LIBETOVY EXPERIMENTY A SVOBODNÁ VŮLE. Martin Zielina, Jan Šmahaj

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "LIBETOVY EXPERIMENTY A SVOBODNÁ VŮLE. Martin Zielina, Jan Šmahaj"

Viktor Ševčík
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 LIBETOVY EXPERIMENTY A SVOBODNÁ VŮLE Martin Zielina, Jan Šmahaj

2 SVOBODNÁ VŮLE A DETERMINISMUS INKOMPATIBILISMUS Svobodná vůle Interní místo kontroly Humanitní psychologie Existencialisté KOMPATIBILISMUS J. Rotter (1966) Determinismus Externí místo kontroly Mozková obrna Huntingtonova choroba Parkinsnova choroba Obsedantně komulzivní porucha

3 MÁME SVOBODNOU VŮLI? (Huntingtonova choroba) Co když jsou všechny lidské projevy řízeny nezávisle na naší svobodné vůli?

4 LIBETOVY EXPERIMENTY Tři odlišné typy informací: 1) Kdy pokusná osoba pohnula prsty nebo zápěstím (EMG) 2) Kdy byla přesvědčena, že k onomu pohnutí došlo (Wundtovy hodiny) 3) Jaká je její mozková aktivita v průběhu těchto experimentů (EEG).

5 LIBETOVY EXPERIMENTY 107 ms Mašinky: EEG, EMG, PDP-12, Osciloskop 1 oběh = 2,56 s

6 SAMOTNÝ PRŮBĚH EXPERIMENTU pohodlné křeslo a zahajovací tón; trénink; při mrknutí přerušení experimentu; zorný úhel mezi středem obrazovky osciloskopu a jejím okrajem max 1,8. Osciloskop Poč í t a č ( P D P )

7 SAMOTNÝ PRŮBĚH EXPERIMENTU 5 pravorukých studentů VŠ (1 muž; 4 ženy) absolvovali 6-8 půldenních sezení 1x za týden; Tři různé experimentální série (W, M a S); Dva režimy zpětného vybavování (A, O); U každé série napřed alespoň 10 tréninkových a poté 40 experimentálních pokusů + vždy pouze jeden způsob vybavování na sérii; Výsledky u jednotlivých sérií se zpracovávaly na základě obou způsobu zpětného vybavování (tzn. minimálně dvě nezávislé série);

8 EXPERIMENTÁLNÍ SÉRIE W série (awareness of wanting to perform a given self-initiated movement) - pokusná osoba byla požádána, aby zaznamenala a později uvedla čas, kdy si uvědomila puzení či chtění ohnout buď všemi prsty pravé ruky, anebo pravým zápěstím (výběr podporuje spontaneitu); M série (actually moved), byl zjišťován čas, kdy pokusná osoba na základě svého vlastního rozhodnutí učinila jeden z výše uvedených pohybů; S série (awarness of the sensation), uvědomování si stimulace elektrodou umístěné na hřbetu ruky (docházelo k ní v nepravidelných intervalech, které nebyly známé pokusné osobě).

9 REŽIMY VYBAVOVÁNÍ Absolutní režim (A) - pokusná osoba byla požádána, aby se podívala na ciferník hodin a zpětně uvedla polohu rotujícího bodu v sekundách (každá sekunda ve skutečnosti odpovídala 2560/60 nebo okolo 42,7 ms), kdy došlo k činnosti dle typu série. Režim dle pořadí (O) - pokusné osoby uváděly co bylo dřív, když se zastavil rotující bod na improvizovaných zrychlených hodinách (tj. 3 možnosti): 1) bod na hodinách se zastavil před činností (dle typu série) - napřed bod (Spot-first). 2) bod se zastavil přesně v okamžiku činnosti - společně (Together, T). 3) k činnosti došlo před pozicí zastaveného bodu, např. u W série napřed W (W-first).

10 PŘÍKLAD W SÉRIE Absolutní režim (A) Režim dle pořadí (O)

11 ZÁVĚR LIBETOVÝCH EXPERIMENTŮ veto -100

12 KOMENTÁŘE LIBETOVÝCH EXPERIMENTŮ PŘÍZNIVCI D. Wegner uvědomování je jako používání kompasu; A. F. Shariff, J. Peterson uvědomování si přítomnosti je ve skutečnosti budoucnost (profesionální klavíristi); C. S. Soon et kol. zpoždění při uvědomění si intence pohnout se se potvrzuje i pomocí fmri (60 % úspěšnost při odhadu 10 s před pohybem). ODPŮRCI D. Dennett odmítá celý experiment (nelze určit co bylo dřív a co později u ms); B. Baars dvě časové škály vědomí (100 ms vs. 10 s); I. Keller a H. Heckhausen EP jsou i před nevědomými aktivitami; S. Pockett reinterpretace původních experimentů (místo 500 ms je to pouze 80 ms); S. A. Klein pochybná metodologie;

13 C. S. SOON ET KOL. Na dolním zobrazení mozku až 10 s před uvědoměním si pohybu (tj. prefrontální kortex, resp. Broadmannova oblast 10 a posterior cingularis, resp. Broadmannova oblast 23 a 31). Na horním zobrazení po jeho uvědomění (doplňková motorická oblast, resp. Broadmannova oblast 6). Červená svislá čára v grafu označuje průměrnou dobu, ve které došlo u pokusných osob k uvědomění si pohybu.

14 FIRST FREE, THEN WILL

15 Největším darem, který lidstvo obdrželo, je svobodná volba. Je pravda, že jsme omezeni v používání svobodné volby, ale ta troška svobodné volby, kterou máme je natolik velkým darem, až je její možná hodnota tak veliká, že pro ni samotnou stoji život za žití. Isaac Bashevis Singer (1968) DĚKUJEME ZA POZORNOST Martin Zielina, Jan Šmahaj (z.mart@seznam.cz), (jan.smahaj@upol.cz)

Podobné dokumenty

cesko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy o doktorandech

Eva Maierová Roman Procházka Martin Dolejš Ondrej Skopal (Eds.) Katedra psychologie Filozofická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci ISBN 978-80-244-4224-2 cesko-slovenská psychologická konference (nejen)