ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY 4. aktualizace T E X T O V Á Č Á S T Pořizovatel: Magistrát města Pardubic odbor hlavního architekta Štrossova 44, Pardubice Zpracovatelský kolektiv: Ing. Lubomír Pecka p. Marcela Kubíčková Odbor hlavního architekta OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST A Podklady pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území B Rozbor udržitelného rozvoje území C Problémy k řešení D Přílohová část GRAFICKÁ ČÁST E1 Výkres hodnot území E2 Výkres limitů využití území přírodní faktory E3 Výkres limitů využití území civilizační faktory E4 Výkres záměrů na provedení změn v území E5 Problémový výkres Spolupráce: Ing. Miloš Lulay Prosinec 2016 Oddělení informačních technologií MmP OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace A1.2 Pojmy Legislativa Udržitelný rozvoj území Hodnoty území Limity využití území Záměry na provedení změn v území Zkratky Seznam jevů obsažených v ÚAP A1.3 Podklady Mapové podklady Územně plánovací dokumentace Ostatní podklady A1.4 Vymezení řešeného území 1 A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území A2.1.1 Širší vztahy A2.1.2 Základní charakteristika sídelní struktury A2.1.3 Základní charakteristika nezastavěného území A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie A2.2.2 Vodní režim A2.2.3 Hygiena životního prostředí A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura A2.2.7 Sociodemografické podmínky A2.2.8 Bydlení

2 A2.2.9 Rekreace A Hospodářské podmínky A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředí A6.5 Ostatní záměry A6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrů A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Urbanistická struktura A4.1.2 Kulturní hodnoty s legislativní ochranou A4.1.3 Historické a architektonické hodnoty území A4.2 Přírodní hodnoty A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území A4.3 Civilizační hodnoty A4.3.1 Sociodemografické podmínky A4.3.2 Bydlení a vybavenost území A4.3.3 Hospodářské podmínky A4.3.4 Dopravní infrastruktura A4.3.5 Technická infrastruktura A4.3.6 Ochrana obyvatel A4.4 Vyhodnocení hodnot území A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A5.1 Ochrana kulturního dědictví A5.1.1 Městská památková rezervace A5.1.2 Městská památková zóna A5.1.3 Nemovité kulturní památky A5.1.4 Archeologie A5.1.5 Hodnotné tradice a činnosti v území A5.2 Ochrana přírody A5.2.1 Obecná ochrana území A5.2.2 Zvláště chráněné území A5.2.3 Památné stromy A5.2.4 Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů A5.2.4 Územní systém ekologické stability A5.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek A5.4 Ochrana dopravní a technické infrastruktury A5.4.1 Dopravní infrastruktura A5.4.2 Technická infrastruktura A5.4.3 Ostatní limity A5.5 Vyhodnocení limitů využití území A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA ZMĚNŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A6.1 Záměry v oblasti infrastruktury A6.1.1 Dopravní infrastruktura A6.1.2 Technické infrastruktura A6.1.3 Veřejná infrastruktura A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreace A6.3 Záměry v oblasti výroby a služeb 2 B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb B1 PŘÍRODA B1.1 Horninové prostředí a geologie B1.2 Vodní režim B1.3 Hygiena životního prostředí B1.4 Ochrana přírody a krajiny B1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa B2 SPOLEČNOST B2.1 Veřejná dopravní a technická infrastruktura B2.2 Sociodemografické podmínky B2.3 Bydlení B2.4 Rekreace B2.5 Hospodářské podmínky B3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH SWOT ANALÝZ pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel B3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) B4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ B4.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek jednotlivých obcí B4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORP C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI C1 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území C2 Závady v dopravní infrastruktuře C3 Závady v technické infrastruktuře C4 Závady hygienické C5 Závady ve využití krajiny C6 Problémy a střety záměrů na provedení změn v území C7 Ohrožení území přírodními jevy C8 Závěr D PŘÍLOHOVÁ ČÁST D1 Karty obcí D2 Mapy průzkumu obcí (Vzhledem k rozsahu 56 obcí je tato část uložena pouze u zpracovatele) D3 Projednání ÚAP

3 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY 4. aktualizace T E X T O V Á Č Á S T A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace Část A obsahuje údaje charakterizující dosavadní rozvoj území, jeho hodnoty a legislativní ochranu, které by měly být zakotveny do územně plánovacích dokumentací a záměry na změny využití území vyplývající především z požadavků nadřazených územně plánovacích dokumentací, z požadavků obcí, z průzkumů území a z širších vztahů sídelní struktury. Část B obsahuje analýzu udržitelnosti rozvoje území podle tří základních pilířů. - příznivé životní prostředí, kapitola B1 PŘÍRODA (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda a pozemky určené k plnění funkce lesa a hygiena prostředí) - hospodářský rozvoj - soudržnost společenství obyvatel, kapitola B2 SPOLEČNOST (sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, veřejná infrastruktura a hospodářské podmínky) - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v ORP. - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v jednotlivých obcích Část C obsahuje okruhy problémů k řešení územně plánovací dokumentací Část D obsahuje složku, ve které jsou uvedeny karty obcí, výsledky terénních průzkumů a doklad o projednání ÚAP. Časový sled prací a použité prostředky 4. aktualizace ÚAP byla zpracovávána od do Aktualizace probíhaly v těchto základních fázích. 1 průběžná aktualizace údajů od poskytovatelů leden až prosinec zpracování výsledků terénních průzkumů říjen až listopad oznámení a výzva poskytovatelům údajů k úplné aktualizaci březen zpracování údajů úplné aktualizace od poskytovatelů červenec až říjen aktualizace textové a výkresové části, aktualizace RURÚ, říjen až prosinec 2016 včetně projednání s obcemi Grafické údaje včetně metadat a popisných atributů byly zpracovány v programu Geostore V6, grafické výstupy v programech ArcGIS Textová a tabulková část byla vyhotovena v programech Word a Excel. Pro zpracování některých dat od poskytovatelů byl použit program Microstation SE V7, pro převody dat byl využíván program Bentley Redline XM. A1.2 Pojmy Legislativa Pojmy uvedené v dokumentaci ÚAP vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a jeho prováděcích předpisů vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Udržitelný rozvoj území Je vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích ( 18 zák. č.183/2006 Sb.). Hodnoty území - Hodnoty přírodní Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností. - Hodnoty civilizační Jedná se o hodnoty území, spočívající například v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostunosti takovýchto částí území. Civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost apod. - Hodnoty kulturní Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče. - Urbanistické hodnoty Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnostech veřejných prostorů a také staveb, zejména přístupných veřejnosti ( průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. - Architektonické hodnoty Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení a výrazu. (Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci. Limity využití území Jde o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území ( 26 zák. č.183/2006 Sb.). Záměry na provedení změn v území Jde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů, obrany a ochrany osob a majetku. 3

4 Tabulka 1 Zkratky Seznam použitých zkratek BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka PK Pardubický kraj ČOV Čistírna odpadních vod PLO Přírodní lesní oblasti ČSÚ Český statistický úřad PO Ptačí oblast ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální POÚ Pověřený obecní úřad DB Databáze územně analytických podkladů PP Přírodní památka DKM Digitální katastrální mapa PÚR Politika územního rozvoje EU Evropská unie RBC Regionální biocentrum EVL Evropsky významná lokalita RBK Regionální biokoridor GIS Geografický informační systém RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území HEIS Hydroekologický informační systém VÚV Výzkum. ústavu vodohospodářského SZN Státní zemědělské nakladatelství KES Koeficient ekologické stability ÚAN Území s archeologickými nálezy KrÚ Krajský úřad ÚPD Územně plánovací dokumentace MmP Magistrát města Pardubic ÚSES Územní systém ekologické stability MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ÚÚR Ústav územního rozvoje MPR Městská památková rezervace VKP Významný krajinný prvek MPZ Městská památková zóna VN Vysoké napětí MZE Ministerstvo zemědělství VVN Velmi vysoké napětí MŽP Ministerstvo životního prostředí VTL Vysokotlaký plynovod NKP Národní kulturní památka NPÚ Národní památkový ústav VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy NRBC Nadregionální biocentrum AHNM Agentura pro nakládání s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR NRBK Nadregionální biokoridor ZÚR Zásady územního rozvoje ORP Obec s rozšířenou působností IDS Integrovaný dopravní systém OŽP OŽPaZ PHO Tabulka 2 Odbor životního prostředí MmP Odbor životního prostředí a zemědělství KrÚ Pásmo hygienické ochrany Seznam jevů obsažených v ÚAP SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností Číslo Sledovaný jev Existence Grafická část Poznámka A001 Zastavěné území ano Výkres hodnot, Průzkum limitů, záměrů A002 Plochy výroby ano Výkres hodnot Průzkum A003 Plochy občanského vybavení ano Výkres hodnot Průzkum A004 Plochy k obnově nebo opětovnému ano Výkres záměrů Průzkum využití znehodnoceného území A005 Památková rezervace včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A006 Památková zóna včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A007 Krajinná památková zóna ano Jen v databázi Zatím nevyhlášeno A008 Nemovitá kulturní památka, popřípadě ano Výkres hodnot a Průzkum soubor, včetně ochranného pásma limitů A009 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného ano Výkres hodnot a limitů pásma A010 Památka UNESCO včetně ochranného pásma ne 4 A011 Urbanistické hodnoty ano Průzkum A012 Region lidové architektury ne A013 Historicky významná stavba, soubor ano Výkres hodnot Průzkum A014 Architektonicky cenná stavba, soubor ano Výkres hodnot Průzkum A015 Významná stavební dominanta ano Výkres hodnot Průzkum A016 Území s archeologickými nálezy ano Výkres hodnot A017 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ano Výkres hodnot A018 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika ano Výkres hodnot Průzkum A019 Místo významné události ano Výkres hodnot Průzkum A020 Významný vyhlídkový bod ano Výkres hodnot Průzkum A021 Územní systém ekologické stability ano Výkres hodnot a limitů A022 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou ano Výkres hodnot a limitů A023 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ano Výkres hodnot a limitů A024 Přechodně chráněná plocha ne Platnost vyhlášení skončila A025 Národní park včetně zón a ochranného ne pásma A026 Chráněná krajinná oblast včetně zón ne A027 Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A028 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A029 Národní přírodní památka včetně ne ochranného pásma A030 Přírodní park ne A031 Přírodní památka včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A032 Památný strom včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A033 Biosférická rezervace UNESCO, geopark ne UNESCO A034 NATURA 2000 evropsky významná lokalita ano Výkres hodnot a limitů A035 NATURA 2000 ptačí oblast ano Výkres hodnot a limitů A036 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním ano Výkres hodnot a limitů významem A037 Lesy ochranné ne A038 Les zvláštního určení ano Výkres hodnot a limitů A039 Lesy hospodářské ano Výkres hodnot a limitů A040 Vzdálenost 50m od okraje lesa ano Výkres limitů A041 Bonitovaná půdně ekologická jednotka ano Výkres hodnot a limitů A042 Hranice biochor ano Jen v databázi A043 Investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti ano Výkres hodnot a limitů A044 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ano Výkres hodnot a limitů A045 Chráněná oblast přirozené akumulace ne vod A046 Zranitelná oblast ano Výkres limitů A047 Vodní útvar povrchových, podzemních vod ano Výkres hodnot a limitů

5 A048 Vodní nádrž ano Výkres hodnot a limitů A049 Povodí vodního toku, rozvodnice ano Jen v textu a v DB A050 Záplavové území ano Výkres limitů A051 Aktivní zóna záplavového území ano Výkres limitů A052 Území určené k rozlivům povodní ne A053 Území zvláštní povodně pod vodním ano Výkres limitů dílem A054 Objekt / zařízení protipovodňové ano Výkres hodnot a A055 ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem ano limitů Výkres hodnot a limitů A056 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa ano Výkres hodnot a limitů A057 Dobývací prostor ano Výkres limitů A058 Chráněné ložiskové území ano Výkres limitů A059 Chráněné území pro zvláštní zásahy ne do zemské kůry A060 Ložisko nerostných surovin ano Výkres limitů A061 Poddolované území ne A062 Sesuvné území a území jiných geologických ano Výkres limitů rizik A063 Staré důlní dílo ne A064 Staré zátěže území a kontaminované ano Výkres limitů plochy A065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ano Výkres limitů A066 Odval, výsypka, odkaliště, halda ano Výkres limitů A067 Technologický objekt zásobování vodou ano Výkres limitů včetně ochranného pásma A068 Vodovodní síť včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A069 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A070 A071 A072 A073 A074 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Elektrická stanice včetně ochranného pásma Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma ano ano ano ano ano Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů Výkres limitů A075 Vedení plynovodu včetně ochranného ano Výkres limitů a bezpečnostního pásma A076 Technologický objekt zásobování jinými ano Výkres limitů produkty včetně ochranného pásma A077 Ropovod včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A078 Produktovod včetně ochr.pásma ano Výkres limitů A079 Technologický objekt zásobování teplem ano Výkres limitů včetně ochranného pásma A080 Teplovod včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A081 Elektronické komunikační zařízení ano Výkres limitů včetně ochranného pásma A082 Komunikační vedení včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A083 Jaderné zařízení ne A084 Objekty nebo zařízení zařazené do ano Výkres limitů skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami A085 Skládka včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A086 Spalovna včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A087 Zařízení na odstraňování nebezpečného ne odpadu včetně ochranného pásma A088 Dálnice včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A089 Rychlostní silnice včetně ochr. pásem ano Výkres limitů A090 Silnice I. třídy včetně ochr.pásma ano Výkres limitů A091 Silnice II. třídy včetně och.pásma ano Výkres limitů A092 Silnice III. třídy včetně ochr.pásma ano Výkres limitů A093 Místní a účelové komunikace ano Výkres limitů A094 Železniční dráha celostátní včetně ano Výkres limitů ochranného pásma A095 Železniční dráha regionální včetně ano Výkres limitů ochranného pásma A096 Koridor vysokorychlostní železniční ne trati A097 Vlečka včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A098 Lanová dráha včetně ochr. pásma ne A099 Speciální dráha včetně ochr. pásma ne A100 Tramvajová dráha včetně ochr. pásma ne A101 Trolejbusová dráha včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A102 Letiště včetně ochranných pásem ano Výkres limitů A103 Letecká stavba včetně ochr. pásem ano Výkres limitů A104 Vodní cesta ano Výkres limitů A105 Hraniční přechod ne A106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a ano Výkres limitů Průzkum turistická stezka A107 Objekt důležitý pro obranu státu ano Výkres limitů A108 Vojenský újezd ne A109 Vymezené zóny havarijního plánování ano Jen v textu a DB Mapka v textu A110 Objekt civilní ochrany ano Výkres limitů A111 Objekt požární ochrany ano Výkres limitů A112 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ano Výkres limitů České republiky A113 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ano Výkres limitů A114 Jiná ochranná pásma ano A115 Ostatní veřejná infrastruktura ano Výkres hodnot Průzkum A116 Počet dokončených bytů k každého ano Jen v textu roku A117 Zastavitelná plocha ano Výkres záměrů A118 Jiné záměry ano Výkres záměrů Průzkum A119 Další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území, ano Jen v textu a v DB Zdroj: Údaje orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, vlastníků dopravní a technické infrastruktury, obcí správního území ORP Pardubice a vlastní průzkumy z let 2007 až Poznámka: Průzkum sledovaný jev zjištěn, ověřen nebo upřesněn terénním průzkumem 5

6 A1.3 Podklady Tabulka 3 Mapové podklady Název Zdroj Datum Poznámky Topografické mapy 1 : ČÚZK 2015 Vektorové a barevné rastrové Topografické mapy 1 : ČÚZK 2015 Barevné rastrové Ortofotomapy KrÚ 2015 Barevné rastrové Katastrální mapy ČÚZK 2016 Vektorové DKM, ostatní rastrové Tabulka 4 Územně plánovací dokumentace Název Zdroj Datum Poznámky Zásady územního rozvoje PK KrÚ 2014 Územní plán města Pardubice MmP Včetně změn 1 17a Územní plány obcí v ORP Pce MmP, KrÚ Včetně změn Tabulka 5 Ostatní podklady Název Zdroj Datum Poznámky Politika územního rozvoje ČR MMR ČR Zásady urbánní politiky MMR ČR 05/2010 Strategie ochrany krajinného Studio 2010 rázu ORP Pce B & M Revize prvků lokálních ÚSES Projekce ZK a 2012 GIS Sociodemografické podmínky SO PROCES 2010 ORP Pardubice Webové stránky KrÚ, CENIA, poskytovatelé údajů, MMR, ÚÚR a dalších A1.4 Vymezení řešeného území Tabulka 6 Území je vymezeno správní hranicí ORP Pardubice a obsahuje dále uvedených 97 katastrálních území: Barchov u Pardubic Platěnice Bohumileč Bezděkov Turov nad Loučnou Rokytno Borek Němčice nad Labem Rybitví Bukovina nad Labem Neratov Dražkov nad Labem Bukovka Opatovice nad Labem Kladina Časy Pohřebačka Lukovna Čeperka Ostřešany Počaply nad Loučnou Čepí Černá za Bory Sezemice nad Loučnou Černá u Bohdanče Dražkovice Velké Koloděje Dašice Drozdice Veská Prachovice u Dašic Hostovice u Pardubic Bělešovice Zminný Lány na Důlku Lipec u Slepotic Dolany u Pardubic Mnětice Slepotice Dříteč Nemošice Spojil Dubany nad Bylankou Nové Jesenčany Hrádek u Pardubic Hrobice Ohrazenice Pohránov Choteč u Holic Opočínek Srch Chýšť Pardubice Srnojedy Jezbořice Pardubičky Brozany nad Labem Kasalice Popkovice Staré Hradiště Kasaličky Rosice nad Labem Staré Jesenčany Kostěnice Semtín Staré Ždánice Křičeň Staré Čívice Starý Mateřov Kunětice Staročernsko Stéblová Lány u Dašic Studánka Třebosice Lázně Bohdaneč Svítkov Úhřetická Lhota Libišany Trnová Újezd u Sezemic Malé Výkleky Plch Vlčí Habřina Blato Podůlšany Voleč Mikulovice u Pardubic Pravy Nerad Čeradice nad Loučnou Ráby Živanice Moravanský Rohovládova Bělá Moravany nad Loučnou Rohoznice A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území A2.1.1 Širší vztahy Správní obvod Pardubice leží v severozápadní části Pardubického kraje, jeho severní část je obklopena obcemi Královéhradeckého kraje, na východě hraničí s Holickem, na jihu s Chrudimskem a ze západu je ohraničen obcemi správního obvodu Přelouč. Území má velmi těsné dopravní, hospodářské a společenské vazby na města Hradec Králové a Chrudim, která leží v blízkosti hranic správního obvodu ORP Pardubice. Sdílí s nimi i významné prvky technické infrastruktury, jako je např. dálkový rozvod tepla, obě města mají také významný vliv na zaměstnanost ve správním obvodě Pardubice. Další významné vazby má území západním směrem na Kolín a Prahu, se kterými je spojeno dálnicí D11, železničním koridorem a silnicí I/2. Další vazby, především dopravní, má území směrem jihovýchodním na Brno a Olomouc, směrem jižním na Havlíčkův Brod a severním směrem na Trutnov a Náchod. Území správního obvodu ORP Pardubice (409 km 2 ) je v Pardubickém kraji třetím největším po Chrudimsku a Moravskotřebovsku a představuje 9,1 % rozlohy kraje. Počtem obyvatel výrazně převyšuje ostatní správní obvody. V 56 obcích, které tvoří správní území, žilo k celkem obyvatel (24,7 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je druhý nejvyšší po Chrudimsku, velmi vysoká hustota zalidnění (307,8 osob/km 2 ; tj. 2,7krát více než průměr kraje) souvisí s vysokou koncentrací obyvatelstva v krajském městě. Správní území je členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v Pardubicích a v Lázních Bohdaneč. (Zdroj: ČSÚ 2016) Přírodní podmínky Pardubicka jsou příznivé, jsou charakterizovány mírným teplým klimatem s mírnou zimou. Ploché a rovinné území je součástí Polabské nížiny. 6

7 Obrázek 1 (Zdroj: mapový podklad Obrázek 2 (Zdroj: ČSÚ 2016) Dominantními přírodními prvky jsou toky řek Labe, Chrudimky a Loučné a třetihorní subvulkanit Kunětická hora. Labe se svojí širokou údolní nivou zde vytváří přirozenou osu území, Kunětická hora je výškovou dominantou vystupující 75 metrů nad povrch Pardubické kotliny. V území se nacházejí některá chráněná území. Nejznámějšími jsou: Bohdanečký rybník, Nemošická stráň, přesyp u Malolánského a ptačí oblast Baroch, v území existují ještě další lokality s různým stupněm ochrany přírody. Pardubicko má však z celkové výměry nejnižší podíl lesů a nejvyšší podíl orné půdy v Pardubickém kraji. Příznivé klima a úrodné půdy předurčují oblast k zemědělskému využití, zejména k pěstování obilnin a chovu hospodářských zvířat. Hospodářským centrem jsou Pardubice, město s průmyslovou tradicí, zejména v oboru chemie, strojírenství a elektrotechniky. Ve městě působí několik velkých zahraničních firem, z nichž nejvýznamnější jsou Foxconn, Ronal, Panasonic, JTEKT, KYB Manufacturing v oblasti elektroniky a automobilového průmyslu. Dále zde existuje několik desítek dalších firem v různých oborech. Významně je také zastoupena sféra obchodu a služeb, jsou zde supermarkety několika obchodních společností a řada dalších obchodů všeho druhu. K významným zaměstnavatelům patří dále zdravotnictví, školství a veřejná správa. Míra nezaměstnanosti je nejnižší v rámci kraje (3,96% k ), souvisí s nabídkou pracovních příležitostí zejména v krajském městě, které je zároveň častým cílem dojížďky do zaměstnání z okolních i vzdálenějších obcí. Velké procento lidí je zaměstnáno ve službách. Méně příznivá je věková skladba populace. Podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších (19,43 %) v roce 2015 byl mezi všemi správními obvody kraje nejvyšší, společně s Hlinskem a Českou Třebovou.. Pardubicko je také střediskem vzdělanosti, kulturního a společenského života a sportu v kraji. 15 % obyvatel mělo v roce 2011 podle SLDB ukončené vysokoškolské vzdělání, k čemuž přispívá Univerzita Pardubice. Významné postavení na kulturní scéně zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Nejznámějšími sportovními akcemi pořádanými v Pardubicích jsou: dostihový závod Velká pardubická steeplechase a motocyklové plochodrážní závody Zlatá přilba. K turisticky atraktivním místům Pardubic patří historické jádro se Zelenou branou a goticko renesanční zámek s muzeem a galerií. K dalším známým historickým památkám Pardubicka se řadí pozdně gotický hrad na Kunětické hoře s výhledem do dalekého okolí. Na hradě probíhá řada kulturních akcí včetně divadelních představení. Nedaleko Pardubic se nachází jediné lázeňské centrum kraje, město Lázně Bohdaneč. Bohdanečsko je také regionem charakteristickým pozůstatky kdysi rozsáhlé rybniční soustavy s řadou vzácných vodních živočichů i rostlin. Dopravní napojení na okolní regiony, na celou ČR i mimo ni, zajišťují téměř všechny druhy dopravy. Územím prochází dvě významné železniční tratě, síť silnic I. třídy umožňuje spojení všemi směry a pardubické mezinárodní letiště spojuje region se vzdálenými zeměmi. Vodní doprava je zastoupena rekreační plavbou po Labi v okolí města. Připravováno je splavnění Labe do Pardubic. Dopravní zatížení města Pardubic je značné. Stávající silniční síť nestačí velkému nárůstu dopravy v posledních letech. Ve výhledu je vybudování tří obchvatů města, které výrazně posílí dopravní obslužnost města a jeho příměstské oblasti. Doprava se významně podílí na relativně vysokém hlukovém a emisním zatížení prostředí. Území je protkáno sítí technické infrastruktury, nejvýznamnější z nich jsou vedení VN a VVN elektrizační soustavy, VTL plynovody, tepelný přivaděč z elektrárny Opatovice a okrajově ropovod a produktovod. Většina této páteřní infrastruktury přechází přes území severojižním směrem, plynovod směrem východ západ. Správní území ORP Pardubice patří do oblasti se sníženou kvalitou ovzduší. Koncentrace SO 2 se mírně zlepšují vlivem odsíření zdrojů, zhoršení nastává v koncentracích NO x vlivem nárůstu dopravy. Kvalita povrchových vod je dobrá, mírně se zlepšuje s nárůstem počtu ČOV. Většina obcí je napojena na Vodárenskou soustavu Východní Čechy, která propojuje i jiné zdroje pitné vody. Její nedostatek nehrozí, kvalita je dobrá, zásobování je spolehlivé. Na kanalizační síť je napojena většina obyvatel, některé malé obce mají pouze dešťovou kanalizaci. Postupně se budují nové ČOV a kanalizační řady v dalších obcích. 7

8 A2.1.2 Základní charakteristika sídelní struktury Historický vývoj osídlení Nejstarší stopy osídlení na Pardubicku pocházejí z konce starší doby kamenné, z pozdního paleolitu (40 až 10 tisíc let př. n. l.) První osady z mladší doby kamenné, z neolitu, byly zaznamenány na břehu Labe za Hůrkami, v Trnové a mezi Blatem a Starými Jesenčany. V době bronzové (2 tisíce let př. n. l.) byla osídlena Mikulovická planina, v následující době železné pak byl již osídlen celý region. V období kultury slezsko platěnické (7. až 6. stol. př. n. l.) bylo osídlení dnešního Pardubicka poměrně husté. Známé jsou lokality Opatovice, Slepotice, Rosice, Svítkov, Trnová, Ohrazenice, Pardubičky, Hůrka a U Trojice. Z doby 1. až 5. století n. l. pak Dražkovice, Mikulovice a v 7. století Dříteč, Bohdaneč, Dolany a další. (Zdroj: PhDr. Fr. Šebek: Historie osídlení Pardubic) Počátky zakládání dnešních sídel na Pardubicku se datují od 11. století, do období slovanského osídlování. Po ukončení této etapy vznikalo množství dalších nových sídel v průběhu 13. až 15. století v důsledku procesu kolonizace, po příchodu obyvatelstva ze starých sídelních oblastí Německa. Další vlna zakládání nových lokalit byla započata v 18. století. Vlivem dlouhodobého historického, sociálního a ekonomického vývoje směřoval postupný osídlovací proces v širokém území k malým a rozptýleným sídelním jednotkám. Další informace o historickém vývoji jednotlivých sídel jsou uvedeny v kapitole A4.1.1 Urbanistická struktura. Vývoj správní struktury V souvislosti se změnami ve správní struktuře se změnilo původní územní členění na kraje, okresy a obce. Od roku 2003 byly vymezeny obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), jejichž centra tvoří v Pardubickém kraji 15 měst. V rámci této nové územně správní struktury byly nově vymezeny také obvody pověřených obecních úřadů (POU), nyní skladebné do obvodů ORP, ne však do území okresů jako tomu bylo dříve. V souvislosti s rozvojem průmyslové výroby a rozšiřováním železniční a silniční sítě docházelo k postupné koncentraci obyvatel do větších obecních a městských celků. Integrační snahy v podobě slučování obcí se nejvíce prosadily po druhé světové válce, v 70. a 80. letech minulého století. Opačný vývoj - desintegrace - nastal v roce 1990 v souvislosti s probíhajícími společenskopolitickými změnami. Obce se v nových podmínkách demokratizace společnosti začaly osamostatňovat. Správní obvod ORP Pardubice zahrnuje v současné 97 katastrálních území uspořádaných do 56 obcí. V následující tabulce 7 je uveden jejich přehled. Tabulka 7 Seznam obcí a katastrálních území Obec / sídlo Katastrální území Obec / sídlo Katastrální území Barchov Barchov u Pardubic Pardubice Opočínek Bezděkov Bezděkov Pardubice Borek Borek Pardubičky Bukovina nad Labem Bukovina nad Labem Popkovice Bukovka Bukovka Rosice nad Labem Časy Časy Semtín Čeperka Čeperka Staré Čívice Čepí Čepí Staročernsko Černá u Bohdanče Černá u Bohdanče Studánka Dašice Dašice Prachovice u Dašic Svítkov Trnová Zminný Plch Plch 8 Dolany Dolany u Pardubic Podůlšany Podůlšany Dříteč Dříteč Pravy Pravy Dubany Dubany nad Bylankou Ráby Ráby Hrobice Hrobice Rohovládova Bělá Rohovládova Bělá Choteč Choteč u Holic Rohoznice Rohoznice Chýšť Chýšť Rokytno Bohumileč Jezbořice Jezbořice Rokytno Kasalice Kasalice Rybitví Rybitví Kasaličky Dražkov nad Labem Kostěnice Kostěnice Sezemice Kladina Křičeň Křičeň Lukovna Kunětice Kunětice Počaply nad Loučnou Lány u Dašic Lány u Dašic Sezemice nad Loučnou Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč Velké Koloděje Libišany Libišany Veská Malé Výkleky Malé Výkleky Bělešovice Slepotice Mikulovice Blato Lipec u Slepotic Mikulovice u Pardubic Slepotice Moravany Čeradice nad Loučnou Spojil Spojil Moravanský Moravany nad Loučnou Platěnice Srch Hrádek u Pardubic Pohránov Srch Turov nad Loučnou Srnojedy Srnojedy Němčice Němčice nad Labem Staré Hradiště Brozany nad Labem Neratov Neratov Staré Hradiště Opatovice nad Labem Opatovice nad Labem Staré Jesenčany Staré Jesenčany Pohřebačka Staré Ždánice Staré Ždánice Ostřešany Ostřešany Starý Mateřov Starý Mateřov Pardubice Černá za Bory Stéblová Stéblová Geografické podmínky Dražkovice Třebosice Třebosice Drozdice Úhřetická Lhota Úhřetická Lhota Hostovice u Pardubic Újezd u Sezemic Újezd u Sezemic Lány na Důlku Vlčí Habřina Vlčí Habřina Mnětice Voleč Voleč Nemošice Nové Jesenčany Ohrazenice Živanice Nerad Živanice Správní území ORP Pardubice buduje povodí řek Labe a Chrudimky, které spolu s levobřežními přítoky Labe - Loučné a Doubravky vytváří široký, převážně rovinatý prostor vhodný pro osídlení. Nebylo tomu tak vždy, prostor kolem Labe a jeho přítoků zůstával dlouhodobě neosídlený, stará sídla byla jižněji, historické cesty se břehům Labe až do 15. století vyhýbaly. Výrazným impulzem pro rozvoj správního území byl prudký růst Pardubic v 18. století, posilování města pokračovalo, na základě vhodných geografických podmínek, i ve století dvacátém, kdy se stabilizuje aglomerace Hradec Králové Pardubice Chrudim. Z Obrázku 1 jsou zřejmé vazby na další dvě významná města v bezprostřední blízkosti Pardubic, ležících v sousedních správních územích. Na jihu je to Chrudim s 23 tisíci obyvateli, vzdálená od Pardubic 10 km a na severu Hradec Králové s 93 tisíci obyvateli vzdálený 20 km. Poloha těchto měst vytváří spolu s Pardubicemi základní urbanizační osu východních Čech a je výrazným urbánním prostorem celorepublikového významu. Z dále uvedeného Obrázku 3 jsou zřejmé základní geografické podmínky, které významně ovlivnily vývoj a charakter sídelní struktury.

9 Obrázek 3 (Zdroj: ČSÚ) jihovýchodě území a obec Opatovice nad Labem v severní části území. Ve městech mimo centrum žije (1,79 %) obyvatel, v obcích mimo centrum celkem (16,48 %) obyvatel, z nich většina (13 070) žije v obcích do obyvatel. Z uvedeného hodnocení je zřejmá vysoká míra koncentrace obyvatel situovaná v centru ORP. Na následujícím schématu je zobrazena sídelní struktura správního území s grafickým vyjádřením velikosti obce (počtu obyvatel), jejich dopravní dostupnosti a rozsahu občanské vybavenosti včetně podmínek pro rekreaci v území. Obrázek 4 schéma sídelní struktury ORP Pardubice Stávající stav sídelní struktury Stávající struktura osídlení správního území je zde sledována především z hlediska stavu a vývoje její funkční a prostorové skladby (tj. vnitřního uspořádání a vzájemných vztahů sídel), s cílem posoudit širší vazby sídel v území a charakterizovat některé problémy, jejichž řešení je nezbytné posoudit při zpracování územně plánovacích dokumentací obcí. Sociálně ekonomická struktura správního území je popsána samostatně dále. Dochovaná sídelní struktura je výsledkem historického vývoje, ve kterém dochází, s různou dynamikou, k postupné koncentraci obyvatel v městském prostředí. Struktura správního území je převážně koncentrická s výraznou dominancí tří měst: Pardubic, Lázní Bohdaneč a Sezemic. Postupné posilování centra, které může v rámci správního území vést až k monocentrickému uspořádání osídlení, bude vhodné harmonizovat důsledným rozvíjením polycentrické struktury s využitím relativně samostatné polohy Dašic, Moravan a Opatovic nad Labem a také rozvíjením územních vztahů za hranice obvodu. Tuto situaci může příznivě ovlivnit realizace dálnice D35, která podpoří rozvoj severní a východní části území včetně lokalizace nových aktivit v tomto prostoru, za předpokladu respektování hodnot v tomto území. Mezilehlé prostory sídel a jejich přírodní prostředí je nezbytné chránit zejména pro rekreační využití. Ve správním území ORP Pardubice žije v současné době obyvatel, z toho v Pardubicích (70,3 %), v ostatních městech (7,4 %) a v obcích (22,3 %) obyvatel. Ve městech žije (77,7,%) obyvatel. Příměstská oblast Pardubic zahrnuje území, ve kterém leží dvě města (Lázně Bohdaneč a Sezemice) a řada obcí, jejichž vazby na toto široké centrum jsou pro jejich funkci zcela rozhodující. S tím souvisí převážně městský způsob života obyvatel ve správním území a jejich vyšší mobilita, spojená s dojížďkou za prací. V centru, včetně příměstské oblasti, žije , tedy 81,7 % všech obyvatel ORP, s následujícím rozdělením: Pardubice (70,3 %) obyvatel, ostatní dvě města (5,6 %) a obce (5,8 %) obyvatel. Vliv centra na funkci převážné části obcí v ORP je zcela rozhodující. V relativně samostatné poloze a se vztahy také k sousedním územím leží město Dašice s obcí Moravany na 9

10 Prostorová analýza ukazuje v současné době dosaženou koncentraci obyvatel v zázemí krajského města a její souvislost s hlavními dopravními koridory procházejícími správním územím. Bez ohledu na správní strukturu jsou některé samostatné obce faktickou součástí tří měst reprezentujících jádro správního území. Příměstská oblast je vymezena jednak dosažitelností městské hromadné dopravy Pardubice. Jedná se o následující obce: Lázně Bohdaneč, Srch, Staré Hradiště, Němčice nad Labem, Ráby, Sezemice nad Loučnou, Spojil, Starý Mateřov, Černá u Bohdanče a Rybitví. U ostatních obcí v tomto území byla rozhodujícím kritériem dojížďka do zaměstnání, jejich vybavenost, ekonomické aktivita a existence významných zaměstnavatelů. Na schématu jsou dále vyznačena významná rekreační území (viz dále), která tvoří souvislý a celistvý pás hodnotného území s vysokým potenciálem využití pro obě hlavní města aglomerace. Dopravní obsluha území Takto vzniklá složitá sídelní struktura s výrazným centrem a jeho značnou gravitací má mimořádné nároky na dopravní obsluhu. V celkovém měřítku obvodu ORP Pardubice kvalita, hustota a diverzifikace dopravní infrastruktury plně koresponduje se skutečností, že území ORP je součástí rozvojové oblasti OB4. Všechna větší sídla jsou situována při hlavních tazích silnic I. třídy, resp. železnice, které jsou vedeny ve směrech S J a resp. V Z. Území je ve svém SZ okraji dotčeno realizovanou dálnicí D11, nicméně s ohledem na absenci přímého napojení na tuto dálnici se její efekt plně neprojevuje. Napojení Pardubic na dálnici je komplikované, avšak v širších souvislostech v několika alternativách řešitelné. Částečně již bylo realizováno vybudováním úseku D35 Opatovice D11, křižovatkou u Opatovic a rozšířením silnice I/37 na čtyřpruh v úseku Pardubice Opatovice nad Labem. Ačkoliv je celé území ORP pokryto hustou sítí silnic, dopravní dostupnost do center se jeví jako nedostatečná v jeho jihozápadním a severovýchodním okraji. Absence přímých vstupů ze sídel do přilehlé volné krajiny platí pro celé území. Dopravní obsluha rekreačních území je nedostatečná, nicméně tato oblast má značný potenciál zejména v území mezi Opatovicemi nad Labem a Srchem, ve vazbě na Kladruby nad Labem, na Borek a na Chrudim (Železné hory). V tomto ohledu je nutno prověřit možnost rozšíření sítě zokruhovaných stezek pro pěší, cyklo a hipostezek. V rámci ORP Pardubice je nutno vyhodnotit dopad plánované dálnice II. třídy D35 na sídelní strukturu v úseku Opatovice nad Labem Ostrov především z hlediska ochrany hodnot území. Rekreační potenciál území Postupné zahušťování území se nepříznivě projevuje ve srůstání sídel, v omezování podmínek pro denní rekreaci a pro pobyt v krajině. Má negativní vliv na estetické vlastnosti prostředí, zejména v místě přechodu urbanizovaného území do volné krajiny a na postupnou redukci území vhodného pro rekreační využití. Centrum soustřeďuje na svém území nejen sportovní i rekreační aktivity přesahující významem území obvodu, ale i aktivity regionálního až nadregionálního významu. Dostupnost těchto sportovišť pro celé ORP koresponduje s kvalitou dopravní obslužnosti konkrétních území. Na území ORP jsou dva typy území s významným rekreačním potenciálem: - Zeleň vázaná na řeky Labe a Chrudimku - nabízí prozatím nevyužitý potenciál každodenní městské a příměstské rekreace. Důležitým momentem zde je zokruhování pěších a cyklotras, tedy i budování nových přemostění (s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu). Při posílení možností rekreační vodní plavby na Labi ve spojení s nadregionální Labskou cyklostezkou popř. in-line dráhou a hipostezkou může dojít k propojení Pardubicka na Evropu a tím povýšení rekreačního potenciálu území na nadregionální úroveň. Podél Labe a Chrudimky by bylo možno propojit nejvýznamnější hipologické aktivity v kraji (Kladruby, Pardubice, Slatiňany). Cyklostezka kolem Chrudimky by významně rozšířila možnost využití rekreačního potenciálu Železných hor pro obyvatele ORP Pardubice. - Zelený pás lesů probíhající územím ORP od západu k východu, od Vlčí Habřiny po Čeperku. Toto území v sobě zahrnuje Lázně Bohdaneč a Bohdanečské rybníky lázeňské místo regionálního významu. Součástí tohoto zeleného pásuje i významné sezónní rekreační území regionálního významu - zatopené písníky u Stéblové. Pro využití rekreačního potenciálu tohoto území (při respektování ochrany životního prostředí) je zde nutno vybudovat občanskou vybavenost a síť cyklostezek. Zelený pás lesů s rybníky a písníky a nivy řek Labe a Chrudimky (viz Obrázek 4) jsou z hlediska životního prostředí nejatraktivnějšími místy ORP, zvyšujícími kvalitu životního prostředí ORP jako celku. Jedná se v podstatě o spojitá území, jejichž rekreační potenciál, kvalita, krajinný ráz a spojitost musí být chráněny a dále rozvíjeny. Pás lesů lze považovat za zelený pás území rozvojových os a oblastí, tak jak je definován v prioritách ÚP ČR v PUR. Význam toho krajinného prvku zvyšuje jeho vhodná poloha a možnost využití vzhledem k jeho poloze mezi hlavními městy aglomerace Pardubicemi a Hradcem Králové. Takto by měl být definován a chráněn i v ZUR. Občanská vybavenost území Občanská vybavenost v ORP Pardubice je na schématu sídelní struktury - Obrázku 4 rozdělena podle základních potřeb na obchod, stravování (restaurace), školské zařízení, zdravotnictví. Podle těchto kritérií pak byla vyznačena vybavenost jednotlivých obcí s následujícími závěry: vybavenost jednotlivých obcí obchodem se základními potravinami je zatím dostatečná přibližně 70% obcí má alespoň malý obchod stravovací zařízení je dostupné v 91% obcí zdravotnická a školská zařízení se vyskytují většinou ve spádových obcích, jejich pokrytí je také dostatečné. Dostupnost občanského vybavení je v ORP dobrá. Jeho hlavní koncentrace je na osách severozápad jihovýchod a dále v okolí Kunětické hory a na severu ORP, směrem k Hradci Králové. Méně vybavené je území menších vesnic severně a jihozápadně od Pardubic. Závěry Při pořizování územně plánovacích dokumentací obcí je z hlediska dalšího rozvoje sídelní struktury potřebné sledovat následující tendence: posilování polycentrické sídelní struktury, ochrana a formování mezilehlých prostorů mezi sídly jako kvalitního přírodního prostředí v souladu s požadavky na zachování krajinného rázu, omezení fragmentace krajiny, stabilizace hranic sídel, omezování rozrůstání a srůstání sídel, koncentrační tendence řešit především posílením regenerace přestavby znehodnoceného území, posilování funkčních jednotek v území mimo centrum, decentralizace vhodných specifických funkcí využití území (pro sport, rekreaci a pro další regionální, případně nadregionální vybavenost) s využitím pro více obcí, posílení propustnosti krajiny, pěší a cyklistické dopravy v celém území obvodu s vazbou na sousední regiony, s důrazem na zpřístupnění hlavních rekreačních oblastí, posílení cílevědomého formování prostředí, omezení samovolných procesů s negativními vlivy na sídelní strukturu, zejména při lokalizaci rozsáhlých záměrů. Uvedené tendence je nutné při optimalizaci/regulaci rozvoje obcí hodnotit a koordinovat v širších územních souvislostech, vždy s posouzením a prověřením důsledků na další možný vývoj sídelní struktury a na ochranu hodnot v území, v souladu s požadavky udržitelného rozvoje území. 10

11 A2.1.3 Základní charakteristika nezastavěného území Nezastavěné území správního obvodu ORP Pardubice tvoří orná půda, trvalé travní porosty, ovocné sady a zahrady, lesní pozemky a vodní plochy. Celková výměra těchto ploch činila dle údajů ČSÚ k ha. Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů pozemků uvádí následující graf. tvoří současné náplavy řek Labe a Chrudimky, které zpravidla překrývají starší říční štěrkopískové terasy. Jsou to prachovité, jílovité i písčité hlíny naplavované povodněmi. Výplně opuštěných říčních ramen tvoří rozbřídavé organické zeminy. Pod dlouhodobým vlivem geologických, geomorfologických a klimatických poměrů vznikly půdní typy. Jde převážně o hnědozemě, hnědé půdy, illimerizované půdy, v okolí řek pak půdy nivní, lužní a glejové. V malé míře se vyskytují i půdy černozemního typu. Klimaticky území spadá do oblasti teplé, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek je 599 mm, průměrná roční teplota vzduchu je 8,4 C. Obrázek 5 (Zdroj: web KrÚ PK) Krajina v nezastavěném území je rovinná, je převážně zorněna a intenzívně zemědělsky využívána. Podíl lesních ploch je velmi malý. Některé zachovalé části krajiny jsou chráněny jako národní přírodní rezervace, významné krajinné prvky, přírodní památky nebo v systému NATURA Jsou to lesy, vodní toky a jejich údolní nivy, slepá ramena řek s jejich porosty, stráně, skalní výchozy a další. A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie Území obce s rozšířenou působností Pardubice náleží z geomorfologického hlediska do celku Východolabská tabule a podcelku Pardubická kotlina. Do jihozápadního okraje pak ještě zasahuje Chrudimská tabule a severozápadní výběžek od Bohdanečského rybníka po Chýšť patří do podcelku Chlumecká tabule. Reliéf území je rovinný. Dominantním prvkem je tok řeky Labe, jeho široká údolní niva a třetihorní subvulkanit Kunětická hora, vystupující několik desítek metrů nad povrch Pardubické kotliny. Nadmořská výška území se pohybuje kolem 230 m.n.m. Na následujícím Obrázku 5 jsou vyznačeny hranice správního území ORP Pardubice v charakteristickém rovinném terénním reliéfu regionu. Geologicky patří území do České křídové tabule a leží na druhohorních mořských usazeninách (mezozoikum). Místy je křídová tabule porušena třetihorními podpovrchovými vyvřelinami, které utuhly mělce pod povrchem a v důsledku obnažování povrchu v pozdějších obdobích se dostaly na povrch (tercier). Nejvýznačnější je Kunětická hora, dominanta celého území. Další takovouto vyvřelinou je spojilská žíla, dnes již na povrchu neviditelná. Čtvrtohorní pokryv (kvarter) je tvořen usazeninami říčních teras vytvořených Labem a jeho přítoky. Na terasách jsou místy uloženy naváté usazeniny. V jižní části jde o několikametrové vrstvy spraší a sprašových hlín. Východně od Pardubic se vyskytují váté písky tvořící výrazné přesypy, místy až 10m mocné. Nejmladší skupinu usazenin 11

12 Obrázek 6 (Zdroj: geoportál CENIA) Obrázek 8 (Zdroj: geoportál CENIA) Obrázek 7 (Zdroj: geoportál CENIA) Vyhodnocení stavu a vývoje horninového prostředí a geologie. Morfologie, geologie a půdní poměry jsou z pohledu lidského vnímání času stálé. Území má příznivé podmínky, je rovinné, není náchylné k erozi, geologické poměry jsou příznivé, umožňující běžné způsoby zakládání staveb. Usazeniny říčních teras jsou zdrojem štěrkopísku jako stavebního materiálu. Půdní podmínky jsou velmi dobré a spolu s rovinným reliéfem a klimatem vytvářejí podmínky pro intenzívní zemědělské využívání. Polabská nížina, do které území ORP Pardubice patří, je jednou z nejúrodnějších oblastí v ČR. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je ochrana zemědělské půdy a ložisek nerostů. Vytěžené plochy po těžbě štěrkopísku vhodně přeměnit na rekreační plochy. Uvážlivě vymezovat plochy další těžby štěrkopísku, aby nedocházelo k rychlému vytěžení jejich ložisek, ale byl zachován hospodářský rozvoj. A2.2.2 Vodní režim Hydrografická síť, vodní zdroje, nádrže Území ORP Pardubice náleží do povodí středního Labe. Řeka Labe zde vytváří hlavní hydrografickou osu a dominuje celému území. Dalšími významnými toky jsou řeky Chrudimka a Loučná, přitékající od jihu a jihovýchodu. Kromě těchto hlavních toků zde existují ještě další menší toky. Jsou to Jesenčanka, Bylanka a Podolský potok přitékající z jihu, Bukovka, Černská strouha a Velká strouha přitékající ze severu a severozápadu. Významným je také Opatovický kanál, historický umělý tok sloužící k napájení rybníků. Hydrografickou síť doplňuje množství drobných bezejmenných toků a odvodňovacích kanálů. Kromě toků se zde nachází také řada menších vodních nádrží. Jsou to hlavně rybníky, stará ramena toků a vytěžené písníky. Největší plochy mají Bohdanečský rybník a vytěžené plochy v okolí 12

13 Čeperky. Jde o plochy uměle vytvořené, přirozené vodní nádrže se v území nevyskytují. Nedostatek vodních ploch byl v minulosti řešen budováním rybníků, zejména v období mezi 14. a 16. stoletím. Kolem roku 1650 bylo na Pardubicku asi 400 rybníků na ploše přes 5000 ha. V 18. a 19. století jich však byla většina zrušena, přeměněna v ornou půdu a na bývalých hrázích vznikly nové osady. Současná výměra rybníků tvoří asi desetinu výměry tehdejší, viz Obrázek 10. Některé vytěžené písníky jsou také významným zdrojem vody v území. Další zdroje vody se nacházejí v jižní části u obce Nemošice a v severozápadní části území mezi Lázněmi Bohdaneč a Chýští. Kromě toho se zde nachází také řada zdrojů méně významných, jako jsou vrty a studny zásobující vodou některé obce a průmyslové provozy. Obrázek 40 s vyznačením nejdůležitějších vodních zdrojů v území je uveden v kapitole A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou, v části Vodní zdroje. Vodní útvary Obecně je vodní útvar dle 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ( řeka ) a stojatých ( jezero ), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech. Kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vodní útvary povrchových vod v ORP Pardubice představují hydrografickou síť povrchových toků a nádrží. Vodní útvary povrchových podzemních vod jsou znázorněny v následujícím obrázku. Jsou tvořeny jednak útvarem základní vrstvy a svrchním útvarem kvarterním, který byl na křídovém základě vytvořen působením vodních toků. V následujícím přehledu jsou uvedeny přírodní charakteristiky útvarů podzemních vod vyskytujících se na území ORP Pardubice (zdroj: Koncepce protipovodňové ochrany PK) - kolektor je nevymezený, je tvořen fluviálními kvarterními sedimenty, štěrkopísky propustnost je vysoká, průlinová, mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 5 až 15m, horizont svrchní, hladina volná Základní i kvarterní útvary patří do hlavního povodí Labe, chemický typ vod je Ca-Mg-HCO 3 -SO 4, mineralizace > 1mg/l Obrázek 9 Obrázek 10 Útvary základní vrstvy 4310 Chrudimská křída - skládá se z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru, je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci, slínovci, pískovci a slepenci, propustnost je vysoká, puklinová mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 15 až 50m hladina v povrchové vrstvě volná, v kolektoru napjatá horizont hlavní 4360 Labská křída - skládá se z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru, je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci, slínovci, pískovci a slepenci, propustnost je vysoká, puklinová mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 15 až 50m v povrchové vrstvě, v kolektoru 5 až 15m hladina v povrchové vrstvě volná, v kolektoru napjatá horizont hlavní Útvary kvartérní 1122 Kvarter Labe po Pardubice 1130 Kvarter Loučné a Chrudimky 1140 Kvarter Labe po Týnec údaje jsou společné pro uvedené kvarterní útvary 13