Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Diplomová práce. Autor: Bc. Lucie Mokrá. Communication of a child with autism spectrum disorder

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Diplomová práce. Autor: Bc. Lucie Mokrá. Communication of a child with autism spectrum disorder"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav českého jazyka a teorie komunikace Diplomová práce Autor: Bc. Lucie Mokrá Komunikace dítěte s poruchou autistického spektra Communication of a child with autism spectrum disorder Praha 2015 Vedoucí práce: doc. PhDr. Lucie Saicová Římalová, Ph.D

2 Poděkování Velmi ráda bych poděkovala doc. PhDr. Lucii Saicové Římalové, Ph.D. za vstřícné vedení práce a za její odborné rady, ochotu a čas, který této práci věnovala. Srdečné díky patří také rodičům zúčastněného dítěte, ředitelkám vzdělávacích zařízení a logopedkám za ochotu a vřelý přístup k prováděnému výzkumu.

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, dne 13. května

4 Abstrakt Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké jevy se objevují v komunikaci dítěte s poruchou autistického spekta a jaké změny nastanou v jeho komunikačním projevu v průběhu jednoho roku, během něhož byl chlapec třikrát nahráván na videokameru. Metodou našeho výzkumu je tedy případová studie, v níž se zaměřujeme na analýzu komunikačních projevů jednoho chlapce, a to ve všech jazykových rovinách. V teoretické části jsou zahrnuty informace o etiologii a diferenciaci poruch autististického spektra, diagnostice, ale také o léčbě a symptomech, z nichž se věnujeme především narušené komunikační schopnosti. V praktické části je obsažena analýza nahrávek, kdy každá analýza zahrnuje krátké shrnutí zaznamenaných jevů. Komplexní porovnání je zahrnuto v závěru práce. Klíčová slova: poruchy autistického spektra, atypický autismus, komunikace, narušená komunikační schopnost ve verbální i neverbální rovině, případová studie Abstract The aim of this thesis is to determine what effects occur in communication of a child with autism spectrum disorder and what changes appear in his speech communication in the course of one year, during which the boy was three times recorded on the camcorder. Our method of research is a case study in which we focus on the analysis of communication skills of one boy in all language levels. The theoretical part includes information on the etiology and differentiation of autism spectrum disorders, diagnosis, but also treatment and symptoms from which we are concentrated particularly on impaired communication skills. The practical part includes an analysis of the recordings, where each analysis contains a brief summary of recorded events. Comprehensive comparison is included in the conclusion. Keywords: autism spectrum disorders, atypical autism, communication, impaired communication ability in verbal and non-verbal level, case study

5 OBSAH 1 Úvod Poruchy autistického spektra Terminologické vymezení Pojetí autismu v minulosti a jeho vývoj po současnost Etiologie poruch autistického spektra Diagnostika PAS Symptomy PAS Kvalitativní postižení v oblasti sociální interakce Kvalitativní postižení v oblasti komunikace Narušení v oblasti představivosti Diferenciace PAS Léčba PAS Komunikační schopnost a její narušení Narušená komunikační schopnost u dětí s PAS Narušená komunikační schopnost v nonverbální oblasti Narušená komunikační schopnost v oblasti verbální komunikace Praktická část Metodologie výzkumného šetření Případová studie Pozorování Počátek výzkumu Anamnéza dítěte Charakteristika prostředí a průběh natáčení Zpracování získaných dat Komunikační projevy dítěte s PAS z hlediska fonologicko-fonetické roviny Analýza fonologicko-fonetické roviny - záznam č. 1 (květen 2013)... 41

6 4.6.2 Analýza fonologicko-fonetické roviny - záznam č. 2 (listopad 2013) Analýza fonologicko-fonetické roviny - záznam č. 3 (červen 2014) Komunikační projevy dítěte s PAS z hlediska lexikálně-sémantické roviny Analýza lexikálně-sémantické roviny - záznam č. 1 (květen 2013) Analýza lexikálně-sémantické roviny - záznam č. 2 (listopad 2013) Analýza lexikálně-sémantické roviny - záznam č. 3 (červen 2014) Komunikační projevy dítěte s PAS z hlediska morfologicko-syntaktické roviny Analýza morfologicko-syntaktické roviny - záznam č. 1 (květen 2013) Analýza morfologicko-syntaktické roviny - záznam č. 2 (listopad 2013) Analýza morfologicko-syntaktické roviny - záznam č. 3 (červen 2014) Komunikace dítěte s PAS z hlediska pragmatické roviny a neverbálních projevů Analýza pragmatické a nonverbální roviny - záznam č. 1 (květen2013) Analýza pragmatické a nonverbální roviny - záznam č. 2 (listopad 2013) Analýza pragmatické a nonverbální roviny záznam č. 3 (červen 2014) Závěr Seznam použité literatury Příloha 1 Informovaný souhlas pro rodiče Příloha 2 Informovaný souhlas rodičů s uveřejněním anamnézy dítěte Příloha 3 Transkripce 1. záznamu (květen 2013) Příloha 4 Transkripce 2. záznamu (listopad 2013) Příloha 5 Transkripce 3. záznamu (červen 2014)

7 SEZNAM ZKRATEK ADI R Autism Diagnostic Interview Revised ADOS Autism Diagnostic Observation Schedule APA Americká psychiatrická asociace CARS Childhood Autism Rating Scale Škála dětského autistického chování DSM-IV Diagnostický a statistický manuál ESČ Encyklopedický slovník češtiny CHAT Checklist for Autism in Toddlers MKN revize Mezinárodní klasifikace nemocí PAS poruchy autistického spektra PDD pervasive developmental disorders WHO - Světová zdravotnická organizace (WHO

8 1 Úvod Tato diplomová práce se zabývá komunikačními projevy dítěte s poruchou autistického spektra. Poruchám autistického spektra je věnováno množství publikací, které si kladou za cíl osvětlit příčinu jejich vzniku, diagnostiku, symptomy, ale také léčbu. Kateřina Thorová (2006, s. 16) upozorňuje na situaci v České republice, kde ještě před nějakým časem neměli odborníci o této diagnóze dostatek informací, avšak i přes nynější osvětu dochází stále někdy k nesprávné diagnostice. Správná diagnostika a včasná léčba je však podle nás základem úspěchu a může pomoci dítěti s poruchou autistického spektra k lepšímu začlenění do společnosti, která jej bude přijímat. Důležité také je, aby společnost dítě s poruchou autistického spektra dokázala přijmout a aby měla o této diagnóze povědomí. V teoretické části věnujeme pozornost terminologickému vymezení poruch autistického spektra, jmenujeme možné příčiny jejich vzniku, zaobíráme se možnostmi diagnostiky, která zahrnuje široké spektrum metod a která je velmi náročná. Pozornost bude zaměřena i na diferenciaci poruch autistického spektra a léčbu, a to jak farmakologickou, tak nefarmakologickou. Dále představíme příznaky, mezi které patří kvalitativní postižení v oblasti sociální interakce, narušení v oblasti představivosti a narušení komunikačních schopností. Vzhledem k tématu této práce se budeme podrobněji věnovat narušené komunikační schopnosti u dětí s poruchou autistického spektra, a to jak ve verbální rovině, tak v rovině neverbální. Stěžejní částí této diplomové práce je část praktická, v níž je představena metodologie provedeného výzkumu a jeho průběh. S informovaným souhlasem rodičů jsme pořídili během jednoho roku tři přibližně půlhodinové videonahrávky. Získaná data jsme transkribovali dle zásad a analyzovali. Cílem práce je zjistit, jaké jevy se objevují v chlapcově projevu a jaké změny v jeho komunikaci nastanou v průběhu časového rozestupu. Praktickou část koncipujeme tak, že každá kapitola je věnována jedné jazykové rovině, tj. každá kapitola obsahuje tři analýzy nahrávek, které byly provedeny s půlročním časovým rozestupem. Ke každé kapitole přikládáme teoretický úvod, který zahrnuje informace ohledně obvyklého osvojování jazyka u dětí v dané jazykové rovině. Po každé analýze následuje shrnutí poznatků, které byly v dané rovině zaznamenány. Zároveň se zaměřujeme i na pozorování neverbální komunikace zkoumaného dítěte. V závěru této práce je obsaženo komplexní shrnutí, kde se věnujeme význačným jevům. 8

9 2 Poruchy autistického spektra Na zemi v dětském pokoji sedí dítě. Světlovlasý kudrnatý chlapeček. Přesýpá korálky. Nabere jich plnou hrst a pustí do misky. Znovu a znovu. Uběhne půl hodina. Korálky chrastí, dítě se nahlas směje. Radostně zatřepe rukama jako křidélky. Na zavolání nereaguje, nabízených hraček si nevšímá, nic nechce. Občas zvedne hlavu a zadívá se upřeně do očí, pohledem ani gestem však s lidmi nekomunikuje. Zdá se, že skoro vůbec nevnímá okolí (Thorová, 2006, s. 19). Už zdaleka se ozývá řev. Šestiletá holčička se zapřela ve dveřích a odmítá vstoupit do místnosti. Teprve když zjistí, že po ní nikdo nic nechce, na chvíli se uklidní. Neumí sice mluvit, ale roztřídí kostky podle barev a vyrovnává je pečlivě do řad. Dlouze si prohlíží žaluzie, otvírá a zavírá dveře, cvaká vypínačem. Rodiče se ji snaží posadit na židli. Rozkřičí se na celé kolo, hřbetem ruky se tluče do čela a ruku podávající hračku rozškrábne do krve (Thorová, 2006, s. 22). 2.1 Terminologické vymezení V úvodu kapitoly jsou uvedeny dva případy dětí, které jsou spojeny stejnou diagnózou. Jedná se o pervazivní vývojové poruchy 1, jež bývají velmi často označovány také jako poruchy autistického spektra (Thorová, 2006, s. 31). Autoři Christopher Gillberg a Theo Peeters (1998, s. 38) udávají, že pro poruchy autistického spektra bývají také používány termíny jako spektrum autistických poruch, ale i autistické kontinuum. Gillberg a Peeters (1998, s. 38) upozorňují, že dříve byly pro celou oblast autismu a celé spektrum autistických poruch používány zastřešující termíny jako dětská psychóza a dětská schizofrenie. Zároveň zdůrazňují, že v dnešní době je již dětská schizofrenie považována za samostatnou poruchu, která není příliš častá a zároveň nemá nic společného s autismem. Slovo autismus pochází z řeckého autos, v překladu sám (Richman, 2006, s. 11). Autismus není vymezen jako jednotná porucha ve stejném smyslu jako třeba konkrétní metabolická porucha. Gillberg a Peeters (1998, s. 35) říkají, že je třeba na autismus nahlížet 1 Vývojové poruchy, které záporně mění motorickou, emoční, volní, kognitivní, řečovou - celou osobnostní a psychosociální úroveň dítěte, což mu zabraňuje úspěšně se adaptovat ve společnosti. Dostupné z: [cit ]. 9

10 jako na obsáhlou zevrubnou diagnózu, jako je tomu např. u epilepsie nebo mentální retardace, kdy se stejně tak jedná o konečné symptomatické vyjádření mozkové dysfunkce, kterou mohou vyvolat různé příčiny. Dana Krejčířová (In Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2009, s. 513) zmiňuje, že tyto vývojové poruchy mají svůj počátek v raném dětství, projevují se od narození nebo začínají v batolecím či předškolním věku. Je u nich předpokládána organická/biologická etiologie. U všech typů pervazivních poruch je narušeno především utváření sociálních vztahů a schopnost komunikace, obtíže v těchto oblastech jsou natolik závažné, že se promítají do celého života lidí s poruchami autistického spektra. Etiologii, symptomům a diagnostice bude podrobnější pozornost věnována v dalších kapitolách Pojetí autismu v minulosti a jeho vývoj po současnost Michal Hrdlička a Vladimír Komárek (2004, s. 11) spojují počátek problematiky pervazivních vývojových poruch s nepříliš známou prací vídeňského pedagoga Hellera z počátku 20. století. Uvádějí, že Heller popsal u dětí tzv. infantilní demenci, která je v platné 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí označována jako jiná desintegrační porucha v dětství. Jedná se o poruchu, která bývá velmi zřídka diagnostikována. Miroslav Vocilka (1996, s. 9) zmiňuje amerického pedopsychiatra Lea Kannera, který poprvé specifikoval autismus roku 1943 v deskriptivní práci, v níž je popisováno 11 případů dětí. Hrdlička a Komárek (2004, s 11) uvádějí, že se jedná o základní dílo PDD 2, jehož název je Autistické poruchy afektivního kontaktu. Hrdlička a Komárek (2004, s. 11), ale i Vocilka (1996, s 11) poukazují na skutečnost, že těchto 11 dětí na sebe upozornilo svým bizarním chováním. Děti byly extrémně introvertní, byly charakterizovány deficitem schopnosti vytvářet vztahy s lidmi, narušenou řečí, abnormální odpovědí na některé běžné podněty z okolí a obsedantní touhou po neměnnosti, ale zároveň některé schopnosti, jako je například mechanická paměť, zůstaly zachovány. Děti neustále udržovaly jisté zvyky a stereotypní aktivity. Termín autismus poprvé použil Eugen Bleuler v roce Hrdlička s Komárkem (2004, s 11-12) zdůrazňují, že Bleuler tento pojem použil při popisu psychopatologie 2 Jedná se o mezinárodní zkratku termínu pervasive developmental disorders (Hrdlička a Komárek, 2004, s. 11). 10

11 schizofrenie a snažil se jím označit schizofrenní stažení se z reálného světa a ponoření se do vlastního, nesrozumitelného světa nemoci. Autoři (Hrdlička, Komárek, 2004, s. 11) připomínají, že o třicet let později použil Kanner termín dětský autismus v jiné souvislosti. Nesnažil se vytvořit spojení svého pozorování se schizofrenií. Snažil se konstatovat, že děti, které pozoroval, žijí ve vlastním světě, jenž je pro okolí jen těžce pochopitelný. Mezi autismem a schizofrenií však vznikla jistá asociace. Hrdlička a Komárek (2004, s. 12) připomínají rok 1944, kdy byla vídeňským pediatrem Hansem Aspergerem publikována práce Autističtí psychopati v dětství. Jednalo se o kazuistiky čtyř podobných pacientů, kde autor moderně navrhl genetickou etiologii poruchy, a to i přesto, že neměl k dispozici žádná empirická data, která by jeho hypotézu jakkoli podporovala. Děti, které zkoumal, se vyznačovaly normální inteligencí, ale těžkou poruchou sociální interakce a komunikace, a to navzdory tomu, že měly dobře vyvinutou řeč. K dalším výkazům zkoumaných děti patřily stereotypní zájmy a rovněž motorická neobratnost. Richmanová (2006, s. 11) říká, že z prvních pozorování autismu bylo usuzováno, že příčinu jeho vzniku je třeba hledat u rodičů. Richmanová (2006, s. 11) zpřesňuje, se jednalo především o matky, kterým byla tato vina přisuzována. Autorka (Richman, 2006, s. 11) hovoří rovněž o studii Bruna Bettelheima Empty Fortress (1960), v níž autor vyjadřuje názor, že autismus je způsoben odmítáním dítěte rodiči a že rodiče dětí s autismem jsou citově chladní. Tehdy převažoval trend léčit autismus psychoanalýzou, a tak došel v souladu s tímto přístupem k přesvědčení, že chladné chování rodičů zahání děti do jejich vlastního autistického světa. Bettelheim zavádí termín matky ledničky, aby zdůraznil, jakou roli hrají matky v životě postiženého dítěte (Richman, 2006, s. 11). Vocilka (1996, s. 9) říká, že v 50. a 60. letech bylo psychogenní vysvětlení vzniku potíží dominantní. Richmanová (2000, s. 11) upozorňuje, že obrat nastal v roce 1974, kdy Ivar Lovaas zveřejnil výsledky své práce, ze které vyplývá, že na vzniku autismu se podílí množství faktorů (genetické predispozice, rizikové faktory v těhotenství, porod, genetické mutace, vlivy prostředí). Richmanová (2006, s. 12) hovoří o roku 1977, kdy Americká autistická společnost publikovala první definici autismu a v roce 1980 zahrnuje Americká psychiatrická asociace definici autistického syndromu do Diagnostického a statického manuálu. Komárek a Hrdlička (2004, s. 13) zdůrazňují rok 1988, který znamená přelom pro rozšiřování pojetí autismu, tuto skutečnost odrážejí termíny porucha autistického spektra a autistické kontinuum. 11

12 2.2 Etiologie poruch autistického spektra Jak už bylo výše zmíněno, autismus byl v minulosti považován za onemocnění, za jehož příčinu byla stanovena nevhodná mateřská výchova. Diskutovány byly však i příčiny další, např. Thorová (2006, s. 48) uvádí tzv. střevní teorii, která se objevila koncem devadesátých let a vyburcovala odborníky k dalším výzkumům. Původcem této teorie byl gastroenterolog Wakefield, který došel v roce 1998 k závěru, že existuje spojitost mezi žaludečními a střevními potížemi a autismem. Thorová (2006, s. 48) říká, že se Wakefield domníval, že vlivem očkování, přesněji trojkombinací očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím, dojde k zánětu tenkého a tlustého střeva a toxiny, které při tomto zánětu ve střevech vznikají, se dostanou do krve a poškodí mozek, což vede ke vzniku autismu. Tato teorie byla podrobována mnoha výzkumům, ale nebyla nikdy potvrzena. V současné době není stále přesně známo, co je příčinou autismu. Autoři publikací o autismu (Gillber, Peeters, 1998, s. 51; Thorová, 2006, s. 51; Hrdlička, Komárek, 2004, s. 17) se ovšem shodují v tom, že jde o neurologickou poruchu. Podle Gillberga a Peeterse (1998, s. 51) na to lze usuzovat z častých přidružených syndromů. Jedná se např. o epilepsii, zrakové postižení, sluchové postižení a postižení řeči. Thorová (2006, s. 52) zpřesňuje, že jsou nejvíce zvažovány dysfunkce v oblasti mozečku, limbického systému, mozkové kůry, cingula a hipokampu. Autorka tvrdí, že se nejedná o jedno místo v mozku zodpovědné za vznik autismu, ale spíše o poruchu komunikačních a integračních funkcí v mozku. Podle autorky (Thorová, 2006, s. 52) lze předpokládat, že bude existovat variabilita v příčinách, když existuje různorodost v projevech. Zvýšené riziko vzniku autismu hrozí u dětí, jejichž sourozenec trpí touto poruchou. Gillberg a Peeters (1998, s. 53) uvádějí, že asi jeden z dvaceti sourozenců s autismem trpí také autismem, zatímco v ostatní populaci je poměr jeden ku tisíci. Gillberg a Peeters (1998, s. 54) poukazují na rozdíl mezi dětmi s PAS 3 a ostatními, kdy u dětí s PAS došlo k poškození mozku během těhotenství, porodu či těsně po něm. Zvýšené riziko vzniku PAS existuje i u dětí, které prodělaly např. zarděnky v těhotenství matky, případně také herpes virus. 3 Dále jen PAS poruchy autistického spektra. Dítě s PAS používáme v této diplomové práci jako termín. 12

13 2.3 Diagnostika PAS Dle Pastierikové (2013, s. 54) může diagnostiku PAS provádět odborník, jímž může být psycholog či psychiatr, zároveň k diagnostice PAS bývá používána nejčastěji 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, ICD-10), kterou vydala Světová zdravotnická organizace (WHO), a Diagnostický a statistický manuál (DSM-IV), který byl vytvořen Americkou psychiatrickou asociací (APA). Pastieriková (2013, s. 54) zdůrazňuje, že v současné době neexistuje metoda biologického charakteru, která by byla schopná prokázat autismus, a diagnóza se stanovuje především na základě pozorování osoby pomocí posuzovacích škál, dotazníkových metod, dotazník vyplňují rodiče, případně examinátor na základě řízeného rozhovoru s rodičem. Podle Pastierikové (2013, s. 54) jsou pro diagnostiku podstatné informace o vývoji dítěte z prostředí domova, ale také např. ze vzdělávacích zařízení. Kateřina Thorová (2006, s. 263) zmiňuje ideální diagnostický model, který zahrnuje tři fáze. Fáze podezření je vztahována k období, kdy jsou rodiče znepokojeni vývojem dítěte. Rodiče se tak obrátí nejčastěji na dětského lékaře, který vysloví podezření na poruchu autistického spektra, k tomu využije distribuovaný dotazník APLA, kde jsou jednoduše popsány symptomy, případně dotazník autistického chování u batolat CHAT (viz níže). V případě potvrzení této diagnózy je dítě odesláno na specializované pracoviště. Druhou fází je podle Thorové (2006, s. 263) fáze diagnostická. Zde Thorová zdůrazňuje, že diferenciální diagnostika PAS je poměrně obtížná, jelikož je vyžadována dobrá znalost vývojové psychologie, psychopatologie a klinická zkušenost. Podle Thorové je (2006, s. 263) pro správnou diagnostiku nejvýhodnější týmová spolupráce několika profesí. Poslední fází je fáze postdiagnostická, která se dle Thorové (2006, s. 263) vyznačuje orientací rodičů dítěte s PAS v problematice, tj. čtou doporučenou literaturu a vyhledávají možnosti následné péče. Lucia Pastieriková (2013, s. 54) odkazuje na Thorovou (2006) a uvádí nejčastěji využívané diagnostické metody v našich podmínkách. Upozorňuje na skutečnost, že v češtině nebyly dosud standardizovány žádné testy sloužící k diagnostice PAS. Autorka (Pastieriková, 2013, s. 55) z diagnostických metod uvádí: a) ADI R- Autism Diagnostic Interview Revised Tato metoda je založena na semistrukturovaném rozhovoru s rodiči dítěte či dospělého s podezřením na PAS. Hodnotí se zde oblast sociální interakce, 13

14 komunikace a stereotypního chování. Podle Pastierikové (2013, s. 55) je tato metoda nejspolehlivější v předškolním věku. K nevýhodám patří dle Pastierikové (2013, s. 55) dlouhá doba administrace, která je v rozmezí od 90 do 120 minut, a kvůli této delší době je snížena možnost jejího běžného a rozšířeného využití v praxi. b) ADOS Autism Diagnostic Observation Schedule Pastieriková (2013, s. 15) uvádí, že se jedná o semistrukturované vyšetření, kterým je hodnoceno fungování sledované osoby v oblasti sociální interakce a komunikace. K výhodám autorka (Pastieriková, 2013, s. 15) řadí strukturovaný model interakce klient-vyšetřující, ale také možnost získat více informací než při běžné vyšetřovací situaci v krátké době. c) CARS Childhood Autism Rating Scale Škála dětského autistického chování K nejčastěji využívané posuzovací stupnici v našich podmínkách patří podle Pastierikové (2013, s. 15) právě tato škála, která obsahuje 15 položek, z nichž každá je hodnocena na základě frekvence a intenzity abnormních projevů v dané oblasti na škále od 1 do 4. Administrace trvá 60 minut a výsledek určuje stupeň závažnosti poruchy. Nevýhodou je však dle Pastierikové (2013, s. 15) nízká spolehlivost, proto je využívána spíše ke screeningu 4 PAS než jako nástroj pro stanovení diagnózy. d) CHAT Checklist for Autism in Toddlers Kateřina Thorová (2006, s. 270) zmiňuje tuto metodu jako velice užitečnou při diagnostice autismu, která se skládá ze dvou částí, a to z otázek, na které odpovídají rodiče, a z přímého pozorování dítěte. Zároveň ale Thorová (2006, s. 270) uvádí, že CHAT nedokáže podchytit mírnější formy autismu. Klíčovými položkami v této metodě jsou podle autorky (Thorová, 2006, s. 270) schopnost dítěte sledovat pohled druhého člověka, schopnost symbolické nápodobivé hry a schopnost upozornit ostatní ukazováním na něco, co dítě zaujalo. Podle Miroslava Vocilky (1996, s. 14) hrozí, že může během diagnostiky dojít k podcenění příznaků a konstatování, že dítě představuje jen banální opoždění vývoje, které se časem upraví, a proto je třeba brát vážně rodiče, kteří signalizují neadekvátní nebo bizarní 4 Metoda vyhledávání časných forem nemocí nebo odchylek od normy v dané populaci, která je prováděna formou testů. Dostupné z: [cit ]. 14

15 chování dítěte. Vocilka (1996, s. 14) rovněž zdůrazňuje, že autistické dítě zasáhne do života celé rodiny. U rodičů jsou časté výčitky svědomí, které bývají často podněcovány zkreslenými informacemi z médií. Autor (Vocilka, 1996, s. 14) říká, že nemá smysl podporovat marné naděje rodičů a příbuzných. Nelze podle něj (Vocilka, 1996 s. 14) skrývat nevyléčitelnost autismu, i když prodloužená vzdělávací péče může zlepšit výkony i předpokládaný vývoj dítěte. 2.4 Symptomy PAS Hrdlička a Komárek (2004, s. 36) uvádějí, že se diagnostické systémy MKN-10 a DSM-IV shodují na zřetelném nástupu psychopatologie před dovršením třetího roku života. Autoři (Hrdlička, Komárek, 2004, s. 36) zároveň poukazují na to, že nástup příznaků může mít dvojí charakter. Hrdlička a Komárek (2004, s. 36) dodávají, že častější je postupný a současně plíživý nástup autistických deficitů, a to již v prvním roce života. Výjimečnější situace nastává v menším procentu případů, kdy dochází k tzv. autistické regresi. Tento termín vysvětluje Hrdlička s Komárkem (2004, s. 36) jako závažný vývojový obrat zpět. Podle autorů (Hrdlička, Komárek, 2004, s. 36) se u dítěte částečně nebo úplně ztrácejí již získané vývojové dovednosti. Jedná se o dovednosti v oblasti řeči, sociálního chování, nonverbální komunikace, hry, případně i kognitivních dovedností. Podle Hrdličky a Komárka (2004, s. 36) je podstatné, že tato regrese může nastat i u dětí, které se do té doby vyvíjely zcela normálně, ale také u dětí, které již předtím jevily mírné známky PAS. Shira Richmanová (2006, s. 7) poukazuje na Diagnostický statistický manuál duševních poruch (DSM-IV), který zahrnuje dvanáct diagnostických kritérií, která jsou rozdělena do tří kategorií: sociální interakce, komunikace a představivost 5. Jannik Beyer a Lone Gammeltoft (2006, s. 21) označují tyto tři oblasti jako tzv. triádu. Richmanová (2006, s. 8) zpřesňuje, že aby dítě mohlo být diagnostikováno jako autistické, musí splňovat alespoň dvě kritéria z první kategorie (sociální interakce), dvě kritéria z druhé kategorie (komunikace) a jedno kritérium ze třetí kategorie (představivost). Oproti Richmanové uvádějí Gillberg a Peeters (1998, s. 36), že je třeba splňovat alespoň šest kritérií z těchto tří skupin, 5 Přesné znění diagnostických kritérií pro autistickou poruchu podle Diagnostického statistického manuálu duševních poruch uvádí např. Thorová (2006, s. 179). V následujících kapitolách podáváme zhuštěný popis možných příznaků v jednotlivých oblastech. 15

16 z toho nejméně dvě kritéria z první skupiny, nejméně jedno kritérium a nejméně jedno kritérium ze třetí skupiny. z druhé skupiny Kvalitativní postižení v oblasti sociální interakce Gillberg a Peeters (1998, s. 36) uvádějí, že dítě není schopno vytvářet přiměřené vztahy se svými vrstevníky, které by odpovídaly vývojové úrovni dítěte. Děti nemají potřebu prohlédnout si, přinést nebo ukázat předměty, které je zajímají. Zde Richmanová (2006, s. 8) dodává, že děti mohou např. též používat ruku jiné osoby, pokud chtějí dosáhnout na nějakou věc. Autorka (Richman, 2006, s. 8) zároveň poukazuje na skutečnost, že děti nevyhledávají společnost jiných lidí, je pro ně vyhovující samota. Gillberg a Peeters (1998, s. 36) dále hovoří o nedostatečném sociálním nebo emocionálním vnímání druhých. Hrdlička s Komárkem (2004, s. 18) uvádějí, že pro děti s PAS je vysoce charakteristické chybění teorie mysli. Toto sousloví autoři (Hrdlička, Komárek, 2004, s. 18) vysvětlují jako vmyšlení, případně vcítění do duševních pochodů druhých lidí. Podle Dany Krejčířové (In Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2009, s. 516) pramení chybění teorie mysli z raného poškození centrálního nervového systému. Dle Krejčířové (In Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2009, s ) má zdravý novorozenec již v okamžiku narození snahu reagovat odlišně na sociální podněty a na věci. Odměňující je pro něj interakce s druhými sama o sobě. U zdravých jedinců se postupně stále více rozvíjí schopnost a potřeba emočního sdílení nebo sdílení zkušeností, ale u dětí s PAS však schopnost odlišení věcného od sociálního chybí, zdůrazňuje Krejčířová (In Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2009, s. 516). Chování, které má kořeny v potřebě sdílení, je narušeno. Dana Krejčířová (In Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, S. 516) jmenuje postižení v oblasti komunikace, interakce, empatie. Dále Krejčířová říká (In Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2009, s. 516), že se nerozvíjejí ani nevyvíjejí dovednosti a psychické funkce osvojované v pravidelných interakcích. Jedná se o řeč, řízenou pozornost, sklon k abstrakci a odvozování významů. Dana Krejčířová rovněž upozorňuje (In Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2009, s. 516), že dítě ani ve starším věku nechápe, že ostatní lidé mají podobné vjemy, pocity a myšlenky jako ono samo, ale také naopak, že jiní lidé mohou mít rozdílné informace nebo přesvědčení, že chování člověka se řídí jeho myšlením a prožíváním. Dítě není schopno pochopit, že např. poskytnutím informace můžeme chování druhých ovlivňovat. 16

17 2.4.2 Kvalitativní postižení v oblasti komunikace Děti s PAS trpí narušením komunikačních schopností, a to jak v kvalitativní, tak kvantitativní oblasti. Shira Richmanová (2006, s. 8) říká, že jinými slovy je tedy řeč dětí s PAS nejen zpožděná, ale vyvíjí se i odlišným způsobem. Richmanová (2006, s. 8) zmiňuje tyto symptomy (více se narušené komunikační schopnosti v oblasti verbální i neverbální budeme věnovat v příslušných kapitolách níže): echolalie (opakování slov a vět), monotónní řeč bez intonace, nedostatky v napodobování, spontánnosti a variacích v použití jazyka atd. U čtyřiceti procent dětí s PAS se řeč podle Richmanové (2006, s. 8) vůbec nevyvine. Na rozdíl od zdravých dětí se děti s PAS dle Richmanové (2006, s. 8) nesnaží tuto skutečnost nijak kompenzovat. Nepomohou si gesty, ale ani mimikou. Richmanová (2006, s. 9) udává, že již v raném věku se dítě může projevovat způsobem, který je odlišný od dítěte s běžným osvojováním jazyka. Může být tiché, nepláče, nebrouká si. Zároveň ale upozorňuje na skutečnost (Richman, 2006, s. 9), že se u dítěte mohou objevit náznaky gest či verbálních projevů, avšak dítě nedokáže napodobit zvuky a slova. Není výjimečnou situací stav, kdy dítě v batolecím věku přestane používat již naučená slova. Narušené komunikační schopnosti dětí s PAS bude podrobněji věnována pozornost ve 3. kapitole Narušení v oblasti představivosti Jannik Beyer a Lone Gammeltoft (2006, s. 27) říkají, že po dítě s PAS je velmi obtížný proces integrace představ do souvisejících vzájemně propojených zkušeností. Gillberg a Peeters (1998, s. 29) vysvětlují, že se nedá říci, že by autistickým dětem představivost naprosto chyběla. Představivost dětí s PAS je podle autorů (1998, s. 29) spíše omezena jen na velmi úzký okruh zájmů (např. kačer Donald, zelené příšery ). Pro děti s obvyklým vývojem je podle autorů (Beyer, Gammeltoft, 2006, s. 31) snadné porozumět tomu, že lze měnit sled různých událostí (např. vyčištění zubů, následuje pohádka, písnička na dobrou noc), naopak dítě s PAS musí stále řešit stejné situace, a to i přes to, že se neustále opakují. Beyer a Gammeltoft (2006, s. 31) hovoří také o nečekaných 17

18 změnách, které mohou dítěti s PAS narušit celý známý nepružný scénář 6. Rovněž upozorňují (Beyer, Gammeltoft, 2006, s. 31) na důležitost zohledňování potřeby dítěte poznávat a opakovat si souslednost známých událostí a situací. Miroslav Vocilka (1995, s. 6) zmiňuje, že se u dětí s PAS často objevuje zaujetí jednou nebo více stereotypními a omezenými činnostmi. Podle Vocilky (1995, s. 6) je na první pohled zřejmá abnormalita, jež se vyznačuje silnou intenzitou nebo předmětem zájmu. Dle autora (1995, s. 6) může u dítěte docházet k přílišnému přilnutí ke specifické nefunkční rutině či rituálu. Rituálem může být dle Gillberga a Peeterse (1998, s. 30) např. to, že dítě projde desetkrát dveřmi do koupelny sem a tam, než se odhodlá do koupelny vstoupit a věnovat se obyčejným činnostem. Vocilka (1995, s. 7) dodává, že se u dítěte mohou projevovat také stereotypní a opakující se pohybové manýry. Jedná se o třepání rukama, prsty, kroucení prsty nebo složitý komplex pohybů celého těla. Podle autora (Vocilka, 1995, s. 7) není výjimkou, že je dítě fascinováno detailními částmi jednotlivých předmětů. Gillberg a Peeters (1998, s. 30) přiřazují k příznakům také přílišnou zaujatost dětí různými vizuálními a auditivními aspekty předmětů, což znamená, že děti lákají věci, které se třpytí a které vydávají nějaký zvuk. Gillberg a Peeters (1998, s. 31) udávají příklad, kdy nekonečné mávání lžičkou z nerezové oceli přináší současně dvojí uspokojení (motorickou i vizuální stimulaci). Gillberg a Peeters (1998, s. 31) rovněž zdůrazňují, že je u většiny autistických osob pozorován omezený repertoár vzorců chování a zájmů bez ohledu na jejich intelektuální úroveň. Gillberg a Peeters (1998, s. 31) nabádají, aby okolí pomohlo nalézt činnost, jež je smysluplná, ale zároveň ji je dítě s PAS schopno vykonávat. Poté může tato abnormální aktivita podle autorů (Gillberg, Peeters, 1998, s. 31) vymizet úplně, případně může dojít k jejímu podstatnému snížení. 2.5 Diferenciace PAS Pervazivní poruchy jsou Thorovou (2006, s ) členěny na dětský autismus, Aspergerův syndrom, atypický autismus a Rettův syndrom. K dalším diagnózám řadí Thorová (2006, s ) i jinou dezintegrační poruchu, jiné pervazivní vývojové poruchy, ale také 6 Jedná se o prvotní vnitřní představy dobře známých každodenních rutin (Beyer, Gammeloft, 2006, s. 31) 18

19 hyperaktivní poruchu sdruženou s mentální retardací a stereotypními pohyby. Pro potřeby této diplomové práce se budeme zabývat stručně dětským autismem, Aspergerovým syndromem, atypickým autismem a Rettovým syndromem. a) Dětský autismus Aby mohla být stanovena diagnóza dětského autismu, musí být příznaky přítomny do tří let věku dítěte, zdůrazňují Gillberg a Peeters (1998, s. 37). Thorová (2006, s. 177) říká, že dětský autismus tvoří jádro poruch autistického spektra, zároveň dodává, že u osob s PAS mohou být přítomny včetně výše zmíněné tzv. triády i další dysfunkce, které se mohou projevit bizarním chováním. Pro dětský autismus je podle Thorové (2006, s. 177) typická značná proměnlivost symptomů. Projevy symptomů mohou dle autorky (Thorová, 2006, s. 177) vzhledem k věku dětí různě variovat. Thorová (2006, s. 178) zmiňuje rovněž nespecifické rysy, které se mohou u dětského autismu objevit. Patří k nim strach, poruchy spánku a příjmu potravy, záchvaty vzteku, agrese, sebezraňování, absence spontaneity, iniciativy, tvořivosti při organizování volného času, potíže s vytvořením myšlenkové osnovy při rozhodování v práci, a to i přes skutečnost, že osoba s PAS svými schopnostmi na dané úkoly stačí. Diagnostická kritéria pro dětský autismus viz Thorová (2006, s. 178). b) Atypický autismus Hrdlička a Komárek (2004, s. 48) vysvětlují, že tento termín je používán v případě, kdy porucha nesplňuje zcela kritéria pro dětský autismus. Tato situace nastává tehdy, když nedojde k naplnění všech tří diagnostických kritérií pro dětský autismus (viz Thorová, 2006, s. 178), ale také v případě, kdy dochází k nástupu po třetím roce života. Thorová (2006, s. 182) ale dodává, že je možno u dítěte nalézt množství specifických sociálních, emocionálních a behaviorálních symptomů, jež se s osobami s PAS shodují. Thorová (2006, s. 182) upozorňuje, že pro správnou diagnostiku atypického autismu je důležité, že celkový obraz u atypického autismu nesplňuje plně kritéria jiné pervazivní vývojové poruchy. Dalším bodem důležitým pro správnou diagnostiku je přidružení autistického chování k těžké a hluboké mentální retardaci. Thorová (2006, s. 183) vysvětluje, že lze vysledovat některé symptomy jednoznačně typické pro autismus, nicméně mentální vyspělost dítěte je tak nízká (obvykle méně než 15 měsíců), že míra komunikačního nebo 19

20 sociálního deficitu nemůže být v ostrém kontrastu s projevy obvyklými pro mentální retardaci. Námi sledovaného dítěte se týká právě atypický autismus (viz praktická část). c) Aspergerův syndrom Gillberg a Peeters (1998, s. 38) sem zařazují děti s normální až nadprůměrnou inteligencí. Kateřina Thorová (2006, s. 186) k otázce osvojování jazyka říká, že u dětí s Aspergerovým syndromem není pravidlem opožděný vývoj řeči, dítě může v pěti letech hovořit plynule. Autorka (Thorová, 2006, s. 186) zmiňuje, že dítě říká svá první slova před druhým rokem života a věty s komunikačním záměrem před třetím rokem. Podle Thorové (2006, s. 186) je patrné, že se děti učí mluvit jakoby z paměti, někdy recitují dlouhé statě z knih a odchylku od normálního vývoje lze shledat v mechanické a šroubovité řeči, která často kopíruje výrazy dospělých, čímž se zdá být řeč formální, lpí na přesném vyjadřování, vykřikují nesouvislé věty, zakládají si na dodržování určitých verbálních rituálů, není pro děti s Aspergerovým syndromem snadné zapadnout do kolektivu vrstevníků. Thorová (2006, s. 188) vysvětluje, že pro některé děti je obtížné pochopit neverbální signály, humor a ironii chápu doslovně, chybí jim schopnost empatie apod. Podle Gillberga a Peeterse (1998, s. 40) u může u dětí postižených Aspergerovým syndromem docházet k špatné interpretaci doslovných i přenesených významů. d) Rettův syndrom Tento syndrom byl poprvé popsán v roce 1965, jak uvádějí Hrdlička a Komárek (2004, s. 53). Jedná se o poruchu, jež postihuje pouze dívky. Autoři (Hrdlička, Komárek, 2004, s. 53) specifikují, že dívky se vyvíjejí stejným způsobem jako zdravé děti až do pátého měsíce věku. Pro tuto poruchu je podle Hrdličky a Komárka (2004, s. 53) typická ztráta řeči, ztráta již nabytých manuálních dovedností, dochází ke zpomalení růstu hlavy. Hrdlička a Komárek (2004, s. 53) věnují svou pozornost klinickému obrazu dítěte, jejž doplňují svíravé, kroutivé, případně tleskavé pohyby rukou. Tyto pohyby mohou podle autorů (Hrdlička, Komárek, 2004, s. 53) připomínat pohyby rukou při mytí. Oproti dětskému autismu je Rettův syndrom vymezován podle Hrdličky a Komárka (2004, s. 53) závažnějším klinickým obrazem a prognózou. Kateřina Thorová (2006, s. 305) 20

21 zdůrazňuje, že velká část dívek postižených Rettovým syndromem splňuje kritéria autismu pouze do čtyř let života, maximálně do sedmi až osmi let. Hrdlička a Komárek (2004, s. 54) zmiňují těžší průběh nemoci, kdy ve čtvrtém stádiu končí Rettův syndrom invaliditou, pacientka může být naprosto imobilní a upoutaná tak na kolečkové křeslo. 2.6 Léčba PAS Veronika Šporclová uvádí na portálu věnovaném autismu, že léčbou není v podstatě možné léčit příčinu onemocnění, medikací je možno pouze zlepšit projevy jednotlivých příznaků. Autorka zdůrazňuje, že nejdůležitějším bodem léčby je včasné zahájení behaviorální terapie 7 a speciálního pedagogického vedení. 8 Farmakologická terapie Gillberg a Peeters (1998, s. 67) uvádějí, že před pubertálním obdobím dostávají osoby s PAS rozličné druhy léků, jedním druhem léků mohou být i léky proti epilepsii. Důvodem podávání těchto léků je především jejich vliv na nežádoucí symptomy, rovněž ale mají pozitivní vliv na chování dítěte a jeho akademické funkce ve školních zařízeních, říkají Gillberg a Peeters (1998, s. 67). Z dalších léků zmiňuje Gillberg a Peeters (1998, s. 67) léky, které potlačují psychotické příznaky, jako jsou např. halucinace. Těchto léků se podle autorů (Gillberg, Peeters, 1998, s. 67) používá za účelem zmírnění tzv. cílených symptomů jako je motorický neklid, sebezraňování, nervozita, apatie. Dalšími vhodnými léky pro zmírnění obtíží jsou podle Gillbera a Peeterse (1998, s. 68) léky proti depresi. Tyto léky slouží podle autorů (Gillberg, Peeters 1998, s. 68) jen k příležitostnému užití, jejich úspěch je podle autorů velmi omezen. Jejich pozitivní vliv je podle autorů (Gillberg, Peeters, 1998, s. 68) spatřován především v pozitivním vlivu na sníženou aktivitu a obsesivní, rituální pohyby. 7 Thorová (2006, s ) uvádí, že se jedná o intervenční program, který je strukturovaný a systematický, jeho cílem je úprava chování, pracuje se s pozitivními odměnami, trestům se vyhýbá, stěžejní je individuální výuka. O behaviorální terapii se věnujeme více v části věnované nefarmakologické terapii. 8 Dostupné z: [cit ]. 21

22 Gillberg a Peeters (1998, s. 69) zdůrazňují, že osoby s PAS mohou na léky reagovat rozličnými způsoby. Není výjimečnou situací, kdy léky fungují opačným způsobem, současně nalézt správnou formu medikace je často pro lékaře velmi náročným úkolem. Proto Gillberg a Peeters (1998, s. 69) dodávají, že je zapotřebí, aby lékař vyzkoušel různorodé léky. Nefarmakologická terapie Petra Bendová (2011, s. 75) zdůrazňuje, že u dětí s diagnózou dětský autismus a atypický autismus je potřeba vybudovat funkční komunikaci, jež je často vystavěna na komunikaci prostřednictvím systémů alternativní a augmentativní komunikace. Thorová (2006, s. 390) říká, že metody těchto systémů jsou používány především u nemluvících dětí, ale také jako podpůrný systém v předškolním věku u dětí mluvících, jejichž vývoj řeči je nedostatečný. Bendová (2011, s. 75) zpřesňuje, že podstatou těchto systému je doplnění auditivního obrazu slova o vizuální vyjádření obsahu slova, a to prostřednictvím gesta, častěji ale s využitím reálného předmětu, fotografie, obrázku či piktogramu. Podstatou těchto metod je podle Thotové (2006, s. 391) především rozvíjení a navozování všech potřebných komunikačních funkcí. 9 K dalším možnostem terapie řadí Shira Richmanová (2006, s. 13), Eric Schopler a Gary B. Mesibov (1997, s. 83) facilitovanou komunikaci. Podle Schoplera a Mesibova (1997, s. 83) se jedná o nápravnou techniku pro autismus, jež byla vyvinuta v polovině osmdesátých let v Austrálii Rosemary Crossleyovou. Technika podle Schoplera a Mesibova (1997, s. 83) používá tabulku s abecedou a její princip je založen na tom, že terapeut podporuje ruku osoby s PAS, jež píše pomocí tabulky svůj vzkaz. Richmanová (2006, s. 13) zpřesňuje, že tímto způsobem dochází u osoby s PAS k posilování komunikačních schopností. Podle autorky (2006, s. 13) se nejdříve jednalo o metodu, jež byla původně navržena pro pacienty s neuromotorickými poruchami, jednalo se např. o pacienty po centrální mozkové příhodě. Richmanová (2006, s. 13) říká, že tato metoda pomáhá osobě s PAS vyjádřit zároveň i city a vnitřní myšlenky. K nejúčinnější metodě je přiřazována aplikovaná behaviorální analýza. Shira Richmanová (2006, s. 15) říká, že tato metoda vychází z teorie, že autismus je neurologicky podmíněný syndrom, který se projeví v chování postiženého. Základním principem této metody je podle Richmanové (2006, s. 15) práce s excesy a deficity chování, a to tím 9 Funkcemi komunikace se zabýváme podrobněji v kapitole 3 Komunikační schopnost a její narušení. 22

23 způsobem, že je vyučováno a posilováno žádané chování. Terapeut tedy dle Richmanové (2006, s. 15) vyučuje určitou dovednost v malých krocích, které jsou zato ale přesně definované. Každý program je přesně přizpůsoben obtížím klienta, jedná se tedy o individuální přístup. Empirickými výzkumy je podle Richmanové (2006, s. 15) dokázáno, že neustálým opakováním a procvičováním během první etapy terapie děti s autismem zlepší své chování a své kognitivní výkony. Někteří z těch, kteří začnou s terapií v útlém věku, mohou být integrováni do běžné školy. Schopler a Mesibov (1997, s. 82) zdůrazňují, že se jedná o techniku, která je velmi náročná nejen pro děti, ale i pro samotné rodiče. Důležité podle nich (Schopler, Mesibov, 1997, s. 82) je, aby jeden z rodičů zůstal doma. 23

24 3 Komunikační schopnost a její narušení V úvodu této kapitoly věnujeme pozornost krátkému vysvětlení několika pojmů, jako je komunikace obecně a komunikační funkce (níže se věnujeme funkcím komunikace, které si dítě s PAS osvojí a které jsou pro osvojení problematické), proto z toho důvodu zahrnujeme do této práce i stručný obecný úvod zahrnující terminologické vymezení pojmu komunikace a komunikační funkce. Stěžejní je pro nás však část, kde se zaměřujeme na narušenou komunikační schopnost u dětí s PAS ve verbální i neverbální rovině. Ke každé z těchto rovin přikládáme pro komplexnost i stručné obecné definice. V oblasti neverbální komunikace se budeme věnovat v praktické části především mimice a gestům 10, v oblasti verbální komunikace pak analýze rovin fonologicko-fonetické, morfologicko-syntaktické, lexikálněsémantické a pragmatické. Eva Fernandézová a Helen Smithová Cairnsová (2014, s. 74) zmiňují, že každý živočišný druh má nějaký komunikační systém a zdůrazňují, že se některé způsoby komunikace u určitých druhů objevují i přesto, že se s nimi jedinec nikdy nesetkal neviděl je, ale ani neslyšel. Fernandézová a Smithová Cairnsová si pokládají si otázku (2014, s. 74), zda je možné způsob komunikace, jakým komunikují lidé, naučit zvířata. Pokud ano, znamenalo by to, že by lidský jazyk nebyl druhově specifický. Autorky (Fernandézová, Smithová Cairnsová, 2014, s. 75) poukazují na experimentální výzkumy, které však dokazují, že žádné ze zvířat si neosvojilo systém, který by se blížil formální komplexnosti jazyka. V Encyklopedickém slovníku češtiny (2002, s. 219, heslo Marka Nekuly) je komunikace charakterizována jako jazykové jednání a společným jmenovatelem je zájem o zdroj informace, jejího emitenta - mluvčího, způsob přenosu informace i její přijetí adresátem, popř. zpracování komunikátu 12 chápané jako cíl či efekt komunikace. ESČ (2002, s. 219, heslo Marka Nekuly) uvádí, že pro schopnost úspěšně komunikovat je předpokládána existence komunikační kompetence, jíž je rozuměn soubor všech znalostí, které umožňují mluvčímu, aby mohl komunikovat v určitém kulturním společenství. Věra Juříčková (2008, s. 9) si je vědoma, že definovat termín komunikace je náročné, a proto zmiňuje hned několik možných definic. Jednou z nich je vymezení podle Herolda 10 Mimiku i gesta dítěte lze pozorovat na videozáznamech, které slouží k analýze v praktické části. 11 Dále jen ESČ. 12 Komunikát je v ESČ (2002, s. 220, heslo Marka Nekuly) charakterizován jako výsledek komunikace, který je někdy definován jako jazykový projev a v tomto pojetí je užíván synonymně k pojmu text s důrazem na jeho roli v komunikaci. V ESČ (2002, S. 220, heslo Marka Nekuly) je zmíněno, že komunikát není realizován jen verbálními prostředky, ale také prostředky nonverbálními.

25 Lasswella (Juříčková, 2008, s. 9), podle kterého komunikace spočívá v tom, kdo říká co jakým kanálem ke komu s jakým účinkem. Oproti tomu Jaromír Janoušek (2007, s. 115) charakterizuje komunikaci jako sdělování a sdílení významů. Do oblasti komunikace Janoušek (2007, s. 49) zahrnuje to, co je významné pro samotného jedince, ale i pro celé společenství. Tyto informace si lidé podle Janouška (2007, s. 49) sdělují či nesdělují a zároveň to sdílejí či nesdílejí. Roman Jakobson (1995, s. 77) říká, že se jazyk musí zkoumat s ohledem na různotvárnost jeho funkcí. Jakobson (1995, s. 82) rozlišuje šest základních funkcí jazyka, ale zároveň zdůrazňuje (Jakobson, 1995, s. 78), že nelze nalézt sdělení, které by plnilo pouze jedinou funkci. K těmto funkcím Jakobson (1995, s. 82) řadí funkci emotivní, poznávací, poetickou, fatickou, metajazykovou, konativní (viz Jakobson, 1995, s ). Juříčková (2008, s. 7) zmiňuje oproti Jakobsonovi sedm hlavních komunikační funkcí, mezi které patří funkce informativní, ta je spojena s předáváním zprávy a doplňováním informací; instruktážní, která zahrnuje návod, případně recept, jak něco vytvořit; persuasivní, jež je vnímána jako snaha přesvědčit jinou osobu nebo ji ovlivnit a přetáhnout na svou stranu; operativní, která je jinak nazývaná vyjednávací a je založena na nalézání řešení a dojednávání dohody; další funkcí je podle Juříčkové (2008, s. 7) funkce zábavní, jejíž podstatou je snaha rozveselit sebe samého nebo ostatní členy komunikace, případně si pouze popovídat; předposlední funkcí je funkce kontaktní, pomocí níž je zřejmá snaha kontaktovat někoho; poslední je funkce sebereprezentační, ta slouží k předvedení se, k zalíbení, ale také k zastrašení. 3.1 Narušená komunikační schopnost u dětí s PAS Viktor Lechta (2003, s. 17) říká, že komunikační schopnost je narušena tehdy, když některá rovina jazykových projevů mluvčího (příp. několik rovin současně) působí interferenčně vzhledem ke komunikačnímu záměru. Lechta (2003, s. 17) upozorňuje, že podle nynějšího psycholingvistického pojetí se jedná o situaci, kdy produktor (vysílatel) vysílá k recipientovi (příjemci) řečový signál, přičemž při dekódování tohoto signálu působí aktuální projev narušené komunikační schopnosti produktora na recipienta interferenčně, rušivě. Z hlediska komunikační funkce si dítě s PAS podle Jelínkové (1999, s. 7) osvojí tyto dovednosti: požádání o něco, přilákání pozornosti a odmítnutí. Dětem s PAS činí podle 25

26 Jelínkové (1999, s. 7) však velký problém okomentovat své okolí, vyprávět o minulosti či budoucnosti, žádat o informace, komunikovat prostřednictvím emocí ( au, bolí ), sociální reakce (prosím, děkuji) a poskytování praktických informací (adresy, telefonu). Jelínková (1999, s. 2) poukazuje na to, že děti s PAS nemají vrozenou schopnost pochopit význam komunikace. Podle Jelínkové (1999, s. 2) je u dětí s PAS důležité, aby chápaly, proč by měly komunikovat, zároveň je důležité nalézt vhodnou formu komunikace. Jelínková (1999, s. 2) předpokládá, že u dětí s PAS je souhra obou hemisfér zpomalena nebo dokonce chybí, dítě s PAS tak každou zkušenost pouze zopakuje. U dětí s PAS se vyskytují potíže v oblasti komunikace, a to jak neverbální, tak verbální. Narušení v každé z těchto sfér věnujeme pro přehlednější uspořádání samostatný úsek Narušená komunikační schopnost v nonverbální oblasti Na začátku uvádíme stručný výklad o neverbální komunikaci, a to zejména pro ucelenost výkladu. Vitásková a Říhová (2014, s. 7) odkazují na DeVita (2008), podle nějž si lze pod pojmem neverbální komunikace představit přenos informací, který je realizován beze slov, prostřednictvím systémů nonverbální povahy. Juříčková (2008, s. 30) přiřazuje k neverbální komunikaci řeč těla, řeč objektů (vlasy, oblečení, šperky, zařízení bytu, automobilu ), řeč prostoru (intimní zóna, osobní, sociální zóna, veřejná zóna, teritoria, rozdělení času, odpočinek, intimita ). Neverbální chování závisí podle Juříčkové (2008, s. 30) na kontextu a je důležité respektovat osobnostní a společenské aspekty v dané konkrétní situaci, proto není podle autorky (Juříčková, 2008, s. 31) pro interpretaci neverbálních projevů možný jediný výkladový slovník. K neverbálním projevům je řazena mimika 13, haptika 14, proxemika 15, posturologie 16, gestika 17, paralingvistika 18, komunikace prostřednictvím předmětů 19 (Juříčková, 2008, s. 24). 13 Výraz tváře, oční kontakt a úsměv (Juříčková, 2008, s. 24). 14 Komunikace pomocí doteků, může být jak negativní, tak pozitivní (Juříčková, 2008, s. 24). 15 Komunikace pomocí vzdálenosti mezi lidmi, může být horizontální i vertikální (Juříčková, 2008, s. 24). 16 Postoj těla (Juříčková, 2008, s. 24). 17 Gesta jako symboly (Juříčková, 2008, s. 24). 18 Tempo řeči, hlasitost, intonace, pomlky (Juříčková, 2008, s. 24). 19 Oblečení, účes, bydlení (Juříčková, 2008, s. 24). 26

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha

Více

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s PŘÍLOHY Příloha 1: Posuzovací škála dětského autismu (CARS) i Skladba posuzovací škály CARS: Dítě je posuzováno v patnácti položkách. I. Vztah k lidem. Tato položka hodnotí chování dítěte ve strukturovaných

Více

Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus

Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus Poruchy autistického spektra patří mezi nejzávažnější poruchy dětského mentálního vývoje jsou pervazivní, všepronikající vrozené, neléčitelné

Více

Autistické poruchy. MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje

Autistické poruchy. MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje Autistické poruchy MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje AUTISTICKÉ PORUCHY Dětský autismus F 84.0 Atypický autismus F 84.1 Rettův syndrom F84.2 Aspergerův

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1 Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace mocí 10 revize 1 F84 Pervazivní vývojové poruchy Skupina těchto poruch je charakterizována kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Projekt: Nové služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra Registrační číslo CZ /1.1/1.1/15_023/ (dále jen projekt)

Projekt: Nové služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra Registrační číslo CZ /1.1/1.1/15_023/ (dále jen projekt) Projekt: Nové služby pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra Registrační číslo CZ.03.2.63./1.1/1.1/15_023/0001432 (dále jen projekt) APLA Jižní Čechy, z. ú. nabízí v rámci tohoto projektu vzdělávací

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Poruchy Autistického Spektra - PAS

Poruchy Autistického Spektra - PAS Poruchy Autistického Spektra - PAS Nejčastější PAS dětský autismus atypický autismus Aspergerův syndrom (autistické rysy) Vývoj diagnostického řazení Leo Kanner (1943) dětský autismus postupně dochází

Více

Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce

Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce BRNO 2009 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Mgr. Jarmila Pipeková,

Více

Příloha A - Dotazník pro rodiče

Příloha A - Dotazník pro rodiče SEZNAM PŘÍLOH Příloha A Dotazník pro rodiče Příloha B Výsledky průzkumu Příloha C Systémy založené na gestech a znacích Příloha D Systémy založené na dvojrozměrných nebo trojrozměrných objektech Příloha

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS)

Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (PAS) Žáci s PAS Poruchy autistického spektra jsou V MKN 10 (F.84) označeny jako pervazivní (všepronikající) vývojové poruchy Dětský autismus, atypický

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Každé dítě trpící autismem je jiné, přestože diagnostická kritéria musí splňovat stejná, nebo podobná. Neexistuje žádný vzorec reakcí, který

Více

DIAGNOSTIKA PORUCH AUTISTICKÉHO SPEKTRA

DIAGNOSTIKA PORUCH AUTISTICKÉHO SPEKTRA DIAGNOSTIKA PORUCH AUTISTICKÉHO SPEKTRA Psychodiagnostika dětí, mládeže a rodiny Zuzana Masopustová ROZDĚLENÍ PAS PAS = poruchy autistického spektra téţ pervazivní vývojové poruchy (pervazivní = pronikající

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Mezinárodní klasifikace nemocí revize Vysoce funkční autismus: Středně funkční autismus: Nízko funkční autismus:

Mezinárodní klasifikace nemocí revize Vysoce funkční autismus: Středně funkční autismus: Nízko funkční autismus: Autismus Pojem autismus má původ ve slově autos ve smyslu sám. Poprvé jej použil Eugen Bleuler v roce 1911, ale v souvislosti s popisem psychopatie schizofrenie V roce 1943 popsal pedopsychiatr Leo Kanner

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší

Více

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem Petra Poláchová Katedra: Psychologie Vedoucí práce: PhDr. Soňa

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Vypracovala: Mgr.

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

jedna z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje vývoj dítěte s PAS je od útlého věku narušen do hloubky - jde tedy o pervazivní vývojovou

jedna z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje vývoj dítěte s PAS je od útlého věku narušen do hloubky - jde tedy o pervazivní vývojovou Mgr. Michal Vičar jedna z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje vývoj dítěte s PAS je od útlého věku narušen do hloubky - jde tedy o pervazivní vývojovou poruchu (pervazivní = vše pronikající

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI

ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI VÝCHODISKA Potřeba včasné a kvalitní speciálně pedagogické diagnostiky Zhodnocení stavu komunikační schopnosti Východisko

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Vymezení pojmu komunikace

Vymezení pojmu komunikace SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme

Více

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. 1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami

Více

DÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE

DÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE DÍTĚ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE Mgr. Alena Siváková Konference: DOBRÁ PRAXE 17. 18. 10. 2018 Plzeň Dítě s poruchou autistického spektra na základní škole Mgr. Alena Siváková, Občanské

Více

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE?

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? Brožura pro dospívající s Aspergerovým syndromem PhDr. Lucie Bělohlávková Dostal jsem diagnózu Aspergerův syndrom. V hlavě mi běží řada myšlenek a otázek... Je to některá z

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností

Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností PhDr. Veronika Girglová Katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA Jazyk a jeho užívání jsou jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Kognitivní lingvisté předpokládají, že jazyk

Více

Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus

Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus Mgr. Lenka Bittmannová SPC při Národním ústavu pro autismus V čem se žák s PAS liší od svých spolužáků z diagnózy vyplývají především odlišnosti v chování a komunikaci u dětí s PAS rozlišujeme pět forem

Více

Diagnostická kritéria

Diagnostická kritéria AUTISMUS ZNÁMÁ NEZNÁMÁ Pavel Mühlpachr Od prvního popsání autismu uběhlo přes 50 let. Pro svět není autismus novinkou. Výzkum autismu se ubíral různými směry, publikovala se různá vysvětlení přičiň, vyzkoušeny

Více

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií LUCIE HÁSKOVÁ II. ročník kombinované studium Obor: Předškolní pedagogika PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

Speciálně pedagogická diagnostika

Speciálně pedagogická diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Co by rodinám s dětmi s PAS pomohlo?

Co by rodinám s dětmi s PAS pomohlo? Co by rodinám s dětmi s PAS pomohlo? Středisko rané péče, pobočka Olomouc Regionální centrum pro podporu a provázení rodin s dětmi s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením Bc. Veronika Zahradníková

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Komunikace v organizaci

Komunikace v organizaci ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární

Více

Vzdělávání žáků s PAS

Vzdělávání žáků s PAS VT VZ 14: 2008-2013 Vzdělávání žáků s PAS doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D. Interní spolupracovníci PhDr. Jana Nováková, Ph.D. PhDr. Lucie Procházková, Ph.D. Externí spolupracovníci z SPC Štolcova Mgr.

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

OBRÁZKOVÝ SLOVNÍK SOCIÁLNÍCH SITUACÍ PRO DĚTI NEJEN S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA ROMANA STRAUSSOVÁ MONIKA KNOTKOVÁ IVANA MÁTLOVÁ

OBRÁZKOVÝ SLOVNÍK SOCIÁLNÍCH SITUACÍ PRO DĚTI NEJEN S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA ROMANA STRAUSSOVÁ MONIKA KNOTKOVÁ IVANA MÁTLOVÁ OBRÁZKOVÝ ROMANA STRAUSSOVÁ MONIKA KNOTKOVÁ IVANA MÁTLOVÁ Ilustrace: IVA ROŠTÁROVÁ SLOVNÍK SOCIÁLNÍCH SITUACÍ PRO DĚTI NEJEN S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA Tento obrázkový slovník byl připraven pro děti

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

KDYŽ ZAČÍNÁME MLUVIT... Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte. Lucie Saicová Římalová

KDYŽ ZAČÍNÁME MLUVIT... Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte. Lucie Saicová Římalová KDYŽ ZAČÍNÁME MLUVIT... Lingvistický pohled na rané projevy česky hovořícího dítěte Lucie Saicová Římalová filozofická fakulta univerzity karlovy, 2013 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Saicová

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Jak se objednat do PPP?

Jak se objednat do PPP? Jak se objednat do PPP? Postup při objednání se liší podle toho, kdo dává podnět k vyšetření. Je tedy třeba zvážit, jaké bude vaše zadání a podle toho zvolit jednu z následujících variant: A. Jsem rodič

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více