10 let sjednoceného dohledu nad finančním trhem. Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB 21. října 2016

Transkript

1 10 let sjednoceného dohledu nad finančním trhem Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB 21. října 2016

2 Historie Uspořádání dohledu do Česká národní banka dohled bank a poboček zahraničních bank Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění odbor Ministerstva financí státní dozor pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a část dohledu penzijních fondů Úřad pro dohled nad družstevními záložnami dohled spořitelních úvěrních družstev Komise pro cenné papíry dozor institucí kolektivního investování, obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů, burzy cenných papírů a část dohledu penzijních fondů 2

3 Historie Zákonem č. 57/2006 Sb. o sjednocení dohledu nad finančním trhem s účinností od agenda a zaměstnanci všech institucí převedeny do České národní banky V počátku existovaly v rámci ČNB 3 samostatné sektorové sekce: sekce bankovní regulace a dohledu sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem 3

4 Organizační uspořádání Od ledna 2008 zavedeno funkcionální uspořádání dohledu: Sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu Sekce licenčních a sankčních řízení Sekce dohledu nad finančním trhem (současné uspořádání) Od ledna 2010 zřízen samostatný odbor finanční stability jako útvar zodpovědný za makro(obezřetnostní) dohled důležitost koordinace mikro a makro dohledu se projevila v období globální finanční krize makroobezřetnostní politika formálně definována v novele zákona o ČNB v roce

5 Organizační uspořádání V roce 2016 rozdělení sekce dohledu nad finančním trhem a vznikla nová Sekce dohledu II, která zajišťuje dohled mj.: obchodníků s cennými papíry, kolektivního investování zprostředkovatelů finančních produktů a směnárníků ochrany spotřebitele nebankovních poskytovatelů úvěrů (od března 2017) V roce 2014 zřízen Samostatný odbor restrukturalizace vykonávající působnost orgánu příslušného k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu podle požadavků evropské regulace musí být restrukturalizační autorita nezávislá na dohledu zřízena proto jako samostatný útvar oddělený od ostatních dohledových sekcí 5

6 Dohlížené subjekty Česká národní banka dohlíží (stav září 2016): banky (23), pobočky zahraničních bank (22) družstevní záložny (11) pojišťovny (33), pobočky zahraničních pojišťoven (19), zajišťovny (1) pojišťovací zprostředkovatele ( ) penzijní společnosti (8) investiční společnosti a pobočky zahraničních IS (28) depozitáři investičních fondů (5) investiční fondy (106), podílové fondy (198) 6

7 Dohlížené subjekty (pokračování) obchodníci s CP a zahraniční obchodníci (64) investiční zprostředkovatelé (7 372) emitenti kótovaných cenných papírů (96) organizátoři trhu (3) centrální depozitář (1) platební instituce a pobočky zahraniční PS (28) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (137) směnárny (983)... a další, dohledová agenda stále narůstá (od prosince 2016 nebankovní poskytovatelé úvěrů) 7

8 Výhody začlenění dohledu do nezávislé centrální banky (1) Nezávislý (nepolitický) rozhodovací proces díky postavení centrální banky Kombinace mikro dohledu jednotlivých subjektů a makro dohledu na systémové úrovni společné pracovní skupiny (stress testing bank a pojišťoven, vývoj dohledových analytických nástrojů, příprava a zavádění makroobezřenostních nástrojů) Zefektivnění identifikace a řízení systémových rizik Zvláštní zasedání bankovní rady ČNB věnované otázkám finanční stability pololetní perioda (zástupci finanční stability, dohledu, restrukturalizace, měnové politiky a ekonomického výzkumu) Snadné sdílení informací z peněžního trhu a platebních systémů (při existenci čínských zdí) užitečný zdroj informací pro bankovní dohled Pružný personální a mzdový systém umožňují nábor zkušených expertů Schopnost ČNB vytvářet adekvátní technické zázemí 8

9 Výhody začlenění dohledu do nezávislé centrální banky (2) Snadnější každodenní komunikace a výhody ze sdílení informací mezi všemi útvary v centrální bance Snadnější komunikace s dohlíženými subjekty a zahraničními dohledy Silnější pozice v krizových situacích Možnost monitorovat celý finanční trh (z pohledu finanční stability) Možnost analyzovat dopad vývoje v jednom sektoru do ostatních sektorů finančního trhu nebo do celé ekonomiky 9

10 Výhody začlenění dohledu do nezávislé centrální banky (3) Sjednocení dohledových technik v jednotlivých sektorech, v případech, kde je to vhodné Rychlejší rozvoj dohledových metod a nástrojů, interních postupů apod. Kde je to vhodné, sjednocení reportovacích formátů pro jednotlivé sektory Silné technologické a profesní zázemí centrální banky Naše zkušenost je pozitivní. 10

11 Výzvy pro jednotný dohled (1) Neustálý nárůst druhu dohlížených agend (ochrana spotřebitele, platební instituce, nebankovní poskytovatelé úvěrů, ) Enormní nárůst rozsahu a složitosti evropské regulace ve všech sektorech (ČNB je povinna na základě comply/explain procedury se všemi novými postupy a pravidly řídit a začlenit je do svých dohledových postupů) V rámci jednotlivých sektorů je v rámci EU snaha o sjednocování postupů dohledů v jednotlivých státech (Single Rulebook, Supervisory Handbook) ČNB se snaží aplikovat všechna pravidla a postupy přiměřeně podmínkám českého finanční trhu 11

12 Výzvy pro jednotný dohled (2) Neharmonizovaná evropská regulace v jednotlivých sektorech finančního trhu důležitá role ESAs, ESRB Rozdílné trhy, produkty, tradice jednotlivých sektorů Rozdílné účetní standardy v jednotlivých sektorech důležitá role ESAs Nastavení vhodné organizační a řídicí struktury čínské zdi x sdílení informací Náročné sjednocování benchmarků, regulatorních požadavků napříč finančním trhem při stále se měnící sektorové legislativě 12

13 Jednotný dohled a jeho systém řízení (governance) - 1 Maticový systém řízení Sdílení informací mezi jednotlivými útvary dohledu podle pevných pravidel efektivní využití informací x jejich ochrana Dohled pracuje s vysoce citlivými informacemi, podléhajícími mlčenlivosti je nezbytná jejich pečlivá ochrana Striktní vnitřní pravidla pro práci s informacemi Řízení přístupu k informacím (need to know) Clean desk policy Ochrana dat Dohled vnímá svou odpovědnost za ochranu dohledových informací a dle toho uzpůsobuje své vnitřní procesy 13

14 Jednotný dohled a jeho systém řízení (governance) - 2 Sada interních dohledových manuálů s benchmarky pro jednotlivé oblasti dohledu Dokumentace a rekonstruovatelnost všech dohledových postupů spisový systém Auditní stopa pro všechna rozhodnutí Dohledové útvary jsou předmětem pravidelného nezávislého posouzení ze strany interního auditu ČNB Externí ověření systému dohledu hodnotící zprávy spolu s doporučeními (MMF, Světová banka, jednotlivé ESAs) 14

15 Úrokové a úvěrové podmínky, finanční stabilita 15

16 Cíle a politiky ČNB Česká národní banka Cenová stabilita Finanční stabilita ČNB zde působí jako měnová autorita ČNB zde působí jako orgán dohledu a regulace Nástroje Měnové politiky Nástroje makroobezřetnostní politiky Nástroje mikroobezřetnostního dohledu 16

17 Prevence vs. reakce v mikro- a makro-přístupu Mikroobezřetnostní přístup (např. bankovní dohled): prevence vychází z kontroly dodržování předpisů a pravidel obezřetného chování reakce při zjištění porušení předpisů/pravidel, identifikaci nedostatečného pokrytí rizik, při zjištění zhoršené kvality aktiv apod. Makroobezřetnostní politika: vyžaduje včasnou a vpředhledící reakci na teprve vznikající rizika paradox finanční stability největší rizika se rodí v dobrých časech, kdy vše vypadá na první pohled dobře (ukazatele se zlepšují) korigující makroobezřetnostní reakce proto musí nastat již v dobrých časech (stejně jako u měnové politiky). Mikro a makro přístup se vzájemně doplňují, jejich umístění v ČNB zajišťuje účinnou koordinaci. 17

18 Záporné měnověpolitické úrokové sazby v zahraničí Záporné měnověpolitické sazby jsou aplikovány v řadě evropských zemí, letos se přidalo Japonsko. ČNB udržuje svou sazbu na úrovni technické nuly od roku Měnověpolitické sazby vybraných centrálních bank (v % p.a.) /09 01/10 01/11 01/12 01/13 01/14 01/15 01/16 Švédsko ECB Dánsko Japonsko Švýcarsko ČR 18

19 Záporné výnosy státních dluhopisů Výnosy státních dluhopisů dosahují v řadě evropských zemí (včetně ČR) záporné úrovně i v 5letých splatnostech. Důvody jsou komplexní: dlouhodobé strukturální faktory, hledání bezpečného přístavu, působení měnových politik. Výnosy 5letých státních dluhopisů (v % p.a., )) CH DE NL FI AT BE FR IE SE DK SK CZ 0.0 LT SI ES LV UK IT BG NO HU HR PT RO PL Source: Thomson Datastream 19

20 Vývoj úrokových sazeb z úvěrů Negativní výnosy státních dluhopisů se odráží v poklesu úrokových sazeb z nových úvěrů podnikům i domácnostem. Úrokové sazby z úvěrů na bydlení postupně klesají k úrovni úrokových sazeb z úvěrů nefinančním podnikům. Úrokové sazby na nové korunové úvěry soukromému nefinančnímu sektoru (v %) /12 08/13 08/14 08/15 08/16 Pramen: ČNB Nefinanční podniky Domácnosti - na bydlení Domácnosti - spotřeba (pravá osa) 20

21 BG HU RO LV SK CZ EE MT SE HR SI IE PL LT DK BE AT FI NL FR ES LU EU CY GB DE IT PT Ziskovost bank v EU Domácí banky patří v EU prozatím mezi ziskovější, ale... Bankovní výnosy na akcii v zemích EU (RoE v %) Červen 2016 Průměr EU červen 2015 Průměr EU červen 2016 Pramen: EBA 21

22 Růst úvěrů domácnostem v EU ČR patří mezi země s nejvyšším růstem úvěrů domácnostem v rámci EU. 22

23 Růst úvěrů podnikům v EU ČR patří rovněž mezi země s nejvyšším růstem úvěrů nefinančním podnikům v rámci EU. 23

24 Vývoj na trhu nemovitostí Rychle rostou nejen nabídkové, ale i realizované ceny bytů. Ukazatele udržitelnosti cen bytů se zhoršují. Realizované a nabídkové ceny bydlení (meziroční změny v %) Ukazatele udržitelnosti cen bytů (průměr =100 a) ) /12 03/13 09/13 03/14 09/14 03/15 09/15 03/16 09/16 Ceny bydlení - realizované Ceny bytů - realizované (podle daňových přiznání) Ceny bytů - realizované (z výběrového šetření) Ceny bytů - nabídkové Pramen: ČSÚ /12 12/12 06/13 12/13 06/14 12/14 06/15 12/15 06/16 Poměr ceny bytu a průměrné mzdy Poměr ceny bytu a disponibilního důchodu Poměr splátky hypotečního úvěru a průměrné mzdy Poměr ceny bytu a tržního nájemného (pravá osa) Pramen: ČSÚ, ČNB, Institut regionálních informací) 135 Pozn.: a) Pro poměr splátky hypotečního úvěru a průměrné mzdy = 100 z důvodu omezené dostupnosti údajů o úrokových sazbách na nové úvěry na bydlení. 24

25 Rizika spojená s poskytováním úvěrů na nákup nemovitostí Očekávání ohledně dalšího růstu cen nemovitostí v kombinaci s příznivými podmínkami na trhu úvěrů na bydlení jsou častým zdrojem finanční nestability. Růst cen rezidenčních nemovitostí a zvyšující se výhodnost koupě bytu jako investice vytváří potenciál pro vznik spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. Díky nízkým úrokovým sazbám se stávají úvěry na bydlení dostupnější i pro skupinu dlužníků s nižší úrovní a stabilitou příjmů a tím pádem s vyšší pravděpodobností selhání. Z hlediska finančních institucí může být zdrojem silných rizik podobný vývoj na trhu komerčních nemovitostí. ČNB jako orgán zodpovědný za finanční stabilitu musí na rizika spojená se současným úrokovým a úvěrovým prostředím reagovat nástroji makroobezřetnostní politiky. 25

26 Makroobezřetnostní politika ČNB: kapitálové rezervy a horní hranice ukazatelů hypotečních úvěrů 26

27 Interakce nástrojů měnové politiky a makrobezřetnostní politiky Nástroje měnové a makroobezřetnostní politiky nepůsobí nezávisle na sobě: svým vlivem na úvěrovou dynamiku ovlivňují měnové i úvěrové podmínky a tím i transmisi obou politik. Transmise měnové politiky probíhá dvěma typy kanálů : základní kanály působící přes úrokové sazby a měnový kurz, úvěrové kanály působícím přes růst bankovních bilancí a přijímání rizika (přes nabídku úvěrů a poptávku po nich, ceny aktiv a zástav, ochotu riskovat). Centrální banka musí proto provádět analýzu interakcí měnové a makroobezřetnostní politiky a zajišťovat jejich koordinaci. Obě politiky se mohou v určité situaci dostat do konfliktu kvůli potřebě působit opačným směrem. 27

28 Koordinace měnové a makrobezřetnostní politiky v ČNB Adekvátní reakce na kombinaci desinflačních tlaků a rychlého růst úvěrů doprovázeného zvyšováním cen aktiv: prosazovat uvolněnou měnovou politiku, na dlouhodobější rizika pro finanční stabilitu reagovat zavedením či zpřísněním makroobezřetnostních nástrojů. Interakce politik v různých fázích finančního a hospodářského cyklu Silná poptávka Inflační tlaky Slabá poptávka Desinflační tlaky Silná poptávka Slabá poptávka Rychlý růst úvěrů a zvyšování cen aktiv Pokles úvěrů a snižování cen aktiv Měnová pol. Zpřísnění > IT Zpřísnění Uvolnění < IT Uvolnění Makroob. pol. Zpřísnění Zpřísnění Zpřísnění Zpřísnění Měnová pol. Zpřísnění Zpřísnění < IT Uvolnění Uvolnění > IT Makroob. pol. Uvolnění Uvolnění Uvolnění Uvolnění 28

29 Nástroje makroobezřetnostní politiky Kapitálové rezervy k ošetření systémových rizik. Dodatečné kapitálové požadavky ke specifickým typům aktiv (např. zvýšené rizikové váhy na úvěry do určitého sektoru). Požadavky na likviditu (např. na větší podíl vkladů na pasivech). Horní hranice rizikových charakteristik úvěrů (např. LTV, loan-to-value, u hypotečních úvěrů). 16 % 14 % 12 % 10 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % Struktura kapitálových rezerv bank proticyklická rezerva (CET1) rezerva KSR (CET1) bezpečnostní rezerva (CET1) pilíř 2 minimum (alespoň T2) minimum (alespoň vedlejší T1) minimum (CET1) 2,5 %* 3 %* 2,5 % 2 %* 2 % 1,5 % 4,5 % rezervy individuální požadavek podle SREP zákonné minimum * Předpokládané horní hranice, ale skutečné hodnoty mohou být i vyšší. 29

30 Kapitálové rezervy: bezpečnostní a ke krytí systémového rizika ČNB má svěřenu pravomoc posílit schopnost bank absorbovat ztráty prostřednictvím kapitálových rezerv. Bezpečnostní rezerva, proticyklická rezerva a rezerva. Bezpečnostní rezervu v plné výši 2.5 % CET1 jsou od července 2014 povinny držet všechny banky. ČNB má možnost stanovit dodatečné rezervy systémově významným bankám. Předmětem kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika bude nově od ledna 2017 pět nejvíce systémově významných bank: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka UniCredit Bank Raiffeisenbank % CET % CET % CET1 30

31 Proticyklická kapitálová rezerva Banky budou od ledna 1017 poprvé vytvářet k domácím expozicím proticyklickou kapitálovou rezervu (CCyB). V prosinci 2015 ČNB stanovila sazbu rezervy ve výši 0,5 % CET1. ČNB znovu posoudí nastavení sazby rezervy v prosinci 2016, při posledním rozhodnutí v září 2016 indikovala možný růst sazby. Rozhodnutí o nenulových sazbách proticyklické rezervy: Norsko 1,5 % Slovensko 0,5 % Švédsko 2 % Aktuálně platná a ohlášená sazba CCyB v ČR (v % celkového objemu rizikové expozice) /16 04/16 07/16 10/16 01/17 04/17 07/17 10/17 Pramen: ČNB Platná sazba CCyB Ohlášená sazba CCyB 31

32 Kapitalizace bank v EU Kapitálové poměry domácích bank jsou v rámci EU průměrné. ČNB prozatím nepovažuje za nezbytné stanovit všechny požadavky na kapitál v maximálním možném rozsahu. Kapitálový poměr Tier 1 (v %) EE FI SE LT HR SI BG MT DK IE GR LV LU CZ RO NL SK BE CY GB PL FR DE HU IT ES AT PT Pramen: EBA 32

33 Změny v Doporučení přijaté v roce 2016 (1) Doporučení A dodržování limitů pro hodnoty LTV u nově poskytovaných úvěrů: Maximální limit LTV ve výši 100 % se snižuje od na 95 % a od na 90 %, Od se limit 10 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí hodnot LTV % mění na 10 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí hodnot LTV %. Od se limit nově stanovuje na 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí hodnot LTV %. U institucí překračujících doporučené limity využívá ČNB dohledové pravomoci, zejména stanovení dodatečných kapitálových požadavků v rámci Pilíře 2. 33

34 Změny v Doporučení přijaté v roce 2016 (2) Doporučení F financování koupě nemovitosti určené k dalšímu pronájmu: Institucím se proto doporučuje využít všechny dostupné informace k identifikaci, zda úvěr slouží k financování vlastnického bydlení nebo jako investice. Pokud u investičního typu úvěru dochází k souběhu charakteristik s vyšší úrovní rizikovosti, měly by instituce uplatňovat LTV v maximální výši 60 %. ČNB vnímá zvýšená rizika schopnosti splácení u klientů s nižší příjmovou úrovní. Připraví zavedení kvantitativních limitů pro hodnoty LTI a DSTI nejpozději od roku

35 Místo závěru širší národohospodářské souvislosti globálního makroekonomického prostředí Mimořádně nízké úrokové sazby jsou globálním jevem s potenciálně dlouhodobou působností. Investoři budou vyhledávat výnosnější příležitosti (v lepším případě s vědomím vyšších rizik). Podniky i domácnosti budou mít podnět k nákupu aktiv na levný dluh. Makroobezřetnostní politika má omezenou působnost. Může omezit dynamiku zadlužení a cen nemovitostí. Není schopna zabránit růstu úvěrů a zvyšování cen aktiv. Pro udržování dlouhodobé stability je nezbytný příspěvek dalších složek hospodářské politiky. Stát by neměl vytvářet nadměrné překážky na nabídkové straně trhu nemovitostí. Daňová politiky by neměla vytvářet dodatečné podněty pro nákup nemovitostí na úvěr. 35

36 Děkujeme za pozornost Vladimír Tomšík viceguvernér 36