Průvodce "Průvodce Česká republika"

Transkript

1 Řeka Křemelná 49 12'16.43"N 13 15'34.80"E Jeden ze dvou hlavních pramenných toků Otavy pramení jako Zhůřecký potok na východním svahu Můstku nedaleko Železné Rudy ve výšce m. U Čeňkovy Pily se spojuje s Vydrou a odtud je již jejich společný tok znám pod jménem Otava. Tok Křemelné je dlouhý 30 km. Odvodňuje území o rozloze 172 km čtverečních. Pro vodácké účely je využívaný úsek od soutoku s Prášilským potokem až k Rejštejnu. Mezi Křemelnou a Vydrou byl v 19. století vybudován Vchynicko- Tetovský plavební kanál, kterým se plavilo dřevo ze šumavských lesů při horní Vydře do Křemelné. Další informace najdete zde: Svatobor Kopec 49 14'6.83"N 13 29'18.77"E Vrch Svatobor se vypíná asi 3 km západně od Sušice do výšky 845 m. Svatobor je místem, které bylo zřejmě osídleno již v dávné historii. Na jeho úpatí byly objeveny stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné ( let před n. l.). Chata byla podle dostupných nálezů rekonstruována a je možno ji zhlédnout v sušickém muzeu. U paty Svatoboru bylo objeveno i pohřebiště původní slovanské osady Sušice. Na vrcholu byla v roce 1935 postavena 31 m vysoká rozhledna, z níž je kruhový rozhled. Na severovýchodě zřetelně vystupuje nad obzor Zřícenina hradu Rabí, na jihovýchodě je vidět siluetu Kašperku a za ním vrch Javorník. Na jihozápadě je dobře vidět Pancíř, Můstek, Javor. Na západním svahu vrchu stojí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 nad studánkou nedaleko osady Odolenov barokní kaple svaté Anny z roku Patřila k malým lázničkám, které zde kdysi byly zřízeny při pramenu léčivé vody. Další informace najdete zde: Hrad Velhartice 49 15'55.96"N 13 23'27.29"E Pozdně gotický Hrad Velhartice patří k ojedinělým dílům české hradní architektury. Hrad se nachází na Klatovsku v Plzeňském kraji. Hrad Velhartice lze navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a v květnu až září každý den kromě pondělí. Raritou evropského formátu Hradu Velhartice je unikátní kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky. Na počátku 14. století byl Buškem z Velhartic vytvořen mohutný hradní palác s obrovskou zdí. V další stavební etapě vznikla předsunutá hranolová věž se spojujícím mostem. Tato stavba byla přisuzována Buškovi ml. z Velhartic, komorníkovi Karla IV., ale podle stavebních návazností je pravděpodobnější, že ji nechal postavit až Menhart z Hradce, který byl od roku 1436 nejvyšším purkrabím na Karlštejně. Menhart měl v úmyslu hrad zpevnit a uschovat zde korunovační klenoty v době, kdy Karlštejn ohrožovali husité. Korunovační klenoty sem byly nakonec převezeny v době Menhartových sporů s králem Jiřím z Poděbrad. Po pánech z Hradce vlastnili hrad Švihovští z Rýzmberku a potom Zdeněk Lev z Rožmitálu. Po stavovském povstání hrad získal císařský generál Baltazar de Marradas, který ho prodal Martinovi de Hoeff Huertovi, ten hrad nechal přestavět a vytvořil Huertovo křídlo. Do roku 1945 pak hrad vlastnili Windischgrätzové. V současnosti hrad spravuje Národní památkový ústav v Plzni Další informace najdete zde: Kašovice Zřícenina 49 16'34.92"N 13 28'14.62"E Zřícenina tvrze stojí na zalesněné výšině u vsi Kašovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Jednalo se o přechodný typ mezi venkovskou tvrzí a zemanským Hrádkem. Dochovaly se třípatrové zdi paláce. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné. Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století, připomíná se v roce Tvrz náležela původně Sezemovi z Kašovic. Po husitských válkách byla přičleněna k velhartickému panství. V 16. století byla tvrz opuštěna a postupně se změnila ve zříceninu. Další informace najdete zde: Rozhledna Svatobor u Sušice Rozhledna 49 14'7.12"N 13 29'14.75"E Rozhlednu Svatobor nalezneme 5 km od Sušic. Až na vrchol můžete dojet autem, které je možné zaparkovat 100 metrů od rozhledny. Rozhledna se tyčí do výšky 31,6 m a na její vrchol vede 182 schodů. Po zdolání všech schodů se vám naskytne pohled na Hřebeny Plesné, Polední hory, Ždánidla a při dobré viditelnosti můžete spatřit i hřeben Boubína. Na vrcholu rozhledny se můžete chutně občerstvit a ubytovat. Otevírací doba rozhledny je: květen, červen, září - úterý až neděle od 10:00 do 17:00 červenec a srpen - denně od 10:00 do 22:00 duben, říjen - soboty a neděle od 11:00 do 18:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Autor článku: Zaneta Konvalinová Další informace najdete zde: Kněžice Zámek 49 13'22.98"N 13 26'22.28"E Secesní zámek se nachází ve vsi Kněžice na okraji Petrovic na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá budova, která má v přízemí klenuté prostory. Zámek byl vybudován v 18. století zřejmě na místě tvrze. V roce 1907 byl zámecký objekt zcela přestavěn a získal tak dnešní podobu. V posledních letech byl zámek využit jako domov důchodců. Další informace najdete zde: Mokrosuky Zámek 49 16'32.44"N 13 27'16.66"E Renesanční zámek se nachází ve vsi Mokrosuky na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová dvoukřídlá budova se sedlovou střechou, ozdobnými štíty a otevřenými arkádovými chodbami. V zámeckém interiéru se dochovaly původní hřebínkové Křížové klenby, zachovaly se i zbytky sgrafit. Zámek nechal v 16. století vybudovat Volf Gothard Pergler z Perglasu. Od 17. století byl zámecký objekt trvale připojen k velhartickému panství. Další informace najdete zde: Čachrov (zřícenina) Zřícenina 49 15'55.34"N 13 18'11.88"E Mohutná gotická tvrz je výraznou dominantou vsi Čachrov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Tvrz je obdélná třípatrová budova z lomového zdiva. Tvrz není veřejnosti přístupná. V létech 1362 a 1364 uvádějí prameny jako držitele obce Viléma z Čachrova, který zde v létech postavil na náhorní planině, uzavírající Hluboká údolí, táhnoucí se od severozápadu a od východu, výstavnou a mohutnou tvrz. Tvrz byla obklopena příkopem s vodou a její značné rozměry vedly k tomu, že byla někdy označována i jako hrad. Do dnešní doby se z ní dochovala mohutná věž, do které se vstupovalo ve výši prvního patra dodnes existujícím hrotitým portálem a odtud do úzké chodby, z níž vedly vchody do obytných místností. Podobně bylo původně rozděleno i přízemí. Dnešní dolní vchod byl proražen až později. Reprezentační obytné místnosti tvrze byly v dalších dvou patrech a na severní straně obrácené do nádvoří měly velká obdélná okna, kdežto na jižní straně byla pouze úzká okénka a v druhém patře dva prevéty. Čtvrté patro tvořil jediný velký sál. Ve výši tohoto patra byl patrně dřevěný ochoz, do něhož vedly dveře na všech stranách tvrze (na severní a jižní po dvou, na zbývajících po jedněch). V této podobě se také tvrz dochovala. Potomci Viléma z Čachrova drželi tvrz a statek ještě roku Později byl čachrovský statek připojen k velhartickému panství Děpolta z Rýzmberka a tvrz, která přestala sloužit jako trvalé sídlo majitele, byla opuštěna a zpustla. Po roce 1541, při rozpadu velhartického panství pánů z Rožmitálu, se stal Čachrov opět samostatným statkem, který připadl Janu Rendlovi z Úšavy. V roce 1555 se o tvrzi píše jako o staré a v roce 1568 dokonce jako o pusté. Obnovil ji až Jan Bohuchval z Hrádku, který čachrovský statek koupil roku 1566 od dcer Jana Rendla z Úšavy. V druhé polovině 18. století byla budova staré tvrze změněna v sýpku, která však vnější původní podobu tvrze nezměnila. Roku 1976 je obnovena původní valbová střechu, pokrytou dosud šindelem. Tvrz nechal ve 2. polovině 14. století postavit zámožný vladyka Vilém z Čachrova. Po roce 1446 byl čachrovský statek připojen k velhartickému panství a tvrz, která přestala sloužit jako trvalé sídlo majitele, byla opuštěna a zpustla. Další majitel Jan Bochuval z Hrádku však tvrz v 16. století obnovil. Jeho syn Viktorin pak k objektu přistavěl renesanční zámek. Ve 2. polovině 18. století byla budova tvrze změněna na sýpku a barokně upravený zámek byl v roce 1878 přebudován v pseudogotickém stylu. V roce 1933 však zámek vyhořel, nebyl obnoven a v roce 1973 bylo jeho zdivo úplně odstraněno. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Zámek Hrádek Cyklisté vítáni 49 15'39.96"N 13 29'53.16"E Turistický cíl, adresa: Hrádek 1, Sušice Telefon: , , Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Informační/ rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: Dne 24. června 2010 se po dlouholeté rekonstrukci znovu otevřel veřejnosti zámek v Hrádku u Sušice. V zámeckém areálu se nachází romantické ubytování, restaurace, Muzeum Františka Pravdy, kaple sv. Valburgy a park. Najdete u nás příjemné romantické prostředí, usměvavý a profesionální personál, který se rád o Vás postar... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Tvrz Svojšice 49 14'32.94"N 13 27'12.98"E Gotická tvrz se nachází ve vsi Svojšice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Tvrz je velká hranolová stavba dosahující do výšky jednoho patra. V přízemí je vstupní sedlový portálek, další hrotitý je v patře. Tvrz není veřejnosti přístupná. Tvrz založili zřejmě již na počátku 14. století páni ze Svojšic. První zmínka o tvrzi pochází z roku V 17. století bylo panství rozděleno na dvě části, jejichž majitelé se často střídali. V té době však již tvrz ztratila funkci panského sídla a byla využívána jako sýpka. V 18. století byl proto u ní postaven malý barokní zámeček. Další informace najdete zde: Kochánov Zajímavost 49 11'50.46"N 13 22'8.82"E Kochánov 950 m. n.m.?bývalá královácká rychta (jedna z osmi). U křížku jsou umístěna 2. Umrlčí prkna. Autor článku: Bohumil Krutiš Další informace najdete zde: Kostel sv. Matouše v Křištíně. Kostel 49 18'38.88"N 13 21'13.97"E Křištín je menší obec ležící asi 7 km jihovýchodně od Klatov. První písemná zmínka o vsi je z roku Místem protéká Srbický potok a ze západu a východu je obklopené horami. Velmi cennou památkou obce je gotický Kostel sv. Matouše z počátku 14. století. Na jeho stěnách jsou nádherné pozdně gotické fresky ze začátku 16. století. Podobné malby v této oblasti jsou pouze v kostelech ve Štěpánovicích a Lubech u Klatov. Svatyně stojí uprostřed vísky na malém návrší. Je to jednolodní obdélníková stavba s klenutým presbytářem. Klenba je z první poloviny 14. století. Je to jedno křížové pole s pětibokým závěrem. Vnitřní zařízení je z první poloviny 18. století. Na stěně lodi jsou tři náhrobníky ze 16. století. Před vchodem do kostela je menší předsíň. Nad západním průčelím je na střeše malá věžička. Kostel je obehnán kamennou zídkou. Před vchodem ke kostelu je křížek. Kostel je bohužel otevřen jen v době bohoslužeb. Dnes je obec místní části Klatov a najdeme ji na mapě KČT č.64 Šumava Železnorudsko. Prochází tudy červená z Velhartic do Klatov. Nejbližší vlakovou stanicí jsou Neznášovy na trati č. 185 z Klatov do Horažďovic předměstí, kam to je okolo 4 km. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: Kostel sv. Jana Křtitele v Mlázovech. Kostel 49 15'38.30"N 13 24'51.52"E V mnoha obcích šumavského podhůří se nacházejí staré kostely románského či raně gotického původu. Jsou nejen perlami kraje, ale i svědky dávného osídlení této oblasti. Mezi ně patří i Kostel sv. Jana Křtitele v Mlázovech. Raně gotická stavba z konce 13.století se nachází na západní straně obce, v zámeckém parku. Svatyně je jednolodní s pětibokým presbytářem. Na severní straně je sakristie, na straně jižní přístavba bez oken. Na střeše je malá věžička s bání. Jediné původní okno je na presbytáři, ostatní okna byla upravena. Loď je plochostropá, presbytář má paprsčitou klenbu na klínových žebrech. Vchod je ze severní strany. Na vnější zdi presbytáře jsou dvě náhrobní desky. Vnitřní zařízení je z druhé poloviny 18. století. Jen stará žulová křtitelnice má původ ve středověku. Kostel je uzavřen a vnitřek lze prohlédnout jen v době bohoslužby. Kostel má sice novou střechu, ale zbylá část volá po opravě. Mlázovy jsou na mapě KČT č. 64 Šumava Železnorudsko. Nejbližší vlaková stanice je v Kolinci. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hlavňovicích. Kostel 49 13'42.10"N 13 23'32.39"E Kostel byl postaven v pozdně barokním slohu, v letech 1799 až Jedná se o jednoduchý venkovský kostelík horského charakteru, který na první pohled dokáže upoutat. Stavba má jednu loď, na kterou navazuje pravoúhlý presbytář. Pokračuje sakristií, nad níž je v patře oratoř. Presbytář je zaklenut tzv. pruskou plackou. Hlavní loď je plochostropá a triumfální oblouk je segmentový. Kruchta nad hlavním vchodem je zděná. Nad hlavním průčelím je hranolová věž s hodinami. Hlavní oltář je z roku Jsou na něm sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sv. Ludmily. Po bocích triumfálního oblouku jsou dva pseudobarokní oltáře s novějšími sochami z 19. století. Při bočních stěnách jsou proti sobě dva boční oltáře. Okolí kostela je upravené a přímo ze vchodu se nabízí pohled na tajemstvím opředený Borek. Kostel bývá otevřen vždy v neděli dopoledne po deváté hodině. Hlavňovice jsou na mapě KČT č. 64 Šumava Železnorudsko. Autor článku: Bohumír BOUŠKA Další informace najdete zde: býv. Zhůří 49 10'38.10"N 13 19'56.99"E Obec Zhůří byla sídlem jedné z osmi králováckých rychet. Na místě dnešní kapličky stával Kostel Nejsvětější Trojice, byla tu pošta, trojtřídní škola, četnická stanice, hostince... Mezi válkami tu žilo na šest set obyvatel v téměř sto domech. V roce 1956 byla přeměněna na cvičiště VVP Dobrá Voda a srovnána se zemí. Autor článku: Vlastimil Hromada Další informace najdete zde: Rozvodí 49 10'54.69"N 13 18'6.75"E Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 U Obrázku Orientační bod 49 12'5.42"N 13 17'18.74"E Další informace najdete zde: Umrlčí prkna 49 11'46.56"N 13 22'13.05"E Další informace najdete zde: Úbočí Svatoboru 49 13'29.96"N 13 29'21.17"E Další informace najdete zde: Mezi Krušci 49 10'59.51"N 13 27'41.85"E Další informace najdete zde: Radkov Orientační bod 49 11'34.68"N 13 22'38.23"E Další informace najdete zde: ŽST Běšiny - železniční stanice 49 18'14.08"N 13 18'15.29"E Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka čtečka in-karet výdej in-karet Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6