II. Evoluce a přírodní výběr, biologický druh
|
|
- Kamila Švecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 II. Evoluce a přírodní výběr, biologický druh Pojmy Fenotyp = genetické znaky zjevné na povrchu těla organismu, projev fenotypu fyziognomie, vzhled, habitus Gen = synonymum pro vlohu; konkrétní úsek DNA kódující daný znak Alela = konkrétní forma genu Ekologická nika = vymezení všech životních požadavků, které organismus daného druhu potřebuje k existenci Fylogeneze = evoluce druhů a vyšších taxonů Ontogeneze = vývoj jedince od oplození vaječné buňky do dospělosti Fitness = biologická zdatnost Změny přírodních společenstev v čase Aktuální (hodiny, měsíce, rok) cirkadiánní, lunární, sezónní změny apod. Sekulární (desítky až tisíce let) sukcese Geohistorické (desetitisíce až miliony let) evoluce Historie evoluční biologie Kolem 1495 Zkameněliny jsou zbytky dávného života (Leonardo da Vinci) 1796 Zkamenělé kosti jsou pozůstatky vyhynulých mastodontů oběti katastrof (Georges Cuvier) 1799 Posloupnost zkamenělin ve vrstvách hornin různého stáří (William Smith) 1809 První ucelená teorie vývoje života na Zemi, dědění získaných znaků (Jean-Baptiste Lamarck) 1858 Teorie evoluce přírodním výběrem (Charles Darwin) 1942 Moderní syntéza spojení Mendelových genetických poznatků, poznatků Darwinových, paleontologických a ekologických vysvětlení, jak vznikají druhy 2005 Evoluci mohou ovlivňovat negenetické změny epigenetická dědičnost (Eva Jablonka a Marion Lambová)
2 Biologická evoluce = dlouhodobý samovolný proces, v důsledku něhož vznikají ze systémů neživých systémy živé a ty se dále vyvíjejí Systémy s pamětí a bez paměti S pamětí podléhají evoluci Solný roztok vs. jazyk Živé systémy Metabolismus Dráždivost Reprodukce Evoluce Mikroevoluce (v rámci jednoho druhu) a makroevoluce (vznik a vývoj taxonů vyšších než druh) Charakteristiky biologické evoluce Vznik účelných (adaptivních) vlastností Účelné vlastnosti vznikají působením přirozeného výběru Předmětem biologické evoluce se mohou stát pouze systémy: Dostatečně komplexní Obsahující vzájemně si konkurující prvky schopné reprodukce proměnlivosti a dědičnosti Biologická evoluce má znaky náhodného procesu Průběh biologické evoluce může být ovlivňován existencí evolučních omezení (constrains) Důsledek fyzikálních omezení Důsledek předchozího evolučního vývoje Důsledek omezeného množství cest, jimiž se může ubírat ontogenetický vývoj jedince Př. Mločíci obrovský genom velké buňky 4 prsty na nohou, velké oči, mozek posunutý dozadu Biologická evoluce je oportunistická a nedokáže plánovat dopředu (inervace larynxu žirafy) Evoluce ladí organismy vůči jejich minulosti, nikoliv budoucnosti Biologická evoluce neoptimalizuje, ale zlepšuje (nenachází globální, ale jen lokální optima) o Adaptivní krajina Organismy nejsou schopné překonávat údolí v adaptivní krajině i krátkodobý pokles fitness vede k eliminaci jedinců
3 o Model prostředí a jednotlivých organismů Model prostředí a populací
4 Biologická zdatnost (fitness) Neexistuje jako daná obecná vlastnost, lze pouze měřit, jak se navenek projevuje lze ji odhadovat podle počtu potomků v dalších generacích Není to ale plodnost (fertilita) či rychlost množení! Komponenty zdatnosti Plodnost Životaschopnost Sexuální zdatnost (schopnost obstát v procesu pohlavního výběru) rozdíl ve schopnosti být preferován přirozeným výběrem Během evoluce se zvětšuje Exluzivní a inkluzivní zdatnost Mechanismy evoluce Frekvence mutací Mutace = náhodné změny ve struktuře genetického materiálu respektující pravidla zápisu genetické informace Rekombinace genů jedinečnost genetické výbavy potomků genetická variabilita v populaci Genetický posun (drift) Náhodné posuny ve frekvenci jednotlivých alel v genofondu určité populace Dány nesouladem mezi téměř nekonečným počtem rozdílných genotypů, které by mohly teoreticky vznikat a malým počtem reálně vznikajících genotypů daných počtem jedinců v generaci Efekt hrdla láhve (bottle-neck effect) a efekt zakladatele Molekulární mechanismy Molekulární tah (drive) daný rozdílnou schopností jednotlivých úseků DNA se zmnožovat Polymorfismus Tok genů Nastává při migraci jedinců z jedné populace do druhé Přirozený výběr přežití nejzdatnějšího úspěch jedince tkví v jeho ekologických vlastnostech Přirozený výběr Probíhá v populaci mezi jedinci s rozdílnou fitnessprobíhá v populaci mezi jedinci s rozdílnou fitness jedinci jednoho druhu nejsou stejní! Proč? Vrozené (a dědičné) vlastnosti Působení prostředí Predace Kompetice Pohlavní výběr Vliv člověka Př. Drsnokřídlec březový a melanismus
5 Proces diferenciálního předávání alel jednotlivých genů z genofondu jedné generace do genofondu generací následujících Přirozený vs. přírodní výběr natural and artifical selection Výběr přirozený Výběr prováděný prostředím (přírodní?) Pohlavní výběr Umělý výběr Zemědělství šlechtění odrůd rostlin a plemen živočichů Má jasný cíl a účel Formy selekce (přirozeného výběru) direkcionální (usměrňující) posunuje charakter populace směrem k jednomu extrému Diverzifikující (disruptivní) upřednostňuje opačné extrémy v populaci Stabilizující eliminuje extrémy, omezuje variabilitu Měkký vs. tvrdý výběr (soft and hard selection) Tvrdý - eliminace jedinců s hodnotou znaku pod určitou kritickou hodnotu Měkký - eliminace těch extrémních (s určitou relativní hodnotou). Např. eliminace nejpomalejších jedinců ze stáda kopytníků šelmami (obrázek Flegr, 2005).
6 Mezidruhový a vnitrodruhový výběr Vnitrodruhový výběr Individuální Skupinový Příbuzenský Mezispolečenstvový Teorie sobeckého genu (R. Dawkins) Objektem přirozeného výběru a tím biologické evoluce jsou alely jednotlivých genů, organismy jsou pouze nástroje, vehikly. Altruismus vysvětlován skupinovým výběrem nebo teorií sobeckých genů Mezipohlavní a vnitropohlavní kompetice pohlavní výběr Strategie evolučně stabilní strategie Hra na línějšího rodiče Hypotéza sexy synů Manželská nevěra Bruceové efekt Pohlavní výběr Pohlavní výběr selektuje jedince s větší sexuální zdatností Může být silnější než přírodní a může působit i proti němu! Vznik znaků snižujících životaschopnost svých nositelů vznik samičí prefernce pro tyto znaky Fisherovský model zároveň se znakem se populací šíří i jeho preference Hypertrofie znaků původně používaných k rozpoznávání příslušníků stejného druhu Hypotéza handicapů Hypotéza přímé výhody indikátory kvality ontogeneze nebo zdravotního stavu Hypotéza dobrých genů Zřejmě velká role v evoluci člověka! Adaptace Specifické vlastnosti, které organismu umožňují v daném prostředí přežít a rozmnožit se Vznikají procesem postupného přizpůsobování se organismů prostředí v průběhu evoluce Preadaptace znaky původně vzniklé k jinému účelu, než ke kterému slouží dnes Př. Maskování kudlanky Adaptace na insekticidy evoluce rezistentního hmyzu Vznik rezistence vůči lékům Divergence a konvergence Konvergence = nepříbuzné druhy podobné vlastnosti (paralelní evoluce) analogie Divergence = příbuzné druhy rozdílné vlastnosti homologie
7 Co je to biologický druh? Organismy vytvářejí v přírodě přirozené, často velmi ostře vyhraněné skupiny - druhy Druh = biologická jednotka, kategorie uspořádání živého světa Základní stavební jednotka systematiky Existují druhy v přírodě objektivně, nezávisle na člověku, nebo je vymezil člověk? Pojetí nominalistické Reálně existují pouze jedinci, přirozenou vlastností všech biologických objektů je jejich variabilita Jedna časová rovina důkazy proti tomuto pojetí Ale evoluce plynulý vývoj druhů legitimní pojetí! Pojetí realistické Existuje celá řada realistických pojetí, lišících se v tom, CO považují za příčinu odlišnosti jednotlivých druhů Co je příčinou odlišnosti objektivně existujících druhů? Historické pojetí druhu Existence distinktních druhů může být výsledkem historické náhody Nežijeme ve stacionárním světě, druhy nevznikají nezávisle na sobě existence relativně ostrých hranic je vlastně překvapivá
8 Vysvětlení střídáním období evoluční plasticity a stáze Mnohorozměrností fenotypu živých organismů Esencialistické pojetí druhu Příslušníkům stejného druhu je společná určitá vnitřní kvalita, kterou se odlišují od příslušníků druhů jiných Spíše filosofické pojetí Strukturalistické pojetí Druhy existují objektivně a jejich existence a vzájemná distinktnost vyplývá z vlastností jejich strukturních prvků Rozhodující slovo v evoluci nového druhu mají vývojová omezení (ontogenic constrains), vnější faktory mají pouze druhotnou roli. N. I. Vavilov model homologických řad Vývojová omezení mohou hrát roli v evoluci virů nebo jednotlivých neadaptivních znaků u složitějších organismů (tvary schránek měkkýšů, variabilita kresby na motýlích křídlech) Kohezní pojetí Distinktnost druhů může být udržována zvnějšku některým mechanizmem druhové koheze Pohlavní rozmnožování Přírodní výběr (omezený počet nik ekologický druh) Genetický drift Koncepce druhu Pojetí druhu určuje, jaká kritéria považujeme za rozhodující pro vymezování hranic druhů v přírodě Typologická koncepce druhu Jedinci patřící k jednomu druhu jsou si fenotypově podobnější než jedinci patřící k různým druhům Typologický exemplář - holotyp Problémy typologického pojetí Individuální variabilita (Př. páskovka hajní Cepaea nemoralis) Kryptické (podvojné) druhy (sibling species) Morfologicky totožné druhy Odlišné etologií, ekologií, areálem rozšíření Př. Myš makedonská a panonská, šoupálek krátkoprstý a dlouhoprstý Klinální variabilita Fenotyp jedinců se mění v závislosti na místě výskytu populace, příslušný znak vytváří v rámci areálu rozšíření pozvolný gradient Bergmanovo pravidlo směrem k pólům se zvětšuje velikost těla (př. vlci) Allenovo pravidlo směrem k pólům se zmenšují tělní výběžky (př. zajíci, fenek liška polární) Glogerovo pravidlo směrem k pólům jsou zvířata světlejší
9 Pohlavní dimorfismus (př. hrabaví ptáci, antilopy, jeleni, želvy ) Vývojová stadia (př. obojživelníci, hmyz) Biologická (izolační) koncepce druhu Druh je skupina populací, jejich členové se mezi sebou mohou pohlavně rozmnožovat tato skupina populací je reprodukčně izolované od ostatních skupin (RIM) Hybridní zóny Omezení Použitelné pouze pro pohlavně se rozmnožující organismy Reprodukčně-izolační mechanismy Vnější (geografická či časová izolace) a vnitřní (prezygotické časová, prostorová, etologická, morfologická izolace; postzygotické mortalita zygot, neživotaschopnost hybridů, sterilita hybridů, hybridní rozpad) Hybridogeneze Opakované mezidruhové křížení, podmínka uchování některých druhů v přírodě Extrémní příklad kleptospecies Skokan zelený Rana esculenta skokan skřehotavý Rana ridibunda X skokan krátkonohý Rana lessonae Somatické tkáně genotyp obou druhů, v pohlavních buňkách jen genotyp skřehotavého Synklepton Gynogeneze Gamety jednoho druhu pouze aktivují gamety druhu druhého, na stavbě jeho těla ani pohlavních buněk se nepodílejí (poměrně běžné u hmyzu, ale známé i u obratlovců - kavkazské ještěrky, axolotli, bičochvosti) Etologická koncepce druhu Založená na vnitrodruhovém rozpoznávání Druhově specifický systém rozpoznávání pohlavních partnerů (specific mate recognation system SMRS) Uplatňována pouze u živočichů Koncepce ekologicho druhu Vymezuje druh na základě sdílení znaků, podle nichž jedinci rozpoznají svůj obvyklý biotop Například ptáci různá stromová patra V přírodě je omezené množství ekologických nik a koheze je udržována normalizujícím přírodním výběrem Ekologická nika = vymezení všech životních požadavků, které organismus daného druhu potřebuje k existenci
10 Dosud jsme se pohybovali v jedné časové rovině. Ale vymezení hranic druhů v čase? (problém zejména paleontologů) Taxony nižší než druh Poddruhy subspecies Většinou geograficky oddělené Potíže hibridizace, superspecies, klinální variabilita Kdy ještě poddruh a kdy už druh? Nosorožec Cottonův, žirafy Aberace, varieta, forma Vyšší taxony Jednotlivé druhy se společnými vlastnostmi vytvářejí společně nadskupiny vyšší taxony Hierarchický taxonomický systém Klasifikace by měla odpovídat fylogenezi Vymezení vyšších taxonů je často do určité míry dáno konvencemi nebo explicitní dohodou mezi taxonomy Skupiny monofyletické, parafyletické a polyfyletické Používáme ty monofyletické! Potíže nám dělá konvergence a analogické znaky (X homologické) Moderní systematika někdy otřásá zažitými představami Plazi bez ptáků jsou prafyletickou skupinou! Binomická nomenklatura Standardní latinské názvy, srozumitelné po celém světě Carl Linné (Systema naturae) 18. století Rodové a druhové jméno Standardní způsob psaní Mus musculus Linneaus, 1758 Platí nejstarší řádně uveřejněný název Máme i v češtině Bratři Preslové Počátek 19. století Nejprve botanika, později i zoologie.
11 Areál druhu území, na kterém se vyskytují všechny populace určitého druhu souvislý a nesouvislý (disjunktivní) Prostorové rozmístní druhů Areály navzájem se nepřekrývající - vikarizující Alopatrie Parapatrie Peripatrie Areály plně či částečně se překrývající nevikarizující areály = sympatrické areály Sympatrie syntopická na stejném biotopu Sympatrie alotopická mozaikovitě, podle biotopu
12 Geografické rozšíření druhů Podmíněno přítomností dané niky a bariérami Druhy kosmopolitní (rozšíření po celém světě př. myš domácí, hvězdovka brvitá, rybenka domácí) a endemické (jen na jednom místě na světě př. rožec kuřičkolistý, králík lávový, leguán mořský) Vznik druhů - speciace Vývoj druhů v čase Fyletická změna (kontinuální změna vlastností, plynulý přechod od jednoho druhu k druhému) anageneze Speciace (štěpení linií s následkem vzniku několika nových druhů) kladogeneze Alopatrická (geografická) geograficko-ekologická bariéra Kolonizační speciace Extinkční speciace Sympatrická (negeografická) Iniciátorem může být Velká chromozómová mutace (např. polyploidie) Ekologická segregace populací Alochronická speciace (změna doby rozmnožování) Biotopová segreace Přechod na nového hostitele Zánik druhů - extinkce Lokální vs. totální (globální) Příčiny vnější či vnitřní Malé populace vyšší pravděpodobnost vyhynutí Pseudoextinkce pozvolná fyletická změna nezachycena ve fosilním záznamu (dinosauři ptáci) Hromadné extinkce Literatura Begon M., Harper J. L. a Townsend C. R.: Ekologie. Jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc Str Storch D. a Mihulka S.: Úvod do současné ekologie. Portál, Praha Str Losos B. a kol.: Ekologie živočichů. SPN, Praha Str Flegr J.: Evoluční biologie. Academia, Praha Flegr J.: Úvod do evoluční biologie. Academia, Praha 2007, 544 str. Zrzavý J., Storch D. A Mihulka S.: Jak se dělá evoluce. Paseka, Praha a Litomyšl 2004, 289 str. Dawkins R.: Sobecký gen. Mladá fronta, Praha 2003, 319 str. Flegr. J.: Zamrzlá evoluce aneb je to jinak, pane Darwin. Academia, Praha 2007, 326 str.
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VícePopulační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
VíceTaxonomický systém a jeho význam v biologii
Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
VíceZákladní pojmy I. EVOLUCE
Základní pojmy I. EVOLUCE Medvěd jeskynní Ursus spelaeus - 5 mil. let? - 10 tis. let - 200 tis. let? Medvěd hnědý Ursus arctos Medvěd lední Ursus maritimus Základní otázky EVOLUCE Jakto, že jsou tu různé
Více2. Druh, speciace a evoluce
2. Druh, speciace a evoluce Druh (species) je klíčový termín v celé biologii a speciálně také v ekologii. Jeho přesná definice je nutná např. při prostorovém, časovém nebo koncepčním vymezení populace
VíceNové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha
Nové směry v evoluční biologii Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha 2014 Genetika věda o dědění znaků Mendelismus původně spíše antidarwinistický
VíceTypologická koncepce druhu
Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles
VíceFylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Charles
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceKVANTITATIVNÍ GENETIKA dědičnost kvantitativních znaků Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
KVANTITATIVNÍ GENETIKA dědičnost kvantitativních znaků 2014 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. KVALITATIVNÍ ZNAK gen znak barva květů, srsti krevní skupiny rohatost, bezrohost KVANTITATIVNÍ ZNAK hmotnost, výška
VíceProměnlivost a evoluce rostlin
Proměnlivost a evoluce rostlin VI. přednáška Petr Smýkal Katedra botaniky, PřF UPOL 2012/13 15.10.2012 Druh jako základní článek evoluce Speciace Druh species Latinské slovo znamenající typ, vzhled, vzezření
VíceTypologická koncepce druhu
Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles
VíceGeografická variabilita
Geografická variabilita (teplota, fyziologický čas) Lucie Panáčková Geografická variabilita = výskyt rozdílů mezi prostorově oddělenými populacemi jednoho druhu Disjunktní- geograficky oddělené populace
VíceSystém a evoluce obratlovců I.Úvod
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Literatura 2007
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceÚvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceEkologické a evoluční aspekty genetiky
Ekologické a evoluční aspekty genetiky Teoretická populační genetika popisuje na základě matematických modelů, jak se pod vlivem různých evolučních faktorů mění genové frekvence v populacích. Formuluje
VíceCvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceOsnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr
Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr Evoluční teorie Základy evoluce, adaptace na životní podmínky - poskytuje řadu unifikujících principů
VíceHardy-Weinbergův zákon - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
VíceMetody studia historie populací. Metody studia historie populací
1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně
VíceGenetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika populací KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genetika populací Populace je soubor genotypově různých, ale geneticky vzájemně příbuzných jedinců téhož druhu. Genový fond je společný fond gamet a zygot
VíceSpeciace. Radka Reifová. Katedra zoologie
Speciace Radka Reifová Katedra zoologie Speciace Proces vzniku nových druhů Biologická diverzita je diskontinuální. Druhy objektivně existují. Jak je definovat? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VícePopulace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE
Populace = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceMetody studia historie populací
1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce jak lze studovat evoluci a jak funguje mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3)
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceÚvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. studijní literatura: Nečas O. et al.: Obecná biologie
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
VíceSystém a fylogeneze strunatců
Systém a fylogeneze strunatců Podklady pro vás Gaisler J. & Zima J. 2007: Zoologie obratlovců. Academia, Praha. Zrzavý J. 2006: Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha. 1 Teoretický úvod: outline přednášky
VíceEpigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel
Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin Vítek Latzel Epigenetika Věda zabývající se změnami v expresi genů. Lidské tělo jedna DNA, ale buňky velmi rozdílné Jaterní buňky Kožní buňky Nervové buňky
VíceDrift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)
Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Nově vzniklé mutace: nová mutace většinou v 1 kopii u 1 jedince mutace modelovány Poissonovým procesem Jaká je pravděpodobnost,
VíceZákladní pojmy II. ONTOGENEZE. Ontogeneze = individuální vývin jedince během jeho života
Základní pojmy II. ONTOGENEZE Ontogeneze = individuální vývin jedince během jeho života!? 1957 2007 Základní otázky ONTOGENEZE Je ontogenetický vývin geneticky předurčen, nebo je dán vlivy prostředí? (nature
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
VíceZesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií
Obecná genetika Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií Ing. Roman Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceEkologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VíceNauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
VíceProměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA
Proměnlivost organismu Mgr. Aleš RUDA Faktory variability organismů Vnitřní = faktory vedoucí k proměnlivosti genotypu Vnější = faktory prostředí Příčiny proměnlivosti děje probíhající při meioze segregace
VíceAplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii
Mendelova genetika v příkladech Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU, Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceZákladní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
VícePopulační genetika II. Radka Reifová
Populační genetika II Radka Reifová Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013. (v knihovně) Elements of Evolutionary Genetics (2010) Brian Charlesworth
VíceSpeciace. Proces vzniku nových druhů
Speciace Speciace Proces vzniku nových druhů Biologická diverzita je diskontinuální. Druhy objektivně existují. Jak je definovat? Co je to druh? Biologická koncepce druhu (Ernst Mayr, 1942) Druh je skupina
VíceEvoluční mechanismy. Biologie I. Evoluce pohledů na evoluci
http://biomikro.vscht.cz/ Biologie I Evoluční mechanismy Evoluce pohledů na evoluci Evoluce populací - populační genetika - genetická rovnováha - mikroevoluce příčiny, mechanismy Genetická variabilita
VíceDůsledky selekce v populaci - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Důsledky selekce v populaci - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceSSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10
VíceGenetika vzácných druhů zuzmun
Genetika vzácných druhů Publikace Frankham et al. (2003) Introduction to conservation genetics Časopis Conservation genetics, založeno 2000 (máme online) Objekt studia Genetická diversita Rozložení genetické
VíceBiologie 13, 2014/2015, Ivan Literák
Biologie 13, 2014/2015, Ivan Literák Bible Starý zákon První kniha Mojžíšova (Genesis) Vznik člověka I řekl Bůh: Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceEnvironmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceZáklady genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
VíceMgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita
Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství
VíceGENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
VíceGENETIKA V MYSLIVOSTI
GENETIKA V MYSLIVOSTI Historie genetiky V r. 1865 publikoval Johann Gregor Mendel výsledky svých pokusů s hrachem v časopisu Brněnského přírodovědeckého spolku, kde formuloval principy přenosu vlastností
VíceZáklady ekologie. Michal Hájek Světlana Zahrádková
Základy ekologie Michal Hájek Světlana Zahrádková Odum, E., (1971): Základy ekologie, Academia Praha Begon, M., Harper, J.L., Towsend C.R. (1997): Ekologie, Votobia, 949 str. 4 Colin Townsend Michael Begon
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. -pro učitele i žáky
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast RNDr. Monika Jörková Biologie1 obecná biologie Systém rostlin a binomická nomenklatura Taxonomické
Více= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci
= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci Jestliže každý z nás má 2 rodiče, pak má 4 prarodiče, 8 praprarodičů... obecně 2 n předků tj. po 10 generacích 2 10 = 1024, po 30 generacích = 1 073 741 824
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VíceBiologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceSelekce v populaci a její důsledky
Genetika a šlechtění lesních dřevin Selekce v populaci a její důsledky Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceTeorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost evoluce v případě,
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VíceGENETIKA. Dědičnost a pohlaví
GENETIKA Dědičnost a pohlaví Chromozómové určení pohlaví Dvoudomé rostliny a gonochoristé (živočichové odděleného pohlaví) mají pohlaví určeno dědičně chromozómovou výbavou jedince = dvojicí pohlavních
VícePaleogenetika člověka
Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?
VíceTeorie a přístupy v SP 3 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Teorie a přístupy v SP 3 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opáčko Co je typické pro přístup zaměřený na klienta a kdo ho formuloval? Jaké jsou tři základní principy přístupu zaměřeného na klienta?
VíceGenotypy absolutní frekvence relativní frekvence
Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti znaků. Znakem se
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceTÉMATICKÉ OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru OCHRANA PŘÍRODY
TÉMATICKÉ OKRUHY ke státním závěrečným zkouškám v navazujícím magisterském studijním programu Inženýrská ekologie studijním oboru OCHRANA PŘÍRODY 2016 PŘEDMĚTY STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY I. POVINNÉ PŘEDMĚTY:
VíceSpeciace a extinkce. Druh
Speciace a extinkce Druh Tři procesy biogeografie evoluce vymírání šíření = tři základní způsoby jimiž organismy odpovídají na prostorovou a časovou dynamiku geografických podmínek jen pro připomenutí
VíceSylabus kurzu: Biologie
Sylabus kurzu: Biologie Výchozí úroveň studentů: Vědomosti z biologie na gymnaziální úrovni Cílová úroveň studentů: Cílem je zopakovat a prohloubit vědomosti v oblasti biologie nabyté na gymnáziu, případně
Více36-47-M/01 Chovatelství
Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP
VíceEvoluční genetika II. Radka Reifová
Evoluční genetika II Radka Reifová Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013. (v knihovně) Elements of Evolutionary Genetics (2010) Brian Charlesworth
Více