IDEA: Dluh v penzijních systémech zaplatí mladí E15 str. 03 Události >bru

Transkript

1 IDEA: Dluh v penzijních systémech zaplatí mladí E15 str. 03 Události >bru Praha l Čeští muži narození v roce 2008 vloží do penzijního systému průměrně 300 procent toho, co z něj v důchodu získají. Vyplývá to ze studie Ondřeje Schneidera z centra IDEA, která porovnává důchodové systémy pěti postkomunistických zemí. Ženy dostanou polovinu toho, co státu odvedou. Stejná situace je ale i v dalších státech, kterými se výzkum zabýval. Podle ekonoma Jana Švenjara pak hrozí, že se mladí lidé rozhodnou odejít do zemí, kde bude penzijní zadlužení lépe rozvrstveno napříč generacemi. Opačnou cestou se vydalo Polsko. To dnešním tříletým bez ohledu na pohlaví zaručilo, že dostanou v průměru zpět přesně tolik, co odevzdají. To má ale svou cenu. Polský model za sebou totiž nechává skrytý dluh přesahující 230 procent hrubého domácího produktu. Česko a Estonsko se přitom drží mírně nad 50 procenty HDP, Slovensko je na 87 a Maďarsko na 111 procentech. Škody už byly napáchány, dluhy evropských penzijních systémů bude muset zaplatit mladá generace, řekl pro E15 Schneider. Buď vlády nastaví systém tak, že dnešní děti odvedou mnohem více, než v budoucnu dostanou, nebo budou muset státy hledat způsob, jak zacelit rostoucí důchodový deficit, třeba zvýšením DPH. Reforma penzí sníží důchody Lidové noviny str. 15 Peníze a byznys DAVID TRAMBA Ekonomové ze Švejnarova institutu IDEA spočítali, že lidé zaplatí až čtyřikrát víc, než dostanou v důchodu PRAHA Letos narozené děti zaplatí na důchodovém pojištění až čtyřikrát víc peněz, než dostanou od státu v důchodovém věku. Uvádí to studie, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu. Podle autorů studie nelze současný systém penzí v Česku považovat za spravedlivý. A po malé penzijní reformě se vyhlídky mladých lidí dále zhorší. Navržená reforma sníží průměrnou hodnotu důchodu o zhruba tři procenta. Důležitější je, že značně snižuje čistou současnou hodnotu penzí, kterou dostanou lidé narození po roce 1976, až půjdou do důchodu, upozornil autor studie Ondřej Schneider. Vládní reforma totiž s sebou přináší evropský unikát - ničím neomezené navyšování věku, kdy je možné odejít do důchodu, o dva měsíce ročně. Podle Schneidera lze očekávat, že lidé nebudou ochotni na takové podmínky přistoupit a budou hledat alternativu. Tedy práci na živnostenský list, případně načerno. Někteří mohou volit i přestěhování se do země, která nastaví férovější podmínky v oblasti daní a penzí. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu, vedený ekonomem Janem Švejnarem, zároveň nabízí možné řešení. Oprášil myšlenku druhé Bezděkovy komise, která navrhla sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty - například na 20 procentech - výměnou za výrazné snížení sazby sociálního pojistného. Stát by měl podle Švejnarova ekonomického institutu rozdělit státní penze na dvě části. Základní část penze by hradil z DPH nebo jiných daní a pouze hlavní část, která je odvozena od předchozích příjmů důchodce, by financoval ze sociálního pojištění. Výhodou takového systému je, že DPH musí platit všichni, zatímco sociální pojistné platí jen zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé - a v mnohem menším rozsahu pak živnostníci. Je neuvěřitelné, že na ministerstvu financí chystají návrh, který dále zvýhodní živnostníky oproti zaměstnancům, postěžoval si šéf Asociace penzijních fondů České republiky Jiří Rusnok. Současný stav, kdy Česko hradí důchody prakticky jen ze sociálního pojištění, není v Evropě obvyklý. Většina jiných evropských zemí dotuje penzijní systém z jiných daní, zmínil ředitel sekce sociálně pojistných systémů ministerstva práce Jiří Král. Názor, že současný systém penzí vede k mezigenerační nespravedlnosti, sdílí také Jiří Rusnok.

2 Ondřej Schneider dodává, že přísné podmínky důchodového systému v Česku s sebou přinášejí i své výhody. Oproti jiným zemím Česko nemá prakticky žádné skryté dluhy penzijního systému. V opačné situaci je například Polsko, Rumunsko a státy jižní Evropy. Tyto země slibují lidem příliš vysoké důchody, které s velkou pravděpodobností nebudou schopny splnit, nebo příliš nízký věk odchodu do důchodu. Například skrytý penzijní dluh Polska Schneider vypočítal na 234 procent ročního objemu tamní ekonomiky. Ministerstvo financí na kritiku autorů studie nereagovalo, věc je prý v kompetenci ministerstva práce. To však k otázkám důchodové reformy mlčí. Takzvaná malá penzijní reforma reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil dosud platná pravidla pro výpočet penzí. Současný systém je podle soudců příliš rovnostářský. Návrh novely již schválila sněmovna, nyní jej čeká hlasování v senátu. To, že současné důchody nejsou úměrné předchozímu platu, se nelíbí 58 procentům občanů. Zjistil to aktuální průzkum agentury STEM. Naopak 42 procent lidí souhlasí se solidárním přerozdělováním vybraných peněz. Pravidlům, podle kterých se nyní počítá výše starobního důchodu, nerozumí dle průzkumu tři čtvrtiny Čechů. Kolikrát více zaplatí lidé na důchodovém pojistném, než získají od státu nazpět v důchodovém věku muži narození v roce 1975 ženy narozené v roce 1975 Česká republika (před úpravou) 2,1krát více 1,25krát více Česká republika (po úpravě) 2,5krát více 2,2krát více Estonsko 2,85krát více o 46 procent méně Maďarsko 1,9krát více 1,1krát více Polsko 1,85krát více o 40 procent méně Slovensko 1,4krát více o 11 procent méně Zdroj: studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Vzorový příklad se týká lidí s průměrnými příjmy, budoucí platby a důchody jsou očištěné od inflace. V případě ČR zachycuje první řádek stav před malou penzijní reformou, druhý stav po této změně. Foto autor Foto Shutterstock / ZR Penzijní fondy dostanou motivaci, aby lidem vydělávaly ceskapozice.cz str. 00 Ministerstvo financí navrhuje zpoplatnit objem spravovaných aktiv plus odměnu za zhodnocení vkladů. Fondy jsou zdrženlivé. HOT TOP / Finance Lukáš Novotný / :26 Zatím jde o návrh ministerstva financí, který bude poslán v nejbližších dnech do vnějšího připomínkového řízení Z hlediska lidí jeden z nejdůležitějších parametrů plánované důchodové reformy poplatky penzijním fondům má konkrétní podobu. Ministr financí Miroslav Kalousek minulý týden v rozhovoru pro Impulsy Václava Moravce uvedl, že v případě fondu státních dluhopisů bude odměna pro správce činit 0,3 procenta objemu vkladů. U dalších tří fondů konzervativního, vyváženého a dynamického inkasují správcovské firmy 0,4, 0,5, respektive 0,6 procenta plus deset procent z ročního zhodnocení příspěvků. Jde o návrh ministerstva financí, který bude poslán v nejbližších dnech do vnějšího připomínkového řízení, potvrdilo dnes ČESKÉ POZICI tiskové oddělení úřadu. Ministerstvo tím nakonec zvolilo u penzijních fondů poměrně neobvyklou kombinaci poplatků z objemu aktiv a odměny za zhodnocení peněz. Jde o konstrukci, která se běžně používá u nástrojů asset managementu. Dle studie think tanku IDEA nelze vzhledem k pomalé akumulaci aktiv v důchodovém systému očekávat, že by šlo v případě odměny za zhodnocení o nějak významnou částku. Roční vklad ve výši pěti procent mezd lze

3 odhadovat i u fondů zaměřených na nejvyšší příjmové skupiny ve výši okolo 30 tisíc korun, což je v poměrech asset managementu nízká částka, argumentují autoři studie Ondřej Schneider a Libor Dušek. Těžko soudit bez dalších parametrů Penzijní fondy, které nyní provozují státem podporované připojištění na důchod v takzvaném třetím pilíři, jsou k návrhu ministerstva financí zdrženlivé. Navrhované poplatky je třeba posuzovat v kontextu ostatních parametrů systému, jako je míra zapojení občanů, výše úspor, investiční omezení, regulace zprostředkování a tak dále. To zatím není přesně známo, a proto nelze posuzovat izolovaně výši poplatků, uvedl na dotaz ČESKÉ POZICE generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek. A jak by poplatky vypadaly, pokud bychom si do rovnic dosadily konkrétní čísla? Pár příkladů přinášejí dnešní Lidové noviny. Počítají přitom se zaměstnancem s průměrným platem 24 tisíc korun měsíčně, který do fondu odvede za rok korun. Tady jsou výsledky: Fond státních dluhopisů Poplatek 0,3 procenta z vkladu Roční zhodnocení 4,6 procenta Roční poplatek 110 korun Fond konzervativní Poplatek 0,4 procenta z vkladu Roční zhodnocení 5 procent Roční poplatek 129 korun Fond vyvážený Poplatek 0,5 procenta z vkladu Roční zhodnocení 6 procent Roční poplatek 158 korun Fond dynamický Poplatek 0,6 procenta z vkladu Roční zhodnocení 9 procenta Roční poplatek 216 korun Pramen: Lidové noviny Proti reformě důchodového systému, jak ji zamýšlí provést kabinet, o víkendu protestovaly v ulicích Prahy asi 30 tisíc odborářů. Kritice se vládní návrh nevyhnul ani od ekonomických expertů či zaměstnavatelských svazů. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek si však stojí za svým. Navrhovaný druhý pilíř pomůže dalšímu udržitelnému vývoji. Lepší je, když bude alespoň dobrovolný, než aby nebyl vůbec, prohlásil v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte. URL Jak na tom budou příští generace? ČRo 6 str :10 Názory a argumenty

4 Ondřej KONRÁD, moderátor Jak na tom budou příští generace, pokud nedojde k výrazné důchodové reformě? Nad neblahými výhledy dnes v Praze rokovali významní ekonomové. Více už Lída Rakušanová. Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka Ten výpočet je dost děsivý. Pokud se v systému zdejších důchodů nic nezmění, tak chlapci, narození v roce 2008 odvedou v průběhu svého aktivního života do průběžného důchodového systému trojnásobek toho, co by měli v důchodu dostat zpět. Ženy na tom budou o něco líp, zaplatí v uvozovkách jen dvakrát tolik, než dostanou, až budou v důchodu. Tak to alespoň spočítali ekonomové z týmu IDEA profesora Švejnara, kteří své srovnání průběžných důchodových systému pěti postkomunistických zemí představili dnes na diskusním fóru v pražském institutu Cerge. Jak to formuloval Ondřej Schneider, tak ačkoliv jsou systémy odlišné, všude platí, že nové generace jsou na tom vždycky hůř než ty předcházející a muži vždy o něco hůř než ženy. Podobně jako v Česku je to i v Estonsku a v Maďarsku. Zatímco na Slovensku je poměr zhruba dvě ku jedné u mužů a jedna ku jedné u žen. A v Polsku, pokud tamní politici dodrží své dnešní sliby, to bude jak u žen, tak u mužů jedna ku jedné. Podle studie jsou na tom tedy v Polsku a na Slovensku dnešní mladé generace sice lépe v tom, kolik odvádějí, ale zároveň tyto země vytvářejí obří skrytý dluh. A ten budou mít na krku zase jenom mladí. Skrytý dluh není totiž nic jiného než závazek platit budoucí důchody, které nebudou kryty očekávanými příjmy státního rozpočtu. Zatímco skrytý dluh estonského a českého důchodového systému se pohybuje okolo 55% jejich dnešního HDP, tak dluh Maďarska a Slovenska činí okolo 100% jejich HDP. A skrytý důchodový dluh Polska převyšuje 200% polského HDP. Ze studie vyplývá, že především kvůli nepříznivým demografickým vyhlídkám budou mladé generace čelit buď vysokému nepoměru mezi odvedenými prostředky a důchody, anebo rostoucímu skrytému veřejnému dluhu. Jak upozornil profesor Švejnar, tento výsledek ovšem vůbec nepočítá s tím, že by mladé generace své peníze, odváděné v průběhu pracovního života do důchodových systému, mohly také zhodnocovat. Pak by totiž bylo dluhové břemeno ne 50 až 200% HDP, ale 600 až 800%. Studie také analyzuje dopady letošního vládního návrhu malé důchodové reformy. Tento návrh by sice vedl ke snížení skrytého dluhu českého penzijního systému, ovšem jen za cenu dalšího znevýhodnění mladších generací v podobě ještě vyšších odvodů. Muži, narození v roce 2008 by pak do penzijních systémů odváděli minimálně čtyřikrát víc, než kolik by dostali vyplaceno zpátky na penzích. IDEA varuje, že takto razantní znevýhodnění mladších generací může nakonec vést k pochybnostem o legitimitě důchodového systému jako takového. Ten je pořád ještě chápán jako svého druhu pojistka, která má účastníkům přinášet prospěch. IDEA proto navrhuje dílčí reformu financování průběžného důchodového pilíře, a to tak, aby břemeno nespočívalo jenom na mladých a budoucích generacích, ale aby se o něm podělily i starší generace. Odvody do průběžného pilíře by se mohly snížit, Švejnarovi ekonomové navrhují o pět a půl procenta, a výpadek by se hradil zvýšením obecných daní, a to především vyšší DPH, jejíž sazba by měla být podle návrhů sjednocena na 21,3%. Tak by se výdaje na základní výměru penzí, kterou dostávají všichni důchodci, bez ohledu na opracovaná léta, hradily kompletně z daní. Čímž by se snížil nepoměr mezigeneračního přerozdělování. Tedy nepoměr mezi dnešními odvody a budoucími důchody zhruba na polovinu. Jinak podle ekonomů hrozí, že mladí lidé začnou dřív nebo později odcházet do zemí, kde je stát nebude odírat z kůže a poskytne jim na stará kolena lepší zabezpečení. Ondřej KONRÁD, moderátor To byla Lída Rakušanová. Studie: Mladí zaplatí na důchod více, než dostanou denik.cz str. 00 Z domova ČTK ČR - Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci. Na odvodech zaplatí až třikrát více, než kolik potom dostanou na důchodech. Takzvaná malá penzijní reforma tento nepoměr ještě prohloubí. Vyplývá to ze studie myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI. " Například chlapci narození v roce 2008 podle studie odvedou do systému trojnásobek, děvčata jsou na tom o něco lépe. Do systému zaplatí "pouze" dvojnásobek svých předpokládaných důchodů. Nepoměr se přitom s

5 klesajícím věkem zvyšuje. Muži narození v roce 1975 totiž odvedou do penzijního systému jenom dvakrát více, než získají. Ženy narozené ve stejném roce odvedou přes 125 procent toho, co dostanou. "To ovšem ještě neznamená, že tento systém je nelegitimní. Je to pojištění a v něm zaplatíme více, než dostaneme," řekl autor studie Ondřej Schneider. Otázkou podle něj je, zda poměr tři ku jedné není příliš velký. Návrh takzvané malé penzijní reformy, kterou nedávno schválila Poslanecká sněmovna, nepoměr ještě prohloubí. V rámci této penzijní reformy se od října změní výpočet penzí, takže 70 procent lidí budou dostávat v důchodu méně než v současnosti. Také se v rámci této reformy bude pokračovat v prodlužování věku pro odchod do důchodu, a to bez nastavení hranice. U mužů narozených v roce 2008 by tak podíl odvodů na současné hodnotě penzí dosáhl téměř 400 procent, u žen 350 procent. Snižování skrytého dluhu Důchodový systém je ovšem spojen ještě s dalšími problémy. Jedním z nich je skrytý dluh na závazcích platit budoucí důchody. Ten se v ČR podle studie pohybuje na 55 procentech dnešního HDP. Například v Maďarsku či na Slovensku je okolo 100 procent, v Polsku převyšuje 200 procent. Zvyšování věku odchodu do důchodu má přitom podle studie razantní dopad na jeho snižování, v ČR by jej mohlo téměř eliminovat. Schneider ve studii navrhuje možný způsob řešení nerovnosti mezi generacemi, a to formou zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH). Ty by se podle něj mohly sjednotit na 20,3 procenta, a pokud by bylo potřeba současným důchodcům kompenzovat zvýšení cen, tak na 21,3 procenta. Sazby sociálního pojištění by mohly být sníženy o 5,5 procenta, což by podle studie zvedlo poptávku po pracovní síle a částečně by kompenzovalo část ztráty příjmů. U mužů narozených v roce 2008 by se tak klesl podíl odvodů na budoucích penzích ze 300 na 220 procent a u žen ze 200 na 150 procent. Studie brala v úvahu současný stav důchodového systému, nikoliv jeho budoucí změny. " URL Dluh v penzijních systémech zaplatí mladá generace e15.cz str. 00 Domácí ekonomika Čeští muži narození v roce 2008 vloží do penzijního systému průměrně 300 procent toho, co z něj v důchodu získají. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie Ondřeje Schneidera z centra IDEA, která porovnává důchodové systémy pěti postkomunistických zemí. Ženy dostanou polovinu toho, co státu odvedou. Stejná situace je ale i v dalších státech, kterými se výzkum zabýval. Podle ekonoma Jana Švenjara pak hrozí, že se mladí lidé rozhodnou odejít do zemí, kde bude penzijní zadlužení lépe rozvrstveno napříč generacemi. Opačnou cestou se vydalo Polsko. To dnešním tříletým bez ohledu na pohlaví zaručilo, že dostanou v průměru zpět přesně tolik, co odevzdají. To má ale svou cenu. Polský model za sebou totiž nechává skrytý dluh přesahující 230 procent hrubého domácího produktu. Česko a Estonsko se přitom drží mírně nad 50 procenty HDP, Slovensko je na 87 a Maďarsko na 111 procentech. Podle Švejnara Polsku při současném vývoji hrozí, že neustále rostoucí druh časem přestanou finanční trhy tolerovat a zemi už nebude nikdo ochoten půjčit na pokrytí důchodového deficitu. Něco podobného se stalo i Řecku, dodává Švejnar. Dále čtěte:

6 Odbory: Důchodová reforma bude stát biliony korun Malá důchodová reforma je těsně před schválením Škody už byly napáchány, dluhy evropských penzijních systému bude muset zaplatit mladá generace, řekl pro E15 Schneider. Buď vlády nyní nastaví systém tak, že dnešní děti odvedou mnohem více, než v budoucnu dostanou, nebo budou muset státy v budoucnu hledat způsob, jak zacelit rostoucí důchodový deficit, například pomocí zvýšení DPH. Podíl odvodů na čisté současné hodnotě penzí pro vybrané skupiny (v procentech). Zdroj: IDEA Země Muži narození 2008 Ženy narozené 2008 Muži narození 1975 Ženy narozené 1975 Česká republika ,8 205,6 125,2 Estonsko 334,9 75,5 285,5 54,2 Maďarsko ,1 191,1 109,3 Polsko ,9 60 Slovensko 183,4 109,5 141,5 89,3 Výzkum ukazuje, že český systém je jedním z nejméně zadlužených ve střední Evropě, zároveň ale výrazně přerozděluje finanční prostředky napříč generacemi. Aby byla dluhová zátěž přenesena alespoň částečně i na starší generace, navrhuje IDEA zvýšení DPH na 20,3 procenta, což by podle výpočtů institutu stačilo na pokrytí nákladů na vyplácení důchodů a peníze by neplynuly pouze z kapes mladých lidí. Skrytý penzijní dluh vzhledem k současnému HDP (v procentech). Zdroj:IDEA zvětšit Země Česká republika Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Dluh 55, ,7 234,2 87,2 Schodek důchodového systému Autor: e15, Zdroj: Bezděkova komise (PES) zavřít URL Domácí penzijní fondy zaostávají. Patří k nejhorším ve střední Evropě Hospodářské noviny str. 24 Business Class Petr Kain STĚŽÍ PORÁŽÍ INFLACI. Za posledních patnáct let nedokázaly české penzijní fondy nikdy zhodnotit úspory o více než čtyři procenta a celkem třikrát byla jejich výkonnost nižší než inflace. Nejlépe dopadly polské penzijní fondy, jejichž průměrný výnos očištěný o inflaci se za posledních deset let dostal na pět procent. Investice

7 zajistit si finanční nezávislost ve stáří spořením u českých penzijních fondů je v současnosti nemožné. Jejich výnosy totiž v řadě případů nedokážou porazit ani inflaci, a co se finanční výkonnosti týká, jsou na tom dokonce nejhůře v regionu střední Evropy. Vyplývá to z analýzy ekonomů z myšlenkového centra IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Její autoři Ondřej Schneider a Jan Hlaváč porovnávali výkonnost penzijních fondů v Česku, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Čísla, k nimž došli, vyznívají pro české fondy velmi nelichotivě. Za posledních 15 let totiž reálné zhodnocení úspor v tuzemských penzijních fondech nikdy nepřesáhlo čtyři procenta, ve většině let se pohybovalo kolem nuly a v letech 1998, 2001 a 2008 bylo dokonce záporné. Penzijní fondy v žádné ze zkoumaných zemí s výjimkou Polska nedokázaly svými výnosy překonat výnosy desetiletých dluhopisů. Nejhůře na tom byly právě české penzijní fondy, což je podle autorů analýzy znepokojivé zvláště z toho důvodu, že právě dlouhodobý investiční horizont by měl být hlavní výhodou penzijních fondů. České penzijní fondy rovněž nejsou schopné svým klientům přinést vyšší zhodnocení při stejné proměnlivosti výnosů, než dokážou jednoduché investice do dluhopisů. Racionální investor by na tom tedy byl lépe, kdyby do státních dluhopisů investoval sám, tvrdí autoři analýzy. Systém důchodového připojištění má řadu nedostatků, především nezhodnocuje dostatečně soukromé úspory, je finančně velmi nákladný a zřejmě jen odčerpává úspory, které by obyvatelé stejně ukládali do jiných produktů, píší autoři v analýze. Výsledky českých fondů 0 korun měsíčně a rovněž daňové zvýhodnění, které umožňuje snížit daň až o 1800 korun ročně. Tyto pobídky jsou ale atraktivní pouze pro klienty, kteří spoří pravidelně a mají uloženy částky jen v řádu několika desítek tisíc korun. Investice fondů jsou příliš konzervativní Hlavní důvod slabých výsledků českých penzijních fondů je třeba hledat v jejich špatné regulaci. Jedná se především o povinnost fondů vykazovat každoroční kladné nominální výnosy. Dodržování tohoto pravidla totiž vede fondy ke stále opatrnější investiční strategii. Správci fondů se tak snaží investovat do podobných instrumentů jako ostatní fondy a dávají přednost finančním nástrojům s jistým, ale nízkým výnosem. Potvrzují to i údaje z konce loňského roku, z nichž vyplývá, že více než 92 procent všech prostředků, kterými fondy disponují, investovaly do dluhopisů či krátkodobých vkladů. Do rizikovějších, nicméně mnohem výnosnějších akcií pak investovaly pouhé jedno procento. Takový nepoměr neexistuje podle analýzy IDEA v žádné jiné zemi OECD. Nejblíže je nám Mexiko, kde penzijní fondy drží v dluhopisech asi 80 procent svých prostředků. Tamní fondy to ale vyrovnávají tím, že více než 15 procent svých prostředků investují do akcií. Průměrná nominální úroveň zhodnocení českých penzijních fondů tak v posledních letech stále klesá. Zatímco koncem 90. let byla přes 9 procent, v následujících letech se snížila a mezi lety spadla dokonce na úroveň pouhých 2,5 procenta. Za posledních deset let je průměrný výnos tuzemských penzijních fondů jen něco málo přes tři procenta, což znamená, že jen těsně pokryje průměrnou výši inflace za stejné období. Jinak řečeno za uspořené peníze si tak dnes klienti fondů koupí zhruba stejný balíček zboží a služeb jako v době, kdy si peníze ukládali. Měl by být oddělen majetek fondu a klientů Konzervativní investiční strategie ale není jediným důvodem slabých výsledků. Dalším výrazným faktorem, který snižuje výnosy penzijních fondů jsou jejich dluhy neboli takzvané náklady příštích období. To jsou v podstatě peníze, které fondy vynaložily na získávání klientů, tedy náklady na reklamu a odměny agentům, kteří nové klienty získali. Ke konci roku 2010 se celkový objem těchto nákladů u deseti českých penzijních fondů vyšplhal až na více než 3,5 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že fondy rozkládají tyto náklady až na 15 let, je velmi pravděpodobné, že budou ještě řadu let ukrajovat z výnosů. Z přehledu těchto nákladů u jednotlivých fondů za loňský rok například vyplývá, že nejvíce dluhů před sebou sune AXA penzijní fond více než 703 milionů korun, u Penzijního fondu České pojišťovny se tyto náklady vyšplhaly zhruba na 509 milionů a u skoro dvakrát menšího fondu Komerční banky ještě výše na zhruba 560 milionů. Neméně výrazným problémem českých penzijních fondů je i skutečnost, že doposud nebyl oddělen jejich majetek od majetku účastníků spoření. To v sobě skrývá výrazné nebezpečí. Hrozí totiž, že v okamžiku, kdy by některý z fondů náhodou zkrachoval, přijdou jeho klienti pravděpodobně o všechno. Kdyby byl naopak majetek oddělen, přešlo by investiční portfolio střadatelů jednoduše pod jiného správce. K oddělení majetku přitom již mohlo v Česku dávno dojít. Potřebný zákon vznikl již v době vlády Mirka Topolánka, nikdy však neprošel sněmovnou. *** Výnosy penzijních fondů očištěné o inflaci (průměr za roky 2005 až 2010) Polsko 4,99 %

8 Chorvatsko* 2,81 % Maďarsko 0,65 % Česko 0,51 % Slovensko** -1,25 % *) za roky **) výnos tzv. vyvážených fondů za roky Foto popis O autorovi Petr Kain, petr.kain@economia.cz Mladí dají na důchody třikrát více, než dostanou Právo str. 15 Trhy & ekonomika Prodlužování věku odchodu do penze ale snižuje riziko, že na ni nebudou peníze Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci. Na odvodech zaplatí až třikrát více, než kolik potom od státu dostanou na důchodech. Takzvaná malá penzijní reforma tento nepoměr ještě prohloubí. Vyplývá to ze studie myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI. Například chlapci narození v roce 2008 podle studie odvedou do systému trojnásobek, děvčata jsou na tom o něco lépe. Do systému zaplatí pouze dvojnásobek předpokládaných důchodů. Nepoměr se přitom s klesajícím věkem zvyšuje. Muži narození v roce 1975 odvedou do penzijního systému jen dvakrát více, než získají. Ženy narozené ve stejném roce odvedou přes 125 % toho, co dostanou. To ovšem ještě neznamená, že tento systém je nelegitimní. Je to pojištění a v něm zpravidla zaplatíme více, než dostaneme, uvedl autor studie Ondřej Schneider. Otázkou podle něj je, zda poměr tři ku jedné není příliš velký. Většině lidí se penze sníží Návrh takzvané malé penzijní reformy, kterou nedávno schválila Sněmovna, nepoměr ještě prohloubí. V rámci této penzijní reformy se od října změní výpočet penzí, takže 70 % lidí bude mít menší důchod než v současnosti. Také se v rámci této reformy bude pokračovat v prodlužování věku pro odchod do důchodu, a to bez nastavení hranice. U mužů narozených v roce 2008 by tak podíl odvodů na současné hodnotě penzí dosáhl téměř 400 procent, u žen 350 procent. Důchodový systém je ovšem spojen ještě s dalšími problémy. Jedním z nich je skrytý dluh na závazcích platit budoucí důchody. Ten se v ČR podle studie pohybuje na 55 procentech dnešního HDP. Například v Maďarsku či na Slovensku je okolo 100 procent, v Polsku převyšuje 200 procent. Zvyšování věku odchodu do důchodu má přitom podle studie razantní dopad na jeho snižování, v ČR by jej mohlo téměř eliminovat. Schneider ve studii navrhuje možný způsob řešení nerovnosti mezi generacemi, a to formou zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH). Ty by se podle něj mohly sjednotit na 20,3 procenta, a pokud by bylo potřeba současným důchodcům kompenzovat zvýšení cen, tak na 21,3 procenta. Sazby sociálního pojištění by mohly být sníženy o 5,5 procenta, což by podle studie zvedlo poptávku po pracovní síle a částečně by kompenzovalo část ztráty příjmů. U mužů narozených v roce 2008 by tak klesl podíl odvodů na budoucích penzích z 300 na 220 procent a u žen z 200 na 150 procent. Experti se obávají poplatků a tunelování Experti na penzijní fondy se při tak zásadních změnách v penzijním systému, který chystá vláda, obávají především dvou věcí. Jednak aby poplatky, které si budou penzijní soukromé fondy strhávat za správu a zajišťování výnosů účtovat, nebyly vysoké a tak výrazně nesnižovaly výnosy z naspořených peněz. Obavy mají také z toho, aby při případných hospodářských krizích či záměrném tunelování fondů v nich něco pro budoucí penzisty zůstalo. Obavy panují i z toho, aby nějaká budoucí vláda se nerozhodla tento systém změnit a všechny peníze ze spoření občanů vrátit do rozpočtu. To by sice nepostihlo ani tak penzisty jako privátní penzijní fondy.

9 Poplatky za vedení účtů v soukromých penzijních fondech by se podle záměrů vlády mohly pohybovat v rozmezí 0,3 0,6 procenta z vkladu. Vyšší poplatek bude u fondů tzv. rizikových, které budou mít vysoké výnosy, ale také s tím spojené riziko, že mohou při finančních operacích s penězi budoucích penzistů vydělat, ale také prodělat. Nejnižší poplatky budou u fondů, které budou peníze budoucích důchodců investovat do českých státních dluhopisů. Tam se totiž očekává nejmenší riziko. Výpočet poplatků je však stále jen hypotetický, a jak upozorňují experti, ovlivní jej i zájem budoucích fondů i státu přilákat k dobrovolnému penzijnímu spoření co nejvíce lidí. *** Český důchodový systém je ve srovnání s jinými zeměmi nejméně výhodný pro mladší generace. Ondřej Schneider O autorovi Vlastní zpráva Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci Impuls str :00 Zprávy Jiří DANÍČEK, moderátor Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci. Na odvodech zaplatí až třikrát víc než kolik potom dostanou na důchodech. Takzvaná malá penzijní reforma schválená nedávno Poslaneckou sněmovnou tento nepoměr ještě prohloubí. V rámci této penzijní reformy se od října změní výpočet penzí, takže 70 procent lidí bude dostávat v důchodu méně než v současnosti. Vyplývá to ze studie myšlenkového centra Idea při institutu CERGE. Mladí odvedou na důchodech až třikrát více, než dostanou, uvádí studie novinky.cz str. 00 Ekonomika pit Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci. Na odvodech zaplatí až třikrát více, než kolik potom dostanou na důchodech. Takzvaná malá penzijní reforma, schválená nedávno Poslaneckou sněmovnou, tento nepoměr ještě prohloubí. Vyplývá to ze studie myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI. Například chlapci narození v roce 2008 podle studie odvedou do systému trojnásobek, děvčata jsou na tom o něco lépe. Do systému zaplatí "pouze" dvojnásobek svých předpokládaných důchodů. Nepoměr se přitom s klesajícím věkem zvyšuje. Muži narození v roce 1975 totiž odvedou do penzijního systému jenom dvakrát více, než získají. Ženy narozené ve stejném roce odvedou přes 125 procent toho, co dostanou. Návrh takzvané malé penzijní reformy, kterou nedávno schválila Poslanecká sněmovna, nepoměr ještě prohloubí. V rámci této penzijní reformy se od října změní výpočet penzí, takže 70 procent lidí budou dostávat v důchodu méně než v současnosti.prodloužení bez nastavení hranic Také se v rámci této reformy bude pokračovat v prodlužování věku pro odchod do důchodu, a to bez nastavení hranice. U mužů narozených v roce 2008 by tak podíl odvodů na současné hodnotě penzí dosáhl téměř 400 procent, u žen 350 procent. Důchodový systém je ovšem spojen ještě s dalšími problémy. Jedním z nich je skrytý dluh na závazcích platit budoucí důchody. Ten se v ČR podle studie pohybuje na 55 procentech současného HDP.

10 Například v Maďarsku či na Slovensku je okolo 100 procent, v Polsku převyšuje 200 procent. Zvyšování věku odchodu do důchodu má přitom podle studie razantní dopad na jeho snižování, v ČR by jej mohlo téměř eliminovat. URL Studie: mladí zaplatí na důchody až třikrát víc, než dostanou tyden.cz str. 00 Česko ČTK, - zat - Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci. Na odvodech zaplatí až třikrát více, než kolik potom dostanou na důchodech. Takzvaná malá penzijní reforma, schválená nedávno Poslaneckou sněmovnou, tento nepoměr ještě prohloubí. Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci. Na odvodech zaplatí až třikrát víc peněz, než kolik potom dostanou vyplaceno v důchodu. Takzvaná malá penzijní reforma, schválená nedávno Poslaneckou sněmovnou, tento nepoměr ještě prohloubí. Vyplývá to ze studie myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI. Z výpočtu vyplývá, že zatímco chlapci narození například v roce 2008 odvedou do průběžného systému trojnásobek, děvčata jsou na tom o něco lépe - ta totiž do systému zaplatí "pouze" dvojnásobek svých předpokládaných důchodů. Nepoměr se přitom s klesajícím věkem zvyšuje. Muži narození v roce 1975 odvedou do průběžného penzijního systému jenom dvakrát více, než získají. Ženy narozené ve stejném roce odvedou přes 125 procent toho, co dostanou. "To ovšem ještě neznamená, že tento systém je nelegitimní. Je to pojištění a v něm zaplatíme více, než dostaneme," řekl autor studie Ondřej Schneider. Otázkou podle něj je, zda poměr tři ku jedné není příliš velký. Návrh takzvané malé penzijní reformy, kterou nedávno schválila Poslanecká sněmovna, tento nepoměr mezi zaplacenou a obdrženou částkou ještě prohloubí. Od října se totiž změní výpočet penzí, takže 70 procent lidí bude dostávat v důchodu méně než v současnosti. V rámci reformy bude také pokračovat prodlužování věku pro odchod do důchodu, a to bez nastavení hranice. Podle studie by u mužů narozených v roce 2008 podíl odvodů na současné hodnotě penzí dosáhl téměř čtyřnásobku, tedy 400 procent (u žen 350 procent). Schodek důchodového účtu Důchodový systém je ovšem spojen ještě s dalšími problémy. Jedním z nich je skrytý dluh na závazcích na budoucí důchody, tedy kolik bude chybět na státním důchodovém účtu na výplatu důchodů. Dluh se v Česku podle studie pohybuje na 55 procentech současného HDP. Například v Maďarsku či na Slovensku činí asi 100 procent, v Polsku převyšuje 200 procent. Postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, které schválila vláda, má přitom podle studie razantní dopad na jeho snižování, v Česku by jej mohlo téměř eliminovat. Schneider ve studii navrhuje možný způsob řešení nerovnosti mezi generacemi, a to formou zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH). Nižší a vyšší sazba daně by se podle něho mohly sjednotit na 20,3 procenta, a pokud by bylo potřeba současným důchodcům kompenzovat zvýšení cen, tak na 21,3 procenta. Sazby sociálního pojištění by kvůli tomu mohly být sníženy o 5,5 procenta, což by podle studie zvedlo poptávku po pracovní síle a částečně by kompenzovalo část ztráty příjmů. U mužů narozených v roce 2008 by se tak klesl

11 podíl odvodů na budoucích penzích ze 300 na 220 procent a u žen ze 200 na 150 procent. Studie brala v úvahu současný stav důchodového systému, nikoliv jeho budoucí změny. URL