O Z N Á M E N Í. Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov

Transkript

1 Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. O Z N Á M E N Í Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov (Oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozděj. předpisů)

2 Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. O Z N Á M E N Í Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov (Oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Zpracovatel oznámení: Prof. Ing. Vladimír LAPČÍK, CSc. K Odře 67/ Ostrava-Výškovice tel./fax: vladimir.lapcik@vsb.cz Osvědčení odborné způsobilosti č.j /4676/OEP/92 ze dne ve smyslu zákona č. 244/92 Sb., poté autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, prodloužená dne na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j /ENV/06, které nabylo právní moci dne ) a následně prodloužená na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 2082/ENV/11, které nabylo právní moci dne viz část F, příloha č. II-6 a II-7). Soudní znalec v oboru Čistota ovzduší. Jmenován rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě (č.j. Spr 3396/94 ze dne ). Osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků ve smyslu 15 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb. a následně ve smyslu 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (ze dne , č.j. 2833/740/02/MS, následně ze dne , č.j. 4433/740/04/MS a následně ze dne , č.j. 4128/780/10/LH/84871/ENV/10). Duben

3 OBSAH Část A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 7 A. 1. Obchodní firma 7 A. 2. IČ 7 A. 3. Sídlo (bydliště) 7 A. 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 7 Část B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 8 B. I. Základní údaje 8 B. I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 8 B. I. 2. Kapacita (rozsah) záměru 8 B. I. 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 8 B. I. 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) 9 B. I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 9 B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 10 B. I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 19 B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 19 B. I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat 19 B. II. Údaje o vstupech 20 B. II. 1. Zábor půdy 20 B. II. 2. Odběr a spotřeba vody 21 B. II. 3. Surovinové a energetické zdroje 21 B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 23 B. III. Údaje o výstupech 24 B. III. 1. Množství a druh emisí do ovzduší 24 B. III. 2. Množství odpadních vod a jejich znečištění 30 B. III. 3. Kategorizace a množství odpadů 31 B. III. 4. Hluk 35 B. III. 5. Vibrace 37 B. III. 6. Elektromagnetické a jiné záření 37 B. III. 7. Zápach 37 B. III. 8. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií 37 Část C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 39 C. 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 39 C Chráněná území, významné krajinné prvky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti 39 C Ochranná pásma 44 C Fauna a flóra 44 C Územní systém ekologické stability 45 C Krajina, krajinný ráz 47 C Charakter osídlení území 48 C Území historického, kulturního nebo archeologického významu 48 C Dosavadní využívání území 49 C. 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 51 C Ovzduší, klima 51 C Voda 53 C Půda, geofaktory životního prostředí, surovinové zdroje 55 C Osídlení území 56 3

4 Část D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 57 D. 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 57 D Vlivy na ovzduší a klima 57 D Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky 68 D Vlivy na povrchové a podzemní vody 74 D Vlivy na půdu a horninové prostředí 76 D Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy 76 D Vlivy na krajinu 77 D. 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci (vlivy na veřejné zdraví) 78 D. 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice 81 D. 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 81 D. 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů 84 Část E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 89 Část F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 90 (viz samostatný svazek) Mapové, obrazové a grafické přílohy (I): č. I-1 Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy č. I-2 Umístění hodnocené lokality (pozemek parc. č. 1451/154) v mapových podkladech č. I-3 Situace umístění zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek par. č. 1451/154) č. I-4 Situace detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě č. I-5 Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - půdorys č. I-6 Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - bokorys č. I-7 Kapalné palivo SIMUL TPO 1 - certifikát č. I-8 Pevné palivo SIMUL TUD 1 - certifikát č. I-9 Kogenerační jednotka Cento 2 x T firmy TEDOM (v kontejneru) č. I-10 Linka s dvoustupňovým drtičem firmy Terier Textové a ostatní přílohy (II): č. II-1 Rozptylová studie č. II-2 Hluková studie č. II-3 Biologické hodnocení záměru č. II-4 Posouzení vlivů na veřejné zdraví č. II-5 Studie ve smyslu 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vliv na prvky systému NATURA 2000) č. II-6 Kopie osvědčení o odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí č. II-7 Kopie rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku Fotodokumentace: Foto č. 1-6: Současný stav posuzované lokality (snímky z a ) Část G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 91 Část H. PŘÍLOHA 98 Vyjádření příslušného stavebního úřadu (město Hodonín) k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje). 4

5 Část I. ZÁVĚR 104 Údaje o zpracovateli oznámení 105 Seznam obrázků Seznam obrázků, tabulek, grafů a fotografií zařazených v textu Obr. B.1 Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy Obr. B.2 Situace detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek parc. č. 1451/154) Obr. B.3 Pohled na topný modul PTR jednotky Obr. B.4 Pohled na chladicí modul PTR jednotky Obr. B.5 Schéma procesu se zařízením PTR a kogenerační jednotkou (HEDVIGA BIOENERGY, a.s.) Obr. B.6 Kogenerační jednotka Cento 2 x T firmy TEDOM (v kontejneru) Obr. B.7 Plynový spalovací motor kogenerační jednotky Cento firmy TEDOM a.s. Obr. B.8 Pravděpodobné rozložení hladin hluku v hale drticí linky Obr. C.1 Pohled na stavební suť, dosud uloženou na pozemku p.č. 1451/154 Obr. C.2 Evropsky významné lokality Hodonínská doubrava a Očov a ptačí oblast Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví Obr. C.3 Poloha prvků ÚSES a posuzované lokality Obr. C.4 Poloha starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst Obr. C.5 Výřez z mapy klimatických regionů (Quitt, 1971) Obr. C.6 Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Hodonín Obr. D.1 Umístění záměru (označeno žlutě) ve výpočtové síti 1089 bodů (33 x 33 bodů) Obr. D.2 Grafické vykreslení imisní zátěže benzo(a)pyrenu v okolí hodnocené lokality Obr. D.3 Umístění stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín Pánov (ozn. oranžově) a hodnocená konkrétní obytná zástavba - Pánov 3546, Pánov 2924, Pánov 2925, Pánov 2926, Pánov 3184 a Pánov 3166 (označena zeleně) Obr. D.4 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby, denní doba Obr. D.5 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, denní doba Obr. D.6 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, noční doba Seznam tabulek Tab. B.1 Potřeba pitné vody Tab. B.2 Dopravní trasy - nárůst průjezdů vozidel v souvislosti s provozem areálu Tab. B.3 Emisní limity pro pístové spalovací motory Tab. B.4 Emisní limity pro spalovny odpadu Tab. B.5 Emisní faktory pro silniční dopravu Tab. B.6 Množství emisí na uvedené trase období provozu (320 prac. dnů/rok) Tab. B.7 Max. denní emise plošných zdrojů (16 h) a celk. emise za 40 dnů období výstavby Tab. B.8 Množství emisí z křiž. sil. I/55 na staveniště období výstavby (6 měs.) Tab. B.9 Celkové množství emisí za období výstavby (6 měsíců) Tab. B.10 Předpokládaná produkce splaškových odpadních vod Tab. B.11 Přehled odpadů vznikajících při výstavbě zařízení Tab. B.12 Přehled odpadů vznikajících při provozu technologie energetického využití odpadu Tab. B.13 Kvalita vzniklého pyrolýzního oleje Tab. B.14 Akustické výkony na obvodových konstrukcích haly drtící linky Tab. C.1 Koncentrace znečišťujících látek v hodnocené oblasti (r. 2011) Tab. C.2 Charakteristika makroklimatických poměrů v zájmovém území (T4) Tab. C.3 Celková průměrná větrná růžice lokality Hodonín Tab. C.4 M - denní průtoky Q MD v m 3.s -1 Tab. C.5 N - leté průtoky Q N (10/1999) v m 3.s -1 Tab. D.1 Imisní limity dle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tab. D.2 Nárůst max. denní a průměrné roční imisní koncentrace částic (PM 10 ) 5

6 v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.3 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace NO 2 v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.4 Nárůst max. osmihodinové imisní koncentrace CO v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.5 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzenu v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.6 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.7 Nárůst max. hodinové, max. denní a průměrné roční imisní koncentrace SO 2 v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.8 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace TOC v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.9 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HCl v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.10 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HF v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.11 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace PCDD/F v místech obytné zástavby Hodonín Pánov Tab. D.12 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby, denní doba Tab. D.13 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období provozu, denní i noční doba Tab. D.14 Ekvivalentní hladiny hluku - souběh záměrů, denní doba Tab. D.15 Ekvivalentní hladiny hluku ve stavbách - hluk pronikající zvenčí Tab. D.16 Očekávaná změna počtu osob obtěžovaných hlučností záměru TEVO Hodonín - Pánov 6

7 ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. OBCHODNÍ FIRMA A. 2. IČ LIGHT RAYS a.s A. 3. SÍDLO Stará Kysibelská č.p. 683/57A, Karlovy Vary tel.: A. 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Ing. Vladimír Mackrle Žarošice 219 tel.:

8 ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov Podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 93/2004 Sb., zákon č. 163/2006 Sb., zákon č. 186/2006 Sb., zákon č. 216/2007 Sb., zákon č. 436/2009 Sb., zákon č. 38/2012 a zákon č. 85/2012), náleží hodnocený záměr do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), do bodu 10.1 (Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně - chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů). Záměr tedy vyžaduje provedení zjišťovacího řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předpokládá se, že bude ročně zpracováno tun předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca tun (cca 10 %) drcených pneumatik - drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích. Pro účely tohoto oznámení lze uvedené zpracovávané odpady považovat za odpady kat. O. Je počítáno s provozem kogeneračních jednotek (KJ) v rozsahu hodin ročně (23 hodin denně, 320 dní v roce). Zařízení vyrobí ročně m 3 plynu o průměrné výhřevnosti 48 MJ/m 3, což umožní vyrobit ročně MWh elektrické energie. Rovněž se počítá s využitím GJ ročně pro vytápění blízkého areálu a zástavby k bydlení (mimo vytápění haly se zařízením PTR 1000). Celkový zábor půdy by měl činit cca m 2. B.I.3. Umístění záměru Kraj: Jihomoravský (se sídlem v Brně) Obec: město Hodonín Katastrální území: Hodonín (640417) Umístění záměru je dobře patrné z obr. B.1 a z příslušných příloh oznámení (viz část F, příloha č. I-1 a č. I-2 a fotodokumentace - foto č. 1 až 6). 8

9 Posuzovaná lokalita Obr. B.1 Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Záměrem je energetické a materiálové využívání předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu) a pryže metodou termolytického rozkladu v uzavřeném zařízení, pro účely tohoto oznámení považovaných za odpady kat. O, v současné době velmi obtížně využitelných a obvykle odvážených na skládku. Odpady budou podrobeny tepelnému rozkladu v uzavřené technologii, jejímž výstupem bude pevný zbytek (vedlejší produkt čistý uhlík a kovy) a plynná a kapalná složka. Kumulace vlivů záměru s ostatními již provozovanými nebo plánovanými aktivitami v předmětné lokalitě by mohla nastat v oblasti hlukové a imisní zátěže v kontextu s plánovaným provozem schváleného sousedního komplexu firmy MEGAWASTE, příp. nedaleké bioplynové stanice. Nicméně uvedené kumulace by neměly být významné. Kumulace s dalšími obdobnými záměry se nepředpokládá. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Česká republika patřila s 3,2 tuny odpadu na obyvatele a cca 300 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele v roce 2010 v evropském srovnání k zemím s relativně nízkou produkcí odpadu a lze očekávat, že tato produkce bude postupně narůstat. Podle zákona o odpadech se odpad dělí na nebezpečný a ostatní, přičemž nebezpečného odpadu je cca 15 % celkového objemu. Většina ostatního odpadu jsou stavební sutě 9

10 a podobné relativně málo rizikové materiály, proto se z nich více jak 74,5 % znovu využívá (údaj 2010). Problémem jsou komunální odpady, jejichž energetická hodnota se vzhledem ke změně jejich skladby zvyšuje. Přesto je více než 60 % těchto odpadů odstraňováno skládkováním, materiálové a energetické využití není dostatečné. Významnou součástí odpadů je bioodpad, o jehož separaci a využití se stále vedou diskuse. Cílem je vývoj a následně využívání zařízení pro termickou konverzi odpadů s produkcí energie, na jehož výstupu je minimum nebezpečných odpadů. Takovým zařízením je pyrolýzní jednotka PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s. na výrobu plynu pro pohon kogeneračních jednotek. Pyrolýzní jednotka bude v daném případě zpracovávat předtříděný komunální odpad, který bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu. Část zpracovávaného odpadu (cca 10 %) budou drcené pneumatiky (drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích). Důvodem pro výběr lokality záměru je zejména dostupnost dopravní sítě, blízkost zdrojů vstupních odpadů a dostatečná vzdálenost od obytné zástavby. Vzhledem k tomu, že investor má předběžnou dohodu s vlastníkem pozemku parcelního čísla 1451/154, bylo hodnocení zaměřeno na uvedenou parcelu. Stavba není navržena v lesním porostu, takže kácení lesního porostu ani trvalé odnětí lesní půdy není potřebné, nedotýká se zvláště chráněných území ani registrovaných významných krajinných prvků a biotopů. Jiné technologické varianty rovněž nebyly zvažovány - záměr je předkládán v jedné technologické variantě, která prošla zkušebním provozem dodavatele technologie. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Technologické zařízení areálu sestává z manipulační plochy, drtičů odpadu spojených s lineárními síty v samostatné hale, dvou pyrolýzních jednotek PTR 1000 umístěných ve druhé hale, ze šestice plynojemů v kontejnerech a celkem z osmi kogeneračních jednotek umístěných rovněž v kontejnerech. Trafostanice je kiosková, z části zapuštěná do země (viz obr. B.2 a část F, příloha č. I-3 a č. I-4). Obr. B.2 Situace detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek parc. č. 1451/154) 10

11 Posuzovaný záměr má být umístěn na části pozemku parc. č. 1451/154 v katastrálním území Hodonín ( ). Zástavba sestává ze zpevněné plochy o rozměrech 75 m x 60 m (4 500 m 2 ), kde bude ukládána vstupní surovina, dále ze dvou hal o celkových rozměrech 35 m x 16 m (560 m 2 ), kde bude instalován jak drtič, tak dvě pyrolýzní jednotky PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s. na výrobu plynu pro pohon kogeneračních jednotek Cento T200 firmy TEDOM. Vyrobený plyn bude jímán (skladován) v šesti plynojemech umístěných na volném prostranství. Kogenerační jednotky (spojené s generátory) budou vždy po dvou (každá o výkonu 200 kw e ) umístěny ve velkém lodním kontejneru. Lodní kontejnery budou celkem čtyři a mají být rovněž umístěny na volném prostranství. Celkový elektrický výkon generátorů kogeneračních jednotek tedy bude kw (4 x 2 x 200 kw). Předpokládá se, že bude ročně zpracováno tun předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca tun (cca 10 %) drcených pneumatik - drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích. Zařízení vyrobí ročně m 3 plynu o průměrné výhřevnosti 48 MJ/m 3, což umožní vyrobit ročně MWh elektrické energie. Rovněž se počítá s využitím GJ ročně pro vytápění blízkého areálu a zástavby k bydlení. Pyrolýzní jednotka PTR firmy HEDVIGA GROUP a.s. Pyrolýzou je dle definice míněn termický rozklad organických materiálů za nepřístupu médií obsahujících kyslík. Podstatou pyrolýzy je ohřev materiálu nad mez termické stability přítomných organických sloučenin, což vede k jejich štěpení až na stálé nízkomolekulární produkty a tuhý zbytek. Z technologického hlediska lze pyrolýzní procesy dále rozdělit dle dosahované teploty na: 1. nízkoteplotní (< 500 C), 2. středněteplotní ( C), 3. vysokoteplotní (> 800 C). V závislosti na dosažené teplotě lze při pyrolytickém procesu pozorovat řadu dějů, které je možné pro jednoduchost rozdělit do tří teplotních intervalů. V oblasti teplot do 200 C dochází k sušení a tvorbě vodní páry fyzikálním odštěpením vody. Tyto procesy jsou silně endotermické. V rozmezí teplot 200 až 500 C následuje oblast t zv. suché destilace. Zde nastává ve značné míře odštěpení bočních řetězců z vysokomolekulárních organických látek a přeměna makromolekulárních struktur na plynné a kapalné organické produkty a pevný uhlík. Ve fázi tvorby plynu v oblasti teplot 500 až C jsou produkty vzniklé suchou destilací dále štěpeny a transformovány. Přitom jak z pevného uhlíku, tak i z kapalných organických látek vznikají stabilní plyny, jako je H 2, CO, CO 2 a CH 4, a dále propan, butan. Princip pomalého termického rozkladu (= PTR) vychází z principů pyrolýzy, ale je upraven. Kvalitativní technický a technologický posun u PTR technologie je oproti normálnímu pyrolýznímu procesu následující: - jedná se o nízkoteplotní rozklad s teplotou pod 480 C s vyšší účinností využití energie k topení bez komínové ztráty, - jedná se o pomalý proces (PTR = pomalý termický rozklad); tepelný rozklad má tedy dostatek času (hovoříme o desítkách minut) k naprostému oddělení frakcí a tím i k vyšší účinnosti tvorby plynových a kapalných produktů. Výnos těchto produktů ze srovnatelných surovin je o 5 8 % vyšší než uvádí literatura (naměřeno pro rozklad pneumatik při teplotě do 480 C), - proces začíná pozvolným ohřevem v řádu minut, kdy dochází k jemnému dělení frakcí a to bez vzniku krusty na povrchu, - jedná se o Batch proces, který není jako takový kontinuální a proto pomalost procesu umožňuje naprosté dělení produků a řízení růstu teploty v surovině podle teplotní křivky bez termického šoku, 11

12 - pomalost procesu umožňuje jímat veškeré plynové produkty do zásobníků a využívat je k provozu kogenerační jednotky, a to bez vypouštění spalin do ovzduší, čímž nedochází ke vzniku emisí (mimo výstupu z kogenerační jednotky). PTR jednotka sestává ze dvou modulů: termického (topného) a chladicího (viz obr. B.3 a B.4 a část F, příloha č. I-5 a č. I-6). Pro kapacitu 1 tuny za hodinu mají oba moduly podobu a rozměr 20-ti stopého přepravního kontejneru. Obr. B.3 Pohled na topný modul PTR jednotky Topný modul (viz obr. B.3) je postaven na bázi elektrické komorové pece s bočním ohřevem odporovými tyčemi a maximálním příkonu 200 kw. Pec je vyzděna šamotovými cihlami v podlaze a tepelnou izolací na bázi skelné vaty ve stěnách. V horní části pece jsou tři ventilátory zaručující stabilizovanou konvekci tepla a rychlost proudění okolo palivových článků. Surovina se vkládá do pece v ocelových kompartmentech, článcích vyrobených z nerezové oceli třídy 17 o tloušťce stěny 5 10 mm s třemi vývody pro plynové produkty a s bajonetovýni uzávěry na surovinu v horní a boční části článku o průměru cm s izolací zabraňující vniknutí vzduchu do kompartmentu. Článek se pohybuje do pece po kolejích. Článek má specifikované rozměry a poměry stran a pracuje na bázi koksárenské baterie, přičemž šířka je ve stanoveném poměru k délce a článek představuje tenký hranol postavený na kratší stranu, který je vysoký. Poměry stran s detaily článku jsou předmětem know-how technologie. Článek jako takový zajišťuje proudění tepla o stanoveném gradientu mezi teplotou suroviny a teplotou pece s řízeným nárůstem tepla a to tak, že dochází k ohřevu suroviny od středu k okrajům a od zdola nahoru. K ohřevu suroviny v článku dochází regulovaně podle řízeného ohřevu pece a to řízeným procesem podle CPU pece na základě údajů z teplotních čidel, umístěných v šesti místech pece a ve třech místech článku. To umožňuje mít třípásmový ohřev v peci podle výšky ve stěně a nárůstu teploty v článku. Zahřívání suroviny probíhá po sofistikované teplotní křivce, která je součástí knowhow technologie PTR a která dělí proces na tři fáze: Každá fáze má jiný gradient růstu teploty suroviny ve stupních za minutu a je zakončena teplotním plató se stabilizací teploty nejprve mezi C a pak mezi C. Jednotlivé teplotní křivky mohou 12

13 vykazovat odchylky do 15 % v závislosti na typu suroviny, na hmotnostní navážce suroviny v článku. První fáze procesu trvá % času a vede k vysušení suroviny, vypaření vodní páry a k odvedení kyslíku ze článku v prvních 10 minutách procesu. První fáze procesu končí na zhruba 135 C. K ohřevu je třeba kw. Proces rozkladu začíná již po dalším zvýšení teploty suroviny, přičemž plyn vzniká od 180 C a nejvyšší produkce plynu nastává v 60 až 80 % cyklu při teplotě okolo 350 C. Zde je spotřeba elektrické energie na ohřev okolo 65 kw. Při ohřevu za nízké teploty nedochází ke spékání povrchu a vzniku krusty. Proces suché destilace za sníženého tlaku (podtlak až 0,4 bar) v článku vede k 90% rozkladu organické látky na frakce. Tento proces trvá 20 až 90 % času cyklu. Poslední fáze do teploty 480 C už obsahuje i exotermické reakce a vede k odstranění těkavých látek z organického uhlíku. Délka třetí fáze závisí na rozhodnutí, kolik těkavých látek bude třeba odstranit z organického zbytku po pyrolýze. Pec PTR jednotky obsahuje dva články, které se vyměňují v polovině topného cyklu druhého článku. Cyklus procesu trvá mezi 180 až 210 minutami v závislosti na typu suroviny a množství suroviny v článku. Poté dochází k nahrazení vyčerpaného článku článkem novým a k opakování cyklu. Obr. B.4 Pohled na chladicí modul PTR jednotky Palivový článek se surovinou je vybaven v horní části trubkami, které vycházejí ven z pece PTR systému a jsou upínáním připojeny k trubkám vedoucím do chladiče. Chladič PTR procesu (viz obr. B.4) je umístěn v 20-ti stopém kontejneru a je dvojokruhový o celkové délce trubek chladiče 84 m. Každý okruh chladiče je připojen samostatně na jeden palivový článek. Vstupní teplota plynů vcházejících do chladiče je průměrně 450 C a výstupní pak 80 C. Chladicí kapalinou je voda s etylenglykolem (v uzavřeném okruhu). V chladiči kondenzují uhlovodíky a olejové frakce za vzniku pyrolýzního oleje, jehož složení závisí na složení suroviny. Olej z procesu se hromadí na výtoku z chladiče v jeho spodní části. Plyn je dále upravován - vysušen a vyčištěn. 13

14 Sušení plynu je vybaveno ohřívákem plynu, který zajišťuje ohřátí plynu zchlazeného v předchozím stupni (na 7 C) o C. Vým ěník je ohříván plynem vstupujícím do výměníku chladicí jednotky. Čištění plynu je zajištěno průchodem nádobou s aktivním uhlím, v níž dochází jednak k zachycení znečišťujících látek, které se ve stopovém množství mohou v plynu objevit, jednak zde dochází ke snížení obsahu síry o cca 50 % proti původnímu stavu. To je pro proces spalování dostatečné, neboť sám termický proces zpracování odpadů neprodukuje vysoké koncentrace síry v plynu. Pokud se jedná o manipulaci s palivovými články, pak jednotka PTR potřebuje k provozu 8 palivových článků, přičemž 2 jsou v peci, 2 ve výměníku, 2 chladnou a 2 se plní (viz obr. B.5 a část F, příloha č. I-5). Palivový článek se plní shora rozemletou surovinou, která je dopravována z mlýna pásovým dopravníkem. Článkem manipuluje ramenový jeřáb, který jej staví na koleje před pec. Po kolejích vjíždí článek do pece (topného modulu). Po ukončení cyklu se horký článek vytahuje ven po kolejích magnetickým zámkem a dále se nechává v tepelném výměníku s nově naplněným článkem. Jeřábem se po vychladnutí (za 6 hodin) článek zvedá a uhlíkový zbytek se vysypává do kontejneru. Obr. B.5 Schéma procesu se zařízením PTR a kogenerační jednotkou (HEDVIGA BIOENERGY, a.s.) Hmotnostní bilance výroby frakcí z procesu PTR se liší podle suroviny: Z 1000 kg pneumatik (suroviny) se vyrobí průměrně 330 kg plynu, 450 kg pyrolýzního oleje a 220 kg uhlíkatého zbytku. 14

15 Z kg zpracovaného kalu z čistíren odpadních vod (ČOV) se průměrně vyrobí 790 kg pyrolýzního oleje, 160 kg uhlíkové frakce jako paliva a 50 kg bioplynu (převážně metanu). Použití technologie s PTR jednotkou má obecně následující vlastnosti: - Technologie je mobilní - PTR jednotky, které jsou umístěny v kontejnerech, je možno přivézt na místo zpracování kalů v areálu ČOV nebo poblíž areálu. Uvedené řešení nevyžaduje převoz kalů, což významně snižuje náklady a rovněž není vyžadováno speciální povolení pro převoz a uskladňování nebezpečných odpadů. Obdobně je možno zařízení s PTR jednotkami jednoduše instalovat např. u skládky starých pneumatik nebo tuhého komunálního odpadu a následně tyto odpady v zařízení zpracovat. - Technologii je možno dodat v různé velikosti, což dává širokou flexibilitu využití. - Technologie PTR se skládá ze samostatných jednotek - modulů. Při potřebě větší kapacity je tedy možno složit více modulů. Tato skutečnost dává možnost investovat finanční prostředky per partes a tím snížit investiční náklady (a vyhnout se problémům s cash-flow v čase). Modulární uspořádání dále snižuje možnost výpadku celého zařízení v případě poruchy a rovněž umožňuje pravidelný servis bez celkové odstávky zařízení. - Technické řešení je po zkouškách a rozborech suroviny nabídnuto na míru investora. - Technologie pracuje v uzavřeném prostředí (compartmentu) a tudíž neprodukuje plynné fugitivní odpady. Všechny produkty z procesu jsou využitelné a schopné prodeje - tím je technologie bezodpadová. Technologii nízkoteplotní termické pyrolýzy PTR vyvinula a doladila firma SIMUL trust, a.s., Vratimov. Tato technologie je patentována a má zaregistrovaný průmyslový vzor. Vlastníkem patentu, prodejcem a výrobcem zařízení nízkoteplotní pyrolýzy je od nová firma HEDVIGA BIOENERGY, a.s., která drží všechna práva spojená s prodejem této technologie. Na technologii navazuje kogenerační jednotka vyrábějící ze vzniklého pyrolýzního plynu teplo a elektrický proud. Olejové a pevné výstupy z technologie mohou být využity jako palivo a budou předmětem komerčního prodeje. Pro olejové (kapalné) výstupy byl vydán certifikát č. VVUÚ-205/H/2009 ze dne (Kapalné palivo SIMUL TPO 1 viz část část F, příloha č. I-7), pro pevné výstupy pak certifikát č. VVUÚ-206/H/2009 ze dne (Pevné palivo SIMUL TUD 1 viz část část F, příloha č. I-8). V současné době je firma schopna vyrábět zařízení zpracovávající 50, 250 a kg pyrolýzní suroviny na jednu vsázku a zpracovat ji za cca 2 hodiny. V posuzovaném případě bude použito pyrolýzních jednotek PTR 1000, které mohou zpracovat kg pyrolýzní suroviny (upraveného tuhého komunálního odpadu s 10% podílem pneumatik) za cca 2 hodiny. Kogenerační jednotka Cento T200 firmy TEDOM a.s. Kogenerační jednotky TEDOM řady Cento se řadí mezi stroje středních výkonů, na bázi plynových motorů, které vycházejí z vozidlových motorů. Tvoří řadu výkonů v rozsahu od 40 do 200 kw. Blokové uspořádání těchto jednotek obsahuje soustrojí motor generátor, kompletní tepelné zařízení jednotky a protihlukový kryt. Součástí dodávky je volně dodaný tlumič výfuku. Kogenerační jednotka (KJ) je osazena elektrickým rozvaděčem se silovou a ovládací částí. KJ je určena pro provozování na zemní plyn, bioplyn, skládkový či jiný plyn s patřičnou výhřevností. Instalována může být v kryté strojovně nebo v kontejnerech (v posuzovaném případě budou umístěny dvě KJ v jednom kontejneru viz obr. B.6 a část F, příloha č. I-9). KJ Cento T200 je v provedení SP se synchronním generátorem určena pro paralelní provoz se sítí 400 V/50 Hz. Teplovodní okruh je přizpůsoben teplotnímu spádu 90/70 C. Z rozhodnutí certifikované osoby 1015 (Strojírenský zkušební ústav s.p., Brno) byl vydán certifikát E potvrzující shodu výrobků řady Cento s požadavky 15

16 směrnice 2009/142/ES (nařízení vlády č. 22/2003 Sb.). Společnost TEDOM je také držitelem certifikátů řízení jakosti QMS a EMS. Na základě zkoušek provedených na řídicím rozvaděči udělil Elektrotechnický zkušební ústav, certifikační orgán č. 3018, akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN certifikát č Základní technické údaje kogenerační jednotky Cento T200 firmy TEDOM a.s.: jmenovitý elektrický výkon 200 kw maximálnín tepelný výkon 253 kw příkon v palivu 510 kw účinnost elektrická 39,2 % účinnost tepelná 49,5 % účinnost celková (využití paliva) 88,7 % spotřeba plynu při 100% výkonu 54,0 m 3 /h spotřeba plynu při 75% výkonu 41,6 m 3 /h spotřeba plynu při 50% výkonu 29,3 m 3 /h Obr. B.6 Kogenerační jednotka Cento 2 x T firmy TEDOM (v kontejneru) Legenda: 1 sekundární okruh výstup DN 65, 2 sekundární okruh vstup DN 65, 3 spaliny výstup DN 150, 5 vstup ventilačního vzduchu. Pozn.: Další detaily jsou zřejmé z přílohy č. I-9 (část F dokumentace). K pohonu jednotky je použit plynový spalovací motor TG 210 G5V TW 86, výrobek firmy TEDOM a.s. (viz obr. B.7). 16

17 Základní technické údaje motoru TG 210 G5V TW 86: počet válců 6 uspořádání válců v řadě vrtání x zdvih 130 x 150 mm zdvihový objem cm 3 kompresní poměr 12 : 1 otáčky min -1 Odvod spalin: množství spalin 900 m 3 N/h teplota spalin jmen./max. 120/150 C rychlost spalin na výstupu (DN 150) 20,4 m/s Garantované emisní koncentrace: CO NO x Emise (při 5% obsahu O 2 ve spalinách) 650 mg/m 3 N 500 mg/m 3 N Uvedené emisní hodnoty plní emisní limity, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Obr. B.7 Plynový spalovací motor kogenerační jednotky Cento firmy TEDOM a.s. Emisní limity pro pístové spalovací motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 1 MW a nižším než 5 MW (v posuzovaném případě je celkový tepelný příkon zařízení kw viz dále kap. B.III.1), které spalují plynné palivo obecně, činí pro CO mg/m 3 a pro NO x 500 mg/m 3 (viz příloha č. 2, část II, tab. 2.2 vyhlášky č. 415/2012 Sb., platnost do ). 17

18 Zdrojem elektrické energie je synchronní generátor se základními parametry: výkon generátoru 315 kva/252 kw cos φ 1,0 napětí 400 V frekvence 50 Hz Hlukové parametry: Hlukové parametry udávají úroveň akustického tlaku, měřenou ve volném zvukovém poli. Stanovení měřicích míst a způsob vyhodnocení odpovídá ČSN Provedení: Standardní Silent protihlukový kryt KJ v 1 m 80 db 72 db výstup ventilace protihluk. krytu v 1 m 89 db 76 db vývod spalin v 1 m od příruby tlumiče 80 db 80 db Popis postupu zpracování tuhého komunálního odpadu (TKO) Z tuhého komunálního odpadu bude na soustavě lineárních sít oddělen co největší podíl inertního materiálu. Takto upravený komunální odpad bude drcen linkou s dvoustupňovým drtičem na části o velikosti 5 cm až 8 cm (viz část F, příloha č. I-10). Připravený materiál je shromažďován v zásobníku. Ze zásobníku jsou matriálem plněny články pro pyrolýzu. Materiál v článcích bude hutněn vibracemi. Pomocí zavážecího zařízení jsou naplněné články zasunuty do elektrické pece a připojeny na potrubí chladiče. Po překonání termické bariéry začne v článku probíhat pyrolýzní rozklad materiálu. Článek s dokončeným pyrolýzním rozkladem je z pece vyvezen a nahrazen dalším článkem naplněným materiálem (viz obr. B.5). Cyklus výměny článku se opakuje přibližně každé dvě až tři a půl hodiny. V peci jsou umístěny dva články. Články jsou měněny v režimu, který zaručuje plynulou produkci plynu ze zařízení PTR 1000 (viz výše). Plyn je upravován (vysušen a vyčištěn viz též výše) a přes plynojem pohání kogenerační jednotky TEDOM Cento T200. Ty vyrábí elektrickou energii a teplo. Systém bude vybaven bezpečnostním plynojemem, ve kterém bude shromažďován tzv. jalový plyn (tedy malé množství plynu naředěné vzduchem, vznikající při výměně palivových kompartmentů, resp. článků s materiálem) a který poslouží i v případě, že dojde k poruše odběru plynu pro kogeneraci. V souladu s bezpečnostními předpisy bude technologie vybavena také havarijní flérou (spalovací teplota fléry je cca 1200 C). Vzhledem k zařazení bezpečnostního plynojemu do technologického řetězce se využití fléry prakticky nepředpokládá. Pyrolýzní olej bude z oddělovací jímky (gravitační oddělení vody) přečerpáván do sběrné nádrže. Pak bude odvážen k dalšímu zpracování. Pevná frakce bude shromažďována v krytých kontejnerech a posléze odvážena k dalšímu zpracování. Kogenerační jednotky jsou navrženy v kontejnerovém uspořádání. Vyrobená elektrická energie je vyvedena do přenosové soustavy přes výstupní trafostanici VN. Vyrobené teplo bude využito mimo vytápění haly se zařízením PTR 1000 také k vytápění výrobní haly a bytových jednotek v blízkosti instalace zařízení (pomocí vlastního potrubí). V případě hodnocených pyrolýzních a kogeneračních jednotek včetně dalšího technologického zařízení je pravděpodobně, že po uplynutí stanovené doby provozu budou jednotlivé komponenty rozebrány a odvezeny (jedná se o semimobilní zařízení). Další naložení s komponenty a odpadem je při dodržení platné legislativy zcela na rozhodnutí 18

19 vlastníka. Místa základů jednotlivých zařízení a zpevněné plochy budou rekultivovány podle projektu rekultivace, schváleného již ve fázi vydání stavebního povolení. Upravené a nově vybudované komunikace pravděpodobně nebude vůle odstraňovat a budou ponechány, jelikož zvyšují možnosti zpřístupnění pozemků. Stavba technologie energetického využití odpadu splňuje všechny požadavky z hlediska technického a bezpečnostního i z hlediska životního prostředí, kladené v současnosti na tento typ staveb. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby: červenec 2013 Předpokládaný termín dokončení výstavby: prosinec 2013 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Jihomoravský Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5, Brno Obec: Hodonín Město Hodonín Masarykovo nám. 1, Hodonín Správní obvod obce s rozšíř. působností a obce s pověřeným obecním úřadem: Městský úřad Hodonín Masarykovo nám. 1, Hodonín B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Posuzování vlivů záměru na životní prostředí zajišťuje příslušný orgán, kterým je Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, odbor životního prostředí, Žerotínovo náměstí 3/5, Brno. Navazující rozhodnutí: Územní řízení, stavební řízení, kolaudační rozhodnutí. Navazující správní řízení ve věcech umístění, povolení a trvalého užívání stavby následně povede věcně a místně příslušný stavební úřad, v tomto případě Městský úřad Hodonín, Masarykovo nám. 1, Hodonín. Povolení k vypouštění vod do vod povrchových vydá vodoprávní úřad, v tomto případě Městský úřad Hodonín, Masarykovo nám. 1, Hodonín. V případě, že to bude shledáno potřebným, vydá stanovisko k zařazení zdroje znečišťování ovzduší Ministerstvo životního prostředí. Závazné stanovisko k umístění a povolení provozu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší je kompetentní vydat Krajský úřad Jihomoravského kraje. Zařízení neprodukuje jednoduché základní chemické látky a nezpracovávají se zde nebezpečné odpady, nepředpokládá se tedy vedení řízení o integrovaném povolení. 19

20 B. II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Zábor půdy Stavba vlastního zařízení technologie energetického využití odpadu je investorem plánována v katastrálním území Hodonín (katastrální území ) na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a foto č. 1 až 6). Nadmořská výška hodnocené lokality je cca 208 metrů n.m. Jedná se o území, kde v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku). Následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu. Byl zde i neřízeně ukládán odpad. V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Pozemek parcelního čísla 1451/154 není dle listu vlastnictví (katastrální území Hodonín) součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha). Ani kvalita tohoto pozemku (vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k pozemku je v LV bez zápisu) a jeho umístění nedává vhodnou příležitost pro rozvoj zemědělského využití. K záboru půdy ze zemědělského půdního fondu tedy nedojde. Dotčený pozemek není ani součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - viz část F, příloha č. I-2. Navíc část pozemku p.č. 1451/154 v k.ú. Hodonín, kde má být realizován hodnocený záměr, se dle závazné části změny č. 35 územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Hodonín nachází v ploše vymezené pro výrobní aktivity (směrná část ÚPnSÚ upřesňuje využití této části pozemku pro Vp průmyslové podniky, kapacitní sklady - viz příloha v části H). Celkový zábor půdy: Zpevněná manipulační plocha: 75 m x 60 m = m 2 Zastavěná plocha: hala (2 x PTR a drtič) 35 m x 16 m = 560 m 2 Zbylá zpevněná plocha (separátor na volné ploše): 15 m x 20 m = 300 m m x 4 m = 40 m 2 Celkem zbylá zpevněná plocha: 340 m 2 Umístění kogeneračních jednotek a plynojemů: 40 m x 20 m = 800 m 2 Trafostanice: 5 m x 4 m = 20 m 2 Zábor půdy celkem: m 2 Ochranná pásma: Na řešené území zasahují ochranná pásma vodovodu, ochranné pásmo VN nadzemního vedení, silnice II. třídy (II/432) a ochranná pásma další technické infrastruktury. Přehled limitů: ochranné a bezpečnostní pásmo VTL a STL plynovodu (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo VVN nadzemního vedení 110 kv (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo VN kabelového vedení 22 kv (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo VN nadzemního vedení 22 kv (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo vodovodů a kanalizací (zákon č. 274/2001 Sb.), ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení (zákon č. 127/2005 Sb.). Ochranná pásma inženýrských sítí: Vodovod do ø 500-1,5 m, Vedení VN - 1,0 m, 20