Seminární práce. na téma TĚLESNÁ PŘÍPRAVA. k příležitosti. školení trenérů III. třídy judo Martina Čechlovská

Transkript

1 Seminární práce na téma TĚLESNÁ PŘÍPRAVA k příležitosti školení trenérů III. třídy judo 2014 Martina Čechlovská

2 Obsah Tělesná neboli kondiční příprava 1 Síla 2 Rychlost 3 Vytrvalost 4 Obratnost 5 Pohyblivost 5 Závěr 7 Použitá literatura 7

3 Tělesná neboli kondiční příprava. Tělesná příprava je proces cílevědomého a systematického zvyšování tělesné připravenosti. Sledujeme dva základní úkoly: 1. Zdokonalování všeobecného pohybového základu. 2. Rozvoj speciálních pohybových schopností. Cílem všeobecné tělesné přípravy je harmonický tělesný rozvoj sportovce, který zvyšuje celkovou funkční kapacitu organizmu. Správnou úroveň všeobecné tělesné přípravy dosáhneme osvojením velkého počtu pohybových dovedností a systematickým rozvíjením základních pohybových schopností. Cílem speciální tělesné přípravy je navázat na všeobecnou tělesnou přípravu a rozvíjet např. speciální dovednosti v oblasti juda. Obě složky tělesné přípravy se vzájemně prolínají a doplňují. Poměr mezi všeobecnou a speciální přípravou se mění s ohledem na věk sportovce a tréninkovém období. U mládeže plní tělesná příprava i zdravotní a pohybově vzdělávací úkoly. Obsahem tělesné přípravy je rozvoj následujících pohybových schopností: 1. Síla. 2. Rychlost. 3. Vytrvalost. 4. Obratnost. 5. Pohyblivost. Všechny uvedené schopnosti se prolínají, žádná neexistuje samostatně, ale může určitým způsobem převládat nad ostatními. Příklad: Síla + rychlost = rychlostní síla. Síla + vytrvalost = silová vytrvalost. 1

4 I. SÍLA Síla je pohybová schopnost udržovat nebo brzdit odpor svalovou kontrakcí při dynamickém nebo statickém režimu svalové činnosti. Bez jejího působení by nebyl možný žádný pohyb. Ve sportu patří síla k rozhodujícím faktorům ovlivňujících sportovní výkon. V každém sportovním odvětví klademe na sílu odlišné požadavky: - Překonání nemaximálního odporu co nejrychleji - Překonání nemaximálního odporu opakovaně dlouhodobě - Překonání maximálního odporu - Podpůrný význam. Úkoly síly: - Obecný rozvoj rozvoj všech druhů svalových skupin - Speciální rozvoj rozvoj dle požadavků daného sportu - Prevence zranění svalová rovnováha, elasticita, kompenzace specifikace zatížení Síla je funkčně dána staživostí svalu a projevuje se formou maximálního napětí nebo maximální rychlostí svalového stahu. Záleží na poměru rychlých a pomalých vláken, počtu aktivovaných motorických jednotek, rychlosti jejich zapojení a synchronizaci v čase, na souhře svalů rozhodujících pro vykonání pohybu, na zásobě energetických zdrojů a schopnosti jejich mobilizace, na elasticitě svalů a šlach atd. Druhy síly: - Maximální představuje základní silový potenciál, její úroveň ovlivňuje i další druhy síly, rozvíjí se metodami maximálních až středních odporů. - Rychlá a výbušná schopnost překonávat nemaximální odpor s vysokou až maximální rychlostí, rozvíjí se metodami překonávání nemaximálních odporů překonávaných maximální rychlostí - Vytrvalostní schopnost odolávat únavě při opakovaném vyvíjení síly, rozvíjí se využíváním nemaximálních odporů překonávaných dlouhou dobu. 2

5 Metody rozvoje síly vhodné pro trénink judo: - Rozvoj maximální síly metodou opakovaných úsilí (rozvíjí maximální svalovou sílu, zvyšuje růst svalové hmoty), maximálních úsilí (rozvíjí absolutní sílu), metoda isometrických kontrakcí (jen jako doplňující cvičení, základem je činnost proti pevnému odporu). Prostředky speciální silové přípravy: - Patří sem cvičení, která rozvíjejí sílu hlavních svalových skupin se zatížením blízkým nebo shodným s požadavkem nebo vahou partnerova těla, často současně rozvíjí i rovnováhu. Formou prvků techniky juda dochází ke komplexnímu posilování, např. poskoky snožmo ve dřepu, leh sed s partnerem, poskoky přes partnera, kliky s partnerem na zádech a mnoho dalších. - Posilování formou prvků techniky juda přináší rozvoj síly, kterou judista potřebuje ke svému sportovnímu výkonu vychylování soupeře proti odporu, uči komi ve třech, kruhový trénink. II. RYCHLOST Je to schopnost provádět pohyb nebo řešit pohybové úkoly v nejkratším čase. Cvičení zaměřená na rychlost nemají trvat déle než 20 sekund. Rychlost rozdělujeme na cyklickou (např. běh) a acyklickou (jednotlivé pohyby). Oba typy se přímo neovlivňují, vynikající sprintér nemusí být vynikající judista a naopak. Rychlost je pro úspěšné provádění techniky při soutěži nezbytná, je jednou z podmínek účinnosti chvatu. Rychlost v judu je závislá na rychlosti reakce a přenosnosti reakce na hmatové a zrakové podněty. Rychlost v judu je spojená s rychlostí komplexního pohybového projevu. Metodika rozvoje rychlosti rozvoj rychlosti v tréninku juda je vzhledem ke složitosti pohybového obsahu juda úkolem nepřetržitým. - Prvky rozvoje rychlosti zdokonalování technik juda, speciální posilování svalů zapojených při technice, rozvoj kloubní pohyblivosti a svalové pružnosti, zvyšování rychlosti při provádění uči komi atd. 3

6 - Rozvoj speciální rychlosti předpokladem je dokonalé zvládnutí techniky juda, je potřeba se zaměřit na maximální jednoduchost pohybu nejpoužívanější cvičení rychlosti je uči komi počet opakování max , rychlost pohybu stupňovat do maxima, série vrcholí hodem nácvik speciální rychlosti se nesmí provádět na úkor kvality prováděné techniky. Pro nácvik speciální rychlosti jsou také důležité vnější podmínky dobrý stav tatami, teplota prostředí-nesmí být příliš chladno. Závodník musí být na činnost maximálně koncentrovaný, musí být naladěn do stavu vysoké nervosvalové vnímavosti a dráždivosti. III. VYTRVALOST Vytrvalost je schopnost odolávat únavě, je důležitá složka tělesné zdatnosti a trénovanosti zlepšuje přizpůsobení na zatížení, schopnost provádět déletrvající pohybovou činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou po stanovenou dobu nebo vzdálenost. Vytrvalost každého jedince je ovlivněna jeho fyziologií, psychikou i úrovní techniky. V každém odvětví jsou na vytrvalost odlišné požadavky. Druhy vytrvalosti: - Rychlostní schopnost udržet maximální intenzitu bez přerušení co nejdéle (cca 20 s) nebo ji opakovaně vyvíjet podle požadavku disciplíny - Krátkodobá do 2-3 min. schopnost vykonávat po tuto dobu souvislou pohybovou činnost co možná nejvyšší intenzity - Střednědobá 8-10 min. schopnost vykonávat po tuto dobu souvislou pohybovou činnost co možná největší intenzity - Dlouhodobá déle než 10 min. schopnost vykonávat po tuto dobu souvislou nebo přerušovanou pohybovou činnost stanovenou intenzitou co nejdéle nebo co možná nejvyšší intenzitou po nezbytnou dobu Metody tréninku dlouhodobé vytrvalosti: - Nepřerušované zatížení tréninkový efekt rozvoj aerobní kapacity dělíme na metodu rovnoměrnou (souvislou) intenzita 60-80%-objem 25 až 60 min.-více vytrvalostních disciplín a metodu střídavou-intenzita se plánovaně mění např.hry s rychlostí 4

7 - přerušované zatížení tréninkový efekt-především aerobní výkon intervalové metody-využívají neúplného intervalu zotavení-interval zatížení 10 s-15 min, intenzita % kompenzovat aktivním odpočinkem intenzitou do 60% intervalové metody jsou-intenzivní-krátký interval zatížení cca do 2 min a extenzivní-dlouhý interval zatížení cca do 15 min. - kruhový trénink-zapojeno mnoho svalových skupin po krátkou dobu-menší efektivnost IV. OBRATNOST Obratnost je soubor schopností lehce a účelně koordinovat vlastní pohyby, přizpůsobovat vlastní pohyby měnícím se podmínkám, provádět složitou pohybovou činnost a rychle a trvale si osvojovat nové pohybové činnosti. Obratnost je závislá na dispozicích nervové soustavy-vnímání pohybu, prostoru, času atd., dispozicích tělesné soustavy-např.kloubní pohyblivost atd., dispozicích psychickýchmotivace, odvaha,pohybová paměť,myšlení atd. - všeobecná obratnost obměňování pohybových dovedností, využíváme k tomu hlavně gymnastické a akrobatické prostředky, které zařazujeme v úvodu tréninku - speciální obratnost je vlastně technika sportovního výkonu utkání v judu představuje značně složitou pohybovou činnost s velkými nároky na speciální obratnost (každý soupeř je jiný) významné jsou proto pro judo reflexní reakční pohyby na obnovení rovnováhy a znemožnění dokončení chvatu nasazeného soupeřem při jeho útoku. Čím jsme obratnější, tím rychleji a přesněji dokážeme reagovat na pohyb soupeře. Speciální obratnost se rozvíjí nácvikem a zdokonalováním technik juda, nacvičováním chvatů na obě strany a s těmito technikami je potřeba začít v co nejútlejším věku dítěte. V. POHYBLIVOST Pohyblivost je schopnost vykonávat pohyby ve velkém kloubním rozsahu. Na její úrovni závisí možnost využití ostatních schopností jako je rychlost, obratnost, všechny spolu mají vliv na provedení a účinnost techniky juda. Snížená pohyblivost může být příčinou úrazů nebo nedokonalého zvládnutí techniky. 5

8 Aktivní pohyblivost je maximální kloubní pohyb nezbytný pro provádění technik juda, je dosažen pomocí aktivního stahu příslušného svalstva pohybujícího kloubu. Pasivní pohyblivost je vyšší než pohyblivost aktivní a je dána rozsahem v kloubech. Ten je závislý na pohyblivosti v jednotlivých kloubech, pružnosti svalů, stavbě kloubu a stavu nervové soustavy. Účinnost některých chvatů přímo závisí na kloubní pohyblivosti. Metodika tréninku pohyblivosti: - protahování svalů provádí se u odpočatých a koncentrovaných sportovců, po dokonalém rozcvičení, prohřátí způsoby protahování dělíme na pasivní krajní polohy je dosaženo vnější silou a aktivní - vlastní vahou, dynamické dosažení krajních poloh švihy nebo hmity, statické pomalé protahování svalů s výdrží v krajních polohách. - Uvolňování svalů protřepávání, kývání, navozování pocitů tíhy nebo tepla atd. - Strečink opakování fází protažení každá cca s, oddělené krátkým uvolněním. Doba trvání výdrží v krajní poloze i celého cvičení závisí na cíli cvičení a velikosti svalových skupin. Cílem strečinku je příprava na podání sportovního výkonu, kompenzace jednostranného zatížení, aktivní regenerace po zatížení dochází k okysličení tkání a odplavení metabolitů, zvyšuje se pohyblivost. 6

9 Závěr a výsledek práce: Dnešní společnost je na tom s kondicí všeobecně ne moc dobře. Děti mají ve škole málo tělesné výchovy, doma je rodiče raději posadí k počítači, aby od nich měli klid, než aby je vedli k pohybu a přivedli je např. na trénink juda nebo i na jakýkoliv jiný sport. Je to dáno i tím, že aby se rodina uživila, musí mít mnohdy rodiče i dvě zaměstnání, prarodiče, kteří vodili vnoučata do kroužků v dobách ještě nedávno minulých, pracují teď skoro do sedmdesáti let, jelikož z důchodu nevyžijí. Na děti tedy nemá nikdo čas. Pustit děti samotné po sídlišti, aby se vyřádily je problém, neboť na ně čekají mnohá nebezpečí např. v podobě feťáků a pouličních gangů. Je to začarovaný kruh, z něhož bude velmi obtížné vystoupit, ale záleží to na každém z nás. Použitá literatura: Učebnice pro trenéry 1.díl kolektiv autorů ČSJu Skripta pro školení trenérů II. a III. třídy Josef Letošník 7

10