PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Základy biologie. Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Základy biologie. Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky."

Transkript

1 PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Základy biologie Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Na vzniku této studijní opory se podíleli: Mgr. Viktor Brebera Studijní oporu zajišťuje: Střední odborná škola ochrany osob a majetku s.r.o. Karviná 2011

3 OBSAH Strany Seznam použitých značek, symbolů a zkratek OPĚRNÁ A POHYBOVÁ SOUSTAVA Opěrná soustava Kostra lidského těla Pohybová soustava svalstvo Kontrolní otázky TĚLNÍ TEKUTINY Tělní tekutiny jako vnitřní prostředí Krev Onemocnění krve Kontrolní otázky Obranný imunitní systém Kontrolní otázky OPĚRNÁ A POHYBOVÁ SOUSTAVA Základní schéma oběhu krve Činnost srdce Proudění krve v cévách Regulace krevního tlaku Onemocnění oběhové soustavy Kontrolní otázky Mízní soustava DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchaní plícemi vnější dýchání Plicní ventilace Kontrola plicního dýchání Nerespirační funkce dýchací soustavy Onemocnění dýchací soustavy Přenos kyslíku a oxidu uhličitého Kontrolní otázky TRÁVÍCÍ SOUSTAVA Dutina ústní Pohyb potravy, hltan, jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté střevo Onemocnění žaludku a střev Játra Kontrolní otázky PŘEMĚNA LÁTEK - METABOLISMUS Metabolismus sacharidů Metabolismus tuků Metabolismus bílkovin Výživa Kontrolní otázky VYLUČOVACÍ SOUSTAVA Ledvina

4 Kontrolní otázky KŮŽE Stavba kůže Onemocnění kůže Kontrolní otázky TĚLESNÁ TEPLOTA, ŘÍZENÍ TEPELNÉ HOMEOSTÁZY Produkce a ztráty tepla Nervové řízení tělesné teploty Horečka Nervová soustava Kontrolní otázky NEURON ZÁKLADNÍ JEDNOTKA NERVOVÉ SOUSTAVY Neuron základní jednotka nervové soustavy Signální funkce neuronu Nervové obvody, reflex, centrální systémy Kontrolní otázky Centrální nervová soustava, mícha a mozek Kontrolní otázky Somatická a vegetativní nervová soustava Onemocnění nervové soustavy Kontrolní otázky SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ Žlázy s vnitřní sekrecí a jejich hormony Hypofýza Štítná žláza Příštítná tělíska Nadledviny Slinivka břišní Pohlavní orgány Další endokrinní orgány Kontrolní otázky SMYSLOVÉ ORGÁNY Receptory a jejich rozdělení Mechanoreceptory Kontrolní otázky Fotoreceptory zrakový orgán Kontrolní otázky Chemoreceptory Termoreceptory a nociceptory ROZMNOŽOVÁNÍ Pohlavní chromozomy a pohlaví člověka Pohlavní orgány ženy a muže Druhotné pohlavní orgány Kontrolní otázky Sexualita člověka, oplození Kontrolní otázky VÝVOJ VAJÍČKA, TĚHOTENSTVÍ, ANTIKINECPCE Vývoj vajíčka po uvolnění z Graafova folikulu Těhotenství (gravidita) Žena v těhotenství

5 14.4 Antikoncepce Kontrolní otázky Literatura Seznam obrázků Obrázek 1 - Vnitřní stavba femuru Obrázek 2 - Spojení kostí Obrázek 3 - Kostra horní končetiny Obrázek 4 - Kostra dolní končetiny Obrázek 5 Páteř Obrázek 6 - Kostra hrudníku Obrázek 7 - Krční obratle atlas a axis Obrázek 8 - Krční obratle - C5, C Obrázek 9 - Hrudní a bederní skolióza Obrázek 10 - Patologická zakřivení páteře a pohyb meziobratlové ploténky Obrázek 11 - Laterální - boční pohled na lebku Obrázek 12 - Spodina lebeční Obrázek 13 - Obličejová část Obrázek 14 Mozkovna Obrázek 15 - Pánev dospělé ženy - pohled zpředu Obrázek 16 - Křížokyčelní skloubení Obrázek 17 - Kostra ruky Obrázek 18 - Femur - kost stehenní Obrázek 19 - Kost holenní a lýtková Obrázek 20 - Kostra nohy Obrázek 21 - Kostra nohy Obrázek 22 - Svalová tkáň Obrázek 23 - Tvary svalů a uspořádání jejich svalových snopců Obrázek 24 - Svaly zepředu Obrázek 25 - Svaly zezadu Obrázek 26 - Svaly zad a břicha Obrázek 27 - Svaly hrudníku a břicha Obrázek 28 - Zádové svaly Obrázek 29 - Hlavní žíly v těle Obrázek 30 - Hlavní tepny v těle Obrázek 31 - Žíly dolní končetiny Obrázek 32 Srdce Obrázek 33 - Fáze srdečního cyklu Obrázek 34 - Variace koronárních tepen Obrázek 35 - Vnitřní převodní systém srdeční Obrázek 36 - Inervace srdce Obrázek 37 - Rozdíl mezi fetálním srdce a srdcem novorozence Obrázek 38 - Lymfatický systém Obrázek 39 Slezina Obrázek 40 - Hlavní dýchací cesty Obrázek 41 - Bronchioly a alveoly Obrázek 42 - Plíce zpředu Obrázek 43 - Hrudník během nádechu Obrázek 44 - Pomocné dýchací svaly

6 Obrázek 45 - Pohyby bránice Obrázek 46 - Jícen Obrázek 47 - Řez dolní stoličkou Obrázek 48 - Zuby horní a dolní čelisti Obrázek 49 - Vývoj zubů Obrázek 50 Břicho Obrázek 51 - Poloha a tvar žaludku Obrázek 52 - Tenké střevo Obrázek 53 - Uložení pankreatu Obrázek 54 - Colon tračník Obrázek 55 - Konečník a anální kanál Obrázek 56 - Roviny a krajiny břicha Obrázek 57 - Chirurgické řezy Obrázek 58 Játra Obrázek 59 - Močové ústrojí Obrázek 60 - Frontální řez ledvinou Obrázek 61 Nefrony Obrázek 62 - Schematický řez kůží Obrázek 63 - Průřez nehtem Obrázek 64 - Periferní nervový systém - hlavní nervy Obrázek 65 - Pohled na míchu zezadu Obrázek 66 Mozek Obrázek 67 - Sagitální řez mozkem Obrázek 68 Mozeček Obrázek 69 - Hlavové nervy Obrázek 70 - Laloky mozkové hemisféry Obrázek 71 - Mediální plocha mozku s vyznačeným limbickým systémem Obrázek 72 - Bazální ganglia Obrázek 73 - Orgány řízené parasympatikem Obrázek 74 - Štítná žláza - pohled zpředu Obrázek 75 - Vnitřní ucho Obrázek 76 - Nitro ucha - střední ucho Obrázek 77 Ucho Obrázek 78 - Oční koule Obrázek 79 - Levé oko - pohled ze zevní strany Obrázek 80 Jazyk Obrázek 81 - Povrch jazyka Obrázek 82 - Ženské pohlavní orgány Obrázek 83 - Uložení pohlavních orgánů v pánvi Obrázek 84 - Extrémní postavení dělohy Obrázek 85 - Mužské pohlavní orgány Obrázek 86 - Sagitální řez šourkem Obrázek 87 - Děloha v těhotenství Seznam tabulek Tabulka 1 Označení krevních skupin Tabulka 2 - Funkce hlavových nervů

7 Seznam použitých značek, symbolů a zkratek Průvodce studiem, kapitolou Průvodce kapitolou, textem, podnět Shrnutí Výstupy z učení Čas potřebný ke studiu Kontrolní otázka Samostatný úkol Test a otázka Řešení a odpovědi, návody Korespondenční úkoly Zapamatujte si Řešený příklad Definice Úkol k zamyšlení Část pro zájemce Další zdroje 1

8 1 OPĚRNÁ A POHYBOVÁ SOUSTAVA Pohyb je jednou ze základních vlastností živočichů. Je založen na schopnosti buněk tvořících svalstvo se zkracovat a vyvíjet mechanické napětí. Pohyb zprostředkovaný kosterními svaly umožnil živočichům rozšíření za měnících se životních podmínek. U člověka sehrálo kosterní svalstvo řízené z mozkové kůry specifickou roli v podobě práce. Kostra představuje pasivní a svaly aktivní pohybový aparát. Kostra poskytuje pevnou oporu, které je třeba k tomu, aby svaly mohly pohybovat kostmi v kloubech. Obě soustavy opěrná i pohybová jsou tak spolu ve své funkci těsně svázány. KLÍČOVÁ SLOVA Klíčová slova: kostra, kost, pojivová tkáň, osteocyty, kostní dřeň, růstová chrupavka, kloub, páteř, obratel, lebka 1.1 Opěrná soustava Základem soustavy je kostra, která tvoří oporu celému tělu a je tvořena převážně z kostí. Přitom některé kosti slouží jako ochranná pouzdra některým životně důležitým orgánům. Kostra hrudníku chrání plíce a srdce, lebka mozek a smyslové orgány. Pojivové tkáně opěrné soustavy Ke kostře patří nejen kosti, ale i vazivo (vazy, šlachy) a chrupavky. Vazy spojují jednotlivé kosti, šlachy připojují ke kostem svaly a chrupavky pokrývají styčné plochy kostí v kloubech, spojují některé kosti a tvoří meziobratlové ploténky. Vazivo, chrupavka a kosti jsou tkáně, a to tkáně pojivové pojiva. V pojivových tkáních vytvářejí tkáňové buňky značné množství mezibuněčné hmoty, která má dvě složky. Jednak je to základní hmota, jednak jsou to vlákna. Vláknitá složka je buď velmi pevná, tvořená kolagenem nebo velmi pružná, tvořená elastinem. Oba druhy vláken jsou po chemické stránce glykoproteiny a jsou nejrozšířenějšími bílkovinami v těle (30 % - 40 % všech bílkovin). Podle povahy mezibuněčné hmoty je vazivová tkáň spíše měkká, chrupavka tuhá, kosti tvrdé. Nejtvrdším typem pojiva je zubní sklovina. 2

9 Stavba kosti Každá kost se skládá ze tří rozdílných složek: okostice, kostní tkáně a kostní dřeně. Mezibuněčnou hmotu kostní tkáně při růstu kostí vytváření buňky nazývané osteoblasty. Kostní buňky v kosti již definitivně vytvoření se nazývají osteocyty. Vápenaté anorganické soli představují největší zásobárnu vápníku v těle (asi 99 %). V dětství je v kosti velké množství kolagenních vláken, a proto je kost pružná. Ve stáří převládají minerální látky, kosti jsou tedy tvrdší, ale také křehčí. Často se objevuje onemocnění zvané osteoporóza, charakterizovaná úbytkem kostní hmoty, nazývané řídnutí kostí. Dlouhá kost má střední trubicovou část diafýzu a rozšířené kloubní konce epifýzy. Rozlišujeme kostní tkáň hutnou (kompakta) a houbovitou (spongióza). Příkladem hutné tkáně je kostní tkáň povrchové střední části dlouhých kostí. Hutná tkáň tvoří také povrchovou vrstvu kostí plochých a krátkých. Houbovitá tkáň tvoří vnitřek kostí plochých a krátkých a je v hlavicích dlouhých kostí. Právě v těchto hlavicích se architektonika spongiózy trvale přestavuje v závislosti na zatížení kostry (sportem, zaměstnáním). Kostní dřeň je uložena uvnitř středního úseku a kloubního konce dlouhých kostí. Jedná se o síť jemných vazivových vláken, vazivových buněk a bohatě rozvětvených cév. Dřeň je také v dutinkách houbovité kostní tkáně krátkých a plochých kostí. V mládí je v kostech přítomna především červená kostní dřeň, ve které vznikají červené a bílé krvinky a krevní destičky. Postupně je v některých kostech nahrazována tukovou tkání a mění se na žlutou kostní dřeň (morek). V dospělosti se krvinky tvoří jen v červené kostní dřeni krátkých a plochých kostí (uvnitř žeber, obratlů, pánevních a lebečních kostí). Povrch kosti s výjimkou kloubů pokrývá tuhá vazivová blána okostice (periost). Okostice je bohatě prokrvena a obsahuje četná nervová zakončení, jejichž dráždění vyvolává pocit bolesti při poškození kosti. 3

10 Obrázek 1 - Vnitřní stavba femuru. Růst kosti Dlouhé kosti, jako je kost stehenní nebo kost pažní, rostou na rozmezí středního úseku kosti (diafýzy) a obou kloubních konců (epifýz) v chrupavčité části kosti až asi do 18. až 23. roku života. Místa růstu se nazývají růstové chrupavky, které se po ukončení růstu mění v kostní tkáň. Tento proces kostnatění se nazývá osifikace. Činnost buněk růstových chrupavek stimuluje růstový hormon somatotropin, vylučovaný z hypofýz, nikoliv však přímo ale zprostředkovaně působením růstového faktoru somatomedinu, uvolňovaného z jater. Když se chrupavka při růstu zvětší, její část přivrácená k diafýze se rozpadá a osteoblasty vytvářejí kostní tkáň okolo rozpadající se chrupavky. Buňky chrupavky ve vrstvě přiléhající ke kloubnímu konci kosti se naopak rychle dělí, a růstová chrupavka se tak vlastně posouvá směrem k epifýze kost roste do délky. Do šířky roste kost z hlubokých vrstev okostice přirůstáním nových vrstev kostních lamel. 4

11 Spojení kostí Kosti jsou vzájemně spojeny souvisle a pevně vazivem, chrupavkou nebo kostní tkání nepohyblivá spojení. Nebo pomocí kloubů, které umožňují pohyb. Vazivem jsou spojeny lebeční kosti novorozence. Stydká spona nebo meziobratlové ploténky mezi těly obratlů jsou spojeny chrupavčitým spojením, příkladem spojení kostní tkání jsou křížové obratle. Pohyblivé spojení kostí - kloub, je tvořeno krátkým, širokým pouzdrem z pevné vazivové tkáně. Uvnitř pouzdra je olejovitá tekutina vylučována membránou lemující kloubní pouzdro. Části kostí, které se v kloubu k sobě přibližují, jsou kryty kloubní chrupavkou. Jedna styčná plocha v kloubu bývá obvykle vyhloubená jamka, a druhá vypouklá hlavice. Hladká kloubní chrupavka i kloubní tekutina zmírňují tření. Obrázek 2 - Spojení kostí. 5

12 1.2 Kostra lidského těla Lidská kostra se dělí na dvě hlavní části: na kostru osovou (lebka, páteř se žebry a kosti hrudní) a kostru končetin. Obrázek 3 - Kostra horní končetiny. Obrázek 4 - Kostra dolní končetiny. 6

13 Kostra osová - páteř Pružnou osou celé kostry je páteř složená z 33 až 34 obratlů, a to ze 7 krčních obratlů, 12, hrudních, 5 bederních, 5 křížových srostlých v kost křížovou a z kosti kostrční tvořené srostlými obratli kostrčními (4-5). Obrázek 5 Páteř. S hrudními obratli je skloubeno 12 párů žeber, přičemž 7 je označováno jako žebra pravá, která se připojují chrupavkou ke kosti hrudní. Zbývající 3 páry žeber jsou žebra nepravá připojená chrupavkou s výše uvedenými žebry pravými. Poslední 2 páry jsou označovány jako žebra volná, končící mezi svaly břišní stěny. Žebra, hrudní obratle a kost hrudní spolu vytvářejí hrudník. 7

14 Obrázek 6 - Kostra hrudníku. Každý obratel je složen z těla, oblouku a výběžku. Jinou stavbu mají první dva krční obratle: atlas nosič a čepovec axis. Atlas má prstenčitý tvar, nemá tělo a na jeho horní straně jsou kloubní plošky pro spojení s týlní kostí, což umožňuje kývavý pohyb hlavy. Na těle druhého obratle, čepovce, vystupuje kuželovitý výběžek zub čepovce, spojený kloubně s předním obloukem atlasu. Kolem zubu čepovce se otáčí atlas, a tím se otáčí i hlava. Obrázek 7 - Krční obratle atlas a axis. 8

15 U ostatních obratlů je nápadné, že se od hlavy směrem ke kosti křížové zvětšují, a to zvláště jejich těla, neboť mají u člověka nosnou funkci. Největší jsou těla obratlů bederních, stejně tak jako příslušné meziobratlové ploténky pružné chrupavčité destičky spojující vzájemně jednotlivé obratle. Obrázek 8 - Krční obratle - C5, C7. Oblouky obratlů s těly obratlů ohraničují obratlové otvory, které tvoří páteřní kanál, ve kterém je uložena mícha. Páteř má tedy nejenom funkci opornou, ale tvoří rovněž kostěné pouzdro pro míchu a kořeny míšních nervů. Páteř je dvakrát zakřivena. Obloukové prohnutí směrem dozadu se nazývá kyfóza (hrudní a křížová), prohnutí směrem dozadu lordóza (krční a bederní). Dvojité esovité prohnutí páteře spolu s meziobratlovými ploténkami dodává páteři pružnost. Něco navíc: Vadou páteře je skolióza vybočení páteře do strany v oblasti hrudní nebo bederní. 9

16 Obrázek 9 - Hrudní a bederní skolióza Obrázek 10 - Patologická zakřivení páteře a pohyb meziobratlové ploténky. 10

17 Kostra osová lebka K páteři je připojena lebka tvořená částí mozkovou a obličejovou. Mozková část lebky je kostěným pouzdrem mozku. Její klenba (kalva) se skládá z plochých kostí, v dospělosti pěvně spojených švy. Spodina lebky (lebeční báze) je členitá. Zadním oddílem lebky je týlní kost s týlním otvorem, jímž vstupuje do lebeční dutiny páteřní mícha. Týlní kost se připojuje dvěma výběžky (kontyly) k prvnímu obratli atlasu. Před týlní kostí je v lebeční spodině kost klínová s jamkou sedlovitého tvaru zvanou turecké sedlo, kde je uložen podvěsek mozkový (hypofýza). Kost klínová je v mozkové části lebky hlavní kostí. K ní se připojuje většina dalších kostí lebky (kost čelní, kosti temenní, spánková, týlní). Kosti spánkové jsou zasazeny mezi kost klínovou a týlní. Jejich součástí jsou dvě kosti skalní, nejtvrdší kosti v těle. Oproti tomu jsou nejslabším místem na lebce šupiny kosti spánkové a kosti čelní. V kosti skalní je uloženo rovnovážné a sluchové ústrojí. Ke spodině lebeční patří dále kost čichová. Přední prostor lebeční dutiny uzavírá kost čelní, vrchol lebeční klenby párové kosti temenní. Obličejová část lebky je menší než část mozková. Její horní část tvoří horní čelist (maxilla) a největší kost horního oddílu obličejové části. Horní čelist je prostřednictvím párové lícní kosti spojena s párovou kostí spánkovou. Výběžky lícní kosti připojující se ke kosti spánkové vytvářejí jařmový oblouk. Dále jsou v horním oddílu obličejové části lebky tyto kosti: kost čichová, kost slzní, nosní a patrové a drobné kůstky nazývané skořepy nosní. Dolním oddílem obličejové části lebky je dolní čelist (mandibula) spojena pohyblivě klouby s párovou kostí spánkovou. V čelistech jsou zubní lůžka, v nichž jsou zuby. K lebce se z vývojových důvodů přiřazuje jazylka, což je drobná kůstka uložená pod dolní čelistí. K lebeční spodině je připojena dlouhými vazy. Začínají na ní některé krční svaly a je na ní zavěšen hrtan. 11

18 Obrázek 11 - Laterální - boční pohled na lebku. 12

19 Obrázek 12 - Spodina lebeční. Obrázek 13 - Obličejová část. Obrázek 14 Mozkovna. 13

20 Kostra končetin Základní stavební plán obou končetin je shodný. Ke kostře páteře jsou končetiny připojeny kostmi tvořícími pletence: horní končetina pletencem lopatkovým, dolní končetina pletencem pánevním. Pletenec lopatkový je tvořen klíční kostí a lopatkou, spojenou s osovou kostrou jen nepřímo pomocí svalů. Pletenec pánevní pak tvoří pánevní kost. Někdy se uvádí jako pletenec pánevní obě pánevní kosti spolu s kostí křížovou. Obrázek 15 - Pánev dospělé ženy - pohled zpředu. Pánevní kost vzniká spojením tří původně samostatných kostí: kosti kyčelní, stydké a sedací. Mezi stydkými kostmi obou dolních končetin je destičkovitá chrupavka zvaná stydká spona (symfýza). Prostor ohraničený oběma pánevními kostmi, kostí křížovou a kostrční se nazývá pánev. Ženská pánev je prostornější než pánev mužská. 14

21 Obrázek 16 - Křížokyčelní skloubení. Vlastní volná horní i dolní končetina jsou v základních rysech shodné. Převažují dlouhé kosti, které se v kloubech pohybují jako páky. Volnou horní končetinou tvoří v části směrem k pletenci lopatkovému kost pažní (humerus). Na horním konci má hlavici pro ramenní kloub, na dolním konci je kladka a hlavička pro spojení s oběma kostmi předloktí v loketním kloubu. Další část je předloktí, kde jsou dvě kosti, a to kost vřetenní (radius na palcové straně) a kost loketní (ulna na malíkové hraně). Předloktí pokračuje rukou. Kostru ruky tvoří zápěstí (carpus) 8 drobných kůstek, záprstí (metacarpus) složené z 5 záprstních kůstek a na ně navazuje 5 prstů (4 prsty mají 3 články, palec má 2 články). 15

22 Obrázek 17 - Kostra ruky. Volná dolní končetina začíná stehnem, jehož podkladem je nejsilnější kost v těle kost stehenní (femur). Výraznou částí stehenní kosti je kulovitá hlavice spojující kost stehenní s pánevní kostí. Mezi hlavicí a tělem femuru je zúžená část krček kosti stehenní. Dále navazuje kostra bérce, která je složena podobně jako předloktí ze dvou kostí. Silnější kostí je kost holenní (tibia) na palcové straně. Je možno ji nahmatat jako ostrou hranu na přední straně bérce. Štíhlejší je kost lýtková (fibula) na malíkové straně. 16

23 Obrázek 18 - Femur - kost stehenní. Obrázek 19 - Kost holenní a lýtková. 17

24 Nestejné zakřivení hlavice kosti stehenní a téměř rovné kloubní plochy kosti holenní vyrovnávají dvě chrupavčité destičky nazývané menisky, připojené k holenní kosti. Kostru chodidla tvoří 7 zánártních kůstek (tarsus) spojených s nártními kostmi (metatarsus), ke kterým se připojuje pět prstů s týmž počtem článků jako na ruce. Největší zánártní kostí je kost patní, na jejíž mohutný patní výběžek se upíná Achillova šlacha trojhlavého lýtkového svalu, a kost hlezenní kloubně spojená s oběma bércovými kostmi. Obrázek 20 - Kostra nohy. Obrázek 21 - Kostra nohy. 18

25 Ke kostem dolní končeti patří ještě čéška (patella), kost vsunutá do šlachy čtyřhlavého svalu stehenního. Tvoří přední plochu kolenního kloubu. V horní končetině nemá obdobu. Horní i dolní končetina se od sebe liší funkcí, což se projevuje v některých jejich vlastnostech. Horní končetina sloužící k uchopení předmětů, je útlejší, s větším počtem pohyblivých kloubů. Funkcí dolní končetiny je poskytovat oporu těla a umožňovat pohyb z místa na místo tedy lokomoci. Přitom jsou klouby o něco méně pohyblivé než u končetin horních. Onemocnění kloubů Pohyblivost lidského těla je kromě poruch nervových často omezována nemocemi kloubů, při nichž se rozpadají kloubní chrupavky. Povrchy kloubních chrupavek jsou bezcévné, a proto se pomalu hojí, přičemž chrupavka je v poškozených místech nahrazována mechanicky neplnohodnotným vazivem. Onemocnění jsou jednak zánětlivá (revmatoidní artritida), jednak nezánětlivá (artrózy), způsobená opotřebováním chrupavek. Jiným onemocněním kloubu je dna, což je metabolická porucha z nadměrné spotřeby potravin bohatých na puriny (maso, vnitřnosti), kdy se v kloubech hromadí krystalky kyseliny močové. 1.3 Pohybová soustava svalstvo Pohybová soustava zajišťuje pohyb jednotlivých částí těla (končetin, hlavy, trupu) a pohyb celého těla (lokomoci). Tento pohyb se uskutečňuje prostřednictvím kosterního (příčně pruhovaného) svalstva. Pohybovou aktivitu související s činností vnitřních orgánů zajišťuje svalstvo hladké. Pohyb krve v cévní soustavě zprostředkuje činnost srdečního svalu (svalovina srdeční), který má některé vlastnosti kosterního svalu (příčné pruhování) a některé vlastnosti svalu hladkého (automacii). 19

26 Obrázek 22 - Svalová tkáň. Veškerá svalová tkáň je tvořena svalovými buňkami. Schopnost svalových buněk se stahovat a vytvářet mechanické napětí je dána přítomností zvláštních bílkovinných molekul, nazývaných kontraktilní (stažlivé) bílkoviny. Ty přeměňují chemickou energii uloženou v molekulách ATP v mechanickou práci. Kontraktilní bílkoviny (aktin a myozin) jsou přítomny ve všech typech svalové tkáně, ale jinak jsou organizované v kosterním a srdečním svalu, jinak ve svalu hladkém. Kosterní svaly Kosterní svaly představují největší tělesnou tkáň, tvoří 40 % až 50 % celkové tělesné hmotnosti. Svalové buňky kosterního svalu mají válcovitý tvar o průměru µm a o délce až 30 cm, a proto je nazýváme svalová vlákna. Obsahují větší jader a různé množství mitochondrií podle toho, jaký druh činnosti sval vykonává. Vlastními stažlivými (kontraktilními) strukturami jsou ve svalovém vlákně myofibrily. Větší počet svalových vláken spojených vzájemně řídkým vazivem, v němž jsou uloženy cévy a nervy, vytváří 20

27 svalové svazky a tyto tvoří sval. Povrch svalů kryje vazivový obal fascie, povázka. Nejširší část svalu se nazývá svalové bříško. Na koncích vybíhají svalové bříška ve šlachy, což je vazivo, pro které jsou charakteristické paralelně uspořádané svazky kolagenních vláken. Připojení šlachy ke kosti, svalový úpon, je velmi pevné, tudíž se při extrémním napětí spíš přetrhne sval, než dojde k vytržení šlachy v místě připojení ke kosti. Pozorujeme-li kosterní nebo srdeční sval pod mikroskopem, jeho nejvýraznějším znakem je příčné pruhování, které se jeví jako řady světlých a tmavých pruhů pravidelně uspořádaných napříč svalovými vlákny. Proto se tyto svaly nazývají příčně pruhované (žíhané). Přestože se příčné pruhování v optickém mikroskopu jeví jako souvislé pruhy po celé šířce svalového vlákna, ve skutečnosti je omezeno jen na cylindrické jednotky myofibrily. Strukturu myofibril je možno pozorovat jen elektronovým mikroskopem. Vlastní myofibrily se skládají ze dvou bílkovinných vlákének filamentů. Filamenty silné (tlusté) jsou tvořeny bílkovinou myozinem, filamenty slabé (tenké) bílkovinou aktinem. Vlákna jsou zakotvena v destičkách (discích) Z. 21

28 Obrázek 23 - Tvary svalů a uspořádání jejich svalových snopců. Dlouho bylo tajemstvím, co je podstatou svalového stahu. Až studie pomocí elektronového mikroskopu ukázaly, že zkrácení smrštění, kontrakce svalu při svalovém stahu je založeno na zasouvání slabých filamentů mezi filamenty silné. Zasouvání se uskutečňuje pomocí příčných můstků mezi oběma typy filamentů. Energie pro tažné síly, které způsobují zasouvání filamentů do sebe, se získává štěpením ATP. Signálem pro zahájení uvedeného sledu reakcí je zvýšení koncentrace vápenatých iontů (Ca + 2 ) v cytoplazmě svalového vlákna. Dojde k němu tehdy, když je svalové vlákno nervově podrážděno. Vápenaté ionty se přitom uvolňují z buněčných organel tvořících síť váčků v cytoplazmě (ze sarkoplazmatického retikula). K návratu ke klidovému stavu, tj. k uvolnění relaxaci svalu, je třeba, aby se snížila koncentrace vápenatých iontů v cytoplazmě svalového vlákna. Dojde k tomu tak, že jsou vápenaté ionty po ukončení nervového podráždění (akčního potenciálu) čerpány z cytoplazmy zpět do sarkoplazmatického retikula za spotřeby chemické energie (aktivní přenos). Kosterní svaly inervovány motorickými nervy, které vycházejí z předních (ventrálních) rohů míšních. Podle polohy v těle rozlišujeme svaly na několik skupin: svaly hlavy, krku, hrudníku, svaly břišní, pánevní, zádové a svaly horní a dolní končetiny. 22

29 Obrázek 24 - Svaly zepředu. 23

30 Obrázek 25 - Svaly zezadu. Antagonické svaly Funkcí kosterního svalu je, zkracovat se nebo vyvíjet napětí (i bez zkrácení). Je třeba si uvědomit, že sval plní svojí funkci tím, že vyvíjí tažnou sílu. K tomu je třeba, aby jeden konec svalu byl pevný, fixovaný, aby se smrštění svalu mohlo projevit tahem na druhém konci. Proto je sval připojen ke dvěma kostem, které jsou spojeny kloubem. Při smrštění svalu se kosti pohybují jedna vůči druhé, přičemž se k sobě přibližují nebo se oddalují. Velmi častá je organizace svalů do párů a to tak, že stah (kontrakce) jednoho svalu z páru působí proti kontrakci svalu druhého. Kontrakce druhého svalu může vracet pohybovanou část těla do původní polohy. Např. dvojhlavý sval pažní (biceps) ohýbá při 24

31 stahu kloub a přitahuje kost loketní ke kosti pažní (přitom se druhý sval pasivně natahuje). Proto se dvojhlavý pažní sval označuje jako ohýbač flexor. Relaxace (uvolnění) bicepsu obvykle dovoluje, aby se předloktí vrátilo zpět do natažené polohy vlivem gravitace. Jestliže však držíme paži v horizontální poloze, nemůže působit zemská přitažlivost a předloktí se musí uvést do zpětné polohy silou. Tento pohyb zprostředkuje antagonista, a to trojhlavý pažní sval (triceps) natahovač (extenzor). Takovou párovou soustavu nazýváme antagonické svaly a tato činnost dvou vzájemně proti sobě působících svalů je základním principem při činnosti svalstva. Svaly mohou vykonávat i jiné druhy pohybů. Vyplývá to ze skutečnosti, že se svaly, kterých je v těle více než 250, od sebe morfologicky i funkčně liší. Některé svaly jsou velmi specializované, a liší se proto i tvarem od většiny ostatních svalů (např. kruhové svěrače). Obrázek 26 - Svaly zad a břicha. 25

32 Obrázek 27 - Svaly hrudníku a břicha. Obrázek 28 - Zádové svaly. 26

33 Srdeční sval Podobně jako kosterní svaly obsahují i srdeční svalové buňky myofibrily, a proto v nich mikroskopem pozorujeme také příčné pruhování. Srdeční svalové buňky jsou krátké, rozvětvené a vzájemně mezi sebou propojené vodivými spoji tak, že podráždění jedné srdeční buňky se přenáší přímo na další buňky (takovýto přenos podráždění z jedné svalové buňky na další neexistuje u svalového vlákna kosterního svalu). Srdeční svalové buňky nejsou aktivovány prostřednictvím nervů. Srdce má svá dvě vlastní centra automacie, která dávají povely ke stahům srdečních svalových buněk. Hlavní primární centrum automacie leží ve stěně pravé síně při ústí horní duté žíly do pravé síně (sinusový uzlík). Nervová podráždění přicházející k srdečnímu svalu jeho činnost jen urychlují (sympatikus), nebo zpomalují (parasympatikus). Srdce nepatří pochopitelně k pohybové soustavě, ale zmiňujeme se zde o něm proto, že svojí povahou je svalem. Hladké svaly Hladké svaly tvoří pouze asi 3 % tělesné hmotnosti, ale nejsou méně významné než svaly kosterní, neboť jsou aktivní složkou mnoha důležitých vnitřních orgánů (žaludek, střeva, močový měchýř, cévy, děloha aj.). U savců jsou také opatřeny hladkou svalovinou vlasy a chlupy na vlasových váčcích. Buňky hladkých svalů jsou na rozdíl od kosterních svalových vláken podstatně menší. Mají vřetenovitý tvar a v mikroskopu nepozorujeme myofibrily podobné těm, jaké jsou v kosterním svalu. Aktinové a myozinové filamenty jsou přítomny, ale aktinových filamentů je asi desetkrát více než filametů myozinových. Filamenty jsou i jinak organizované než ve svalech kosterních, a proto hladké svaly nejeví příčné pruhování. Kontrakce hladkého svalu jsou pomalé, maximální rychlost zkrácení je asi krát menší než ve svalu kosterním. Funkce celé řady hladkých svalů (zvláště útrobních) spočívá jen v udržování nebo změně napětí (tonus) ve stěnách útrobních orgánů (např. ve střevě). Hladké svaly jsou inervovány vegetativními (autonomními) nervy, a nemůžeme je proto na rozdíl od kosterních svalů ovládat vůlí. Na jejich činnost působí také hormony. Stahy některých typů hladké svaloviny mohou být i hormony vyvolány (např. stahy děložní svaloviny). 27

34 KONTROLNÍ OTÁZKY Kontrolní otázky 1. Co je podstatou svalového stahu? 2. Popište rozdíl mezi srdečním a hladkým svalem. 3. Pojmenujte hlavní zevní svaly a uveďte, jakou mají funkci. 4. Vysvětlete funkci antagonistických svalů a uveďte příklad. 2 TĚLNÍ TEKUTINY Tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek. Jejich základní složkou je voda. Tělo obsahuje 42 litrů vody, přičemž v buňkách jsou uloženy 2/3 objemu vody a 1/3 mimo buňky (14 litrů). Poznámka kvantitativní údaje uváděné pro člověka se týkají v celé kapitole muže o hmotnosti 70 kg. Tělní tekutiny lze rozlišit na tekutinu mimobuněčnou (extracelulární) a nitrobuněčnou (intracelulární). KLÍČOVÁ SLOVA. Klíčová slova: tekutina extracelulární, tekutina intarcelulární, krev, krevní plazma, krevní sérum, míza (lymfa), tkáňový mok, bílé krvinky leukocyty, červené krvinky erytrocyty, granulocyty, agranulocyty, lymfocyty, monocyty, makrofágy, krevní destičky trombocyty, zástav krvácení, krevní skupiny Extracelulární tekutina obsahuje značné množství iontů sodných, chloridových, menší množství iontů vápenatých a hydrogenuhličitanových, dále živiny, jako glukózu, mastné kyseliny, ale i plyny kyslík a oxid uhličitý. Tato tekutina se rozděluje na dva velké oddíly, na mezibuněčnou tekutinu neboli tkáňový mok a tekutinu proudící v cévách, což je krev a míza lymfa, která vzniká z tkáňového moku. Tkáňový mok tvoří životní prostředí všech tkáňových buněk a není tak 28

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Krev hem, hema sanquis

Krev hem, hema sanquis Krev Krev hem, hema - řec., sanquis - lat. Opakování: Vnitřní prostředí člověka - musí být stálé. Tekutiny sloužící metabolismu: - krev (přenos plynů, živin atd.) - tkáňový mok (metabolismus buněk) - lymfa

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE 7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE Oběhová soustava prostřednictvím tělních tekutin zabezpečuje: Transport živin, hormonů, vitamínů, iontů a O 2 do tkání. Odvod zplodin látkového metabolismu (hlavně CO 2 )

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok KREV Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok Funkce: -přenos dýchacích plynů - transport látek ze střeva do jater a z jater

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Biologie zadání č. 1

Biologie zadání č. 1 Biologie zadání č. 1 Otázky za 3 body 1. Pojmem vitální kapacita plic označujeme: a) objem vzduchu v horních dýchacích cestách b) objem vzduchu vydechnutý po maximálním nádechu c) objem vzduchu vydechnutý

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš

Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš Za pomoci modelu kostry, volných kostí a obrázků v učebnici se nauč jednotlivé kosti lidské kostry. Latinské názvy v závorkách nemusíte znát, jsou uvedeny pouze pro zájemce. Při zkoušení bude třeba kost

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Přehled uvedených systémů: Soustava kosterní Pohybový aparát Srdce a cévní systém Dýchací ústrojí Trávicí systém Neurofyziologie Specifika dětského věku Kostra

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.3 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Opěrná a pohybová soustava

Opěrná a pohybová soustava Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

1. Horní a dolní končetina

1. Horní a dolní končetina I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 3 Kosterní soustava II. - Kostra

Více

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY Krev literatura : Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka. Praha, Epava, 1998. Machová,J.: Biologie člověka pro učitele. Praha, Karolinum, 2002. : Somatologie. Praha, Epava, 2004. Krev: charakteristika

Více

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců.

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Otázka: Epitely, kůže obratlovců a její deriváty Předmět: Biologie Přidal(a): Don Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Epitely Tvoří k sobě těsně přiřazené

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka 1/15 3.2.11.4 Orgánové soustavy člověka Cíl popsat vnější a vnitřní stavbu kostí - rozlišit tvary kostí a jejich spojení - chápat potřebu správné výživy - vysvětlit růst kostí - znát části lidské kostry

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

2. Histologie: pojivové tkáně

2. Histologie: pojivové tkáně 2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:

Více

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava 1/9 3.2.11.6 Cíl popsat stavbu oběhové soustavy - vyjmenovat tělní tekutiny - znát druhy cév, složení krve, krevní skupiny - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, prevenci, ošetření Krev znamená život - oběhovou

Více

Anatomie a fyziologie člověka

Anatomie a fyziologie člověka školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané kapitoly z

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase

Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase Variace 1 Kostra 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA Kostra osová Kostra končetin Kostra SOŠS a SOU Kadaň Biologie člověka - Kostra lidského těla 2 Kostra osová

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_TĚLNÍ TEKUTINY_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více