Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Transkript

1 1

2 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Biskoupská hadcová step str. 04 Kapradiny 26 Jaro začíná 06 Dutohlávky 28 Čas drobných efemér 08 Bílojetel 29 Jaro nabírá na síle 12 Čas bělozářek 30 Záplava stepních trav 14 Léto začíná 31 Jaro je v plném proudu 16 Chmerky 32 Po odkvětu 18 Vzácné trávy 36 Kvetoucí koberce 21 Zvířena 38 Dřeviny 22 Květena 42 Foto na tutulní straně obálky Horní partie hadcové stepi s bohatými kavylovými porosty Foto na zadní straně obálky Ve ýchodní části území s bohatým zastoupením porostů trnky obecné žije početná populace ostruháčka kapinicového (Satyrium acaciae) Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, Pustiměř Červenec

3 3

4 Přírodní památka Biskoupská hadcová step v kat. území Biskoupky s výměrou 2,58 ha a ochranným pásmem po celém obvodu území v šířce 50 metrů chrání teplomilná společenstva na hadcovém podloží. Leží v nadmořské výšce m n.m. v jižně až jihozápadně orientovaných prudkých skalnatých svazích s četnými skalkami. V západní části jsou dřeviny v ploše jen roztroušené s těžištěm v nižších partiích nad občasným potůčkem, ve vyšších partiích jsou charakteristické roztroušené až mezernaté porosty borovice lesní. Ve východní části převažují keřové porosty s ojedinělými stromy a s mozaikou volných travnatých palouků. Přírodní památka Biskoupská hadcová step byla původně vyhlášena v roce Do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000 byla zařazena jako součást EVL CZ Údolí Jihlavy s cílem ochrany stanovišť. Biskoupská hadcová step Historicky šlo o obecní pastvinu a ještě kolem roku 1990 se přes chráněné území vyháněl na pastvu dobytek. Jak je patrné z leteckého snímku, tak ještě v roce 1953 byla většina západní části lokality porostlá dřevinami poměrně řídce. Naproti tomu část východní již byla zarostlá téměř souvisle, ale s mozaikou stále ještě volných travnatých ploch. Patrně šlo o keřové porosty a mladé akátí. V následujících desetiletích probíhalo postupné samovolné šíření a zapojování cizorodého akátu. V roce 1992 již byla celá východní část území zarostlá zapojeným akátovým porostem s bohatým zastoupením bezu černého v keřovém patře a již bez jakýchkoliv volných travnatých ploch. V západní části došlo k významnému rozšíření borovice lesní a pomístně sem také pronikl akát. 4

5 V letech byla provedena rozsáhlá rekonstrukce spočívající v redukci borovice lesní a odstranění rozsáhlých porostů cizorodého akátu s následnou eliminací jejho zmlazování. 5

6 Křivatec český Ostřice nízká Jaro začíná Jaro začíná na zdejší stepi každoročně už během posledních březnových dní, kdy rozkvétají trsy naší nejmenší trávy - ostřice nízké (Carex humilis). Dnes jen ojediněle ve stejné době nalezneme do několika rostlin křivatce českého (Gagea bohemica). Koncem března a začátkem dubna vrcholí rozkvět nepříliš hojných drobných violek: violky vonné (Viola odorata) a violky srstnaté (Viola hirta). Zpravidla během první poloviny dubna vrcholí rozkvět četných přízemních porostů mochny písečné (Potentilla arenaria). 6

7 Mochna písečná Violka vonná 7

8 Pochybek prodloužený Čas drobných efemér Od konce března do konce dubna probíhá ve stepi rozkvět drobných jarních jednotletých efemér. Rostlinek dorůstajících jen do 10 cm výšky a zpravidla bíle kvetoucích. První květy se objevují už koncem března, ale k vrcholu rozkvětu dochází zpravidla během první poloviny dubna. Objevíme zde plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), osívka jarní (Erophila verna) nebo pochybek prodloužený (Androsace elongata). Pravidelnou součástí porostů bývají i některé jednoleté druhy rozrazilů: rozrazil rolní (Veronica arvensis), rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil trojklanný (Veronica triphyllos) nebo rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia). Pravidelně jsou porosty doplňovány i některými dalšími barevně kvetoucími jednoletými druhy jako je hluchavka nachová (Lamium purpurea), pumpava rozpuková (Erodium cicutarium) nebo violka rolní (Viola arvensis). Rožec pětimužný 8

9 Osívka jarní Plevel okoličnatý 9

10 Rozrazil břečťanolistý Rozrazil trojklanný Violka rolní Hluchavka nachová Pumpava rozpuková 10

11 Tařinka horská Až s přelomem května v některých plochách ještě žlutě rozkvétají porosty drobných jednoletých tařinek kališních (Alyssum alyssoides) a také statnějších a daleko atraktivnějších vytrvalých tařinek horských (Alyssum montanum). Tařinka kališní 11

12 Čilimník řezenský Jaro nabírá na síle Od poloviny dubna do začátku května se objevují kvetoucí rostliny rozrazilu rozprostřeného (Veronica prostrata) a nízkých polokeříků čilimníku řezenského (Chamaecytisus ratisbonensis). Ve stejnou dobu dochází i k rozkvětu bohatých porostů nenápadného dvojštítku hladkého (Biscutella laevigata). Rozrazil rozprostřený 12

13 Rozkvět sytě žlutých dvojštítků sladkoplodých je na samém počátku jara ve stepi mimořádně působivý 13

14 Záplava stepních trav V druhé polovině května vrcholí snad nejpůsobivější aspekt každoročního rozkvětu zdejší teplomilné květeny. Do plného květu přichází v horních partiích svahů přebohaté porosty statné stepní trávy kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla). Stovky a tisíce dlouhých stříbřitý osin se na slunci nenapodobitelně leskne za současného vlnění větrem. Úchvatná podívaná. 14

15 Ve stejnou dobu už můžeme na odkvetlých rostlinách dvojštítku hladkoplodého nacházet charakteristické nezaměnitelné dvojplody proto dvojštítek. 15

16 Po odkvětu Po odkvětu kavylů se ve stepi rychle rozšiřují rezavé plochy postupně dozrávajících kostřav (Festuca sp.). Občas ještě nacházíme poslední dokvétající rostliny kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla). 16

17 17

18 Chlupáček zední Jaro je v plném proudu Od začátku května do června můžeme ve stepi nacházet celou řadu dalších ohrožených, početných nebo atraktivních druhů rostlin jako je trýzel rozkladitý (Erysimum repandum), mařinka psí (Asperula cynanchica), modřenec chocholatý (Muscari comosum), česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum), chlupáček zední (Hieracium pilosella), pilák lékařský (Anchussa officinalis) nebo rožec rolní (Cerastium arvense). Charakteristické bývají koncem června žlutě kvetoucí polokeříky kručinky chlupaté (Genista pilosa). Rořec rolní Hvozdík Pontederův Česnek kulatohlavý 18

19 Pilát lékařský Penízek prorostlý Modřenec chocholatý 19

20 Mařinka psí 20

21 Kvetoucí koberce Od konce dubna začínají ve svazích rozkvétat nepočetné porosty mateřídoušky časné (Thymus praecox) a mateřídoušky obecné (Thymus pulegioides) a během května se k nim postupně přidávají žlutě kvetoucí porosty rozchodníku ostrého (Sedum acre) a rozchodníku šestiřadého (Sedum sexangulare). 21

22 Dřeviny V západní části území s unikátními stepními porosty jsou charakteristické roztroušené až zapojené borovice lesní (Pinus sylvestris). Na některých z nich cizopasí jmelí bílé (Viscum album). Keře jalovce obecného (Juniperus communis) se objevují jen ojediněle podél východního okraje borových porostů. Jmelí bílé 22

23 Jalovec obecný 23

24 Růže šípková Růže vinná Východní část území Ptačí zob obecný Hloh Trnka obecná Brslen evropský 24

25 Mahalebka obecná Vyšší zastoupení dřevin s převahou keřů je jen v dolních partiích svahů nad periodickým potůčkem. Jinde jsou listnaté dřeviny jen roztroušené. Do značné míry zapojené keřové porosty s jednotlivými stromy jsou dnes po celé východní části území. V části po odstranění zapojených porostů cizorodého akátu (Robinia pseudoacacia) před více než deseti lety. V keřovém patře se uplatňuje růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), hloh obecný (Crataegus laevigata), brslen evropský (Euonymus europaeus) nebo ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Vzácně objevíme růži vinnou (Rosa rubiginosa). Ze stromů lze nalézt mahalebku obecnou (Cerasus mahaleb), jilm polní (Ulmus minor), hrušeň polničku (Pyrus pyraster) nebo javor babyku (Acer campestre). Hrušeň polnička 25

26 Sleziník červený Kapradiny Zvláště v nižších skalnatých partiích svahu nad periodickým potůčkem existují ideální podmínky pro život kapradin. Charakteristické jsou bohaté porosty sleziníků. Rostou zde nejen tři obecně rozšířené drobné druhy jako je sleziník červený (Asplenium trichomanes), sleziník routička (Asplenium rutamuraria) a sleziník severní (Asplenium septentrionale), ale také nápadně větší sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) vázaný na zdejší hadcové podloží. Z větších druhů zde ještě roztroušeně roste nápadně statná a trsnatá papratka samičí (Athyrium filixfemina). Sleziník severní 26

27 Sleziník routička Sleziník hadcový 27

28 Dutohlávky Ve skalnaté stepi s četnými plochami holého substrátu nebo starého rozpadajícího se dřeva se vyskytuje více druhů lišejníků. Pravidelně jsou přehlíženy, ale při bližší prohlídce bývají mimořádně zajímavé. Nejatraktivnější zde snad bývají kvetoucí porosty dutohlávek. 28

29 Bílojetel Začátkem července rozkvétají v dolních partiích skalnatých svahů nad periodickým potůčkem boihaté porosty nízkého polokeříku bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllus). Drobně a bohatě bíle kvetoucí keříky dodávají těmto místům v tu dobu ryze specifický charakter. 29

30 30 Čas bělozářek Společně s porosty bílojetele bývají v plném květu ve stejných partiích bohaté porosty bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum).

31 Chmerek vytrvalý Chmerky Zajímavé přízemní koberce drobných rostlinek se ve stepních svazích v místech nezarostlých travním drnem objevují v polovině července. To rozkvétají porosty chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis) a podobného jednoletého chmerku ročního (Scleranthus annuus). Zatímco chmerek vytrvalý má květy s nápadnými širokými bílými lemy, tak květy chmerku ročního jsou naopak jen úzké. 31

32 Chrpa čekánek Šedivka obecná Chrpa latnatá Léto začíná Od konce června do července se stále udržuje poměrně pestrý rozkvět zdejší stepi. Nejnápadnější a nejbohatší bývají porosty kvetoucí třezalky tečkované (Hypericum perforatum), svízele syřišťového (Galium verum), chrpy latnaté (Centaurea stoebe) nebo chrpy čekánku (Centaurea scabiosa). Bohatý je však výčet mnoha dalších druhů jako česneku domácího (Allium oleraceum), česneku viničního (Allium vineale), silenky nicí (Silene nutans), sedivky šedé (Berteroa incana), máčky ladní (Eryngium campestre), sesele fenyklového (Seseli hippomarathrum), hadince obecného (Echium vulgare), divizny malokvěté (Verbascum thapsus), zvonku moravského (Campanula moravica), pavince horského (Jasione montana), pupavy obecné (Carlina vulgaris) nebo silenky ušnice (Silene otites). Silenka ušnice Máčka ladní 32

33 Třezalka tečkovaná Pupava obecná Silenka nicí 33

34 Zvonek moravský Hadinec obecný Svízel syřišťový 34

35 Česnek viniční Pavinec horský Zajímavostí území je výskyt trávničky prodloužené (Armeria maritima) vázané na zdejší hadcové podloží. Podobně jako v případě kapradiny sleziníku. 35

36 Kostřava walliská Vzácné trávy Kromě už zmiňované ostřice nízké (Carex humilis) nebo kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla) roste ve stepi ještě několik ohrožených druhů trav. Koncem května můžeme objevit úhlednou lipnici cibulkatou ladnou (Poa bulbosa pseudoconchina). Už od dubna jsou dobře patrné charakteristicky ojíněné trsnaté porosty kostřavy walliské (Festuca valesiaca), jejichž rozkvět vrcholí kolem poloviny května. Od začátku července postupně sílí rozkvět dalšího charakteristicky ojíněného druhu - pýru prostředního (Elytrigia intermedia). Koncem měsíce pak bývají v plném květu porosty druhého ze zdejších druhů stepních kavylů - kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a sezóna je nakonec završena srpnovým rozkvětem vousatky prstnaté (Botriochloa ischaemum). Vousatka prstnatá 36

37 Kavyl vláskovitý Pýr prostřední 37

38 Ještěrka zelená Zvířena Zdejší step je především mimořádnou lokalitou teplomilného hmyzu. Obratlovci jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis) nebo ještěrkou zelenou (Lacerta viridis) či hnízděním ťuhýka obecného (Lanius collurio). Ze vzpomínaného hmyzu je zde hojná kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Charakteristický je výskyt více druhů rovnokřídlých kobylek a sarančat. Žije zde saranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens), kobylka révová (Ephippiger ephippiger), cvrčivec révový (Oecanthus pellucens) nebo kobylka křídlatá (Phaneroptera falcata). Kudlanka nábožná 38

39 Hnědásek květelový Hnědásek kostkovaný Okáč ovsový Okáč kostřavový Charakteristickou a pro návštěvníky snadno dosažitelno skupinou hmyzu jsou denní motýli. Můžeme tu spatřit až několik desítek druhů. Charakterističtí jsou hlavně okáči: okáč voňavkový (Brintesia circe), okáč kostřavový (Arethusana arethusa), okáč ovsový (Minois dryas), okáč bojínkový (Melanagria galathea), okáč luční (Maniola jurtina), okáč poháňkový (Coenonympha pamphylus) nebo okáč třeslicový (Coenonympha glycerion). Do roku 1980 se tu vyskytoval, dnes po celé jižní Moravě vyhynulý, okáč skalní (Chazara briseis). K nejvzácnějším patří i dva druhy hnědásků, se kterými se tu můžeme setkat: hnědásek květelový (Melitaea didyma) a hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia). Několika druhy jsou zastoupeni drobní modrásci: modrásek jehlicový (Polyommatus icarus), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), modrásek obecný (Plebejus idas), modrásek černolemý (Plebejus argus) nebo modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion). 39

40 Okáč luční Okáč třeslicový Okáč voňavkový Okáč poháňkový Okáč bojínkový 40

41 Modrásek rozchodníkový Modrásek jetelový Modrásek jehlicový Modrásek obecný Modrásek černolemý 41

42 Květena Na území Biskoupské hadcové stepi bylo doposud nalezeno více než 150 druhů vyšších rostlin. Z toho jde ve 39 případech o druhy významné: zvláště chráněné (5) nebo ohrožené zařazené na Červeném seznamu (34). 42

43 Zvláště chráněné druhy trav Kavyl chlupatý Stipa dasyphylla silně ohrožený druh Zvláště chráněné druhy bylin Dvojštítek hladký Biscutella laevigata ohrožený druh Křivatec český Gagea bohemica kriticky ohrožený druh Sleziník hadcový Asplenium cuneifolium silně ohrožený druh Trávnička obecná hadcová Armeria vulgaris ssp. serpentini ohrožený druh Ohrožené druhy dřevin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Hrušeň polnička Pyrus pyraster vzácný druh Jalovec obecný Juniperus communis ohrožený druh Jilm polní Ulmus minor vzácný druh Jmelí bílé Viscum laxum vzácný druh Mahalebka obecná Prunus mahaleb ohrožený druh Ohrožené druhy trav zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Kavyl vláskovitý Stipa capillata vzácný druh Kostřava sivá Festuca pallnes vzácný druh Kostřava walliská Festuca valesiaca vzácný druh Lipnice cibulkatá ladná Poa bulbosa pseudoconcina vzácný druh Ostřice nízká Carex humilis vzácný druh Psineček viniční Agrostis vinealis vzácný druh Pýr prostřední Elytrigia intermedia vzácný druh Vousatka prstnatá Botriochloa ischaemum vzácný druh Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Bělozářka větevnatá Anthericum ramosum vzácný druh Česnek kulatohlavý Allium sphaerocephalon silně ohrožený druh Čilimník řezenský Chamaecytisus ratisbonensis vzácný druh Hvozdík Pontederův Dianthus pontederae ohrožený druh Kručinka chlupatá Genista pilosa vzácný druh Locika prutnatá Lactuca viminea ohrožený druh Mateřídouška časná Thymus praecox vzácný druh Modřenec chocholatý Muscari comosum ohrožený druh Mochna písečná Potentilla arenaria vzácný druh Pochybek prodloužený Androsace elongata silně ohrožený druh Pomněnka řídkokvětá Myosotis sparsiflora vzácný druh Pryšec prutnatý Euphorbia virgata vzácný druh Rozrazil jarní Veronica verna vzácný druh Rozrazil rozprostřený Veronica prostrata ohrožený druh Rožec pětimužný Cerastium semidcandrum ohrožený druh Řebříček štětinolistý Achillea setacea ohrožený druh Sesel fenyklový Seseli hippomarathrum ohrožený druh Silenka ušnice Silene otites ohrožený druh Tařinka horská Alyssum montanum vzácný druh Trýzel rozkladitý Erysimum repandum kriticky ohrožený druh Violka skalní Viola rupestris ohrožený druh Dvojštítek hladkoplodý 43

44 44