BLAHOPŘEJEME NAŠIM OSLAVENCŮM V březnu a v dubnu slaví: svátek Tomášek Polášek

Transkript

1 tak tu máme březen. Lidová moudrost praví, že bychom měli vlézt za kamna - a pro jistotu tam zůstat ještě v dubnu. Je pravda, že kamna ještě budou určitě potřeba, ale na druhou stranu doufám, že se jarní sluníčko ukáže v plné síle a pěkně nás zahřeje. Vždyť zimy jsme si letos užili docela dost CO BYLO V LEDNU A V ÚNORU Leden jsme věnovali pohádce Otesánek. Seznámili jsme se s hlavními znaky zimy, se sporty a takové sáňkování či pekáčování jsme si přímo vyzkoušeli na kopci u školky a nakonec jsme se věnovali zdravému životnímu stylu. Vyprávěli jsme si o zdravém a méně zdravém jídle, o tom, jak je důležitá hygiena a jak třeba takový špatně vyčištěný zoubek může pěkně bolet. Plynule jsme tímto tématem přešli k únorové pohádce O neposlušných kůzlátkách hlavními tématy bylo lidské tělo, zdraví a jeho ochrana a také řemesla. Zjistili jsme, jak funguje naše tělo, jak se vše, co na těle i uvnitř máme, jmenuje a k čemu nám to slouží. Dozvěděli jsme se co dělat, když

2 nás osloví někdo cizí a proč nikomu cizímu nemáme otvírat dveře. Povídali jsme si o tom, co dělají v práci taťka s mamkou (a zjistili, že mnoho dětí to neví, což nás překvapilo mysleli jsme, že si o tom s dětmi doma povídáte), co chtějí dělat děti, až vyrostou a taky už víme, kdo nám může v případě nebezpečí pomoci a na koho se můžeme obrátit. V lednu proběhly zápisy do základních škol letos jsme poslali k zápisu 11 dětí, ještě uvidíme, kolik rodičů těchto dětí se rozhodne pro odklad školní docházky (čas máte do ). V únoru za námi do školky přijelo divadlo s pohádkou O zlaté rybce. CO BUDE V BŘEZNU A V DUBNU Pohádkou na měsíc březen je Šípková Růženka. Společně s Růženkou se rozloučíme se zimou, přivítáme jaro a budeme se chystat na Velikonoce. V dubnu se společně s Jeníčkem a Mařenkou vypravíme do perníkové chaloupky. Budeme si povídat o domácích i volně žijících zvířatech a vydáme se do lesa za ježibabou. Ve středu 13. března nás navštíví divadlo s loutkovou pohádkou O statečném vojáčkovi a malé tanečnici. Karneval, který byl původně plánován na 4. března, se uskuteční v pondělí 18. března. Na děti, které již od rána můžete vodit do školky v maskách, čekají soutěže i tanec s opravdovou hudbou. Velikonoční dílnu plánujeme na středu od 15, 30. Omlouváme se za středu (víme, že jsou úřední hodiny a pro mnohé maminky, které pracují na úřadech, je problém se uvolnit), ale bohužel paní učitelky mají naplánovány na jiné dny soukromé věci. 3. a 4. dubna vystoupí vybrané děti na festivalu mateřských škol Mateřinka v divadle Novém Bydžově. Této akci je věnována další, samostatná kapitola. V pondělí 15. dubna přijede do školky divadlo tentokrát s pohádkou Špinavý hastrmánek. Začátkem dubna bude opět sběr papíru, o termínu budete včas informováni. MATEŘINKA Mateřinka je přehlídka pro veřejnost, na které vystupují děti z mateřských škol. Děti si připravují různá vystoupení - hudební, dramatická, pohybová Všechna bývají moc pěkná a roztomilá, protože děti nejsou herci a tak mnohdy něčím veselým překvapí.

3 Letos se z naší školky zúčastní 14 dětí s vystoupením Námořníci. Vybírali jsme děti, o kterých víme, že zátěž spojenou s tímto vystoupením a vůbec s celou organizací obou dnů bez problému zvládnou. A hlavně musejí být do nácviku zapálené a samy chtít vystupovat. Představení jsou celkem čtyři první den generálka a odpolední vystoupení pro rodiče, druhý den dopoledne vystoupení pro školky a školy a odpoledne opět pro rodiče. Každý den pojedeme do Bydžova linkou v 9 hodin, po vystoupení máme zajištěný azyl v MŠ Sluníčko, kde budeme i obědvat. Odpoledne přejdeme do divadla, kde si svoje děti vždy po vystoupení vyzvednete (čas upřesníme). Pro děti je akce velmi náročná neznámé prostředí, různé přechody, stres, čekání na vystoupení, kdy musí být absolutně v klidu není to jednoduché ani pro doprovázející učitelky. Rodiče, kteří chtějí vystoupení vidět, si musejí prostřednictvím nás v MŠ zajistit vstupenky (vloni 50,- Kč). O prodeji vstupenek budete včas informováni. BLAHOPŘEJEME NAŠIM OSLAVENCŮM V březnu a v dubnu slaví: svátek Tomášek Polášek narozeniny Lukášek Mandryk 7 let Terezka Fléglová 5 let Markétka Jeníková 5 let Ondra Musil 7 let Domča Dvořák 4 roky Nelinka Pavlíčková 3 roky Adélka Lumpová 4 roky PLAVÁNÍ Jak jsme již informovali v minulém čísle, od dubna začínáme jezdit opět na plavání. Kurzy budou probíhat vždy ve středu, pouze úvodní kurz začne mimořádně v pátek, a to 5. dubna (3. dubna vystupujeme na Mateřince). Plavání máme od 11, 20 do 12, 05, takže návrat do školky se protáhne budeme přijíždět kolem 12, 45. Dojde tedy k posunutí oběda, pokud budete vyzvedávat děti po obědě, počítejte se zdržením.

4 ŠKOLA V PŘÍRODĚ Někteří z vás již své děti přihlásili, jiní ještě váhají. Prosíme o upřesnění do 25. března, abychom mohli nahlásit předběžný počet dětí a vybrat zálohu. Peníze můžete nosit už teď jde o 700,- Kč. Pokud by chtěl někdo zaplatit rovnou celou částku (1 700,-), může. A naopak má-li někdo problém s placením, je možno se individuálně domluvit např. na nějakém splátkovém kalendáři. NA ZÁVĚR Protože se rychle blíží Velikonoce, přinášíme pár informací z moudrých knih o těchto svátcích. (velikonoční koledy najdete na nástěnce v šatně) Velikonoce jsou tradiční oslavou jara, nazývají se také Svátky jara. V minulosti bývaly tyto svátky významnější než Vánoce, v některých zemích je tomu tak dodnes. Jsou to nejvýznamnější svátky křesťanské církve, spojené s památkou umučení a vzkříšení Krista, je to vzpomínka na jeho zmrtvýchvstání. Již v době předkřesťanské měly Velikonoce silnou tradici. Prapůvodně souvisel tento svátek se svátkem nomádských pastýřů a byl spojen s obětováním mladých zvířat, především beránka. Měl zřejmě návaznost na židovský sedmidenní svátek Pesach, kterým si Židé připomínali vysvobození z egyptského zajetí. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, slaví se vždy po jarní rovnodennosti, první neděli po jarním úplňku. Ta vychází na období mezi 22. březnem až 25. dubnem. Čtyřicet dní před Velikonocemi je doba předvelikonočního půstu. Tento Velký půst začíná Popeleční středou a trvá do Božího hodu velikonočního, tedy do Velikonoční neděle. V tomto čase vládlo omezování v jídle, ale také ve společenském životě. Byly zakázané svatby, zpěvy a zábavy. Celé období bylo provázeno různými magickými praktikami, jejichž smyslem bylo znovuvzkříšení přírody po zimě. Šest týdnů před Velikonocemi jsou takzvané postní neděle, z nichž každá má své jméno i zvyky, které se v danou neděli dodržovaly. Neděle jsou pojmenovány takto: První neděle postní Černá Druhá neděle postní Pražná Třetí neděle postní Kýchavá Čtvrtá neděle postní Družebná Pátá neděle postní Smrtná Šestá neděle postní Květná Poslední týden před Velikonocemi se nazývá pašijový. Každý den má svůj název i činnosti, které se mají dělat. Modré pondělí, Žluté úterý v tyto dny se ve všech chalupách gruntovalo

5 Škaredá středa tento den se nikdo nesměl na nikoho mračit, aby se nemračil celý rok Zelený čtvrtek název podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení zvykem bylo připravit zelené jídlo ze zeleniny nebo bylin, aby byl člověk celý rok zdráv v tento den zmlknou zvony říká se, že zvony odletěly do Říma, zvonění je nahrazováno řehtačkami, klapačkami, hrkačkami a tyto zvuky odhánějí z domů všechno zlé hospodyně vstávaly časně ráno, zametly dům před východem slunce a smetí odnesly za vesnici, aby se v domě nedržely blechy proti nemocem se lidé ráno omyli rosou, kdo posnídal před východem slunce chléb s medem, byl ochráněn před hadím uštknutím a bodnutím vosou odpoledne bylo zakázáno pracovat, po západu slunce vykropil hospodář dům a okolí domu svěcenou vodou (ochrana před čarodějnicemi) typickým obyčejem bylo honění Jidáše tuto úlohu zastával zrzavý chlapec kdo zacinkal kovovými penězi v kapse, toho se celý rok držely peníze Velký pátek den ukřižování Krista, den smutku, nekonaly se ani mše, důležité je odhalení a uctění kříže, strojení Božího hrobu události posledních dní Kristova života se připomínaly při tzv. Pašijových hrách, předly se pašijové nitě košile z těchto nití byly ochranou před uhranutím, bleskem v některých krajích se i v tento den lidé ráno omývali v potoce, aby se chránili před nemocemi (někde koupali i dobytek) nesmělo se nic půjčovat z cizích domácností a nesmělo se prát prádlo (namáčelo by se do Kristovy krve a ne do vody) v tento den se otvírala země, aby vydala své poklady místo se poznalo podle modravého světýlka nebo kvetoucího kapradí bylo zakázáno hýbat se zemí (orat, kopat, sázet ) Bílá sobota světil se oheň před kostelem, doma se uhasila všechna ohniště, ohořelá polínka se v podobě kříže dávala kolem pole, aby dobře rodilo k obřadům patřilo Vzkříšení z Božího hrobu se vyzvedla monstrance s nejsvětější svátostí a

6 Kristova socha nebo obraz, sváteční průvod je nesl vesnicí opět se rozezněly zvony, které se vrátily z Říma Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) den zmrtvýchvstání Krista vrcholí velikonoční svátky a končí půst v kostele se světily pokrmy, plachta, ve které se jídlo přineslo, sloužila později k setí obilí při nedělním obědě rozdělil hospodář vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny kdo by v tomto roce zabloudil, měl si vzpomenout na to, s kým jedl vajíčko a našel by cestu domů zakázané byly v tento den některé práce (zametání, stlaní, vynášení hnoje, mytí nádobí ) Velikonoční pondělí významné z hlediska zvyků tradiční záležitostí je velikonoční pomlázka - symbol zdraví, síly a svěžesti, šlehány jsou dívky a ženy, aby byly zdravé, veselé a pilné odměnou za pomlázku jsou malovaná vajíčka