Česká komora autorizovaných inženýrů techniků činných ve výstavbě STAVEBNÍ ZÁKON. Úplné znění podle stavu k

Transkript

1 Česká komora autorizovaných inženýrů techniků činných ve výstavbě STAVEBNÍ ZÁKON Úplné znění podle stavu k

2 ISBN

3 OBSAH Úvod Petr Serafín ZÁKON č. 183/2006 Sb., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU (STAVEBNÍ ZÁKON) Část první: Úvodní ustanovení Předmět úpravy Základní pojmy Část druhá: Výkon veřejné správy HLAVA I: ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II: PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU Působnost ve věcech územního plánování Orgány obce Orgány kraje Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy Rada obcí pro udržitelný rozvoj území Ministerstvo obrany Ministerstvo Obecné stavební úřady Speciální stavební úřady Vojenské a jiné stavební úřady Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu Část třetí: Územní plánování HLAVA I: CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cíle územního plánování Úkoly územního plánování HLAVA II: OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY

4 Obsah V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Zveřejňování písemností Územně plánovací informace Veřejné projednání Zástupce veřejnosti Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost HLAVA III: NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Díl 1: Územně plánovací podklady Územně analytické podklady Pořizování územně analytických podkladů Aktualizace územně analytických podkladů Projednání územně analytických podkladů Územní studie Díl 2: Politika územního rozvoje Obsah politiky územního rozvoje Návrh politiky územního rozvoje Schválení politiky územního rozvoje Aktualizace politiky územního rozvoje Díl 3: Územně plánovací dokumentace Oddíl 1: Zásady územního rozvoje Návrh zásad územního rozvoje Řízení o zásadách územního rozvoje Vydání zásad územního rozvoje Aktualizace zásad územního rozvoje Oddíl 2: Územní plán Pořízení územního plánu Úhrada nákladů na pořízení územního plánu Návrh na pořízení územního plánu

5 47 Zadání územního plánu Zrušen Zrušen Návrh územního plánu Řízení o územním plánu Vydání územního plánu Vyhodnocování územního plánu a jeho změny Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu Zastavěné území Vymezení zastavěného území Oddíl 3: Regulační plán Pořízení regulačního plánu Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu Pořízení regulačního plánu z podnětu Pořízení regulačního plánu na žádost Řízení o regulačním plánu Posouzení regulačního plánu pořizovatelem Vydání regulačního plánu Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu Zrušen Zrušen Zrušen Zrušen Díl 4: Územní rozhodnutí

6 Obsah Rozhodnutí o umístění stavby Rozhodnutí o změně využití území Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Rozhodnutí o ochranném pásmu Díl 5: Územní řízení Příslušnost k územnímu rozhodnutí Účastníci územního řízení Žádost o vydání územního rozhodnutí Zahájení územního řízení Přerušení územního řízení Závazná stanoviska, námitky a připomínky Posuzování záměru žadatele Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení Územní rozhodnutí Doba platnosti územního rozhodnutí Změna a zrušení územního rozhodnutí Zjednodušené územní řízení Územní souhlas Díl 6: Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území Díl 7: Úprava vztahů v území Předkupní právo Náhrady za změnu v území Část čtvrtá: Stavební řád HLAVA I: STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE Díl 1: Povolení a ohlášení Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení... 6

7 107 Ohlášení Stavební řízení Námitky účastníků řízení Stavební povolení Veřejnoprávní smlouva Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora Změna stavby před jejím dokončením Díl 2: Užívání staveb Kolaudační souhlas Předčasné užívání stavby Zkušební provoz Dokumentace skutečného provedení stavby Změna v užívání stavby Díl 3: Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení HLAVA II: STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU

8 Obsah 132 Společné zásady Kontrolní prohlídka stavby Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce Nezbytné úpravy Stavební příspěvek Údržba stavby Vyklizení stavby Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě Účastníci řízení HLAVA III: AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR HLAVA IV: POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB Stavebník Stavbyvedoucí a stavební dozor Vlastník stavby a zařízení Požadavky na stavby Stavební deník Část pátá: Společná ustanovení HLAVA I: VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Vybrané činnosti ve výstavbě

9 159 Projektová činnost ve výstavbě Provádění staveb Vlastníci technické infrastruktury HLAVA II: EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI, UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A NAHLÍŽENÍ DO NICH HLAVA III: OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ Obecné požadavky na výstavbu Účely vyvlastnění Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu Vstupy na pozemky a do staveb Pořádková pokuta Expertní součinnost HLAVA IV: OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ Mimořádné postupy HLAVA V: SPRÁVNÍ DELIKTY Přestupky Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob Společná ustanovení HLAVA VI: SPOLEČNÉ USTANOVENÍ K SOUDNÍMU PŘEZKUMU

10 Obsah Část šestá: Přechodná a závěrečná ustanovení Přechodná ustanovení Vztah ke správnímu řádu Zmocňovací ustanovení Závěrečná ustanovení Zrušovací ustanovení Část sedmá: Účinnost Článek II. Přechodná ustanovení (podle zák. č. 350/2012 Sb.) Článek III. Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona PŘÍLOHA K ZÁKONU č. 183/2006 Sb.: Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území)

11 Úvod Úvod K 1. lednu 2007 nabyl účinnosti v rámci souboru právních předpisů nově upravujících územní plánování a stavební řád a související oblasti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) dále též zákon. Podle důvodové zprávy bylo hlavním cílem nového stavebního zákona (zejména na úseku územního plánování) vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, založených na harmonizaci a rovnováze podmínek hospodářského rozvoje, životního prostředí a sociální soudržnosti obyvatel v území. Z tohoto pohledu byla zachována úprava územního plánování a stavebního řádu v jednom společném právním předpisu, přičemž těžiště procesu uplatňování a ochrany veřejných zájmů je přesunuto do sféry územního plánování, kde je pomocí zavedených nástrojů a procesů komplexně a plynule řešeno uspořádání území a jeho změn včetně koordinace veřejných a soukromých zájmů v příslušné oblasti. Ve stavebním řízení pak dochází při povolování staveb k výrazné liberalizaci s tím, že se zaměřuje na stanovení stavebně technických podmínek pro provedení stavby a k záležitostem vyřešeným v územním řízení se již nebude vracet. Omezení právní regulace při povolování staveb však je vyváženo zvýšením odpovědnosti stavebníka, projektanta a stavbyvedoucího při přípravě a provádění staveb a větším důrazem na veřejnoprávní kontrolu provádění a užívání stavby (např. formou kontrolních prohlídek v rámci státního dozoru stavebního úřadu). Koncepčně jinak je řešena problematika vyvlastnění. Stavební zákon stanovuje v 170 účely, pro něž lze při dodržení zákonem stanovených podmínek práva k pozemkům a stavbám potřebným pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření odejmout nebo omezit (jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci). Mezi ně patří např. veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury (včetně ploch nezbytných k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel). Procesní otázky řízení o vyvlastnění jsou pak obsaženy v samostatném zákoně č. 184/2006 Sb. (který v roce 2012 doznal významné novelizace). Ke dni byl stavební zákon celkem 12x novelizován, a to následujícími zákony: s účinností od 4. dubna 2007 zákonem č. 68/2007 Sb. (zrušení speciálního stavebního úřadu pro stavby podléhající integrovanému povolení) s účinností od 3. června 2008 zákonem č. 191/2008 Sb., který zavádí některé změny v oblasti územního plánování (např. možnost umisťovat při dodržení zákonem stanovených podmínek stavby i v nezastavěném území, posun platnosti dříve pořízených územně plánovacích dokumentů do aj.), stavebního řádu i obecných postupů (projednání všech staveb souboru staveb v režimu stavby hlavní) s účinností od 28. prosince 2009 zákonem č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb (úprava týkající se autorizovaných inspektorů); 11

12 Úvod s účinností od 1. července 2010 zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech (doplnění ustanovení ohledně údajů získávaných pro účely této evidence, např. údajů uváděných v žádosti o předčasné užívání stavby, povinnosti oznámit odstranění stavby apod.); s účinností od 1. ledna 2010 zákonem č. 345/2009 Sb., kterým se mění zákon o vlastnictví bytů (doplnění dokladu, jež přikládá stavebník k žádosti o stavební povolení společenství vlastníků jednotek); s účinností od 2. ledna 2010 zákonem č. 379/2009 Sb. (stanoví, že stavebník některých podzemních veřejně prospěšných staveb není povinen při naplnění zákonem stanovených předpokladů prokazovat vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, zejména jestliže nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen, a nesouvisí se stavbami na tomto pozemku ani s provozem na něm); s účinností od 1. ledna 2011 zákonem č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (drobná změna); s účinností od 31. prosince 2010 zákonem č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech (drobná formulační změna); s účinností od 1. ledna 2012 zákonem č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (průkaz bezúhonnosti autorizovaného inspektora právnické osoby); s účinností od 1. července 2012 zákonem č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů (hlášení změn územní působnosti stavebních úřadů); s účinností od 1. července 2012 zákonem č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (využívání údajů z informačních systémů veřejné správy stavebním úřadem); s účinností od 1. ledna 2013 zákonem č. 350/2012 Sb. komplexní novela stavebního zákona. V textu tohoto úvodního komentáře jsou již zohledněny úpravy, které výše uvedené novely obsahují (zejména jsou zvýrazněny nejdůležitější změny, které přináší poslední novela provedená zákonem č. 350/2012 Sb.). V textu plného znění zákona jsou kurzívou vyznačeny změny provedené zákonem č. 350/2012 Sb.). Stavební zákon č. 183/2006 Sb. i jeho novely přinesly z hlediska veřejného práva celou řadu podstatných změn jak v celkovém pojetí, tak i v konkrétních oblastech týkajících se nástrojů, procesních postupů a povinností účastníků výstavby i pravomocí příslušných správních úřadů. S přihlédnutím k cílové skupině, kterým je určena tato publikace, jsou v této úvodní stati ve stručnosti zdůrazněna některá zásadní ustanovení, která se týkají přípravy a realizace staveb z pohledu výkonu projektové, stavební a inženýrské činnosti (šířeji se proto nezabývá např. oblastí územního plánování a dalšími, které s těmito činnostmi souvisejí jen vzdáleněji). 12

13 Úvod Pro komplexní vnímání zaváděných změn je nutno zdůraznit, že v návaznosti na reformu veřejné správy zákon stanovuje pro celý proces územního plánování a stavebního řádu základní zásady, upravující efektivnost výkonu veřejné správy, které lze ve stručnosti charakterizovat následovně: Zásada zjednodušených postupů: příslušné orgány územního plánování a stavební úřady mají při svém rozhodování využívat zjednodušující postupy s cílem vydávat (tam, kde je to v zákonem stanovených případech, zejména u jednoduchých staveb, možné a přípustné) pouze jedno rozhodnutí (např. společné územní a stavební řízení, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru nebo u určitého okruhu staveb v územním rozhodnutí stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadováno ohlášení stavebnímu úřadu). Tyto orgány mohou též v souladu se stavebním zákonem (a správním řádem) místo vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení uzavřít (se souhlasem dotčeného orgánu) s žadatelem veřejnoprávní smlouvu nebo v zákonem vymezeném případě veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení. Pokud je spolu se stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní. Zásada součinnosti s dotčenými orgány: orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů; dotčené orgány již nevydávají samostatná rozhodnutí, ale závazná stanoviska resp. stanoviska, která jsou podkladem pro příslušná rozhodnutí a postupy podle stavebního zákona. Tím se odstraňuje duplicita a řetězení správních rozhodnutí. Zásada kontinuity stanovisek: dotčené orgány jsou vázány svým stanoviskem vydaným v předchozí etapě řízení. Nová nebo změněná stanoviska mohou v téže věci uplatňovat pouze tehdy, budou-li zjištěny a doloženy nové skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily původní podmínky nebo skutečnosti. V řízeních se nepřihlíží k závazným stanoviskům, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, územním rozhodnutí apod., nebylo-li uplatněno na základě nově zjištěných a doložených skutečností. Zásada koordinovaného stanoviska: je-li dotčeným orgánem tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko, do kterého zahrne požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí (týká se to např. obecního úřadu obce s rozšířenou působností). Oproti dřívějšímu zákonu č. 50/1976 Sb. se nový stavební zákon podstatně více věnuje problematice pojmů ve výstavbě. V úvodních ustanoveních ( 2 a 3) definuje řadu základních pojmů, např.: veřejná infrastruktura (zahrnující dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu, občanské vybavení a veřejné prostranství), 13

14 Úvod stavba (veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel užití a dobu trvání), veřejně prospěšná stavba, stavba pro reklamu, terénní úpravy, staveniště, zařízení staveniště, změna dokončené stavby, změna stavby před jejím dokončením, údržba stavby, obecné požadavky na výstavbu (obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb). V zákoně je od zaveden jednotný pojem stavební záměr, jímž se podle okolností rozumí stavba, změna stavby, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba. Upravena je rovněž řadu pojmů na úseku územního plánování, pojmy týkající se pozemků a ploch (nově od např. zastavěná plocha pozemku a zastavěná plocha stavby) a další. Naproti tomu v zákoně již není obsažena definice jednoduchých staveb (které jsou zmiňovány pouze pro účely ohlašování staveb) a drobných staveb (tento druh staveb zákon nepoužívá vůbec). Z hlediska účastníků výstavby jsou definovány důležité pojmy stavební podnikatel, stavebník a stavební dozor. V případě stavebního podnikatele se jedná o osobu oprávněnou k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů; přitom jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím a je povinen zabezpečit, aby práce, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly na stavbě jen osoby, které jsou držiteli tohoto oprávnění. Dále jsou v zákoně užívána některá další označení osob zúčastněných na výstavbě, např. projektant, hlavní projektant a stavbyvedoucí, u nichž jsou určeny jejich konkrétní povinnosti. Použité pojmy technický dozor stavebníka (který je nutno odlišit od stavebního dozoru nad prováděním stavby svépomocí) a autorský dozor projektanta stavební zákon definičně blíže nevymezuje. V oblasti územního plánování lze stručně zmínit zejména tyto prvky a změny: diferenciace procesních postupů v zastavěném a nezastavěném území (s ochranou nezastavěného území); zavedení územně plánovací informace jako institutu územního plánování, který informuje o podmínkách využití území a jeho změn, o podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, resp. územního souhlasu včetně se- 14

15 Úvod znamu dotčených orgánů; je poskytována jako předběžná informace (ve smyslu 139 správního řádu) na žádost např. vlastníků nemovitostí, investorů, projektantů, developerů aj; nový obsah a funkce nástrojů územního plánování (územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace); zásadní je zejména zavedení nového strategického institutu politiky územního rozvoje, která je schvalována vládou a stanoví priority v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, přičemž je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území; změna vymezení, účelu, obsahu a způsobu pořizování územně plánovací dokumentace (zahrnující zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán); zvýšení úlohy regulačního plánu a územního rozhodnutí. Z mnoha ustanovení novely zákona platné od lze ve výše uvedené oblasti zmínit zejména: nový způsob projednávání a aktualizace politiky územního rozvoje (s možností, aby vláda z důvodu naléhavého veřejného zájmu rozhodla o její aktualizaci ve zkrácených lhůtách a zjednodušeným postupem); úpravy postupů při pořizování zásad územního rozvoje a její aktualizaci (mj. zavedení pojmu oprávněný investor, což jsou dotčené obce a vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, kteří jsou oprávněni proti zásadám územního rozvoje podat námitky); některé zásadnější změny v případě územního plánu (např. je možno jej pořídit i na návrh oprávněného investora, vypouští se zpracování konceptu územního plánu a řada dalších); úpravy týkající se pořizování regulačního plánu (z podnětu nebo na žádost), řízení o něm, posouzení pořizovatelem a vydání regulačního plánu, doby platnosti, provádění jeho změn nebo zrušení; regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí, přičemž se v něm stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje (zároveň novela u těchto záměrů, pokud vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, určuje případy, kdy se spojují postupy posuzování vlivů na životní prostředí s postupy pořizování regulačního plánu). V územním rozhodování (jehož význam je posílen s tím, že v rámci něho je zabezpečována základní ochrana veřejných zájmů v území) zákon upravuje tyto druhy územních rozhodnutí: odrážky rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, rozhodnutí o změně využití území (od změněn rozsah použití i případy, kdy tento druh rozhodnutí není vyžadován viz 80 zákona), rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (upravený název a obsah tohoto druhu rozhodnutí platný od obsahuje 81 zákona), 15

16 Úvod rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, rozhodnutí o ochranném pásmu. Při umisťování staveb lze (podle složitosti stavby a podmínek konkrétního území) využít následující možnosti: regulační plán (pokud je v něm stanoveno, která územní rozhodnutí nahrazuje); úplné územní řízení završené vydáním rozhodnutí o umístění stavby; zjednodušené územní řízení vydání územního rozhodnutí bez předchozího klasického řízení (při splnění podmínek stanovených v 95 zákona); územní souhlas pro případy a za podmínek uvedených v 96 zákona; nahrazení územního rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou, uzavřenou v souladu s 78a zákona a za podmínek v něm uvedených (k je postup při jejím uzavírání výrazně novelizován); u některých staveb konkrétně specifikovaných v 79 odst. 2 (s výjimkami podle odst. 3 a 4) a dále v případě stavebních úprav a udržovacích prací se nevyžaduje ani rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas; rozsah těchto staveb se podle novely zákona k rozšiřuje. Zákon rovněž vymezuje případy, kdy je možno procesy v územním a stavebním řízení spojovat resp. slučovat, což je upraveno (a od novelizováno) v níže uvedených zákonných ustanoveních: jsou-li podmínky v území jednoznačné (zejména je-li pro území vydán územní nebo regulační plán), může stavební úřad vést společné územní a stavební řízení podle 94a zákona výsledkem bude společné rozhodnutí obsahující výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby; na žádost stavebníka může stavební úřad v souladu s 96a zákona spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru; lze uzavřít jednu veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení (viz 78 odst. 5 zákona). Nevylučuje-li to povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení, může stavební úřad v územním rozhodnutí u některých zákonem vymezených staveb a terénních úprav stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení (novelizováno k ). Novela zákona od mj. mění oproti stávajícímu stavu též podrobnosti postupů při územním řízení od podání žádosti o vydání územního rozhodnutí (vč. obsahových náležitostí), zahájení a průběh územního řízení, až po vydání územního rozhodnutí a jeho platnost. Zcela nově v 91 upravuje možnost spojení územního řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí. Změn též doznala ustanovení 101 a 102 týkající se úprav vztahů v území (předkupní právo a náhrady za změnu v území). 16

17 Úvod Na úseku stavebního řádu došlo zejména k těmto zásadnějším změnám a úpravám: Okruh staveb, u nichž není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení, je konkrétně specifikován v 103 zákona. Jeho novela od obsahuje v tomto směru upravený taxativní výčet nově sem spadají např. podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, přepravní nebo distribuční soustavy plynu a rozvody tepelné energie (vždy s výjimkou budov), vedení sítí veřejného osvětlení aj. U staveb spadajících pod režim 103 zákona bude většinou zapotřebí územní souhlas [viz 96 odst. 2 písm. a)], nepůjde-li o stavby, které podle 79 odst. 2 (s výjimkou případů uvedených v 79 odst. 3 a 4) rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují. Záměry posuzované ve zjišťovacím řízení, nebo pro ty, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, však budou podléhat režimu územního rozhodování (zejména stavby energetiky). K provedení řady staveb postačuje na základě ohlášení stavebníka souhlas stavebního úřadu. Novelou zákona dochází k v této oblasti k řadě změn, a to jak z hlediska okruhu zahrnovaných staveb, tak i procesních postupů. Jedná se o jednoduché stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, jejichž taxativní výčet staveb je uveden v 104 odst. 1 a 2 zákona. Přitom ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad stanovil podle 78 odst. 6. Kromě staveb pro bydlení a pro rekreaci do 150 m 2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím spadají do této kategorie např. některé další pozemní a podzemní stavby, stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch (blíže specifikovaných v zákoně), vybrané stavby opěrných zdí, stavby pro reklamu, dále terénní úpravy, zařízení staveniště a udržovací práce, které nepodléhají režimu 103, a další. Zákon stanovuje obsah ohlášení a jeho příloh (včetně souhlasných závazných stanovisek popř. rozhodnutí dotčených orgánů, stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a souhlasů dotčených vlastníků). Přitom diferencuje výslovně rozsah přikládané projektové dokumentace (tak, aby byla zajištěna odpovídající míra ochrany veřejných zájmů). Proto u pozemních nebo podzemních staveb uvedených v 104 odst. 1 písm. a) až e) se k ohlášení mj. připojuje projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou (jejíž obsah a rozsah je vymezen vyhláškou č. 499/2006 Sb.). Obsah přikládané dokumentace (nikoli již projektové dokumentace) u ostatních staveb je specifikován přímo v zákoně ( 105 odst. 3 až 7). Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených (po novele zákona) v 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která autorizaci nemá (má však odbornou kvalifikaci podle 159 odst. 3). Jsou-li splněny zákonné podmínky uvedené v 106 odst. 1, vydá stavební úřad do 30 dnů ode dne podání souhlas s provedením ohlášeného záměru (nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi a platí 2 roky). Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne nabytí právních účinků. Pokud ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu, stavební úřad rozhodne o provedení stavebního řízení. 17

18 Úvod Jinak obecně platí, že stavby všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání lze provést pouze na základě pravomocného stavebního povolení, nestanoví-li stavební zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (viz např. případy staveb nevyžadujících ani ohlášení, stavby ohlašované, stavby, u nichž je uzavřena veřejnoprávní smlouva podle 116 zákona, stavby realizované na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle 117 zákona aj.). Stavební řízení upravuje 108 až 115 zákona, které od podléhají dílčí novelizaci. Nově je např. stanoveno, že jedním z účastníků stavebního řízení je osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí. Novelou bylo zcela přepracováno ustanovení 116 zákona o veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení. Zásadní koncepční novinkou stavebního zákona je od zavedení institutu autorizovaného inspektora a možnost využití jeho služeb při povolování staveb ( 117). Jedná se o dílčí privatizaci stavebního řízení, kdy ministr pro místní rozvoj pro tuto činnost jmenuje (při splnění zákonem stanovených předpokladů a na základě složení zkoušky) privátní osoby z řad stavebních odborníků. Vzhledem k tomu, že se v dosavadní praxi vyskytly určité právní nejasnosti i věcné nedostatky, novela stavebního zákona zavádí do této činnosti v 117 od řadu změn. Dřívější pojem zkrácené stavební řízení se nahrazuje pojmem oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Pokud stavebník uzavře s autorizovaným inspektorem smlouvu o kontrole projektové dokumentace stavby (a její uzavření oznámí stavebnímu úřadu), může autorizovaný inspektor místo stavebního úřadu posoudit projektovou dokumentaci z hledisek uvedených v 111 zákona a v kladném případě vyznačením na této dokumentaci a vystavením certifikátu osvědčit, že po posouzení projektové dokumentace a připojených dokladů navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení. Základní náležitosti certifikátu vymezuje zákon, podrobnosti prováděcí předpis. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Stavebník pak je oprávněn stavbu (jinak vyžadující stavební povolení) provést na základě oznámení stavebního záměru autorizovaným inspektorem stavebnímu úřadu. Přílohou tohoto oznámení je: certifikát, ověřená projektová dokumentace, plán kontrolních prohlídek, doklad o vlastnickém nebo jiném právu stavebníka provést stavbu, závazná stanoviska resp. rozhodnutí dotčených orgánů, souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení a souhlasy vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení. Stavební úřad vyvěsí oznámení záměru na úřední desce po dobu nejméně 30 dnů a umožní osobám, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, nahlížet do přiložených podkladů (uvedené osoby mohou podat v této lhůtě proti záměru námitky, avšak jen pokud neodpovídá podkladům, na základě nichž udělily svůj souhlas, nebo nebyl-li souhlas opatřen). Ve stejné lhůtě může podat výhrady stavební úřad nebo dotčený orgán z důvodů uvedených v 117 odst. 4. Podání námitky nebo uplatnění výhrady má odkladný účinek. Sta- 18

19 Úvod vební úřad oznámí podání námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a předloží věc do 15 dnů k rozhodnutí správnímu orgánu příslušnému k odvolání proti stavebnímu povolení. Správní orgán po přezkoumání rozhodne buď o tom, že oznámení nemá právní účinky (je-li oznámený záměr v rozporu s právními předpisy), nebo námitky či výhrady zamítne. Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným uplynutím lhůty 30 dnů (nejsou-li podány námitky nebo výhrady), nebo dnem následujícím po dni, kdy mu správní orgán oznámil, že námitky či výhrady zamítl. Následně stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační údaje o stavbě. Stavba je nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, pokud je takto označena zvláštním právním předpisem (např. vodním zákonem nebo horním zákonem), nebo takovéto nezpůsobilosti rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí (v případech významných vlivů na životní prostředí nebo vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem). Autorizovaný inspektor může kromě osvědčení podle 117 zákona také na základě smlouvy se stavebníkem osvědčit provedení změny stavby před dokončením ( 118 odst. 5 zákona), zpracovat podle 122 odst. 5 zákona odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu (v tomto případě může být upuštěno od závěrečné kontrolní prohlídky stavby) a dohlížet na provádění stavby. Na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad je povinen poskytnout expertní součinnost (v rozsahu své odborné kvalifikace). Podmínky pro jmenování, výkon činnosti a zánik funkce autorizovaného inspektora, jakož i jeho oprávnění, povinnosti a odpovědnost stanoví zákon v 143 až 151. Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související organizačně zajišťuje ČKAIT a ČKA. K zabezpečení jednotného postupu v této oblasti jmenoval ministr pro místní rozvoj v souladu s 150 odst. 1 zákona Koordinační radu pro autorizované inspektory. Prováděcí vyhláška č. 498/2006 Sb. upravuje mj. obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem a přípravu, provádění a obsah zkoušek uchazečů. Postup v případě změn stavby před jejím dokončením je upraven v 118 zákona, který je k zcela novelizován. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění. K žádosti se připojí mj. projektová dokumentace změn stavby, popř. kopie ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Pokud se změna stavby nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo jestliže příslušný dotčený orgán písemně anebo do protokolu se změnou souhlasí, může ji stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby, které je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Změna stavby před dokončením může být prováděna též na základě oznámení stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem za podmínek 117 zákona. 19

20 Úvod Uvolněna a zrychlena je možnost započít s užíváním stavby s uplatněním zásady, že stavebník má právo užívat stavbu popřípadě její část schopnou samostatného užívání v bezprostřední návaznosti na její dokončení, jestliže byla provedena v souladu s postupy podle stavebního zákona. Podmínky, jejichž splnění stavební úřad zkoumá, jsou s účinností od výslovně uvedeny v 119 odst. 2 novely zákona. Přitom je dále stanoveno, že stavba se posuzuje podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, v níž byla zpracována projektová dokumentace (resp. dokumentace). Dokončenou stavbu lze ve vymezených případech (podle jejího charakteru) užívat na základě: a) oznámení stavebnímu úřadu ( 120), předloženého spolu s dokumentací skutečného provedení stavby (v případě nepodstatných odchylek) nejméně 30 dnů před započetím užívání; zahájit užívání stavby je možno následující den po úspěšné závěrečné kontrolní prohlídce stavby (podle novely účinné od ) nebo jestliže stavební úřad do 30 dnů od oznámení ze zákonných důvodů užívání svým rozhodnutím nezakáže; b) kolaudačního souhlasu vydaného stavebním úřadem v souladu s (od novelizovaným) ustanovením 122 odst. 3 zákona do 15 dnů od provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby (která musí být vykonána do 60 dnů od doručení žádosti o kolaudační souhlas); kolaudační souhlas vyžadují stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (mezi takové stavby zákon zařazuje např. nemocnice, školy, nájemní bytové domy, stavby dopravní a občanské infrastruktury, stavby pro shromažďování většího počtu osob aj.). Spolu s oznámením o užívání stavby resp. se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu předloží stavebník mj. dokumentaci skutečného provedení stavby (pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám) a u stavby technické nebo dopravní infrastruktury též vždy geodetickou část skutečného provedení stavby. Dále musí stavebník doložit geometrický plán (je-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí) a podle novely účinné od ve vymezených případech rovněž změny týkající se obsahu technické mapy obce. U významného okruhu staveb nevyžadujících ohlášení (s výjimkou některých staveb energetických sítí a elektronických komunikací) a části staveb, spadajících do režimu ohlášení stavebnímu úřadu, není však pro zahájení užívání zapotřebí ani oznámení stavebnímu úřadu ani kolaudační souhlas. Novelizována jsou k také ustanovení upravující zkušební provoz (povoluje jej stavební úřad na žádost stavebníka nebo nařizuje na základě požadavku dotčeného orgánu či v jiném odůvodněném případě); v tomto rozhodnutí stanoví mj. podmínky pro jeho provádění (další podmínky může stanovit samostatným rozhodnutím). Dále jsou provedeny změny zákonných ustanovení upravujících změnu v užívání stavby ( 126 a 127) a odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení 128 až 131a (zákon vymezuje mj. základní rozsah dokumentace bouracích prací, podrobnosti jsou uvedeny v novelizované vyhlášce č. 499/2013 Sb.). 20

21 Úvod Nastolení vyšší volnosti a omezení právní regulace v procesu povolování staveb je kompenzováno mechanizmy působícími zejména v průběhu provádění staveb, a to: Zvýšením kontroly nad stavbami formou kontrolních prohlídek, jimiž je vykonáván dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů a plněním povinností podle stavebního zákona. Co se rozumí veřejným zájmem, vymezuje zákon v 132 odst. 3. Obsah zjišťování při kontrolních prohlídkách je upraven novelizovaným ustanovením 133 odst. 2 zákona a novelizovanou vyhláškou č. 503/2006 Sb., postup při kontrolních prohlídkách upravuje 133 a 134 zákona. Na výzvu stavebního úřadu jsou povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor a podle potřeby jsou přizváni též autorizovaný inspektor nebo koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (působí-li na staveništi) a dotčené orgány. V případě zjištění závad stavební úřad vyzve stavebníka, stavbyvedoucího, osoby vykonávající stavební dozor nebo vlastníka stavby ke sjednání nápravy. Vyšší odpovědností účastníků výstavby při přípravě a provádění staveb. Zákon taxativně stanovuje konkrétní povinnosti a odpovědnost stavebníka (v 152), stavbyvedoucího (v 153) a vlastníka stavby (zejména v 154 a dále např. v 125 a násl., 139, 141 a 155). Je zaveden pojem stavbyvedoucí (tj. osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. viz 124 odst. 2 stavebního zákona) a jeho odpovědnost. K povinnostem stavbyvedoucího patří řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce podle zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště včetně provozu na něm a dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, jiných technických předpisů a technických norem. Je povinen rovněž zajistit vytýčení tras existující technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Dále je povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, neprodleně oznámit stavebnímu úřadu, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby a spolupracovat s ostatními osobami, institucionálně působícími na stavbě (technický dozor stavebníka, autorský dozor projektanta, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Podrobněji je v 159 zákona určena také odpovědnost projektanta při zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (zejména za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace a za respektování a koordinaci požadavků ochrany veřejných zájmů) a dále jeho odpovědnost za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace (včetně technické a ekonomické úrovně projektu technologického zařízení a vlivů na životní prostředí). Přitom je povinen dbát právních předpisů a 21

22 Úvod obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Pojem projektant je vymezen jako fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. k projektové činnost ve výstavbě tato definice je (poměrně nelogicky) zařazena do 22 odst. 4 zákona, který se týká územně plánovací dokumentace. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jím zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku však tím není dotčena. 113 odst. 2 zákona používá též pojem hlavní projektant, jímž se rozumí projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru. Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou rovněž povinni bezodkladně ohlašovat příslušnému stavebnímu úřadu a Ministerstvu pro místní rozvoj výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, a to v případě, že při nich došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám (upřesněno od novelizovaným ustanovením 155 zákona). Nesplnění povinností fyzických či právnických osob taxativně uvedených v 178 nebo 181 je považováno za přestupek, resp. správní delikt, za nějž lze uložit pokutu, jejíž maximální výše je v těchto ustanoveních (podle druhu porušení) vyčíslena. Tato ustanovení byla s účinností od komplexně novelizována s tím, že jsou např. samostatně vymezeny skutkové podstaty přestupků, kterých se dopustí fyzická osoba jako stavebník, jako stavbyvedoucí, jako stavební dozor či jako autorizovaný inspektor, a správní delikty, jichž se dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako stavebník, jako stavební podnikatel nebo jako autorizovaný inspektor. Zákon ukládá v 152 odst. 4 stavebníkovi u stavby financované z veřejného rozpočtu, realizované stavebním podnikatelem jako zhotovitelem, povinnost zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. V případech, kdy projektovou dokumentaci pro takovouto stavbu zpracovala oprávněná osoba podle zvláštního právního předpisu, je stavebník povinen zajistit též autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (formulace je od upravena novelou zákona). V 161 jsou stanoveny také povinnosti vlastníků technické infrastruktury, např. vést o ní evidenci, obsahující polohové umístění a ochranu a v odůvodněných případech i výškové umístění. Na žádost (např. stavebníka nebo osoby jím zmocněné) je povinen vlastník technické infrastruktury do 30 dnů sdělit údaje o její poloze, podmínkách napojení a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a pro provedení stavby. Novelou zákona je od toto ustanovení doplněno o oprávnění vlastníka požadovat na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím těchto údajů, 22

23 Úvod avšak maximálně do výše nákladů na pořízení kopií, nosičů dat a na doručení. Toto ustanovení je důležité pro úspěšný výkon projektové a inženýrské činnosti ve výstavbě. Neposkytnutí této součinnosti podléhá pořádkové pokutě podle 173 odst. 2. Zákon definuje obsah a rozsah vybraných činnosti ve výstavbě (jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě), kterými jsou: projektová činnost ve výstavbě, zahrnující zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a dále projektové dokumentace vymezené (novelou zákona s účinností od ) v 158 odst. 2; odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Za projektovou dokumentaci je považována: a) dokumentace stavby podle 104 odst. 1 písm. a) až e), tj. pro uvedené kategorie ohlašovaných staveb, b) dokumentace pro vydání stavebního povolení podle 115, c) dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle 116 (nahrazující stavební povolení), d) dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem podle 117, e) dokumentace změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle 118, f) dokumentace staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení podle 129, g) dokumentace pro provádění stavby, h) dokumentace pro nezbytné úpravy podle 137 a i) dokumentace vodního díla k ohlášení podle 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona. Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu je vymezena v části druhé hlavy II zákona (tato část zákona též doznala k některých změn). Ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a stavebního řádu je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zejména: vykonává státní dozor ve věcech územního plánování, pořizuje politiku územního rozvoje a potřebné územně plánovací podklady, vede evidenci územně plánovací činnosti, vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu, koordinuje součinnost stavebních úřadů, vede systém stavebně technické prevence, sleduje a analyzuje závažné a opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování, sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a navrhuje úpravy požadavků na stavby a stavební výrobky, vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů, 23

24 Úvod zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků stavebně technických, jakož i veřejných zájmů ve výstavbě a stavebnictví. Stavební úřady se dělí na: a) obecné, kterými jsou: MMR (ústřední správní úřad ve věcech stavebního řádu), krajský úřad, obecný úřad obce s rozšířenou působností, pověřený obecní úřad a městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012; MMR vykonává nově od působnost stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí u vybraných významných staveb energetiky, vymezených v 13 odst. 2 zákona; b) speciální vykonávají působnost stavebního úřadu (s výjimkou územního rozhodování) u staveb leteckých, staveb drah a na dráze, dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a u vodních děl; c) vojenské a jiné, kterými jsou: o újezdní úřady na území vojenských újezdů, o obvodní báňské úřady v dobývacích prostorech, jde-li o stavby, které slouží otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek a úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním vč. staveb úložných míst pro těžební odpad a skladů výbušnin (s výjimkou staveb náležejících do působnosti MPO) nově od , o Ministerstvo obrany (MO) u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, které slouží k zajišťování obrany státu a jsou zřizovány MO, o Ministerstvo vnitra (MV) u staveb pro bezpečnost státu (stavby sloužící k plnění úkolů MV a jeho organizačních složek, Policie ČR, Policejní akademie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace, BIS a NBÚ), o Ministerstvo spravedlnosti (MS) u staveb pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek (kompetence od upraveny), o Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výroby elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více kompetence rozšířeny k MO, MV, MS a MPO však nevykonávají působnost ve věcech územního rozhodování. 24

25 Úvod Prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu K provedení stavebního zákona byly (podle stavu k ) vydány následující vyhlášky: vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, která upravuje zejména činnost koordinačního orgánu pro autorizované inspektory, obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů; vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, jež určuje rozsah a obsah projektové dokumentace pro vybrané ohlašované stavby, projektové dokumentace pro stavební řízení, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby, náležitosti dokumentace bouracích prací a dále obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení; tato vyhláška se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, pro stavby drah a na dráze, včetně zařízení na dráze a pro stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, u nichž je obsah a rozsah projektové dokumentace zmocněno stanovit Ministerstvo dopravy; vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, která podrobněji upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, vč. náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace, a náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti; vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (ve znění vyhlášek č. 269/2009 Sb., č. 22/2010 Sb. a č. 20/2011 Sb.), určující obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území; tato vyhláška nahrazuje dřívější územně technické požadavky na stavby; vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, určující obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci, žádostí o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí, informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, jednotlivých druhů územních rozhodnutí, informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu, dále upravuje náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy (nahrazující územní rozhodnutí), územního opatření o stavební uzávěře a o asanaci území; stanovuje mj. obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (DUR); 25