Informa ní technologie pro FZS. Ing. Petr V elák 5. listopadu 2008

Transkript

1 Informa ní technologie pro FZS Ing. Petr V elák 5. listopadu

2 OBSAH OBSAH Obsah 1 Úvod 4 2 O p edm tu Obsah p edm tu Podmínky získání zápo tu Prezen ní forma studia Kombinovaná forma studia Základy s po íta em 7 4 Opera ní systém MS Windows XP 8 5 Internet Doru ování Soukromí a ²ifrování Neºádoucí zprávy - Spam Neºádoucí zprávy - Hoax, et zový Zásady zpracování text Základní pravidla Interpunk ní znaménka ƒísla Procento a procentní Stupe Hv zdi ka a k íºek ƒas a datum Zkratky Praporek, st ed a do bloku Písmo Formátování textu Odstavec Zvýrazn ní Kurzíva Tu n Prostrkávání Kapitálky Speciální znaky D lení slov Nástroje pro práci s textem Textový editor Textový procesor DTP

3 OBSAH OBSAH 9 MS Word Zobrazení netisknutelných znak Pevná mezera Pouºití styl P eddenované styly Hierarchická struktura Uºivatelské styly ƒíslování stránek Konec stránky D lení slov Kontrola pravopisu MS Excel Tvorba prezentací Jak prezentace ned lat Co prezentujeme Kontrast písma a pozadí Prezentace není kniha Malé písmo P echody a efekty ƒasování snímk Zvuky Obrázky Grafy P eklepy a gramatické chyby Tvo íme úsp ²nou prezentaci Prezentujeme

4 1 ÚVOD 1 Úvod Tento dokument byl vypracován jako pomocný materiál pro výuku a samostudium p edm tu Informa ní technologie na Fakult zdravotnických studií na Západo eské univerzit v Plzni. V pr b hu studia se m ºe dokument dále m nit. Dal²í vhodné materiály lze získat z následujících zdroj : ˆ Petr V elák (domovská stránka na serveru ZƒU, p íp. KIV) ˆ Michal Kratochvíl (domovská stránka na serveru KIV) ˆ Materiály pro p edm t KIV/ZIT (Word, Excel) ˆ 4

5 2 O P EDM TU 2 O p edm tu 2.1 Obsah p edm tu ˆ základy práce s po íta em ˆ seznámení se s opera ní systémem Microsoft Windows XP a p íslu²enstvím ˆ Internet a ˆ zásady zpracování text ˆ nástroje pro práci s textem ˆ tvorba dokument v textovém procesoru Microsoft Word ˆ zpracování tabulkových údaj v tabulkovém procesoru Microsoft Excel ˆ zásady zpracování prezentací ˆ prezentace v Microsoft PowerPoint 2.2 Podmínky získání zápo tu Prezen ní forma studia Nutnou podmínkou pro získání zápo tu je spln ní 2 ze 3 zápo tových prací v pr b hu semestru. P ípadný opravný test obsahuje souhrn látky z celého semestru a p ípadného samostudia. Zápo tové práce: 1. Zápo tový test na ov ení znalostí a práce s textovým procesorem. 2. Zápo tový test na ov ení znalostí a práce s tabulkovým procesorem. 3. Prezentace (pouze jedna z variant): (a) Odevzdání vlastní vypracované prezentace na zadané téma v etn její prezentace. (b) nebo zápo tový test na ov ení znalostí p i p íprav a tvorb prezentací. Rozsah znalostí jednotlivých test je uveden v samostatných souborech spole n s pravidly vypracování a zadáním. Konkrétní zadání a textové elektronické materiály nutné pro vypracování obdrºíte p ed zahájením testu. Pro prezentaci podle 3a budou v²echna témata pro prezentace zadána na cvi ení. 5

6 2.2 Podmínky získání zápo tu 2 O P EDM TU Opravný test: ˆ obsahuje souhrn látky teoretické otázky a totéº co je uvedeno vý²e u zápo tových prací 1, 2 a 3b Kombinovaná forma studia Nutnou podmínkou pro získání zápo tu je spln ní 2 samostatných úloh. Samostatné úlohy: Ob úlohy odpovídají svým typem i rozsahem zápo tové práci 1 a 2 uvedené u podmínek prezen ní formy studia. 6

7 3 ZÁKLADY S POƒÍTAƒEM 3 Základy s po íta em ˆ Seznámení s PC - ú el, funkce, sloºení (HW, SW). ˆ Opera ní systémy - funkce, druhy a pouºití, p íklady. ˆ Klávesnice - práce s klávesnicí: alfanumerická, numerická a pohybová ást, ostatní klávesy. ˆ My² - práce s my²í: levé a pravé tla ítko; základní úkony a jejich význam (klepnout, poklepat, táhnout). ˆ Okna - práce s okny: ovládací prvky okna a jejich pouºití, zm na velikosti a pozice okna. ˆ Hlavní panel: tla ítko Start; oznamovací oblast. ˆ Nabídka Start: ú el, sloºení a pouºití. ˆ Programy v nabídce Start: programy a skupiny program, spou²t ní program ; zástupce programu na plo²e a v hlavním panelu. ˆ Soubor neboli dokument: vytvo ení jednoduchého dokumentu, uloºení a otev ení dokumentu. ˆ Ko²: p íkazy Obnovit a Vysypat ko² ˆ Tisk: tiskárny (druhy tiskáren a jejich pouºití), instalace tiskárny; vlastní tisk. ˆ Praktické p íklady práce s PC. 7

8 4 OPERAƒNÍ SYSTÉM MS WINDOWS XP 4 Opera ní systém MS Windows XP ˆ Windows XP - úvod: p ihlá²ení do systému (heslo; nastavení a zm na hesla), vzhled (plocha neboli pozadí, ikony na pozadí, hlavní panel neboli systémová li²ta). ˆ Nabídka Start, systémová li²ta, oznamovací oblast systémové li²ty - nastavení ˆ Úpravy a nastavení pracovního prost edí ˆ Oddíly na disku ˆ Pr zkumník - práce s Pr zkumníkem: ú el, ovládání a nastavení, základní práce (vytvo ení sloºky, p ejmenování sloºky nebo souboru, kopírování sloºky nebo souboru, p esunutí sloºky nebo souboru, odstran ní sloºky nebo souboru), sloºky a dokumenty, nastavení ˆ Ovládací panely - ú el, sloºení, pouºití ˆ Programy - instalace a odinstalace ˆ Tiskárna - instalace a nastavení ˆ Internet - nastavení Internetu, kontrola spojení, stahování program ˆ Kontrola a údrºba systému - vy ist ní, checkdisk, defragmentace, zálohování a obnova systému ˆ Plánování úloh ˆ Ochrana po íta e - antivirové programy, antispy (Ad-aware), rewall ˆ Práce v síti - nastavení uºivatele, sdílení dat, p ipojení sí ové jednotky ˆ Komprimace/dekomprimace dat ˆ Kompatibilita program ˆ Tipy a triky - zapomenuté heslo, programy Po spu²t ní, mapa znak, kalkula ka, malování, notepad 8

9 6 5 Internet Slovo Internet pochází z mezinárodní (p vodn latinské) p edpony inter ( esky mezi) a anglického slova net (network, esky sí ). Internet je celosv tový systém navzájem propojených po íta ových sítí. Internet je ozna ován jako sí sítí. Skládá se z mnoha jednotlivých nezávislých a navzájem propojených po íta ových sítí. Cílem je bezproblémová vým na dat. Poskytuje mnoho sluºeb, nejznám j²í jsou: ˆ webové stránky (WWW), ˆ , ˆ online komunikace - instant messaging, chat, IRC, VoIP, SIP, ˆ p enos soubor, ˆ sdílení soubor, ˆ vzdálený p ístup, ˆ a dal²í. Více viz 6 Elektronická po²ta, zkrácen ( asto také nesprávn ), je zp sob odesílání, doru ování a p ijímání zpráv p es elektronické komunika ní systémy. Více viz Doru ování P i posílání po²ty p es internet má být zaru en spolehlivý p enos zprávy i v p ípad do asného výpadku cílového serveru. Zpráva se obvykle pí²e v prost edí programu typu ového klienta nebo v obdobném formulá i webového rozhraní. Klient zprávu na ový server (nap íklad smtp.zcu.cz). Server zjistí z uvedené cílové adresy (nebo i pro více adres) název domény, coº je ást za zaviná em. Pro tyto domény vyhledá p íslu²ný server, kam je pot eba zprávu doru it. Zprávu na tento server ode²le. Cílový server zprávu p ijme a zjistí uºivatelské jméno z ové adresy ( ást p ed zaviná em). Jestliºe takový uºivatel existuje, pak zprávu doru í do schránky adresáta. Kdyº není moºné zprávu doru it, cílový server o tomto informuje odesilatele (uºivatel neexistuje, uºivatel existuje ale má plnou schránku, apod.). Adresát jiº zprávu objeví ve své schránce pouºitím ového klienta, nebo pouºitím webového rozhraní k ové schránce. 9

10 6.2 Soukromí a ²ifrování Soukromí a ²ifrování Bez osobních bezpe nostních opat ení nezaru uje soukromí, protoºe: ˆ ové zprávy nejsou ²ifrované, ˆ ové zprávy musí projít cizími po íta i v síti p edtím, neº dosáhnou cílový po íta, coº znamená, ºe je relativn jednoduché je cestou zachytit a p e íst si cizí zprávu, ˆ v t²ina poskytovatel internetového p ipojení (ISP) ukládá na své servery kopie va²ich ových zpráv p edtím, neº je doru í. Tyto zálohy m ºou z stat na serveru aº n kolik m síc, a to i v p ípad, ºe si je ve své schránce vymaºete. Existují kryptogracké (²ifrovací) aplikace, které mohou tyto nedostatky e²it. ifrovat lze celou ovou zprávu nebo komunikaci s ovým serverem. Bezpe n j²í je v²ak první zp sob. V prvním p ípad ²ifrujete ovou zprávu a ta je celou dobu aº k p íjemci za²ifrovaná. Aº teprve p íjemce zná klí jak si zprávu p e íst. Druhý zp sob ²ifruje pouze komunikaci k prvnímu ovému serveru, nikoliv vlastní zprávu stejn tak jako komunikace mezi servery dále není ²ifrovaná v bec. 6.3 Neºádoucí zprávy - Spam Spam je nevyºádané masov ²í ené sd lení (nej ast ji reklamní) ²í ené internetem. P vodn se pouºívalo p edev²ím pro nevyºádané reklamní y, postupem asu tento fenomén postihl i ostatní druhy internetové komunikace nap. diskuzní fóra, komentá e nebo instant messaging. 6.4 Neºádoucí zprávy - Hoax, et zový [ [ Hoax (anglické slovo hoax ozna uje podvod, mystikaci i ºert) je nevyºádaná ová, Jabber nebo ICQ zpráva, která uºivatele varuje p ed n jakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpe í, snaºí se ho pobavit apod. Hoax v t²inou obsahuje i výzvu ºádající dal²í rozeslání hoaxu mezi p átele a celkov na nejv t²í mnoºství dal²ích adres. Proto se n kdy ozna uje jako et zový . B ºní uºivatelé hoax m asto v í a (v dobré ví e) jednají podle nich (rozesílají je dále ve snaze pomoci i ostatním), i je povaºují za pouhý ne²kodný vtip. Hoax vyuºívá neinformovanosti, naivity nebo jinak manipuluje s uºivatelem. Hoaxy nabývají n kolika typických forem: fale²ný poplach je p vodní význam slova hoax. Zpráva manipuluje s informacemi a snaºí se uºivatele p im t hlavn k dal²ímu ²í ení nebo dokonce k n jakému destruktivnímu zásahu. 10

11 7 ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT Pozor ICQ vir, po²lete to v²em. Smaºte jbdmgr.exe z instalace Windows, je to virus. zábavné vyuºívají uºivatelovy touhy být vtipný nebo jeho pov r ivosti a vyhroºují. Naopak poslu²nému uºivateli slibují v²echno moºné. Nep epo²le²-li, bude² mít sm lu. prosba v t²inou p sobí na city a prosí p íjemce o darování krve, hledání ztracené osoby, p ípadn p ímo vylákává peníze. N které z t chto zpráv p vodn opravdu rozeslali lidé ve svízelné ºivotní situaci, ale hoaxy asto p eºívají mnohem déle, neº m l autor v úmyslu. (Nap. známý hoax s ºádostí o krev pro Alexandra Gála ²í ený v prosinci 2004 více neº ty i roky po jeho smrti.) Odborníci a správci sítí asto hoaxy chápou jako nebezpe ný jev, kterému je nutno se bránit. Mezi d vody ²kodlivosti pat í nap.: Prozrazení d v rných informací hrozí p eposíláním hoaxu na mnoho dal- ²ích adres. B ºn z stávají adresy v²ech p íjemc ve zpráv, kde si je mohou v²ichni p e íst. Tím se ²í í obrovský seznam ových adres mezi p edem neur ité mnoºství cizích lidí. Zvy²uje se tím potenciál pro ²í ení spamu a po íta ových vir. Situace je hor²í kdyº hoax ºádá o vypln ní dal²ích údaj jako je adresa i rodné íslo. Nebezpe né rady poskytují n které hoaxy - nap. jak se zbavit domn lého viru smazáním n jakého souboru. Obvykle je tento soubor d leºitý natolik ºe si uºivatel, po provedení takové rady, sám po²kodí svá data nebo znefunk ní opera ní systém. Ztráta d v ryhodnosti kdyº odesílatel po²le nepravdivou zprávu nap. z pracovního u. M ºe utrp t i pov st p íslu²né rmy i ú adu. Zbyte né zat ºování linek a server vzniká v dob, kdy je n jaký módní hoax na vrcholu popularity, m ºe zbyte n generovat vysokou zát º po íta ových sítí a server. Obt ºování p íjemc v ových schránkách se objevuje stejná zpráva i n kolikrát denn. 7 Zásady zpracování text Zdrojem pro typogracká pravidla je server Základní pravidla Interpunk ní znaménka Mezi interpunk ní znaménka adíme te ku, árku, dvojte ku, st edník, vyk i ník, otazník, trojte ku (výpustku), spojovník, poml ku, závorky, uvozovky a apostrof. 11

12 7.1 Základní pravidla 7 ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT Interpunk ní znaménko sázíme v eské typograi vºdy t sn za slovem. P ípadná mezera následuje aº za ním. Mezery slouºí k odd lení slov v textu. ˆ Pat í za znak (te ka, árka, otazník, vyk i ník, dvojte ka), nikoliv p ed n j. ˆ Na vn j²ích stranách závorek se mezery d lají, na vnit ních ne. Jde o to, aby se ádek nezalomil v nesmyslném míst a interpunkce pak skon í na po átku nového ádku. ˆ Mezi slova za azujeme jen jednu mezeru. Dv mezery jsou povaºovány za chybu pokud nejde o sazbu simulující sazbu do bloku na psacím stroji (nepropor ní písmo). ˆ Nikdy nepí²eme mezeru za otvírací závorkou nebo p ed zavírací. ˆ Nikdy nevynecháváme mezeru za árkou mezi slovy nebo te kou mezi v tami, apod. Ned litelné mezery jsou mezery, které se nesmí zalomit na konci ádku. ˆ Na konci ádku nesm jí z stat jednopísmenné p edloºky s, S, v, V, z, Z, k, K, u, U, o, O a spojky A, i a I (v²e krom a, u kterého se typogracké autority neshodují). K tomuto ú elu slouºí ned litelná mezera. Závorky mají mezery na vn j²ích stranách závorek. Nepouºívají se lomítka jako náhrada za závorky. Celá v ta v závorce, za íná velkým písmenem a kon í te kou. Naopak závorka uvnit v ty by nem la obsahovat celou v tu. Uvozovky mají mezery stejn jako závorky. Mezery jsou na vn j²ích stranách uvozovek a text nemá mezi prvním/posledním znakem a uvozovkou mezeru. ƒeské uvozovky jsou kulaté. Otvírací uvozovka je dole s ocásky vpravo sm rem dol a zavírací uvozovku naho e s ocásky vlevo sm rem nahoru. Existují také odvozené jednoduché uvozovky. Jednoduché uvozovky pou- ºíváme v t²inou uvnit normálních uvozovek. Apostrof e²tina pouºívá málo. Obvykle se pouºije po nespisovných výrazech, pro zkracování slov (vynechané písmeno) a letopo t. Dále je apostrof symbolem minuty. V e²tin má apostrof tvar devítky. Mínus je matematický symbol. Kolem toho znaku se d lá mezera po obou stranách. Spojovník (soft hyphen) krat²í a tlust²í neº znak mínus. Pouºívá se ve sloºených slovech 1 a p i d lení slova na více ádk. Kolem spojovníku nejsou mezery. 1 Spojovník m ºe být nerozd litelný (hard) a rozd litelný (soft) na více ádk. 12

13 7.1 Základní pravidla 7 ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT Poml ka del²í neº znak mínus. Mezera je na obou stranách poml ky, ale znak poml ky se nesmí objevit na za átku ádku. Výpustka neboli trojte ka se pouºívá v²ude tam, kde je vypu²t na i nedopov zena ást v ty. ˆ P ed výpustkou na konci v ty mezeru nepí²eme, za ní ano. ˆ V p ípad výpustky vprost ed v ty pí²eme mezeru z obou stran ƒísla Niº²í íselné údaje se vyjad ují v slovn. Výjimku tvo í pouze letopo ty, data a spojení ísel se zkratkami (100 m, 50 mm). Telefonní ísla se sázejí ve skupinách po 23 íslech. Zásadn se nesm jí d lit do dvou ádek. V sou asnosti je vhodné d lit telefonní ísla po trojicích: Zna ky pen ºních m n K se sázejí p ed íslo sumy, je-li uvedeno s desetinným íslem. Pokud je íslo celé, klade se zna ka m ny za íselné ozna ení nebo se dává p ed ozna ení celých pen ºních ástek s desetinou árkou a poml kou. (cena K 15,20; cena 500 K ) Procento a procentní Pro znak procenta (%) máme dv moºnosti zápisu tohoto symbolu. Kaºdá v²ak nese jiný význam: 1. Lihovina má obvykle kolem 40 % alkoholu. 2. Absinth je tém 80% alkohol. První p ípad (mezera mezi íslovkou a symbolem) ozna uje význam ty icet procent. Naopak druhý p ípad znamená osmdesátiprocentní. Stejn je tomu pro symbol promile ( ) Stupe Stupe se v ozna ení teploty se sází 10 mínus deset stup minus a íslice 10 dohromady, stupe je odd len zúºenou mezerou) 10 C minus deset stup Celsia stupe Celsia se sází jako jeden výraz dohromady a od ísla musí být odd len mezerou 12 pivo stupe alkoholu se sází jako jeden výraz bez mezer 13

14 7.2 Praporek, st ed a do bloku 7 ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT Hv zdi ka a k íºek Hv zdi ka (*) a k íºek ( ) jsou znaménka pro narození a úmrtí se od letopo tu, pop. od jména odd lují mezerou. (* 1926, 1998) Hv zdi ka se pouºívá téº p i odvolání v textu ƒas a datum ƒas sázíme takto: ˆ hodiny a minuty jsou od sebe odd leny te kou bez mezer (12.00 hodin), ˆ sekundy se odd lují od minut dvojte kou, ˆ desetiny sekund od celých sekund árkou (19:26,3 min.). U sportovních výkon vyjád ených asem se hodiny od minut a minuty od sekund odd lují dvojte kou (18:56:13 hodin). Datum sázíme následovn : ˆ den je vºdy vyjád en arabskou íslicí, ˆ m síc bu slovn, nebo arabskou i ímskou íslicí s te kou, ˆ letopo et se zásadn sází, bez vynechávání prvního dvoj íslí. Výjimku tvo í pouze ur itá spojení (Nagano 98). Datum vyjád ené pouze ísly se nesmí d lit do dvou ádek ( ) Zkratky Zkratky slov, výraz akademických titul apod. se pouºívají jen u vºitých výraz a v t²inou kon í te kou. Ta se sází t sn za zkratkou. (aj., apod., atd., DrSc., CSc.) Následuje-li za zkratkovou te kou dvojte ka, sází se také bez mezery, p ímo za te ku. Na za átku v ty se spojená zkratka nahrazuje celým výrazem. Iniciálové zkratky (tj. zkratky z velkých po áte ních písem spojených slov názv, organizací a r zných institucí) se sázejí verzálkami bez te ky (OSN, NATO, OPEC, ODS, ƒr). Pozor je t eba dát na slovo viz, které není ºádnou zkratkou a tedy te ku za ním nepí²eme. Slovo viz je rozkazovacím zp sobem slovesa vid t. 7.2 Praporek, st ed a do bloku Jedná se o zp soby zarovnání textu (formátování) p i sazb. Sazba na praporek je sazba, kdy jsou v²echny ádky zaraºeny k jednomu okraji praporku. P i sazb na st ed vycentruje text tak ºe kaºdý ádek má po obou stranách vºdy stejnou vzdálenost k okraji. Sazba na praporek i na st ed je vhodná na krat²í texty. Dlouhé texty sázíme zásadn do bloku (tedy se zarovnanými ob ma okraji). 14

15 7.3 Písmo 7 ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT P i sazb do bloku nesmí vznikat mezery uvnit slov, pouze se m ní mezery mezi slovy tak aby vzniklo zarovnání do bloku. 7.3 Písmo Mén je více. ƒím mén druh písma pouºijeme, tím lépe. Pro dlouhou sazbu se hodí patkové kniºní písmo. Na krat²í texty si m ºeme dovolit i bezpatkové písmo. Nepropor ní písmo bylo pouºito d íve na psacích strojích. Kaºdý znak nepropor ním písmem m l stejnou velikost. Text psaný nepropor ním písmem není na pohled p íjemný. Formátování takového textu se provád lo vkládáním mezer. Sou asné editory pracují s propor ními písmy. Znaku, který napí²eme propor ním písmem, je na ádku vyhrazeno p esn tolik místa, kolik pot ebuje. Písmenko m zabírá více místa neº i. 7.4 Formátování textu Pamatujeme si základní pravidlo: Pouºití mezery a od ádkování pro formátování dokumentu psaného propor ním písmem zásadn nepouºíváme! Pro propor ní písma bychom m li k formátování pouºívat: ˆ sloupce (formátování textu na stránce do odd lených oblastí sloupc ), ˆ tabelátory (zarovnání po átku/konce textu k ur ité zna ce na ádku), ˆ tabulky (pro tabulková data), ˆ formát odstavce (vhodné pro odsazení prvního ádku, nastavení zarovnání textu, velikost a typ písma), ˆ seznamy ( íslovaný, ne íslovaný; pro data typu seznam, vý et hodnot, apod.) Mezi obvyklé chyby pat í pouºití n kolika mezer vedle sebe pro odsazení (nap. prvního ádku odstavce). Stejn je chybou i pouºít od ádkování (vloºit prázdný ádek jeden nebo i více za sebou) pro odsunutí textu nap. na dal²í stránku. K tomuto ú elu slouºí moºnost vloºit jakousi netisknutelnou zna ku ozna enou jako konec stránky. Konec stránky (na rozdíl od prázdných ádk ) funguje vºdy. Pomocí mezer se nikdy nepoda í srovnat text správn pod sebe. Je to zp - sobeno tím, ºe propor ní písmo má kaºdý znak jinak ²iroký. Je nutné pouºít tabelátorové zna ky (klávesa <Tab>). P ed psaním i p i následných úpravách je moºné nastavit zna ky, mezi kterými p echázíme pouºitím klávesy <Tab>. Vhodné je nejd íve umístit zna ky na pravítko, pak napsat texty a nakonec pokud je to pot eba posunout zna ky (napsaný text se posune dle zna ky). Kaºdá zna ka m ºe mít nastaveno jak bude text k ní zarovnán (vlevo, na st ed, vpravo, na desetinnou árku, apod.). 15

16 7.5 Odstavec 7 ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT 7.5 Odstavec Odstavec je souvislá ást textu (p íp. dal²ích znak ) ukon ená znakem konce odstavce (zobrazen je jako ). Konec ádku je editorem vkládán automaticky v míst mezery mezi slovy v okamºiku kdy se dal²í slovo na ádek nevejde. Konec odstavce ur uje uºivatel, ukon ení odstavce provedete klávesou <Enter> následující text jiº tvo í dal²í odstavec. Ru n zalomený ádek odstavce ur uje uºivatel, slouºí k p echodu na následující ádek bez ukon ení odstavce, zalomení lze dosáhnout klávesami <Shift>+<Enter>. S odstavcem souvisí moºnosti jak jej formátovat: ˆ odsazení odstavce (první ádek je odsazen/p edsazen, s p edsazeným textem), ˆ ádkování, ˆ zarovnání (na praporek, na st ed, do bloku), ˆ ohrani ení, ˆ tok textu. 7.6 Zvýrazn ní Kurzíva Základem pro zvýrazn ní je jednozna n kurzíva. Jestliºe pouºité písmo nemá moºnost kurzívy, pak lze vyuºít sklon né písmo Tu n Zvýrazn ní viditelné na první pohled je proveditelné tu ným ezem písma. Pouºití tu ného písma se snaºíme nep ehán t. Dv aº t i slova tímto ezem písma na stránce bohat sta í. Tu ný ez písma se pouºívá pro nadpisy Prostrkávání Prostrkávání je metoda kdy jsou vkládány mezery mezi písmena ve slov. Nepouºívat v bec (jsou lep²í zp soby zvýrazn ní viz vý²e) nebo minimáln (nadpis), protoºe m ºe dojít ke sníºení itelnosti textu Kapitálky Psaní textu kapitálkami (velká písmena) je obtíºn itelné a toto zvýrazn ní nepouºíváme v bec. V ºádném p ípad ne pro velké mnoºství textu jako je celý odstavec, apod. 16

17 7.7 Speciální znaky 8 NÁSTROJE PRO PRÁCI S TEXTEM 7.7 Speciální znaky Jak vloºit znaky, které jsou tisknutelné, ale nejsou na klávesnici? P i eské klávesnici m ºeme za stisknuté klávesy <AltGr> psát ty znaky, které jsou jinak k dispozici jen na klávesnici anglické #, $, %, ^, &, apod.). V²echny tyto i ostatní znaky, symboly jsou obvykle dostupné p es: ˆ Vloºit -> Symbol (Speciální symbol) ˆ Mapa znak 7.8 D lení slov ˆ gramatická pravidla, kde se které slovo smí d lit (Pravidla eského pravopisu o spojovníku a d lení slov - slova v e²tin se d lí mezi slabikami a p ednostn pak ve ²vech sloºených slov) ˆ konvence jazyka ( e²tina, angli tina,...) ˆ n které písa ské a typogracké aspekty d lení: zakázáno je d lení za prvním písmenem ani p ed posledním písmenem slova (o-psat) zakázáno je rozd lení vzdálené jedno písmeno od ²vu sloºeného slova (ƒeskos-lovensko) ned líme zkrácený titul a p íjmení (ing. Novák) ned líme íslice a název po ítaného p edm tu i jevu (100 km, 1000 K ) ned lit datum (je moºné d lit den s m sícem od letopo tu) není vhodné rozd lení slov, kdy rozd lené ásti mají neºádoucí význam (kni-hovna, my²-lenka, tlu-mo it) Textové procesory obsahují nástroj pro d lení slov. Je na volb uºivatele zda jej pouºije nebo bude d lení slov provád t ru n. Rozhodneme-li se pro druhou moºnost d lení slov, pak ale nikdy d líme text pouºitím znaku -. Pokud text p eformátujeme, dostalo by se t eba slovo doprost ed ádky i s tímto znakem. 8 Nástroje pro práci s textem 8.1 Textový editor Textový editor je software, kterým je moºné editovat (upravovat) prostý text, který je uloºen v textovém souboru. P íkladem textového editoru jsou programy notepad (poznámkový blok), PSPad, Vim, apod. 17

18 8.2 Textový procesor 9 MS WORD 8.2 Textový procesor Na rozdíl od textového editoru jiº textový procesor zaji² uje i dal²í úpravu textu. Vytvo ený soubor uº není tvo en pouze vlastním textem, ale je v n m uloºena ada dal²ích informací p edev²ím o formátování (stránka, odstavce, nadpisy, atd.). ƒasto obsahuje i dal²í informace, které jsou v t²inou pouze dopl kové (nap. autor, datum vzniku, záznamy o provedených zm nách, o nastavení editoru). V oblasti textových procesor se pouºívá zkratka WYSIWYG z anglických slov What You See Is What You Get jak to vidí² (obrazovka), tak to dostane² (vyti²t né). Na obrazovce se tedy zobrazuje text v podob, jak bude vypadat na stránce. Nejznám j²í textové procesory jsou: ˆ Microsoft Word, ˆ OpenOce.org Writer, ˆ 602PC Suite. 8.3 DTP DTP je zkratka z anglického desktop publishing. Jedná se o tvorbu ti²t ného dokumentu za pomoci po íta e. Po íta ový program, který je pro zpracování takového dokumentu pouºit, se ozna uje za sázecí program. Pracovník nebo grak v takovém programu provádí profesionální sazbu textu a celkovou grackou úpravu dokumentu (knihy, asopisy, letáky, apod.). ˆ Adobe InDesign, ˆ Adobe PageMaker, ˆ Corel Ventura, ˆ Passepartout je také ²í ený zdarma, ˆ Scribus (kvalitní sázecí program pro Linux, MacOS, OS/2, Windows i dal²í), ˆ TEX (p íp. nadstavby jako je LATEX a dal²í je ²í ený zdarma - open source), ˆ a dal²í. 9 MS Word Vhodné materiály v etn úloh na vyzkou²ení jsou na adrese Materiály pro práci s MS Word ˆ opakování základních pojm z p edpokládaných znalostí, ˆ vkládání obrázk a tabulek, 18

19 9.1 Zobrazení netisknutelných znak 9 MS WORD ˆ co je to styl odstavce a jeho pouºití (standardní styly odstavce), p i azení stylu odstavce textu. ˆ úprava existujících styl odstavce, tvorba nového stylu, jeho úprava a pouºití. ˆ styly a osnova - úprava osnovy v rámci styl ( íslování, odráºky,...), vytvo ení obsahu z osnovy. ˆ ²ablona dokumentu a její vytvo ení, moºnosti vyuºití ˆ vytvá ení obsah a poznámek, 9.1 Zobrazení netisknutelných znak V textových procesorech se pro zobrazení netisknutelných znak obvykle pou- ºívá tla ítko ozna ené symbolem. 9.2 Pevná mezera Pevné mezery docílíte stiskem kláves <Ctrl>+<Shift>+<Space>. Pokud není povoleno zobrazování netisknutelných znak, pak je viditelný znak mezery. Jestliºe povolíte ( ) zobrazení netisknutelných znak, pak na míst kde má být tato pevná mezera vidíte symbol (stupe ). Jedná-li se o normální mezeru objevuje se na takovém míst symbol. Pro jiné editory mohou být zkratky pro vkládání t chto znak r zné. Stejn tak se mnohdy li²í zp sob jak uºivatele informují o pouºitém znaku. V OpenOf- ce.org se pevná mezera vkládá pouºitím <Ctrl>+<Space>. Následn je pouºití pevné mezery i p i vypnutém zobrazování netisknutelných znak zobrazeno jako ²edivá mezera. 9.3 Pouºití styl Vhodné je pouºití styl ve v²ech dokumentech s denovanou strukturou. S rostoucí délkou dokumentu se stávají styly mnohem mocn j²ím nástrojem pro formátování dokumentu. Denovaný styl v dokumentu p edstavuje formátování, které je spole né n jaké skupin text a tímto formátováním jim dává téº specický význam. Podle významu bývají styly pojmenovány P eddenované styly P íkladem je styl Normální nebo Odstavec (pro OpenOce.org), který p edstavuje normální styl základního odstavce. Stejn tak styl Nadpis 1 dává textu, který má tento styl p i azen, význam nejd leºit j²ího nadpisu nejvy²²í úrovn. Nadpis 2 pak p edstavuje podnadpisy, Nadpis 3 je ur en pro pod-podnadpisy, atd. 19

20 9.4 ƒíslování stránek 9 MS WORD Existují styly Zápatí, Záhlaví, Obsah, Seznam, ƒíslovaný seznam, Seznam s odráºkami a mnoho dal²ích, které jsou v dokumentu p eddenovány a mají odpovídající význam. Mnohdy existují i v etn r zných úrovní zano ení obdobn jako tomu je pro nadpisy (Seznam 1, Seznam 2, Seznam 3, apod.) Hierarchická struktura Struktura styl je hierarchická, tj. kaºdý styl m ºe mít denovaný tzv. rodi- ovský styl. D leºitou vlastností je fakt, ºe od rodi ovského stylu jeho potomek d dí ve²keré formátování, které v potomkovi nezm níme. Situaci nejlépe vysv tlí p íklad. Budeme mít základní styl Normální pro odstavce. Chceme vytvo it sv j styl Ná² odstavec. Takºe rodi e na²eho nového stylu nastavíme na styl Normální. Ve stylu Ná² odstavec pouze nastavíme zarovnání textu jinak neº bylo v rodi ovském stylu. Nyní pokud upravíme styl Normální nap. zm nou velikosti písma, zm ní se automaticky velikost písma také u odstavc které pouºívají styl Ná² odstavec Uºivatelské styly D leºitou vlastností je moºnost aby si uºivatel denoval sv j vlastní styl. Ten pak v dokumentu m ºe pouºívat stejným zp sobem jako styly p eddenované. 9.4 ƒíslování stránek Stránky íslujeme pouºitím v záhlaví nebo zápatí stránky. Lze pouºít dialog Vloºit->ƒísla stránek, kde nastavíme typ íslování, po áte ní hodnotu, umíst ní a zarovnání ísel,...). Druhou moºností je dvojklik na záhlaví i zápatí (pokud jiº záhlaví nebo zápatí existuje). P ípadn lze pouºít menu Zobrazit->Záhlaví a zápatí. Z nástrojového panelu Záhlaví a zápatí, který se po té zobrazí, vloºíme odpovídající pole pro íslo stránky. Chceme-li odli²né íslování na první stránce, nebo r zná záhlaví a zápatí pro sudé a liché stránky, pak p es menu Soubor->Vzhled stránky vyvoláme dialog na kterém na kart Rozloºení zatrhneme volbu Odli²ná záhlaví na sudých a lichých stránkách i Odli²né záhlaví na první stran. 9.5 Konec stránky Ob as je pot eba ukon it stránku p ed asn a pokra ovat aº na dal²í stran. Tohoto docílíme vloºením tzv. konce stránky. V dialogovém okn které vyvoláme p es menu Vloºit->Konec vybereme poloºku Konec stránky. V míst kurzoru se ukon í stránka a text který je za kurzorem bude za ínat na dal²í stránce. Zakon ení stránky lze samoz ejm kdykoliv odstranit (klávesa <Backspace> nebo <Delete>). V ºádném p ípad ukon ení stránky ned lat vloºením prázdných ádk (odstavc ), tj. n kolikrát <Enter> za sebou. P i pozd j²ích úpravách textu (nap. zm na formulace v ty, oprava p eklepu,...) nebo zm n formátování (nap. 20

21 9.6 D lení slov 11 TVORBA PREZENTACÍ jiná velikost písma) m ºe dojít k posunutí takového ukon ení. Vloºením konce stránky zajistíme zalomení vºdy na správném míst. 9.6 D lení slov Na místo vhodného rozd lení slova moºné pouºít ozna ení klávesami <Ctrl>+<- >. Tento znak ve slov p i p eformátování z stane, ale není viditelný pokud nezapneme zobrazování skrytých znak. 9.7 Kontrola pravopisu P ed nálním výtiskem je vhodné provést kontrolu pravopisu. Nástroje pro tento ú el nejsou schopny odstranit v²echny chyby. Odhalují pouze p eklepy porovnáním se slovníkem. Pro pouºití kontroly pravopisu musí být správn nastaven jazyk, který pro kontrolu pouºije. Je totiº moºné pouºívat r zné jazyky dokumentu. Kontrola pravopisu m ºe být automatická nebo vyvolána jednorázov p es menu Nástroje->Pravopis. P i zapnuté automatické kontrole pravopisu jsou slova, která program nenalezl ve slovníku ozna ena ervenou vlnovkou pod daným slovem. 10 MS Excel Vhodné materiály v etn úloh na vyzkou²ení jsou na adrese Materiály pro práci s MS Excel 11 Tvorba prezentací 11.1 Jak prezentace ned lat Co prezentujeme P ed tvorbou prezentace je nutné v d t eho chceme prezentací dosáhnout. Jaké informace chceme poslucha m p edat. Co a pro prezentujeme. Jaká je cílová skupina? V d t pro poslucha e máme a co je zajímá, co si p i²li poslechnout Kontrast písma a pozadí Pokud není písmo v i pozadí na n mº se nachází dostate n kontrastní, pak je poslucha m k ni emu. Zhor²ení mohou zp sobit navíc i jiné okolnosti, které p edná²ející neovlivní. Star²í projektor, ostré slune ní sv tlo, apod. 21

22 11.1 Jak prezentace ned lat 11 TVORBA PREZENTACÍ Prezentace není kniha Pokud máte pot ebu mít v prezentaci odstavce textu, detailní tabulky p es celé snímky, pak prezentaci pus te a jd te na kafe. Poslucha i íst umí a p e íst si to dokáºí také. Prezentace se nemá podobat knize. Prezentaci nemáte íst. Podstatou prezentace je zd raznit hlavní my²lenku, vypíchnout d leºité post ehy a zásadní informace. Vhodné mnoºství 15 slov na jednom snímku je aº dost. Pro detailn j²í informace lze pouºít speciální funkce vkládání poznámek, které poslucha i nevidí, ale p edná²ející se jimi m ºe ídit. Pokud chcete i tak v²echny údaje prezentovat, pak je rozd lte na více snímk Malé písmo Tato chyba obvykle souvisí s chybou p edchozí. Podle hesla a se toho vm stná na snímek co nejvíce je malé písmo asto d sledkem p íli² velkého mnoºství textu na jednom snímku. Rozd lte snímky na více snímk a písmo a je k p e tení i z prot j²ího rohu místnosti P echody a efekty Poslucha e zcela jist efektní zobrazování text na snímku, pokaºdé jinak provedené p echody mezi snímky a dal²í vychytávky zaujmou. To v²ak zcela jist není cílem prezentace. Cílem je p edat poslucha m n jaké informace, zaujmout tím d leºitým z prezentace. Pokud pouºijete maximáln jeden p echodový efekt mezi snímky (v celé prezentaci stejný) bude to aº dost ƒasování snímk Úpln nejlépe kdyº p echody mezi snímky budou p esn na asované. Co na tom, ºe budete mít p ed publikem trému. Vypadne vám v ta. Neº si vzpomenete bude prezentace o dva snímky dále. Dáte tedy del²í asové intervaly? Více asu na snímek? Budete pak mít moºnost p epnutí snímku uspí²it? Nikoliv. Na asování zapome te pokud ned láte na reklamní prezentaci, která má b ºet sama Zvuky Dal²í vychytávka která stojí za to. Prezentujete vy a musí být sly²et vás. Moºná pro vypráv ní o dovolené mohou být v n kterých p ípadech zajímavé zvuky dokreslující prost edí dovolené. V²e s rozvahou Obrázky Pokud chcete oºivit prezentaci obrázkem, pak pouze takovým který souvisí s prezentovaným tématem. 22

23 11.2 Tvo íme úsp ²nou prezentaci 11 TVORBA PREZENTACÍ Grafy Graf bez jména nebo popisk os, bez hodnot nebo bez názvu je k emu? Takový nemá v prezentaci co d lat. Musí být p i prvním pohledu jasné co graf p edstavuje. Jinak je nepouºitelný. Graf nemá být p íli² komplikovaný. Dvacet k ivek v grafu najednou nebude zrovna itelné a p ehledné e²ení P eklepy a gramatické chyby Pokud prezentujete opravdu d leºitý projekt a p edvedete svým poslucha m adu chyb zp sobených p eklepy asi nebudou mít dojem ºe jste se po ádn p ipravovali. Automatická kontrola pravopisu je otázkou pár minut, které se hodí prezentaci p ed dokon ením v novat Tvo íme úsp ²nou prezentaci 1. Snímky musí mít hlavu a patu, rozmyslíme si cíle a osnovu prezentace je²t p ed její tvorbou. 2. V²echny snímky mají mít stejné gracké provedení. 3. Nep ehán t gracké prvky prezentace. 4. Jednoduché snímky s dostate n velkým a kontrastním písmem. 5. Detailní informace (tabulky s mnoºstvím íselných údaj, sloºité grafy, apod.) si necháme na materiály, které budou mít moºnost poslucha i získat v p ípad zájmu. Pokud chcete mít více detail, vloºte si je do poznámek ke snímk m. Vy si je nemusíte p esn pamatovat, a poslucha i nebudou tyto detaily zbyte n zat ºovat (nebo íst totéº co povídáte). 6. Pokud p ece jen vkládáme del²í text (nap. citace) dodrºujeme typogra- cké zvyklosti. 7. Nejlépe asování, efekty a p echody mezi snímky zcela vynechat. Pokud cítíte pot ebu n jakou takovou funkci pouºít, pak jeden typ je aº dost na celou prezentaci. 8. Na po átku prezentace seznámíme poslucha e s p edm tem prezentace, jménem/jmény p edná²ejícího/p edná²ejících. 9. U dlouhých prezentací m ºeme jako druhý snímek vloºit stru nou osnovu. 10. Poslední snímek m ºeme pouºít pro pod kování poslucha m a p ípadné dotazy. 11. Respektujeme pravidla eského jazyka a nální verzi je vhodné prov it automatickou kontrolou pravopisu. V ideálním p ípad se domluvit s kolegou/kolegyní o zkontrolování. 23

24 11.3 Prezentujeme TVORBA PREZENTACÍ 11.3 Prezentujeme Nemáme strach. Je pot eba být nad v cí. 2. Nestojíme zády k publiku. 3. Prezentaci ne teme. Prezentaci se neu íme nazpam. Snímky nám dávají osnovu, které se p i prezentování drºíme. Prezentování které se podobá p ednesu básni ky, poslucha e nezaujme. 4. Ve vhodnou chvíli p epneme snímek na následující. 5. Komunikujeme s poslucha i je-li to moºné. Dotazem do publika získáme jejich v t²í pozornost. Minimáln aspo na okamºik. Toho m ºeme s výhodou vyuºít pro následné sd lení klí ových informací. 6. M ºeme vyuºít prázdného snímku, kdyº chceme aby poslucha i pozorn ji poslouchali mluvené slovo. Vhodný je prázdný snímek také pro dotazy nebo diskuzi. 7. Je-li prezentace p íli² dlouhá, ud láme p estávku. Obzvlá²t v p ípad ºe publikum ztrácí pozornost i p es va²í snahu zaujmout. Pokud chce n kdo odejít, a rad ji odejde. 8. Jako záv r prezentace je vhodné dát poslucha m moºnost získat dal²í materiály. 24