PETRA STARÁ 9. A ŠKOLNÍ ROK

Transkript

1 DĚTSKÉ ÚRAZY ŠKOLNÍ ROK PETRA STARÁ 9. A iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww 1

2 OBSAH I ÚVOD 4 II TEORETICKÁ ČÁST 5 1. Anatomie člověka Pohybová soustava Pasivní Aktivní Kardiopulmonální systém Postup při zahájení KPR 2. Dělení úrazů Oděrky Krvácení z nosu Zlomeniny Krvácení Popáleniny Poleptání Úraz elektrickým proudem Zásah bleskem Otravy Poranění hlavy Specifické rány Mdloba, kolaps Bezvědomí Šok Zástava dýchacího a krevního oběhu Cizí těleso Úžeh a úpal Podchlazení, omrzliny Utonutí Dušení Poranění hrudníku a břicha Ztrátové poranění (amputace) Poranění páteře, míchy a pánve Rozdrcená pánev Dopravní nehoda 41 2

3 III PRAKTICKÁ ČÁST 1. Anketa 43 IV ZÁVĚR 50 V SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 51 3

4 I ÚVOD Tělo nemá jinou možnost, než nás napomenout bolestí. Pokud si jen vezmete prášek a informaci nepochopíte, pouze vypnete varovný signál. Mudr. Jan Hnizdil Nad tématem své absolventské práce jsem dlouho přemýšlela. Žádné téma nebylo takové, které by mě vystihovalo a ke kterému mám veliký vztah. Nakonec jsem se rozhodla pro téma Dětské úrazy. Už od malička se zajímám o zdravovědu. Myslím si, že zrovna ta mi je nejbližší. S tímto tématem souvisí i volba mého budoucího povolání. Na zdravotnických soutěžích se učíme, jak správně ošetřovat různá zranění. A tak doufám, že i vy dostanete malé poučení z mé absolventské práce a dozvíte se něco nového, nebo si to pouze zopakujete. Vždyť stačí jen malá chvilka nepozornosti, či podcenění situace, souhra nešťastných náhod a nehoda je tu. Proto je určitě dobré vědět, jak v takovýchto situacích reagovat. A vědět, že nic není cennějšího než lidský život, ať už je to život váš nebo někoho jiného. 4

5 II TEORETICKÁ ČÁST 1. Anatomie člověka 1.1 Pohybová soustava Pasivní Pohybová soustava se rozděluje na dvě skupiny: pasivní (kosti a klouby) a aktivní (svaly). Kosti a klouby jsou tvrdé orgány lidského těla, a proto každá kost má vlastní cévní a nervové zásobení. Chrání životu důležité orgány v lidském těle (lebka chrání mozek, hrudní koš srdce a plíce). Kosti se rozdělují na dlouhé (kost pažní a stehenní), krátké (kosti záprstní a zánártní), ploché (lopatka, pánev) a nepravidelné (obratle). Povrch kosti kryje okostice, která obsahuje cévy a nervy. Pod ní se nachází tvrdá kompaktní kost (hutná kostní tkáň), pak houbovitá kost a uvnitř je dřeňová dutina, která je vyplněna kostní dření. 5

6 Kostra (skelet) je pasivní část pohybového systému, zároveň tvoří oporu celého těla a zajišťuje vzpřímenou chůzi. Obsahuje asi 206 kostí. Skládá se ze srostlých a volných kostí, které jsou spojeny vazy, šlachami, svaly a chrupavkami. Rozděluje se na vnější kostru (exoskelet), který tvoří pevný vnější obal organismu, a vnitřní kostru (endoskelet). 6

7 Kloub spojuje dvě nebo více kostí. Skládá se z kloubní hlavice a kloubní jamky, které jsou kryty chrupavkou. Celý kloub je pokryt kloubním pouzdrem, které tvoří kloubní vazy. V některých složitějších kloubech (kloub kolenní nebo spojení obratlů) se nachází chrupavčité ploténky - disky - menisky Aktivní Soustava aktivní je svalovou částí pohybového systému. Výkonnou jednotkou je sval, který má schopnost stahu (kontrakce). Každý sval má cévní a nervové zásobení. Při stahu se sval zkracuje a způsobuje pohyb jednotlivých částí lidského těla. Svaly pracují ve skupinách, podle toho se také rozdělují na ohýbače (způsobují ohnutí končetiny, trupu) a napřimovače (způsobují napřímení trupu, natažení končetiny). 7

8 8

9 9

10 Svalstvo příčně pruhované (kosterní) umožňuje pohyb. Tyto svaly se připojují šlachami. Ovládáme je svojí vůlí (ohýbání končetin, narovnání těla, ). Svalstvo hladké je součástí vnitřních orgánů (žaludek, střeva, ) a zajišťuje tak jejich pohyb (vyprazdňování žaludku). Neovládáme je svou vlastní vůlí. Svalovina srdeční umožňuje pravidelné stahy srdce, je rytmická a neovládáme ji svoji vůlí Kardiopulmonální systém POMĚR STLAČENÍ TECHNIKA ZAHÁJENÍ KPR DOSPĚLÍ 30:2 2 ruce 30- ti stlačeními KOJENCI A DĚTI 30:2 1-2 ruce 5 - ti vdechy NOVOROZENCI 3:1 2 prsty 5 - ti vdechy 10

11 2. Dělení úrazů 2.1 Oděrky Charakteristika Malé krvácení je takové, které snadno ustane. 1. Ránu vyčistíme čistou vodou nebo použijeme dezinfekci (peroxid vodíku, septonex, ajatin, jodisol) 2. Poraněnou část přelepíme náplastí nebo obvážeme sterilním obvazem. 11

12 2. 2 Krvácení z nosu 1. Předkloníme raněnému hlavu a stiskneme nosní dírky. 2. Přiložíme chladivý předmět (mokrý kapesník) na čelo a týl. 3. Vytvoříme tzv. prakový obvaz. 4. Pokud dále teče hodně krve, dopravíme zraněného k lékaři. Výroba prakového obvazu 1. Vezmeme a ustřihneme délku obvazu tak, aby byl od ucha k uchu. 2. Na obou koncích rozstřihneme a uprostřed necháme malý obdélníček (cca 10 x 5 cm). 3. Do obdélníčku vložíme sterilní čtvereček nebo kapesník. 4. A na každé rozstřižené straně uděláme uzel. 5. Obdélníček se sterilním čtverečkem přiložíme na nos a svázané konce obvazu dáme za uši. 12

13 2.3 Zlomeniny Uzavřená Charakteristika Hlavními příznaky zlomenin je silná bolest, která se zvětšuje při pohybu. Oteklá a zfialověná poraněná místa. 1. Končetinu nikdy nenarovnáme a moc s ní nehýbeme. 2. Poraněné místo znehybníme, např. nohu znehybníme pomocí rovného klacku či přivázáním ke zdravé noze, ruku dáme do šátkového závěsu (mikiny, uplého trika). 3. Dopravíme k lékaři či zavoláme pomoc. Šátkový závěs 1. Vezmeme si šátek ve tvaru trojúhelníku. 2. Z nejmenšího cípu uděláme uzel, který přiložíme na loket. 3. Vnitřní cíp směřuje k poraněné ruce a vnější ke zdravé. 4. Zavazujeme za krkem tak, aby ruka byla v pravém úhlu. 5. A nakonec vypodložíme za krkem, aby to poraněného tolik nebolelo. 13

14 2.3.2 Otevřená Charakteristika Hlavními příznaky zlomenin je silná bolest, která se zvětšuje při pohybu. Kost je na povrchu těla a z rány vytéká krev. 1. Končetinu nikdy nenarovnáme, nikdy nezastrkáváme kost zpátky do těla a moc se zraněným nehýbeme. 2. Okolo poraněného místa (kosti) přiložíme sterilní obvazy a lehce převážeme. 3. Dopravíme k lékaři či zavoláme pomoc. -_kopirovat.html3 14

15 2.4 Krvácení Žilní Charakteristika Krev z rány volně vytéká. Je tmavě červená. Zraněný není ohrožen na životě. 1. Stlačíme ránu nejlépe přes látkový kapesník, igelit apod. 2. Končetinu zvedneme nad úroveň srdce. 3. Postiženého posadíme. 4. Ránu zavážeme obvazem a dáme do šátkového závěsu. 6. Zavoláme pomoc či dopravíme k lékaři. 15

16 2.4.2 Masivní Charakteristika Krev z rány vystřikuje podle tepání srdce. Krev je jasně červená. Raněný je v ohrožení života. 1. Stlačíme ránu nejlépe přes látkový kapesník, igelit apod. 2. Končetinu zvedneme nad úroveň srdce. 3. Postiženého posadíme. 4. Přiložíme tzv. tlakový obvaz. 5. Pokud obvaz prosákne, překryjeme jej dalším, pokud prosákne i přidaná vrstva, zaškrtíme končetinu tak, aby nebyl na jejím konci hmatný puls. Při zaškrcení pozorujeme čas a povolujeme na 2 3 minuty každou hodinu. Zaškrcovadlo má být široké alespoň 5 cm, přikládá se přes oděv. Zaškrcenou končetinu chladíme. 6. Zavoláme pomoc či dopravíme k lékaři. 16

17 2.5 Popáleniny Charakteristika Pokožka je zarudlá pokožka, velká bolest. Rozdělují se na 3. stupně: 1. stupeň - pouze zarudlá kůže, 2. stupeň - zarudlá kůže s puchýři a 3. stupeň - částečně odumřelá kůže. 1. Popálené místo dáme do studené vody a sundáme veškeré náramky a prstýnky. 2. Přiložíme sterilní čtverečky (na ruce či noze i mezi prsty) a převážeme obvazem. 3. Dáme do šátkového obvazu. 4. Zavoláme pomoc či dopravíme k lékaři. 17

18 2.6 Poleptání 1. Poraněné místo oplachujeme vodou. 2. Pokud šlo o požití látky trávící soustavou (ústy), nevyvoláváme zvracení, pouze podáváme hodně vody k zapití. 3. Povrchové poleptání sterilně překryjeme a zavážeme. 4. Zavoláme pomoc či dopravíme k lékaři. 18

19 2.7 Úraz elektrickým proudem Charakteristika Porucha vědomí, nepamatuje si na událost, poruchy srdečního rytmu, popáleniny III. stupně v místě kontaktu, trombózy a při silných křečích i zlomeniny. 1. Bezpečně vyprostíme postiženého z obvodu nevodivým předmětem (klacek) anebo vypnutím zdroje napětí. Při spadlém vedení vysokého napětí se přibližujeme, co nejmenšími kroky a snažíme se být, co nejdál od zraněného. 2. Kontrolujeme základní životní funkce (stav vědomí, dýchání). Případně zahájíme resuscitaci. 3. Ošetříme popáleniny a další zranění. 4. Zavoláme pomoc. 19

20 2. 8 Zásah bleskem 1. Zavoláme pomoc. 2. Jestliže zraněný leží blízko vody či ve vodě dostaneme ho na bezpečnější místo. 3. Pokud zraněný nedýchá, zahájíme resuscitaci a vyčkáme do příjezdu záchranky Otravy 1. Jestliže je zraněný při vědomí vyvoláme zvracení a vyvětráme. 2. Zajistíme škodliviny, kterými se zraněný otrávil (obaly od léků, drogy, atd.) 3. Pravidelně kontrolujeme základní životní funkce (vědomí, dýchání, puls) 4. Zavoláme pomoc či dopravíme k lékaři. 20

21 2.10 Poranění hlavy 1. Kontrolujeme životní funkce (tep a dech). 2. Zraněnému přiložíme na krk krční límec, pokud jej máme, nebo si ho vytvoříme (např. z ručníku). 3. Při bezvědomí uložíme do zotavovací polohy a ošetříme drobná zranění. 4. Zavoláme pomoc Specifické rány Uštknutí hadem Charakteristika Dvě nebo čtyři ranky od zmijích zubů, bolest a otok místa kousnutí, zvětšení mízních uzlin, malátnost, bolest břicha, nevolnost, zvracení, průjem. Zdravý dospělý člověk není ohrožen na životě. Nebezpečné může být v případě dětí, lidí s oslabenou imunitou, alergiků a starých lidí. 1. Nehýbeme se zraněným, pouze posadíme či položíme. 2. Vydezinfikujeme a sterilně přikryjeme místo kousnutí. 3. Uštknutou končetinu obvážeme elastickým obinadlem. 4. Ránu nemačkáme, nerozřezáváme, nevypalujeme ani nevysáváme ústy (případně jen speciální odsávačkou hadího jedu), končetinu nezaškrcujeme. 5. Zavoláme pomoc či dopravíme k lékaři. 21

22 Bodnutí hmyzem Charakteristika Zarudnutí, otok, případně horečka, nevolnost, zvracení, dušnost, zrychlená srdeční aktivita, pokles krevního tlaku a následný anafylaktický šok. 1. Odstraníme žihadlo, pokud zůstalo v kůži či sliznici. 2. Místo bodnutí chladíme, kůži potíráme gelem Fenistil nebo Tantum. 3. V případě rozsáhlého otoku a zarudnutí anebo celkových obtížích (nevolnost, zvracení, rychlá srdeční akce) podáváme ihned celková antihistaminika v tabletě pod jazyk (Dithiaden, Zyrtec, Zodac aj.) do té doby, než obtíže odezní. 4. Alergikovi vybavenému adrenalinovým perem (Epipen/Anapen) je aplikujeme do svalu. 5. Dopravíme k lékaři. Při bodnutí vosou neutralizujeme kyselinou ocet, cibule, citron. Při bodnutí včelou neutralizujeme zásadou mýdlový roztok, jedlá soda 22

23 Pokousání zvířetem 1. Ránu důkladně vydezinfikujeme, nebo alespoň vymyjeme mýdlovou vodou a sterilně přikryjeme. 2. Zvířete si nevšímáme. 3. Zraněného dopravíme k lékaři či zavoláme pomoc, kontaktujeme majitele nebo policii. 23

24 Klíště 1. Odstraníme klíště vyvikláním pinzetou. Vždy musí být odstraněno celé. 2. Důkladně vydezinfikujeme místo přisátí klíštěte. 3. V případě, že nebylo klíště odstraněno zcela, pokusíme se odstranit jeho zbytky (např. jehlou) nebo vyhledáme chirurgickou ambulanci k jeho odstranění Mdloba, kolaps 1. Zvedneme postiženému dolní končetiny. 2. Zkontrolujeme stav vědomí a dýchání. 3. Pokud postižený nereaguje ani na bolestivý podnět a nedýchá, ihned zahajujeme resuscitaci. 4. Ošetříme další zranění a pořádně překontrolujeme, zdali ještě nějaké zranění nemá. 5. Pokud dýchá, uložíme jej do zotavovací polohy. 6. Zavoláme pomoc. 24

25 Bezvědomí 1. Přijdeme ke zraněnému a lehce jím zatřeseme, abychom zjistili, jestli je při vědomí nebo nereaguje. 2. Pokud postižený leží na břiše, šetrně ho otočíme na záda, zakloníme hlavu, a pokud nedýchá, zahajujeme resuscitaci. 3. Pokud zraněný dýchá, položíme ho do zotavovací polohy. 4. Ošetříme další zranění. 5. Zavoláme pomoc. 25

26 2.14 Šok Charakteristika Zrychlující se tepová frekvence, klesající krevní tlak (stále slaběji hmatný puls), žízeň, studený pot, chladná kůže mramorovaného vzhledu zejména na okrajových částech. 1. Dodržujeme pravidla 5T (ticho, teplo, transport, tišení bolesti, tekutiny). 2. Stále sledujeme tepovou frekvenci, krevní tlak (hmatnost pulzu) a stav vědomí. 3. Pátráme po příčinách šoku a snažíme se ošetřit zjištěná poranění. 4. Nepodáváme nemocnému žádné nápoje, jídlo, léky (ani analgetika), nesmí kouřit. Hypovolemický šok = kdy dochází ke snížení průtoku krve v cévách příčinou je vnější nebo vnitřní krvácení, nebo velký nedostatek tekutin např. hydratace nebo popálení. Kardiogenní šok Septický šok Anafylaktický šok = nastává v případě, že srdce nepumpuje dostatek krve a ta tak neokysličuje tělo. = vzniká v případě, kdy se infekce dostane do krevního řečiště a tak se roznáší do těla a působí další zdravotní potíže. = je nejsilnější formou alergické reakce a může mít různé příčiny. 26

27 2.15 Zástava dýchacího a krevního oběhu 1. Zavoláme pomoc. 2. Přiklekneme ke zraněnému a provedeme 3P (poslech - přiložíme tvář k nosu, pohled očima sledujeme, zdali se zvedá hrudník, pohmat- ruku přiložíme na hrudník, abychom cítili, zdali se hrudník zvedá). 3. Hlavu položíme na stranu a vyčistíme dutinu ústní. 4. Zakloníme hlavu, abychom uvolnili dýchací cesty. 5. Zdali zraněný nedýchá, zahájíme resuscitaci 30krát stlačíme hrudník a 2krát vdechneme. 6. Pokud zraněného rozdýcháme, uložíme do zotavovací polohy a vyčkáváme do příjezdu záchranky. 7. Pokud zraněný stále nedýchá, provádíme resuscitaci do té doby dokud sami se nevyčerpáme. 8. Ošetříme další zranění. 27

28 2.16 Cizí těleso Charakteristika Z rány nikdy nevytahujeme, pokud volně neleží. Z rány vytéká krev. 1. Okolo tělesa (kost, střep, ) přiložíme smotané obvazy. 2. Lehce převážeme obvazem. 3. Dopravíme k lékaři či zavoláme pomoc. 28

29 2.17 Úžeh a úpal Úžeh Charakteristika Bolest hlavy, nevolnost. 1. Přikládáme chladné obklady na hlavu. 2. Podáváme dostatek tekutin. 3. Dodáme běžné léky, proti bolesti Úpal Charakteristika Vysoká teplota, rychlý slabý puls, malátnost, nevolnost a zvracení, případné křeče. 29

30 1. Transportujeme (dopravíme) postiženého do chladnějšího prostředí, stínu. 2. Snižujeme tělesnou teplotu omýváním vodou (ne ledovou) nebo chladnými zábaly. 3. Nahrazujeme ztracené tekutiny, nejlépe podáváním chladných minerálek Podchlazení a omrzliny Podchlazení Charakteristika Celkový útlum až bezvědomí, pomalý a slabě hmatatelný puls. 1. Zamezíme dalším ztrátám tepla (nasaďte podchlazenému čepici), nehýbejte končetinami. 2. Postupně postiženého zahříváme, nepřivádíme jej však rovnou do přehřáté místnosti. 3. Podáváme teplé sladké nápoje a další zdroje energie (čokoládu), žádný alkohol. 30

31 Omrzliny 1. Zvýrazníme prokrvení omrzlých částí těla pohybem a zahříváním. Kůži ničím netřeme. 2. Podáváme malé dávky alkoholu nebo nitrátů, není-li postižený celkově podchlazený. 31

32 Tonutí Charakteristika Při vytažení z vody šedomodré rty, uši, prsty. 1. Pokud žádné pomůcky nemáme, plaveme k tonoucímu, ale ne na jeho dosah. Pokud nejste silní a dobří plavci, počkejte s přiblížením do jeho vyčerpání, abyste se sami nevystavili riziku utonutí. 2. Pokusíme se tonoucího obrátit na záda a plavat s ním ke břehu (nejlépe znak). 3. Překontrolujeme životní funkce (tep, dech). 4. Je-li tonoucí v bezvědomí a dýchá jinak než normálně, zahájíme resuscitaci. 5. Zavoláme pomoc. 32

33 Dušení Charakteristika Potíže při dýchání, prohloubení a zrychlení dechu, hlučné dýchání jako je chrápání, bublání, zmodrání obličeje, rtů i lůžka pod nehty, zmatenost. 1. Zeptáme se zraněného, zdali může kašlat, pokud ano, nezasahujeme a necháme jej vykašlat. 2. Pokud nemůže kašlat, praštíme jej 4x (čtyřikrát) pěstí do zad mezi lopatky. 3. Když postižený ztrácí vědomí, uvolníme a vyčistíme dýchací otvory a zahájíme dýchání z úst do úst. 33

34 2.21 Poranění hrudníku a břicha Poranění hrudníku Charakteristika Bolest na hrudníku různé intenzity, modrofialové zabarvení (rty, oči, nos, brada, nehtová lůžka, uši), možné vykašlávání krve, při rozsáhlých zlomeninách žeber propadlý hrudník. 1. Zraněného posadíme do polosedu a opřeme (např: o zeď), abychom uvolnili dýchací cesty. 2. Zavoláme pomoc. 34

35 Poranění břicha Krytá poranění Charakteristika Příznaky nemusí být výrazné, proto se to dá těžko poznat. Nucení na zvracení až zvracení. Při vnitřním krvácení rozvoj šoku (zrychlené povrchní dýchání, studený lepkavý pot, zima a žízeň). V místě úrazu může být patrný hematom (modřina). Zraněný má tvrdé břicho. 1. Zavolat pomoc. 2. Při bezvědomí zraněného položíme do zotavovací polohy. 3. Při vědomí uložíme do tzv. klubíčka (na bok se skrčenými nohy). 4. Děláme protišoková opatření. 35

36 Otevřená poranění 1. Šetrně položíme zraněného na záda. 2. Při masivním krvácení z rány přiložíme silnou vrstvu obvazu či kapesníků a stlačíme krytou dlaní (např: igelitový pytlík). 3. Výhřez orgánů nedotýkáme se, sterilně kryjeme, vhodné je sterilní krytí namočit v čisté vodě a udržovat jej vlhké, nikdy neobvazujeme obinadlem kolem těla. 4. Nikdy nezandáváme vnitřní orgány zpátky do těla. 5. Provádíme protišoková opatření. 6. Zavoláme pomoc Ztrátová poranění (amputace) 1. Zastavíme masivní krvácení stlačením rány, nebo zaškrcením přímo nad ranou (zaznamenáme čas) a zvedneme do výše. 2. Provedeme protišoková opatření. 3. Zavoláme pomoc a snažíme se zabránit podchlazení. 4. Do příjezdu záchranky bychom měli najít amputovanou část a uchovat ji. 5. Amputovanou část očistíme a uložíme do igelitového sáčku, který uzavřeme. 6. Sáček vložíme do nádoby s vodou. 36

37 Poranění páteře, míchy a pánve Poranění páteře Charakteristika Nepřirozená poloha, bolesti zad, necitlivost, mravenčení. 1. Se zraněným nemanipulujeme, pokud to není nutné. 2. Kontrolujeme životní funkce. 3. Provádíme protišoková opatření. 4. Zavoláme pomoc. 37

38 Poranění míchy Charakteristika Úplná - porucha citlivosti, hybnosti - poruchy močení a vyprazdňování stolice Neúplná - porucha hybnosti a čití různého rozsahu - ochrnutí od místa poranění dále 1. Se zraněným nemanipulujeme, pokud to není nutné. 2. Kontrolujeme životní funkce. 3. Provádíme protišoková opatření. 4. Zavoláme pomoc. 38

39 Poranění pánve Charakteristika Bolesti v kyčli, neschopnost chůze, krvavá moč, šok. 1. Položíme zraněného na záda. 2. Vložíme polštářky mezi kolena a kotníky a kolena a kotníky svážeme. 3. Zavoláme pomoc či dopravíme k lékaři. 39

40 Rozdrcená pánev 1. Zavoláme pomoc. 2. Zajistíme, aby se raněný nehýbal, můžeme pánev obložit dekami či batohy 3. Provádíme protišoková opatření (velké riziko ŠOKU) 4. Musíme jednat rychle, do pánve může člověk i vykrvácet. 40

41 2.25 Dopravní nehoda 1. Zajistíme havarované vozidlo (vytáhneme klíček ze zapalování, zatáhneme za ruční brzdu, nandáme si reflexní vestu a dáme 100 metrů před havarované vozidlo výstražní trojúhelník). 2. Všechny osoby dostaňte pryč z dosahu havarovaného vozidla. 3. Zavoláme pomoc a všechny zraněné osoby ošetříme

42 42

43 III PRAKTICKÁ ČÁST 1. Anketa Anketu jsem pokládala žákům 3., 5. a 9. třídy a obsahovala 3 otázky. První dvě otázky byly zaměřeny na znalosti první pomoci. Třetí otázkou jsem zjišťovala, zda žáci by byli schopni poskytnout první pomoc při jakékoliv nehodě. Správná odpověď na otázku číslo jedna byla 30:2. Na otázku číslo 2: při krvácení z nosu hlavu předkloníme. Většina žáků odpověděla na první dvě otázky správně. S věkem rostlo také procento správných odpovědí. Potěšující je, že většina dotázaných žáků si myslí, že by byla schopna poskytnout první pomoc, hlavně ochotna. 1. Poměr při resuscitaci (stlačení:dechy) je? 2:30 30:2 3:2 2. Při krvácení z nosu hlavu: a) ukloníme b) zakloníme c) předkloníme 3. Kdybys byl/a účastníkem nehody, zvládl/a bys poskytnout první pomoc? ANO NE NEVÍM 43

44 3. třída otázka č. 1 otázka č. 2 44

45 otázka č. 3 Kdybys byl/a účastníkem nehody, zvládl/a bys poskytnout první pomoc? ANO NE NEVÍM 45

46 5. třída otázka č. 1 otázka č. 2 46

47 otázka č. 3 47

48 9. třída otázka č. 1 otázka č. 2 48

49 otázka č. 3 49

50 IV ZÁVĚR Děti jsou jednou z nejrizikovějších skupin osob vedle starších osob, co se týká úrazů. Nebezpečí na ně číhá na silnicích, doma, na hřišti, při sportu, při hrách a ve škole. Většina úrazů je způsobena nejen neopatrností dětí, ale i jejich rodičů, a především nedodržováním zásad bezpečnosti. Děti jsou nejvíce postiženy zlomeninami končetin, úrazy hlavy, popáleninami, řeznými ranami, které jsou doprovázené krvácením, a bezvědomím. Moje absolventská práce je malým průvodcem první pomocí. Doufám, že já ani vy se nesetkáte s těmi nejkomplikovanějšími úrazy. A pokud ano, určitě zvládneme základní první pomoc poskytnout a zbaběle neutečeme od zraněných. Vždyť nejhorší pohled, který se vám naskytne, je na malé pacienty ležící na dětské traumatologii a onkologii. 50

51 V SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Hasík, J. a kol.: Standardy první pomoci. Praha, Český červený kříž Bernatová, E. a kol.: Základní norma znalostí zdravotnických znalostí. Praha, Český červený kříž Vaněčková, I. a kol.: Přírodopis 8. Plzeň, Nakladatelství Fraus