INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE LEVÝ BŘEH VLTAVY. Statutární město České Budějovice

Transkript

1 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE LEVÝ BŘEH VLTAVY Statutární měst České Budějvice

2 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE LEVÝ BŘEH VLTAVY STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE verze k Zpracvatelé: Sdružení splečnstí KP prjekt s.r.. a MEPCO s.r..

3 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Obsah 1 Zkratky pužité v textu Úvd IPRM Analýza sučasné sciálně eknmické situace města a SWOT analýza Vyhdncení existujících strategických a plánvacích dkumentů a jejich prvázání s IPRM Analýza sciálně eknmické situace Regin NUTS II Jihzápad Jihčeský kraj Měst České Budějvice SWOT analýza města České Budějvice Suhrnné zhdncení pdmínek rzvje města a zdůvdnění výběru zóny Zdůvdnění zóny jak území s vyským ptenciálem růstu Ppis místních disparit pr zónu pdle priritních blastí IPRM Ppis zóny Kvantitativní a kvalitativní ppis zóny Levý břeh Vltavy Vize, glbální cíl Stanvení cílů, strategie Ppis patření IPRM Levý břeh Vltavy Priritní blast A Priritní blast B Priritní blast C Ppis čekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definvání indikátrů Finanční a časvý harmngram Finanční plán IPRM Levý břeh Vltavy Časvý harmngram IPRM Ppis realizace partnerství, zapjení partnerů při tvrbě a realizaci IPRM Ppis administrativní kapacity a způsbu řízení Analýza rizik IPRM a naplňvání hrizntálních témat Prjekty financvané z dalších OP Přílhy: Přílha č. 1 Frmuláře patření a dílčích prjektů závazné části IPRM (bsahující patření pvinná v rámci ROP, OP 2.1.: Ppis Opatření/Aktivit/ Indikativní seznam dílčích prjektů IPRM) Přílha č. 2 Rzpčet IPRM Levý břeh Vltavy p letech (v CZK a EUR) Verze k

4 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Přílha č. 3 a EUR) Přílha č. 4 Přílha č. 5 Přílha č. 6 Rzpčet IPRM Levý břeh Vltavy pdle patření a dílčích prjektů (v CZK Zdrje financvání IPRM Levý břeh Vltavy (v CZK a EUR) Alkace v letech IRPM "Levý břeh Vltavy" (v CZK a EUR) Finanční analýza města ve vztahu k předkládanému IPRM Verze k

5 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 1 Zkratky pužité v textu AUK Akademický a univerzitní kampus BC AV ČR Bilgické centrum Akademie věd České republiky CPKP Centrum pr kmunitní práci CZT Centralizvané zásbvání teplem ČB České Budějvice ČB2 České Budějvice 2 ČMZRB Českmravská záruční a rzvjvá banka, a.s. ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ČV České Vrbné ESF Evrpský sciální fnd ERDF Evrpský fnd pr reginální rzvj EVVO Envirnmentální vzdělávání, výchva a světa EU Evrpská unie HD Haklvy Dvry HDP Hrubý dmácí prdukt HSS Hspdářská a sciální sudržnst CHKO Chráněná krajinná blast IDS Integrvaný dpravní systém ILO Mezinárdní rganizace práce IOP Integrvaný perační prgram IPRM Integrvaný plán rzvje města IS Infrmační systém JCU Jihčeská univerzita JK Jihčeský kraj (území) JčK Jihčeský kraj (instituce) KIS Krajský infrmační systém KPSS Kmunitní plán sciálních služeb k.ú. katastrální území MAS Místní akční skupiny MD Ministerstv dpravy MMR Ministerstv pr místní rzvj MSP Malé a střední pdnikání NH Nárdní hspdářství NPR Nárdní prgram refrem NRP Nárdní rzvjvý plán Verze k

6 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy NSRR OP OPPI OPVaVpI OPVPK OPŽP PL RM ROP SEPR CB SF SO SOZS SOŠ SRK SRR SP TOP TI ÚP ÚPD VOŠ VŠERS VŠTE ZŠ ZM 4D Nárdní strategický referenční rámec Operační prgram Operační prgram pdnikání a invace Operační prgram věda a výzkum pr invace Operační prgram vzdělání pr knkurenceschpnst Operační prgram živtní prstředí Prjektvý list Rada města Reginální perační prgram Sciálně eknmický prfil města České Budějvice Strukturální fndy Správní bvd Strategické becné zásady Splečenství Střední dbrná škla Strategie rzvje krajů Strategie reginálníh rzvje ČR Strategický plán rzvje města Tématický perační prgram Technická infrastruktura Územní plán Územně plánvací dkumentace Vyšší dbrná škla Vyská škla evrpských a reginálních studií,.p.s. Vyská škla technická a eknmická Základní škla Zastupitelstv města Čtyři dvry Verze k

7 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 2 Úvd IPRM Integrvaný plán rzvje města České Budějvice (dále IPRM) je lgickým strategickým rámcem a nástrjem pr jedntlivé správně identifikvané ptřeby a rzvjvé pririty města, pr které jsu určeny patření a prstředky z různých Operačních prgramů (OP), zejména však Reginálníh peračníh prgramu ROP NUTS II Jihzápad (dále ROP). Jeh smyslem je zajištění synergie intervencí směřujících k revitalizaci a využití hspdářskéh a lidskéh ptenciálu města jak pólu rzvje včetně jeh prpjení se spádvým reginem. IPRM je nástrjem pr smysluplné sustředění veřejných a sukrmých prstředků a zapjení dbrné i bčanské veřejnsti s cílem maximálně stimulvat a využít rzvjvý ptenciál města. Ptřebnst IPRM vychází především z dpručení Evrpské unie, aby města aktivně přistupvala k realizaci cílů plitiky hspdářské a sciální sudržnsti v letech frmu integrvaných rzvjvých plánů. Integrvaný plán rzvje města České Budějvice přím navazuje na Strategický plán města České Budějvice a na aktuální prvedené analýzy. Pririty vyplývají z jasné vize a rzvjvé strategie města, která identifikuje rzvjvý ptenciál města a definuje prblémy sučasné situace. IPRM je pdlžen jak aktuálními strategickými, tak územně plánvacími dkumenty města. IPRM České Budějvice je implementačním dkumentem se závazným finančním rámcem, který zapjí jedntlivé perační prgramy d financvání prjektů města. Integrvaný plán rzvje frmuluje a prezentuje jasnu strategii rzvje města České Budějvice prstřednictvím mezenéh mnžství integrvaných aktivit, které směřují d určitéh jasně vymezenéh území. Tat strategie přím vede ke zvýšení knkurenceschpnsti města a prkazuje jednznačné vazby na tzv. Lisabnský a Götebrský prces (tj. pdpru znalstní eknmiky, chranu živtníh prstředí a udržitelný rzvj). Tent předkládaný dkument IPRM je zaměřen na lkalitu města České Budějvice: Levý břeh Vltavy Verze k

8 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 3 Analýza sučasné sciálně eknmické situace města a SWOT analýza Výchdiskem pr zpracvání scieknmické analýzy stavu rzvje města České Budějvice, jak nedílné sučásti IPRM České Budějvice, jsu existující relevantní strategické a prgramvé dkumenty (zejména ROP NUTS II Jihzápad). IPRM je v suladu s relevantními strategickými dkumenty, územně plánvací dkumentací (a jejími změnami) a existujícími reginálními, krajskými a nárdními strategiemi, viz níže. Základním pdkladem pr scieknmicku analýzu stavu rzvje města je Analytický prfil, který je sučástí Strategickéh plánu rzvje města České Budějvice (SP). Z tht prfilu byly pužity vybrané relevantní části a závěry. Tyt části byly dplněny pdle ptřeb přípravy IPRM. Tent pstup byl mžné zvlit vzhledem k tmu, že zpracvávání SP a IPRM prbíhal v rce 2007 a 2008 sučasně a SP byl schválen Zastupitelstvem města České Budějvice 6. března 2008 jak kncept. Z th je patrné, že mnh činnstí se při zpracvání těcht dvu dkumentů navzájem prlínal a dplňval. Z analýzy vyplývají nejzávažnější prblémy města a vysvětlení příčinných vazeb prstřednictvím získaných dat a infrmací. Ke sběru dat byl zvlen pzitivistický přístup, reprezentvaný kvantitativními metdami a kladucí důraz na systematičnst a interpretaci analyzvaných údajů. Pr analýzu byly využity dva typy vstupních dat: primární data, která byla seskupena pr knkrétní hdncení. Tat data byla získána pmcí analytických technik. Jedná se především data ze Scieknmickéh prfilu města zpracvanéh v rámci SP v rce sekundární data jsu údaje, které existují nezávisle na samtném hdncením (především statistická data). Obecná část analýzy vychází z existujících strategických a plánvacích dkumentů a je slžena ze tří základních částí: Část A - Analýza sciálně eknmické situace Jedná se analýzu sučasné scieknmické situace reginu NUTS II Jihzápad, Jihčeskéh kraje a následně pdrbnější analýzu města České Budějvice, která je zpracvána pmcí primárních a sekundárních dat. Tat data byla získána při tvrbě SP pmcí participativních metd, dále v pracvní skupině při zpracvání IPRM a ze statistických údajů. Část B - SWOT analýza města Analýza silných a slabých stránek, příležitstí a hržení má za úkl zjistit určující faktry, které uvnitř i vně vlivňují analyzvané prstředí. Část C - Suhrnné zhdncení pdmínek rzvje města V tét části jsu psuzeny a prvnány získané výsledky bu typů dat a definvána řešená blast suvisející s rzvjem města jak centra eknmickéh rzvje reginu. Verze k

9 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Pr zpracvání analýzy dat města byl zvlen pstup s vazbu na Metdický pkyn MMR (6 priritních blastí IPRM) a sučasně s vazbu na Vademekum IPRM (scieknmické faktry): Část analýzy Zvlená strategie Priritní blasti IPRM Scieknmické faktry Základní charakteristika města: histrie, plha, členění, byvatelstv Eknmický rzvj Pdnikání, HDP, míra nezaměstnansti, infrastruktura pr CR 1. Obecnější definice prblematiky Využití bu typů dat (primárních i sekundárních) ze zpracvaných strategických dkumentů Využití dat ČSÚ Sciální integrace Šklství a vzdělávání, zdravtnictví a sciální služby, rvné příležitsti, nezaměstnanst, bezpečnst Živtní prstředí Ovzduší, vda, hluk, zeleň, dpady, EVVO Přitažlivé měst Fyzické prstředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pr vlný čas Dstupnst a mbilita MHD, dpravní infrastruktura, zklidňvání dpravy, bezbariérvst, bezpečnst, parkvání, integrvaný systém Správa veřejných věcí Smart gvernance, rzpčet města, dtace, účast bčanů 2. Analýza dat Zapjení partnerů, knzultace, pracvní skupiny Celé měst Získání dplňujících infrmací SWOT analýza Analýza celéh města Silné a slabé stránky, příležitsti a hrzby 3. Suhrnné zhdncení pdmínek rzvje města Závěrečné prvnání dat a jejich vyhdncení Jedntlivé blasti IPRM priritní Shrnutí dat Závěr Verze k

10 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 3.1 Vyhdncení existujících strategických a plánvacích dkumentů a jejich prvázání s IPRM Výchdiskem pr zpracvání scieknmické analýzy stavu rzvje města jsu následující relevantní strategické a prgramvé dkumenty: Dkument Půsbnst lkální/reginální/ nárdní Rk schválení/verze Zdrj Metdický pkyn MMR nárdní Usnesení vlády ČR ze dne 13.srpna 2007 č.883 http.// Reginální perační prgram ROP NUTS II Jihzápad (ROP) reginální Prgram rzvje Jihčeskéh kraje reginální Zastupitelstvem JčK usnesením č. 195/2008/ZK ze dne 27. května Strategický plán rzvje města České Budějvice lkální Územní plán města České Budějvice lkální , ve znění OZV č. 13/2005 ze dne , účinnst: d 15. prsince Strategické rzvjvé a analytické dkumenty města České Budějvice lkální dstupné na příslušných dbrech Magistrátu města České Budějvice Následuje kmentář k suladu k jedntlivým výše uvedeným dkumentům. Metdický pkyn Ministerstva pr místní rzvj k hlavním zásadám pr přípravu, hdncení a schvalvání Integrvanéh plánu rzvje města Tvrba integrvanéh plánu rzvje města České Budějvice vychází ze strategických a prgramvých dkumentů a je v suladu s tut metdiku a evrpskými a nárdními dkumenty, z nich vycházela tvrba výše uvedenéh metdickéh pkynu, viz seznam uvedený v závěru tht dkumentu. Verze k

11 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Reginální perační prgram ROP NUTS II Jihzápad (ROP) Měst České Budějvice se ptýká s nadměrným dpravním zatížením, nevyhvující infrastrukturu a se zhršující se demgraficku a sciální situací. Je nezbytné zabránit vzniku sciálně nepříznivéh prstředí v příměstských lkalitách, zejména na levém břehu Vltavy. Tyt faktry se mhu stát ptenciálními bariérami dalšíh rzvje. Měst České Budějvice, které plní rli reginálníh centra, je zdrjem eknmickéh růstu a invací pr celý regin, avšak tat jeh rle není dsud dstatečně systematicky rzvíjena. Integrvaný plán rzvje města České Budějvice je v suladu s Reginálním peračním prgramem, blast pdpry 2.1. Integrvané plány rzvjvých center, a t zejména s blastmi pdpry zaměřenými na revitalizaci zanedbaných areálů, bjektů a plch v sídlech, přípravu rzvjvých území pr pdnikání a služby, výstavbu, reknstrukci a vybavení bjektů bčanské vybavensti, mdernizaci dpravních sítí v sídlech. ROP NUTS II Jihzápad, blast pdpry 2.1. městu České Budějvice nabízí mžnst plnhdntnéh využití ptenciálu stávajících nevyužívaných areálů. Rzvj města závisí na zvyšvání jeh atraktivity pr investry, návštěvníky a sučasné i ptenciální byvatele. Jedním ze způsbů, který k tmu může výrazně přispět, je eliminace hlavních funkčních a estetických závad, které představují zanedbané bjekty neb plchy uvnitř zastavěnéh území města. Pr zajištění udržitelnsti tht typu prjektů je nezbytné najít nvé využití těcht bjektů a plch. Rzvj nejen pracvních, ale i bslužných městských funkcí je pvažván v pdmínkách reginu NUTS II Jihzápad za významnu rzvjvu příležitst. Jedná se především infrastrukturu pr vzdělávání, sciální integraci a zdravtnictví, ale i kulturu a vlný čas. Aktivity zahrnuté d IPRM ČB naplňují svým charakterem tut blast pdpry. Další blastí, které je nutn věnvat zvláštní pzrnst, je dprava, nebť ve městě České Budějvice dchází k mimřádné kncentraci dpravních prblémů. Oblast pdpry 2.1. věnvaná rzvjvým centrům se krmě místních kmunikací sustředí na mdernizaci a rzvj sítě městské hrmadné dpravy, cž je specifická blast rzvjvých center, která není bsahem jiných priritních blastí ani blastí pdpry. Prgram rzvje Jihčeskéh kraje Prgram rzvje Jihčeskéh kraje navazuje na Sciálně eknmický prfil Jihčeskéh kraje, Reginální invační strategii Jihčeskéh kraje a další strategické dkumenty a přím vychází z výstupů analytické části tht dkumentu, zejména z výrků SWOT analýzy. Stanvené priritní sy naplňují hlavní rzvjvá témata a zaměřují se na řešení klíčvých rzvjvých prblémů Jihčeskéh kraje v bdbí Řešení zóny Levý břeh Vltavy je v suladu s většinu deklarvaných pririt v tmt dkumentu. Záměry priritní sy č.1 - Eknmický rzvj a znalstní eknmika, jejímž cílem je zlepšvání pdmínek pr pdnikání na území Jihčeskéh kraje, psilvání knkurenceschpnsti pdnikatelských subjektů a využívání kapacit výzkumu a vývje jak zdrje invací pdnikatelskéh sektru svými patřeními a aktivitami pdpruje buducí strategicku rzvjvu zónu levéh břehu řeky Vltavy. Zejména patření 1.1 a 1.3 týkající se rzvje pdnikatelskéh prstředí a rzvje výzkumných a rzvjvých kapacit pdprují svými aktivitami rzvj tét zóny. V suladu s těmit priritami je zejména záměr přípravy prstr pr revitalizaci prstru Čtyřech Dvrů (4D), který tevře nvé pdnikatelské mžnsti a dále pak pdpra prjektů Jihčeské univerzity, jakžt rzvíjejícíh se výzkumnéh prstru. Pdpra univerzity a jejích aktivit sučasně přispěje k rzvji celé blasti a v širším měřítku i celéh reginu. Verze k

12 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Zóna řešená v rámci IPRM také plně krespnduje s priritní su č.3 Dstupnst a infrastruktura, Prgramu rzvje Jihčeskéh kraje. Realizace IPRM přispěje ke zlepšení stávajícíh stavu dpravní a technické infrastruktury i ke zlepšení pdmínek dpravy a dpravní bslužnsti, a t nejen v hranicích vytyčené zóny, ale bude mít pzitivní vliv i na celkvu dpravní infrastrukturu ve městě. V tmt směru realizace IPRM naprst naplňuje bě dvě patření zmíněná v Prgramu rzvje Infrastruktura a dpravní bslužnst a naplňuje dpručené aktivity v těcht patřeních. Lze předpkládat, že s vybudváním nvé části kmunikační sítě se výrazně zlepší celkvá situace v inkriminvané části města, a t nejen ve smyslu zlepšení dpravní bslužnsti a dstupnsti, ale i z hlediska bezpečnsti dpravy a prvzu vůbec. Pdpru vytvření nvéh městskéh subcentra naplňuje IPRM i další su Prgramu rzvje Jihčeskéh kraje č.4 Rzvj urbánních prstrů. Hlavním mttem tét sy je: Pdpra psilvání rle měst jak přirzených rzvjvých center území se zaměřením na kmplexní přístup k řešení jejich specifických prblémů. Přesně v tmt smyslu by zónvě zaměřené IPRM měl vyřešit kmplexním způsbem specifické prblémy dané lkality a rzvinut celu dtčenu blast. Sučástí tét sy je i patření přím se zabývající prblematiku vnitřních prblémů měst patření 4.1. Jeh cíle jsu především : Kmplexní přístup k revitalizaci vybraných částí měst: center, veřejných prstr, tradičních bytných zón (zvláště panelvých sídlišť), tradičních průmyslvých a bdbných zón (brwnfields). Vyřešení specifických sciálních a kulturních aspektů živta ve městech; Vyřešení dpravní situace ve městech: veřejná dprava (MHD), bezpečnst a řízení prvzu (dpravní telematika, city lgistika), cyklistika, pěší zóny, dprava v klidu. Vyřešení specifických prblémů živtníh prstředí ve městech. IPRM naplňuje všechny výše zmíněné cíle. Jeh realizací bude pdpřen rzvj celéh města. Regenerací brwnfieldu bývalých kasáren a revitalizací celéh přilehléh prstru, stejně tak jak dtčenéh panelvéh sídliště bude pdpřen pzitivní sciální a kulturní rzvj zóny. Sučástí tét regenerace a revitalizace pak bude prpjení celéh prstru s přírdu - cyklistickými a pěšími stezkami a s městem zlepšením dpravní bslužnsti a zlepšením přístupu MHD, zejména d zregenervaných blastí. Mžným přesunem části městské správy d nvých prstr a vytvřením nvéh subcentra bude pdpřen Prgram rzvje Jihčeskéh kraje i v rámci sy č.7 Efektivní veřejná správa a mdernizace institucí. V duchu tét sy je pčítán se zvyšváním efektivity fungvání veřejné správy prstřednictvím využívání mderních nástrjů managementu, marketingu a kmunikace včetně zlepšvání místní či přeshraniční splupráce a partnerství mezi veřejným a sukrmým sektrem. Prstr 4D bude ideálním prjektem pr naplnění tht záměru a aktivit zmíněných v tét se. V nepslední řadě je naplněna i priritní sa č.8 Prgramu rzvje Jihčeskéh kraje Živtní prstředí. Realizací djde nejen k cennému prpjení zeleně s velmi urbanizvanu částí města, ale sekundárně bude mít nvě vytvřená dpravní infrastruktura vliv na snížení hladiny emisí v dalších částech města. Verze k

13 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Celkvě lze říci, že IPRM je plně v suladu s glbálním cílem tht Prgramu rzvje Jihčeskéh kraje, kterým je: Zvýšení knkurenceschpnsti Jihčeskéh kraje zalžené na zlepšvání pdmínek pr investice, pdnikání a rzvj cestvníh ruchu při zachvání přitažlivsti a jedinečnsti území kraje jak dbréh a bezpečnéh místa pr živt byvatel, a t při respektvání zásad udržitelnéh rzvje. Zvýšením kvality živta v identifikvané zóně a rzšířením bčanské vybavensti a dpravní dstupnsti bude právě tent cíl naplňván. Realizací tht plánu navíc bude zvýšen ptenciál tét deprimvané blasti d buducna, a t nejen ve smyslu zkvalitnění živta, ale i v blasti nvých pdnikatelských a investičních příležitstí. Strategický plán rzvje města České Budějvice Strategický plán města České Budějvice (SP) je střednědbým dkumentem, jehž cílem je definvat hlavní rzvjvé pririty města na vymezené časvé bdbí. Tím jsu v případě SP rky , které sučasně dpvídají prgramvacímu bdbí Evrpské unie. Řada z navrhvaných aktivit a prjektů však vyžaduje delší bdbí realizace cca let i více (např. stěžejní prjekty v blasti dpravy) a uvedené referenční bdbí tak nelze brát jak knečné. Základním smyslem realizace SP města České Budějvice je dsažení cílvéh stavu vyjádřenéh strategicku vizí. K naplnění vize by měly směřvat strategické a specifické cíle bsažené ve 4 priritních sách. Každá priritní sa má svůj prgram realizace bsahující záměry i knkrétní úkly a prjekty, které by měly přispět k dsažení pžadvaných změn. SP tak kmbinuje realizaci dluhdbých záměrů s ptřebnými krátkdbými aktivitami. Řešená předmětná lkalita Levý břeh Vltavy v rámci realizace IPRM přím přispívá kncentrvaným a integrvaným způsbem k naplnění rzvjvé vize města, resp. jedntlivých vizí navrhvaných priritních s SP. Především ptm v blastech: zajištění knkurenceschpnsti a prsperity městské aglmerace; vytváření předpkladů pr znalstně rientvanu splečnst; vytváření vysce kvalifikvaných pracvních míst pr abslventy a vracející se vzdělané byvatele lkalizvání technlgicky nárčných brů a firem využívajících výsledků výzkumu a vývje s cílem jejich udržitelné prsperity a půsbnsti v aglmeraci; rzvj a prhlubvání splupráce vzdělávacích a vědeckých kapacit s kmerční, prdukční sféru a jedntlivými firmami; zajištění kvality živta byvatel, dpravníh řešení, dstupnsti bytvých příležitstí, dstupnsti živtníh prstředí, zabezpečení pdmínek pr lkalizaci kmerčních i veřejných služeb a dalších eknmických činnstí; rzsáhlé zajištění relaxačních, kulturních a splečenských funkcí a zvýšení bezpečnsti byvatel. Nejvýznamněji je tak naplňvána priritní sa B. Hspdářský rzvj frmu rzvje nemvitstí a služeb pr pdnikání, cílenu pdpru znalstní eknmiky, vytvářením kapacit pr celživtní vzdělávání a předpkladů pr mbilitu pracvní síly, jak lkální, tak hrizntální. Dále přispívá k rzvji výstavnictví, kngresvé turistiky a k rzvji vztahů zainteresvaných aktérů v předmětných blastech na reginální, nárdní i mezinárdní úrvni a tak zajištění tevřensti města. IPRM naplňuje dále priritní su A. Kvalita živta vytvářením pdmínek pr bydlení především s vazbu na lkalitu levéh břehu Vltavy a s vazbu na prces revitalizace Verze k

14 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy panelvých sídlišť, rzvj pdmínek pr sprt a vlnčasvé aktivity, rzvj sciálních služeb a bezpečnsti byvatelstva, stejně tak jak rzvj bslužných služeb pr silně urbanizvanu lkalitu. Priritní sa C. Dstupnst města je v rámci IPRM naplňvána především prpjením městských částí s vazbu na napjení na nadřazenu dpravní síť (tzv. jižní tangenta) a napjením lkality na jiné frmy dpravy (letiště); rzvjem a zvýšením kvality suvisejících místních kmunikací a zabezpečením ptenciálu dstupnsti živtníh prstředí a jeh využitelnsti z hlediska bezpečných cyklstezek, tras, parkvých úprav; IPRM částečně řeší i prblematiku parkvacích míst v sídlištním uspřádání lkality levéh břehu Vltavy. Priritní sa D. Kvalita živtníh prstředí je v rámci IPRM zastupena především zajištěním napjení na blast Vrbenských rybníků frmu ekduktů a vyhdncením jeh relaxačníh a vlnčasvéh ptenciálu, čímž bude zajištěna dstupnst a navazující rzvj městské zeleně. Řešení základníh technickéh vybavení předmětné lkality je samzřejmstí investičních návrhů jedntlivých akcí, vč. důrazu na energeticky šetřená stavební řešení s prvky užití bnvitelných zdrjů energie. Priritní su D. rvněž naplňují činnsti dbrnéh charakteru vzdělávací a výzkumné, které převážně rzvíjí Jihčeská univerzita (JČU) a Bilgické centrum Akademie věd ČR (BC AV ČR). Územní plán města České Budějvice Uvažvané aktivity IPRM jsu plně v suladu s územním plánem města České Budějvice. Navržené intervence IPRM jsu v suladu s platným ÚPD, jedntlivé prjekty budu psuzvány v rámci stavebníh řízení. Další strategické rzvjvé a analytické dkumenty města České Budějvice Strategický plán města Č. Budějvice (2001) Plán dpadvéh hspdářství města (2005) Vývj lidských zdrjů v JK (2005) České Budějvice - vyhdncení dpravní nehdvsti za rky a 2005 na vybrané síti kmunikací (2005, 2006) Rzpčtvý výhled města , Magistrát města (finanční dbr, 2007) Zpráva činnsti Městské plicie České Budějvice za rk 2006 Prjektvé záměry dbrů Magistrátu města (dbr rzvje a cestvnéh ruchu, 2007) Teze kulturní plitiky města (dbr kultury, 2004) Kmunitní plán města Č. Budějvice Územní energetická kncepce statutárníh města (2003) Intenzita dpravy v Č. Budějvicích (ŘSD, 2005) Územní plán města České Budějvice (aktualizace 2006) Zpráva vývji situace na trhu práce v krese České Budějvice za rk 2006 (2006) Rzpčet města (finanční dbr, ) Sciálně eknmický prfil Jihčeskéh kraje (2005) Zpráva hdncení jaksti pvrchvých vd v blasti pvdí Hrní Vltavy za bdbí (2006) Návrh kncepčníh plánu vdhspdářských investic na léta (investiční dbr, 2007) Verze k

15 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Akční plán rzvje silniční infrastruktury na území města Č. Budějvice (2007) Statistika cestvníh ruchu (2005, 2006) Záměr rzvje MHD ve městě Č. Budějvice na bdbí (2007) Přepčet hlukvé studie pstihující vliv dpravy na sítí místních kmunikací z hlediska hluku z dpravy na byvatelstv (2006) Dpravní prgnóza (2000) Dpravně inženýrský výpčet intenzit zatížení kmunikačníh skeletu návrhu Územníh plánu města (1999) Dpravní průzkum IAD na vjezdech d centrální zóny (2002 a 2005) Dpravní průzkum cyklistické dpravy (2006) Dpravní průzkum směrvé přepravní prudy (2006) Verze k

16 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 3.2 Analýza sciálně eknmické situace Analýza je v rámci pdkapitl pjata v územních vazbách: regin NUTS II kraj měst Regin NUTS II Jihzápad Plha a správní členění Regin NUTS II Jihzápad tvří Jihčeský a Plzeňský kraj, které jsu rzděleny d 72 správních bvdů bcí s pvěřeným becním úřadem (37 v Jihčeském kraji a 35 v Plzeňském kraji) a splu s 1 vjenským újezdem zárveň d 32 správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí (17 v Jihčeském kraji a 15 v Plzeňském kraji). Celkvá rzlha reginu činí km 2 (ČSÚ 2006). Regin se nachází při jižní a jihzápadní hranici České republiky. Z naprsté většiny území reginu spadá d pvdí řeky Vltavy. Na území NUTS II Jihzápad žil dle údajů ČSÚ ke dni 31. prsince byvatel, cž je 11,5 % byvatel republiky. Regin patří pdle pčtu byvatel 5. míst z 8 NUTS II v ČR. V bdbí 1991 až 2005 dšl v reginu k relativnímu úbytku pčtu byvatel 0,19 %. Jak celek se sice regin NUTS II Jihzápad řadí k průměru ČR z hlediska věkvéh slžení i jeh vývje (např. pdle indexu stáří), ale charakteristiky krajů jsu dlišné. Ppulace Jihčeskéh kraje má pdstatně příznivější věkvu strukturu. V rce 2005 zde byl téměř 20 % více byvatel v předprduktivním než v pprduktivním věku. V Plzeňském kraji je tat převaha puze 8 %, cž je nejméně ze všech krajů ČR (vyjma Prahy). Nepříznivá je prgnóza ppulačníh vývje reginu NUTS II Jihzápad. Pdle prjekce ČSÚ má d rku 2015 djít ke snížení pčtu byvatelstva v reginu na byvatel, tj. pkles téměř 3 %. Výsledky ppulačníh vývje v psledních letech jsu však prti prjekci ČSÚ pr ba kraje příznivější. V bdbí 2000 až 2005 dsahují ba kraje kladnéh celkvéh přírůstku byvatel. Negativní přirzený přírůstek je kmpenzván migrací byvatel. Osídlení NUTS II Jihzápad má nejnižší husttu sídlení ze všech reginů ČR (67 byv./km 2 ), cž je téměř 50 % méně ve srvnání s průměrem ČR a výrazně méně ve srvnání s průměrem EU 27. Na území reginu NUTS II Jihzápad se nachází bcí (623 v Jihčeském kraji a 501 v Plzeňském kraji) a místních částí bcí, cž je v rzdrbené sídelní struktuře ČR nejvíce ze všech reginů NUTS II. Z hlediska velikstní struktury bcí se regin NUTS II Jihzápad vyznačuje nejvyšším pdílem malých bcí (d 500 byvatel). Venkvský charakter území ptvrzuje nejmenší pdíl bcí d byvatel ze všech reginů NUTS II ČR. Rzdrbený charakter sídelní struktury v pdrbnějším členění pdle velikstních skupin bcí. Obce d byvatel představují více než 90 % bcí. V bu krajích žije v těcht bcích méně než 1/3 byvatel a takt vymezené venkvské blasti pkrývají téměř 80 % rzlhy bu krajů. Centra reginu Mezi krajem Jihčeským a Plzeňským jsu na úrvni center sídlení určité dlišnsti. Plzeňský kraj se vyznačuje velkým rzdílem mezi zásadním významem krajskéh města a dalšími vyššími centry. V Plzni žije více než 30 % byvatel kraje a včetně zázemí je t téměř plvina byvatel kraje. Výsledkem je zřetelně mncentrická sídelní struktura kraje. Verze k

17 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy V Jihčeském kraji není rzdíl mezi krajským městem a statními velkými městy tak prpastný, přest i zde jsu České Budějvice dminantním centrem. Většina statních kresních měst plní pr své klí i vyšší funkce. Mezi významná reginální centra na republikvé úrvni tak patří i tábrská aglmerace a dále kresní města Písek, Straknice, Český Krumlv, Prachatice a Jindřichův Hradec. Obě krajská města, České Budějvice a Plzeň, představují nejvýznamnější póly rzvje reginu NUTS II Jihzápad. Také některá další vyšší centra mají významný rzvjvý ptenciál. Pr lepší naplnění tét funkce však musí tat centra eliminvat své specifické prblémy, např. zastávání kapacity a kvality dpravní infrastruktury, rstucí negativní vliv dpravy na živtní prstředí, změny ve využití území a s tím spjená existence brwnfields, prblémy úpadku a nevyvážené sciální struktury panelvých sídlišť či hržení center měst vysidlváním. Některé z těcht jevů suvisejí s prcesem suburbanizace. Dprava Regin NUTS II Jihzápad dispnuje dle údajů Ministerstva dpravy ČR (dále MD) k 1. lednu km dálnic a km silnic. Z th je km silnic I. třídy, km silnic II. třídy a km silnic III. třídy. Hustta silniční sítě je pd průměrem ČR a řadí regin NUTS II Jihzápad na 5. míst mezi 7 srvnatelnými NUTS II v ČR. Pdstatnu skutečnstí je absence dálniční sítě v jihčeské části reginu krmě fragmentu dálnice D3 v úseku Tábr - Chtviny. Prvzní délka železničních tratí činí km a pdle hustty železniční sítě je regin v rámci ČR na psledním 7. místě (Rčenka dpravy 2005). Z hlediska hustty je dpravní infrastruktura srvnatelná s průměrem EU, ale v kvalitativních parametrech pdstatně zastává. Největší význam má na území reginu silniční dprava, která během devadesátých let pstupně převzala veducí pstavení prti dpravě železniční. V prvnání s průměrem EU 25 a dle prgnóz by měl pčet autmbilů v ČR dále růst. Tent vývj splu s výrazným nárůstem tranzitní dpravy vedl ke zvýšení negativníh vlivu dpravy na byvatelstv (emise, hluk). Regin NUTS II Jihzápad je přitm výrazně tranzitním územím. P vstupu ČR d EU se rvněž pdstatně zvýšila intenzita silniční dpravy na vybraných hraničních přechdech. Veřejná dprava a dstupnst Významným aspektem kvality živta byvatel reginu NUTS II Jihzápad je dpravní bslužnst, která je z velké části v kmpetenci krajů. Na zajištění základní dstupnsti reginu se pdílejí zejména sbní a spěšné vlaky a veřejná autbusvá dprava. Vzhledem k nízké husttě sídlení a velké rzlze reginu je zajištění dpravní bslužnsti velmi nákladné. Eknmiku veřejné dpravy dále výrazně zhršuje pkles pdílu na celkvých dpravních výknech v minulých letech, který je zapříčiněn nízku knkurenceschpnstí prti dpravě individuální. Jedním z významných směrů zatraktivnění a zefektivnění veřejné dpravy je vytváření integrvaných dpravních systémů ve veřejné dpravě (IDS). Cílem je zastavit nepříznivý trend pklesu významu dpravy hrmadné jak alternativy k dpravě individuální (autmbilvé). Hrmadná dprava představuje efektivnější, lépe rganizvatelné řešení s menšími nárky na veřejný prstr a menšími negativními dpady na živtní prstředí. Pr zvýšení atraktivity veřejné dpravy je mim zvýšení její dstupnsti nutn zlepšit kvalitu infrastruktury (zastávek, vzidel). Verze k

18 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Z důvdu ptimalizace systému dpravní bslužnsti a nákladů na prvz systému byl v Jihčeském kraji zpracván stěžejní prjekt Optimalizace dpravní bslužnsti Jihčeskéh kraje, který rvněž řeší fungvání integrvanéh dpravníh systému. V Plzeňském kraji byla zavedena tzv. Integrvaná dprava Plzeňska, která zahrnuje více než 40 měst a bcí na Plzeňsku ve dvu zónách. S rzvjem IDS suvisí také mdernizace infrmačních a dbavvacích systémů (Plzeňská karta). Připravuje se IDS Šumava jak splečný prjekt bu krajů reginu NUTS II Jihzápad a Bavrska. Živtní prstředí Živtní prstředí je na většině území reginu NUTS II Jihzápad hdncen jak méně pškzené. Území se vyznačuje převážně pestru a zachvalu krajinu. Nachází se zde Nárdní park Šumava a 6 chráněných krajinných blastí. Hlavním cílem reginu v blasti živtníh prstředí je splnění pžadavků EU pr různé slžky živtníh prstředí. Například v chraně přírdy se jedná implementaci významných evrpských lkalit (NATURA 2000). V chraně vzduší byly stanveny emisní strpy hlavních znečišťujících látek. Také nvá evrpská legislativa týkající se hluku si vyžádá některá patření. Cestvní ruch Regin dispnuje v rámci České republiky jedním z největších ptenciálů cestvníh ruchu zejména jak prstředku pr rzvj venkvských ale i vybraných městských blastí. Hlavní ptenciál reginu je přitm tvřen zejména přírdním bhatstvím, kulturním a histrickým dědictvím, dbrými pdmínkami pr rzvj lázeňské infrastruktury a dalšími unikátními prvky, které z reginu činí jednu z nejnavštěvvanějších destinací v rámci celé ČR. Tent ptenciál není ptimálně využíván. Zkracuje se dba pbytu, mění se struktura návštěvníků směrem k nižším příjmvým skupinám, rste intenzita, ale klesá výtěžnst, navíc návštěvnst je sezónně silně nevyrvnaná. Psílení knkurenceschpnsti reginu by měla pmci patření zaměřená na zvyšvání kvality služeb, rzšiřvání nabídky (kmbinace služeb), rzvj infrastruktury pr zimní sezónu (lyžvání) a rzvj infrastruktury pr celrční pbyty (wellness, lázeňství, kngresvá a incentivní turistika). Základní eknmické parametry NUTS II Jihzápad Z prvnání základních eknmických parametrů vyplývá, že z phledu makreknmických ukazatelů neexistují mezi kraji v rámci reginu NUTS II Jihzápad výraznější rzdíly. Hspdářství bu reginů je zalžen na existenci přirzených center rzvje (České Budějvice a Plzeň), jejichž ptenciál je psílen výhdnu plhu v susedství silných evrpských eknmik Německa a Rakuska. Z údajů však také vyplývá zřetelná závislst krajvých částí reginu NUTS II Jihzápad na rzvjvých centrech. V případě Plzeňskéh kraje je tat závislst ještě markantnější než v případě Jihčeskéh kraje. Přílišná závislst na centrech, vyšší pdíl zaměstnansti v zemědělství či nedknale rzvinutý sektr služeb by mhly být v reginu NUTS II Jihzápad překážku v dalším růstu HDP. Regin vedle Prahy a reginu Jihvýchd patří v rámci ČR k územím se silným rzvjvým ptenciálem zalženým na kncentraci průmyslvých aktivit v největších sídlech a pdél významných mezinárdních dpravních s. Na druhé straně periferní území venkvskéh charakteru se zemědělsku rientací patří v rámci hdncení ČR spíše k hspdářsky slabým reginům. V rámci srvnání s ČR má regin pměrně vyský pdíl zaměstnansti v průmyslu, stavebnictví a zemědělství, nižší relativní pdíl vykazuje sektr služeb, a t i přes zmíněný ptenciál rzvje cestvníh ruchu. Významné zemědělské aktivity představuje chv ryb, drůbeže a těžba dřeva, která suvisí s nadprůměrným zalesněním území. V reginu se nacházejí významná lžiska nerstných survin pr keramický průmysl. Tradičním ptravinářským prduktům reginu dminuje výrba piva. Útlum těžkéh Verze k

19 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy průmyslu byl kmpenzván nárůstem zaměstnansti ve službách a především nvými přímými investicemi, nejčastěji spjenými s rstucí autmbilvu a elektrtechnicku výrbu. Vzdělání Vzdělanstní úrveň reginu NUTS II Jihzápad je nižší, než je průměr v EU (EU 15), a t zejména v blasti terciárníh vzdělávání, kde puze 13 % byvatel ve věku d let dsáhl vyššíh dbrnéh či vyskšklskéh vzdělání. Průměr EU 15 činí cca 22 %. Vzdělanst byvatel má však pzvlna rstucí tendenci. Centry vyskšklskéh vzdělávání jsu v reginu NUTS II Jihzápad Plzeň a České Budějvice. České Budějvice jsu sídlem Jihčeské univerzity, která je v sučasné dbě tvřena 9 fakultami a ústavy. Sciální služby a zdravtnictví V suvislsti se stárnutím byvatelstva jsu v reginu NUTS II Jihzápad čekávány nezbytné změny struktury sciálních a zdravtních ptřeb byvatel. Při stanvvání ptimální struktury sciálních služeb a zdravtnictví je nezbytně nutné zhlednit fakt, že pstupně dchází k pklesu věkvé skupiny let a k nárůstu zastupení byvatel ve věkvé skupině let a 65 a více let. V plánvání sciálních služeb a zdravtnictví je nutné rvněž zhlednit stárnutí silných pválečných rčníků, které se blíží k důchdvému věku. S nárůstem pčtu starších byvatel bude nutné d systému sciální i zdravtní péče ve vyské míře zahrnut alternativní frmy pskytvání služeb tzn. rzšiřvání nabídky terénních služeb sciální péče, které umžní jejich uživatelům (starým či zdravtně pstiženým bčanům) zůstat v jejich dmácím, přirzeném prstředí při zachvání sciálních vazeb např. pečvatelská služba a služby sbní asistence. V reginu NUTS II Jihzápad pskytují zdravtní péči zdravtnická zařízení státní i nestátní, vč. becních a církevních zařízení či zařízení prvzvaných dalšími právnickými neb fyzickými sbami. Ve zdravtnictví zabezpečuje lůžkvu péči v reginu NUTS II Jihzápad v první řadě 21 nemcnic se lůžky (údaje za všechny rezrty). Síť zařízení pbytvých a dalších sciálních služeb je v rámci reginu NUTS II Jihzápad nervnměrná a jsu značné disprprce mezi jedntlivými kresy či městy a bcemi, a t jak c d mnžství, tak c d typu jedntlivých zařízení. Vlný čas Regin NUTS II Jihzápad dispnuje relativně velkým mnžstvím kulturních a sprtvních zařízení, jejichž technický stav a vybavenst je všem v řadě případů nevyhvující. V rce 2004 byl v reginu NUTS II Jihzápad 87 kin a multikin, veřejných knihven vč. pbček, 161 galerií, 28 divadel, 36 přírdních amfiteátrů, 234 kupališť (z th 27 krytých bazénů), hřišť, 637 tělcvičen a 162 stadinů (včetně zimních stadinů). Území reginu je však z hlediska rzmístění sprtvních zařízení vybaven nedstatečně. Verze k

20 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Tabulka Plha reginu NUTS II Jihzápad Zdrj: Reginální rzvjvá agentura Plzeňskéh kraje,.p.s., Jihčeský kraj Jihčeský kraj leží při jižní hranici České republiky s Rakuskem (Hrní a Dlní Rakusk) a Splkvu republiku Německ (Bavrsk). Má rzlhu ,3 km 2, cž je 12,8 % rzlhy České republiky. Převážná část území leží v nadmřské výšce m. n. m. V kraji žije byvatel (stav ke dni ), hustta byvatel je nejnižší v ČR (62,6 sb/km 2 ) 1. Jihčeský kraj se sídlem v Českých Budějvicích je vymezen územím kresů České Budějvice, Český Krumlv, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Straknice a Tábr. Jihčeský kraj patří v rámci České republiky mezi mál urbanizvaná území; v sučasnsti má celkem 623 bcí, z th 52 se statutem města 2. Ve venkvských blastech, v nichž dšl k mezení neb uknčení eknmických aktivit a jsu dpravně btížně dstupné, dchází k pstupnému vylidňvání neb změně funkce sídla. V Jihčeském kraji byl ustaven sedmnáct správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí a 37 správních bvdů bcí s pvěřenými becními úřady. Na území kraje se nachází také Vjenský újezd a Vjenský výcvikvý prstr Bletice. Jihčeský kraj se svu eknmicku vyspělstí, měřenu HDP na byvatele, řadí mezi průměrné reginy ČR, míra nezaměstnansti je však dluhdbě nižší. Na tvrbě hrubéh dmácíh prduktu v České republice se kraj pdílí puze 5,5 %. Kraj dluhdbě vykazuje nízku nezaměstnanst (5,1 % k ), která je výrazně pd průměrem jak republikvým (7,1 % k ), tak EU 25 1 Údaje za r. 2006, zdrj: Statistická rčenka JK Údaje za r. 2006, zdrj: Statistické rčenka JK 2007 Verze k

21 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy (8,7 %, 2005). Rizik nezaměstnansti je výrazně diferencván pdle věku a vzdělání. Jihčeská eknmika je d značné míry zalžena na využívání místních survinvých zdrjů, cž pdmiňuje rzvj dřevařskéh a papírenskéh průmyslu, sklářskéh a keramickéh průmyslu a průmyslu stavebních hmt. Svůj význam má výrba tužek a průmysl textilní (ten však svu pzici v prvnání s minulstí pstupně ztrácí). Výrazně se prsadil ptravinářský průmysl zpracvávající prdukty místníh zemědělství pivvarnictví, mlékárenský a masný průmysl. V sučasnsti jsu nejvýznamnějšími dvětvími dle přidané hdnty zpracvatelský průmysl (z th nejvíce výrba ptravin a nápjů a výrba dpravních prstředků a zařízení), bchd; pravy mtrvých vzidel a výrbků pr sbní ptřebu - převážně pr dmácnst a činnsti v blasti nemvitstí a prnájmu; pdnikatelské činnsti. Jihčeský kraj je dluhdbě vnímán především jak zemědělská blast s rzvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Zemědělství, které je tradičním a charakteristickým dvětvím hspdářství Jihčeskéh kraje, se významně pdílí na údržbě a tvrbě krajiny. Lesní hspdářství plní v kraji významnu eknmicku, krajintvrnu a rekreační funkci, která vytváří pdmínky pr rzvj cestvníh ruchu. Fenménem Jihčeskéh kraje je také rybářství s dluhletu tradicí. Cestvní ruch v Jihčeském kraji je pdmíněn bhatu a rzmanitu strukturu přírdníh i kulturníh dědictví a pírá se již fungující prdukty, jak je především lázeňství, různé frmy zimní i letní turistiky, městské a venkvské památkvé rezervace, jedinečná lidvá architektura, tradiční slavnsti a výstavy, různé frmy gastrturistiky. Vzdělanst byvatelstva Jihčeskéh kraje se zvyšuje. Zařízení šklské sustavy mají dstatečnu kapacitu, byla prvedena ptimalizace sítě středních škl. V kraji se pstupně vytváří systém celživtníh vzdělávání. Pr další vzdělávání lze využívat šklská zařízení jak plyfunkční vzdělávací centra. Určitým prblémem pr růst kraje jsu nízká znalst cizích jazyků a malé dvednsti byvatel v pužívání infrmačních technlgií. V Jihčeském kraji jsu příznivé pdmínky pr zájmvé vzdělávání i prvzvání sprtvních a tělvýchvných aktivit, které sehrávají důležitu rli v prevenci sciálně patlgických jevů a sciálníh vylučení jedinců a skupin byvatel. Nicméně materiálně technická základna pr rekreační a výknnstní sprt je nedstačující. Na území kraje se nacházejí sciální zařízení pr seniry, pr tělesně a mentálně pstižené i pr sby, které se nacházejí v sciální nuzi. Rzvj sciálních služeb se nvě zaměřuje na uplatnění terénních služeb, které by měly ve velké míře nahradit chybějící kapacity v ústavní sciální péči. Síť zdravtnických ambulantních zařízení je dstatečná (prblémy jsu s nedstatkem kapacit některých zdravtnických služeb, např. stmatlgie). Vybavenst kraje infrastrukturu se pstupně zlepšuje, přest je úrveň a kvalita infrastruktury v rámci ČR spíše na pdprůměrné úrvni. Stále není dsažen stavu plnéh využití relativně výhdné dpravní plhy kraje a existence evrpských dpravních tras. K důležitým rzvjvým investicím v blasti silniční infrastruktury patří výstavba dálnice D3 a na ni navazující rychlstní kmunikace R3, výstavba rychlstní kmunikace R4, pstupné zlepšvání parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy, včetně přelžek, bchvatů měst a bcí a rzšíření nevyhvujících úseků apd. V rámci zajištění dbré dpravní bslužnsti kraje je prefervána veřejná dprava před individuální autmbilvu dpravu, rzvíjejí se integrvané dpravní systémy a rzšiřují se systémy MHD. K živení využívání železniční sítě přispějí investice zaměřené na výstavbu páteřní sy sever-jih (část IV. tranzitníh železničníh kridru) Praha Linec v dpvídajících parametrech evrpských kridrů. Samspráva kraje a města České Budějvice usiluje intenzivnější využití bývaléh vjenskéh letiště v Plané u Č. Budějvic (dnes letiště Verze k

22 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy České Budějvice) a v Bechyni pr mezinárdní a vnitrstátní civilní prvz. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějvic d Třebenic a též rzvj železnice na Šumavě (Rybník- Lipn nad Vltavu, prdlužení úsek Lipn nad Vltavu-Černá v Pšumaví) přispěje k dalšímu rzvji cestvníh ruchu. Na území kraje se nachází nárdní energetický zdrj - Jaderná elektrárna Temelín (JETE). Mezi energetické rzvjvé mžnsti lze zařadit např. výstavbu plynvdů, dálkvéh hrkvdu JETE Č. Budějvice, spalvny tuhéh kmunálníh dpadu, vedení el. energie VVN 110 kv, kaskádu malých vdních elektráren na řece Vltavě a Otavě. Stav živtníh prstředí je uspkjivý, mj. i díky existenci velkplšných a malplšných chráněných území. Přestže se kraj vyznačuje stabilní a rzmanitu krajinu, stále existuje řada prblematických blastí s nutnstí jejich kmplexníh řešení. Pdíl vdních plch na celkvé rzlze Jihčeskéh kraje je nejvyšší v ČR. Vzhledem k rzsáhlým pvdním v rce 2002 a 2006 je třeba řešit chranu před pvdněmi prstřednictvím účinnějších prtipvdňvých patření a pdpru krizvéh managementu. Odpadvé hspdářství v kraji je charakteristické pklesem prdukce nebezpečných dpadů. Převažujícím způsbem zneškdňvání dpadů je skládkvání, cž může v buducnu představvat prblém (tlak legislativy na uknčení skládkvání). Sanace starých eklgických zátěží prbíhají pmalu. Ovzduší je značván jak nejčistší v ČR. V suvislsti s chranu živtníh prstředí je důležitá prevence (vzdělávání, výchva a světa). Tabulka Mezikrajvé srvnání vybraných ukazatelů za rk 2006 ČR celkem Hl. m. Praha Středčeský Jihčeský Plzeňský ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k ) Rzlha v km Obce s rzšířenu půsbnstí Obce Části bcí OBYVATELSTVO Živě narzení Zemřelí Přistěhvalí Vystěhvalí Pčet byvatel 1) NEZAMĚSTNANOST (pdle MPSV) 1) Neumístění uchazeči zaměstnání z th ženy Vlná pracvní místa Míra registrvané nezaměstnansti (%) Uchazeči na jedn vlné pracvní míst 7,67 2,72 5,32 5,68 5,60 4,8 1,3 2,8 3,9 2,5 Zdrj: Prgram rzvje Jihčeskéh kraje Verze k

23 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Měst České Budějvice Pr zpracvání analýzy dat města byl zvlen pstup s vazbu na 6 priritních blastí IPRM (dle Metdickéh pkynu MMR) a sučasně s vazbu na pžadavky Vademekum IPRM viz tabulka na str. 7 tht dkumentu. Následující text začíná ppisem základních charakteristik města a navazuje ppis scieknmických faktrů pdle jedntlivých priritních blastí IPRM. Tučně jsu zvýrazněny významné charakteristiky města. V navazující kapitle 3.3 následuje SWOT analýza města a v kapitle 3.4 jsu pak zvlášť ppsány místní disparity v rámci zde ppsaných 6 priritních blastí IPRM, které vyúsťují v definvání zón pr IPRM. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Plha města Měst České Budějvice se rzkládá v centrální části Jihčeskéh kraje na sutku dvu velkých jihčeských řek Vltavy a Malše. Dluhdbě a histricky je hspdářským, vzdělanstním a správním centrem celéh reginu. Měst byl zalžen ve 13. stletí a d padesátých let 20. stletí zaznamenal měst značný územní a ppulační rzvj, pčet byvatel se zdvjnásbil a v psledních desetiletích se phybuje pd sttisícvu hranicí. České Budějvice jsu statutárním městem v čele s primátrem a staly se sídlem nvě ustavenéh Jihčeskéh kraje. Z hlediska buducíh rzvje vnějších vztahů lze knstatvat výhdnu plhu na tahu mezinárdníh kridru S-J. Obrázek Plha města v rámci kraje a vymezení jeh území (11 katastrálních území) Zdrj: SP České Budějvice Verze k

24 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Plcha města a jeh členění Měst České Budějvice se v sučasné dbě rzkládá na plše přesahující 5,5 tis. hektarů (tj. 0,5 % rzlhy Jihčeskéh kraje). Ve srvnání s bdbně lidnatými městy (např. Liberec, Olmuc, Hradec Králvé mají katastrální plchu dvjnásbnu) není tat rzlha příliš velká, cž se prjevuje v některých hledech jednak vyčerpanstí katastrálníh území města (mezené mžnsti další prstrvé expanze) a jednak i pměrně výraznými znaky suburbanizace. Členění města Členění města vychází z platnéh územníh plánu města (ÚP ČB). Z hlediska charakteru území se měst dělí d 4 dílů: 1) vnitřní měst, 2) předměstí, 3) příměstí a 4) venkv. Měst se skládá z 11 katastrálních území (České Budějvice 1 České Budějvice 7, České Vrbné, Haklvy Dvry, Třebtvice a Kaliště). Zdrj: ÚP ČB, ČSÚ Městské části České Budějvice (urbanistický bvd) České Budějvice 1 (vnitřní měst městská památkvá rezervace) České Budějvice 2 (Čtyři Dvry, Haklvy Dvry a Zavadilka, České Vrbné) České Budějvice 3 (Pražské předměstí, Kněžské Dvry, Nemanice) České Budějvice 4 (Husva klnie, Nvé Vrát) České Budějvice 5 (Suché Vrbné, Kaliště, Třebtvice) České Budějvice 6 (Havlíčkva klnie, Mladé, Nvé Hdějvice) České Budějvice 7 (Linecké předměstí, Ržnv) Pdíl byv atel 1% 43% 28% 2% 6% 11% 9% Obrázek Členění města zastavitelné, nezastavitelné území Verze k

25 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Zdrj: Mapa katastrálníh území města České Budějvice Z hlediska struktury využití půdy mírně převažuje využití půdy pr nezemědělské účely. Největší pdíl nezemědělské půdy je pak přirzeně v centru města (zejména katastrální území Č. Budějvice 1 a 2) a na českbudějvických sídlištích. Vdní plchy jsu nejvíce zastupeny v katastrech lkalit Haklvy Dvry a České Vrbné (přítmnst Vrbenských rybníků). Měst rzděluje řeka Vltava na dvě části, které se vyznačují rzdílným pměrem nezemědělské půdy, rzlžením služeb a charakteristikami z phledu funkcí území a jejich ptenciálu pr další rzvj. Pr pravý břeh je dminantu umístění histrickéh centra, správních, kulturních a převažujících bchdních center a je charakteristický buducím napjením na dálnici D3. Levý břeh Vltavy je specifický vyským zastupením nezastavitelnéh území a vdních plch, lkalizací Jihčeské univerzity, Výstaviště a rzsáhléh nefunkčníh vjenskéh areálu a kncentrací největších panelvých sídlišť (Vltava, Šumava, Máj). Obyvatelstv Před cca 150 lety měly Č. Budějvice něc mál přes 10 tisíc byvatel, během následujících 100 let se tent pčet více než zpětinásbil. V druhé plvině 20. stletí se celkvý pčet byvatel pstupně vyšplhal až téměř ke sttisícvé hranici. V 90. letech minuléh stletí scilval těsně pd tut hranicí. V psledních letech nastal trend pstupnéh mírnéh úbytku byvatel až pd hranici 95 tis. byvatel. Tent trend se negativně prjevval i tím, že měst měl nesrvnatelně nižší příjmy na základě rzpčtvéh určení daní než například měst Olmuc s pčtem byvatelem jen těsně nad hranicí 100 tis. V rce 2006 se trend brátil a d dalších let lze čekávat pět mírný vzestup. Věkvá struktura byvatel města v letech se pněkud změnila. Zásadní infrmací plynucí z vývje je pměrně výrazné stárnutí byvatelstva města. Jihčeský kraj celkem Okres Č. Budějvice Správní bvd ORP Měst Č. Budějvice byvatel byvatel (28,8 % byvatel reginu) byvatel byvatel Zdrj: SP České Budějvice, údaj za rk 2006 Verze k

26 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Obrázek Pčet byvatel, rzlžení v katastrálním území Zdrj: Obrázek Struktura byvatel s věkem d 30 let Zdrj: Tabulka Vzdělanstní struktura byvatel města, kraje a ČR ČR JK České Budějvice Nejvyšší dsažené vzdělání % % % abs. pčet základní 23,0% 23,5% 17,6% střední 38,0% 38,7% 32,3% úplné střední a vyšší 28,4% 28,4% 35,3% vyskšklské 8,9% 7,8% 12,9% bez vzdělání 0,4% 0,4% 0,2% 184 nejištěn 1,3% 1,2% 1,7% Pčet byvatel starších 15 let včetně Verze k

27 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Zdrj: ČSÚ, Sčítání lidu, dmů a bytů 2001du, dmů a bytů 2001Sčítaní lidu, dmů a Přestže pdíl vyskšklsky vzdělaných byvatel ve městě je vyšší než v Jihčeském kraji neb i v ČR, místní pdnikatelské subjekty se dluhdbě ptýkají s prblémem nedstatku pracvní síly - hl. kvalifikvaná pracvní síla v technických brech. Spádvst města ptvrzuje i rstucí trend djížďky d města za zaměstnáním. Pslední dstupné údaje (SLDB, 2001) pukazují na skutečnst, že pčet sb, které d Českých Budějvic djíždějí d zaměstnání, se d rku 1980 (17 587) zvýšil 35 % (na ). Dmácnsti a bydlení Pčet dmácnstí se v dbě mezi psledními dvěma SLDB ( ) rzrstl 8,5 %. Více než plvina byvatel města žije v úplných rdinách. Nejvíce dmácnstí je tvřen 1-2 členy (více než plvina), průměrný pčet členů jedné dmácnsti je 2,29. Největší nárůst však zaznamenaly dmácnsti jedntlivců, které tvří téměř třetinu všech českbudějvických dmácnstí. Lze předpkládat, že trend nárůstu pdílu dmácnstí jedntlivců bude pkračvat. Prces suburbanizace 3, který prbíhá v psledních desetiletích, významně vlivňuje živt ve městě. Je dprvázen například zvýšenu migrací byvatel a masivní výstavbu v klních bcích či vyšším zatížením města individuální autmbilvu dpravu (cesty za prací, d škl, za zábavu). S pdbnými prblémy se dnes ptýká např. i Hradec Králvé či Liberec. S pstupujícím rzšiřváním zázemí pr bydlení v klních bcích se pstupně rzvíjel fenmén satelitníh bydlení. T je rvněž jeden z důvdů snižvání celkvé ppulace města, které byl zaznamenán v psledních letech. Za psledních 12 let našla plná třetina všech byvatel, kteří se vystěhvali z města, nvý dmv v klních bcích. Dmvní a bytvý fnd ve městě vznikal v dluhdbém vývji. Jeh sučástí jsu jak dmy pstavené v minulém stletí, v řadě případů zreknstruvané, tak dmy pstavené v psledních letech. Největší část bytvéh fndu však představují byty v panelvých dmech, které byly stavěny d 60. d pčátku 90. let min. stletí. Kvalita bydlení na panelvých sídlištích je však dluhdbě prblematická, prblémy jsu markantní zejména na sídlišti Máj. Bytvá výstavba ve městě rste, především pak prstřednictvím výstavby bytů v bytvých dmech a jejich nástavbách a přístavbách. Prblémem z hlediska bydlení je naplněnst stávajících plch vyčleněných územním plánem pr tyt účely, která není dstatečná. Hlavními překážkami jsu chybějící infrastruktura, prtihlukvá patření, majetkvé pměry či neexistence ÚP. Důležitu překážku je rvněž absence veřejných kmunikacích, která je z velké části důvdem nenaplněnsti zastavitelných plch pr více frem bydlení a případně další služby, pr zajištění kvality bydlení. Např. dsud chybějící sběrné kmunikace, které by spjily sídliště Máj a Šumava a ulici Okružní s ulicí Straknicku. Využití dsud nezastavěných plch je spjen s nutnstí realizace nákladných investic d chybějící infrastruktury a bslužných kmunikací. T může v případě nerealizace těcht investic pdpřit dliv aktivníh byvatelstva. Převážná část panelvé výstavby je sustředěna d severzápadní části města. Ve třech sídlištích - Šumava, Vltava a Máj, budvaných d pčátku 70. let d let devadesátých, je sustředěn cca 40 % byvatel města. Pzitivně lze hdntit pstupující práce na regeneraci vzhledu panelvých dmů. Značná část panelvéh bytvéh fndu však ještě těmit reknstrukcemi nepršla. Patrně nejpalčivějším prblémem z hlediska regenerace panelvých sídlišť jsu největší sídliště Máj a Vltava. Zejména situace na sídlišti Máj (resp. převážně v jeh části situvané za ulicí Milady Hrákvé směrem na západ) je vážným prblémem (kncentrace vyskéh 3 Obecně lze suburbanizaci definvat jak prces přetváření krajiny způsbený phybem byvatelstva z města na jeh kraj, a t ve spjení s nvým bydlením neb nvými eknmickými (kmerčními) aktivitami. Verze k

28 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy mnžství lidí, levnějšíh bydlení, nedstatek plchy pr realizaci živujících investic, nedstatek služeb a vyžití pr místní byvatele). Handicapem dpravy na sídlištích na levém břehu řeky Vltavy je pak nedstatek paralelních kmunikací ve směru výchd-západ. Pstavení města v rámci reginu Měst České Budějvice se vyznačuje: dminantním pstavením v rámci Jihčeskéh kraje, splečně s Plzní tvří hlavní rzvjvé centra reginu NUTS II Jihzápad, statutem statutárníh města, sídlem ustanvenéh Jihčeskéh kraje a dalších reginálně významných institucí a úřadů. Image města Č. Budějvice není, na rzdíl d některých jiných měst, vlivněn přítmnstí zásadní turistické atrakce typu hrad, zámek či zlgická zahrada. Jedná se spíše suhrn více blastí. U města se pstupně vykrystalizvala především níže uvedená nsná témata: Pivvarnictví nárdní pdnik Budějvický Budvar, Budějvický měšťanský pivvar. Výstavnictví tradiční akce jak Země živitelka, Hbby, Mbilsaln a další. Některé další blasti hspdářství krmě pivvarnictví i ptravinářský průmysl (především Madeta a.s.) neb výrba tužek a šklních ptřeb (Kh-inr) ad. Akademick-univerzitní tradice (univerzitní měst) Jihčeská univerzita, Akademie věd ČR, frmující se další rzvj terciárníh vzdělávání. Histrické dědictví a architektura Černá věž, čtvercvé náměstí Přemysla Otakara II., kněspřežní dráha, restaurace Masné krámy apd. Kultura Jihčeské divadl, Jihčeské muzeum, Jihčeská vědecká knihvna a další. Měst na vdě plha na sutku dvu řek, rybníky v blízkém klí. Vztah k městu mezi jeh byvateli je dále spluutvářen úspěšnstí místních sprtvních klubů či mnžstvím jiných klektivních neb individuálních úspěchů v různých blastech. EKONOMICKÝ ROZVOJ Struktura eknmické základny města Základní hspdářská struktura Č. Budějvic vychází z histrickéh vývje a přirzených předpkladů města jak hspdářskéh centra reginu. Ve městě má evidván sídl celkem 25,7 tis. eknmických subjektů (v rámci SO ORP4 je t 37,5 tis., v celém Jihčeském kraji pak 144 tis.). Zkušensti ukazují na skutečnu hspdářsku aktivitu cca 55 % subjektů ze všech evidvaných, cž není nebvyklé. Největší pčet i dynamiku změn zastupují fyzické sby (67 % v Č. Budějvicích, v Jihčeském kraji 81,7 %). Mezi právnickými sbami ptm tvří největší pdíl (cca 15%) bchdní splečnsti. Puze cca 14 % (v celém reginu 11 %) z evidvaných subjektů zaměstnává 1 a více zaměstnanců. Téměř 10 % subjektů je evidván v kategrii 1-5 zaměstnanců. Tent phled dkumentuje sustředění větších pdniků d 4 SO ORP správní bvd bce s rzšířenu půsbnstí (taktéž puze ORP) Verze k

29 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy prrůstvých městských aglmerací, jak jsu právě České Budějvice (v kraji dále např. Tábr). Téměř 1/3 nefinančních pdniků tvří pdniky sukrmé pd zahraniční kntrlu, cž dkumentuje významnst vstupu zahraničních rezidentů d eknmiky města. Sídl v Č. Budějvicích má i 87 vládních institucí (ústřední a místní pbčky), cž dkladuje význam města pr Jihčeský kraj i v rvině institucinálně správní. Celkvý pčet subjektů d rku 1995 pstupně každrčně rste. Rstu také jedntlivé bry, především v rámci sekundárníh i terciárníh sektru. Nejvíce růstvé je dvětví bchdu, phstinství, ubytvání a statních služeb, které tak získává pstupně větší váhu na úkr primárníh a částečně sekundárníh sektru. Dle bsazensti pracvních míst v českbudějvické aglmeraci se pdílí nejvíce na zaměstnansti dvětví bchdu a služeb (48 %), zpracvatelský průmysl (35 %) a stavebnictví (15 %). Nejnižší eknmické zastupení vykazuje zemědělství a lesnictví. Z těcht základních phledů lze charakterizvat prdukční sektr jak pměrně diverzifikvaný bez přímé a významné závislsti na jednm bru neb dvětví, resp. na velkých firmách. Pdíl zemědělství, lesnictví a rybářství na eknmických charakteristikách města je jedním z nejnižších, avšak v suvislstech širší lkality je zastupení tht dvětví srvnatelné s dalšími blastmi Jihčeskéh kraje. V kraji má tat blast přitm nezvykle vyský pdíl na HDP (téměř 6 %). V rámci města (582 registrvaných subjektů) lze vysledvat převážně sídla zemědělských a lesnických pdniků, stejně tak jak zastupení bchdních pdniků a subjektů vázaných na pměrně silný ptravinářský průmysl. Graf - Struktura eknmické základny města České Budějvice 10% 1% zemědělství, lesnictví 8% 35% průmysl stavebnictví 13% bchd dprava a telekmun. 18% 15% šklství zdravtnictví, sc.činnsti Zdrj: ČSÚ Zpracvatelský průmysl má v Jihčeském kraji zastupení cca % na celkvém HDP a jsu na něj vázány stěžejní služby a bchdní aktivity. Na území Českbudějvicka je jednznačně největší lkalizace zpracvatelskéh průmyslu v Jihčeském kraji (22 % pdnik. subjektů, 26 % zaměstnaných sb, téměř 43 % prdukce zpracvatelskéh průmyslu, nejvyšší průměrné mzdy, nejprduktivnější výrba). K histricky významným dvětvím patřil ptravinářství, dřevzpracující výrba, strjírenská výrba a papírenství. Dnes hrají v průmyslu Č. Budějvic nejvýznamnější úlhu kvdělné, strjírenské a elektrtechnické firmy vázané na autmbilvý průmysl; br elektrtechnika a elektrnika; pdniky s výrbu plastů a ptravinářský průmysl. Rzvíjející se bry lze dále identifikvat v prcesních technlgiích, energetice, papírenství a balech, resp. v průmyslvých a stavebních aplikacích. Obrvé zaměření je v kntextu celkvéh prtflia hspdářství českbudějvické aglmerace pzitivně různrdé. Verze k

30 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Stavebnictví se v Jihčeském kraji pdílí na hdntách HDP cca 7,9 % s kntinuálním růstem a psilváním jeh váhy v eknmické struktuře reginu (analgicky s rzvjem dvětví jak celku). Měst Č. Budějvice (3 645 evidvaných subjektů ve stavebnictví) se na těcht hdntách významně pdílí, prtže se zde kncentrují místní nejvýznamnější stavební pdniky a dále zastupení nárdních a nadnárdních stavebních splečnstí. Nejdůležitější úlhu hrají ve městě bchd a služby - zaměstnávají nejvíce lidí, tvří nejvyšší přidanu hdntu, centralizují kapacity, bsluhují spádvé blasti reginu a realizují největší tržby. Měst je mj. histricky také bchdním centrem Jihčeskéh kraje. Pracvní trh - zaměstnanst Míra eknmické aktivity byvatelstva se phybuje klem 62 % (60 % v Jihčeském kraji) dle pdílu pčtu pracujících sb z celkvéh pčtu sb v prduktivním věku. Ve městě je vytvřen cca 65 tis. pracvních míst. Zatímc pčet zaměstnaných ve městě se v průběhu let 1980, 1991, 2001 téměř neměnil, výrazně se zvýšil pčet sb djíždějících d města za zaměstnáním (zejména z přilehlých destinací). Sald djížďky za prací d ČB činí 26,3 %. Tent fakt může suviset i s migračními trendy. Č. Budějvice přestavují jednznačné centrum zaměstnansti v Jihčeském kraji (22 % všech zaměstnaných sb). Průměrná mzda ve městě rste srvnatelným tempem (5 10 % rčně) s průměrem v ČR. V některých brech (bchd, veřejné služby a bry zpracvatelskéh průmyslu) je růst i výše mezd nad průměrem sledvaných hdnt v JK i ČR. Dle evidvaných údajů eknmika města rste a vytváří nvá pracvní místa. Nejvíce pptávanu dbrnstí, níž je největší trvalý zájem, jsu strjírenské prfese, pracvní místa pr mezinárdní dpravu a stavebnictví. Míra nezaměstnansti se dluhdbě phybuje pd hranicí 5 % a v čase mírně klesá (prblémvé skupiny jsu zejména lidé s nižší kvalifikací, starší 50 let, abslventi bez praxe a zdravtně pstižení). Dluhdbu nezaměstnanstí (tj. nad 6 měsíců) je zasažen cca 41 % nezaměstnaných sb. Tabulka - míra nezaměstnansti ve městě České Budějvice Zdrj: ČSÚ Míra nezaměstnansti 1995 (31.12.) 1,36 % 2000 (31.12.) 4,57 % 2002 (31.12.) 4,67 % 2004 (31.12.) 4,58 % 2005 (31.12.) 4,64 % 2006 (31.12.): 4,11 % % eknmicky aktivních byvatel Verze k

31 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Tabulka - Eknmická aktivita byvatel JK v tis. sb v letech Obyvatelstv celkem 625,5 626,2 628,5 v tm: eknmicky aktivní ppulace 15 a více let (pracvní síla) 314,6 316,6 319,1 v tm: zaměstnaní v NH (ILO) 1) 296,6 300,7 302,8 nezaměstnaní 18,0 15,9 16,3 eknmicky neaktivní 310,9 309,5 309,4 v tm: důchdci 136,2 140,0 139,3 studenti 52,8 53,2 54,9 děti d 14 let včetně 96,3 94,4 92,6 statní 25,7 21,9 22,7 z th ženy 318,3 318,6 319,3 v tm: eknmicky aktivní ppulace 15 a více let (pracvní síla) 137,1 137,7 139,1 v tm: zaměstnaní v NH (ILO) 1) 128,0 129,3 129,6 nezaměstnaní 9,1 8,4 9,5 eknmicky neaktivní 181,3 180,9 180,2 v tm: důchdci 85,0 87,7 87,1 studenti 26,8 27,6 28,0 děti d 14 let včetně 46,8 45,8 45,0 statní 22,8 19,8 20,0 1) s jediným neb hlavním zaměstnáním, vč. zbrjených sil Zdrj: ČSÚ Nízká nezaměstnanst nepřispívá k ptřebné knkurenci na pracvním trhu neexistuje dstatečný tlak na celživtní vzdělávání zaměstnanců, na zvyšvání jejich prduktivity práce, na prstr pr zasídlení a růst výraznějších investic. Prblémem je nedstatečný sulad pžadvané kvalifikační struktury nvých pracvních míst a prdukvané pracvní síly v pdbě abslventů SOŠ, VOŠ a vyských škl. Důležitým aspektem pdnikatelskéh prstředí je kvalita služeb státní správy a jejích zřizvaných rganizací a místní samsprávy tedy kvalita správních služeb. V tmt hledu lze říci, že měst je správním centrem reginu s řadu pbček institucí a zřizvaných subjektů státní správy a také sídlem tří institucí samsprávnéh charakteru. Pměrně závažným prblémem je nedstatečná infrmvanst pdnikatelů v blasti sptřebitelských práv a v blasti bchdních závazkvých vztahů (zdrj: Česká bchdní inspekce). Výrazně je zastupen i reginální pdpůrný systém pr rzvj pdnikání na veřejnsukrmé bázi, který zahrnuje rganizace zabývající se pdpru pdnikání (Jihčeská hspdářská kmra, Jihčeská splečnst pr rzvj lidských zdrjů, Jihčeská agentura pr pdpru invačníh pdnikání). Pdpůrný systém dále dplňují rganizace Verze k

32 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy s pzitivním dpadem na rzvj pdnikatelskéh prstředí, které alespň z části neb ze specifickéh úhlu phledu řeší prblematiku eknmickéh rzvje města (Reginální rzvjvá agentura jižních Čech, Reginální agrární kmra Jihčeskéh kraje, Svaz měst a bcí Jihčeskéh kraje, CpKP jižní Čechy, Jihčeská centrála cestvníh ruchu ad.). Celá řada dalších, především infrmačních služeb ptm dplňuje celkvu dispzici a předpklady vytvářející v knečném důsledku místní pdnikatelské prstředí. Specificku úlhu hraje Výstaviště Č. Budějvice, a.s. 5 v pdbě rganizátrské a realizační činnsti v blasti výstavnictví a pskytvání reklamních služeb, které má jak přímý (dvd pplatků ze vstupnéh), tak nepřímý (kntrakty, rzvj pdnikání) pzitivní dpad na rzvj města. Nabídka pdnikatelských nemvitstí v sučasné dbě nestačí pptávce (zejména místních výrbních a bchdních firem) p pdnikatelských pzemcích v blízksti frekventvaných kmunikací vhdných pr vybudvání bchdních zastupení s prdejními sklady. Velké mnžství pdnikatelských plch vznikl v suvislsti se zánikem firem či jejich částečným zánikem p privatizačním prcesu. Další pdnikatelské plchy vznikly restrukturalizací a pzdějším zprfesinalizváním armády. Uvlnily se tak areály např. v Pražské ulici, na Mariánském náměstí, v Žižkvě ulici, ve Čtyřech Dvrech, na Hůrách, v Ržnvě, v Mkrém neb na letišti v Plané. V těcht kapacitách půsbily řádvě desetitisíce lidí. V průběhu likvidace byla většina těcht plch prdána, resp. převedena na jiné subjekty a u některých tent prces stále prbíhá - zejména u plch, které vlastnila armáda. Invační ptenciál českbudějvické aglmerace Reprezentantem výzkumu a vývje jsu především Jihčeská univerzita a Bilgické centrum AV ČR v.v.i., které představují růstvý pól s řadu pzitivních scieknmických dpadů na rzvj města i celéh reginu. Lze říci, že z hlediska brvéh zaměření jsu veřejné výzkumně-vývjvé sféry v Č. Budějvicích vedle pražských a částečně brněnských institucí špičku v rzvíjených bilgických, bichemických, bifyzikálních a eklgických brech. Pr zvyšvání pzitivních dpadů výzkumně-vývjvé činnsti d praxe reginu je třeba nvě strukturvat vědecké aktivity, připravit mezičlánky pr aplikvaný výzkum a přens pznatků a více splupracvat s pdnikatelsku sféru. V Č. Budějvicích existuje brvá neslučitelnst mezi zaměřením nejvýznamnějších pdniků (lehké strjírenství, plasty, autmbilvé kmpnenty, elektrtechnika) a rientací akademických kapacit (především přírdvědné disciplíny). Splupráce napak funguje alespň dílčím způsbem v blasti ptravinářskéh průmyslu, medicínských brů, alternativních energií, dpadvéh hspdářství a technlgie chrany živtníh prstředí. Knkurenční výhda může být systematicky pěstvána v unikátním spjení bilgických brů s technickými (mechatrnika, přesné strjírenství, prcesní technlgie apd.). Prstr pr splupráci akademické a prdukční sféry lze hledat dále zejména v bilgických, bichemických, bifyzikálních a eklgických brech. Invační dynam je prdukční prstředí jak celek (praxe), tj. míst, kde jsu uplatňvány výsledky výzkumu a vývje. České Budějvice dispnují silnu pdnikatelsku základnu s pměrně významným invačním ptenciálem v rámci reginu, ale i ČR. Stejně jak v Jihčeském kraji jak celku lze vysledvat dva kruhy dvětví dle jejich charakteru vývje i invačníh ptenciálu: 5 Kapacity Výstaviště Č. Budějvice a.s. (29 ha plchy, 20 výstavních pavilnů s kapacitu m 2 a dalšími výstavními plchami) umžňují rčně uspřádat 12 výstavních akcí, cca 20 splečenských a bchdních akcí a seminářů a další kulturní a dbrné akce. Jenm v rce 2006 (analgicky k letům minulým) se tak cca 321 tis. návštěvníkům prezentval vystavvatelů. Verze k

33 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy dvětví tradiční - dvětví s dbru survinvu základnu a jasnými vazbami v hdntvém řetězci, které ale vykazuje spíše stagnující charakter s nutnými prvky restrukturalizace a technlgické bnvy. Jedná se průmysl papírenský, průmysl výrby celulózy, průmysl dřevzpracující, plygrafický, nábytkářský, děvní a textilní průmysl. Dále také průmysl ptravinářský vázaný především na zemědělství. prgresivní růstvá dvětví v nárdním i světvém kntextu. Zde se jedná průmysl výrby mtrvých vzidel a jejich kmpnentů, výrby kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků, výrby a pravy strjů a zařízení, výrby zdravtnických, přesných, ptických a časměrných přístrjů, resp. výrby rádivých, televizních, energetických a spjvých zařízení a přístrjů. Vedle těcht dvětví průmyslu lze uvést význam cestvníh ruchu pr eknmiku reginu. Přirzené dispzice města (významné kulturní dědictví, sprtvní a kulturní nabídka, zachvalé živtní prstředí, kngresvý ruch, výhdná plha a jiné) dávají předpklady pr jeh další rzvj a pzitivní vliv na růst přím suvisejících dvětví dpravy, stavebnictví, kultury, bchdu a sprtu. Tématem pr buducí rzvj aglmerace (již vzhledem k preferenční eknmické váze) je i úrveň invačních prcesů ve znalstně intenzivních a strategických službách, v bchdu a lgistice. Infrastruktura cestvníh ruchu Pměrně významná část ubytvacích zařízení v Jihčeském kraji je situvána v Českých Budějvicích. Nedstatkem ve městě je absence pětihvězdičkvých htelů (ve městě jsu puze 4 čtyřhvězdičkvé htely) a vybavenst města ubytvacími kapacitami zůstává dluhdbě na relativně stejné úrvni. Ve městě je také mžné knstatvat nedstatek kapacit pr kngresvu a incentivní turistiku. C se týče kvality lidských zdrjů v cestvním ruchu, platí jak na úrvni města, tak na úrvni celéh Jihčeskéh kraje, že situace stále není ptimální. Nedstatečná jazykvá vybavenst či mtivace některých pracvníků v cestvním ruchu se pak pdepisuje na celkvé kvalitě služeb ve městě. I v Č. Budějvicích je zaznamenán dliv kvalifikvaných lidských zdrjů ze sféry cestvníh ruchu a služeb (především vlivem nižších mezd). Krmě stravvacích prvzů hrmadných ubytvacích zařízení je ve městě pměrně hustá síť stravvacích zařízení. SOCIÁLNÍ INTEGRACE Šklství Č. Budějvice jsu tradičním centrem vzdělansti celéh Jihčeskéh kraje a jsu univerzitním městem. Základna šklských zařízení vytváří nabídku ve všech stupních vzdělávání. Pzitivní je pstupující rzvj vyskéh šklství ve městě. Obecně blast šklství a zejména jeh návaznst na strukturu eknmiky města dsud vykazuje určité nedstatky. Ve městě sídlí desítky základních a středních škl, čtyři vyšší dbrné škly. Základním pilířem vyskéh šklství ve městě je Jihčeská univerzita s fakultami: bilgická, eknmická, filzfická, pedaggická, telgická, zdravtně sciální, zemědělská a Výzkumný ústav rybářský a hydrbilgický a Ústav fyzikální bilgie. Dalšími vyskými šklami na území města jsu Vyská škla evrpských a reginálních studií,. p. s. (VŠERS) a Vyská škla technická a eknmická (VŠTE). Ve městě České Budějvice existují také další typy šklských zařízení jak: škly pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami, základní umělecké škly, šklská pradenská zařízení atd. Verze k

34 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Sciální péče Základním dkumentem pr rzvj sciálních služeb ve městě se tak d rku 2008 stane nvý Rzvjvý plán sciálních služeb města České Budějvice (RPSS) na rky 2008 až Měst je zřizvatelem 3 Dmvů pr seniry, dále 2 azylvých dmů pr ženy a azylvéh dmu pr muže, který prvzuje Městská charita. Finanční pdpry se dstává i místním pskytvatelům sciálních služeb. Nejvíce jsu dtvány pečvatelské služby Městské charity a Červenéh kříže. Dále jsu finanční prstředky přidělvány všem právněným žadatelům prstřednictvím Sciální kmise Rady města. Měst prstřednictvím Správy dmů spravuje něklik dmů s pečvatelsku službu a bezbariérvých bytů, které jsu přidělvány na základě žádsti a zdravtníh stavu ptřebným bčanům. Ze stávajícíh KPSS však vyplývají i některé přetrvávající nedstatky v sciální blasti. Jedná se například nedstatek lůžek pr imbilní bčany v zařízeních rezidenčních služeb; uknčení realizace sciálních hspitalizací Nemcnicí České Budějvice a.s. z eknmických důvdů; absense nclehárny pr bezdmvce a řada meziresrtních přesahů např. z resrtu MMR nedstatek městských bytů pr mladé rdiny a sby, které se citly v přechdné sciální krizi; z resrtu zdravtnictví absence detxifikačníh pracviště pr mladistvé neb malá až žádná kapacita ambulantních specialistů psychiatrů, psychterapeutů. Měst plánuje realizaci dalších prjektů v blasti sciální infrastruktury ve splupráci s dalšími subjekty, např. zřízení přechdnéh ubytvání a dlehčvacích lůžek v prstrách bývaléh denníh stacináře pr seniry Dmvinka v Tylvě ulici. Vlivem stárnutí byvatelstva bude narůstat na významu ptřeba řešení sciální situace senirů, jejichž pčet bude významně růst a bude vhdné přizpůsbit lkalizaci a kapacity sciálních služeb na území města. Zdravtnictví Měst České Budějvice je centrem zdravtnických služeb Jihčeskéh kraje. Ve městě sídlí krajská nemcnice, 4 plikliniky (Pliklinika Sever, Pliklinika U Tří lvů, Pliklinika Vltava Saurus, Pliklinika Jih Medipint), phtvstní služba a více než 30 lékáren. Ve městě rvněž sídlí Zdravtnická záchranná služba Jihčeskéh kraje a další zdravtnické subjekty. Síť zdravtnických zařízení ve městě zahrnuje dle statistik ČSÚ 58 rdinací praktických lékařů pr dspělé včetně 6 detašvaných pracvišť. Dále zde je 30 rdinací praktických lékařů pr děti a drst (z th 3 detašvaná pracviště). Nabídku dplňuje 87 rdinací stmatlgů, 22 rdinací gyneklgů a 121 rdinací lékařských specialistů a více než 60 statních samstatných zařízení. Ve městě lze knstatvat i absenci některých zařízení zdravtní péče. Jedná se například zařízení pr dléčvání p úrazech centrální nervvé sustavy, p cévních mzkvých příhdách. V českbudějvické nemcnici chybí například spinální jedntka. Závažné prblémy lze sledvat i v blasti prvzu Zdravtnické záchranné služby Jihčeskéh kraje (nedstatek lékařských pracvníků, klesající zájem externích lékařů). Prevence kriminality V rce 2008 byla zpracvána Kncepce prevence kriminality města na bdbí , která se sustředí na sídliště Máj jak prblematicku lkalitu města. Analýza a kmparace získaných dat ze sídliště Máj s daty města Českých Budějvic ptvrdily, že se v tét lkalitě bjevují ve vyšší míře negativní jevy (sciální ghett, 2x vyšší nezaměstnanst než průměr ve městě, rizikvé chvání dětí a mládeže, sídlištní kriminalita, malý pcit bezpečí byvatel sídlišť). Prevence rizikvých jevů na sídlišti Máj by měla být směrvána zejména d blastí: drgvé závislsti (včetně alkhlismu a kuření), kriminality a delikvence, gamblingu, záškláctví, šikanvání, vandalismu a jiných frem násilnéh chvání. Vhdnu pdpru pr realizaci preventivních činnstí na sídlišti Máj by byl kmunitní centrum nabízející prgram pr vlný čas dětí Verze k

35 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy a mládeže, prgramy určené rdičům, vrstevnické prgramy, kmunitní prgramy a prgramy pdprující uplatnění mládeže na trhu práce. Občanská vybavenst města je dbrá ve vnitřní části města, řidší zastupení bčanské vybavensti je patrné především na sídlištích levéh břehu Vltavy. Ppis vybavensti města pr kulturu, sprt, umění a turistiku a vlný čas bude ppsán v dalších částech (Přitažlivst města). ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Celkvý stav živtníh prstředí města České Budějvice lze pvažvat za relativně uspkjivý. Přestže se v psledních patnácti letech pdařil dsáhnut výraznéh zlepšení v blasti živtníh prstředí c d naplňvání hygienických nrem a předepsaných technických standardů, zejména pkud jde čisttu vzduší a pvrchvých vd (čistta pvrchvých vd nicméně představuje prblém v dbě pvdní), není v některých blastech živtníh prstředí situace dsud ptimální. Přetrvává především vyšší zatížení byvatel způsbené zejména dpravu (hluk a kvalita vzduší). Měst je bklpen pměrně kvalitní přírdu. Na území města zasahuje přírdní rezervace Vrbenské rybníky (začleněn d sytému Natura 2000). V blízksti města se nachází CHKO Blanský les. Tat klnst mezuje určité typy aktivit eknmickéh rzvje. Je tedy nutn hledat a pdprvat takvé záměry, které pkud mžn nejen chranu přírdy nekmplikují, ale využívají přírdních kvalit městskéh zázemí i jak vstupníh kapitálu. Ovzduší, hluk, veřejná zeleň Největším znečišťvatelem pkrývajícím značnu část města je autmbilvá dprava, která je vzhledem k neexistenci silničních bchvatů vedena z velké části městem. Pdle údajů Zdravtníh ústavu je měst České Budějvice v rámci ČR na druhém místě, pkud jde zatížení vnitřníh města dpravu. Navíc měst leží v ktlině, takže rzptylvé pdmínky zde nejsu ideální. Díky masivnímu rzšíření centralizvanéh zásbvání teplem (CZT) a plynfikaci ve městě prakticky nejsu střední a malé zdrje znečištění. Tím, že není vybudván silniční bchvat města, jsu bčané neúnsně zatěžváni hlukem hlavně z nákladní autmbilvé dpravy. Byť se pdle údajů z hlukvé mapy z rku 2006 situace dále nezhršuje, tt zatížení přetrvává. Železniční trať veducí středem města také btěžuje hlukem prjíždějících suprav. Hlukvá zátěž vzniká i v suvislsti s prvzem některých pdnikatelských areálů. Občasnými lkálními zdrji hluku ve městě jsu dále například veřejné prdukce apd. Na zvýšený hluk ve večerních hdinách způsbený prblematickými skupinami byvatel si rvněž stěžují byvatelé sídliště Máj. Velkým přínsem ke snížení hlukvé zátěže je pdprvaný přechd MHD na trlejbusy. Na samtných pzemcích města je umístěn celkem 2,642 km 2 plch veřejné zeleně. Největší plchy jsu v k.ú. Č. Budějvice 2 (cca 55 % všech těcht plch). Další plchy zeleně jsu například pdél břehů vdních tků. Kncept péče živtní prstředí ve městě uvádí, že ve městě je nedstatek plch veřejné zeleně (zejména na sídlištích, především sídliště Máj). Kncept dále připmíná i prblémy týkající se nedstatečné chrany zeleně (zejména v krajvých částech) a tlaky na zábr veřejné zeleně v suvislsti s rzvjem města. Pvrchvé vdy Území Budějvické pánve je charakteristické vyským pdílem umělých vdních plch rybníků. Přítmnst bu řek (Vltava, Malše) významným způsbem vlivňuje nejen přírdní pdmínky, ale i celkvé pdmínky pr živt ve městě. Řeky Verze k

36 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy přivádějí přírdní krajinu přím d centra města. Také vytvářejí specificku frmu městskéh jádra (např. Strmvka, Sklský strv, Dluhá luka). Kvalita vdy na bu hlavních tcích se za pslední rky zlepšila a v sučasnsti nevykazuje žádné zásadní prblémy. Přítmnst řek však nepřináší d města puze významný krajintvrný či rekreační a turistický prvek, ale nese s sebu i rizik pvdňvéh hržení byvatel a veřejnéh i sukrméh majetku. Obrázek - Záplavvé území města (Q100) Zdrj: Odpadvé hspdářství Měst má zpracván Plán dpadvéh hspdářství z rku 2005 (s platnstí d rku 2010). Ve městě je zaveden separvaný sběr využitelných slžek dpadu d separačních nádb a prstřednictvím dvu stabilních sběrných dvrů (Dlní ul., Švábův Hrádek). Systém je dplněn mbilním svzem nebezpečných slžek kmunálníh dpadu a bjemnéh dpadu. Místním prblémem je nedstatek plch pr umístění nádb na separvaný dpad. Mtivace byvatel k třídění je becně dsud nedstatečná (např. sběr elektrdpadů a bidpadů). V prvnání s například trjnásbně menším městem Písek byl v Č. Budějvicích v rce 2006 vytříděn v průměru 2x méně dpadu (20 kg papíru, skla a plastů na 1 byvatele prti 40,5 kg v Písku rzdíl je způsben především v blasti třídění papíru a plastů). Pr zlepšení tht stavu je nutné pkračvat zejména v světě mezi byvateli města. PŘITAŽLIVÉ MĚSTO Bezpečnst byvatel Bezpečnst byvatel města je jedním ze základních kritérií kvality živta ve městě. U trestných činů je trend v psledních letech rstucí, i když v abslutním čísle je stabilní (cca 4,5 tis. případů rčně), rste také hspdářská kriminalita. Pzitivní je jistě pkles pdílu trestné činnsti spáchané dětmi a mládeží více než plvinu v psledních 6 letech. Z hlediska bezpečnsti je neuspkjivá situace především na největším sídlišti Máj. Celkvě lze situaci na sídlišti Máj (především v jeh části za ulicí Milady Hrákvé směrem na západ) hdntit jak velmi neutěšenu. Ve městě je zaveden kamervý systém, který by však dle názrů bčanů, především ze sídliště Máj, měl být v zájmu bezpečnsti ještě dále rzšířen. Systém bsahuje 22 kamer a byl spuštěn 1. ledna Systém má psílit bezpečnst v ulicích včetně prblémvých Verze k

37 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy míst na sídlišti Máj. Systém sleduje 24 hdin frekventvaná a prblematická místa na území města. Ve městě je rvněž k dispzici varvný a infrmační systém byvatelstva (VISO). Kultura, sprt, umění a turistika a vlný čas - všechny tyt blasti mají výrazný ptenciál pr prevenci sciálně patlgických jevů. Dstatečná nabídka vlnčasvých a splkvých aktivit pr byvatele tak může být ptenciálem alespň pr částečné řešení situace na sídlištích a nástrjem pr prevenci užívání drg mezi mladými lidmi ve městě. Pr byvatele města jsu z hlediska přitažlivsti důležité také další faktry jak pracvní uplatnění, kvalita a struktura bytvéh fndu, bčanská vybavenst, živtní prstředí apd., tyt charakteristiky města byly ppsány v předchzích textech. V tét části je dále ppsán i faktr bezpečnsti byvatel. Sprt a trávení vlnéh času Nabídka plch pr trávení vlnéh času prstřednictvím sprtvních aktivit ve městě splňuje puze nejzákladnější pžadavky na tut vybavenst. Ve městě dsud chybí například aquapark. Stávající kapacita plaveckéh bazénu a letní plvárny je mezená a ve městě by byl vhdné dplnit ještě další plavecký bazén (ideálně však ne jak samstatnu investici, ale jak sučást většíh kmplexu s celrčním prvzem aby byla zajištěna přiměřená eknmická efektivita prvzu). U hjně navštěvvaných zařízení v majetku města (plvárna, zimní stadin) chybí dstatečné kapacity pr parkvání. V bezprstředním klí města nejsu udržvány v zimním bdbí běžkařské tratě. V blasti sprtu becně chybí kmunikační platfrma a jednznačná kncepce dalšíh rzvje na území města. Částečně lze knstatvat i nedstatečnu splupráci a nedstatečné využívání synergií sprtu a jiných blastí ve městě (cestvní ruch, kultura). Zlepšit je ptřeba i kmunikaci měst Jihčeský kraj. Pzitivním příkladem prpjení sprtu a cestvníh ruchu jsu například prvzvané cyklbusy. Zejména mezi mladými lidmi se zvyšuje zájem nvé atraktivní a adrenalinvé sprty. Dsud však pr tyt aktivity není ve městě ptimální nabídka v pdbě infrastruktury. Plšným prblémem je rvněž nedstatečná infrmvanst mžnstech sprtu ve městě. Samtné měst má v majetku zimní stadin, sprtvní halu, plvárnu, skate park a 38 veřejně přístupných hřišť (z th 1 s umělým pvrchem). Ve městě je však řada dalších sprtvišť, které prvzují např. škly, splky či sukrmé subjekty. Ve městě půsbí celá řada sprtvních klubů (více než 120 klubů v různých dvětvích). Tradici ve městě mají především vlejbal, ftbal, lední hkej, bx a bjvé sprty. Menší zájem je např. basketbal (je zde jen 1 klub). Dětská hřiště a plchy pr trávení vlnéh času ve městě Odbr šklství a tělvýchvy Magistrátu města má ve správě cca dětských 40 hřišť a více než 100 pískvišť. Řada z nich vyžaduje prstředky na bnvu. Dle infrmací místních byvatel na českbudějvických sídlištích není dstatek dětských hřišť v kvalitě dpvídající sučasným pžadavkům. V některých částech města (např. Máj, Vltava) je pak dětských hřišť nedstatečné mnžství. Pdbně lze charakterizvat (pět t platí bzvlášť pr sídliště) i situaci hledně dstupnsti a kvality veřejných plch a prstranství včetně jejich vybavensti mbiliářem. Rekreace Samtné měst nabízí z hlediska mžnstí rekreace jen mál lkalit. Krmě letníh areálu plaveckéh bazénu, který v hrkých dnech kapacitně nedstačuje, se jedná například rybník Bagr situvaný ve Strmvce, který byl dříve využíván pr i pr kupání. Pr kupání jsu vhdná i některá místa klem budějvických řek a rybníků. Verze k

38 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Vyššímu využití břehů řek pr rekreaci dsud brání především časté záplavy. Z hlediska trávení vlnéh času lze rvněž zmínit důležitst něklika zahrádkářských klnií. Těsně na měst navazuje autcamping Strmvka. Důležitým připravvaným prjektem pr trávení vlnéh času pr byvatele města je Freetime park Strmvka. Kncepce zřízení Freetime parku Strmvka je rientvána na sučasné trendy trávení vlnéh času. Umístění Freetime parku byl vytipván v těsné blízksti parku Strmvka. Freetime park bude tvřit skatepark, lanvé centrum, dirt areál, hřiště pr in-line hkej, streetbal a plážvý vlejbal, hrlezecká stěna a dále také dětské hřiště, zeleň a nezbytné prvzní a technické zázemí. České Budějvice jsu častým cílem turistů z Německa, Rakuska, ale též Asie a djinud. Jednak samy mají mnh cenných histrických památek, jednak jsu přirzeným centrem turisticky atraktivníh Jihčeskéh kraje a zastávku p cestě d Českéh Krumlva. Největší turistické atrakce sustřeďuje městská památkvá rezervace v histrickém centru. Divadla a kina Jihčeské divadl je prfesinální čtyřsubrvé divadl (činhra, pera, balet, lutkhra) se sídlem v Č. Budějvicích. Hraje ve své histrické budvě na nábřeží Malše, v divadelním sále DK Metrpl i v prstru Maléh divadla v Hradební ulici. V létě pravidelně účinkuje před táčivým hledištěm v zámeckém parku v Č. Krumlvě. Z dalších divadelních scén je mžné jmenvat například CK Slnice a KC Bazilika, Divadelní sál DK Metrpl, Divadelní sál E.ON, Kabaret u Váňů, Malu scénu DK Metrpl či Studentské univerzitní divadl. C se týče nabídky pr filmvé fanušky, v sučasnsti jsu pr ně v prvzu ve městě 3 zařízení. Krmě multikina CineStar s něklika kinsály, ve městě i nadále fungují kina Ktva a Letní kin Háječek. Každrčně v letním bdbí d města přijíždí Pjízdný kinematgraf Bratří Čadíků. Kulturní dmy, centra apd. V Českých Budějvicích jsu 4 kulturní dmy (DK Metrpl, KD Slavie, KD Vltava, BB centrum Gerbera). Pd pjem kulturní centra či kulturně vzdělávací centra lze shrnut nabídku zařízení, jak je například C.K. Slnice, Galerie Na dvrku, Kabaret u Váňů, KC Bazilika, Kncertní síň Otakara Jeremiáše, Knzervatř České Budějvice, Kavárna Měsíc ve dne atd. Muzea, knihvny, galerie, kncertní místa Funguje zde 5 muzejních zařízení. Nejvýznamnějším z nich je Jihčeské muzeum. Ve městě dsud chybí stálá expzice histrii města České Budějvice. Veřejné knihvnick-infrmační služby tvří v Jihčeském kraji knihvní síť tvřená krajsku knihvnu, městskými a místními knihvnami. Funkcí krajské knihvny je pvěřena Jihčeská vědecká knihvna. Dále jsu zájemcům k dispzici knihvna Jihčeské univerzity, knihvna Jihčeskéh muzea atd. Ve městě České Budějvice je byvatelům i návštěvníkům k dispzici velké mnžství galerií a výstavních prstr. Výrazné pstavení má ve městě rvněž Jihčeská kmrní filharmnie. Obecně není dstatečně rzvinut zázemí pr činnst mladých hudebníků (není mnh prstr pr jejich činnst). V srpnu 2008 představil Jan Kaplický návrh kncertní síně. Jednal by se největší mderní stavbu ve městě. Hvězdárna a planetárium České Budějvice s pbčku na Kleti se věnuje prezentaci pznatků z blasti astrnmie a příbuzných přírdních věd pr širku veřejnst, mimšklní výuce navazující na učiv všech stupňů škl, práci s dětmi a mládeží s hlubším zájmem tut blast, splupráci s amatérskými astrnmy, internetvými magazíny a a vlastnímu výzkumnému prgramu. Tat krajem zřizvaná instituce patří především díky svému vědeckému prgramu a zapjení Verze k

39 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy d mezinárdních výzkumných prjektů k nejvýznamnějším institucím svéh druhu ve střední Evrpě (více než 20 tis. návštěvníků rčně). Mezi kulturní zařízení, spíše však zařízení cestvníh ruchu, lze rvněž pčítat Výstaviště České Budějvice a.s. V blízkém klí Budějvic leží Hlubká nad Vltavu s jedním z nejnavštěvvanějších českých zámků a ves Hsín se známým kstelem. Významné je též bývalé hrnické městečk Rudlfv s naučnu stezku v klí a bec Dbrá Vda s barkním kstelem Panny Marie Blestné. Turistické atraktivitě města dpvídá velké mnžství htelů a penziónů; známý Grandhtel Zvn stjí přím na náměstí. Severně d centra stjí Htel Gmel, výškvá stavba z r pjmenvaná p družebním bělruském městě Gmel. Kulturní akce Kulturní živt a kulturní nabídka ve městě jsu pměrně bhaté. Ve městě je realizvána řada tradičních akcí, nvých událstí i pakujících se aktivit. Realizace těcht aktivit se rvněž pdílí na rzvji splkvéh živta a prevenci sciálně patlgických jevů. Naprti pměrně pestré nabídce kulturních aktivit však stjí becné prblémy kultury na úrvni města ppsané výše. DOSTUPNOST A MOBILITA Dprava Měst České Budějvice zastává funkci významnéh dpravníh bdu celéh Jihčeskéh kraje. Významnu rli hraje vazba silniční tah Praha-Linec. České Budějvice jsu také dpravním uzlem autbusvé dpravy, bsahující jak městsku hrmadnu dpravu, tak i dpravu z klníh reginu. Reknstrukcí autbusvéh nádraží ve středu města vznikl mderní dpravní terminál, splňující pžadavky kmfrtníh zázemí pr cestující a dpravce. Příměstská dprava není ve městě a spádvé blasti dsud plně rzvinuta. Pr další rzvj je pdstatné zřizvání přestupních uzlů pr přechd na jiný typ dpravy. Měst je rvněž důležitu železniční křižvatku s plánvaným dalším rzvjem (IV. tranzitní železniční kridr). Ve splupráci s Jihčeským krajem je rzvíjen kncept Jihčeskéh letiště České Budějvice pr vnitrstátní a mezinárdní prvz. V sučasné dbě je velmi markantní prblém suburbanizace města, který je lgicky dprvázen větší migrací byvatel v rámci města i klních spádvých bcí. Tím se velmi zvyšuje zatížení města autmbilvu dpravu. Silniční dprava ve městě se vyznačuje vysku intenzitu a vedením hlavních tahů centrální částí města. Páteřní silniční tahy vedené převážně vnitřní částí města jsu přetížené, způsbují dpravní zácpy, zvýšenu hladinu hluku a emisí ve svém klí. Odlehčení dpravní zátěže, především pak vnitřnímu městu, by měla přinést realizace stěžejních prjektů rzvje silniční dpravy, které se týkají města, převážně však spadají d gesce státu či kraje. Jedná se především výstavbu dálnice D3 (včetně výchdníh bchvatu města Brek Úsilné Hdějvice). Dále přelžky silnic I. třídy (přelžka silnice I/20 - severní bchvat města - tzv. severní tangenta a přelžka silnice I/34 tzv. severní přivaděč), II. třídy (především přelžka silnic II/156 a II/157 - tzv. Zanádražní kmunikace) a III. třídy (prpjení ulic M. Hrákvé a Straknické, výchdní dálniční přivaděč na Okružní ulici, prpjení ulic Branišvská, Litvínvická a Lidická a další stavby). Z hlediska dpravníh napjení buducíh mezinárdníh veřejnéh letiště je rvněž důležitá realizace tzv. jižní tangenty (v gesci Jihčeskéh kraje). Prvz městské hrmadné dpravy na území města zabezpečuje Dpravní pdnik města České Budějvice, a.s. a je zajišťvána trlejbusy a autbusy. Denně Verze k

40 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy přepraví trlejbusvé a autbusvé linky více než 100 tisíc cestujících. Klesající rychlst MHD způsbuje pstupný dliv cestujících k jiným frmám přepravy, zejména individuální dpravě. Klesající rychlst MHD přím suvisí zejména s nedstatečným patřením pr preferenci MHD (preferenční pruhy, patření v blasti dpravní telematiky). Tyt patření je nutné řešit kncepčně pr celu plchu města. S výjimku systémvéh řízení části křižvatek v Českých Budějvicích není zaveden dpravní inteligentní systém s využitím prstředků dpravní telematiky 6 (kamervý systém města služí jen jak bezpečnstní prvek). Pr zlepšení dpravních pdmínek ve městě jde zejména řízení prvzu na městských silničních tazích, infrmační systém pr uživatele (infrmace aktuálním stavu prvzu, naváděcí systém parkvání) a využití systémů dpravní telematiky pr veřejnu správu. Dalším důležitým krkem k ptimalizaci dpravy ve městě je plánvané zavedení Integrvanéh dpravníh systému (IDS), který je připravván Jihčeským krajem. Až v dalších fázích by se jednal ptimalizaci spjů a další patření včetně patření investičníh charakteru (např. záchytná parkviště, vazby na dknčení stěžejních investic v blasti silniční a železniční dpravy). Rzdělení d tarifních zón pr zavedení IDS je již připraven pr celé území reginu. Pr vdní dpravu je zásadní záměr splavnění Vltavy až d Českých Budějvic. Prjekt splavnění Vltavy s sebu přináší vyské finanční nárky. Tent prjekt by byl významným přínsem nejen z hlediska eknmickéh využití tku, ale i z hlediska zatraktivnění města. Ve městě lze v řadě lkalit knstatvat akutní nedstatek parkvacích míst. Nejkritičtější situace je na sídlištích (zejména Máj v úseku za ulicí Milady Hrákvé). Krmě sídlišť je nedstatek parkvacích míst i v dalších částech města, btížné je parkvání také v centru města. Prt je záměrem města pdpřit například výstavbu parkvacích dmů (jak na sídlištích, tak v centrální zóně města). D buducna bude důležitá také prpagace jiné než individuální autmbilvé dpravy, která přináší zejména nižší ptřebu parkvacích míst v centru a zřízení dstavných záchytných parkvišť ve větší vzdálensti, sučasně s tím pdpra eklgických spjek MHD v pravidelném cyklu. Díky rvinatému terénu má cyklistická dprava ve městě vhdné předpklady k dalšímu rzvji. Intenzita cyklistické dpravy ve městě není v suladu s pdmínkami pr bezpečné a phdlné fungvání cyklistické dpravy a chybí především dstatek samstatně vedených kmunikací pr cyklisty (cyklstezek). Je t dán především finanční nárčnstí jejich výstavby. Územím katastru města prchází 9 cyklistických tras v rzsahu cca 42 km. Trasa č. 12 vedená severjižním směrem pdél Vltavy (je sučástí mezinárdní cyklstezky, která vede přes naše území z Německa d Rakuska). Ve městě je dále vyznačena síť vnitr-městských cykltras. Dprava na těcht trasách je vedena suběžně s dpravu pr pěší neb dpravu autmbilvu, cž ji činí v sučasných pdmínkách prvzu pměrně nebezpečnu. Na levém břehu řeky Vltavy byla v rce 1997 mezi Českými Budějvicemi a Hlubku nad Vltavu vystavěna cyklistická stezka, která se stala páteří husté sítě cykltras v severní části kresu České Budějvice. Stezka dluhá 7 km (z th jen cca 3 km v katastru města) je sučástí cykltrasy č. 12. Cyklstezka je vyhledávaným cílem i pr pěší turistiku a in-line bruslaře. Zatížení tras je velmi vyské, a také prt se jak nezbytné ukazuje vybudvat cyklstezku i na druhém břehu Vltavy. 6 Dpravní telematika integruje infrmační a telekmunikační technlgie s dpravním inženýrstvím za pdpry suvisejících brů tak, aby byly pr stávající infrastrukturu zajištěny systémy řízení dpravních a přepravních výknů (zvýšila se prpustnst cest, bezpečnst, zlepšil se kmfrt přepravy). Verze k

41 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Technická infrastruktura Prvz vdhspdářské infrastruktury vlastněné statutárním městem České Budějvice zajišťuje d rku 1997 splečnst 1. JVS a.s. Městská vdvdní síť pkrývá téměř veškeru zástavbu a díky tmu je naprstá většina dmácnstí a statních dběratelů napjena na veřejný vdvd. Na veřejný vdvd nejsu napjeny puze krajvé lkality v Třebtvicích a Kališti. Hlavním zdrjem pr Vdárensku sustavu jižní Čechy, tedy i pr měst České Budějvice, je dběr pvrchvé vdy z řeky Malše, resp. z vdárenské nádrže Římv, která je zdrjem pvrchvé vdy pr úpravnu vdy Plav. V klí města se dále nachází i něklik dalších zdrjů Vdárenské sustavy jižní Čechy. Krmě těcht zdrjů se v blasti Českých Budějvic nacházejí četné lkální zdrje pdzemní vdy (studny vrtané, kpané, spuštěné aj.). Jejich význam je však minimální. Závislst města na uvedeném hlavním zdrji představuje vážné prvzní rizik. V případě havarijníh výpadku hlavníh zdrje měst v sučasné dbě nemá zabezpečen kapacitně vyhvující alternativní zdrj. Městská stkvá síť pkrývá téměř veškeru zástavbu a díky tmu je naprstá většina dmácnstí a statních prducentů napjena na veřejnu kanalizaci. Puze krajvé lkality Nvé Rudné, Haklvy Dvry, Kaliště a část lkalit Třebtvice a Nvé Hdějvice nejsu napjeny na veřejnu kanalizaci. Na území města se v sučasnsti uplatňují při krytí ptřeb energie všechny klasické frmy energetickéh zásbvání. Kterékliv míst může být pkryt ddávku ze subsystému zemníh plynu, jehž sítě pkrývají téměř celé území (ttéž platí i pr ddávky elektrické energie). Měst má zpracvanu Územní energeticku kncepci. Obdbně rzsáhlá je pak sustava CZT, která krmě ddávek tepla pr dběratele z výrbní a nevýrbní sféry, zajišťuje tepl pr vytápění pr cca 65 % celkvéh bytvéh fndu města a přípravu teplé užitkvé vdy pr většinu bytů ve městě. Ptřeby tepla nemnha statních bjektů nepřipjených na CZT kryjí lkální zdrje tepla vázané na síťvé neb nesíťvé energie. Pdíl alternativních zdrjů na celkvé sptřebě paliv a energie v území zůstává nadále nízký. Největším prvzvatelem pevné telekmunikační sítě ve města je Telefónica O2 Czech republic, a.s. (dříve Český Telecm, a.s.). Důležité je i využití telekmunikačních sítí z hlediska rzvje internetu. V sučasné dbě je dstupnst internetu pr bčany města již pměrně širká a rvněž je zřízen i něklik veřejně přístupných míst. Ptenciál má jistě d buducna využití bezdrátvých připjení internetu. SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH Veřejná správa V sučasné dbě je chd magistrátu města České Budějvice vyhvující ptřebám byvatel a vedení města, avšak jedenadvacáté stletí si vyžaduje nvé přístupy k vyřizvání agendy veřejné správy. S rzvjem internetu a kmunikačních technlgií je nezbytné mezvat klasicku papírvu agendu ve prspěch elektrnické. S tím suvisí i zavedení mderních kmunikačních a infrmačních systémů, které práci nejen zefektivní, ale také urychlí. Ve smyslu New Public Managementu bude zefektivněn řízení úřadů p vzru sukrmých subjektů a při vyřizvání agendy budu k bčanům přistupvat jak ke svým klientům. Prt je nezbytná přehledná struktura úřadu magistrátu České Budějvice a dstupnst pr byvatele města, s čímž suvisí mžné přesunutí některých částí městské samsprávy d bjektu bývalých kasáren na levém břehu Vltavy tím bude částečně vyřešen prblém s územní dstupnstí pskytvaných služeb. Jedním z efektivních nástrjů mdernizace veřejné správy je zavedení systémů egvernmentu. České Budějvice budu využívat různé metdy pr zajištění, udržení a psílení standardů kvality, jak je benchmarking, nrmy ISO apd. Pr rzvj kmunikace mezi představiteli města a jeh bčany jsu internetvé stránky města v sučasnsti velice dbrým a účinným nástrjem. Krmě infrmací řešení Verze k

42 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy živtních situací se jejich prstřednictvím byvatelé a návštěvníci mhu dstat k infrmacím dění ve městě či se vyjadřvat k vývji města (tét frmy byl využit i v rámci přípravy IPRM). Další rzvj infrmačních a kmunikačních technlgií ve městě becně vytváří pdmínky pr rzvj e-gvernmentu. Knkrétním prjektem, který má měst v úmyslu realizvat, je například zavedení tzv. metrplitní karty. Jde kartu, která umžní bezhtvstní platby nejrůznějších služeb v rámci města včetně návštěv kulturních a sprtvních zařízení i dbavvání cestujících v MHD a v buducím integrvaném dpravním systému. V kntextu rzvje infrmačních a kmunikačních technlgií je rvněž nutná aktualizace gegrafickéh infrmačníh systému, aktualizace webu včetně jeh dplnění nvými funkcemi tzv. e-demcracy či pstupná digitalizace pdkladů stavebníh úřadu i dalších úřadů. Je nutné prbudit v místních bčanech zájem své měst, a pdnítit tak aktivity v blasti bčanských iniciativ, kultury, sprtu, péče vlastní zdraví a živtní prstředí. Aktivizace bčanů je nezbytným předpkladem pr rzvj a pr identifikaci bčanů se svým městem a psílení patritismu. Pr chd města je též důležité, aby i p mimřádné událsti neb během ní byla zachvána kntinuita činnsti magistrátu. T znamená nejen vypracvání těcht zásad, ale i zajištění realizace patření, která pvedu k tmu, že magistrát bude schpen vůči bčanům města zajišťvat ty nejdůležitější agendy (výplata sciálních dávek, výplata mezd, vydávání dkladů, rzhdnutí apd.). Vlené rgány, rganizace města Zastupitelstv jak vrchlný rgán města má v sučasnsti 45 členů, Rada města pak 11 členů. V čele města stjí primátr, který má 3 náměstky. Zastupitelstv i Rada města zřizují kmise. Magistrát města sídlí ve 3 budvách. Měst zřizuje 37 příspěvkvých rganizací v blasti šklství (31 šklských zařízení) a sciálních věcí (3), kultury (Jihčeské divadl), ve zdravtnictví (jeslvá a azylvá zařízení) a Phřební ústav. Měst má majetkvu účast dále v 5 splečnstech s ručením mezeným a je zřizvatelem městské plicie. Měst je dále 100% vlastníkem Městských kulturních dmů, a.s. a cca 80% vlastníkem Teplárny České Budějvice, a.s., k těmt splečnstem ale nemá žádné rzpčtvé vztahy. Dále je měst 100% vlastníkem Dpravníh pdniku města České Budějvice, a.s. a 50% vlastníkem Jihčeskéh letiště České Budějvice, a.s. V něklika dalších splečnstech má měst jen menšinvé pdíly. Hspdaření města: V přílze č. 6 je uvedena Finanční analýza města ve vztahu k předkládanému IPRM bsahující základní parametry městskéh rzpčtu pr bdbí a další relevantní údaje. Na rky je zpracván rzpčtvý výhled, který předpkládá v řešeném bdbí mžnst vyčlenit z městskéh rzpčtu rčně částky ve výši zhruba mil. Kč na stavební investice, cž je méně než v předešlých letech, kdy investice dsahvaly bjemů přesahujících 0,5 mld. Kč. Rzpčtvý výhled nebsahuje na příjmvé straně účelvé dtace, které se pdaří během sledvanéh bdbí získat a které budu znamenat další zdrje města. Měst Č. Budějvice čerpá v sučasné dbě něklik úvěrů, jejichž splatnst spadá d bdbí realizace IPRM. Pr realizaci prjektů v rámci IPRM měst již nyní vyjednává ptřebný úvěrvý rámec. Verze k

43 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Graf - Vývj rzpčtu a rzpčtvý výhled města České Budějvice VÝVOJ ROZPOČTU A ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU tis. Kč schválený rzpčet upravený rzpčet rzpčtvý výhled Zdrj: Magistrát města České Budějvice, Finanční dbr Verze k

44 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy SWOT analýza města České Budějvice Silné stránky Výhdná plha města v centrální části Jihčeskéh kraje na hlavních dpravních sách (severjižní kridr) Vyský pdíl lidí s vyšším vzděláním ve městě a českbudějvickém krese Pměrně silná vzdělávací a akademická základna (scieknmický význam pr měst, centrum v rámci reginu, v některých brech excelence v rámci ČR) Diverzifikvaná eknmická základna města (dvětvvě, majetkprávně, velikstí firem) Dluhdbě nízká míra nezaměstnansti Významné pstavení města v rámci kraje z hlediska vzdělansti (univerzitní měst), sciální péče a služeb a v blasti zdravtnické péče Dbrá bčanská vybavenst ve vnitřní části města Atraktivní přírdní prstředí v klí města včetně průniku krajiny d města (zejména v pdbě řek) Dbré výchzí pdmínky pr rzvj módů dpravy jiných než dprava autmbilvá (železniční, letecká a cyklistická dprava) Vyská míra napjení byvatel na inženýrské sítě V sučasné dbě kvalitně fungující veřejná správa Existence dstatečnéh mnžství záměrů pr naplnění pririt IPRM Slabé stránky Negativní dpady prcesu suburbanizace (dliv byvatel, vznik satelitních městeček) Nedstatečné kapacity a připravenst pdnikatelských nemvitstí pr rzvj hspdářských aktivit Nevyužitý ptenciál vyššíh dbrnéh a vyskéh šklství a vědeckvýzkumných kapacit pr rzvj hspdářství města Nedstatečné využití histrickéh, kulturníh a přírdníh dědictví pr rzvj cestvníh ruchu Nesulad mezi zaměřením vzdělávacích institucí a ptřebu pracvní síly ze strany místních pdnikatelů Přítmnst lkalit splňující některé rzpznávací znaky sciálně vylučených lkalit, značvaných jak ghetta (zejména panelvé sídliště Máj) Nervnměrné rzlžení kulturních, sprtvních a vlnčasvých zařízení a nabídky v těcht v blastech (nedstatečná kncentrace na levém břehu Vltavy) Zatížení živtníh prstředí ve městě hlavně dpravu Místně nedstatek veřejné zeleně (zejména na panelvých sídlištích) Hlavní silniční tahy vedené centrální částí města, chybějící bchvaty Prblémy s parkvání v centru a na sídlištích Verze k

45 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Příležitsti Vnímání rle invací jak standardníh předpkladu pr dluhdbý rzvj firem a eknmiky jak celku Rzvj znalstní eknmiky, vědy a výzkumu, resp. pdpra tht rzvje (směřvání nsných plitik v ČR a EU) Růst zájmu trávení vlnéh času v tuzemsku na úkr zahraničí Mezinárdní prpjení cyklstezek a efektivní využití klních zelených plch a navazujícíh přírdníh ptenciálu, zabezpečení jeh přístupnsti pr funkce relaxační, vlnčasvé a sprtvní, existence v sučasné dbě nefunkčníh vjenskéh areálu Upřednstňvání alternativních zdrjů energie a alternativní využití dpadů Všebecná pdpra zdravéh živtníh stylu Rzvj systémvé krdinace sciálních služeb jak následné služby (krdinace přechdu zdravtnické péče na sciální služby) Přínsy plynucí ze splečnéh využívání ptenciálu v blastech kultury, sprtu, cestvníh ruchu, kngresvé turistiky a výstavnictví Prjekty pr dklnění silniční dpravy z centra města (dálnice D3, severní a jižní tangenta, Zanádražní kmunikace apd.), železničníh kridru, mezinárdníh letiště apd. Celrepublikvý rzvj infrmačních a kmunikačních systémů včetně jejich vyššíh využití při kmunikaci mezi bčanem a veřejnu správu Finanční zdrje s vazbu na ROP, IOP a další tématické prgramy Ohržení Stárnutí byvatelstva Zvyšující se intenzita snahy získání bčana jiných bcí Nevyvážené hspdářské a sciální plitiky vytvářející legislativu pdnikatelskému prstředí v ČR (vyské zdanění práce, neefektivní sciální transfery apd.) Omezený rzsah katastrálníh území města Odliv kvalifikvaných lidských zdrjů ze sféry cestvníh ruchu a služeb vlivem nižších mezd Nedstatečná mtivace mladých lidí pr studium technických brů Vývj legislativy (refrmy sciální plitiky a zdravtnictví, blast živtníh prstředí) Pkračující nárůst individuální autmbilvé dpravy v reginu Nerealizace stěžejních dpravních investic, které by dlehčily zatížení centrálních částí města dpravu Snížení důvěry byvatel v městsku samsprávu a kvalitu pskytvaných služeb v důsledku jejich zhršené nedstupnsti Verze k

46 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 3.3 Suhrnné zhdncení pdmínek rzvje města a zdůvdnění výběru zóny Předchzí SWOT analýza města shrnuje základní charakteristiky města z hlediska témat a rvněž jsu v ní patrné rzdíly mezi charakteristikami jedntlivých částí města. Z územníh hlediska lze měst rzčlenit pdle hranic katastrálníh území a pdle přirzenéh rzdělení území města řeku Vltavu na následující lkality/zóny: České Budějvice 1, 3, 4, 5, 6 České Budějvice 2, České Vrbné, Haklvy Dvry Třebtvice, Kaliště Výchzí charakteristika zón: České Budějvice 1, 3, 4, 5, 6 Území na pravém břehu Vltavy se vyznačuje nejvyšším pdílem zastavitelnéh území, kde jsu lkalizvány stěžejní služby města (bčanská vybavenst, pdnikatelské subjekty), které jsu dbře územně dstupné a diverzifikvané. Území má silný ptenciál pr rzvj města, ale územní rzvj je limitván fyzickým mezením (využitelná zastavitelná plcha, památkvá chrana apd.). T se týká především histrickéh centra, které se ptýká s nedstatkem parkvacích plch, špatnu dpravní bslužnstí a dlivem trvalých byvatel d klních částí města na úkr kmerčníh využití dmů. Významným faktrem rzvje tét zóny je jednznačně buducí napjení města na dálnici D3. České Budějvice 2, České Vrbné, Haklvy Dvry Území na levém břehu Vltavy je specifické vyským pdílem nezastavitelnéh území (městská a krajinná zeleň, vdní plchy), které je všem kncentrván na kraji lkality (České Vrbné, Haklvy Dvry a jižní pás České Budějvice 2 Strmvka). Přes tut skutečnst zde žije cca 40 % byvatel města. Z phledu vyské kncentrace byvatel je struktura a kvalita bčanské vybavensti nedstatečná (především v blasti kulturních, sprtvních, vlnčasvých aktivit a veřejných služeb). V lkalitě se nachází největší panelvá sídliště (Máj, Šumava, Vltava), přičemž část sídliště Máj má znaky ghetta. U tét lkality spatřujeme 2 hlavní stimuly pr další rzvj: Revitalizace deprimvanéh území sídliště Máj (část sídliště Máj) Stimulace rzvje území s vyským ptenciálem růstu (zbývající část levéh břehu Vltavy s vylučením deprimvanéh území sídliště Máj). Zde jsu jednznačně rzvjvými hnisky akademický a univerzitní kampus a nefunkční vjenský areál. Z dpravníh hlediska je významná plánvaná přelžka silnice prpjení ulice M. Hrákvé a ulice Straknická. Třebtvice, Kaliště Tat krajvá část města plní spíše sídelní/bytnu funkci a má mezený význam pr celkvý rzvj města. Mají nízký eknmický ptenciál a d buducna nelze čekávat výraznu změnu v tét skutečnsti. Vyznačuje se nízku dpravní bslužnstí, zhršenu pěší dstupnstí veřejných služeb a bčanské vybavensti a mim jiné i mezenu technicku infrastrukturu. Verze k

47 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Vzhledem ke kncentraci významných charakteristik města na levém břehu Vltavy byl rzhdnut zpracvání 2 zónvých IPRM pr kmplexní řešení lkality na levém břehu Vltavy: Levý břeh Vltavy (České Budějvice 2, České Vrbné, Haklvy Dvry s vylučením deprimvanéh území části sídliště Máj 7 ), IPRM pr ROP NUTS II Jihzápad; Máj (deprimvané území části sídliště Máj), IPRM pr IOP. Tent dkument dále ppisuje puze zónu Levý břeh Vltavy. Druhu zónu se zabývá samstatně druhý zónvý IPRM v jiném dkumentu. V následující části je uveden zdůvdnění pr charakteristiku zóny jak území s vyským ptenciálem růstu a ppis místních disparit relevantních pr zónu Levý břeh Vltavy Zdůvdnění zóny jak území s vyským ptenciálem růstu Základní lgika vlby lkality IPRM Levý břeh Vltavy České Budějvice jak území s vyským ptenciálem růstu vychází z ptřeby využití ptenciálu území pr vytvření městskéh subcentra (s hledem na vysku kncentraci byvatel a nedpvídající bčanské vybavenst zóny), které tak splu s rzvjem univerzitníh a akademickéh kampusu může vytvřit udržitelnu identitu části levéh břehu řeky Vltavy a pskytnut základ rzvje celé aglmerace ČB. Integrvané řešení navrhvané zóny umžní synergie jedntlivých prjektů investiční i neinvestiční pvahy. IPRM Levý břeh Vltavy České Budějvice nabízí širku škálu mžnstí, splňujících jak pžadavky metdickéh pkynu vydanéh MMR, tak naplňující specifické cíle a typy pdprvaných aktivit ROP (priritní sa 2.1 Integrvané prjekty rzvjvých center) zejména příprava rzvjvých území pr pdnikání a služby, výstavba, reknstrukce a mdernizace bjektů vzdělávací, sciální a zdravtnické infrastruktury, bjekty pr kulturu apd. IPRM bude řešit zejména prblematiku zkvalitňvání pdmínek pr živt a vyžití byvatel. Prstředkem by měla být realizace vybraných prjektů týkajících se především zlepšení přístupu byvatel k některým službám, a t jak veřejným, tak zajišťvaným sukrmými subjekty. Pr tyt je IPRM zaměřen na vytváření pdmínek a vybudvání ptřebné infrastruktury pdmiňující další rzvj těcht služeb. Silná je vazba aktivit na další tematické perační prgramy především na Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst, Operační prgram Výzkum, vývj a invace, OP Živtní prstředí. Zóna Levý břeh Vltavy byla identifikvána jak území s vyským ptenciálem růstu v těsné blízksti deprivvané sídlištní aglmerace. Níže jsu specifikvána kritéria pr výběr území s vyským ptenciálem růstu a jejich zdůvdnění pr vybranu zónu Levý břeh Vltavy : 1. vyská kncentrace eknmických aktivit; 2. vyský ptenciál pr stimulaci pdnikání a rzvj služeb; 3. vyská kncentrace vzdělávacích aktivit; 4. velký význam v systému dpravní bslužnsti, která umžňuje mbilitu byvatel a má příns pr rzvj města; 5. vyský význam pr zajištění zdravtních, sciálních, kulturních a vzdělávacích ptřeb byvatel zvýšení kvality živta ve městech; 6. výrazné uplatnění bslužných a administrativních funkcí; 7 Sídliště Máj se skládá ze tří částí: deprimvané území, výchdní a jižní část. Výchdní a jižní je sučástí zóny Levý břeh Vltavy. Verze k

48 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 7. vyský invační ptenciál, především ve vztahu k rzvji pdnikatelskéh sektru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnu synergii jejich rzvje. Zóna Levý břeh Vltavy je charakterizvána ukazateli: Vyský ptenciál pr stimulaci pdnikání a rzvj služeb Pr území zóny je typické, že v pměru zastavitelné a nezastavitelné plchy má nejvyšší zalidněnst území (vyská kncentrace byvatel v panelvých sídlištích) a je ddělen d vnitřníh města řeku Vltavu (přirzená separace lkality). Na druhu stranu se vyznačuje nízku bčansku vybavenstí a absencí subcentra. Je zde tedy prkazatelná neuspkjená pptávka p službách, která vytváří významný ptenciál pr stimulaci pdnikání a služeb. Pdmínku rzvje je existence území, které lze pr rzvj/vytvření subcentra využít. Vhdným územím plhu i kapacitu je bývalý vjenský areál, který je ideálním místem pr vznik mderníh městskéh subcentra s dpvídající nabídku služeb, které zde jednznačně chybí a které má ptenciál pr změnu charakteru celé zóny. Velký význam zóny Levý břeh Vltavy v systému dpravní bslužnsti, která umžňuje mbilitu byvatel a má příns pr rzvj města Z hlediska dpravní bslužnsti se ptýká vysce zalidněná zóna s přirzenu překážku d centra města (řeka Vltava). Tent fakt limituje dpravní řešení a kncentruje dpravu d úzkých přepravních zón s dpadem na živtní prstředí a kmfrt dpravy. Lkalizace Výstaviště v zóně Levý břeh Vltavy s rčně více než 300 tis. návštěvníky psiluje význam dpravní bslužnsti zóny. Také v suvislsti s dalších rzvjem zóny bude dpravní dstupnst zóny nabývat na významu. Nehledě na t, že bariéry dpravní dstupnsti zóny limitují využití přírdníh ptenciálu tét lkality. Významnu rli má prt MHD, která se stává stěžejní pr zajištění bslužnsti zóny. Prblémem MHD je klesající rychlst dpravy, na kteru měst reaguje patřeními pr preferenci MHD. Pr bsluhu zóny je nsná páteřní autbusvá linka MHD č.1. V Českých Budějvicích spjuje a bsluhuje největší českbudějvické sídliště Máj, vede přes Vltavu přes střed města a klem nádraží Českých drah a centrálníh nádraží autbusvéh. Na pačném výchdním knci města spjuje jeh průmyslvu část se středem města a sídlištěm Máj. Dále na sídliště Máj jezdí autbusvé linky MHD č. 5, 7, 8 a 41, trlejbusvé linky MHD č. 3 a 17 a také nční linka č. 53. Dhrmady všechny tyt linky přepraví rčně sb, cž představuje 37,25 % všech cestujících, které MHD rčně přepraví. Eklgizace tét významné linky by přispěla k rzvji celéh města dpadem na efektivitu dpravy a eklgičnst dpravy ve městě. Sučasné bariéry dpravy d tét zóny limitují využití přírdníh ptenciálu tét lkality pr byvatele celéh města a turistů. Vyský význam zóny Levý břeh Vltavy pr zajištění zdravtních, sciálních, kulturních a vzdělávacích ptřeb byvatel zvýšení kvality živta ve městech S hledem na demgraficku strukturu byvatel v zóně Levý břeh Vltavy a s přihlédnutím na stávající pčet zdravtních, sciálních, kulturních a vzdělávacích zařízení v zóně je patrný vyský ptenciál růstu v tét blasti zvýšení kvality živta ve městech, dlžený i prkázaným zájmem byvatel (dtazníky z RPSS CB ). Území bývaléh vjenskéh areálu jak buducí subcentrum bude tut pptávku uspkjvat. Níže uvedený graf zbrazuje přístupnst sciálních služeb na území města a jejich vytíženst, kde je patrné nízké zastupení sc. služeb v zóně Levý břeh Vltavy. Obdbná situace je i v rámci dalších služeb. Verze k

49 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Graf průměrná vytíženst zařízení sciálních služeb ve městě a v zóně Levý břeh Vltavy Zdrj: RPSS CB Verze k

50 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Vyský invační ptenciál zóny Levý břeh Vltavy, především ve vztahu k rzvji pdnikatelskéh sektru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnu synergii jejich rzvje. Jihčeská univerzita v Českých Budějvicích, se sídlem v řešené zóně Levý břeh Vltavy, reprezentuje vyské šklství jak veřejná vyská škla univerzitníh typu slžená ze sedmi fakult (Přírdvědecká, Eknmická, Filzfická, Pedaggická, Telgická, Zdravtně sciální a Zemědělská) a dvu vyskšklských ústavů půsbících mim ČB (cca 10 tisíc studentů, v rce 2006 přes abslventů, řádvě zaměstnanců, spravvaný majetek v hdntě cca 2,2 mld., s rčním rzpčtem nad 1 mld. Kč). Splečně s úzce kperujícím subjektem Bilgickéh centra Akademie věd ČR v.v.i. (řádvě 450 zaměstnanců, spravvaný majetek 650 mil. Kč, s rčním rzpčtem 250 mil. Kč) tvří nejenm významnu kriticku masu akademických kapacit (cca 2 tis. akademiků, 10 tis. studentů), ale především: půsbí jak jeden z nejvýznamnějších subjektů ve městě z čistě hspdářskéh phledu a představuje významný pól (příležitst) rzvje města i reginu v kntextu akcelerace eknmiky zalžené na znalstech (knwledge based ecnmy, knwledge sciety), zvyšuje kulturně sciální prestiž města, kraje a reginu na mezinárdním pli v blasti vědy a vzdělávání; rganizace knferencí, seminářů, ppularizační činnst pdpruje cestvní ruch a turismus (kngresvá turistika) atd., nabízí mžnsti pr terciární a celživtní vzdělávání byvatelům celéh reginu a vytváří nvá pracvní místa přitahuje d reginu mladé, vyskšklsky vzdělané lidi a prdukuje abslventy pr pracvní trh v reginu. V suvislsti s připravvanu refrmu vyskéh šklství a refrmu pdpry výzkumu a vývje se jeví jak jeden z prvřadých úklů přijmut patření k důkladnému šetření patentvých práv. Pr partnerské firmy půsbící v reginu, nejlépe v samtném městě, se tím zabezpečí, aby zisky z lkálníh myšlenkvéh kapitálu byly vykazvány a zdaněny v dmácí eknmice a bude dsažen řady synergických lkálních efektů d vytvření nvých kvalifikvaných pracvních míst, přilákání znalstně rientvaných investic, zakládání spin-ff malých a středních firem, přes zvýšení atraktivity univerzity pr žáky, zvýšení uplatnitelnsti abslventů v lkální eknmice a na vědeckém pli atd. Kvalifikvaný abslvent Jihčeské university, který nenajde uplatnění v aglmeraci ČB, dejde d jiných reginů ČR neb d zahraničí. Na lkální úrvni je žáducí vytvářet kvalitní navazující pdnikatelské prstředí na činnsti rzvíjené v kmpetenci JU a BC. Dále je zaptřebí systematicky hledat překryvy (slučitelnst, dplňkvst) brvéh zaměření lkálních firem a výzkumných činnstí rzvíjených na jedntlivých sučástech JU a BC. Směr rzvje akademických kapacit ústí v knkrétní prjektvé záměry, jejichž realizace přispěje významnu měru nejenm k růstu JU a BC AV ČR, případně dalších akademických institucí v reginu, ale taktéž pzitivně vlivní kmplexní rzvj území levéh břehu Vltavy a přímým i nepřímým způsbem rzvj města České Budějvice, resp. celéh Jihčeskéh kraje. Územní kncentrace je jedním z pdstatných pdmínek úspěšnsti tendenčních snah kmplexníh rzvje zájmvé blasti Akademický univerzitní kampus (AUK). Důležitu pdmínku je kmplexnst spčívající ve vazbách na území nvéh městskéh subcentra 4D v blastech kulturníh vyžití, vybavensti kapacit bydlení vyšší kvalitativní kategrie, zabezpečení dpravní dstupnsti a dstupnsti přírdníh ptenciálu a celkvéh zvýšení kvality živta v rámci urbánníh prstru lkality IPRM. Verze k

51 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Ppis místních disparit pr zónu pdle priritních blastí IPRM Analýza hdncených blastí pukazuje na existenci následujících významných disparit. Jedná se disparity na dvu úrvních: A. vnitřní v rámci města a jeh částí B. vnější v rámci reginu a ČR. a) Základní charakteristika města a zóny Levý břeh Vltavy Vnitřní disparity: Lkalita Levý břeh Vltavy má výrazně vyšší ptenciál dalšíh rzvje než statní krajvé městské části. Je t dán plhu, dpravní dstupnstí, husttu a slžením byvatelstva, existencí rzvjvých hnisek. Vnější disparity: Zóna Levý břeh Vltavy s přímu vazbu na extrémně zasídlené bytné subry v pdbě tří sídlišť s absencí městskéh subcentra, těsné susedství univerzitníh a akademickéh kampusu. Rzvj tét části města může vytvřit udržitelnu identitu lkality a pskytnut základ rzvje celé aglmerace ČB. Nevyužití bývaléh vjenskéh areálu 4D pr každdenní živt města (dprava, zábava, sprt). Mžnsti dstranění: Oživení vybraných částí města, využití brwnfields k vybudvání infrastruktury pr blast služeb a vlnčasvé aktivity. b) Eknmický rzvj Vnitřní disparita: Trend přesunu pdnikatelských aktivit z centra Českých Budějvic d nvě vznikajících lkalit v krajvých částech města jak předpklad změny středu města v administrativní centrum s bytnými zónami. Většina hypermarketů na kraji města, nedstatek drbných prvzven, nutnst přesunu pracvní síly za prací. Většina služeb, a t včetně služeb veřejné správy není zajišťvána v místech s největší husttu byvatel - Levý břeh Vltavy. Vnější disparita: Míra nezaměstnansti ve městě nepřekračuje průměr ČR, v řešené lkalitě Levý břeh Vltavy, však hustta a slžení byvatel přináší nárůst scipatlgických jevů (kriminality, alkhlismu, drgvých závislstí). Mžnsti dstranění: Zatraktivnění předmětné části města, vytvření pdmínek pr drbné prvzvny služeb, služeb veřejné správy a zkvalitnění živta byvatel, investiční příprava území pr pdnikání a výstavba pdnikatelských nemvitstí. c) Sciální integrace Vnitřní disparita: Nedřešená prblematika zabezpečení sciálních a veřejných služeb v řešené části města Levý břeh Vltavy (absence úřadů, veřejných institucí a vlnčasvých aktivit, specifická dpravní dstupnst apd.). Silná rmská menšina žijící v řešené části města Levý břeh Vltavy, spluvytváření negativníh image blasti a celéh města. Verze k

52 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Vnější disparita: Měst České Budějvice s existující universitu, avšak s nedstatečnu vazbu na živt města ve srvnání s statními krajskými městy. Nebezpečí dlivu abslventů university v sučasné dbě snižuje knkurenceschpnst města při získávání investrů, kteří pžadují vzdělanu a kvalifikvanu pracvní sílu. Mžnsti dstranění: Systematická splupráce všech subjektů, které se zabývají sciální blastí a vzděláváním. Významná rle university (JČU). Využití prstředků z peračních prgramů, budvání infrastruktury bčanské vybavensti zejména pr mládež a tvrba systémů sciálních služeb ve městě (ve vazbě na kmunitní plánvání). d) Živtní prstředí Vnitřní disparita: Plha města na sutku řek Vltavy a Malše hržuje centrum nebezpečím záplav a funkce tranzitníh dpravníh uzlu zatěžuje České Budějvice větším znečištěním vzduší z intenzivní autmbilvé dpravy. Vnější disparita: Měst se silným zatížením hlukem a emisí z autmbilvé dpravy a nedstatečným využitím klníh přírdníh ptenciálu negativní image. Mžnsti dstranění: Odklnění dpravy z nejvíce zatížených kmunikací, nvé přemstění řeky Vltavy, preference MHD a jiných druhů dpravy, zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech a efektivnější využití klníh přírdníh ptenciálu, realizace prtipvdňvých patření. e) Přitažlivé měst Vnitřní disparita: Značné rzdíly v kvalitě fyzickéh prstředí a urbanistickéh členění jedntlivých městských částí. Vylidňvání městskéh centra vlivem výstavby sídlišť a dliv byvatel d klních bcí v důsledku nevyhvující nabídky prstr pr bydlení a trávení vlnéh času. Vnější disparita: Tradice kulturních, splečenských a sprtvních akcí je ve městě České Budějvice dluhdbá, bhužel prpagace a knkurenceschpnst města v tét blasti je v psledních letech nedstačující. Rvněž tak využití přírdníh klníh ptenciálu a výhdné plhy města (cyklturistika). Lgické rzdělení města (centrum, sídliště, průmyslvé zóny apd.) představuje mžnst zatraktivnění města zejména v blasti vlnčasvéh vyžití byvatel a návštěvníků města. Omezené mžnsti urbanistickéh rzvje dané gegrafickým prfilem území města. Mžnsti dstranění: Zkvalitnění prpagace města, vytvření kulturní platfrmy, zvýšení nabídky mžnstí vlnčasvéh vyžití, úprava a bnva zanedbaných a nedstatečně využívaných bjektů a prstranství (4D). f) Dstupnst a mbilita Vnitřní disparita: Intenzita dpravy na prblematických kmunikacích nabývá hdnt, které paralyzují živt v některých krizvých místech města. Řešení tht prblému je jednznačné zabránit dalšímu nárůstu intenzity a hledat řešení, jak tut zátěž snížit, např. frmu preference MHD a jiných způsbů dpravy. Navazujícím Verze k

53 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy prblémem je dprava v klidu a zácpy v důsledku nedstatečnéh pčtu mstů přes řeku Vltavu. Veřejná dprava není dstatečně bezbariérvá. Parkvání půsbí velké prblémy zejména na sídlištích a v centru města. Vnější disparita: Zvyšující se preference sbní autmbilvé dpravy na úkr veřejné dpravy. Nedstatečné využití cykldpravy. Mžnsti dstranění: Zlepšit nabídku MHD a realizvat vhdná dpravní řešení, tím mezit individuální autmbilvu dpravu, budvání a psilvání systémů integrvané veřejné dpravy ve městě. Napjení stávajících cykltras na mezinárdní cyklstezky a jejich rzšíření v intravilánu města. g) Správa věcí veřejných Vnitřní disparita: Rzdílná územní dstupnst systému samsprávy ve městě z phledu kncentrace byvatel. Vnější disparity: Daňvé příjmy města nedsahují uspkjivých hdnt. Mžnsti: Mdernizace fungvání úřadu - mdernizace sftware pr výkn samsprávy, přibližvání služeb úřadu byvatelům. Verze k

54 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 4 Ppis zóny Vymezení zóny Levý břeh Vltavy Zóna Levý břeh Vltavy v Českých Budějvicích představuje západní část území města přirzeně ddělenu d výchdní části města řeku Vltavu. Zóna zahrnuje katastrální území České Budějvice 2 (ČB2 krmě deprimvanéh území zóny Máj pr IPRM pr IOP), České Vrbné (ČV) a Haklvy Dvry (HD). D zóny Levý břeh Vltavy není začleněna zóna Máj v katastrálním území ČB2 (plha tét lkality značena hnědým kruhem a pdrbně v textu dále). Obrázek - Plha zóny Levý břeh Vltavy v Českých Budějvicích Zdrj: Mapa katastrálníh území města České Budějvice Verze k

55 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Obrázek Vymezení zóny Levý břeh Vltavy Obrázek Vymezení vylučené zóny Máj Zdrj: mapy.ggle.cz Verze k

56 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Ppis vylučené lkality Máj (pr IPRM IOP) Zóna Máj je suvislu plchu na území města České Budějvice a zahrnuje část sídliště Máj (městská čtvrť Máj). Zóna je situvána na západním kraji města. Na severu tvří hranici vybranéh území ulice U Rzvdny a Evžena Ršickéh, které d zóny zahrnuty nejsu. Hranice zóny dále pkračuje jižním směrem ulicí Milady Hrákvé, která d zóny též začleněna není. Hranice dále vede ulicí N. Frýda (jeh jižnější částí). Jedná se jen malý úsek ulice N. Frýda, který je rvnběžný s ulicí Ant. Barcara. Další částí hranice je spjnice rhu ulice N. Frýda a ulice Ant. Barcara - spjnice je vedena jihzápadním směrem. Hranice zóny dále pkračuje západně ulicí Ant. Barcara a pté stále rvně na západ až k hranici lesa. Vymezení zóny dále pkračuje severním směrem pdél lesa až ke křižvatce s ulicí M. Chlajna. Zde se hranice stáčí výchdním směrem. Hranice zóny je pak dále ttžná s hranicí areálu škly, který se nachází severně d ulice M. Chlajna. Hranice zde pkračuje nejprve severním a pté výchdním směrem, kde se napjuje na ulici U Rzvdny. Tzn. že d zóny jsu zahrnuty mim jiné byty z části ulice Ant. Barcala (puze dmy č.p ) dále z ulic Dr. Bureše, K. Chchly, K. Štěcha, M. Chlajna, N. Frýda a V. Vlfa. 4.1 Kvantitativní a kvalitativní ppis zóny Levý břeh Vltavy POPIS ZÓNY Výměra zóny Levý břeh Vltavy : Celkem 2 053,3 ha (Zdrj: Údaje magistrátu České Budějvice aktualizvané k ) Pčet byvatel: cca 30 tis. byvatel (Zdrj: Sčítání, lidu, dmů a bytů 2001) Průměrný pčet cestujících d lkality: sb/rk (tj. 37,25 % všech cestujících, které MHD rčně přepraví). (Zdrj: Dpravní pdnik města České Budějvice cestujících na autbusvých linkách č. 1, 5, 7, 8 a 41, trlejbusvých linkách č. 3 a 17 a nční lince č. 53, skutečnst za rk 2007) Levý břeh je typický zejména velkými sídlištními aglmeracemi (částečně Máj, Šumava, Vltava, Čtyři Dvry), kde žije téměř plvina byvatel Českých Budějvic. Zárveň jsu tyt sídliště v přímém susedství s navazujícími přírdními plchami (Strmvka) a dknce s chráněnu blastí Vrbenské rybníky. Tyt blasti však nejsu s bytnými zónami adekvátně prpjeny, napak v mnha místech jsu dknce dděleny důležitými dpravními tepnami a chybí dstupnst z dalších částí města a celkvé zhdncení ptenciálu pr rekreační a vlnčasvé funkce. Dále lze hvřit částečné separaci d kulturníh a územníh centra města řeku Vltavu a na druhé straně ptřebě každdenníh přesunu významnéh pčtu byvatel z bytných částí na druhý břeh (především za prací a úřady). Subr těcht skutečnstí vede ve střednědbém hrizntu k ptřebě řešení. Vzhledem k ne příliš šťastnému urbanistickému řešení především panelvých sídlišť a převažujícímu sídlištnímu uspřádání celé lkality se setkáváme s řadu nedstatků jak je: neadekvátní dpravní napjení s důsledky dpravníh přetížení, nedstatek zeleně a její dstupnsti a suvisejících plch pr sprtvní vyžití a relaxaci, nedstatek kapacit pr bčansku vybavenst d dpadvéh řešení, přes nedstatek parkvacích míst až p chybějící mžnsti kulturníh vyžití. V rámci celkvé levbřežní části města jsu jednznačně nejdůležitějšími rzvjvými hnisky akademický a univerzitní kampus a nefunkční vjenský areál (dále jen Verze k

57 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 4D), který se stal v dbách přektné urbanizace ve 2. plvině 20. stletí nepřístupným územím zamezujícím přirzené sciální a urbánní hierarchii městských prstrů a funkcí. Tent významvý rzsah je dplněn územně atraktivní lkalitu Výstaviště České Budějvice v sučasné dbě v pdstatě funkčně uzavřené puze pr účely výstavnictví a navazujících aktivit, navíc s nepříliš vhdným majetkprávním uspřádáním. Integrvané řešení na jedné straně využití vyskéh rzvjvéh ptenciálu AUK ve smyslu akcelerace znalstní eknmiky a na druhé straně příprava 4D s funkčním prpjením bu velikých sídlišť a s cílem vytvření nvéh městskéh subcentra umžní, dplňkvě s řešením Výstaviště ČB, stabilizvat urbánní situaci celé lkality, bslužně zabezpečit prahvu blast a rzvinut zatím nevyužitý ptenciál blasti pr celkvý scieknmický rzvj města. Nvé městské subcentrum (4D) Ucelený prázdný prstr dpsud knzervvaný vjenským využitím se v sučasné dbě stává pměrně velku příležitstí k dtvření levbřežní části Českých Budějvic v plnhdntnu část města s pzitivním vlivem na celu spádvu blast. 4D jak kncept zahrnuje celkvu blast jak nvé městské subcentrum. Stávající městská infrastruktura a vybavenst bude dplněna a psílena nvými funkcemi. Ojedinělá přírda vstupuje d lkality 4D ze severzápadu (Natura 2000, Vrbenské rybníky). Synergie městských zájmů a zájmu sukrmých investrů, by mhla být příležitstí pr vznik nvéh městskéh centra v tét části. Tzv. Lavarage páka (kperace subjektů veřejné zprávy a sukrmých subjektů v pměru 1:5) by mhla být ideálním řešením pr další rzvj tét blasti. Vznik pravdvéh centra levbřežní části města je splu s rzvjem AUK prvním krkem k buducí mžné transfrmaci mnfunkčních prefabrikvaných sídlišť (především Máj) v plnhdntné bytné části města. Stávající limity vyplývající z veliksti území, absence inženýrských sítí, nutnsti demlic, vlivu intenzivní klní dpravy atd. a ptenciály území v pdbě jeh ucelensti, plhy, dpravní dstupnsti, napjení na přírdu a takřka bezprstřední blízksti akademickéh a univerzitníh kampusu frmují navrhvaný kncept řešení. Jeh princip spčívá ve vymezení funkčních zón s cílem vytvřit nvé městské subcentrum. Funkční zóny jsu vymezeny takt: Park, přírda, rybník Oblast Vrbenských rybníků je již dnes zónu relaxace a dpčinku byvatel. Je zaptřebí lépe psudit a především lépe využívat ptenciál tét lkality z hledisek přístupů a úpravy tras různéh charakteru (stezky, chdníky, cyklstezky apd.) ve vztahu k vyvážensti relaxační funkce a zachvání přírdníh dědictví. Kvalita přírdy Vrbenských rybníků bude prstupvat prstřednictvím nvě zalženéh parku tvřícíh su zájmvéh území až d jejíh centra (2 ekdukty). Centrum, náměstí, práce Velmi důležité pr vytvření kvalitní části města je ustanvení přirzenéh centra. Pr jeh existenci je třeba vznik dpvídající hustty vztahů. Sučástí je příležitst pr umístění veřejných a pracvních aktivit městskéh charakteru, ať již se jedná kancelářské kapacity (sukrmé, či veřejné) či speciální funkce (zdravtnická centra, dům dětí a mládeže apd.). Měst, bydlení ve městě Především v částech řešené lkality nacházejících se v blízksti dpravních tepen je navrhvána funkce převážně bytná s mžnstí kmbinace s funkcí budv bčanské vybavensti (škly, šklky apd.) a bchdu. Verze k

58 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Akademický a univerzitní kampus (AUK) Akademický a univerzitní kampus, který je tvřen Bilgickým centrem Akademie věd ČR a Jihčesku univerzitu v Českých Budějvicích, představuje v pdmínkách českbudějvické aglmerace významný růstvý ptenciál. Zárveň je lkalizván v ucelené zájmvé blasti v blízksti buducíh městskéh subcentra a vlivňuje tak pzitivně kvalitu živta celéh levéh břehu Vltavy, ale i města jak celku. Jihčeská univerzita v Českých Budějvicích reprezentuje vyské šklství jak veřejná vyská škla univerzitníh typu slžená ze sedmi fakult (Přírdvědecká, Eknmická, Filzfická, Pedaggická, Telgická, Zdravtně sciální a Zemědělská) a dvu vyskšklských ústavů půsbících mim ČB a půsbí jak jeden z nejvýznamnějších subjektů ve městě z čistě hspdářskéh phledu a také představuje významný pól (příležitst) rzvje města i reginu v kntextu akcelerace eknmiky zalžené na znalstech (knwledge based ecnmy, knwledge sciety), zvyšuje kulturně sciální prestiž města, kraje a reginu na mezinárdním pli v blasti vědy a vzdělávání; rganizace knferencí, seminářů, ppularizační činnst pdpruje cestvní ruch a turismus (kngresvá turistika) atd. a nabízí mžnsti pr terciární a celživtní vzdělávání byvatelům celéh reginu a vytváří nvá pracvní místa přitahuje d reginu mladé, vyskšklsky vzdělané lidi a prdukuje abslventy pr pracvní trh v reginu. Je zaptřebí rzvíjet bslužné funkce kampusu pr zvýšení jeh atraktivity (knihvnictví, kulturní a splečenské zázemí, parkvé a relaxační funkce apd.). Dále je připravvána reknstrukce stávajících prstr, zabezpečení mderníh vybavení apd. v návaznsti na již prběhlu restrukturalizaci institucí AUK. Plánvaná přelžka silnice III/14539 v úseku mezi ulicemi Milady Hrákvé a Straknická Významnu a d jisté míry kmplexní akcí v rámci zájmvéh území je v buducnu plánvaná přelžky silnice III/14539 v úseku mezi ulicemi Milady Hrákvé a Straknická a zajištění tak dpravníh prpjení bu sídlišť vč. další dpravní kntinuity ve smyslu zabezpečení tzv. jižní tangenty. V sučasné dbě je v technické studii navržen překnání kridru nvé silnice dvěma příčnými pásy šíři cca 40 metrů a 90 metrů (dále jen ekdukty). Navržené řešení umžňuje realizvat udržitelný rzvj dpravy s mezváním jejích negativních vlivů na živtní prstředí ve městě. SWOT ANALÝZA ZÓNY Silné stránky Vzájemná plha sídlištních aglmerací v blízksti přírdní rezervace, kvalitníh živtníh prstředí a akademickéh kampusu s vyským ptenciálem rzvje Ptenciál pr rzvj ve vzdělávací a výzkumné činnsti v ideálním napjení na privátní subjekty Mžnsti pr stimulaci pdnikání, rzvj služeb a pdnikatelské infrastruktury a zabezpečení rzvjvých plch v dplnění dalších funkcí území Vyská kncentrace akademických pracvníků a vyskšklských studentů Kvalitní klní prstředí s vyským ptenciálem zelených plch Připravenst celkvéh knceptu rzvje lkality IPRM, připravenst rzvjvých hnisek, resp. dílčí připravenst významných akcí a zahájení dílčích etap Aktivní příprava prjektů pr zlepšení dpravní situace a dklnění silniční dpravy z centra města Verze k

59 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Slabé stránky Příležitsti Ohržení Sídlištní uspřádání a vyská kncentrace byvatel Nedstatečné zázemí pr cílený a průmyslvý výzkum a vývj, pr rzvj technických brů a aplikvanéh výzkumu s vazbu na pdnikatelské prstředí Nedstatek rzvjvých plch pr lkalizaci technlgicky rientvaných a invačních firem v těsné blízksti akademickéh kampusu Uplatnitelnst abslventů v lkálních pdmínkách Celkvá vybavenst a atraktivita akademickéh kampusu (parkvé uspřádání, psilvání sítě a zařízení ICT, knihvnictví, kulturní příležitsti, sprtvní a relaxační zázemí, parkvací prstry apd.) Nedstatek veřejně přístupných bjektů a plch k rekreaci, nedstatek dětských hřišť na sídlištích a jejich špatný stav a nedstatek cyklstezek a bruslařských tras Špatná místní dstupnst veřejných služeb (parkvání apd.) Nedstatečné dpravní napjení, velký význam a ptřeba mbility byvatel z bytných částí Zanedbané ucelené území z dby minulé se zvýšenu zátěží živtníh prstředí Tendence k vytváření sciálních ghett v blasti Nedstatek zeleně, prstru pr sprtvní vyžití i bčansku vybavenst Navazující přírdní ptenciál, zabezpečení jeh přístupnsti pr funkce relaxační, vlnčasvé a sprtvní, existence v sučasné dbě nefunkčníh vjenskéh areálu Lkalizace části vytipvaných veřejných služeb pr živení regenervané lkality a zabezpečení bčanské vybavensti (zdravtnictví všebecné, šklství střední, základní; jesle, dům dětí a mládeže apd.) Zkvalitnění a realizace dpravníh spjení a napjení na páteřní silniční síť Rzvj veřejných služeb v úzké a suvisející návaznsti na vymezenu lkalitu IPRM (dmvy důchdců, nákupní centra apd.) a s tím spjená mžnst zapjení sukrmých subjektů d rzvje celé blasti Snížení a stabilizace kriminality a delikvence suvisející se změnami sciální struktury byvatelstva Finanční zdrje s vazbu na ROP, IOP a další tematické prgramy Přesun vysce technlgicky nárčných výrb a využití jimi pskytvaných nvých příležitstí Mžnst využití ptenciálu areálu akademickéh kampusu s funkční infrastrukturu Vyská úrveň investiční nárčnsti Vyklidňvání sídlištních aglmerací, vznik ghett Omezený rzsah katastrálníh území města Pkračující nárůst individuální autmbilvé dpravy Verze k

60 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Nerealizace stěžejních dpravních investic, které by dlehčily zatížení centrálních částí města dpravu Snížení důvěry byvatel v městsku samsprávu a kvalitu pskytvaných služeb v důsledku jejich zhršené nedstupnsti 4.2 Vize, glbální cíl Základním smyslem realizace IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy je dsažení cílvéh stavu vyjádřenéh vizí IPRM. K naplnění vize by měly směřvat specifické cíle určené pr tři priritní blasti. Každá priritní blast má definvána patření a dílčí prjekty, prstřednictvím kterých jsu specifické cíle naplňvány. 8 Cílvý stav IPRM Levý břeh Vltavy vyjadřuje vize: Levý břeh Vltavy - eknmicky prsperující, dpravně dstupná, bezpečná a pr živt atraktivní část města České Budějvice Pr přípravu IPRM Levý břeh Vltavy byl pr naplnění vize frmulván glbální cíl: Vytvřit urbanisticky hdntnu a přitažlivu část města České Budějvice na levém břehu Vltavy a zlepšit kvalitu živta jejích byvatel. Struktura návrhvé části IPRM: Vize Glbální cíl Priritní blasti Specifické cíle Opatření Cíle patření Dílčí prjekty 8 V rámci IPRM Levý břeh Vltavy není pužita úrveň aktivit, puze úrveň patření. Verze k

61 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 4.3 Stanvení cílů, strategie Jak pilíře glbálníh cíle byly stanveny tři priritní blasti IPRM Levý břeh Vltavy. Pr každý tent pilíř je definván specifický cíl, který vystihuje pžadvané zásadní změny v dané blasti. Při stanvení priritních blastí a patření byl zvlen přístup tématickéh členění významných faktrů pr rzvj zóny. 9 PRIORITNÍ OBLASTI A. Levý břeh Vltavy Rzvjvá zóna města B. Kvalita dpravních vztahů zóny Specifické cíle priritních blastí C. Zázemí pr kvalitní živt v zóně a řízení jejíh rzvje Regenervat a revitalizvat území zóny (řešení prblematiky brwnfields) a rzvj hnisek zóny s ptenciálem růstu. Zlepšit dpravní dstupnst a bezpečnst části města, mdernizvat a eklgizvat MHD. Zlepšit pdmínky pr bydlení v zóně, sciální infrastrukturu, bčansku vybavenst. Rzšířit a zkvalitnit nabídku vlnčasvých aktivit a vytvřit dpvídající strukturu řízení IPRM. OPATŘENÍ A.1 Vytvření pdmínek pr vznik městskéh subcentra zóny Levý břeh Vltavy A.2 Zlepšení pdmínek pr vzdělávání, vědu a výzkum a psílení knkurenceschpnsti místní eknmiky B.1. Zlepšení kvality hlavních dpravních tahů zóny včetně suvisející technické infrastruktury B.2. Zvýšení kvality služeb MHD a eklgizace dpravy C.1. Mdernizace a výstavba zařízení v blasti sciálních služeb a bčanské vybavensti C.2 Zlepšení pdmínek pr bydlení a pr trávení vlnéh času v zóně C.3. Persnální a technické zajištění managementu IPRM Strategie dsažení specifických cílů IPRM Strategie dsažení specifických cílů IPRM a z ní vycházející prjekty pdpří zvýšení atraktivity území města v zóně Levý břeh Vltavy. Strategie vychází z existence 2 hnisek v zóně (bývalý vjenský areál a AUK), kmplexnsti řešení rzvje zóny z phledu dpravní dstupnsti a vybavensti území kvalitním zázemím pr byvatele zóny. 9 Nebyl zvlen přístup pdle zdrjů financvání patření (1 patření = 1 perační prgram), který nevyhvuje lgické struktuře tht IPRM. Verze k

62 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Vzhledem k veliksti území, kteréh se týká a vzhledem k rzpčtu IPRM i bjemu veřejných rzpčtů, které je mžné d rzvje tht území vlžit v průběhu tht prgramvéh bdbí, je úspěch pdmíněn mezenými, ale přesně cílenými a strategicky rientvanými veřejnými investicemi, které budu mít iniciační charakter a způsbí tzv. multiplikační efekt. Významná změna charakteru území vyžaduje, aby se v relativně krátkém čase realizvaly investice dstatečně velké na t, aby tut změnu uskutečnily. T znamená, že vzhledem k veliksti území veřejné investice musí vyvlat další, něklikanásbně rzsáhlejší investice mnha různých aktérů sukrméh sektru, kteří budu nsiteli dstatečnéh mnžství změn v území, a sučasně musí vyvlat jejich zájem v celém území investvat. Vzhledem k předpkládaným finančním bjemům je nezbytnu pdmínku pr dsažení specifických cílů splufinancvání nsných prjektů z ROP NUTS II Jihzápad a z tématických peračních prgramů (TOP), případně jiných zdrjů. Strategie IPRM vychází z výsledků analytické části a SWOT analýzy zóny a je pstavena na základě principu SW (strategie pírající se rzvíjení a využívání klíčvých silných stránek města a eliminaci jeh slabin). Glbální cíl IPRM Levý břeh Vltavy navazuje na všechny priritní blasti Metdickéh pkynu MMR: Přitažlivé měst: a) bnva zanedbaných území města pr pdnikání a služby; b) úprava a bnva zanedbaných neb nedstatečně využívaných prstranství; c) zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb; d) budvání a/neb zvýšení kvality infrastruktury pr kulturu, vlný čas neb cestvní ruch a bčanské vybavensti. Sciální integrace a) příprava pracvníků na eknmiku zalženu na znalstech; b) dplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury všech stupňů; c) pdpra sciálníh začlenění a rvných příležitstí; d) infrastruktura pr služby sbám se sníženu schpnstí phybu a/neb rientace; e) infrastruktura prevence sciálně patlgických jevů (zejména u mládeže); i) budvání měst bez bariér, vytváření rvných pdmínek mbility pr všechny; k) infrastruktura pr zvýšení bezpečnsti bčanů. Eknmický rzvj a) psilvání kapacit pr výzkum, vývj a invace; b) kmplexní řešení pdpry invačníh pdnikání a transferu technlgií; c) pdpra vzdělávání ve vazbě na zaměstnanst; d) zvyšvání kvality pracvní síly. Živtní prstředí a) zvýšení kvality urbanizvané krajiny; b) dplnění a/neb zvýšení kvality urbánní zeleně; c) individuální zakládání a bnva parků a další trvalé nelesní zeleně; d) ptimalizace hspdaření s energiemi (snižvání energetické nárčnsti); Dstupnst a mbilita a) zklidňvání dpravy; b) zvýšení bezpečnsti, zvýšení výknu a kvality veřejné dpravy; d) pdpra eklgických a energeticky méně nárčných frem dpravy; Verze k

63 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy e) budvání a psilvání systémů integrvané veřejné dpravy ve městech. Správa věcí veřejných a) integrvaný přístup k udržitelnému rzvji měst; b) účast bčanů. V kapitlách jedntlivých priritních blastí IPRM Levý břeh Vltavy (kap. 5) je dplněna přímá vazba patření na priritní blasti IPRM (dle MMR). Verze k

64 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 5 Ppis patření IPRM Levý břeh Vltavy Celý mechanismus naplňvání cílů IPRM je vzhledem k metdice, ke zdrjům financvání a dluhém časvému rzvrhu realizace pměrně slžitý. Specifické cíle IPRM jsu naplňvány realizací dílčích prjektů v jedntlivých patřeních. Ve skutečnsti však existují nsné priritní prjekty, které jsu v rámci IPRM btížně nahraditelné a bez nichž nemhu být pririty/indikátry naplněny. IPRM není jen strategickým dkumentem, ale taktickým nástrjem k řešení zcela knkrétních prblémů města. Cíle, strategie, patření a dílčí prjekty vycházejí z výsledků analýz. Rzsah dílčích prjektů je však limitván zdrjem splufinancvání (ROP, TOP, jiné zdrje). Závaznu část IPRM tvří cíle, patření a dílčí prjekty splufinancvané v rámci prgramu ROP NUTS II JZ (priritní sa 2 Stabilizace a rzvj měst a bcí, blast pdpry 2.1. Integrvané prjekty rzvjvých center). Dílčí prjekty, které mhu být splufinancvány z statní priritních blastí ROP (mim OP 2.1), z tematických peračních prgramů (TOP) neb jiných zdrjů tvří indikativní část IPRM. Následuje ppis jedntlivých patření IPRM. V přílze č. 1 jsu v suladu s pžadavky Příručky pr žadatele a předkladatele ROP NUTS II Jihzápad, OP 2.1 dlženy pvinné frmuláře pr patření splufinancvána z ROP, OP 2.1. Údaje statních patřeních dílčích prjektech splufinancvaných z jiných zdrjů jsu ppsány v kapitlách jedntlivých priritních blastí níže. 5.1 Priritní blast A Specifický cíl priritní blasti Regenervat a revitalizvat území zóny (řešení prblematiky brwnfields) a rzvj hnisek zóny s ptenciálem růstu. Výchzí stav V sučasné dbě není v zóně funkční subcentrum, puze něklik dílčích centrálních zón, které vzhledem k územním mezením apd. nelze přetvřit v nvé subcentrum. Územní ptenciál pr subcentrum představuje brwnfield (bývalý vjenský areál), který je vhdný svu plhu a kapacitu. Dalším hniskem rzvje zóny je akademický a univerzitní kampus, který má v zóně již svu tradici a výrazně vlivňuje charakter a využití zóny a zárveň přináší významné efekty pr místní eknmiku. Přehled patření A.1 Vytvření pdmínek pr vznik městskéh subcentra zóny Levý břeh Vltavy A.2 Zlepšení pdmínek pr vzdělávání, vědu a výzkum a psílení knkurenceschpnsti místní eknmiky Verze k

65 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy OPATŘENÍ A.1 Vytvření pdmínek pr vznik městskéh subcentra zóny Levý břeh Vltavy V přílze č.1 je dále dlžen pvinný frmulář patření. Ppis, zdůvdnění Předpkladem pr vytvření nvéh subcentra v zóně je existence vhdnéh území pr jeh lkalizaci a zajištění základních pdmínek pr jeh vznik především frmu přípravy území pr buducí zástavbu městskéh subcentra. Přičemž vhdnu lkalitu na území zóny je brwnfield - bývalý vjenský areál, který je v majetku města. Seznam dílčích prjektů ZÁVAZNÁ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace Harmngram (d - d) Finanční zdrj Reknverze vjenskéh areálu Čtyři Dvry na městsku čtvrť I. etapa ROP, OP 2.1 INDIKATIVNÍ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace (v mil. Kč) Harmngram (d - d) Finanční zdrj Systém výběru náhradních prjektů je ppsán v kapitle 8. Ppis dílčích prjektů Název Předkladatel Typ aktivity Ppis Pznámka Reknverze vjenskéh areálu Čtyři Dvry na městsku čtvrť I. etapa Statutární měst České Budějvice/PMD s.r.. smluvní partner prjektu příprava rzvjvých území pr pdnikání a služby Revitalizace bývaléh vjenskéh areálu Čtyři Dvry dbudváním technické infrastruktury a přípravu území pr buducí zástavbu areálu bývalých kasáren Existuje dkumentace pr stavební pvlení zpracvaná v suladu s územním plánem a se smluvu s nájemcem areálu. Revitalizace II. Etapy ve výši cca 91,8919 mil. Kč je plánvaná suběžně či následně s využitím sukrmých prstředků či prstředků OPŽP. Prtže se jedná jeden dvu etapvý na sebe navazující prjekt, nebyl patření uměle rzdělen na dvě. Verze k

66 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Vazba patření na SWOT analýzu zóny, rzvíjenu blast ROP (příp. TOP), rzvíjenu priritní blast IPRM (dle MMR) Dílčí prjekty Rzvíjené silné stránky / příležitsti ze SWOT analýzy IPRM Řešené slabé stránky / hržení ze SWOT analýzy IPRM Rzvíjená blast ROP (příp. TOP) Rzvíjená priritní blast dle Metdickéh pkynu MMR ROP, OP 2.1 Reknverze vjenskéh areálu Čtyři Dvry na městsku čtvrť I. etapa S: Vzájemná plha sídlištních aglmerací v blízksti přírdní rezervace S: Mžnsti pr stimulaci pdnikání, rzvj služeb a pdnikatelské infrastruktury a zabezpečení rzvjvých plch v dplnění dalších funkcí území S: Kvalitní klní prstředí s vyským ptenciálem zelených plch S: Připravenst celkvéh knceptu rzvje lkality IPRM, připravenst rzvjvých hnisek, resp. dílčí připravenst významných akcí a zahájení dílčích etap O: Navazující přírdní ptenciál, zabezpečení jeh přístupnsti pr funkce relaxační, vlnčasvé a sprtvní, existence v sučasné dbě nefunkčníh vjenskéh areálu O: Lkalizace části vytipvaných veřejných služeb pr živení regenervané lkality a zabezpečení bčanské vybavensti (zdravtnictví všebecné, šklství střední, základní; jesle, dům dětí a mládeže apd.) O: Rzvj veřejných služeb v úzké a suvisející návaznsti na vymezenu lkalitu IPRM (dmvy důchdců, nákupní centra apd.) a s tím spjená mžnst zapjení sukrmých subjektů d rzvje celé blasti W: Zanedbané ucelené území z dby minulé se zvýšenu zátěží živtníh prstředí W: Tendence k vytváření sciálních ghett v blasti W: Nedstatek zeleně, prstru pr sprtvní vyžití i bčansku vybavenst T: Vyská úrveň investiční nárčnsti ROP 2.1: Integrvané prjekty rzvjvých center Přitažlivá města bnva zanedbaných území města pr pdnikání a/neb služby úprava a bnva zanedbaných neb nedstatečně využívaných prstranství Živtní prstředí zvýšení kvality urbanizvané zóny; dplnění a/neb zvýšení urbánní zeleně ve městech; individuální zakládání a bnva parků a další trvalé nelesní zeleně Verze k

67 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy OPATŘENÍ A.2 Zlepšení pdmínek pr vzdělávání, vědu a výzkum a psílení knkurenceschpnsti místní eknmiky Frmulář patření pr tt patření není pvinný. Ppis, zdůvdnění Ohniskem rzvje zóny je univerzitní a akademický kampus, který významně vlivňuje charakter zóny a má rvněž významné multiplikační efekty na místní eknmiku. Rzvjem tht hniska djde k růstu významnsti tht hniska a tím k zesílení efektu na zónu a regin. Seznam dílčích prjektů ZÁVAZNÁ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace Harmngram (d - d) Finanční zdrj - - INDIKATIVNÍ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Bitechnlgický institut aplikvané eklgie (BIOEKO) Rzvj výzkumných a výukvých kapacit pr přírdvědné a technické bry Rzvj Jihčeskéh vědecktechnickéh parku etapa II A, B Paviln univerzitní knihvny a humanitních brů s rektrátem Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace (v mil. Kč) Harmngram (d - d) Finanční zdrj OP VaVpI OP VaVpI OPPI Ostatní Aula JČU Ostatní Systém výběru náhradních prjektů je ppsán v kapitle 8. Ppis dílčích prjektů Název Předkladatel Ppis Bitechnlgický institut aplikvané eklgie (BIOEKO) Statutární měst České Budějvice Investiční prjekt výstavby a vybavení výzkumné infrastruktury zaměřené na aplikvaný výzkum s využitím výsledků v praxi. Název Předkladatel Ppis Rzvj výzkumných a výukvých kapacit pr přírdvědné a technické bry Statutární měst České Budějvice Investiční prjekt výstavby a vybavení vzdělávací a výzkumné infrastruktury pr blast vyskšklskéh a pkrčiléh dktrandskéh studia. Verze k

68 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Název Předkladatel Ppis Rzvj Jihčeskéh vědecktechnickéh parku etapa II A, B Statutární měst České Budějvice Investiční prjekt výstavby a vybavení invační infrastruktury pr pdpru invačníh pdnikání a transfer technlgií ve splupráci s JU a BC AV ČR. Název Předkladatel Ppis Pznámka Paviln univerzitní knihvny a humanitních brů s rektrátem Statutární měst České Budějvice Investiční prjekt výstavby a vybavení vzdělávací infrastruktury a budv bčanské vybavensti (knihvna). Rzvj celkvé vybavensti kampusu, přístup veřejnsti a dalších subjektů. v sučasnsti v realizaci Název Předkladatel Ppis Aula JČU Statutární měst České Budějvice Investiční prjekt výstavby a vybavení budv bčanské vybavensti (aula) pr reprezentativní, splečenské a další účely. Rzvj celkvé vybavensti kampusu, přístup veřejnsti a dalších subjektů. Vazba patření na SWOT analýzu zóny, rzvíjenu blast ROP (příp. TOP), rzvíjenu priritní blast IPRM (dle MMR) Dílčí prjekty Rzvíjené silné stránky / příležitsti ze SWOT analýzy IPRM Řešené slabé stránky / hržení ze SWOT analýzy IPRM Rzvíjená blast ROP (příp. TOP) Rzvíjená priritní blast dle Metdickéh pkynu MMR OP VaVpI Bitechnlgický institut aplikvané eklgie (BIOEKO) Rzvj výzkumných a výukvých kapacit pr přírdvědné a technické bry OPPI Rzvj Jihčeskéh vědecktechnickéh parku etapa II A, B Ostatní S: Ptenciál pr rzvj ve vzdělávací a výzkumné činnsti v ideálním napjení na privátní subjekty S: Mžnsti pr stimulaci pdnikání, rzvj služeb a pdnikatelské infrastruktury a zabezpečení rzvjvých plch v dplnění dalších funkcí území S: Vyská kncentrace akademických pracvníků a vyskškl. studentů W: Nedstatečné zázemí pr cílený a průmyslvý výzkumu a vývj, pr rzvj technických brů a aplikvanéh výzkumu s vazbu na pdnikatelské prstředí W: Nedstatek rzvjvých plch pr lkalizaci technlgicky rientvaných a invačních firem v těsné blízksti akademickéh kampusu Financván z TOP: OP VaVpI (priritní sa 4), OP PI (prgram Prsperita), Dále JČK, MŠMT, aj. Eknmický rzvj psilvání kapacit pr výzkum, vývj a invace ve městech; kmplexní řešení pdpry invačníh pdnikání a transferu technlgií; pdpra vzdělávání ve vazbě na zaměstnanst; zvyšvání kvality pracvní síly Paviln univerzitní knihvny a humanitních brů s rektrátem Aula JČU O: Přesun vysce technlgicky nárčných výrb a využití jimi pskytvaných nvých příležitstí W: Uplatnitelnst abslventů v lkálních pdmínkách W: Celkvá vybavenst a Sciální integrace příprava pracvníků na eknmiku zalženu na znalstech Verze k

69 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy O: Mžnst využití ptenciálu areálu akademickéh kampusu s funkční infrastrukturu atraktivita akademickéh kampusu T: Vyská úrveň investiční nárčnsti T: Omezený rzsah katastrálníh území města příprava pracvníků na eknmiku zalženu na znalstech dplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury 5.2 Priritní blast B Specifický cíl priritní blasti Zlepšit dpravní dstupnst a bezpečnst části města, mdernizvat a eklgizvat MHD. Výchzí stav Pr rzvj zóny je zásadní dpravní dstupnst, která zajišťuje pravidelnu denní djížďku 40% byvatel města zóny. Význam dpravní dstupnsti zóny umcňuje přítmnst Výstaviště a univerzity. S rstucí intenzitu autmbilvé dpravy rste ptřeba řešení kvality dpravy a její eklgizace. Přehled patření B.1 Zlepšení kvality hlavních dpravních tahů zóny včetně suvisející technické infrastruktury B.2 Zvýšení kvality služeb MHD a eklgizace dpravy OPATŘENÍ B.1 Zlepšení kvality hlavních dpravních tahů zóny včetně suvisející technické infrastruktury Frmulář patření pr tt patření není pvinný. Ppis, zdůvdnění Ulice Milady Hrákvé je jedním z hlavních dpravních tahů zóny je vytížená jak pr individuální autmbilvu dpravu, tak městsku hrmadnu dpravu. Jedním z důvdů reknstrukce je plánvané vybudvání trlejvé tratě na území vymezené lkality. Seznam dílčích prjektů ZÁVAZNÁ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace Harmngram (d - d) Finanční zdrj -- Verze k

70 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy INDIKATIVNÍ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace (v mil. Kč) Harmngram (d - d) Reknstrukce ulice Milady Hrákvé Systém výběru náhradních prjektů je ppsán v kapitle 8. Ppis dílčích prjektů Název Předkladatel Ppis Pznámka Reknstrukce ulice Milady Hrákvé Statutární měst České Budějvice Finanční zdrj ROP, statní OP reknstrukce silnice a inženýrských sítí ve vlastnictví města - na území lkality, předpkládané financvání z patření ROP 1.5. studie Vazba patření na SWOT analýzu zóny, rzvíjenu blast ROP (příp. TOP), rzvíjenu priritní blast IPRM (dle MMR) Dílčí prjekty Rzvíjené silné stránky / příležitsti ze SWOT analýzy IPRM Řešené slabé stránky / hržení ze SWOT analýzy IPRM Rzvíjená blast ROP (příp. TOP) Rzvíjená priritní blast dle Metdickéh pkynu MMR ROP, statní OP Reknstrukce ulice Milady Hrákvé S: Aktivní příprava prjektů pr dklnění silniční dpravy z centra města O: Zkvalitnění a realizace dpravníh spjení a napjení na páteřní silniční síť W: Nedstatečné dpravní napjení, velký význam a ptřeba mbility byvatel z bytných částí T: Nerealizace stěžejních dpravních investic, které by dlehčily zatížení centrálních částí města dpravu ROP 1.5: Rzvj místních kmunikací Dstupnst a mbilita zklidňvání dpravy OPATŘENÍ B.2 Zvýšení kvality služeb MHD a eklgizace dpravy V přílze č.1 je dále dlžen pvinný frmulář patření. Ppis, zdůvdnění Kvalita služeb MHD vlivňuje mtivaci lidí využívat míst autmbilvé dpravy hrmadnu dpravu. Je třeba MHD mdernizvat a zárveň více přizpůsbvat ptřebám všech cestujících nezávisle na jejich zdravtním stavu (bezbariérvé trlejbusy, infrmační systém pr cestující). Rzšíření MHD frmu trlejbusů představuje eklgičtější variantu přepravy v prvnání se sučasným stavem. Verze k

71 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Seznam dílčích prjektů ZÁVAZNÁ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace Harmngram (d - d) Finanční zdrj Převd linky č. 1 na trlejbusvý prvz ROP, OP 2.1 INDIKATIVNÍ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Bezbariérvé a eklgické cestvání MHD Infrmační systém pr cestující MHD v ČB Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace (v mil. Kč) Systém výběru náhradních prjektů je ppsán v kapitle 8. Ppis dílčích prjektů Název Předkladatel Typ aktivity Ppis Pznámka Harmngram (d - d) Převd linky č. 1 na trlejbusvý prvz Finanční zdrj ROP 1.3, statní OP ROP 1.2, statní OP Statutární měst České Budějvice/Dpravní pdnik města České Budějvice, a.s. mdernizace a rzvj sítě městské hrmadné dpravy vybudvání trlejvé tratě na území vymezené lkality zažádán územní rzhdnutí (ÚR), d knce dubna 2008 nabytí právní mci, květen 2009 žádst stavební pvlení (SP), červen 2009 SP; pr prvz linky mim prstředky IPRM je zvažván převd zbytku trati v rzsahu cca 80 mil. Kč Název Předkladatel Bezbariérvé a eklgické cestvání MHD Statutární měst České Budějvice/Dpravní pdnik města České Budějvice, a.s. Ppis zajištění mžnsti bezbariérvéh přístupu, 9 klubvých trlejbusů, předpkládané financvání z patření ROP 1.3 Pznámka připravený prjektvý záměr, závisí na ntifikaci EU, v rámci plné funkčnsti trasy se mim rzpčet IPRM zvažuje ještě nákup 2 eklgických autbusů Název Předkladatel Ppis Infrmační systém pr cestující MHD v ČB Dpravní pdnik města České Budějvice, a.s. Prjekt je ddávku a mntáží subru elektrnických technických zařízení včetně příslušnéh sftware a prpjení s prjektem Městské plicie (MP) integrvaný hlasvý a datvý rádivý kmunikační systém, který zajistí přens dat v rámci zastávkvéh systému MHD. Všechna zařízení budu umístěna výhradně na území města České Budějvice. Verze k

72 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Pznámka prjekt již předlžen Vazba patření na SWOT analýzu zóny, rzvíjenu blast ROP (příp. TOP), rzvíjenu priritní blast IPRM (dle MMR) Dílčí prjekty Rzvíjené silné stránky / příležitsti ze SWOT analýzy IPRM Řešené slabé stránky / hržení ze SWOT analýzy IPRM Rzvíjená blast ROP (příp. TOP) Rzvíjená priritní blast dle Metdickéh pkynu MMR ROP, OP 2.1 Převd linky č. 1 na trlejbusvý prvz ROP, statní OP Bezbariérvé a eklgické cestvání MHD Infrmační systém pr cestující MHD v ČB S: Aktivní příprava prjektů pr zlepšení dpravní situace a dklnění silniční dpravy z centra města O: Zkvalitnění a realizace dpravníh spjení a napjení na páteřní silniční síť W: Nedstatečné dpravní napjení, velký význam a ptřeba mbility byvatel z bytných částí T: Pkračující nárůst individuální autmbilvé dpravy ve městě T: Nerealizace stěžejních dpravních investic, které by dlehčily zatížení centrálních částí města dpravu ROP 2.1.: Integrvané prjekty rzvjvých center ROP 1.3: Mdernizace vzvéh parku veřejné dpravy ROP 1.2.: Rzvj infrastruktury pr veřejnu dpravu Dstupnst a mbilita zvýšení bezpečnsti, zvýšení výknu a kvality veřejné dpravy ve městech; pdpra eklgických a energeticky méně nárčných frem dpravy budvání a psilvání systémů integrvané veřejné dpravy ve městech 5.3 Priritní blast C Specifický cíl priritní blasti Zlepšit pdmínky pr bydlení v zóně, sciální infrastrukturu, bčansku vybavenst. Rzšířit a zkvalitnit nabídku vlnčasvých aktivit a vytvřit dpvídající strukturu řízení IPRM. Výchzí stav Levý břeh se vyznačuje nižším zastupením ptřebných služeb pr byvatele, především v blasti sciální a vlnčasvých aktivit. Významným faktrem pr aktaktivitu zóny je rvněž kvalita prstředí na panelvých sídlištích, zvláště v blastech přilehlých k deprimvané zóně sídliště Máj. Přehled patření C.1 Mdernizace a výstavba zařízení v blasti sciálních služeb a bčanské vybavensti C.2 Zlepšení pdmínek pr bydlení a pr trávení vlnéh času v zóně C.3 Persnální a technické zajištění managementu IPRM Verze k

73 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy OPATŘENÍ C.1 Mdernizace a výstavba zařízení v blasti sciálních služeb a bčanské vybavensti V přílze č.1 je dále dlžen pvinný frmulář patření. Ppis, zdůvdnění V zóně je třeba zefektivnit pskytvání sciálních služeb a bčanské vybavensti tak, aby dpvídaly ptřebám byvatel zóny (svu náplní, kvalitu a kapacitu). Seznam dílčích prjektů ZÁVAZNÁ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace Harmngram (d - d) Finanční zdrj Kmunitní centrum ROP, OP 2.1 INDIKATIVNÍ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace (v mil. Kč) Harmngram (d - d) Finanční zdrj Reknstrukce Dmva pr seniry Máj ROP, OP 2.5 Prtál sciálních služeb ROP, OP 2.5 Zateplení škly Máj I a II OPŽP, OP 3.2 Systém výběru náhradních prjektů je ppsán v kapitle 8. Ppis dílčích prjektů Název Předkladatel Typ aktivity Ppis Pznámka Kmunitní centrum Statutární měst České Budějvice výstavba, reknstrukce a vybavení bjektů bčanské vybavensti, bjektů pr kulturu a vlný čas výstavba nvéh kmunitníh centra v dané lkalitě, jenž pd sebe zastřeší různé NNO, např. Mateřské centrum atd. a sdružení bčanů. záměr, navržen a prpčten na základě analýzy ptřeby danéh bjektu v zóně a na základě kmunikace s NNO, sciální skupinu a dbrem města Název Předkladatel Ppis Reknstrukce Dmva pr seniry Máj Statutární měst České Budějvice/Dmv pr seniry Máj České Budějvice Reknstrukce a mdernizace bjektu, dplnění vybavení, případné rzšíření kapacity lůžek Název Předkladatel Prtál sciálních služeb Statutární měst České Budějvice Verze k

74 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Ppis zajištění kvalitní a efektivní infrmační služby blasti sciální péče pr všechny zainteresvané subjekty Název Předkladatel Ppis Pznámka Zateplení škly Máj I a II Statutární měst České Budějvice/Základní škla Máj I/Základní škla Máj II prjekt zateplení škl energetický audit z 04 nutná aktualizace Vazba patření na SWOT analýzu zóny, rzvíjenu blast ROP (příp. TOP), rzvíjenu priritní blast IPRM (dle MMR) Dílčí prjekty Rzvíjené silné stránky / příležitsti ze SWOT analýzy IPRM Řešené slabé stránky / hržení ze SWOT analýzy IPRM Rzvíjená blast ROP (příp. TOP) Rzvíjená priritní blast dle Metdickéh pkynu MMR ROP, OP 2.1 Kmunitní centrum ROP, OP 2.5 Reknstrukce Dmva pr seniry Máj Prtál sciálních služeb OPŽP, OP 3.2 Zateplení škly Máj I a II S: Připravenst celkvéh knceptu rzvje lkality IPRM, připravenst rzvjvých hnisek, resp. dílčí připravenst významných akcí a zahájení dílčích etap O: Lkalizace části vytipvaných veřejných služeb pr živení regenervané lkality a zabezpečení bčanské vybavensti W: Tendence k vytváření sciálních ghett v blasti T: Vyklidňvání sídlištních aglmerací, vznik ghett T: Snížení důvěry byvatel v městsku samsprávu a kvalitu pskytvaných služeb v důsledku jejich zhršené nedstupnsti ROP 2.1.: Integrvané prjekty rzvjvých center ROP 2.5: Rzvj infrastruktury pr sciální integraci OPŽP, OP 3.2: Realizace úspr energie a využití dpadníh tepla Sciální integrace pdpra sc. začlenění a rvných příležitstí; infrastruktura pr služby sbám se sníženu schpnstí phybu a/neb rientace; infrastruktura prevence sciálně patlgických jevů (hl. u mládeže); budvání měst bez bariér, vytváření rvných pdmínek mbility pr všechny; infrastruktura pr zvýšení bezpečnsti bčanů Živtní prstředí ptimalizace hspdaření s energiemi (snižvání energetické nárčnsti) Přitažlivá města zvýšení kvality expnvaných veřejných prstranství ve městech Verze k

75 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy OPATŘENÍ C.2 Zlepšení pdmínek pr bydlení a pr trávení vlnéh času v zóně V přílze č.1 je dále dlžen pvinný frmulář patření. Ppis, zdůvdnění Panelvá sídliště na levém břehu řeky Vltavy nedispnují dstatečnu nabídku pr vlnčasvé vyžití. Zárveň nejsu atraktivní lkalitu pr sučasné i ptenciální byvatele. Na sídlištích je na jednu stranu nedstatek zelených plch a na druhu nedstatek parkvacích mžnstí. Stávající nabídku vlnčasvých aktivit je žáducí rzšířit nvé, atraktivní (především sprtvní) mžnsti, které zaujmu širké spektrum byvatel. Zárveň je třeba pdpřit úpravu veřejných prstranství, zeleně a rzšíření pčtu parkvacích míst (bezpečné parkvání). Seznam dílčích prjektů ZÁVAZNÁ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace Harmngram (d - d) Finanční zdrj Regenerace části panelvéh sídliště Máj jižní a výchdní část ROP, OP 2.1 INDIKATIVNÍ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace (v mil. Kč) Harmngram (d - d) Finanční zdrj Freetime park Strmvka ROP, OP 3.1 ČB Měst sprtu ROP, OP 3.3 Systém výběru náhradních prjektů je ppsán v kapitle 8. Ppis dílčích prjektů Název Předkladatel Typ aktivity Ppis Pznámka Regenerace části panelvéh sídliště Máj jižní a výchdní část Statutární měst České Budějvice sanace a revitalizace zanedbaných areálů, bjektů a plch v sídlech vytvření pásu zeleně, výstavba plcenéh hlídanéh parkviště, dětských hřišť, úprava prfilu kmunikací, parkviště, bnva zeleně, chdníky schválena studie v ZM, připraveny zadávací pdmínky pr zahájení prací na prjektvé dkumentaci (PD) Název Předkladatel Ppis Pznámka Freetime park Strmvka Statutární měst České Budějvice sprtvní centrum s lanvým centrem, skate a in-line parkem, hřištěm pr in-line hkej, streetball, s hrlezeckými stěnami a s hřištěm na beach vleyball atd. ÚR, zpracvaná dkumentace pr SP, prjekt již předlžen d ROP NUTS II JZ Verze k

76 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Název Předkladatel Ppis Pznámka ČB Měst sprtu Statutární měst České Budějvice Prjekt řeší prblém nedstatečné návštěvnsti mim letní sezónu frmu uspřádání celé řady sprtvních akcí mim letní sezónu. Pdána žádst dtaci Vazba patření na SWOT analýzu zóny, rzvíjenu blast ROP (příp. TOP), rzvíjenu priritní blast IPRM (dle MMR) Dílčí prjekty Rzvíjené silné stránky / příležitsti ze SWOT analýzy IPRM Řešené slabé stránky / hržení ze SWOT analýzy IPRM Rzvíjená blast ROP (příp. TOP) Rzvíjená priritní blast dle Metdickéh pkynu MMR ROP, OP 2.1 Regenerace části panelvéh sídliště Máj jižní a výchdní část ROP, statní OP Freetime park Strmvka ČB Měst sprtu S: Připravenst celkvéh knceptu rzvje lkality IPRM, připravenst rzvjvých hnisek, resp. dílčí připravenst významných akcí a zahájení dílčích etap S: Mžnsti pr stimulaci pdnikání, rzvj služeb a pdnikatelské infrastruktury a zabezpečení rzvjvých plch v dplnění dalších funkcí území S: Vyská kncentrace akademických pracvníků a vyskšklských studentů O: Navazující přírdní ptenciál, zabezpečení jeh přístupnsti pr funkce relaxační, vlnčasvé a sprtvní, existence v sučasné dbě nefunkčníh vjenskéh areálu W: Tendence k vytváření sciálních ghett v blasti W: Nedstatek veřejně přístupných plch k rekreaci, nedstatek dětských hřišť na sídlištích a jejich špatný stav a nedstatek cyklstezek a bruslařských tras W: Nedstatek zeleně, prstru pr sprtvní vyžití i bčansku vybavenst T: Vyská úrveň investiční nárčnsti T: Vylidňvání sídlištních aglmerací, vznik ghett T: Snížení důvěry byvatel v městsku samsprávu a kvalitu pskytvaných služeb v důsledku jejich zhršené nedstupnsti ROP 2.1: Integrvané prjekty rzvjvých center ROP 3.1: Rzvj infrastruktury cestvníh ruchu ROP 3.3: Rzvj služeb cestvníh ruchu, marketingu a prduktů cestvníh ruchu Sciální integrace infrastruktura prevence sciálně patlgických jevů (zejména u mládeže) Živtní prstředí zvýšení kvality urbanizvané krajiny Přitažlivá města budvání a/neb zvýšení kvality infrastruktury pr kulturu, vlný čas neb cestvní ruch zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb zvýšení kvality expnvaných veřejných prstranství ve městech Verze k

77 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy OPATŘENÍ C.3 Persnální a technické zajištění managementu IPRM V přílze č.1 je dále dlžen pvinný frmulář patření. Ppis, zdůvdnění Pr realizaci IPRM Levý břeh Vltavy je třeba vyčlenit lidské zdrje s dpvídající dbrnu kvalifikací. IPRM bsahuje různrdá témata, kterým se musí přizpůsbit persnální a technické zajištění managementu. Seznam dílčích prjektů ZÁVAZNÁ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace Harmngram (d - d) Finanční zdrj Zajištění realizace IPRM Levý břeh Vltavy ROP, OP 2.1 INDIKATIVNÍ ČÁST IPRM Název dílčíh prjektu Náklady prjektu (v mil. Kč) Z th dtace (v mil. Kč) Harmngram (d - d) Finanční zdrj - - Systém výběru náhradních prjektů je ppsán v kapitle 8. Ppis dílčích prjektů Název Předkladatel Typ aktivity Ppis Zajištění realizace IPRM Levý břeh Vltavy Statutární měst České Budějvice management a krdinace aktivit IPRM vyčlenění kapacity pr zajištění realizace IPRM, dbrná pmc a technická asistence, studie, analýzy, prjektvé dkumentace Vazba patření na SWOT analýzu zóny, rzvíjenu blast ROP (příp. TOP), rzvíjenu priritní blast IPRM (dle MMR) Dílčí prjekty Rzvíjené silné stránky / příležitsti ze SWOT analýzy IPRM Řešené slabé stránky / hržení ze SWOT analýzy IPRM Rzvíjená blast ROP (příp. TOP) Rzvíjená priritní blast dle Metdickéh pkynu MMR ROP, OP 2.1 Zajištění realizace IPRM Levý břeh Vltavy S: Připravenst celkvéh knceptu rzvje lkality IPRM, připravenst rzvjvých hnisek, resp. dílčí připravenst významných akcí a zahájení dílčích etap O: Finanční zdrje s vazbu na ROP, IOP a další tematické prgramy T: Snížení důvěry byvatel v městsku samsprávu a kvalitu pskytvaných služeb v důsledku jejich zhršené nedstupnsti ROP 2.1: Integrvané prjekty rzvjvých center Správa věcí veřejných integrvaný přístup k udržitelnému rzvji měst účast bčanů Verze k

78 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 5.4 Ppis čekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definvání indikátrů Kapitla ppisuje indikátry pr prjekty závazné části IPRM. Dále jsu zde uvedeny indikátry zahrnuté v dílčích prjektech indikativní části IPRM. Pdklady pr stanvení indikátrů pr závaznu část IPRM: PD ROP NUTS II Jihzápad Příručka pr žadatele a předkladatele ROP NUTS II Jihzápad, 2.1 Integrvané prjekty rzvjvých center Indikátry indikativní části vycházejí z TOP, ROP pr statní blasti pdpry (jiné než 2.1), případně jiných zdrjů. Indikátry jsu stanveny na úrvni jedntlivých dílčích prjektů a jsu přiřazeny k patřením IPRM Levý břeh Vltavy. Tabulka Kvantifikace indikátrů: prjekty ROP NUTS II Jihzápad, 2.1 (závazná část IPRM) Opatření A. 1 Název dílčíh prjektu Název indikátru/názvy indikátrů dílčíh prjektu Reknverze vjenskéh areálu Čtyři Dvry na městsku čtvrť - I. etapa Plcha revitalizvaných nevyužívaných neb zanedbaných areálů (brwnfields) celkem Plcha nvě zalžené neb reknstruvané veřejné zeleně Převd linky č. 1 na trlejbusvý prvz B.2 Plcha bjektů a území tvřících a usnadňujících dpravní a kmunikační napjení Kmunitní centrum C.1 Pčet nvě vytvřených bjektů bčanské vybavensti a vlnčasvých aktivit Regenerace části panelvéh sídliště Máj - jižní a výchdní část C.2 Plcha regenervaných a revitalizvaných bjektů ve městech celkem Zajištění realizace IPRM Levý břeh Vltavy" C3 Pčet nvě vytvřených pracvních míst na udržitelný rzvj měst *přepčten z 24 ha Měrná jedn. Kvantifikace pčátečn í hdnta cílvá hdnta ha 0 4,6 ha 0 0,6 m pčet 0 1 m tis.* pčet 0 1 Infrmační zdrje indikátrech a peridicita jejich měření Zdrji infrmací indikátrech jsu: prjektvá dkumentace prjekty, u nichž je měrnu jedntku indikátru plcha závěrečná zpráva prjektu prjekty, u nichž je měrnu jedntku indikátru pčet bjektů Verze k

79 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy záznamy z mzdvéh účetnictví - prjekty, u nichž je měrnu jedntku indikátru pčet nvě vytvřených míst Indikátry budu mnitrvány ve fázi přípravy prjektu a dále v průběhu a na knci realizace prjektů. Tabulka Kvantifikace indikátrů: dílčí prjekty z statních blastí ROP NUTS II Jihzápad, TOP a jiných zdrjů (indikativní část IPRM) Opatření Název dílčíh prjektu Název indikátru/názvy indikátrů dílčíh prjektu Bitechnlgický institut aplikvané eklgie (BIOEKO) Rzvj výzkumných a výukvých kapacit pr přírdvědné a tech.bry A.2 Rzvj Jihčeskéh vědeckstechnickéh parku - etapa II A, B Paviln univerzitní knihvny a humanitních brů s rektrátem Aula JČU Reknstrukce ulice Milady Hrákvé B.1 Délka reknstruvaných místních kmunikací celkem Bezbariérvé a eklgické cestvání MHD Pčet nvě přízených eklgických vzidel ve veřejné dpravě B.2 Infrmační systém pr cestující MHD v ČB Pčet nvých neb reknstruvaných přestupních terminálů ve veřejné dpravě Reknstrukce Dmva pr seniry Máj Plcha regenervaných a revitalizvaných bjektů určených pr sciální služby a zdravtní péči C.1 Prtál sciálních služeb Pčet nakupenéh vybavení pr zvýšení kvality sciálních služeb Zateplení škly Máj I a II Snížení emisí Freetime park Strmvka Pčet nvých a zreknstruvaných sprtvně rekreačních zařízení celkem ČB - Měst sprtu C.2 Pčet zavedených ICT v blasti řízení a prpagace cestvníh ruchu Pčet vytvřených prpagačních neb marketingvých prduktů pr cestvní ruch Prgram OP VaVpI* OPPI* statní* ROP, st. OP OPŽP ROP, st. OP Měrná jedn. Kvantifikace pčáteční hdnta cílvá hdnt a km 0 0,55 pčet 0 9 pčet 0 39 m pčet 0 6 t/rk ** pčet 0 1 pčet 0 1 pčet 0 53 *prgramem nejsu stanveny finální indikátry neb není znám zdrj financvání ** pr stanvení nutná aktualizace energetickéh auditu Verze k

80 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Infrmační zdrje indikátrech a peridicita jejich měření Zdrji infrmací indikátrech jsu: prjektvá dkumentace prjekty, u nichž je měrnu jedntku indikátru plcha neb délka závěrečná zpráva prjektu prjekty, u nichž je měrnu jedntku indikátru pčet vzidel/přestupních terminálů/vybavení/zařízení/ict/prduktů pr cestvní ruch energetický audit - prjekty, u nichž je měrnu jedntku indikátru bjem emisí (t/rk) Indikátry budu mnitrvány ve fázi přípravy prjektu a dále v průběhu a na knci realizace prjektů. Verze k

81 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 6 Finanční a časvý harmngram 6.1 Finanční plán IPRM Levý břeh Vltavy Financvání: V plánvacím bdbí Evrpské unie se městu České Budějvice nabízí mžnst získat příspěvky na realizaci svých rzvjvých prjektů. Nejdůležitějším ptenciálním zdrjem financí je Reginální perační prgram NUTS II Jihzápad (dále jen ROP NUTS II JZ). Pr realizaci IPRM Levý břeh Vltavy bude mžné využít dtace z blasti pdpry 2.1. Integrvané prjekty rzvjvých center prgramu ROP NUTS II JZ. V Reginálním peračním prgramu NUTS II Jihzápad, blast pdpry 2.1. Integrvané prjekty rzvjvých center jsu alkvány finanční prstředky ve výši EUR, cž je více než 1 mld. Kč. Měst České Budějvice jak nejvýznamnější akcelerátr růstu a rzvje reginu NUTS II JZ by se měl z hlediska jednh ze základních principů plitiky hspdářské a sciální sudržnsti Evrpské unie principu kncentrace (nsný článek) na čerpání těcht prstředků pdílet přiměřeně svému významu a veliksti. Pr realizaci některých dalších prjektů zahrnutých d IRPM Levý břeh lze využít (bez bdvéh zvýhdnění, avšak s kntextuální subvencí) i pdpry z dalších patření ROP NUTS II JZ. Prjekty financvané z dalších peračních prgramů i např. takt financvané prjekty partnerů, jejichž realizace bude dplňvat výstupy vzniklé realizací aktivit IPRM, mhu získat 10% bdvé zvýhdnění při předkládání prjektů d vybraných peračních prgramů. Tyt přidružené prjekty se budu ucházet zejména pdpru z tematických peračních prgramů, příp. z nárdních prgramů. K úspěšné realizaci a naplnění dluhdbých cílů Integrvanéh plánu rzvje města je třeba mít zajištěny finanční zdrje na realizaci všech prjektů zahrnutých v IPRM. Jedná se místní, krajské a nárdní splufinancvání prjektů, včetně dalších mžnstí financvání aktivit, jak EIB aj. mezinárdních prgramů a zdrjů. Na kfinancvání a průběžné financvání prjektů města spadajících d IPRM Levý břeh Vltavy vyčlení měst každrčně ze svéh rzpčtu příslušnu ptřebnu částku. Průběžné financvání může být řešen např. pmcí bankvních úvěrů. Naplňvání cílů IPRM bude řešen vícezdrjvým financváním, tzn. nejen Evrpskými fndy, zdrji města, ale i statními veřejnými a sukrmými zdrji. Předpkládané financvání IPRM je nastaven dle navržených finančních mdelů strukturálních fndů. Výchdiska: Předběžný návrh prjektů, resp. jejich výběr a harmngram realizace jedntlivých aktivit je nastaven tak, aby strategické cíle IPRM Levý břeh Vltavy byl splněn d rku 2013, resp Je respektván pravidl n+2/n+3. Tent plán se pírá finanční rámec ROP NUTS II JZ pr bdbí / resp a bsahuje rvněž indikativní náklady v letech / resp. 2015, tj. náklady rzlžené d jedntlivých rků. Cílem tht krku je rzdělit dispnibilní finanční zdrje na prjekty a časvé úseky (tj. jedntlivé rky) a řešit nejen alkaci finančních zdrjů, ale i případné disprprce. V suvislsti s tím byla prkázána i absrpční kapacita města. Již v tét fázi byla věřena schpnst splufinancvání ze strany příjemce. Verze k

82 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Alkace zdrjů byla prvedena v těcht dílčích krcích: retrspektiva dsud vynalžených prstředků města za minulé prgramvací bdbí, indikativní alkace zdrjů pr jedntlivé prjekty na celé příští prgramvací bdbí, rzdělení zdrjů na časvé úseky (rky) a jedntlivé zdrje, vypracvání tabulek a textu pr finanční alkace zdrjů. Zdrje města Rzpčet města vychází ze zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů, ze zákna č. 243/2000 Sb., rzpčtvém určení výnsů některých daní územním samsprávným celkům a některým státním fndům, ve znění pzdějších předpisů, z vyhlášky Ministerstva financí č. 328/2005 Sb., pdílu jedntlivých bcí na stanvených prcentních částech celstátníh hrubéh výnsu daně z přidané hdnty a daní z příjmů, z Prgramvéh prhlášení rady města atd. Při přípravě IPRM zpracvatel vycházel i z návrhů rzpčtů prstředků vyčleněných a dsuhlasených Zastupitelstvem města v minulých letech na investiční akce. Na celé bdbí je z rzpčtu města nutn vyčlenit předběžně min. 152,24 mil. Kč*, přičemž pměrvě nejvyšší nárůst ptřeby finančních prstředků lze čekávat zhruba v rce Pdrbné rzlžení prstředků d jedntlivých let je vypracván na základě knzultací mžné fyzické/technické realizaci prjektu. (* Pdrbněji viz přílha č.4) Zdrje ROP Hlavním zdrjem financvání IPRM ČB bude ROP NUTS II JZ. Jak minimální byla metdickým pkynem vydaným MMR ČR pr IPRM stanvena hranice 10 mil. EUR, a t z důvdu dsažení dstatečné kncentrace finančních zdrjů a zabránění rzmělnění pdpry. Avšak dle předběžných infrmací Řídící rgán ROP NUTS II Jihzápad bude usilvat průměrnu velikst finančníh bjemu IPRM ve výši 15 mil. EUR. Předpklad vývje rčních alkací ROP NUTS II Jihzápad pr blast pdpry 2.1 uvádí následující tabulka: bdbí Celkem ERDF v EUR Celkem Frma pdpry a její výše v rámci ROP: Nevratná přímá pmc (dtace) z ERDF je uvažvána d výše 92,5 % způsbilých veřejných výdajů, u dílčích prjektů, které nezakládají veřejnu pdpru. U dílčích prjektů zakládajících veřejnu pdpru bude dtace pskytnuta dle pvahy prjektu. Verze k

83 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy Celkvé shrnutí finančních bjemů IPRM: V přílhách tht dkumentu (viz bsah) jsu následující tabulky k finanční části IPRM Levý břeh Vltavy : Přílha č. 2 Rzpčet IPRM Levý břeh Vltavy p letech (v CZK a EUR) Přílha č. 3 Rzpčet IPRM Levý břeh Vltavy pdle patření a dílčích prjektů (v CZK a EUR) Přílha č. 4 Zdrje financvání IPRM Levý břeh Vltavy (v CZK a EUR) Přílha č. 5 Alkace v letech IRPM "Levý břeh Vltavy" (v CZK a EUR) - Závazná část IPRM - Prpjený finanční a časvý harmngram Celkvý bjem nákladů IPRM Levý břeh Vltavy činí: s celkvu předpkládanu dtací 3 888,64 mil. Kč 2 746,80 mil. Kč Z th: - prjekty města z blasti pdpry ROP 2.1. činí: 320,32 mil. Kč s celkvu předpkládanu dtací 250,05 mil. Kč - z statních blastí pdpry ROP pak: 358,32 mil. Kč s celkvu předpkládanu dtací: 283,86 mil. Kč Partnerské prjekty z TOP činí: s celkvu předpkládanu dtací: Předpkládané min. kfinacvání města ( ): 3 210,00 mil. Kč 2 212,89 mil. Kč 127,56 mil. Kč Ze shrnutí je patrné, že měst České Budějvice efektivně nastavil celý prgram tak, aby akcelerval další významné investice v rámci města a tím měst dsáhl danéh cíle. S hledem na mžné změny, inflaci, kursvé změny atd., stejně tak nejasnst uznatelnsti nákladů v rámci jedntlivých aktivit a patření (tyt budu specifikvány v rámci jedntlivých dílčích prjektů, které budu d ROP NUTS II Jihzápad neb TOP předkládány), měst pčítá ve svém rzpčtu s další rezervu a t ve výši min. 10ti prcent z celkvé částky prjektů města. Dále měst ve svém rzpčtu pčítá s dalšími případnými vynucenými investicemi, jak je např. již známé zatrlejvání linky č. 1 i na dalších částech města (tedy mim zónu), apd., jenž budu sučástí rzpčtu města na daná bdbí. Všechny tyt i další infrmace, tak jak budu pstupně k dispzici, s hledem na přípravu jedntlivých prjektů, budu sučástí jedntlivých zpráv realizace či změn IPRM Levý břeh Vltavy. Z finanční analýzy města, která je přílhu č.6 tht dkumentu, je dále patrné, že měst má dstatek finanční kapacitu pr realizaci tht plánu. Plán čerpání finančních prstředků IPRM v jedntlivých letech v rámci ROP NUTS II JZ a plán čerpání finančních prstředků z jiných OP dle jedntlivých patření je sučástí Frmuláře pr předlžení IPRM. Verze k

84 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 6.2 Časvý harmngram IPRM Rk realizace Název patření/ prjektu A.1 Vytvření pdmínek pr vznik městskéh subcentra zóny "Levý břeh Vltavy" Reknverze vjen. areálu 4D na městsku čtvrť I. etapa A.2 Zlepšení pdmínek pr vzdělávání, vědu a výzkum a psílení knkurenceschpnsti místní eknmiky Paviln univerzitní knihvny a humanit. brů s rektrátem Aula JČU Rzvj Jihčeskéh vědecktechnickéh parku etapa II A, B Bitechnlgický institut aplikvané eklgie (BIOEKO) Rzvj výzkumných a výuk. kapacit pr přírd. a tech. bry B.1 Zlepšení kvality hlavních dpravních tahů zóny včetně suvisející technické infrastruktury Reknstrukce ulice Milady Hrákvé B.2 Zvýšení kvality služeb MHD a eklgizace dpravy Infrmační systém pr cestující MHD v ČB Převd linky č. 1 na trlejbusvý prvz Bezbariérvé a eklgické cestvání MHD C.1 Mdernizace a výstavba zařízení v blasti sciálních služeb a bčanské vybavensti Prtál sciálních služeb Zateplení škly Máj I a II Kmunitní centrum Reknstrukce Dmva pr seniry Máj C.2 Zlepšení pdmínek pr bydlení a pr trávení vlnéh času v zóně Regenerace části panelvéh sídliště Máj jižní a vých. část Freetime park Strmvka ČB Měst sprtu C.3 Persnální a technické zajištění managementu IPRM Zajištění realizace IPRM Levý břeh Vltavy Verze k

85 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 7 Ppis realizace partnerství, zapjení partnerů při tvrbě a realizaci IPRM Realizace partnerství a zapjení partnerů Fáze - Příprava IPRM Vzhledem ke skutečnsti, že fáze přípravy IPRM byla v přímém prpjení se zpracváním Strategickéh plánu města České Budějvice, prlíná se zapjení a kmunikace s partnery (stejně jak s veřejnstí) již d přípravné fáze strategickéh plánu. Již v průběhu zpracvání strategickéh plánu byl kladen důraz na zapjení c největšíh pčtu partnerů s vědmím, že základy tht partnerství budu dále rzvíjeny při tvrbě a následné realizaci IPRM. Výběr partnerů zapjených d IPRM prbíhal tevřeným a nediskriminačním způsbem. Z principu zvlenéh přístupu k tvrbě IPRM, který je zaměřen na rzvj přesně určené zóny Levý břeh Vltavy však vyplývá určité mezení v knečném výběru partnerů. Partneři byli také začleněni d řídící struktury IPRM, knkrétně na úrvni pracvních skupin a aktivně se pdíleli na jeh přípravě. Pracvní skupina IPRM Levý břeh Vltavy tak zahrnuje relevantní spektrum eknmických, samsprávných, sciálních, vzdělávacích, kulturních, splečenských a dalších subjektů. Slžení pracvní skupiny byl navržen Řídícím výbrem pr IPRM a ficiálně schválen Radu města České Budějvice usnesením č.611/2008 ze dne (více viz Řídící struktura IPRM - kapitla č.8). Jak již však z výše uvedenéh vyplývá, pčátek splupráce s partnerskými subjekty se datuje k zahájení prací na strategickém plánu. Partneři se pdíleli především při vytváření a naplňvání databáze prjektvých záměrů, definvání aktivit zónvéh IPRM a výběru dílčích prjektů IPRM. Fáze Realizace IPRM Partnerství, které byl vytvřen v přípravné fázi dkumentu nabývá na významu také při následné realizaci IPRM a bude mít své lgické pkračvání i v tét fázi. Partneři - členvé pracvní skupiny se budu i nadále pdílet na realizaci IPRM, a t nejen při další přípravě realizace dílčích prjektů IPRM, jejich samtné realizaci, ale i při mnitrvání a hdncení IPRM. Principy partnerství a vzájemné splupráce v rámci realizace IPRM budu uktveny ve smluvě mezi jedntlivými partnery (nsiteli dílčích prjektů) a statutárním městem. V průběhu realizační fáze IPRM bude také umžněn zapjení dalších ptenciálních partnerů. Jejich zapjení bude pdmíněn relevantnstí záměru ve vztahu k patřením IPRM a bude pdléhat schválení Řídícíh výbru. Výběr a schvalvání prjektů městem Jedntlivé prjekty naplňující aktivity a patření IPRM byly navrženy na základě transparentníh přístupu, s respektváním pravidla nárdníh a kmunitárníh práva. Výběr prjektů ze strany města prbíhal následujícím způsbem : - byla vytvřena a předlžena databáze prjektů, která čítala až na 100 prjektvých záměrů, tat databáze je pravidelně aktualizvána, - dle návrhů zástupců města, členů pracvní skupiny včetně partnerů a na základě dsuhlasení Řídícíh výbru, byly prjekty pstupně tříděny. Jedny z hlavních kritérií výběru mj. byly: - připravenst a fyzická realizvatelnst jedntlivých prjektů v daném časvém bdbí, Verze k

86 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy - sulad s navrženými a schválenými patřeními a aktivitami vzešlými z analytické části, - splnění pdmínek ROP NUTS II JZ a dalších dkumentů určujících pdmínky pr IPRM, - maximální efektivita čerpání peněz ze strukturálních fndů, včetně maximalizace synergickéh efektu. Stejným způsbem bude pstupván při výběru případných náhradních prjektů. Frmy kmunikace v rámci IPRM V rámci přípravy IPRM byla zapjena veřejnst i partneři, a t prstřednictvím níže uvedených frem, které zůstanu zachvány i ve fází realizace IPRM. 1) Vlastní webvé stránky IPRM a webvé stránky města V kamžiku zahájení přípravy IPRM byly zřízeny vlastní webvé stránky IPRM ve frmě webnástěnky. Stránky jsu přístupné veřejnsti i partnerům p celu dbu zpracvání IPRM pd následujícími dkazy : Na webvých stránkách města a webnástěnce pr zónvé IPRM byly průběžně zveřejňvány veškeré infrmace průběhu zpracvání IPRM. Stránky jsu pravidelně aktualizvány a umžňují sledvání pstupu prací na IPRM. Na stránkách byl rvněž zveřejněn telefnický kntakt a vá adresa na zpracvatele, kde byl mžné p celu dbu prcesu zpracvání IPRM získávat infrmace či kntakt na předkladatele IPRM, Řídící výbr IPRM neb pracvní skupinu. Na webnástěnce byl rvněž zveřejněn finální dkument pr veřejné připmínkvání prstřednictvím připmínkvacíh frmuláře dle ppsanéh pstupu pr zasílání připmínek. Tat frma kmunikace bude využívána i nadále v realizační fázi jak nejrychlejší a nejefektivnější způsb. Ukázka náhledu stránky: Verze k

87 IPRM České Budějvice Levý břeh Vltavy 2) Infrmace v médiích Infrmace průběhu IPRM byly dále zveřejněny prstřednictvím tiskvých zpráv uveřejněných v místním tisku, Radničních nvinách, na webvých stránkách města či tiskvých knferencích. 3) Veřejná prjednávání a veřejné připmínkvání V rámci přípravy IPRM prběhl veřejné připmínkvání dkumentu, které prbíhal prstřednictvím webvých stránek, či mžnstí účasti na veřejných prjednáních, která prběhla a ) Výpisy z usnesení rady a zastupitelstva města Infrmvání veřejnsti a partnerů aktuálním stavu IPRM prbíhá dále pmcí veřejně přístupných zápisů z jednání rady a zastupitelstva města. Zasedání zastupitelstva je veřejně přístupné a zárveň přenášen n-line, prjednávané materiály jsu zveřejňvány na webvých stránkách města. Veškeré náměty a připmínky veřejnsti, partnerů a dalších subjektů byly pstupně prjednávány a vypřádávány v rámci pracvní skupiny, Řídícíh výbru IPRM, rady města a knečně zastupitelstva města. Verze k