Ceska sko.lni inspekce Jihocesky inspektorat INSPEKCNI ZPRA VA. cj. CSI-44/ Predmet inspekcni cinnosti

Transkript

1 Ceska sko.lni inspekce Jihocesky inspektorat INSPEKCNI ZPRA VA cj. CSI-44/09-07 Nazev skoly: Gymnazium, Trhove Sviny, Skolni 995 Adresa: Skolni 995, Trhove Sviny Identifikator: Ie: Misto inspekce: Gymnazium, Trhove Sviny, Skolni 995 Termin inspekce: ledeo 2009 Predmet inspekcni cinnosti Hodnoceni podminek, prllbehu a vysledkll vzdn'lv(lni poskytovaneho stfedni skolou podle 174 odst. 2 pismo b) a zjist'ovimi a hodnoceni naplneni skolniho vzdelavaciho programu a jeho soulad s pravnimi pi'edpisy a ramcovym vzdelavacim program em podle 174 odst. 2 pismo c) zakona c. 561 /2004 Sb., 0 pi'edskolnfm, zilkladnim, stfednfm, vyssfm odbornem a jinem vzdelavani (skolsky zakon), ve zneni pozdejsich pi'edpisu. Charakteristika skoly Gymmizium, Trhove Sviny, Skolni 995 (dale.len skola) je prispevkovou organizaci zi'izenou Jihoceskym krajem. Skola poskytuje stredni vzdelani s maturitni zkouskou v osmiletem oboru K/81 Gymnazium a v dobihajicim osmiletem oboru K/801 Gymnaziumvseobecne. V dobe inspekce ji navstevovalo v 8 tridach celkem 214 zakll (tj. 85,60 % nejvyssiho povoleneho poctu zaku). Ekonomicke a materialni predpokjady skoly Pro hodnoceni ekonomickych podminek byly pouzity udaje 0 v);voji cerpanf financnfch prostredku za obdobi let 2006, 2007 a schvaleneho rozpoctu statnfch prostredku a prostredkll

2 od zfizovatele na rok Y uvedenem obdobi doslo k mirnemu ubytkll zaku. Kapacita skoly byla vyuzivana z 88 % ve skolnim roce 2006/2007 a z 85 % ve skolnim roce 2007/2008 a 2008/2009. Pocet pedagogickych pracovniku v uvedenem obdobi byl stabilni. Z ucetni dokllmentace bylo zjisteno, ze celkove neinvesticni naklady skoly v roce 2007 oproti roku 2006 vzrostly 0 16 %. Y roce 2008 doslo posledni upravou prim)tch vydaju k snizeni statniho rozpoctll 0 8 % oproti roku Financni prostredky pridelene skole ze statniho rozpoctu na prime miklady na vzdehivani se v prllbehu hodnoceneho obdobi podilely na celkovych neinvesticnich mikladech skoly 85 % v roce 2006, 79 % v roce Z primych mikladll na vzdelavani predstavovaly nejvetsi objem naklady osobni, tedy nakjady na platy a sollvisejici odvody socialniho a zdravotniho pojisteni, pride I do fondu klllturnich a socialnich potreb a zakonne llrazove pojist(~ni. Y roce 2006 obddela skola take llcelove neinvesticni prostredky na realizaci "Statni informacni politiky ve vzdelavani", v nasledujicim roce byl povysen rozpocet primych vydaju o ucelove prostredky na rozvojove programy "DalSf vzdelavani pedagogickych pracovniku v souvislosti se zavedenim nove maturitni zkousky", "Podpora zv)tseneho poctu vyucovacich hodin v oborech vzdelani v gymmiziich" a "Program na podporu pokryti konektivity skol v ramci Statni informacni politiky ve vzdelavani v roce 2007". Dale skola v roce 2007 ziskala rozhodnutim Ministerstva skolstvi, mladeze a telovychovy dotaci c / ze statniho rozpoctu CR v ramci Operacniho programu "Rozvoj lidskych zdrojll" spolufinancovaneho ze statniho rozpoctu CR a Evropskeho socialniho fondu. Soucasne v hodnocenem obdobi ]let 2006 a 2007 skola cerpala investicni prostredky na technicke zhodnoceni budovy, zakoupeni notebooku, datoveho projektoru, pocitacoveho serveru a souboru regalll knihovny. Druhy nejvyznamnejsi zdroj kryti neinvesticnich vydaju pfedstavoval prispevek na provoz od zfizovatele. Tento prispevek byl v roce ,8 % a v roce ,8 % celkovych neinvesticnich vydajll skoly. Lze kollstatovat, ze financni prostredky umoziiuji rea/izaei skolniho vzdellivaciho programu. Hodnoceni skoly 1. Rovnost pnlezitosti ke vzdetavani Skola informuje 0 sve vzdelavaci nabidce a postllpu pfi pfijimani zpusobem dostupnym vsem uchazecum. Prij fmaci rizeni ve skolnim roce 2007/2008 probehlo v souladu s pravnimi predpisy. Y jednom kole bylo prijato 30 zaku. Skolni matrika je vedena v elektronicke i pfsemne podobe. Zaznamy nebo zmeny lldaju ve skolni matrice se provadeji neprodlene po rozhodne situaci v souladu s pravnimi predpisy. Yzdelavaci potreby jednotlivych zaku jsou ve skote zohlednovany. Y letosnim skolnim roce skola nevykazuje zaky se speciit1nimi vzdelavacimi potrebami a zaky nadane. Y pripade potreby reditel povoluje individualni vzdelavaci plany. Standardni je nabidka voliteln)fch a nepovinnych predmetu i ucast zaku v predmetovych olympiadach a soutezich. Skola identifikuje zaky s riziky nellspesnosti a pfijima opatreni k jejich pod pore ve vzdelavani. Yedeni skoly pozitivne motivuje ucitele, kteri se temto zakum, v pripade je}ich zajmu, individualne venuji. 2

3 Skola poskytuje poradenskou pomoc v zatditostech tykajicich se vzdelavani a zajist'uje :hlkum pomoc ph zmene vzdelavaciho programu. Rovnosl pfilezilosli ke vzdehivani je ve skole zajislena na pozadovane urovni. 2. Vedeni skoly Pi'ijetim skolniho vzdelavaciho programu pro zakladni vzdelavani (date jen SVP) zahajilo Gymnazium Trhove Sviny inovaci jeho obsahu. Z programu je jasna profilace skoly, jeji vychovne a vzdelavaci strategie. V souladu s pozadavky Ramcoveho vzdelavaciho programu pro zakladni vzdelavani (dale RVP ZV) je kladen duraz na rozvoj klieovych kompetenci zaku. PriHezova temata a jejich tematicke okruhy jsou prehledne zaeleneny do roeniku a vyueovacich pi'edmetl!. SVP zohledi1uje reatne podminky a moznosti skoly. DHeimi nedostatky programu jsou opomenuta integrace obsahu vzdelavaciho oboru v)lchova ke zdravi do biologie a formalni nesoulad pozmimek k ueebnimu planu se skuteenosti. V dobfhajicim osmiletem oboru probiha vzdelavani v souladu s platn)lmi ueebnimi dokumenty MSMT. V dokumentu Plcm rozvoje skoly pro skolni roky at je stanovena strategie, vedouci ke zlepseni prubehu a vysledkll vzdelavani a napli10vani SVP. Reditel skoly spli1uje predpoklady pro v)lkon funkce. Ph jejim vykonu postupuje podle ustanoveni skolskeho zakona. Vedeni pedagogickych i nepedagogickych zamestnancll je zajist'ovano systemem vniti'nich norem, projednavanim aktualni problematiky na pedagogickych a provoznich poradach a pi'imym kontaktem se zamestnanci. Dokumentace skoly je vedena prukazne, zachycuje prllbeh vzdelavani a podporu realizace SVP..Ie vedena v sollladll s pravnimi pi'edpisy. Oblasl vedeni skoly je na pozadovane urovni. 3. Predpoklady pro radnou cinnost skoly V souladu se strategii rozvoje skoly je mj. stabilizovana na velmi dobrou llroven kvalita pedagogickeho sbon!. Z celkovych 20 pedagogickych pracovniku jsou s vyjimkou tech, kteri zastupuji za ucitelky na materske dovolene, vsichni odborne kvalifikovani. Sbor rna vekovy prllmer cca 43 let, temer z jedne ti'etiny je tvoi'en muzi a velmi dobi'e je vyuzivana i pi'edmetova specializace ueitelu. Metodicke organy nejsou vzhk dem k velikosti skoly ustanoveny, prevlada neformalni spoluprace ueitell!. Ve skole je zajistena einnost metodika prevence socialne patologick)lch jevu, vychovne poradenstvi je zajist'ovano reditelem skoly a jeho zastupcem..ie umoznen dalsi profesni rllst pedagogickych pracovniku, ktery se krome vedenim stanoven)lch prioritnich temat vzdelavani souvisejicich s kurikularni reformou (priprava a realizace SVP, statni maturity) zameruje zejmena na oborove inovace a prakticky upotrebitelne dovednosti (napr. prace s programem Bakalar,.Iak jednat s lidmi apod.). Konkretni vzdelavaci akce vychazeji z aktualni nabidky a zajmu jednotliv)lch ueitelu, prieemz financni prostredky poskytnute ze statniho rozpoetu jsou pro tuto oblast vyuzivany ueelne. Vsechna persomilni rizika jsou vedenim skoly sledovana a yeas resena. V prostorach a pri provozu skoly jsou pro vzdelavani vytvoreny bezpeene podminky a je podporovan zdravy fyzicky i psychicky rozvoj zaku. Prostredi skoly je kulturni. V zavislosti na ziskanych finanenich prostredcich probiha dalsi zlepsovani prostorov)'ch a materiainich podminek pro vzdelavani. Pro sportovni aktivity je vyuzivim vlastni moderni atleticky areal s umelym povrchem i travou, v zimnich mesicich mestska sportovni hala nebo telocviena sousedni ZS. Na zaeatku skolniho roku a pred sportovnimi nebo praktickymi einnostmi je prokazatelne zabezpeeovano proskolovani a poueovani 0 bezpeenosti a ochrane zdravi zaku, 3

4 jsou provadeny pi'edepsane proverky, zajist'ovany pedagogicke dozory a i'adne evidov{my i pojistne likvidovany Llrazy. Jejich mira se za posledni roky nevyznamne zvysila. Skola rna formalne vypracovan minimalni program protidrogove prevence, sikany a vyskytu dalsich socialne patologickych jevu, ktery je vsak malo konkretni. Nicmene bezpecnostni a zdravotni rizika vcetne sikany jsou identifikovana ajsou pi'ijimana opati'eni kjejich minimalizaci. Dobra je spoluprace skoly s mistnfm oddelenim policie CR. System je ucinny, ve sledovanem obdobf byl ve skole vyskyt nezadoucich jevu zcela ojedinely. Pfedpoklady pro hidnoll cinnost Sko(y jsou na pozadovane urovni. 4. Prubeh vzdehivani Organizace vzdelavani a pocty zakll ve tridach odpovidaji pravnim predpisum. Skola napliluje ucebni plany podle schvalen)/ch ucebnich dokumentll. Vyucovane obory jsou realizovany v souladu se zapisem do rejstriku skol a skolskych zarizeni. Skola se zamerenfm zpracovaneho SVP, kde je jako prioritnf stanovena vyuka cizfch jazyku, snazf poskytovat zakllm vseobecne vzdelani s durazem na kompetence v zakladni urovni a rozsahu stredoskolskeho vzdelavanf. Je soustredena na ziskani pozadovan)/ch kompetenci zaku zejmena formou naplneni ucebniho planu povinnymi predmety kurikula, ktere jsou v mensi mire doplneny dalsimi volitelnymi vzdelavacimi predmety. Skola vytvaff pro vzdelavani celkove vhodne prostl'edi z hlediska psychosocialniho. V materialnim zabezpeceni se postupne dale vylepsuje. Podpora rozvoje osobnosti zaku je prirozena, zpravidla jsou voleny vhodne metody a formy prace, vyrazneji jsou vsak pouzivany klasicke didakticke postupy a osvedcene pedagogicke metody, v pripade potreby i neformalni individualni vzdeluvaci pristup. Projevy zakll jsou L\lnerne jejich veku, ve tridach nizsiho stupne gymmlzia je komunikace s ucitelem i mezi zaky navzajem spontannejsi, zaci jsou soutezivejsi. Na vyssim stupni gymnazia je vyraznejsi ochota k jejich vzajemne pomoci. Delsi samostatne projevy zaku jsou spise ojedinele, zpravidla az po vyraznejsi pobidce ucitele. Zaci se ochotne zapojuji do nabizeny'ch aktivit a plneni zadanych likolll, nejsou vsak systematicky vedeni k sebehodnoceni a sebereflexi. Hodnoceni zaku v prubehu vzdelavani bylo malo frekventovane, castecne melo i motivacni charakter, bylo oduvodnene a v souladu s pravidly pro hodnoceni. Prubeh vzdeltivani je na pozadovane urovni. Podminky, prubeh a vysledky vzdehivilni v cizich jazycich Ve skole se vyucuje anglicky jazyk a pocinaje druhym rocnikem i nemecky jazyk. Od kvarty je vzdelavani v cizich jazycich podporeno zavedenim volitelne konverzace vanglickem jazyce, v oktave i v nemeckem jazyce. V nabidce je tez latina, ktera die reditele skoly nebyla pro maly zajem otevrena. Skola rna vhodne prostfedi pro vzdelavani. Vyuka probim v pozitivnim klimatu. Ve sledovanych hodinach cizich jazyku byly pouzivany vhodne se stridajici formy a metody prace podporujici aktivni Llcast zaku a studentu na vyuce. Vyjimecne se vyskytla mene efektivni frontalni vyuka s dominantni roll ucitele. Ve sledovan)ich hodinach studenti pracovali se zajmem, prokazovali dobre jazykove kompetence odpovidajici veku a deice studia. Systematicky je rozvijena ctenarska gramotnost, vyuz(vaji se cizojazycne casopisy 4

5 a litenirnf ukazky. Studenti jsou uspesne vedeni k souvisle komunikaci v clzlm Jazyce. V jazykovych soutezich dosahli nadani Hci uspechu v krajskych i celostatnim kole. Vhodne bylo pouzivano prubezne motivujfci hodnoceni, v mensf mire byly analyzovany pficiny neuspechu a stanovena opatreni pro zlepseni. Ve vazbe na vhodne ucebnice cizich jazyku byli zaci nizsich rocniku vedeni k sebehodnoceni a rozvoji kompetence k ucenf. Podminky, prubeh a vys/edky vzde/awini v chich jazycich jsou l1a pozadovane urovl1i. 5. Partnerstvi Skola se snazi rozvijet partnerstvi s radou subjektil Spoluprace se skolskou radou je omezena na plneni povinnostl vyplyvajici ze skolskeho zakona, bez prinosu ke zkvalitneni vzdelavani. Vyznamnejsi je spoluprace s mestem Trhove Sviny a s obcanskym sdruzenim, ktere je ph gymnaziu ustanoveno. Spoluprace se zhzovatelem rna standardni uroven a je korektni. Spoluprace s rodici probiha tradicnimi formami, 0 poskytovani aktualnich informaci pres internet neni uvazovano, protoze vedenim skoly je uprednostnovan primy osobnf kontakt. Prinosna je i spoluprace skoly s Akademickym a univerzitnim centrem v Novych Hradech as PF UK nebo VSCHT Praha. Ve skole neni formalne listanovena zakovska samosprava, ale zaci maji moznost prijit s pfipadn)tm problemem kdykoli primo za i'editelem. S obdobne zamerenoll skololl 1I nas nebo v zahranici skola aktllaine nespolllpracllje, kontakty se zahranicim jsoll realizovany jednorazovymi vychovne vzdelavacimi akcemi napi'. v Rakousku, Chorvatsku, Anglii a Halii. Ob/ast rozvoje partnerskych vztahlt. sko/y je l1a pozadoval1e urovl1i. 6. Projevy dosahovani urovne klicorych kompetenci prostrednictvim vzdelavaciho obsahu Dalsf rozvoj informacni gramotnosti zaku vychazi z dobreho materialniho vybaveni skoly prostredky ICT a z kvalifikace vsech vyucujicich, kterf se na rozvoji teto vzdelavaci oblasti podijeji. Skola postupne vyuziva vsech moznosti k dalsimu dovybaveni a modernizaci, dostupne financni prostredky soustredila na budovani nove ucebny VT a levnejsi mikrovlnne phpojeni. Od dalsi modernizace druhe specializovane ucebny bylo z financnich duvodu zatim upusteno. Trendem je vybavit pedagogicke pracovniky notebooky a krome bezneho SW vyllzivat efektivne i jeho dostupne cvicne verze. Zajem Z{l'kll 0 ICT je pi'imereny, ochota ucitelu vyllzivat ty10 technologie i ve vzdeiavacich pi'edmetech, ktere s ICT pi'imo nesollviseji je, az na male v)tjimky, v zacatcich. V ramci hospitacni cinnosti bylo zaznamenano ucelne vyuzivani ICT ph vyuce cizich jazyki't V oblasti rozvoje prirodovedne gramotnosti nektei'i licite]e pi'edlozili softwarove aplikace, ktere ph podpore vzdelavani bezne vyllzivaji. Naroky na zvysovani urovne informacni gramotnosti zakii jsoll soucasti rozsahlejsich ukolu v ramci realizace prurezovych temat a mezipredmetovych vztahu (napi'. IVT a zemepis). Rovnez jsoll casto soucasti ukolu a projektu, ktere souviseji s ukoncovanim tematu, rocniku nebo celeho studia. Zvysowini il1formacni gramotl1osti zaku je 11(1 pozadoval1e urovl1i. 7. Vysledky vzdelavani zaku na urovni skoly Z analyzy dokumentace skoly a z rozhovoru s i'editelem je zi'ejme, ze skola sleduje miru uspesnosti zaku v celem vzdelavacim cyklu. Ucitele si v)tsledky vzdelavanf ve sledovanych 5

6 predmetech a skllpimich predmetu zjist'uji bezne uzivanymi metodami ustniho a pisemneho zkouseni. Vedeni skoly analyzuje vysledky yzdelavani po hodnoticich pedagogickych radach, v predmetov)tch olympiadach, kulturnich a sportovnich soutezich. Sleduji a vyhodnocllji se vysledky zakll u maturitnich zkousek a prijimaciho rizeni na vysoke skoly. Skola se zapojuje do plosneho testovani. Nadprumerne dobrych v)'sledkll, v porovnani se skolami stejneho typu, bylo dosazeno ph poslednich Maturitach nane6sto v predmetech cesky jazyk a literatura, matematika 1 a prirodovedne technicky zaklad. Prumernych vysledku dosahli zaci kvarty ph vyzkumu PISA v roce Ve vlastnim hodnoceni skoly je uvedena pouze statistika vysledku vzdelavani zaku. Oblast v)jsledku vzdetavlini Zliku je ve skole sledovana na pozadovane ltrovni. Celkove hodnoceni skoly Skola poskytuje vzdelavani v souladu s rozhodnlltim 0 zarazeni do rejstriku skol a skolskych zarizeni. Systematicky limozi'llije rovnost pfistupu ke vzdelani, zohledi'luje yzdelavaci potreby jednotlivce podle pfisilisnych pravnich predpisu a pri pfij imani ke vzdelavani se dodrzuj i pfisilisna zakonna ustanoveni. Rizeni pedagogickeho procesu, organizace provozu skoty a vedeni a motivovani pracovniku je na pozadovane llrovni. Informacni system v{\ci zakum, rodicum a partnerum je funkcni. Vystllpu z vlastniho hodnoceni se vyllziva pro zvysovani kvality vzdelavani, kontrolni system je llcinny. Skola rna odpovidajici mnozstvi materialnich a financnich zdroju pro realizaci SVP, financni prostredky phde)ene ze statniho rozpoctli pouziva v souladll s llcelem, na ktery byly prideleny. Bezpecnost zaku je zajistena na pozadovane urovni, skola podporuje jejich zdravy psych icky i fyzick)' vyvoj. SVP je zpracovan podle pozadavku skolskeho zakona a podle zasad stanovenych v RVP ZV. Skola rozviji osobnost zaka, vyllka probiha v souladll s platnymi ucebnimi dokumenty. 6

7 Seznam pisemnosti, 0 ktere se inspekcni zjisteni opira: 1. Zfizovacf listina vydami Krajskym Ufadem Jihoceskeho kraje se sidlem v Ceskych Budejovicfch dne , vcetne dodatku c. 1 ze dne , c. 2 ze dne , c. 3 ze dne , C. 4 ze dne , C. 5 ze dne a c. 6 ze dne Rozhodnuti ve veci zapisu zmeny v udajich vedenych v rejstfiku skol a skolskych zafizeni vydane MSMT CR dne pod cj / s ucimlosti od l Potvrzenf ve funkci reditele skoly vydane MSMT dne pod cj. 21 J01l Skolni matrika 5. Tfidni vykazy ve skolnim roce 2008/ Doklady 0 prijimani zakll ke vzdelavani ve skolnim roce Doklady 0 ukoncovani vzdelavani ve skolnim roce 2007/ Skolni v zde~avacf program pro zakladni vzdelavani platny od Ucebni plan a ucebni osnovy oboru K/801 Gymnazium-vseobecne vydane MSMT dne 5. kvetna 1999 pod cj /99-22 s pfatnosti od 1. zari 1999, se zmenou ucebnich dokumentu vydanou MSMT dne pod cj Plan rozvoje skoly pro skolni roky 2007/2008 az Vlastni hodnoceni skoly za sko1nf roky 2005/2006 a 2006/ Tfidni knihy ve skolnim roce 2008/ Skolni rad ze dne l Rozvrh hodin ve skolnfm roce 2008/ Zapisy z provoznich a pedagogickych porad konanych ve skolnim roce 2007/2008 a 2008/ Kniha urazu ve skolnim roce 2008/ Zaznamy 0 urazech ve skolnim roce 2007/2008 a 2008/ Protokoly a zaznamy 0 provedenych kontrolach 19. Plan dalsiho vzdelavani pedagogickych pracovniku pro skolni rok 2008/ Minimalni preventivni program socialne patologickych jevll, 2008/ Persomilni a mzdova dokumentace skoly 22. Hospodarska dokumentace a ucetni evidence skoly 23. Inspekcni zprava cj. CST 286/07-07 ze dne Vykaz 0 stredni skole S8-01 podle stavu k , a Vyrocni zpnlva 0 cinnosti skoly za skolni rok 2006/ 2007 a 2007/ Ctvrtletni vykaz 0 zamestnancfch a mzdov)lch prostredcfch v regiomilnim skolstvi Skol (MSMT) P 1-04 za ctvrtleti roku 2006, 2007 a 1. az 3. ctvrtleti Hlavnf kniha za rok 2006, Vykaz zisku a ztrmy rok 2006 a Ciselnik syntetickych uctu a zavazneho analytickeho cleneni rok 2006 a Uprava rozpoctu primych vydaju Krajskeho uradu Jihoceskeho kraje k , a Udaje 0 financnim vyporadani dotaci poskytnutych MSMT transferem v roce 2006 a

8 32. Zavazne ukazatele rozpoctu provoznfch vydaju na rok 2006, 2007 a Financni vypohidani vztahll prispevkovych organizaci se zfizovatelem za rok 2006 ze dne a za rok 2007 ze dne Dopis Krajskeho uradu Jihoceskeho kraje - Prostredky na realizaci Statni informaeni politiky ve vzdelavani ze dne 15. kvetna Avizo - Dalsi vzdelavani pedagog1ickych pracovniku - nove maturity ze dne Zadost 0 zarazeni do rozvojoveho programu "Podpora zvysent poetu vyueovacich hodin v oborech vzdelavani gymnazii" 37. Avizo - finaneni prostredky na rozvojovy program "Podpora zvyseni poetu vyueovacich hodin v oborech vzdelavani gymnazii" 38. Zadost pravnicke osoby vykonavajici einnost skoly 0 poskytnuti dotace krajskym uradem v rozvojovem programu ve vzdelavani Ministerstva skolstvi mladeze a telovychovy "Program na podporu pokryti konektivity skol v ramci Statni informaeni politiky ve vzdelavani v roce 2007" 39. Avizo Krajskeho uradu Jihoeeskeho kraje 0 prizmini dotace ze dne [ Rozhodnuti 0 poskytnuti dotace e ze statniho rozpoetu CR v ramci Operaeniho programu Rozvoj lidskych zdrojll spolufinancovaneho ze statniho rozpoctu CR a Evropskeho socialniho fondu ze dne l. Monitorovaci zprava 0 realizaci projektu Operaeniho programu Rozvoj lidskych zdroju ze dne (reetni doklad c. 1017/ Vypis z bezneho uctu e.58/ Smernice 0 vnitrnim kontrolnim systemu ze dne a \vww.gymtrhovesviny.cz Die 174 odst. 13 uikona e Sb., 0 predskolnim, uikladnim, slrednim, vysslm odbornem a jinem vzdeiawini (skolsky uikon) ve meni pozdejsich predpisu, muze reditel skoly podat pfipominky k obsahu inspekeni zpnivy Ceske Skolni inspekci do 14 dnu po jejim prevzeti na adresu Ceska skolni inspekce, Smetanova 533, Strakonice. Inspekeni zpravu spoleene s pfipominkami a stanoviskem Ceske skolni inspekce k jejich obsahu zasiia Ceska skolni inspekce zrizovateli a skolske rade. Inspekeni zprava veetlle pfipominek je vefejna a je ulozena po dobu 10 let ve skole nebo skolskem zafizeni, jichz se (vka, a v pfislusnem inspektoratu Ceske skolni inspekce. 8

9 Siozeni inspekcniho tymu: Ceska skolni inspekce Jiho~eskY inspektonlt pracovi t! Smetanova Strflk(ln ir. ~ (ra zitko) Titu), jmeno a pfijmeni Pavel Kilba Podpis lz" ( j4cz'v.....:, (... Mgr. Jan Cempirek....~~.~.... lng. Zelenek Vrhel ;l.{ cL-- :::LC. Be. Marie Rdilbkovil... ": , I Strakoniee Podpis reditele skoly stvrzujici projednani a prevzeti inspekcni zpravy (razi tko) Titul, jmeno a pfijmeni PaedDr. Vladislav Madera, "!), ep IJtg Trhove SV1l1Y Podpis l-~tlpt~ GYMNAzIUM Skolnr TRHOVE SVINY -1 9