dixieland v křižanech 5. ročník 1. srpna 2009

Transkript

1 dixieland v křižanech 5. ročník 1. srpna 2009

2 dixieland v křižanech 2009 Realizace a produkce: DIRECT MEDIA ve spolupr ci s O K iûany, SDH K iûany a O. S. K iûansk trpaslìk OzvuËenÌ koncertu: TUBA SOUND tuba.sound@volny.cz ScÈnickÈ osvïtlenì: TD PROMO GrafickÈ zpracov nì: 2009 DIRECT MEDIA directmedia@volny.cz Tisk: MTT tisk Fotografie: 2009 Ji Ì Turek, Miloö Kej, Miroslav äafa Ìk, archiv

3 V ûenì n vötïvnìci, v ûenì p telè! Kdyû p ed pïti lety p iöel m j p edch dce v adu Ing.Zitko do zastupitelstva obce s n padem uspo dat v naöì vesnici dixielandov festival, byli mnozì ze zastupitel smïlou myölenkou zaskoëeni. Na vesnici? Festival? Dixieland? Kdo na nïj p ijede? P esto vöak zvìtïzil zdrav duch ZO, a obec spolu s mìstnìmi hasiëi i ostatnìmi nadöenci vybudovala tento amfite tr, kam bylo moûnè pozvat prvnì kapely. Napjat atmosfèra oëek v nì jak to dopadne se dala kr jetö A ejhle, ono to fungovalo, a funguje i nad le. LidÈ majì dixieland r di, a postupnou kultivacì naöì stïûejnì akce za Ëasti vöech mìstnìch organizacì i mnoha podnikatel se poda ilo vytvo it dnes jiû zn m a oblìben pojem ÑDixieland v K iûanechì, na jehoû 5. roënìku V s opravdu srdeënï vìt m. Na tomto mìstï se sluöì p ipomenout, ûe by festivalu nebylo, neb t naöich skvïl ch partner, jejichû finanënì ötïdrost n m i V m umoûúuje proûìt zde bezstarostn a pohodov piknik. Vöem V m, d rc m, pat Ì nekoneën dìk! VÏ Ìm, v ûenì p telè tradiënìho jazzu, ûe si i letoönì roënìk naöeho "Dixielandu v K iûanech" uûijete v p ÌjemnÈ atmosfè e kr snè muziky i mil ch setk nì s p teli. P ejeme V m hezk poslech, dixieland zaëìn Ö V clav Honsejk starosta obce Ji Ì Turek produkce festivalu

4 K iûany - jedno z nejv znamnïjöìch svïtov ch kulturnìch a turistick ch center Jiû od 12. stoletì p. Kristem n leûelo toto zemì k praslovanskèmu zemì, zatìmco tehdejöì Germ ni byli v onè dobï omezeni jen na krajinu severnï od dolnìho Labe. CelÈ severov chodnì»echy pat ily do oblasti slovanskèho luûickèho lidu. NaöÌ obci - K iûan m se Ìkalo lidovï ÑSuch ". Latinsky se vöak ves d vno v p edhusitskè dobï naz vala ÑK iûani villaì a tak byla takè vedena mezi farnostmi dïkan tu JablonnÈ. Zakladatelem vsi byl zeman jmènem K iûan. BliûöÌ datum zaloûenì vsi nenì vöak zn mo, jiû ve 14. stoletì vöak ves pat ila k panstvì hrabïte Lemberka a roku 1360 je ves uv dïna ve spojenì se jmènem hrabïte Gallase Lemberka ze ZvÌ etic. Ke kolonizaci pohraniëì nïmeck mi kolonisty doch zì zejmèna za kr le P emysla Otakara II ( ) a tìm takè k ponïmëov nì ryze slovanskè krajiny. V letech mïl K iûany v drûenì hrabï Gallas ze ZvÌ etic se sv m synem Haökem. Roku 1391 se dostaly K iûany do rukou 3 staröìch syn Jind icha Berky z DubÈ. V roce 1405 koupil K iûany Hynek z DubÈ. Pak se majitelè K iûan rychle st Ìdali: byli to p novè z Wartenberka, BerkovÈ a LemberkovÈ. V roce 1540 pat ily K iûany Ë steënï p nu z DonÌna a Grabötejna, kter uûìval titul P n na GrabötejnÏ a K iûanech. Bydlel ve velkèm zdïnèm domï, va il pivo, mïl ml n a Ë st K iûan s poddan mi. Roku 1562 koupil K iûany hrabï Ji Ì Mehl ze St elic, roku 1586 svobodn p n Ferdinand Hoffmann z Gr neb lu a St echova. P ed rokem 1586 pat ily K iûany dvïma panstvìm. Z padnì Ë st pat ila panstvì GrabötejnskÈmu, menöì v chodnì Ë st k panstvì LemberskÈmu. Kostel poch zì z poë tku 17.stoletÌ, v jeho druhè polovinï byl rozöì en. Koncem 17. stoletì, kdy se panstvì GrabötÏjnskÈ dostalo do rukou hrabïte Trautmannsdorfa, byl z meëek strûen a mnoh hospod stvì byla prod na. Tam, kde je dnes usedlost Ëp. 31 jsou zbytky velmi öirok ch z kladnìch zdì. Jsou to zbytky z meëku. VÏû kostela byla p istavïna aû v roce 1684 ze zbytk zdiva zbouranèho z meëku. V roce 1725 postavila vrchnost jeötï dnes stojìcì hostinec, d Ìve hotel Effenberger. V roce 1726 koupil hrabï Filip Josef von Gallas, majitel grabötejnskèho panstvì, panstvì Lemberk od hrabïte Karla Josefa z Bredy, a od toho Ëasu jsou zas obï Ë sti obce spojeny. KrËma byla tam, kde je nynì d m Ë. 33.

5 Tam bydlel rycht. Rycht, neboli öulc, mìval ve vsi velkou moc a ûil si jako malè panstvo. N kup, v mïna a manûelskè smlouvy byly na rychtï uzavìr ny p ed vyzvan mi svïdky. V takov ch p Ìpadech se obyëejnï zaëalo p Ìpitkem, p i kterèm doölo t eba k vypitì celèho sudu panskèho piva. P i kaûdèm k tu musel otec dìtïte uspo dat na rychtï pro p ÌbuznÈ pivnì veëer. Zvl ötï v obdobì faöinek nebo posvìcenì byly na rychtï p Ìleûitosti k napitì. Toto obdobì trvalo mnohdy nïkolik dn a Ëasto konëìvalo rvaëkami. ObÏ Ë sti K iûan, hornì i dolnì byly spojeny, kdyû v roce 1726 hrabï Filip Josef Gallas, majitel panstvì GrabötejnskÈho, koupil od ÌöskÈho hrabïte Karla Josefa z Bredova celè panstvì lemberskè. V roce 1771 bylo provedeno oëìslov nì dom. V obci b valo bezpoëet vodnìch ml n a na v öinï mezi naöì obcì a Druzcovem st val od roku 1843 d evïn vïtrn ml n, kter byl pozdïji p enesena prod n jinam. Mlyn stvì pat ilo k nejstaröìm k iûansk m ûivnostem. Hostinec v KrkavËÌch skal ch b val kdysi kov rnou pro kamenìky pracujìcì v lomu. 16. z Ì 1850 byly spojeny obï Ë sti obce K iûan v jednu obec, zcela samostatnou s vlastnì spr vou. V roce 1910 si obec postavila obecnì d m. V nïm byla umìstïna obecnì kancel, reiffeisenka, poötovnì ad, Ëetnick stanice, obvodnì lèka a knihovna. PoötovnÌ ad byl z Ìzen v roce 1874, Ëetnick stanice v roce 1876, mlèk rensk spoleënost byla ustanovena v roce 1907 a v roce 1911 si postavila svou vlastnì mlèk rnu. Elektrick svïtla se poprvè rozsvìtila dne 16. prosince Elektrick proud byl rozveden z trafostanice, kterou m ûete spat it vedle naöeho are lu, u silnice vedoucì k n draûì a d le do Kryötofova dolì. Trafostanice jiû nenì v provozu, je nahrazena nov m za ÌzenÌm, ze zanedbanèho stavu byla p estavïna na obytn d m. PorevoluËnÌ K iûany dneönìch dnì jiû zdaleka nejsou tou poklidnou obcì, kde je z kladnì ËinnostÌ zemïdïlsk v roba a v roba cihel v mìstnì cihelnï. PrivatizaËnÌ ûivelnost si vybrala svou daú a obï odvïtvì tudìû dìky r zn m podnikavc m zkrachovala. Ovöem nelze vöe h zet do jednoho pytle - je zde vynikajìcì chov dojnic rodiny Svobodov ch, chov ovcì panì PavlÌËkovÈ, a takè chov uölechtilèho masnèho skotu firmy Agrokomplet. HlavnÌ v robnì dïnì se vöak dnes odehr v v pek rnï UNAS, jejìû chlèb je öiroko daleko nejchutnïjöì. DalöÌ vyhl öenou firmou je mìstnì moöt rna a palìrna Star D ma, kter z ovoce dok ûe vytvo it skuteën umïleck dìla. P i v Ëtu v jimeën ch chutì nesmìme zapomenout ani na praûìrnu APE, a jejì vynikajìcì k vu a o Ìöky, a takè na pochoutky poch zejìcì z chovu ovcì panì PavlÌËkovÈ. P ejdeme-li od jìdla ke zpracov nì materi l, je zde truhl rna RYKOS, s. r. o. v éib idicìch, nebo obecnì D evo a sluûby s. r. o., mimo jinè, tvurce nov ch autobusov ch zast vek. Bez povöimnutì nem ûe z stat ani ÑobecnÌ parta pro VPPì, pomocì kterè obec po Ìdila mnohè, nap Ìklad i novè dïtskè h iötï.

6 a to nejen pro sebe, ale i pro druhè. P Ìkladem je obnova kapliëky z ruiny v polìch nebo stavba novè kaöny s vodotryskem v tomto are lu, novï pak stavba ÑOdpoËinku u Vajoletekì, tvorba novèho vy ez vanèho betlèma pro kostel sv. Maxmili na, po ÌzenÌ lepöìho hlediötï zde v are lu, aj. Zastupitelstvo obce uvedenè aktivity podporuje, pr vï tak, jako akce TJ éib idice, SDH K iûany, nebo aktivity ObËanskÈho sdruûenì K iûansk trpaslìk. A to, ûe ÑmÌstnÌì umì zorganizovat ledacos, dokazujì novè akce jako Fichtl cup, K iûansk Mejdan Ëi fotbalov turnaj v éib idicìch. R di p ipomìn me t eba i mìstnì hasiëky, jeû daly dohromady t m, kter na soutïûìch d v pïknï Ñna frakì i muû m. Nelze zde vyjmenovat vöechny akce ani lidi, kte Ì za nimi stojì. Je vöak dob e, ûe takovì lidè jsou a obec K iûany posunujì kup edu. V oboru obchodnìch aktivit v obci je oblìben Second Hand DUHA, kter se stal ÑmÛdnÌm salonemì regionu, ale takè smìöenka Zsamboki, kter svou obëerstvovacì terasou pohotovï vyplnila ÑdÌruì na trhu. DalöÌ sluûbou je firma Zeler a syn - klempì stvì a pokr vaëstvì. Pozoruhodn m oborem, jenû se usìdlil v K iûanech, je i chov konì. Chov ArabskÈho plnokrevnìka rodiny Hyklov ch pat Ì ke öpiëce v zemi. Pozoruhodn je takè koúsk domov d chodc Rolinka, chovu konì se vïnuje takè rodina MalËikova. Toto vöak zdaleka nep edstavuje veökerè dïnì v obci. Jako i jinde, takè v K iûanech jsou lidè, kte Ì se nespokojì s poklidem u tepl ch kamen doma, ale snaûì se tvo it,

7 Dixieland zachovává tradice Dixieland se doëkal novè obliby po druhè svïtovè v lce z d vod, kter ch si jsou vïdomi jen m lokte Ì hudebnì teoretici: Jazz ve Ëty ic t ch letech (u n s aû koncem Ëty ic t ch let) nabral smïr, kter si zìskal oblibu jen u malè Ë sti publika. Tehdy se hudebnìci snaûìcì se o novè trendy v jazzovè hudbï rozhodovali pro styl, kter se v raznï odliöoval od swingu, jenû kraloval taneënì hudbï uû po dvï desetiletì. Be-bop se v bec nehodil pro tanec a takè se zdaleka nemohl oznaëovat za hudbu, kter by se mohla lìbit öirokèmu publiku. Ve swingu se zachov vala struktura osmi- nebo dvan ctitaktov ch fr zì a odchylky od tïchto struktur byly ch p ny jako nenorm lnì. Be-bop se tïchto struktur v bec nedrûel a melodie (spìöe jen sled tûn ) byla pro posluchaëe zcela neobvykl a tïûko pochopiteln. Pokud dosud publikum ch palo jazz jako hudbu k tanci, nemohlo se s be-bopem smì it. Povaûovalo ho za disharmonick, protoûe neëekanè a neobvyklè kombinace tûn, "syrovè" tûny bez vibr ta, velmi rychlè pas ûe st ÌdajÌcÌ se najednou s velmi pomal mi, to vöe bylo pro tancechtivè posluchaëe nep ijatelnè. Be-bop se stal hudbou jen pro muzikanty, a to jeötï aû po p ÌsluönÈ pr pravï nebo jen pro zk okruh z jemc o novè trendy v hudbï. (Ale podobn pr bïh bylo moûnè pozorovat i u v ûnè hudby.) V jazzu se mohli taneënìci uch lit buô ke swingu, jehoû obliba se zd la mìt trvalou hodnotu, nebo ke dvïma smïr m, kterè poskytovaly lìbivou a snadno pochopitelnou harmonii i rytmickou strukturu. JednÌm z tïchto smïr byl boogie-woogie. St le stejn harmonie jen t Ì akord v pevnï danèm sledu byla snadno pochopiteln pro posluchaëe a muzikant m d vala velkou moûnost nen roën ch improvizacì. P vodnï pomal twelve-bar-blues (dvan ctitaktovè blues) se rozöì il v rychlè formï a zaplnil taneënì s ly. Druh styl, st ÌdajÌcÌ aû dosud p evl dajìcì swing, zìsk val oblibu od roku 1947: dixieland. Orchestr Emila LudvÌka sice hr l u n s poprvè dixieland (jako vloûku swingovèho reperto ru) uû v roce 1940 na t ech koncertech v LucernÏ a potom na adï koncert po celèm protektor tu, ale kdyû se tento orchestr v roce 1942 rozpadl, nikdo se dixielandu uû neujal. Teprve v roce 1947 p ijel do Prahy australsk dixielandov orchestr Graeme Bella na Mezin rodnì sjezd ml deûe a z stal tady Ëinkovat v kav rnï FÈnix p l roku. Jeho z sluhou se dixieland znovu praûskèmu publiku p ipomnïl a z stal od tè doby v oblibï, dokonce stoupajìcì, dnes mimo jinè i z sluhou festival, jako je t eba i tento, zde v K iûanech. Klasick (Ëernoösk ) dixieland m t i melodickè n stroje: trubku,.trombon a klarinet, doprov zenè tubou, banjem a bubnem. BÏloöi nahradili tubu basou, banjo kytarou a p idali klavìr (kl vesy) a tenor-saxofon. V tomto bïloöskèm obsazenì je d na i öirok moûnost swingov ch improvizacì a takovè skupiny skuteënï Ëasto kombinujì dixieland se swingem. Zhruba se d Ìci, ûe skupina, kter m ve svèm obsazenì tubu a banjo m ke klasickèmu dixielandu nejblìûe. Dixieland je hudba p ijateln pro vöechny skupiny posluchaë, vëetnï milovnìk v ûnè hudby a na druhè stranï i pro p tele dechovky. To je moûn odv ûnè tvrzenì, ale urëitï ho p ijìmajì (nebo tolerujì) obï tyto krajnì skupiny spìöe neû swing, kter pro nï m ûe b t nïkdy p Ìliö sofistikovan. Dixieland je hudba srozumiteln, bezproblèmov a neohroûujìcì uönì bubìnky, jak se m ûe st t u modernìch hudebnìch trend. Toho jsou si posluchaëi k iûansk ch dixielandov ch koncert dob e vïdomi a proto se jejich ady kaûd m rokem rozr stajì. ZdenÏk Nov k zn.preklady@volny.cz

8 dixieland v křižanech :00 Evergreen Dixieland Band (Nov Paka) 15:10 Funny Fellows (Slovensko) 16:15 Old Stars Dixieland (Liberec) 17:20 Brass Band (RakovnÌk) 18:25 Senior Dixieland s hostem (Praha & K iûany) 19:30 Dixie Company (Polsko) 20:35 Steamboat Stompers (Praha) Po adem prov zì Jan Zitko Mezi jednotliv mi hudebnìmi bloky probïhne tradiënì mûdnì p ehlìdka neodolateln ch model k iûanskèho secondhandu, za Ëasti p ednìch modelek. Omluvte n s za drobnè zmïny v Ëasech zaë tk jednotliv ch blok, jsou pod Ìzeny promïnlivè dèlce nutn ch technick ch p est vek na p estavbu aparatury a pravu p Ìpadn ch poruch poëasì.

9 EVERGREEN DIXIELAND BAND je pokraëovatelem tradic novopackè jazzovè hudby. Ti d Ìve narozenì se pamatujì na pov leën Alcor a na pozdïjöì Metronom. V tomto obdobì Èry popul rnì hudby hr ly prim velkè orchestry - vzorem byl ten nejzn mïjöì, Orchestr Karla Vlacha. PodobnÏ tomu bylo i v NovÈ Pace. V roce 1960 se osamostatnili mladì mizikanti, kte Ì se vr tili z vojenskè z kladnì sluûby a zaloûili ÑNovopack Dixielandì. Orchestr zaëal vystupovat na pravideln ch nedïlnìch ÑËajÌchì v hotelu Centr l. Toto Ëinkov nì vöak bylo bohuûel brzo zruöeno v duchu tehdejöìch idejì: ÑHudba ze Z padu nenì vhodn pro v chovu socialistickèho ËlovÏka, ale pouze pro ÑpobavenÌ a v st elky chulig n ì. Proto tito hudebnìci zaloûili novou skupinu, kterou nazvali ÑSynchronì a dixieland hr li pouze jako doplúkov û nr. Tento velk taneënì orchestr si v kr tkè dobï zìskal u posluchaë velkou popularitu a oblibu. Vzorem pro Synchron byl orchestr Gustava Broma a z sluhou ÑNovopaË kaì, jazzovèho publicisty AntonÌna Truhl e se s m tento slavn kapelnìk z Ëastnil i nïkter ch zkouöek. Z ekonomick ch d vod se vöak Ëasem soubor p eorientoval na komerënì hudbu. Proto byl v roce 1967 orchestr zmenöen, v tomto novèm obsazenì trvala jeho Èra 19 let. V roce 1986, u p Ìleûitosti öedes tin AntonÌna Truhl e, doölo p i jìzdï mïstem na valnìku s hrajìcì skupinou hudebnìk k n hodnèmu zaloûenì Evergreen Dixiland Bandu. AntonÌn Truhl, kter mïl kontakty s jazzmany ze zahraniëì, poskytoval orchestru desky a magnetofonovè p sky, z tïchto materi l bylo moûnè upravit aranûm pro Evergreen Dixieland Band. Orchestr se dostal v dalöìch letech do povïdomì nejen milovnìk swingovè hudby v NovÈ Pace, ale daleko za hranicemi mïsta, dokonce i republiky. Hostoval v éitavï, Aschaffenburgu, jeho hudbu znajì v Praze, v Semilech, v RychnovÏ, ve SlanÈm, äpindlerovï Ml nï, v Jablonci, Ho icìch, v L znìch BÏlohrad a dalöìch mïstech. Souboru se letos koneënï poda ilo dos hnout mety z nejvyööìch, aby stanuli na slavnèm pûdiu zde - v K iûanech. EVERGREEN DIXIELAND BAND: Ladislav Dvorsk - kapelnìk, saxofony VÌtÏzslav Vagenknecht - banjo V clav Nov k - trubka Jan Braun - piano Ji Ì Kytler - trombon, zpïv Ing, Jaroslav Fejfar - kontrabas ZdenÏk Kavan ml. - bicì, zpïv

10 Old time band FUNNY FELLOWS je ojedinïl m hudebnìm seskupenìm na Slovensku. V jejich pod nì V m nabìzìme dokonalou retrospektivu jednoho z nejp vabnïjöìch hudebnìch styl v dïjin ch hudby. HudebnÌci nabìzì p vodnì aranûm, obohacenè o autorsk vklad, v mezìch stylovè Ëistoty. PodobnÏ realizujì i nahr vky, podle dochovan ch dobov ch materi l, s d razem zaznamenat autentickou atmosfèru z bavy z p elomu 19. a 20. stoletì. Pono Ìme-li se do tûn jejich hudby, ocitneme se ve dvac t ch letech minulèho stoletì, jako bychom pr vï poslouchali hudbu z Edisonov ch v leëk a jeho legend rnìho fonografu. Reperto r Funny Fellows je öirok - obsahuje tèmï vöechny evropskè n rodnì vlivy a etnickè prvky charakteristickè pro old time. Nepovöimnuty nez staly ani pìsnï slovenskè hudebnì scèny, kterè vlivem old time vznikly na zaë tku Ëty ic t ch let. Sympatick je pokus o autorskè texty, kterè podobnï jako aranûm podtrhujì motto ÑsnaûÌme sa hr t tak, jak by to hr li hudebnìci v kav rnï v roku 1920ì. Funny Fellows se z Ëastnili festival v Praze, Olomouci, MÏlnÌku, Amsterdamu (kde vyhr li soutïû kabaretnìch hudebnìch skupìn 2006), Washingtonu, Pittsburgu, Clevelandu, VÌdni. V roce 2007 pak Ëinkovali mj. na prestiûnìch mezin rodnìch festivalech v ÿevnicìch a dokonce i zde, (!!!) v K iûanech. FUNNY FELLOWS: Roman FÈder - kapelnìk, moder tor, trubka, housle, zpïv Peter Baran TomÌk - klarinet, saxofon, zpïv Pali IviËiË - akordeon, zpïv Julius Ebers - banjo zpïv Dano Val öek - tuba Zuzana Haasov - sûlov zpïv

11 old stars dixieland liberec ZaË tky kapely Libereck dixieland OLD STARS sahajì do p elomu let pades t ch a öedes t ch minulèho stoletì. Naöla se skupinka nïkolika nadöenc, vesmïs student libereck ch st ednìch ökol a rozhodla se zaloûit kapelu s dixielandov m zamï enìm. Doba ovöem pro americk p vod tèto hudbï nep la.gramofonov ch desek s touto hudbou na trhu bylo jen poskrovnu. P esto byl v tè dobï dixieland velmi popul rnì, nap. v libereckè kav rnï Nisa se hr l 2x t dnï. "N ctiletì" hoöi se sch zìvali por znu v bytech tïch kte Ì mïli gramofon a pilnï naslouchali desk m sv ch idol, aby se je potè snaûili neumïle ve ÑStudentskÈm dixielanduì napodobovat. Za dobu bezm la p lstoletì existence proöla samoz ejmï kapelou cel ada muzikant a v pr bïhu tè dlouhè doby takè bohuûel z jejich ad odeölo nïkolik kamar d do jazzovèho nebe. V souëasnè kapele p sobì jiû jen dva z p vodnìch zakl dajìcìch Ëlen - Ji Ì MaröÌk na bicì a Josef Sehnoutka na trombon. Ze staröìch Ëlen je tu pak jeötï klarinetista a kapelnìk Jaroslav HandlÌ, kter s kapelou zaëal spolupracovat poë tkem sedmdes t ch let. Dlouh lèta byli ve ejnosti zn mì pod jmènem ÑLIBERECK DIXIELANDì, Od konce r se na dobu necel ch deseti let odmlëeli. Po Ñznovuvzk ÌöenÌì v roce 2004 p idal nïjak nezjiötïn Ñdobr kì ke jmènu p Ìvlastek ÑOLD STARSì (starè hvïzdy) a tak to uû z stalo. Nakonec proë ne? VÏkov pr mïr jiû znatelnï p esahuje ËÌslici 60 a polovina Ëlen jsou jiû d chodci. St lè angaûm za celou dobu svè existence kapela nikdy nemïla, hr la povïtöinou p ÌleûitostnÏ v r zn ch klubech a na jazzov ch scèn ch. V poslednìch letech se z ËastÚujÌ pravidelnï dixielandov ch festival u n s a vyjìûdì i do zahraniëì, zejmèna do NÏmecka a Polska. K p Ìleûitosti svèho p lstoletèho jubilea natoëil letos Libereck dixieland OLD STARS ze svèho reperto ru profilovè CD. MnozÌ z OLD STARS hrajì v r zn ch kapel ch a orchestrech, ale na dixieland si udïlajì Ëas vûdy. OLD STARS DIXIELAND LIBEREC ing. Jaroslav HandlÌ - klarinet, kapelnìk ï Jan Nov k - trubka ï Josef Sehnoutka - trombon ï VladimÌr Medek - piano da ätrejl - klarinet, saxofon, zpïv ï ing. AntonÌn ätros - kontrabas ï Ji Ì KutÌk - banjo ï Ji Ì MaröÌk - bicì

12 BRASS BAND RAKOVNÕK NeodmyslitelnÌ ËastnÌci naöeho dixielandovèho festivalu zde, v l nï svïtovèho dixielandovèho dïnì - v K iûanech. SpojenÌ skvïlèho muzikantskèho pod nì kypìcìho entuziasmem je korunov no bezchybn m pûdiov m projevem pln m legrace, ale i noblesy. Skupina hraje nejen srdcem ale i vöemi dalöìmi org ny a dy s takov m nasazenìm, ûe jen tot lnìho hudebnìho necitu nechajì chladn m. Ekvilibristika Pavla SkleniËky (p ezdìvanèho ÑZubyì) na jeho historickou bicì soupravu jiû dohnala mnohdy aû k slz m (smìchu) nejednoho, jinak znaënï otrlèho posluchaëe. PrvnÌ produkce kapely Brass Band RakovnÌk je datov n 1. kvïtnem 1990, kdy coby novodob prvom jov dixielandov dechovka hr li v pr vodu, kter mïl b t jakousi reminiscencì na prvom jovè pr vody. ZamÏ enì kapely je na ortodoxnì dixieland, neboli neworlee nsk jazz, tak jak se hr l ve 20. a 30. letech v kolèbce jazzu - americkèm New Orleans. Tomu odpovìd i n strojovè obsazenì kapely: trubka, trombon, klarinet, banjo, tuba a bicì. BRASS BAND RAKOVNÕK Pavel KadlÌk - trubka VojtÏch VaÚ - klarinet, baryton sax Jaroslav Vaic - trombon, sûlov zpïv Martin Kade bek - tuba VÌtÏzslav Vondr öek - banjo Pavel SkleniËka - bicì, smìch

13 SENIOR DIXIELAND PRAHA Senior Dixieland Praha je jiû tradiënìm ËastnÌkem k iûansk ch dixielandov ch dn, letos vöak vystoupì s pozoruhodn m hostem, obyvatelem K iûan. Tento vynikajìcì soubor existuje jiû od roku 1978, od tè doby vyst Ìdal t i kapelnìky. SloûenÌ orchestru je klasickè dixielandovè, tedy t Ìhlas dechov sekce: trubka, klarinet, trombon a Ëty Ëlenn rytmika: banjo, bicì, basa a piano. V letech 1994 aû 1996 mïl rozöì enè obsazenì o zpïvaëku. AmatÈrsk statut orchestru znamen znaënou mìru nez vislosti - jeho existence nenì p Ìmo z visl na finanënì situaci. To umoûúuje tomuto orchestru udrûovat st le pomïrnï öirokè, ÑneekonomickÈì obsazenì, ale tìm takè klasick dixielandov zvuk.»lenovè orchestru jsou jiû tzv. ÑstaröÌ modelyì a tedy i zkuöenì hr Ëi, kte Ì pamatujì prakticky cel v voj jazzovè hudby v»ech ch. Tito skvïlì hudebnìci vynikajì pozoruhodnï hlubokou znalostì celèho dixielandovèho reperto ru zpamïti. ÑSenio iì se za dobu svè existence z Ëastnili snad vöech tuzemsk ch a vïtöiny zahraniënìch jazzov ch festival. Aû na nïkolik v jimek jsou kaûdoroënìmi ËastnÌky Mezin rodnìho dixielandovèho festivalu v Dr ûôanech a JazzovÈho weekendu v Regensburgu. V Praze hrajì pravidelnï v jazzovèm klubu Reduta a jazzovèm klubu éelezn. Jejich dneönì vystoupenì zde, v K iûanech, je vöak pr lomovè, Ëinkov nì s unik tnìm hostem je souëasnï Ëeskou premièrou tohoto zp sobu hudebnìho vyj d enì. SENIOR DIXIELAND PRAHA Ing. Petr Hasman - kornet, zpìvajìcì kapelnìk, mluvië Petr Kretschmer - banjo, vz cnï scat Ing. Josef Plandor - trombon, vyjìmeënï zpïv Ladislav KlÌma - bicì, nezpìv v bec Ji Ì»ih k - klarinet, obëas zpïv Ing. Jan Velek - kontrabas, zpïv Ing. JaromÌr Kadlec - piano, bez zpïvu Host z K iûan - rytmika

14 DIXIE COMPANY: Krzysztof Zaremba - kapelnìk, trombon, zpïv Jakub Marsza ek - trubka, kornet, zpïv Rafa Kubale - klarinet, tenorsax, zpïv Wojciech Warszawski - banjo, kytara, zpïv Mariusz Gajdziel - kontrabas, zpïv Piotr Soroka - bicì, valcha, zpïv Skupina hrajìcì tradiënì jazz byla zaloûena v roce 1993 v Poznani. Inici torem tèto myölenky byl trombonista Krzysztof Zaremba. Od tèto doby kapela odehr la tisìce koncert na mnoha prestiûnìch mìstech v zemi. Dixie Company se z Ëastnili ady TV po ad, hr li v Sejmu bïhem JarnÌho zased nì valnè hromady NATO. V roce 2000 Dixie Company zastupovali Wielkopolski kraj v polskèm pavilonu na veletrhu EXPO v Hannoveru. D le hr li v pavilonu EvropskÈ unie bïhem n vötïvy Romana Prodiega. V lednu 2001 kapela hr la s hosty Jennifer Rush a Kayah na EvropskÈm plesu tisku a rozhlasu, kdy Ëestn mi hosty byli prezident Kwasniewski a nïmeck kanclè Gerhard Schrˆder. V noru 2002 hr li na polskèm plesu v Bruselu. Mimo tyto akce se z Ëastnili bezpoëtu vystoupenì na festivalech a koncertech tèmï po celè EvropÏ. HlavnÌm charakteristick m rysem Dixie Company je v el, swingujìcì sound s perfektnìm hudebnìm vyj d enìm a spont nnostì sûlov ch improvizacì. Hlubok dojem vytv Ì preciznï hranè party dechov mi n stroji podporovanè skvïlou rytmickou sekcì. Skupina nenì p edurëena pouze pro velk koncertnì show, ale takè jako vynikajìcì hudebnì podklad pro propagaënì akce, slavnostnì otev enì, rauty apod. Lze Ìci, ûe jeden z poslednìch kamìnk v mozaice v znamn ch dixielandov ch setk nì si Dixie Company doplúujì dnes, na koncertu v K iûanech.

15 Kapela ÑSteamboat Stompersì vznikla v roce 1968 z nïkolika amatèrsk ch hudebnìk, kterè spojoval spoleën z jem o aktivnì interpretaci tradiënìho jazzu a hned zpoë tku si zìskala pomïrnï öirokou posluchaëskou z kladnu. P ispïl k tomu zejmèna origin lnì p Ìstup ke zpracov nì notoricky zn m ch jazzov ch tèmat interpretovan ch neworle nsk mi muzikanty v prvnì polovinï tohoto stoletì a humorn nads zka umocúovan neopakovateln m vok lnìm projevem AntonÌna ÑTonyhoì Brycha, kter vöak jiû sv m laskav m humorem oslúuje pouze vybranou spoleënost v jazzovèm nebi... Dlouholet konìëek hudebnìk naöel brzy uplatnïnì p i koncertnìch vystoupenìch kapely v r zn ch klubech, zejmèna pak klubech studentsk ch. V kr tkè dobï od svèho vzniku Ëinkovala kapela prakticky jiû na vöech jazzov ch festivalech po dan ch v tehdejöìm»eskoslovensku a spïönï absolvovala adu jazzov ch festival v EvropÏ. Jiû v pr bïhu prvnìch let svè Ëinnosti natoëila u firmy Supraphon svou prvnì LP desku,»esk televize uvedla jejì prvnì samostatn po ad,»esk rozhlas odvysìlal nïkolik p Ìm ch p enos jejìch koncert v Divadle hudby a podìlela se na hudebnìm doprovodu dvou film. Za lèta svè Ëinnosti Ëinkovala aû na v jimky v celè EvropÏ - od Finska p es It lii, v americkèm San Diegu, v ÿevnicìch a dokonce i zde - v K iûanech! A pokud si do taktu klep te nohou, jste Ñstompersì - tak znì vysvïtlenì p ekladu. No, a jste-li navìc na parnìku Ñsteamboatì -... STEAMBOAT STOMPERS Ji Ì Kadlus - kornet Jan Kaöpar - banjo Pavel JanÌk - trombon Ji Ì Kadlus jr. - piano Jaroslav Havlas - klarinet, saxofon, scat Pavel älosar - kontrabas Martin Hloûek - bicì

16

17

18 MIBA, spol. s r. o. SpoleËnost MIBA jiû od roku 1992 realizuje v stavnì a veletrûnì expozice pro svè klienty a partnery dnes jiû po celèm svïtï. Zastupuje firmu SYMA SYSTEM AG Schweiz v»eskè republice a distribuuje produkty tohoto nejvïtöìho svïtovèho v robce a dodavatele v stavnìch a interièrov ch systèm na svïtï. Prost ednictvìm dlouhodobè spolupr ce s partnery v obchodnì sìti spoleënosti SYMA, kter je dnes zastoupena ve vìce neû 55 zemìch svïta, jsme schopni naöim klient m a partner m nabìdnout naöe sluûby kdekoliv po celèm svïtï. Miba disponuje vlastnìmi v stavnìmi systèmy, mobili em k pron jmu, svïtelnou technikou, projekënìm atelièrem a grafick m studiem vëetnï velkoform tovèho tisku. Mezi naöe hlavnì sluûby pat Ì: realizace expozic, spoleën ch expozic, ofici lnìch ËastÌ na veletrzìch v zahraniëì, dod vky v stavnìch systèm, poradensk servis p i v bïru veletrh a ostatnì v stavnì a veletrûnì sluûby. TD Promo s. r. o. SpoleËnost TD Promo byla novï zaloûena v roce 2006, kde doölo ke spojenì zkuöenèho t mu odbornìk a silnèho v stavnìho partnera za Ëelem nabìdky a realizace sluûeb z oblasti pron jmu audiovizu lnì techniky, plazmov ch obrazovek, velkoploön ch projekcì, svïtelnè, scènickè a osvïtlovacì techniky, prezentaënìch systèm pro firemnì a spoleëenskè akce, gala veëery, koncerty, festivaly apod. Lednick 17, Praha 9 - Kyje tel.: , fax: expo@miba.cz info@tdpromo.cz web:

19 Legend rnì K iûansk chlèb

20 PraûÌrna k vy APE K iûany Villa Flamendr - Penzion Vyr bìme 15 druh nejkvalitnïjöìch k v, balìme araöìdy, araöìdovè drtï a mouky pro peka e a cukr rny, balìme suchè plody Karel Pejöek tel./fax: K iûany K iûany tel.: mobil: info@villa-flamendr.com

21 Kalendář Liberecka spol. s r. o. FULL SERVICE DTP A GRAFICKÉ PRÁCE Grafické zpracování a tisk veškerých propagačních a informačních materiálů REDAKČNÍ SLUŽBY Vypracování textů, jazykové a typografické korektury, překlady do cizích jazyků PODPORA AKCÍ Návrh, výroba a umístění reklamy, zajištění mediálních partnerů REKLAMNÍ PŘEDMĚTY Návrh a výroba potisku, výšivek, gravírování atd. reklamních předmětů SIGNMAKING Návrh a výroba informačních systémů WEB A MULTIMÉDIA Výroba internetových stránek a prezentačních CD PROMOTION Příprava a zajištění akce FOTO VIDEO Pořízení a zpracování foto a videodokumentace Kalendář Liberecka spol. s r. o. Papírová Liberec 2 tel.: mail: redakce@kallib.cz

22 Dřevo a služby Křižany, s.r.o. D evo a sluûby K iûany, s. r. o. tesa skè pr ce stavebnì Ëinnost rekonstrukce st ednìho rozsahu pila sk Ëinnost prodej p esn ch p Ì ez Objedn vky moûno dojednat na tel.: (Karel Honzejk)

23 tel:

24 PENZION POD JEŠTĚDEM UBYTOVÁNÍ Bohumil Trojan Penzion pod Ještědem, Křižany 388 tel.: tel./fax:

25 Laminátové bazény VrbËany ñ Kuböovka 37 KolÌn tel.: , fax: web:

26

27

28 LetoönÌ festival mohl b t uspo d n dìky finanënì p Ìzni n sledujìcìch sponzor : Obec K iûany Ml n Perner Svijany, s. r.o MIBA s. r. o. / TD Promo Praha, s. r. o. (ing. arch. Milan Baöe) UNAS, s. r. o. - pek rna K iûany Zeler & syn, klempì stvì a pokr vaëstvì éib idice Star D ma, moöt rna a p lenice, s. r. o. K iûany LG DINEX s. r. o. Jablonec nad Nisou ARBOLI, s. r. o. Liberec Second Hand velkoobchod K iûany Hor k Elektro, s. r. o. Jablonec nad Nisou MUDr. ZdenÏk Kleinhampl, mìstnì obvodnì lèka Agrokomplet»esk dub, s. r. o. (Erbert / äimul k) Gesta, a. s. Rynoltice STAVO VilÈm Dvorsk, Praha Agro Ji Ì äemelìk, provoz Dubnice PavlÌËkov Jaroslava, velkochov ovcì Villa Flamendr, penzion K iûany D evo a sluûby, s. r. o. - K iûany Truhl stvì Kysela - OseËn Rodina Vykoukova - éib idice Lenka Kohoutov Vykoukov, Praha Penzion Pod JeötÏdem Trojan, K iûany ELMAR Hr dek nad Nisou VÏtrovsk GeometrickÈ pl ny - Liberec, v. o. s Ing. Jan Kr lìk, Praha Zvl ötnì podïkov nì za v znamnou pomoc p i vytvo enì podmìnek pro uspo d nì festivalu pat Ì firmï SKS Jablonec a jejìmu editeli panu ZdeÚkovi Fajstavrovi a takè panu Ji Ìmu Jaroöovi z Liberce za Ëinnou propagaci festivalu.