Nová telefonní čísla. Topná sezóna

Transkript

1 Obsah: Nová telefonní čísla Topná sezóna Družstevní asociace ČR k 80. mezinárodnímu družstevnímu dni Domovní odpad v Rumburku Pravidla pro měření a účtování nákladů za teplo, teplou a studenou vodu podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Sazebník poplatků Ventilační turbíny Nová telefonní čísla Na základě doporučení Mezinárodní telekomunikační unie a ve smyslu Číslovacího plánu veřejných telefonních sítí doělo dne ke změně v očíslování telefonních stanic a v používání telefonních čísel. Od nás tedy najdete na těchto telefonních číslech: sekretariát předsedy, členský úsek technický úsek ekonomický úsek havarijní služba Sekretariát předsedy představenstva Topná sezóna Stavební bytové družstvo občanů Průkopník žádá všechny výbory samospráv, domovníky, techniky, správce a členy družstva o pozavírání všech sklepních oken v souvislosti s přípravou na nadcházející topnou sezónu. Děkuji, za představenstvo Jan Mareš

2 Družstevní asociace ČR k 80. Mezinárodnímu Letošní oslavy Mezinárodního družstevního dne a zároveň 8. Mezinárodního dne družstev OSN připadly na 6. červenec České družstevnictví slaví také v tomto roce 155. výročí svého vzniku. Tradice českého družstevnictví se odvíjí od roku 1847, kdy byl v Praze ustaven Pražský potravní a spořitelní spolek. Dalším důležitým historickým mezníkem je fakt, že u zrodu Mezinárodního družstevního svazu v roce 1895 stáli zástupci českého družstevnictví. Druhé významné výročí v letošním roce je 130. výročí úmrtí nejznámějšího protagonisty družstevní svépomoci a spolupráce MUDr. Františka Cyrila Kampelíka. V letošním roce, ve kterém probíhá řada významných výročí, se také ve dnech října v Praze uskuteční První mezinárodní konference o sociální ekonomii zemí střední a východní Evropy organizovaná Evropskou konfederací Evropských družstev CE-COP ve spolupráci s Družstevní asociací České republiky, která proběhne pod záštitou Evropské komise, vlády České republiky a výboru pro regiony Evropské unie. Tato významná konference bude věnována problematice šíření sociální ekonomie. V červnu tohoto roku se také konala konference Mezinárodní organizace práce v Ženevě, která přijala celosvětové doporučení o družstvech. Formulace tohoto dokumentu, včetně uplatnění stanovisek, se zúčastnila také družstevní asociace ČR spolu s jejími členskými svazy. Zástupci družstevního hnutí byli členy národní delegace a přispěli k oficiální podpoře rozvoje družstev v oblasti lidských zdrojů a podpoře základních družstevních hodnot a principů. K letošnímu Mezinárodnímu družstevnímu dni připravil Mezinárodní družstevní svaz poselství na téma "Společnost a družstva: Spoluodpovědnost za společnost", což je významný sedmý družstevní princip přijatý již dříve Mezinárodním družstevním svazem jako jedna z hodnot, které družstevnictví charakterizují. Smyslem poselství je vyjádřit, že družstva při svém působení uznávají hodnoty solidarity a sociální odpovědnosti a mají zájem o své členy a jejich komunity za účelem lepšího uspokojení ekonomických, sociálních a kulturních potřeb i řešení záležitostí týkajících se životního prostředí. Jestliže mají družstva nést spoluzodpovědnost za rozvoj společnosti, je to také důvod, aby vlády zajistily odpovídající prostředí umožňující jejich rozvoj. Družstevní principy uváděné do praxe přispívají k řešení mnoha naléhavých záležitostí společnosti a k většímu a spravedlivějšímu respektování lidských hodnot. Přístup k hydrantům V některých typech obytných domů jsou hydrantové skříně umístěny v uzavřených částech chodby před jedním z bytu. Uživatele tohoto bytu láká zvětšit plochu svého bytu o tento prostor a zabezpečit jej uzamčením. Získá tak možnost uskladnění předmětů a uzamčení odůvodňuje zvýšením vlastní bezpečnosti. Po uzamčení zmiňovaných prostor vzniká nová místnost, která pochopitelně zvětšuje plochu bytu. V tom případě je nutno pamatovat na stavební zákon a povinnosti z něj vyplývající. Tato varianta by však připadala v úvahu pouze v tom případě, kdyby se v této části chodby nenacházel hydrant. Uživatel bytu uzamčením znemožňuje přístup k hydrantovému systému. Tím se dopouští porušení zákona o požární ochraně 5, odst. l písm. b). Z toho vyplývá, že uzamčení hydrantového systému není přípustné. Pokud k takovému uzamčení již došlo, porušuje nájemník ČSN , odst. 7.2 (Požární bezpečnost staveb - zásobování požární vodou). Z tohoto důvodu bude technický úsek SBDO Průkopník postupně přístup k hydrantům prověřovat.

3 Domovní odpad Rumburk Naše bytové družstvo ve smyslu obecně závazné přihlášky města Rumburk č. 1/2002 o komunálním odpadu ze dne oznámilo zástupcům města Rumburk, že není schopno podle této vyhlášky provádět úhradu za svoz komunálního odpadu. Důvodem byla ustanovení, na základě kterých cenu městu hradí fyzické osoby a také ta skutečnost, že vyhláška je platná pouze pro osoby, které jsou ve městě Rumburk přihlášeny k trvalému pobytu. SBDO však tento způsob evidence nepoužívá, jelikož ten je záležitostí evidence obyvatel na Městském úřadu v Rumburku. Protože by nebylo správné provádět výběr záloh prostřednictvím družstva v rozporu s uvedenou vyhláškou, bylo k přistoupeno ke zrušení předpisu záloh u všech členských samospráv v Rumburku. V důsledku vzniklé situace přistoupilo město Rumburk dne k vydání obecně závazné vyhlášky č. 3/2002, kterou byla pozměněna a doplněna původní vyhláška o komunálním odpadu. Novelizace již umožňuje družstvu vybírat zálohy a hradit faktury oprávněné osobě smluvně pověřené likvidací odpadu. Ve 2. pololetí roku 2002 jsou tedy družstvem náklady hrazeny, avšak zálohy nejsou vybírány. Protože komunální odpad je pouze jednou z několika záloh dalších služeb (cca ve výši 4%), lze očekávat, že prakticky neovlivní roční vyúčtování za podmínek srovnatelných nákladů s předchozím rokem. Ve vyúčtování by se například měla promítnout úprava ceny plynu. Ta je od snížena o 8%. Od bude opět záloha na odvoz komunálního odpadu v lokalitě Rumburk do předpisu záloh na služby zařazena. Jan Mareš, předseda představenstva Pravidla pro měření a účtování nákladů za teplo, teplou a studenou vodu podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. 1. Pravidla se vztahují na všechny uživatele bytů a nebytových prostorů (nájemníky, vlastníky atd.), dále jen nájemci, na které se vztahuje mandátní smlouva č. 1/99 ze dne a jsou platná pro vyúčtování tepla, teplé a studené vody od Nájemci jsou povinni umožnit montáž a odečet měřidel ve svých bytech pro stanovení spotřeby tepla, teplé a studené vody. Dále jsou povinni umožnit kontrolu těchto měřidel a jejich výměnu v případě poruchy, cejchování, změny majitele bytu apod. 3. Organizace, která montáž měřidel instaluje, případně provádí jejich odečet, musí o tom nájemce obvyklým způsobem informovat minimálně tři dny předem. Pracovníci zajišťující montáž (odečty) měřidel se musí na požádání před vstupem do bytu prokázat služebním průkazem. 4. Tato pravidla navazují a doplňují Vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. 5. Povinnosti dodavatelů a odběratelů tepla jsou řešeny zákonem č. 458/2000 Sb. 6. Zúčtovacím obdobím pro rozúčtování nákladů za teplo, TUV a SV je kalendářní rok. Celkové náklady

4 jsou stanoveny součtem jednotlivých nákladů v průběhu celého zúčtovacího období pro příslušnou zúčtovací jednotku. II. Teplo V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, rozdělí se celkové náklady na nájemce podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. V zúčtovací jednotce, která je vybavená poměrovým měřením, se měření, odečty a výpočet spotřeby tepla na nájemce bude provádět podle těchto pravidel: 1. Zúčtovací jednotka se v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. stanovuje individuálně pro jednotlivé objekty v návaznosti na měření a optimální zohlednění polohy bytů. Navrhuje zpracovatel vyúčtování, schvaluje a potvrzuje majitel (správce) zúčtovací jednotky. 2. Náklady na teplo k vytápění v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní ve výši 40% a složku spotřební ve výši 60% celkových nákladů. 3. Zakrytí či svévolné odpojení jednotlivých radiátorů nebude zohledňováno. 4. Poloha jednotlivých místností bude zohledňována následujícími korekčními koeficienty: Nezateplené Zateplený štít Druh místnosti 1,00 1,00 vnitřní 0,78 0,78 přízemní nad vstupní chodbou 0,72 0,86 krajová (vedle nevytápěného prostoru) 0,73 0,73 přízemní (nad nevytápěným prostorem) 0,75 0,75 podstřešní (pod nevytápěným prostorem) 0,56 0,76 krajová a současně přízemní 0,49 0,55 krajová a současně podstřešní 5. Nájemci bude v dané místnosti (bytě) účtována průměrná hodnota spotřební složky v zúčtovací jednotce, připadající na 1m 2 započitatelné podlahové plochy, v těchto případech: - bez zavinění uživatele nebyla provedena instalace měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění - bez zavinění uživatele nebylo možno provést odečet měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění 6. Při poruše měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění (bez zavinění uživatele) se spotřební složka stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných období. Nejsou-li tyto údaje známy, stanoví se spotřební složka pomocí přílohy č. 3 vyhlášky 372/2001 Sb. 7. Neumožní-li uživatel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění ve svém bytě (místnosti), nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní odečet měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění nebo je ovlivní (např. neoprávněnou manipulací, poškozením plomb), činí v daném zúčtovacím obdobím jeho spotřební složka nákladů 1,6 násobek průměrné hodnoty (výpočet dle vyhl. č. 372/2001 Sb. přílohy č. 2), připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Opakovaný prokazatelný způsob upozornění na termín odečtů je:

5 - řádný termín, oznamovaný vyvěšením na viditelném místě ve vchodě - mimořádný termín, oznamovaný vyvěšením na viditelném místě ve vchodě - doporučený dopis na adresu uživatele, přičemž nezáleží, zda byl uživatelem přijat O uplatnění ustanovení o navýšení průměrné hodnoty spotřební složky rozhodují pracovníci správy družstva a to na základě vlastních zjištění nebo na základě návrhu orgánu samosprávy. 8. V případě, že nájemce poškodí RTN, hradí náklady spojené s opětovnou montáží. 9. V případě, kdy nájemce prokazatelně a se souhlasem správce objektu nevyužívá centrální vytápění, bude mu účtovaná jen základní složka podle m 2 započitatelné podlahové plochy. 10. Pokud bude proveden odečet odpařovacího RTN až po dvou letech, počítá se pro poslední zúčtovací období 1/2 naměřených hodnot. V případě, že odečet RTN bude proveden za víc jak dva roky, bude vyúčtování tepla provedeno podle m 2 započitatelné podlahové plochy. 11. Pokud jsou v zúčtovací jednotce všechny RTN instalovány v průběhu zúčtovacího období, provede se vyúčtování tepla samostatně za období bez RTN jen podle m 2 započitatelné podlahové plochy a měřené období podle pravidel stanovených pro RTN. 12. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m 2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u uživatelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud by mělo dojít k překročení přípustných rozdílů, provede se korekce výpočtové metody. III. Teplá užitková voda (TUV) V zúčtovací jednotce, ve které nejsou osazeny vodoměry na TUV, se spotřební složka nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou studenou vodu, použitou k poskytování teplé užitkové vody, rozpočítá na jednotlivé uživatele poměrem podle počtu osoboměsíců uživatele k celkovému počtu osoboměsíců v celé zúčtovací jednotce za zúčtovací období nebo v případě dohody všech uživatelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše bytů v zúčtovací jednotce. V zúčtovací jednotce, osazené vodoměry na TUV, bude měření, odečty a výpočet spotřeby TUV na jednotlivé nájemce prováděno podle následujících pravidel: 1. Zúčtovací jednotkou je objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na poskytování teplé užitkové vody. Náklady na dodávku teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu. 2. Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní ve výši 30% a složku spotřební ve výši 70%. 3. Složka základní se rozdělí mezi uživatele v poměru velikosti jejich podlahové plochy bytu. 4. Složka spotřební se rozdělí mezi uživatele úměrně podle náměrů bytových vodoměrů. K náměrům bytových vodoměrů se připočtou případné náměry TUV, zjištěné na vodoměrech ve společných prostorách, pokud jsou tyto instalovány, odečítány a ze strany samosprávy přiřazeny konkrétnímu uživateli.

6 5. Náklady na spotřebovanou vodu, použitou k poskytování teplé užitkové vody, připadající na zúčtovací jednotku, se rozdělí mezi uživatele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů. 6. Pro rozdělení spotřební složky nákladů na teplou vodu podle náměrů bytových vodoměrů musí tyto splňovat podmínky zákona č. 505/90 Sb. o metrologii v platném znění a tyto obecné podmínky: - platnost cejchování - řádný chod vodoměru bez mechanického poškození - neporušenost plomb 7. V případě poruchy bytového vodoměru, která nebude způsobena uživatelem a bude nahlášena do čtrnácti kalendářních dnů po montáži nebo posledním odečtu, bude při okamžitém odstranění závady spotřební složka nákladů účtována podle náměrů bytového vodoměru. 8. Uživateli bude v daném bytě účtována průměrná hodnota spotřební složky v zúčtovací jednotce, připadající na 1m 2 podlahové plochy, v těchto případech: - bez zavinění uživatele nebyla provedena instalace bytového vodoměru - bez zavinění uživatele nebylo možno provést odečet bytového vodoměru 9. Při poruše bytového vodoměru (bez zavinění uživatele) se spotřební složka stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných období. Nejsou-li tyto údaje známy, činí v daném zúčtovacím období jeho spotřební složka nákladů průměr hodnoty spotřební složky nákladů, připadající na 1m 2 podlahové plochy zúčtovací jednotky (výpočet dle přílohy č. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb.). 10. Neumožní-li uživatel instalaci bytových vodoměrů nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období jeho spotřební složka nákladů trojnásobek hodnoty spotřební složky nákladů, připadající na 1m 2 podlahové plochy zúčtovací jednotky (výpočet dle přílohy č. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb.). Opakovaný prokazatelný způsob upozornění na termín odečtů je: - řádný termín, oznamovaný obvyklým způsobem - mimořádný termín, oznamovaný obvyklým způsobem - doporučený dopis na adresu uživatele, přičemž nezáleží, zda byl uživatelem přijat O uplatnění ustanovení o navýšení průměrné hodnoty spotřební složky rozhodují pracovníci správy družstva a to na základě vlastních zjištění nebo na základě návrhu orgánu samosprávy. 11. V případě, že uživatel poškodí bytový vodoměr, hradí náklady spojené s jeho opravou a opětovnou montáží. 12. Při dodatečné montáži vodoměru se vodoměr pro účely účtování začne využívat nejpozději od následujícího odečtu všech vodoměrů. 13. Při obnovení odečtu na bytovém vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměrů průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1m 2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období. 14. Pokud je známá spotřeba TUV v daném bytě jen za část zúčtovacího období a je předpoklad, že v průběhu celého zúčtovacího období byla rovnoměrná spotřeba TUV, dopočte se zbývající část příslušným poměrem.

7 15. Základní složku nákladů na teplo v TUV hradí i spotřebitelé, kteří se od soustavy rozvodu TUV odpojili. IV. Studená voda (SV) V zúčtovací jednotce, ve které nejsou osazeny vodoměry na SV, se náklady na vodu rozpočítají na jednotlivé uživatele poměrem podle počtu osoboměsíců uživatele k celkovému počtu osoboměsíců v celé zúčtovací jednotce za zúčtovací období nebo v případě dohody všech uživatelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše bytů v zúčtovací jednotce. V domech s bytovými vodoměry SV bude měření, odečty a výpočet spotřeby SV prováděno podle následujících pravidel: 1. Pro rozdělení spotřební složky nákladů na studenou vodu podle náměrů bytových vodoměrů musí tyto splňovat podmínky zákona č.505/90 Sb. o metrologii v platném znění a tyto obecné podmínky: - platnost cejchování - řádný chod vodoměru bez mechanického poškození - neporušenost plomb Při splnění těchto podmínek budou celkové náklady za SV v zúčtovací jednotce rozpočítány následovně: a) při 100%-ním osazení bytových vodoměrů se na základě patního fakturačního měřidla stanoví celkové náklady za SV. Sečte se spotřeba všech bytových vodoměrů v m 3, tou se podělí celkové náklady za studenou vodu a stanoví se tak cena za jeden m 3. Touto cenou se zpětně pronásobí spotřeba SV v jednotlivých bytech a stanoví se tak její úhrada. b) v případě, že vodoměry na studenou vodu nejsou osazeny na všech odběrných místech, uhradí nájemci s vodoměrem za SV částku danou pronásobením odebraných m 3 a průměrnou sazbou Kč/m 3, kterou fakturovala vodárna za zúčtovací období. Zbývající náklady se rozúčtují mezi nájemce, kteří nemají vodoměr nebo neumožní odečet, poměrem podle počtu bydlících osob. Pokud by dopočtená spotřeba SV měla překročit trojnásobek průměrné spotřeby na osobu, upraví se cena studené vody za 1m 3 tak, aby tento násobek byl roven právě číslu tři. Rozpočítání nákladů na jednotlivé nájemce za společná odběrná místa bude provedeno podle evidence spotřeby m 3 jednotlivých nájemců. Pokud tato evidence nebude k dispozici, zahrnou se tyto náklady do celkových nákladů na SV v zúčtovací jednotce a rozpočítají se na jednotlivé nájemce příslušným poměrem. 2. V případě poškození vodoměru, které nebude způsobeno nájemcem, bude postupováno následovně: - pokud poruchu vodoměru nájemce nahlásí do 14 dnů po montáži nebo posledním odečtu, bude při okamžitém odstranění závady spotřeba účtována podle údajů vodoměru - v případě, že nájemce poruchu nahlásí později jak za 14 dnů po montáži (posledním odečtu) nebo se zjistí až při dalších odečtech (cejchování), bude mu účtována průměrná spotřeba studené vody na osobu podle počtu bydlících osob 3. Nájemci bude účtována spotřeba SV o 200% vyšší než je průměr na osobu, pokud bude zjištěno, že jakýmkoliv způsobem ovlivňoval měření nebo se zjistí poškození plomb. 4. Náklady spojené s opravou vodoměru hradí nájemce, pokud poškození bylo způsobeno jeho vinou.

8 5. Při dodatečné montáži vodoměru se vodoměr pro účely účtování začne využívat nejpozději od následujícího odečtu všech vodoměrů. Neměřené období bude doúčtováno v tomto případě průměrnou spotřebou SV na osobu za minulé zúčtovací období. 6. Pokud je známá spotřeba SV v daném bytě jen za část zúčtovacího období a je předpoklad, že v průběhu celého zúčtovacího období byla rovnoměrná spotřeba SV, dopočte se zbývající část příslušným poměrem. 7. Při změně nájemce v průběhu zúčtovacího období, rozdělí se náklady na SV za zúčtovací období v příslušném bytě podle odečtů k datu změny nájemce, s výjimkou převodu členských práv a povinností. Pokud tyto odečty nebudou k dispozici, rozdělí se náklady v poměru odbydlených měsíců a počtu bydlících osob (osoboměsíců). V. Obecná ustavonení 1. Započitatelnou podlahovou plochu pro vyúčtování ÚT a podlahovou plochu pro vyúčtování TUV stanovuje majitel (správce) zúčtovací jednotky v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. 2. Ve vyúčtování pro jednotlivé nájemce budou u TUV a ÚT uvedeny průměrné ceny za celé zúčtovací období (Kč/GJ, Kč/m 3 ). Podrobný rozpis výpočtu průměrné ceny zajistí pro nájemce majitel (správce) zúčtovací jednotky. Sazebník poplatků 1. Přijetí za člena družstva Zápisné Záloha členského podílu ZČV 200,00 Kč 2 700,00 Kč 300,00 Kč 2. Žádost o jiný byt nebo podání inzerátu 50,00 Kč 3. Přenechání části bytu max. 2 roky v případě nesplnění ohlašovací povinnosti, tj. přenechání před schválením představenstvem - pokuta 4. Přenechání části bytu max. 2 roky v případě nesplnění ohlašovací povinnosti, tj. přenechání před schválením představenstvem - pokuta 5. Přenechání bytu cizincům max. 2 roky v případě nesplnění ohlašovací povinnosti, tj. přenechání před schválením představenstvem - pokuta 1 000,00 Kč 1 000,00 Kč / 1 os ,00 Kč / místnost 3 000,00 Kč / místnost 1 000,00 Kč ( ,00 Kč) 3 000,00 Kč / místnost 6. Převod členských práv v řadě přímých příbuzných 500,00 Kč

9 7. Převod členských práv na cizí osobu G 4 000,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč 8. Převod garáže 1 000,00 Kč 9. Výměna bytu G 1 000,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč 10. Získání opětovného členství (po vyloučení) 5 000,00 Kč 11. Poplatek za převod bytu do os. vlastnictví 4 560,00 Kč 12. Povolení stavebních úprav v bytě 200,00 Kč 13. Pokuta za stavební úpravy v bytě bez povolení 5 000,00 Kč 14. Zasílání pošty na jinou adresu 100,00 Kč 15. Poplatek za vyhotovení náj. smlouvy při ztrátě 100,00 Kč 16. Poplatek za vyhotovení duplikátu dokumentu A4 100,00 Kč 17. Poplatek za povolení umístění sídla firmy, PO Boxu 1 000,00 Kč 18. Poskytnutí ověřené kopie výpisu z OR 100,00 Kč Ze sociálních důvodů může představenstvo po prokázání těchto skutečností snížit poplatky v bodech 4., 5., 9. a 10.

10 Ventilační turbíny Stavební bytové družstvo občanů Průkopník nainstalovalo na domech ventilační turbíny místo původních ventilátorů. Co nám tato změna přinesla? Ventilační turbína pracuje na principu rozdílných teplot a pohybu vzduchu, tedy nikoli pouze na základě využití větru. Není tudíž potřeba elektrická energie, což v době, kdy se neustále ceny energií zvyšují, není zanedbatelné. Problémem, který se tímto také vyřešil, bylo černé napojování na elektrorozvody ventilace. Protože se takto mohli napojit někteří nepoctiví nájemníci přímo v bytě a možnost odhalení tohoto napojení byla pouze náhodná, spotřeba elektrické energie na některých stoupačkách výrazně rostla. Při správné instalaci je turbína bezúdržbová. Zhotovena je ze slitiny hliníku (poznámka: pro případné nenechavce ji nelze zpeněžit ve sběrně). Kvalitní ložiska zajišťují plynulý a tichý chod, speciální lamely znemožňují vniknutí hmyzu, drobného ptactva nebo zatékání při dešti. Výhodu bezhlučného chodu ocenili hlavně obyvatelé nejvyšších poschodí, kteří si hluku klasických ventilátorů v minulém období dostatečně užili. Dalším problémem byla běžná údržba ventilátorů, které mají pouze omezenou životnost. Na některých domech se ventilátory opravovaly, měnily se motory, opravovaly se rozvody, spínače, jističe a v některých domech zůstávaly ventilátory nefunkční. Je ověřeno, že po sečtení nákladů na údržbu a provoz tradičních ventilátorů je návratnost investice do ventilačních turbín velmi krátká - jedná se o jeden až dva roky. Pro správnou funkčnost turbín a spokojenost bydlících je nutno provést další opatření. Osazením ventilační turbíny na střechu práce nekončí. Je nutno v domě zkontrolovat a hlavně vyčistit stoupací rozvody odvětrání, je nutno prohlédnout filtry, případně je vyprat nebo vyměnit za nové. V mnoha bytech nejsou ventilační mřížky vůbec přístupné (např. zastavěné skříňkami, zazděné, obložené obklady). Je také nutno neustále vysvětlovat rozdíl mezi způsobem odsávání tradičními ventilátory a ventilačními turbínami, kde odsávání probíhá nepřetržitě po celý den. I při relativně pomalém odsávání dochází k odstraňování par, pachů a požadované výměně vzduchu v m 3 / hodinu. Toto stálé odsávání je mimo jiné velmi účinným prostředkem proti tvorbě plísní. Při splnění všech opatření jsme přesvědčeni, že osazování ventilačních hlavic bylo krokem vpřed. V každém případě znamenají změnu filozofie větrání. Již nemáme drahé občasné nucené odvětrávání, ale průběžnou a pravidelnou výměnu vzduchu 24 hodin denně. V současné době se tyto ventilační turbíny osazují na družstevních i městských bytech po celé republice. Ve světě je tato technologie běžně používaná již desítky let.