z neobnovitelných zdrojů). Vypla se pouze tam, kde je dům velmi dobře izolován. Topení pevnými palivy je výrazným znečišťovatelem ovzduší, závisí ovšem na typu kotle (speciální kotle palivo zplyňují, což vede k efek vnějšímu využi energie a zároveň minimálnímu znečištění ovzduší). Nejšetrnější tak zůstávají tepelná čerpadla a solární kolektory, které představují značnou počáteční inves ci, i přes současnou možnost čerpání zelených dotací.

7 Šetrné vytápění souvisí nejenom s volbou zdroje vytápění, ale také na topné soustavě a izolačních vlastnostech domácnos. Úpravy jako zateplení, výměna oken, zavedení rekuperace, výměna radiátorů apod. ušetří velkou část energie (až 40 %), nicméně jsou finančně nákladné a ne vždy snadno realizovatelné. Pokud se však pro nějaký takový inves ční záměr rozhodnete, určitě se vám vypla. V současnos je navíc možné na takové záměry žádat dotaci ze státního programu Zelená úsporám. Doporučujeme však předem navš vit poradenské centrum nebo jiné odborníky (viz odkazy v 5. kapitole). V této brožuře se jim více věnovat nebudeme. Vycházejme tedy z reálné situace, kdy zdroj tepla a izolační vlastnos naší domácnos máme dané a není v našich možnostech (finančních či organizačních) je měnit. Potom jsou v našich silách jenom dílčí opatření jako regulace teploty v místnostech a způsob větrání. I m ale může ušetřit stokoruny ročně. Teplota První předpoklad je mít doma teploměr. Na vyšší teplotu si člověk snadno zvykne, nicméně zbytečné přetápění má vliv i na naše zdraví. K tepelnému komfortu v obytných místnostech by nám mělo stačit 20 C (pokud nestačí, zamysleme se nad našimi návyky, jako např. pohybovat se doma v tričku s krátkým rukávem, a zdravotní kondicí), v koupelně potom 24 C. V ložnici, kde trávíme pouze noc, se doporučuje teplota 18 C, na chodbách, kde člověk jenom projde, bývá dostatečných 15 C (za předpokladu, že máme mezi chodbou a obytnými místnostmi dveře zavřené). Podle doby pobytu v různých místnostech můžeme také teplotu stáhnout (např. při odchodu do práce), nedoporučuje se ale o více než 4 C. Návrat do původního stavu pak stojí více energie než jeho udržování. Zvýšení teploty o 1 C představuje navýšení spotřeby v průměru o 6 %. Pokud tedy pla te za teplo 1500,- Kč měsíčně, tj. 18 s. ročně, pak snížení o 1 C (ve všech místnostech) znamená úsporu cca 1000,- Kč ročně a necelé 3,- Kč za den. 7ENERGIE

8 Pasivní zisky 8ENERGIE Přes noc zatahujte jak závěsy a žaluzie, tak i případné venkovní rolety omezíte m tepelné ztráty okny, a m i zbytečnou spotřebu energie. Naopak za slunného dne žaluzie nezatahujte, sluníčko vám ohřeje nejen interiér, ale prohřeje také zdi, čímž sníží opět náklady na vytápění. Tomu se říká pasivní solární zisky tepla. Stejně tak získáváme pasivně teplo ze spotřebičů i pobývajících osob. Tyto zisky u pasivních domů mohou pokrýt více než 50 % nákladů na vytápění. V přepočtu na výše uvedený příklad nákladů na vytápění je to více než 9 s. Kč za rok. Ve standardní domácnos to tolik není, nicméně když víte, že budete celé dopoledne vařit a péct, můžete předem stáhnout topení. Ušetříte tak nejméně dese korunu za dopoledne. Pasivní zisk tepla takovým vařením jednou v týdnu udělá za rok rozdíl přes 500,- Kč. (Pozn.: Samozřejmě zohledňujeme ve výpočtu pouze bilanci tepla, nikoli fakt, že pla me za spotřebu sporákem nebo nutnost větrání viz dále.) Větrání Jedna věc je vyhřát si vnitřek domácnos na příjemnou teplotu (zisk, potřeba tepla), druhá věc je udržet dostatečnou kvalitu ovzduší op mální vlhkost vzduchu, obsah oxidu uhličitého, případně dalších plynů a odérů. To zajišťujeme větráním, které ale znamená tepelné ztráty. Do plateb za topení musíme také započítat vytápění vyvětraného vzduchu pla me si za čerstvý vzduch v našich domácnostech. Čím máme domácnost lépe izolovanou, m větší problém představuje obvykle větrání. Větrání rekuperací je nejlepší způsob, protože vymění vnitřní vzduch za čerstvý, ale zároveň udrží jeho teplotu (až z 80 %),

9 takže s výměnou vzduchu dojde jen k minimálním tepelným ztrátám. Výhodou rekuperace je také to, že s výměnou vzduchu se nám do interiéru nedostanou nečistoty z venkovního ovzduší (pyly, prach, polétavé čás ce atd.). Pořízení takového zařízení představuje opět dese sícovou počáteční inves ci. Pokud rekuperaci nemáme, musíme si přísun čerstvého vzduchu zajis t ak vním větráním. Dlouhodobé větrání netěsnostmi, ven lací, pootevřeným oknem či mikroven lací znamená plýtvání energií, protože vlastně vytápíme částečně i venkovní vzduch, který nám navíc ochlazuje nejbližší stěnu. Ztrácíme tak výhody sebelepší izolace, vyměněných oken či zateplení. Lepším způsobem je větrat krátce a rychle, nejlépe průvanem. Klesne tak pouze teplota vzduchu, která se rychle srovná na původní hodnotu. Pro udržení kvality vzduchu bychom měli vyvětrat při pobytu 1 osoby nejméně 1krát za 2 hodiny (kompletně vyměnit vzduch v místnos, což představuje průvan min. na 2 minuty). Větrání je nezbytně nutné pro zachování kvality ovzduší a tedy i komfortu obyvatel. Část (20 30 %) z plateb za teplo jde tedy na vrub větrání. Při platbě 18 s. ročně to může být 3 6 síc. Pokud bychom zavedli rekuperaci, ušetříme až 80 % z těchto nákladů, tedy nejméně 2400,- Kč. Pokud budeme větrat nárazově a nikoli ven lací, alespoň v topném období, úspora může dosahovat až 50 % tedy nejméně 1500,- Kč. 9ENERGIE

10 OHŘEV VODY ENERGIE Ohřev teplé vody představuje průměrně % z celkově spotřebované energie domácnos (u nízkoenerge ckých staveb až 50 %) a často je spojen s vytápěním. Systémy pro ohřev vody lze dělit na průtokové a akumulační, nebo podle zdroje na elektrické, plynové a solární. Ohřev vody s využi m sluneční energie patří mezi nejznámější metody využívání slunečního záření. Největší výhodou je široká dostupnost slunečního záření a cena (energie je zadarmo a provozní náklady solárního systému jsou minimální). Nevýhodou jsou vysoké inves ční náklady na solární systém, které jsou však v současnos podpořeny státními dotacemi z programu Zelená úsporám. Užívání plynových ohřívačů (karmy) je rizikovější, a proto méně časté než ohřev vody elektřinou. Při průtočném ohřevu voda protéká kolem topného tělesa o velkém výkonu a je ohřívána. Pří akumulačním ohřevu je ohříváno topnou spirálou předem stanovené množství vody do zásoby v bojleru. Velký vliv na spotřebu energie pro ohřev teplé vody má také rozvodová soustava (jak daleko to má teplá voda od zdroje tepla ke kohoutku) a její izolace. Pokud je naše soustava cirkulační, znamená to, že teplá voda v ní stále koluje, aby byla okamžitě k dispozici. Ztráty tepla této soustavy dosahují až polovinu nákladů na ohřev. Proto se vypla mít trubky co nejkratší a co nejlépe zaizolované. Někdy lze tyto nedostatky odstranit instalací přídavného průtokového ohřívače do místa spotřeby vzdáleného od bojleru. Opět se v uvedených případech jedná převážně o nákladné inves ce, které je nejprve vhodné konzultovat s odborníky. Průměrná spotřeba vody v České republice je okolo 120 litrů na osobu a den, z toho teplé vody více než polovina (60 80litrů/ osoba/den). Uspořit na energii pro ohřev teplé vody můžeme dvěma základními způsoby: sledováním teploty a šetřením objemu použité teplé vody. Záleží také na tom, nakolik jsme schopni a ochotni změnit svoje návyky. 10

11 Teplota Většina ohřívačů teplé vody má nastavitelnou cílovou teplotu, v rozmezí od C. Doporučuje se teplota C. Pokud nastavíte vysokou teplotu, pak vám bude trvat delší dobu, než vyladíte puštěnou vodovodní baterii na op málně teplou tekoucí vodu. Vhodné je proto nastavit teplotu v ohřívači tak, aby nebyla vyšší než užitná a regulace konečné teploty odpadne. To lze řešit také vodovodní baterií s termostatem. ENERGIE Orientační spotřeba teplé vody v domácnos Činnost Potřebné množství vody [l] Doporučená teplota vody My rukou 2,5 37 1,5 1 My obličeje 2,5 37 1,5 1 Čistění zubů 0,5 37 0,3 0,2 My hlavy My nohou Sprchování Dětská koupel Vanová koupel Praní prádla v ruce 7, ,2 My nádobí v dřezu ,6 My nádobí pod tekoucí vodou [ C] Potřebné množství TV s teplotou 55 C 80 C Dobré je přizpůsobit čas nahřívání tak, aby se bojler nahřál před špičkovou spotřebou (obvykle večer) a nemusel přihřívat zbytečně po celý den. Snížením teploty nahřívání bojleru z 65 C na 50 C a regulací doby spínání dle potřeby je možné ušetřit okolo 1kWh denně na tepelných ztrátách, tedy více než 1500,- Kč ročně. 11

12 Objem ENERGIE Opatření pro úsporu vypotřebované teplé vody jsou v podstatě stejná, jako možnos úspor jakékoli vody, nejenom teplé. O nich se dočtete v kapitole o vodě. Některá úsporná opatření pro snížení objemu spotřebované vody však nelze oddělit od úspor energie na ohřev teplé vody. Když plýtváme teplou vodou, plýtváme nejen vodou samotnou, ale i energií na její ohřev. Teplou vodu ušetří nejen baterie s termostatem, který se ne všude hodí, ale téměř polovinu vody ušetříte při používání pákové baterie u umyvadla místo klasických kohoutků. Podstatně rychleji si na ní nastavíte požadovanou teplotu vody a neodteče mnoho příliš teplé (ani studené) vody do odpadu. Kapající kohoutky a jiné netěsnos znamenají jenom několik litrů denně, které vodoměr stěží zachy (řádově haléřů). Pokud uniká voda teplá, termostat na bojleru už rozdíl zaznamená, a potom i vaše peněženka (řádově 2 3,- Kč denně, což je 10krát více než za samotnou studenou vodu). Podobně šetří teplou vodu perlátory, úsporné sprchové hlavice nebo úsporné myčky a pračky. O tom už ale více v obecných radách na úsporu množství vody nebo o úsporných spotřebičích. SPOTŘEBIČE Označení spotřebiče směřuje ke spotřebě energie, elektrického proudu. Těchto spotřebičů máme v dnešních domácnostech mnohem více než dříve, a obvykle také více, než skutečně potřebujeme či využíváme. Čím více spotřebičů s čím větší spotřebou, m více zapla me za jejich provoz. Zacházením se spotřebiči můžeme slušnou část energie ušetřit četnos a způsobem jejich užívání, úplným vypnu m, nebo ponechání v pohotovostním režimu (standby). O spotřebu přístrojů bychom se měli zajímat ještě před jejich pořízením. Koupí energe cky úsporného spotřebiče třídy A nebo vyšší můžeme ušetřit za celou dobu jeho užívání síce korun, a to i když započítáme větší náklady na pořízení, než kdybychom koupili spotřebič horší energe cké třídy. Konkrétní příklady najdete u jednotlivých spotřebičů níže. 12

13 Informace o spotřebě a dalších vlastnostech spotřebiče se dozvíte z energe ckého š tku. V ČR se povinně označují energe ckým š tkem automa cké pračky, bubnové sušičky prádla, pračky kombinované se sušičkou, chladničky, mrazničky a jejich kombinace, myčky nádobí, elektrické trouby, elektrické ohřívače vody, zdroje světla, předřadníky k zářivkám a klima zační jednotky. Na energe ckém š tku se dozvíme základní údaje o spotřebě, účinnos či hlučnos (záleží na typu spotřebiče). Každý výrobek má různě odstupňované kategorie, obvykle vztažené k standardu. Stupnice je od A do G, za standard je považována kategorie C nebo D (podle spotřebiče), kategorie A musí potom obvykle mít spotřebu o 50 % nižší než standard. Podobná stupnice se používá i u budov. Další připravovanou koncepcí jsou energe cké š tky pro osobní automobily a některé drobné domácí spotřebiče. ENERGIE Energe cký š tek ukázka š tku pro pračku značka a model elektrospotřebiče písmenné označení energe cké třídy prostor pro umístění ekoznačky (pokud byla spotřebiči udělena) spotřeba energie údaje o dalších parametrech spotřebiče (záleží na typu spotřebiče, u pračky je zde uvedena účinnost praní, odstřeďování, náplň pračky, spotřeba vody a hlučnost) logo Evropské unie a předpisy, kterými se označování spotřebičů řídí 13

14 Chladící technika ENERGIE Mezi elektrospotřebiči, které běžně používáme, patří chladící technika k nejvýznamnějším konzumentům energie. Chladnička má spolu s mrazákem na svědomí kolem % celkové spotřeby elektřiny spotřebičů v domácnos. Na energe ckém š tku chladničky se musí uvádět jméno výrobce, model, energe cká třída označená písmenkem, spotřeba energie (kwh/ rok), objem chladícího/mrazícího prostoru, hlučnost a kopie ekoznačky v případě, že byla výrobku udělena. Horší chladničky než třídy D se už v EU ani prodávat nesmějí. Naprostou většinu chladniček v obchodech lze zařadit do třídy B a lepší, včetně tříd A+, A++ a A+++. Chladnička třídy A+ musí mít spotřebu energie minimálně o 25 % nižší než spotřebiče třídy A, chladnička třídy A++ dokonce o 45 % nižší než třída A. Podobně jsou označovány mrazničky. Pultové mají obvykle spotřebu nižší, nicméně jsou obvykle náročnější na provoz. Pultovou mrazničku máme déle otevřenou hledáme-li správné potraviny opro přehlednější mrazničce se zásuvkami. Pokud máte doma starší zařízení chladící techniky, vypla se vám koupit nové a vybírat podle informací na energe ckém š tku. Za mco energe cké třídy chladniček B nebo A mají spotřebu okolo 1 kwh za den (záleží samozřejmě na velikos chladničky), energe cké třídy vyšší mají spotřebu pod 0,5 KWh za den. Rozdíl v korunách za rok je přes 800,- Kč. Za dobu životnos ledničky, kterou počítejme 10 let, je to 8 000,- Kč, což je zcela jistě víc, než příplatek za vyšší energe ckou třídu při koupi nového spotřebiče. Další zohledňovanou vlastnos je vhodná velikost ledničky za každých 10 litrů zbytečného objemu chladničky se roční spotřeba elektřiny zvýší o 15 až 20 kwh ročně 90,- Kč. Pokud výměnu chladničky za novou neplánujete, i tak se dá na jejím provozu některými opatřeními ušetřit. Podobně jako u topení a tepla, i zde jsou důležité teploty, jejich udržování, těsnění a větrání. Pro běžný provoz stačí v chladničce +5 C a v mrazáku -18 C. Každý další stupeň dolů znamená navýšení spotřeby o 6 %. Podobně za každý stupeň navíc nad 20 C okolní teploty vzroste spotřeba energie chladničky o 6 %. 14

15 Za předpokladu spotřeby 1 kwh za den pak každý takový stupeň stojí 100,- Kč ročně. Podobně jako nevhodná teplota škodí i vysoká vlhkost, která podporuje tvorbu námrazy. Silnější vrstva (řádově milimetry) námrazy zvyšuje spotřebu energie o %. To představuje ,- Kč při celoročním provozu s námrazou (záleží, jak silnou). Proto je důležité chladničku odmrazovat. Také je dobré chladničku zbytečně dlouho nevětrat, dobře využívat prostor a mít v ní pořádek, abychom se při hledání potravin zbytečně dlouho nezdržovali. Potraviny a zbytky jídel bychom měli nechat prochladnout venku a do ledničky dávat až studené, v uzavřené nádobě nebo sáčku, abychom zamezili vypařování. ENERGIE Starší lednička nižší energe cké třídy, která stojí vedle sporáku, u které si nikdo nedá práci s odmrazováním více než jednou za uherský rok, stojí takového majitele 3 5,- Kč za den. V opačném případě, chladnička třídy A+ nebo vyšší, s šetrným zacházením, nemusí stát víc než 1,50 za den. Vaření Vaření představuje podíl % z celkové spotřeby elektrospotřebičů (když neuvažujeme vaření na plynu, které je opro klasickým plotýnkám asi o polovinu levnější, ale ve srovnání s nejnovějšími sklokeramickými deskami už vyjde nejméně o pě nu dráž). Do vaření se započítává použi varné desky, sporáku, mikrovlnky, varné konvice, příručních nástrojů jako např. mixér, kuchyňský robot apod. Většina těchto spotřebičů nemusí být vybavena přehledným energe ckým š tkem. Výběr nám usnadňuje energe cký š tek u elektrické trouby, kde je uvedeno jméno výrobce, model, energe cká třída označená písmenkem, spotřeba energie (normalizovaný cyklus v kwh/rok), objem, hlučnost a kopie ekoznačky v případě, že byla výrobku udělena. Do nového vybavení se tedy opět vypla investovat. Moderní sklokeramické varné desky jsou opro klasickým li novým plotýnkám úspornější a bezpečnější. Sklokeramická deska snižuje ztrátu energie při rozehřívání desky, při změně nastavení má i kratší regulační čas. Nejvýhodnější jsou v tomto směru indukční plotýnky, které ohřívají nikoli přenosem tepla (ze spirály na povrch sporáku, odtud na povrch hrnce a odtud na pokrm), ale elektromagne ckým polem (indukční plotýnka, na které bublá voda v hrnci, není horká). Indukční plotýnky představují ovšem také největší inves ci. 15

16 ENERGIE Provoz těchto spotřebičů může být různě úsporný. Na plotýnku patří stejně velký hrnec s pokličkou a rovným dnem. Použi tlakového hrnce zkracuje dobu vaření a ušetří okolo 50 % energie. Používejte skutečně potřebné množství vařené vody či suroviny a zvolte použi varné desky jen ve vhodných případech. Například uvaření vody je úspornější ve varné konvici, ohřá pokrmu do váhy okolo 400 g je úspornější v mikrovlnné troubě. Elektrickou troubu obvykle není nutné předehřívat (zvláště ne tam, kde je doba pečení delší než 40 minut). Troubu zbytečně nevětrejte (jedno otevření vyvětrá C). Využívejte také zbytkového tepla z vypnuté plotýnky či trouby. Ohřev 1 litru vody může spotřebovat od 0,14 kwh (rychlovarná konvice), přes 0,19 kwh (plotýnka el. sporáku), 0,25 kwh (stejná plotýnka s hrncem bez pokličky) po 0,32 kwh (průměr hrnce o 3 cm menší než plotýnka). Pokud to přepočteme na koruny, pak se cena ohřevu pohybuje od 60 haléřů, přes 0,85 a 1,10 Kč po 1,40 Kč. Úspora tak může být až 80 haléřů na uvaření 1 litru vody. Příkladem častého plýtvání je vaření zbytečného množství vody, kdy z uvařeného 1 litru použijeme pouze čtvr nu na zali jednoho hrnku čaje a zbytek necháme vychladnout. Jeden hrnek čaje o objemu 0,25 litru nás může stát tedy pouze 15 haléřů. Také ohřá jedné porce oběda může vyjít na rozdílnou částku: ohřev během 5 minut v mikrovlnné troubě stojí okolo 30 haléřů, ohřá na plotýnce okolo 50 haléřů a ohřev v elektrické troubě více než 1,50 Kč. Myčka Myčka nádobí ukusuje z koláče spotřeby elektrospotřebičů 5 8 %. Sice je to malý podíl, nicméně význam a způsob užívání myčky ovlivňují celkové účty za elektřinu, když pomineme úsporu vody opro ručnímu my nádobí (zejména pod tekoucí vodou). O vodě a jejím znečišťováním zde máme samostatnou kapitolu. Energe cký š tek najdete u každé prodávané myčky. Na něm se dočtete jméno výrobce, model, energe ckou třídu označenou písmenkem, spotřebu energie (kwh/rok), účinnost my, účinnost sušení, počet sad nádobí, spotřebu vody na 1 cyklus, hlučnost a kopii ekoznačky v případě, že byla výrobku udělena. Myčka spotřebovává elektřinu jednak na pohánění čerpadla, díky kterému voda stříká z mycích ramen a jednak na ohřev vody. Přípojkou teplé vody, kterou některé pračky umožňují, je také možné ušetřit. 16

17 Výrobci myček stále přichází s novými technologiemi a funkcemi: například různé programy (eko, noční, rychlý, poloviční, extra špinavé nádobí apod.), nebo čištění horkou párou a vybavení senzory, které neustále kontrolují stav znečištěné vody a tomu přizpůsobují mycí proces. I u myčky lze ušetřit způsobem jejího provozu. Důležitá je teplota mycí vody, ideálně pokud lze nastavit my za snížené teploty, např. z 65 C na 50 C (což se snaží propagovat i Sdružení výrobců mýdel a čis cích prostředků. Nádobí do moderních myček není nutné předmývat. Pokud nepus te myčku hned, stačí zavřít dvířka, jejichž těsnění zabrání zaschnu špíny na nádobí a není potom nutné použít dlouhotrvající programy na vysokou teplotu. Samozřejmos by mělo být, aby myčka byla před spuštěním vždy plná. ENERGIE My nádobí teplou vodou může spotřebovat energii na ohřev teplé vody podle způsobu my za 50 haléřů (ruční my v dřezu, spotřeba teplé vody 20 litrů) až 17 korun (ruční my pod tekoucí vodou, spotřeba až 120 litrů). Mycí cyklus v myčkách stojí od 1,50 po 7,- Kč za elektrickou energii, podle typu myčky a zvoleného programu. Pračka Praní prádla představuje okolo 20 % spotřeby energie elektrospotřebičů. Starší generace praček (10 a více let staré) má spotřebu vody o více než 50 % a energie o více než 30 % vyšší opro v současnos prodávaným pračkám. Zase se tedy vypla nákup nové pračky a sledování energe ckého š tku. Ten u každé pračky obsahuje: jméno výrobce, model, energe ckou třídu označenou písmenkem, spotřebu energie (kwh/cyklus 60 C bavlna), účinnost praní a odstřeďování, maximální otáčky při odstřeďování, náplň pračky v kg, spotřebu vody (l/ cyklus 60 C), hlučnost praní a odstřeďování a kopii ekoznačky v případě, že byla výrobku udělena. Vybírejte pračku o vhodném objemu a raději plněnou zepředu (menší spotřeba) a s možnos napojení na přívod teplé vody. Také kombinace se sušičkou nebývají zrovna úsporné, navíc se sušit může jen polovina náplně prádla, čímž se zdvojnásobí doba sušení. Pokud se bez sušičky neobejdete, je lepší volit samostatnou sušičku. Ven lační sušička, která vyžaduje připojení na odvod vzduchu z domácnos, je úspornější než sušička kondenzační. 17

18 ENERGIE Také provoz pračky může být různě šetrný. Roli zde hrají 3 základní faktory: spotřeba energie, vody a čis cích prostředků (o posledních dvou faktorech více v kapitole o vodě). Spotřeba energie závisí především na teplotě praní: snížením teploty z 90 na 60 C dosáhneme zhruba 25 % úspory elektřiny, nižší teploty ušetří dalších %. Odstranění skvrn je možné i při nižších teplotách a bez zbytečného přidávání chemických čis cích prostředků (návody a rady v kapitole o vodě). Výraznou úsporou jsou také zkrácené programy na málo špinavé prádlo. Energe cky nejúspornější modely automa ckých praček jsou vybaveny elektronickými čidly, která řídí průběh celého pracího cyklu. Pračku bychom měli plnit na předepsané množství prádla, správně dávkovat prací prostředky, pravidelně čis t filtr a topnou spirálu (1 2krát ročně). Výhodné je také pomocí odloženého startu nastavit praní na noční hodiny v levnějším tarifu. Jeden prací cyklus (60 C bavlna) v úsporné pračce stojí okolo 6,- Kč (z toho 4,- Kč za elektřinu a 2,- Kč za vodu) opro 9 10,- Kč ve starších pračkách (bez ceny čis cích prostředků). Při předpokladu 4 pracích cyklů týdně dělá finanční rozdíl více než 600,- Kč ročně. Zábavní a výpočetní technika Televize, video, DVD přehrávač, hi-fi, rádio, domácí kino, notebook, skárna, skener, počítač, play sta on, jiné herní konzole a další jsou dnes běžnou součás domácnos. Dohromady mohou představovat % spotřeby energie elektrospotřebičů. Při výběru nového zařízení je potřeba vybírat nejen podle požadovaných parametrů (rozlišení, zvuk atd.), ale i jejich spotřebě (udává údaj o příkonu), a to jak v provozu, tak i v pohotovostním (stand-by) režimu. U těchto zařízení nejsou povinné energe cké š tky, přesto se mohou ve spotřebě elektřiny výrazně lišit. Trendem je samozřejmě snižování spotřeby u nových zařízení. Klasické televize (CRT) rozhodně úsporné nebyly, nicméně dnešní ploché televize mají zase standardně až dvojnásobnou plochu (úhlopříčka běžně cm). V prodeji jsou dnes 3 typy plochých televizí: plazmové, LCD a LED. V tomto pořadí obecně mají snižující se spotřebu, nicméně samozřejmě závisí na modelu! Nejúspornější televize (úhlopříčka 100 ± 2 cm) mají provozní příkon do 100 W, u méně úsporných se běžně pohybují spotřeby nad 200 W. Aktuální příkon však závisí na jasu obrazovky (noční scéna filmu může mít spotřebu 20, jasné světlo 100/200 W). 18

19 Počítače jsou dnes běžnou výbavou většiny domácnos. Čím dál častěji máme doma 2 či 3 počítače, zejména tam, kde jsou studující dě. Podle požadavků na práci na PC a na jeho vybavenost se liší příkon výpočetní techniky. Počítače s vybavením na hry, grafické práce a úpravy hudby či videa mívají příkon okolo 500 Wa ů, počítače pro běžnou kancelářskou práci a prohlížení internetu mají příkon poloviční. Spotřebu zvyšuje frekvence procesoru (čím vyšší frekvence, m vyšší spotřeba), vyrovnávací paměť (cache) a paměť RAM naopak spotřebu snižují (čím vyšší paměť, m nižší spotřeba). Dalším faktorem je také chlazení počet a typ větráků, které navíc vytváří s dalšími procesy hluk. Chlazení neprospívá prach a jiné nečistoty snižují to ž účinnost chlazení, takže se větráky roztočí na vyšší otáčky, stoupá hlučnost i spotřeba. Úsporou je také volba notebooku namísto stolní sestavy. Spotřeba notebooků bývá 3x nižší, obvykle se pohybuje kolem 50 W. ENERGIE Úspory za elektřinu tak mohou být následující: při sledování televize průměrně 3 hodiny denně je možné ušetřit koupí úspornějšího modelu cca 1,50 Kč/den; používáním notebooku v průměru 4 hodiny denně opro staršímu stolnímu počítači může ušetřit až 8,- Kč/den. Stand-by spotřeba Většina elektrospotřebičů v naší domácnos odebírá elektrický proud, i když jsou vypnuté. Může za to tzv. stand-by režim, který udržuje přístroje v pohotovostním chodu (připravené zareagovat na dotyk, dálkový ovladač, s sknu tlačítka apod.). Definice pohotovostního režimu je složitá, protože většina spotřebičů má více než jeden takový režim (např. režim spánku, úsporný režim, ak vní pohotovostní režim atd.). Pokud spotřebiče déle nepoužíváte, vypla se zcela je odpojit od sítě. K tomu dnes slouží pomocníci jako elektrická prodlužka s centrálním vypínačem, zásuvka s možnos časového nastavení či spořiče energie. Spořiče energie jsou různé krabičky, které stojí ,- Kč a zapojí se mezi zásuvku a spotřebič. Reagují na signál z dálkového ovladače (třeba od televize), takže své elektronické přístroje můžete dále zapínat a vypínat dálkovým ovladačem, ale díky tomuto spořiči nezůstávají v režimu stand-by. Dříve se vedly diskuse o tom, od jaké doby se úplné odpojení vypla, jelikož může některým přístrojům škodit nebo může spotřebovat více energie na jejich uvedení do plně opera vního stavu, než ušetří. Jisté je to, že žádný spotřebič se úplným odpojením neničí a spotřebu energie si každý dnes může změřit nebo spočítat 19

20 ENERGIE sám (záleží, jak dlouho vám např. počítač nabíhá a kolik spotřebovává ve stand-by a v ak vním režimu). Řádově jde ovšem o jednotky až desítky Wa ů stand-by spotřeby u starších či neúsporných spotřebičů. Za stand-by spotřebu často zapla te víc než za vlastní užívání daného přístroje, zejména když přístroj používáte jen malou část dne (např. 1 hodinu). Stand-by spotřeba nejúspornějších přístrojů by neměla přesahovat více než 1 Wa. Takové spotřebiče jsou označeny logem Energy star. Stand-by spotřeba LCD televize může být 5 W, klasické (CRT) televize 10 W, plazmová televize 4 W, Hi-Fi 8 W, audio věže 4 W, DVD přehrávače 2 W, stolního počítače 12 W, notebooku 1 W, skárny inkoustové 1 W, skárny laserové 15 W, kopírky 20 W, mikrovlnné trouby 3 W, rychlovarné konvice 4 W, satelitu 5 W. Není výjimkou, že souhrnná stand-by spotřeba jedné domácnos přesahuje 40 W, která běží v průměru 20 hodin denně. Za spotřebovanou elektrickou energii přes 0,6 kwh tak zapla me více než 3,50 Kč za den, a tedy více než 1300,- Kč za rok. Světlo Dnes máme v prodeji 4 typy žárovek: klasické, které jsou stahovány z trhu pro jejich energe ckou náročnost, a 3 úsporné typy: halogenové žárovky, kompaktní zářivky a LED žárovky. Liší se pořizovací cenou, spotřebou energie, principem fungování a tedy i kvalitou světla. Halogenové jsou jenom o něco lepší než klasické obsahují ve skleněné bublině halogenové prvky, které prodlužují životnost a zvyšují sví vost (takže pro vyrobení stejného množství světla stačí méně energie). Použi m tohoto typu žárovek je možné ušetřit % energie. Když tyto žárovky doslouží, patří do popelnice stejně jako klasické žárovky. Halogenová žárovka Úsporné kompaktní zářivky fungují na jiném principu. Ve skleněné bublině různého tvaru jsou rtuťové výpary, které pod elektrickým výbojem sví. Dnešní typy už nemají problémy s dobou rozžhavení nebo častým rozsvěcováním či zhasínáním, nicméně byste neměli sáhnout po těch nejlevnějších (ty mají přeci jenom kratší životnost). Úsporné zářivky ušetří až 80 % energie. Kvůli obsahu rtu 20

21 nepatří do popelnice, ale do zpětného odběru (seznam míst na nebo nebezpečného odpadu. Při jejím rozbi doma nezapomeňte proto vyvětrat. Úsporné zářivky ENERGIE Technologickou novinkou jsou LED žárovky, které jsou ještě úspornější než kompaktní zářivky, mají ještě delší životnost, ovšem jsou také ještě dražší. LED žárovky Typ osvětlení Výkon Životnost Pořizovací Úspora cena Klasická žárovka 40 W 1000 hod 10 Kč 0 % Halogenová žárovka E27 28 W 2000 hod Kč 30 % Úsporná zářivka 11 W 6 15 síc hod Kč 80 % LED dioda 5 W síc hod 350 Kč 90 % Čím vyšší výkon, m víc žárovka sví jak jsme zvyklí u klasických žárovek, kde si dovedeme představit, jak sví stovka nebo čtyřicítka. Úspornější žárovky 21

22 potřebují ke stejné sví vos nižší výkon (méně elektřiny) proto si v tabulce žárovky co se týče sví vos odpovídají. ENERGIE Z toho je možné i pěkně spočítat úsporu: za 1 hodinu svícení klasickou stovkou zapla te 0,45 Kč. Pokud s ní sví te 1 hodinu každý den, za rok je to 164,25 Kč. Pokud budeme sví t stejně odpovídající halogenovou žárovkou (70W), zapla me 114,98 Kč. Pokud budeme sví t stejně odpovídající úspornou zářivkou (23W), zapla me jenom 37,78 Kč. Doma ale máme mnohem více sví del a žárovek a sví me více než 1 hodinu denně, takže úspory mohou být mnohonásobně vyšší a brzy se nám vrá i inves ce do nákupu dražší žárovky. 22

23 2. Voda? Voda v přírodě má význam pro všechny ekosystémy, rostliny i zvířata. Vodu z přírody bereme, upravujeme ji, využíváme a používáme ji. Při různých činnostech ji znečišťujeme. Dnes většinu (95 %) odpadních vod z domácnos odvádí kanalizace do čis ren odpadních vod, které z vody vyčis větší část škodlivých látek. Podle norem EU musí být kanalizací a čis rnou vybaveny všechny obce nad 2000 obyvatel. Stále však zůstává řada vesnic, kde odpadní voda končí nevyčištěná v místním potoce. Navíc ani čištění v čis rnách není dokonalé a mnoho látek a škodlivin se dostává do přírody. Za vypouštění odpadní vody a její čištění musí každý zapla t bez ohledu na množství znečišťujících látek. Tomuto poplatku se říká stočné, za odběr pitné vody se pla vodné. Tím, že budeme šetřit vodou, ubude zbytečných úprav před použi m i čištění po použi. Nám to ušetří nějakou korunu a přírodě škodliviny. Znečišťující látky se mohou v přírodě samočištěním a vstřebáním do organismů přeměnit a přestat škodit, nebo se v přírodě hromadí, a když dosáhnou určité koncentrace, působí jako jedy. Mezi první, méně škodlivou skupinu patří látky organického původu (fekálie, zbytky jídel), které ve vodě shnijí (spotřebovávají v ní rozpuštěný kyslík). Anorganické látky (dusičnany, soli) se ve vodě rozpus, ale z řek se neztra a dotečou až do moře. Vodní koloběh zůstává těmito živnými látkami obohacen, což ovlivňuje většinu ekosystémů. Ve vodě například způsobují tzv. vodní květ přemnožení sinic. Voda je pak znehodnocená pro rekreaci, ale také se zvyšují náklady na úpravu vody na pitnou. Mezi jedovaté látky i v malých koncentracích patří těžké kovy (např. rtuť, kadmium), přípravky na ochranu rostlin (pes cidy) a řada dalších látek, pocházejících z tzv. domácí chemie, průmyslové výroby nebo těžby nerostů. VODA 23

24 Objem Základním předpokladem k životnímu prostředí přívě vé domácnos je neplýtvat. To pla nejen pro energii, ale i pro vodu. Čím nižší spotřeba, m méně za vodu pla me. Současná cena vodného a stočného se pohybuje v průměru přes 50,- Kč za kubík, neboli metr krychlový, což je 1000 litrů. Za jeden litr pitné vody tak pla me 5 haléřů. VODA Spotřeba vody v ČR je na jednoho obyvatele na den 120 až 200 litrů. Pro zajímavost, v USA je to přes 300 litrů, v zemích tře ho světa ani ne 10 litrů. Vodu používáme na osobní hygienu, my, čištění, praní a vaření. Činnost Reálná spotřeba Teore cké minimum Splachování WC Sprchování My rukou Praní prádla Vaření, pi My nádobí v ruce My nádobí v myčce Ostatní činnos Celkem Jak je vidět v tabulce, pokud spotřebu vody nehlídáme a neděláme žádná úsporná opatření, můžeme za vodu zapla t až téměř 20,- Kč za den. Zavedení úsporných opatření může ušetřit více než polovinu těchto výdajů. Jaká jsou tedy možná úsporná opatření? Využi tzv. šedé vody (např. z koupelny) pro splachování. Pákové a termosta cké baterie zkracují dobu potřebnou k nastavení požadované teploty vody. V porovnání s kohoutkovými bateriemi ušetří až 50 % vody. Perlátor smíchává tekoucí vodu z kohoutku se vzduchem, a m se omezuje spotřeba až o 50 % podle typu (s průtokem 2 3 litry za minutu pro my pod tekoucí vodou nebo 6 12 litrů za minutu pro napuštění umyvadla nebo dřezu). Úsporné sprchové hlavice snižují tlak, a tedy množství tekoucí vody, které sníží o 30 %. 24

25 Stop-ven l funguje tak, že po určité době nebo množství vody vypne, čímž nás obvykle donu namydlit se bez protékání vody a pus t vodu znovu až pro opláchnu. Ušetříme tak 30 % vody. 2 fázový systém splachování, které umožňuje zvolit množství vody potřebné pro spláchnu může ušetřit až 50 % vody. Úsporná myčka ušetří opro my nádobí pod tekoucí vodou až 90 %. Úsporná pračka potřebuje k praní již minimální množství vody, zvláště ve zkrácených programech, což uspoří až 50 %. VODA Velká hygiena jedno koupání může stát od 7,50 Kč (napuštění vany o objemu 150 litrů), přes 4,- Kč (sprchování bez úsporných opatření) po necelou 1,- korunu (sprchování s úspornou hlavicí a stop ven lem). Roční úspora může být více než 2000,- Kč. Nádrž záchodu mívá objem okolo 9 litrů, které je možné použít naráz, nebo v případě kombinovaného systému jenom částečně. Jedno spláchnu tak spotřebuje vodu za haléřů. Každý den spláchne 4členná domácnost nejméně 20krát, denní úspora může být až 7,- Kč, roční více než 2500,- Kč My nádobí může spotřebovat vodu za 5,- Kč (my pod tekoucí vodou) přes 2,- Kč (my v napuštěném dřezu nebo neúsporné myčce) po 0,50 Kč (my v zcela naplněné úsporné myčce). To znamená roční úsporu až 1500,- Kč, když k tomu přičteme úsporu za ohřev teplé vody, pak může být rozdíl až 7000,- Kč ročně. Podobně jsou různě náročné na spotřebu vody automa cké pračky: od 4,- Kč po 1,50 Kč za vodu. Úspory energie při praní můžete posoudit v kapitole Spotřebiče. Čis cí prostředky Při úklidu používáme 4 základní prostředky pro čištění nebo my, kterými můžeme zvýšit účinnost: čas, mechanická síla, teplota a chemie. Naše výdaje a životní prostředí neovlivňuje doba ani síla drhnu. Teplota vody zvyšuje spotřebu energie na ohřev (viz kapitola č.1), čímž nepřímo zatěžuje životní prostředí. Nejproblema čtější jsou potom různé používané chemikálie. Látky obsažené v čis cích prostředcích se dostávají s vodou do čis ren odpadních vod. Podle technologie čis rny jsou látky různou měrou rozloženy, a dále se dostávají do potoků, řek a jezer a dalšími cestami i do půdy a podzemních vod. 25

26 Prádlo VODA Dříve se docílilo čistoty prádla převážně časem a mechanickou silou (např. na valše). Dnes tyto dva faktory nahrazuje prací prášek. Ten obsahuje tenzidy, plnidla a další látky, které zvyšují objem, zaručují sypkost či rozpustnost prášku a změkčují vodu. Plnidla zbytečně zatěžují životní prostředí, a proto je naprostá většina pracích prášků v obchodech od roku 2006 tzv. kompaktních (s nižším obsahem plnidel). Pro praní stačí jejich menší dávka. Při praní účinkují pouze tenzidy, které se dostávají mezi vlákna a uvolňují m špínu. Tenzidy jsou různé látky s různou rozložitelnos. Celková rozložitelnost tenzidů se nesleduje, kontroluje se pouze tzv. primární rozložitelnost, což je rozklad do bodu než látka přestane pěnit. Informace o rozložitelnos na obalu neříkají nic o šetrnos výrobku k životnímu prostředí. O šetrnos k prostředí vypovídá celková rozložitelnost a prací účinnost. Tyto parametry byly u pracích prášků otestovány v r a výsledky testu najdete na adrese h p:// Neexistuje žádný prací prostředek, který by byl příznivý pro životní prostředí, ať už obsahuje minimum fosforu a dalších plnidel, má maximální prací účinnost a je zcela rozložitelný. Každé použi i nejšetrnějšího prášku zatěžuje prostředí a ovlivňuje koloběh látek v přírodě. Proto, když už prací prášek používáte, dodržujte dávkování doporučené výrobcem. Zbytečnou zátěží jsou také aviváže a bělící prostředky, toto ošetření může vykonat sušení na sluníčku. Nejšetrnější prací prášky, které splňují podmínky pro udělení cer fikované značky, jsou na svém obalu touto ekoznačkou označeny (viz 4. kapitola). K pracím práškům existuje řada alterna vních přírodních pracích prostředků. Dostatečnou prací účinnost mají mýdlové prací prostředky (tedy mýdla ze živočišných tuků a rostlinných olejů, která jsou zásaditá - na rozdíl od mýdel vyrobených chemicky, která mají hodnotu ph neutrální) a další přírodní látky (ocet, citrónová šťáva), které se v přírodě rychle a úplně rozkládají. Můžete vyzkoušet některé z následujících postupů namísto použi chemického odstraňovače skvrn. U odstraňovaní skvrn je důležité vědět, o jaký typ skvrny se jedná (mastné, živočišné nebo ovocné skvrny). Velmi univerzální čis cí prostředek je žlučové mýdlo odstraňuje skvrny od krve, mastnotu i dehet, mléko, čaj, čokoládu, kávu, mrkev, trávu, rajčatový protlak i další ovocné skvrny. Žlučové mýdlo se prodává v pevné podobě nebo tekuté. Skvrnu silně navlhčete, potřete ji vlhkým žlučovým mýdlem a příslušný oděv vyperte v pračce se sníženým množstvím pracího prostředku. 26

27 U citlivých materiálů, jako je hedvábí nebo vlna, použijte raději tekuté žlučové mýdlo. Rez či razítková barva se dá odstranit citrónovou šťávou, make-up a rtěnky pleťovou vodou nebo alkoholem. Rostlinné skvrny je dobré před vypráním pokapat octem, červené víno posypat solí. Další alterna vou k tenzidům jsou saponiny, které jsou obsaženy např. v aktuálně moderních mýdlových ořeších. Kromě nízké prací účinnos je také na zváženou, jak šetrný je jejich dovoz přes půl zeměkoule. Výpočty našich úspor jsou v tomto případě těžko vyčíslitelné. Spočítat je možné pouze úsporu vody a energie podle volby pracího cyklu (viz výše), nebo úsporu pracího prostředku podle dávkování. Nádobí Prostředky na my nádobí jsou na tom podobně jako prací prášky: účinnou látkou jsou tenzidy. Dnešní prostředky na ruční my nádobí neobsahují fosfor, který je problema cký pro životní prostředí a jsou dobře biologicky rozložitelné. Rozdíl mezi nimi je jednak v mycí účinnos a ceně (viz h p://ekolist.cz/ / zprava.shtml?x= ), jednak také v ohleduplnos při výrobě nebo v působení na všechny složky prostředí. Ty nejšetrnější jsou označené ekoznačkou (viz 4. kapitola). Ruční my nádobí navíc potřebuje jenom malé množství chemických látek, protože hlavní mycí sila je mechanická práce našich rukou. Prostředky pro myčky nádobí na tom tak dobře nejsou. Při my se uplatní méně mechanické síly, zato vyšší teplota a více chemických látek. Regenerační sůl se používá na údržbu čidla na dávkování změkčovače vody a její vliv na znečištění vody je poměrně malý. Podobně prostředek pro oplachování nemá významný vliv na životní prostředí, ale jeho používání je zbytečné. Mycí prostředek obsahuje tenzidy, enzymy a změkčovací, bělící a pomocné látky. Jestliže požadujeme vyšší mycí účinnost, než má samotná voda, tak se bez tenzidů se neobejdeme. Enzymy pomáhají rozkládat některé nečistoty, je tedy možné mýt vodou o nižší teplotě a šetřit tak energii. Bělící látky nejsou pro umy nutné a prostředky se v jejich obsahu liší - většinou jde o tzv. ak vní kyslík (peroxosoli). V některých přípravcích může tuto funkci plnit problema cký chlór, který se může podílet na vzniku jedovatých látek. Také změkčovače vody jako složka mycího prostředku jsou nadbytečné, vodu by měl správně změkčovat iontoměnič při vstupu do myčky. Změkčovače jsou obvykle fosfáty, tedy hnojivo, způsobující v povrchových vodách vodní květ. Problémy, které se již u pracích prášků podařilo odstranit, u prášků či tablet do myček zůstávají. Různé prostředky do myček nádobí mají různé složení látek. Ty, které neobsahují látky zatěžující životní prostředí (chlór, fosfáty a další) jsou na našem trhu poměrně vzácné a jsou označené ekoznačkou (více ve 4. kapitole). VODA 27

28 Nicméně nádobí bez zaschlé špíny jde docela dobře umýt i bez mycího prostředku což vyzkoušel nevědomky každý, kdo zapomněl prášek před spuštěním použít. Můžeme tak výrazně ušetřit nejen přírodu, ale i naše finance (3 7,- Kč za mycí cyklus) Úklid VODA Přirozeně chceme mít doma všichni čisto, a proto uklízíme a používáme čis cí prostředky. V dnešní době je při úklidu domácnos používáno čím dál více chemických prostředků a čím dál méně mechanické síly, času či teploty. Výrobci prostředků na my toalet se předhánějí, který z nich lépe hubí bakterie a další choroboplodné zárodky. Tyto dezinfekční, baktericidní, biocidní, chlorové či an bakteriální prostředky zabíjí také bakterie, které jsou pro lidi užitečné (např. pro imunitní systém), nebo které napomáhají rozkladu splašků v čis rnách odpadních vod. Většina prostředků nám současně nabízí svěží vůni. Součás těchto prostředků jsou dráždivé chemické látky, špatně rozložitelné v přírodě, které mohou působit nega vně na alergiky a astma ky. Alterna vou jsou prostředky s ekoznačkou (viz kapitola č. 4) nebo přírodní mýdla a přírodní čis cí materiály. Ocet působí mírně desinfekčně a lze ho použít jako náhradu za chemické prostředky k čištění prak cky všech povrchů. Soda a jemně mletý vápenec jsou základními složkami písků na nádobí. Velmi šetrné je také použi utěrek z mikrovlákna. Tyto utěrky to ž mají schopnost odstraňovat nečistoty samy o sobě, bez použi čis cích prostředků. Důležité je pracovat s dobře vyždímanou utěrkou, mokrá ztrácí svoji účinnost. Při použi těchto utěrek už nepoužíváme žádnou chemii, žádné saponáty, ani přírodní. Když s nimi pracujeme, je nicméně potřeba pracovat v ochranných rukavicích, neboť vzhledem ke svým čis cím schopnostem odírají ruce. Utěrky existují v mnoha variacích, nejjemnější na okna či monitory, nejhrubší na podlahu, op mální složení má 70 % polyester (PES) a 30 % polyamid (PAD). Ušetřit se dá také správným dávkováním. Používejte pomůcky k dávkování, nedávkujte jen tak od oka. Ve většině případů stačí maximálně dvě tře ny dávky doporučené výrobcem pro dobrý výsledek. Dávkování může ušetřit až polovinu spotřeby. 28

29 Osobní hygiena Chemické čis cí prostředky, které nečis naše tělo, obsahují většinou jedovaté látky v různých koncentracích (musí přeci zahubit tu špínu ). Opro tomu prostředky k naší osobní hygieně žádné jedovaté či agresivní látky obsahovat nemohou, protože by to velmi rychle pocí la naše pokožka. Jejich obsah není tak nebezpečný pro přírodu, i když řada látek, které nám neškodí, přírodu zatěžují. Většina kosme ky je vyráběna v chemickém průmyslu, jehož produkty jsou většinou špatně biologicky rozložitelné. Navíc způsob výroby nebývá šetrný, včetně testování na zvířatech. Termíny bio či přírodní v kosme ckém průmyslu nejsou za m zákonem nijak omezeny, na rozdíl od takového označení potravin (na to máme zákon ČR i normu EU). Jsou-li kosme ka, šampony a mýdla označeny jako přírodní, většinou to znamená, že do běžného chemického prostředku výrobce přidá pouze minimum výtažků z bylin. Pokud si chcete koupit kosme ku šetrnou k přírodě, zvířatům nebo životnímu prostředí, musíte se vyznat v symbolech, reprezentujících nějakou cer fikaci. O ekoznačení hovoří kapitola č. 4. VODA Značky, které můžeme vidět na některých čis cích prostředcích, a které bychom rozhodně na naši pokožku nepoužili: látka je dráždivá látka je jedovatá látka je hořlavá látka je korozivní, leptá látka je nebezpečná pro životní prostředí 29

30 3. Odpady ODPADY? Nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne. Když už odpad vznikne, je ideální ho opětovně použít (ke stejnému účelu) nebo alespoň využít jeho surovinu (materiál k jinému použi ). Odpad, který ani po úpravách nelze materiálově využít, je možné spálit a získat tak jeho energii pro zásobování teplem a výrobu elektřiny. Zbytek odpadu, se kterým už nelze dělat nic jiného, patří na skládku. Odpady z našich domácnos se nazývají komunální odpad. Více než 30 procent komunálního odpadu tvoří obaly. Slouží přitom často jen velmi krátkou dobu. Cílem každé šetrné domácnos by měla být co nejmenší produkce odpadů. Přemýšlejme proto, zda věc, kterou kupujeme, skutečně potřebujeme, chceme a s hneme spotřebovat. Rozbité věci zkuste před vyhozením opravit. Nepoužívejte jednorázové zboží, včetně igelitových tašek či balené vody. Dávejte přednost velkým balením (která jsou obvykle také levnější), domácím či místním výrobkům, obalům z recyklovaného materiálu a obalům, které lze, když už ne použít znovu, alespoň vytřídit. Vyhýbejte se obalům z hliníku, jejichž výroba je energe cky nejnáročnější a obalům z kombinovaných materiálů, které jsou náročné na další zpracování. A samozřejmě, třídit odpad MÁ smysl a třídění patří mezi nejzákladnější ekologické chování. Jednak ušetří prvotní surovinu (1 tuny sběrového papíru ušetří asi 17 stromů), jednak náklady na výrobu (uspoří se až 50 % energie a 40 % vody na výrobě papíru). Sníží se také znečištění vzduchu (o 75 %) a vody (o 35 %) při výrobě a likvidaci (papírového) odpadu. Přestože o třídění naprostá většina obyvatel ví, vytřídíme v ČR něco málo přes 20 % odpadů (rok 2008), opro 50 % a více u západních sousedů. Třídění Sklo, plasty, papír, často také nápojový karton a bioodpad se dá dnes běžně třídit. Hliník můžeme odevzdávat v ekocentrech nebo přes různé soutěže. Železo a jiné kovy, stavební sutě, velkoobjemový a nebezpečný odpad je možné odevzdávat ve sběrně, oblečení v charitě (např. Červený kříž). Důležité je ale správné třídění. Velké množství příměsí zatěžuje dotřiďovaní linky, případně znehodnocuje vytříděnou surovinu zcela. 30