Finanční náročnost veřejné služby

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Finanční náročnost veřejné služby"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Finanční náročnost veřejné služby Diplomová práce Bc. Jiří Marek Duben, 2010

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Finanční náročnost veřejné služby Diplomová práce Autor: Bc. Jiří Marek Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Oldřich Knaifl, CSc. Praha Duben, 2010

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 30. dubna Bc. Jiří Marek

4 Děkuji touto cestou panu Ing. Oldřichu Knaiflovi, CSc, vedoucímu katedry financí a účetnictví na BIVŠ a.s., vedoucímu mé diplomové práce, za metodické vedení, poskytnuté rady, připomínky a konzultace při zpracování diplomové práce. Dále děkuji paní PhDr. Vlastě Leštínské, vedoucí oddělení personálního a právního Magistrátu města Olomouce, za cenné náměty a poskytnutí podkladových materiálů, bez kterých by tato práce nemohla být zpracována.

5 Anotace práce: Práce se zabývá novým instrumentem v oblasti sociálních dávek - veřejnou službou. V rámci teoretické části ji popisuje, podrobně analyzuje a zasazuje do celkového systémového kontextu. V jeho rámci popisuje aktivní politiku zaměstnanosti a roli úřadů práce v tomto procesu, dále se věnuje popisu systému a způsobu poskytování sociálních dávek a jako interakci obou těchto oblastí pak uvádí veřejnou službu jako nástroj aktivizace klientů ke zvýšení zásluhovosti při vyplácení sociálních dávek. Na příkladech vyčísluje finanční náročnost. V rámci praktické části pak na příkladu Magistrátu města Olomouce podrobně rozebírá a s využitím dostupných údajů za celou ČR pak analyzuje finanční náročnost veřejné služby ve srovnání s nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti - veřejně prospěšnými pracemi. V závěru práce je vyslovena a potvrzena teze o vzájemné korelaci mezi nárůstem počtu nezaměstnaných a množstvím vyplácených dávek hmotné nouze. Je navržena i nová možnost využití veřejné služby v rámci tzv. příležitostné registrované práce jako případného nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. English annotation: This work deals with the new instrument in the system of social benefits - the public service. Within the theoretical part the public service is being described, analyzed in detail and being put in the overall system context. Within the overall context this work describes the active politics of employment and the role of the labour offices in this process, the system and the way of providing the social benefits and as an interaction of this areas it states the public service as an instrument of activating the clients in order to increase their meritoriousness at the social benefits pay off. On the examples the work quantifies the financial demands of the public service. Within the practical part the work shows the example of the Olomouc city Hall and using the available data from the whole Czech Republic it gives a detailed analysis of the financial demands of public service in comparsion with the tool of active politics of employment - the community service. In the end of this work there is a thesis about the correlation between the increase of number of unemployed and the quantity of paid off social benefits being expressed and acknowledged. The work also suggests a new possibility of applying the public service within the so called temporary registration work as a new possible instrument of the active politics of employment.

6 Obsah 1 Teoretická základna Úvod Aktivní politika zaměstnanosti v ČR Zdroje ESF Nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti Sociální dávky v ČR Pomoc v hmotné nouzi Dávky státní sociální podpory Další dávky v sociální oblasti Životní a existenční minimum Příspěvek na péči Interakce APZ a sociálních dávek Veřejně prospěšné práce vs. obecně prospěšné práce vs. veřejná služba Veřejná služba důvody vzniku popis principů veřejné služby Vývoj institutu VS v ČR Praktická aplikace Modelový případ MMOL MMOl jako významný poskytovatel Systémové začlenění, organizace Spolupracující instituce Statistika rozsahu Vzorový příklad: propočet přínosů zavedení VS na případu MMOl Trendy Závěr Podklady a přílohy

7 1 Teoretická základna Úvod Hmotná nouze. Ač tomu název diplomové práce na první pohled možná nenapovídá, nejzákladnějším podnětem pro její vypracování je fakt, že mezi námi existují lidé, kteří se o sebe neumějí nebo nechtějí postarat, a tak se často dostanou do stavu, kterému jsme si zvykli odborně říkat - hmotná nouze. Je to v podstatě stav, kdy občan nemá nebo nechce mít žádnou jinou možnost, než požádat stát, aby mu pomohl zajistit základní životní potřeby formou vyplacení určité sociální dávky. Tato práce si neklade za cíl zjistit proč tomu tak je. Podobné cíle rád přenechám odborníkům z řad sociologie, pedagogiky, psychologie a dalších humanitních oborů. Že se však nejedná o marginální záležitost svědčí počet vyplácených příspěvků na živobytí v rámci celé ČR.V roce 2007 byl průměrný měsíční počet vyplacených dávek příspěvku na živobytí , v roce 2008 pak tento průměr činil V roce 2009 začal tento počet výrazně narůstat a v únoru 2010 to bylo již vyplacených příspěvků. Nároky na státní rozpočet jsou tedy evidentně rostoucí. Jak konstatuje Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování České republiky na léta , jedině společnost s vysokou úrovní sociální soudržnosti má předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj. Důležitou podmínkou úspěchu strategie sociální ochrany a sociálního začleňování je však její těsné provázání s hospodářskou politikou státu a politikou zaměstnanosti. Osoby pobírající dávky hmotné nouze jsou v rozhodující většině i osobami nezaměstnanými, často dlouhodobě. Je proto nutné uvažovat i o aktivizačních možnostech, která stát vůči nim má, zejména pak o nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti a roli úřadů práce v tomto procesu. V tomto kontinuálně navazuji i na svoji bakalářskou diplomovou práci. Mým cílem je popsat nový institut veřejné služby, který se snaží tyto spoluobčany přimět k určité spoluúčasti na své budoucnosti a pokusit se zjistit jeho finanční náročnost a efektivnost. Jsem si vědom faktu, že efektivnost sociálních služeb je pojem velmi těžce měřitelný, proto jsem nucen používat celou řadu zjednodušených postupů. V práci využívám - 5 -

8 cenných poznatků a zkušeností, které jsem měl možnost prakticky získat v rámci svého ročního působení v pozici zaměstnance evidujícího výkon veřejné služby pro statutární město Olomouc. V závěru práce pak na modelovém případu srovnávám možnosti, výhody i nevýhody použití různých institutů veřejná služba versus veřejně prospěšné práce a s využitím metody extrapolace trendu vyslovuji určité hypotézy či doporučení. V diplomové práci využívám různé datové a informační zdroje. Ne všechny jsou aktuálně dostupné ve srovnatelné časové úrovni např. údaje o státním rozpočtu za rok 2009 ještě nejsou k datu zpracování kompletně uzavřeny a odsouhlaseny. Přesto považuji za nutné tyto údaje uvádět a vhodně používat. Při srovnávání však důsledně používám pouze data časově kompatibilní. 1.1 Aktivní politika zaměstnanosti v ČR Každý z vyspělých států se snaží racionálním způsobem ovlivňovat situaci na svém trhu práce. Nástrojem prosazování státní politiky zaměstnanosti v České republice, ale i v rámci EU, je aktivní politika zaměstnanosti. Výchozím principem pro zaměření státní politiky zaměstnanosti je revidovaná Lisabonská strategie Evropské unie, neboli Strategie pro růst a zaměstnanost. Vláda ČR deklarovala své národní priority a reformní opatření v oblastech makroekonomické, mikroekonomické a zaměstnanosti v říjnu 2008 v dokumentu Národní program reforem České republiky na období V rámci naší ekonomiky se aktivní politikou zaměstnanosti rozumí soubor aktivit, kroků a nástrojů, které při prosazování státní politiky zaměstnanosti a v souladu s platnou legislativou využívají a v praxi používají jak MPSV, tak především úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti je definována zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti následovně: 104 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. (2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, - 6 -

9 c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 105 (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle 78, c) cílené programy k řešení zaměstnanosti ( 120). (2) Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností. (3) Dohoda mezi úřadem práce a odborným zařízením o provedení poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) obsah a rozsah poradenské činnosti, c) místo a způsob provedení poradenské činnosti, d) termín provedení poradenské činnosti, e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady, f) závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, g) ujednání o vypovězení dohody. (4) Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem

10 106 V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. 107 (1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem. Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Uplatňování jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je významnou součástí státní politiky zaměstnanosti v České republice a zvláštního významu nabývá zejména v současném období hospodářské krize. Rozhodující část aktivní politiky zaměstnanosti realizují úřady práce, kterých je v ČR 77 (vč. ÚP Hlavního města Prahy) a jejichž správní obvody jsou tvořeny okresy. Úřady práce poskytují příspěvky na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na základě žádosti zaměstnavatele nebo uchazeče o zaměstnání, který se rozhodl stát osobou samostatně výdělečně činnou. O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem nebo uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti písemnou dohodu. Obecně pak platí, že zaměstnavateli lze poskytnout pro stejný účel jen jeden z uvedených příspěvků; přičemž tyto příspěvky nelze poskytovat organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Aktivní politika zaměstnanosti je realizována na základě schváleného státního rozpočtu v rámci rozepsaných limitů pro jednotlivé úřady práce, které mohou dále samy zvažovat vhodné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jejich optimální použití při zapojování uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti jsou definovány v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zdrojové krytí APZ je jak z prostředků národních, tak z prostředků evropských (ESF)

11 1.1.1 Zdroje ESF V oblasti APZ tyto zdroje začínají nabývat stále většího významu. Do budoucna (min. do roku 2015) pak budou pro APZ zdroje ESF dominantní. V dosavadní konkrétní praxi úřadů práce v ČR lze obecně hovořit o třech časových a historických úrovních využití evropských zdrojů. a) Předvstupní zdroje: Jak již název napovídá, jednalo se o zdroje Evropské unie, které byly využívány v období mezi roky a dočerpávány do roku Typickým zdrojem byly prostředky fondů PHARE popř. specifických programů typu SOCRATES, LEONARDO DA VINCI a podobných. Do oblasti aktivní politiky zaměstnanosti zasahovaly pouze okrajově. b) Zdroje Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a navazujících OPRLZ a další navazující zdroje (např. EQUAL apod.) významným způsobem přispěly k rozvoji specifických aktivit, zejména pak v oblasti vzdělávání dospělých. Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) tvořil základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období Globálním cílem operačního programu Rozvoj lidských zdrojů bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje.souběžně s řešením problematiky rozvoje lidských zdrojů byly v OP RLZ uplatňovány také čtyři průřezové politiky celospolečenského významu, tzv. horizontální témata, jejichž prostřednictvím dochází k propojení všech specifických i globálních cílů napříč celým programem. Horizontální témata neboli principy jsou: rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a podpora místním iniciativám. Jednou z cest, jak dosáhnout těchto cílů, bylo účelné využití finanční pomoci, kterou členským zemím nabízí EU. V ČR je to Evropský sociální fond, který umožňuje čerpání těchto prostředků prostřednictvím OP RLZ. V rámci toho programu v období byla žadatelům poskytnuta podpora až ve výši 422,43 mil. EUR (ESF poskytlo 318,82 mil EUR a 103,61 mil EUR bylo spolufinancováno ze státního rozpočtu). Úřady práce využívaly OP RZZ zejména prostřednictvím krajských tendrů (rozsah kolem mil. Kč/tendr), a to souběžně se zdroji APZ. Významnou roli sehrály i malé, individuální projekty (grantová schémata, do 6 mil Kč) - 9 -

12 c) Zdroje Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Období: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. O podporu z OP LZZ mohou žádat: Poskytovatelé sociálních služeb, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé, orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, orgány služeb zaměstnanosti a další. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) spadá mezi vícecílové tematické operační programy. To v praxi znamená, že je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v těchto oblastech proto také Hl. m. Praha. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. (cca 52,03 mld. Kč), což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld.. OP Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Jsou to následující prioritní osy: Osa 1) Adaptabilita Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 525,4 mil., tj. 28,6 % OP LZZ Např. další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod

13 Osa 2) Aktivní politika trhu práce Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 605,8 mil., tj. 33,0 % OP LZZ.Např. rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika, podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, podpora nových forem zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti, tvorba, realizace a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociální exkluzí, podpora institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod. Osa 3) Sociální integrace a rovné příležitosti Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil., tj. 21,7 % OP LZZ Např. poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních služeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod. Osa 4) Veřejná správa a veřejné služby Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 195,1 mil., tj. 10,6 % OP LZZ Např. zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod

14 Osa 5) Mezinárodní spolupráce Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 39,0 mil., tj. 2,1 % OP LZZ Např. výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod. Osa 6) Technická pomoc Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 73,5 mil., tj. 4,0 % OP LZZ Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VaVpI 1, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. Je zřejmé, že disponibilní zdroje OP LZZ jsou mnohanásobně vyšší, než zdroje OP RLZ. Cílem pro úřady práce je využití těchto zdrojů v rámci prioritní osy 2 v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, kde v zásadě nahrazují dosavadní národní zdroje APZ (resp. ty MPSV slouží jako centrální zdroj kofinancování) 2. To si vyžaduje i dílčí změny praktických pravidel, dosud užívaných v oblasti APZ. Projekty doplňující oblast aktivní politiky zaměstnanosti jsou schvalovány ve třech základních úrovních: národní individuální projekty (NIP, řádově ve stamilionech Kč) regionální individuální projekty (RIP, mezi mil. Kč na projekt) individuální projekty (do 3 mil. Kč na projekt) Nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti V této části budu definovat jednotlivá opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti tak, jak jsou vymezeny zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. K čerpání nástrojů a hodnocení situace v roce 2009 jsem využil interních zdrojů MPSV a informací z úřadů práce; navazuji zde i na svoji bakalářskou práci.. 1 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 2 Tento nárůst dominance evropských zdrojů jasně dominuje tabulka č. 1 a tabulka č

15 Tabulka č. 1: Čerpání na nástroje APZ v jednotlivých krajích v roce 2009 Zdroj: MIS (manažerský informační systém MPSV) REKVALIFIKACE Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. 3 Na rekvalifikaci může být zařazen jak uchazeč o zaměstnání, tak i zájemce o zaměstnání. Výjimkou nejsou ani rekvalifikace zaměstnanecké. Rekvalifikaci vždy zajišťuje úřad práce a to prostřednictvím akreditovaného rekvalifikačního zařízení a vždy s ohledem na nedostatkové profese na trhu práce a potřebu profesní struktury nově vznikajících pracovních míst. Doba trvání rekvalifikace není nijak omezena, ale je nutno si uvědomit, že samotná rekvalifikace nezajišťuje uchazeči zaměstnání, nicméně velkou měrou zvyšuje jeho šance uplatnění na trhu práce.(sirovátka Tomáš, Mareš Petr; Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika; str. 83) Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody uzavírané mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání, případně zájemcem o zaměstnání. Úřady práce mohou také přispívat zaměstnavateli na rekvalifikaci jeho zaměstnanců, kterým se tak vytvoří podmínky pro jejich další pracovní uplatnění. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, úřadem práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. V roce 2009 úřady práce vyčerpaly na rekvalifikace tis. Kč (z toho tis. Kč na rekvalifikace v rámci projektů OP LZZ), tj. 10,1 % všech prostředků ÚP vynaložených na APZ ze SR. Průměrné náklady na jednoho uchazeče rekvalifikovaného v rámci jednoho rekvalifikačního kurzu byly cca Kč (bez kurzů s nulovými náklady cca Kč) odst 1., zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v úplném znění

16 SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Společensky účelná pracovní místa (dále SÚPM ) můžeme v zásadě rozdělit do tří kategorií: a) SÚPM vyhrazená: podpora formou příspěvku na mzdu, příjemcem je zaměstnavatel. b) SÚPM zřízená: podmínkou je vznik nového místa. Podpořeno může být formou příspěvku na mzdu popř. formou jednorázového příspěvku. Příjemcem je zaměstnavatel. c) SÚPM pro vznik samostatné výdělečné činnosti: podpora formou jednorázového příspěvku. Příjemcem je uchazeč o zaměstnání, který sám sebe zaměstnal vytvořením místa pro osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa může činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně čtyřnásobek až šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Tato výše se meziročně vlivem krize snížila: v roce 2009 mohl úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně ,- Kč a ,- Kč, v roce 2010 je to ,- Kč v případě čtyřnásobku resp ,- Kč v případě šestinásobku této průměrné mzdy v národním hospodářství. Ve stejné výši může úřad práce poskytnout příspěvek uchazeči o zaměstnání, který zřídil po dohodě s úřadem práce pracovní místo za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti. Při zřízení více než 10 společensky účelných pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně šesti násobek až osminásobek této mzdy. V roce 2009 mohl tedy úřad práce poskytnout takovému zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně ,- Kč a ,- Kč na jedno SÚPM, v roce 2010 činí toto maximum ,- Kč a ,- Kč. Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání ze zákonem definované skupiny, může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců

17 V roce 2009 úřady práce přispěly na zřízení nebo vyhrazení SÚPM (z toho v rámci projektů ESF a pomocí národní APZ) a na tato místa umístily uchazečů. Na tento nástroj bylo ze SR vyčerpáno celkem tisíc Kč, tj. 25,6 % z prostředků úřadů práce na APZ. PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ Příspěvek na zapracování má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů (péče ze strany vedoucího a mistra při zapracování uchazeče a s tím spojený nižší výkon tohoto zaměstnance), kteří uchazeče o zaměstnání na základě doporučení úřadu práce přijali do pracovního poměru. Příspěvek se poskytuje maximálně po dobu tří měsíců. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním zaměstnance přijatého zaměstnavatelem z řad uchazečů o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku Kč. Úřady práce poskytly v roce 2009 zaměstnavatelům tento příspěvek na zapracování 65 zaměstnanců v celkovém objemu 890 tisíc Kč. PŘÍSPĚVEK PŘI PŘECHODU NA NOVÝ PODNIKATELSKÝ PROGRAM Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program v situaci, kdy zaměstnavatel nemůže zabezpečit svým zaměstnancům práci ve sjednaném rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Tento nástroj by měl předcházet nebo omezit propouštění zaměstnanců. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4000 Kč. V roce 2009 využili zaměstnavatelé na částečnou úhradu náhrady mzdy pro 28 zaměstnanců v celkovém objemu 424 tisíc Kč

18 Tabulka č. 2: Přehled míst vytvořených v roce 2009 pomocí prostředků APZ Chráněné Kraj VPP SÚPM prac.dílny a VPP - OP RLZ, SÚPM - OP prac.místa - OP LZZ LZZ vytvoření Cílené programy (RIP) - OP LZZ Celkem Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínsky Moravskoslezský Celkem ČR Zdroj: MIS (manažerský informační systém MPSV) INVESTIČNÍ POBÍDKY Investiční pobídky jsou nástrojem, který neuplatňují úřady práce; příspěvky v souvislosti s tímto nástrojem je oprávněno poskytovat pouze MPSV. Tento nástroj je užíván v oblastech, kde průměrná míra nezaměstnanosti je nad celorepublikovým průměrem; výše poskytované podpory je odstupňována podle míry nezaměstnanosti. Cílem tohoto nástroje je především motivovat investory ke zřizování nových pracovních míst v lokalitách a regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, hmotně podporuje a) vytváření nových pracovních míst, b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Přestože se v praxi již nové investiční pobídky víceméně neuzavírají, platí dříve uzavřené smlouvy a smluvní strany jsou samozřejmě povinny své závazky dodržet. Principielně tedy platí, že hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti za dvě ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru

19 zaměstnavatele získat investiční pobídky je nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti, uvedená v předchozím odstavci, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje MPSV. V roce 2009 MPSV poskytlo Investiční pobídky celkem 33 investorům v úhrnné hodnotě tis. Kč. Na základě uzavřených Dohod v rámci Systému investičních pobídek se investoři zavázali vytvořit až nových pracovních míst a vyškolit, resp. rekvalifikovat až nových zaměstnanců. Z hlediska regionálního rozložení této podpory směrovalo nejvíce finančních prostředků v roce 2009 do Moravskoslezského kraje (87,8 %), méně pak do Jihomoravského kraje (4,7 %) a Ústeckého kraje (3,9 %). Další formy podpory ze zdrojů APZ: PŘÍSPĚVEK NA CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO/ CHRÁNENOU DÍLNU Tento příspěvek má hmotně stimulovat zaměstnavatele při vytváření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Výše příspěvku může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek stanovené průměrné mzdy s podmínkou, že chráněné pracovní místo musí být provozováno nejméně po dobu 24 měsíců. Tento příspěvek může být poskytnut na vytvoření chráněného pracovního místa i osobě se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, a to ve výši a za podmínek tak, jak je uvedeno výše. Příspěvek na vytvoření pracovních míst v chráněné pracovní dílně je podmíněn tím, že chráněná pracovní dílna je vytvářena po dohodě s úřadem práce a je přizpůsobena pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením; přičemž v této dílně musí být zaměstnáno v průměrném ročním přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením. Cílem těchto dílen je zařazování

20 do pracovního procesu zejména těch fyzických osob, které lze na trhu práce umístit jen velmi těžce. Je zřejmé, že má-li takováto dílna prosperovat, nelze v ní umístit pouze osoby se zdravotním postižením; proto tedy uvedený limit. Takto zřízená chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 24 měsíců. Společenský zájem vytvářet takováto místa je nezpochybnitelný. Úřady práce v roce 2009 finančně podpořily vytvoření celkem nových pracovních míst, na která bylo umístěno od počátku roku osob se zdravotním postižením (OZP). V těchto počtech jsou zahrnuta jak CHPM (včetně míst pro OZP, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost), tak i místa v CHPD. Finanční prostředky na vytvoření CHPM a CHPD a na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM a CHPD byly vynaloženy v celkové výši tisíc Kč, tj. 8,3 % z celkových výdajů ÚP na APZ (vytvoření míst tisíc Kč, provoz tisíc Kč). Další formou podpory osob se zdravotním postižením je pracovní rehabilitace (příprava k práci), která je založena na sestavování a naplňování individuálních plánů pracovní rehabilitace a na individuálním přístupu k jeho naplňování. Rozsah tohoto způsobu podpory osob se zdravotním postižením představoval v roce 2009 objem tisíc Kč. CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI Z prostředků státního rozpočtu lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti. Cílené programy k řešení zaměstnanosti jsou především vyčleněny pro řešení určitých specifických situací, kdy je operativní potřeba řešit vzniklý problém na trhu práce, přičemž ani jeden z výše uvedených nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti není tím vhodným. Jde také o možnost spolupracovat s dalšími subjekty na trhu práce, a to především v rámci daného regionu. V oblasti zaměstnanosti tak mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů problémy obecního, okresního či krajského charakteru. Cílené programy mohou být zabezpečovány úřady práce přímo nebo spoluprací s jinými subjekty, případně na základě dohody prostřednictvím jiných subjektů. Tyto programy podle 120 zákona o zaměstnanosti byly úřady práce velmi využívány, což lze doložit na portále MPSV v sekci Regionální programy. Např. v podmínkách ÚP Vyškov se velmi osvědčil program Pomocná ruka 4, který nabídl obcím pečovatelky o staré a nemohoucí spoluobčany

21 OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH NÁSTROJŮ A OPATŘENÍ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. Na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti lze rovněž přispívat z prostředků státního rozpočtu. Do této kategorie spadají zejména regionální projekty, hrazené ze zdrojů ESF (tzv. RIP), které jsou vypisovány a realizovány na úrovni minimálně dvou ÚP. V praxi nejvyužívanější variantou jsou tzv. krajské projekty, v jejichž rámci je jeden ÚP v pozici nositele projektu a zbývající ÚP v kraji pak v roli aktivních partnerů. V tomto rámci fungují i celostátní projekty hrazené z ESF a administrované úsekem 4 MPSV. Aplikovány do praxe jsou všemi úřady práce v ČR. Jsou to především tzv. Národní individuální projekty (NIP) nebo specializované projekty zaměřené na konkrétní segment trhu práce (např. projekt Vzdělávejte se! 5 ). Graf č. 1: Vývoj počtu osob podpořených v rámci nástrojů APZ v období Zdroj: MIS (manažerský informační systém zaměstnanců MPSV) 5 Projekt Vzdělávejte se!, který je realizovaný jako ověřování nového nástroje APZ a jehož cílem je podpora a udržení zaměstnanců v podnicích postižených krátkodobým snížením výroby v důsledku hospodářské krize a současně podporuje zvyšování kvalifikace těchto zaměstnanců, byl schválen dne s rozpočtem ve výši tis. Kč. V roce 2009 bylo v rámci tohoto NIP podpořeno 1780 podniků a jejich zaměstnanců se zúčastnilo vzdělávacích aktivit. Do konce roku bylo vyčerpáno ,8 tis. Kč

22 Výdaje na politiku zaměstnanosti Výdaje na podpory v nezaměstnanosti (PvN) ze státního rozpočtu (SR) v roce 2009 dosáhly tis. Kč a byly ve srovnání s výdaji v roce 2008 ( tis. Kč) více než dvojnásobné (nárůst o 112 %). Nárůst výdajů na PvN ovlivnily následující skutečnosti: výrazný nárůst počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání: zatímco v roce 2008 přišlo do evidence celkem 578,3 tis. uchazečů o zaměstnání, v roce 2009 jich bylo 824,0 tis.; vzhledem k tomu, že se jednalo ve velké míře o uchazeče přicházející ze zaměstnání, výrazně se zvýšil počet i podíl uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu: v roce 2008 pobíralo podporu v průměru 109,4 tis. osob, tj. 33,7 %, v roce 2009 se průměrný počet uchazečů s podporou zvýšil o 72 % na 188,1 tis., jejich podíl z celkového počtu uchazečů dosáhl 40,4 %; vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti souvisel též s růstem počtu věkově starších uchazečů s delší podpůrčí dobou (počet uchazečů o zaměstnání starších 50 let vzrostl ze 103,1 tis. na konci roku 2008 na 144,6 tis. na konci roku 2009), nárůst průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti (v roce 2008 činila Kč, v roce 2009 vzrostla na Kč). Výše podpory v nezaměstnanosti byla ovlivněna: legislativními změnami procentních sazeb podpor v nezaměstnanosti od (novelou zákona o zaměstnanosti první dva měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného čistého výdělku nebo vyměřovacího základu 6 ), vyšším počtem mužů přicházejících do evidence (v roce 2008 byl počet žen a mužů téměř stejný, v roce 2009 byl počet nově evidovaných mužů (452,2 tis.) výrazně vyšší než počet žen (371,8 tis.)) a jejich vyšším podílem mezi uchazeči o zaměstnání (podíl mužů pobírajících podporu na celkovém počtu uchazečů s podporou - 52 %), vyššími rozhodnými příjmy a tím i vyšší podporou v nezaměstnanosti mužů (průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti mužů Kč, žen Kč), 6 zákon č. 382/2008 Sb, touto novelou byla také zkrácena podpůrčí doba pro každou ze tří věkových kategorií, pro uchazeče do 50 let věku na 5 měsíců, pro uchazeče nad 50 do 55 let na 8 měsíců a pro uchazeče nad 55 let na 11 měsíců, tato změna však s výší průměrné podpory bezprostředně nesouvisí

23 změnou struktury uchazečů o zaměstnání - do evidence přicházelo více kvalifikovaných pracovníků než osob bez vzdělání nebo jen se základním vzděláním. Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo ze státního rozpočtu v roce 2009 na MPSV a úřadech práce vynaloženo tis. Kč, v tom MPSV tis. Kč a ÚP tis. Kč (dalších 644 tis. Kč bylo vyčerpáno z mimorozpočtových zdrojů ze zahraničí (Program Leonardo da Vinci)). Ve srovnání s předchozím rokem klesly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o tis. Kč, tj. o 19,2 %. Pokračoval trend změny struktury výdajů na APZ v souvislosti s rostoucím zapojením prostředků z ESF - v rámci projektů spolufinancovaných z ESF se realizují národní individuální projekty (NIP) Veřejně prospěšné práce, Rekvalifikace a poradenství a Společensky účelná pracovní místa, regionální cílené programy (podle 120 zákona o zaměstnanosti) jsou realizovány pouze jako regionální individuální projekty (RIP) v rámci OP LZZ. Dále bylo v rámci státní politiky zaměstnanosti ze státního rozpočtu vynaloženo tis. Kč jako příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením podle 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a na výplatu mzdových nároků zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele - insolvenci tis. Kč. Tyto nástroje a opatření nejsou součástí APZ Na závěr tohoto přehledu jsem úmyslně ponechal nástroj APZ nazývaný veřejně prospěšné práce (VPP), a to pro jeho jasné vazby na oblast sociálních dávek. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE 112 Veřejně prospěšné práce (1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek

24 (2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Tento nástroj napomáhá především zaměstnat rizikovou skupinu uchazečů o zaměstnání, jako jsou uchazeči se základním vzděláním, se zdravotním postižením, sociálně nepřizpůsobiví a dlouhodobě evidovaní, tzn. osoby, které jsou většinou současně i příjemci nejrůznějších druhů sociálních dávek. Zjistili jsme, že pro převažující část nezaměstnaných je program veřejně prospěšných prací motivující a je pro ně současně jedinou šancí v přístupu k trhu práce a sociálnímu začlenění. Přínosy programu z hlediska sociálního začlenění jsou značné. Krom toho program pro část nezaměstnaných znamená i přímý přístup k otevřenému trhu práce. (Syrovátka Tomáš,Mareš Petr, Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, str. 231) Už z názvu lze vyčíst podstatu tohoto nástroje, kdy žadatelem o příspěvek je ve většině případů obec či město. Příspěvek je poskytován na základě písemné dohody a to maximálně na dobu 12 měsíců. V rámci těchto dohod uchazeči převážně z dané obce vykonávají především pomocné úklidové práce při údržbě a obnově obecního majetku a prostranství. Úřad práce může poskytnout příspěvek na vyplacené mzdové náklady těchto zaměstnanců až do výše skutečně vyplacených mezd, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Výkon veřejně prospěšných prací je jednou z možných variant, jak si vlastní aktivitou navýšit některé sociální dávky 7. V roce 2009 bylo vytvořeno celkem míst na VPP (z toho v rámci projektů ESF) a na nich umístěno uchazečů (vč. míst přecházejících z předchozího období popř. opakovaného obsazování vytvořeného místa jiným uchazečem), což je o více než za stejné období předchozího roku. V roce 2009 vynaložily úřady práce na VPP ze SR tisíc Kč (z toho tisíc Kč na spolufinancování projektů ESF), tj. o tisíc Kč více než v předcházejícím roce. Díky realizaci národního individuálního projektu v rámci OP LZZ podíl VPP z celkových výdajů úřadů práce na APZ vzrostl na 35,5 % (v roce 2008 představoval tento podíl 26,1 %). Průměrný náklad na jednoho uchazeče umístěného na VPP tak v roce 2009 z celkových zdrojů APZ činil ,- Kč. Zvýšené zdroje a současně také 7 Viz příloha č.1: Informační dokument o VPP pro organizace podílející se na organizování VS s MMOl

25 nutnost alespoň částečně eliminovat nedostatek nových volných pracovních míst v průmyslu, to vše bylo důvodem zvýšených aktivit a celkově vyššího počtu vytvořených míst na VPP. Tabulka č. 3: Struktura použitých nástrojů APZ v ČR v letech 2008 a 2009 Počty vytvořených míst k Počty vytvořených míst od počátku roku Počty podpořených osob k Počty podpořených osob od počátku roku Čerpání finančních prostředků od počátku roku (v tis. Kč) Rekvalifikace 1) x x x x rekvalifikace x x x x rekvalifikace OP LZZ x x x x Veřejně prospěšné práce vytvoření VPP ESF-OP RLZ/LZZ- NIP VPP Společensky účelná pracovní místa zřízená u zaměstnavatelů zřízená u jednotlivců (OSVČ) - vyhrazená pro konkrétního uchazeče ESF - OP LZZ - NIP SÚPM Zaměstnanost občanů se změněnou pracovní schopností - vytvoření chrán. pracovních 2) dílen a pracovních míst provoz chrán. pracovních 2) dílen a pracovních míst x x x x pracovní rehabilitace x x x x Ostatní podpora zaměstnanosti - programy pro podporu tvorby nových prac.míst - ESF OP RLZ, JPD 3, OP LZZ Cílené programy cílené programy ESF - OP LZZ RIP Ostatní 4) Aktivní politika čerpaná na ÚP investiční pobídky 3) APZ OP RLZ, JPD ostatní 4) Aktivní politika čerpaná na MPSV Aktivní politika zaměstnanosti celkem z toho: financování programů ESF celkem ) statistiky o počtech osob v rekvalifikaci nerozlišují, zda se jedná o rekvalifikace v rámci ESF, 2) včetně CHPM - SVČ OZP 3) systém investičních pobídek (MPSV včetně programů na tvorbu pracovních míst realizovaných ÚP)

26 4 ) položky ostatní zahrnují APZ jinde nespecifikovanou (nákup služeb, příspěvky investičního charakteru, ostatní nástroje příspěvek na zapracování, při přechodu na nový podnikatelský program a dobíhající čerpání na zrušený překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu) Zdroj: MIS (manažerský informační systém zaměstnanců MPSV) 1.2 Sociální dávky v ČR Sociální systém v České republice je vyspělý a odpovídá celkové vysoké úrovni našeho státu jak v evropském, tak i světovém kontextu. Nepatříme sice mezi absolutní evropskou špičku (skandinávské země, Německo, Rakousko, Francie), na druhou stranu jsme rozhodně na vyšší úrovni než řada dalších bývalých států tzv. východního bloku. Sociální dávky jsou v našich podmínkách poskytovány ve dvou organizačních rovinách: dávky hmotné nouze (prostřednictvím obecních úřadů) dávky státní sociální podpory (prostřednictvím odborů státní sociální podpory při úřadech práce) Pomoc v hmotné nouzi Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou určeny osobám nebo rodinám, které nemají dostatečné příjmy k uspokojení základních životních potřeb a tyto příjmy si nemohou z objektivních důvodů zvýšit. Systém pomoci v hmotné nouzi je ale zároveň nastaven tak, že zvýhodňuje osoby, které jsou aktivní a snaží se zvýšit si příjem vlastní prací, například vykonáváním veřejně prospěšných prací popř. veřejné služby. Zvýhodněny jsou i osoby, které se svoji životní situaci snaží vyřešit rychle. Dávky stanovené zákonem o pomoci v hmotné nouzi: - příspěvek na živobytí - doplatek na bydlení - mimořádná okamžitá pomoc Základní dávkou pomoci v hmotné nouzi je příspěvek na živobytí. Nárok na tento příspěvek má osoba, pokud její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Částka živobytí se stanoví pro každou osobu individuálně. Její výše závisí na snaze této osoby aktivně si zvýšit svůj příjem a na délce pobírání příspěvku na živobytí a odvíjí se od částek životního a existenčního minima. U osob, které nejsou zaměstnány nebo jinak výdělečně činné po dobu delší než 12 měsíců, se částka živobytí rovná existenčnímu minimu, tedy Kč

27 Způsob výplaty určuje pouze plátce dávek, i když žadatel na tiskopise žádosti uvede požadovaný způsob. Část dávek tak lze vyplácet například prostřednictvím poukázek na jídlo nebo k odběru určité komodity zboží. Systém pomoci v hmotné nouzi je tedy určen osobám s nedostatečnými příjmy. Zákon stanoví situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Jde o situace, kdy osoba (společně posuzované osoby) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Mimořádnou okamžitou pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností Dávky státní sociální podpory Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy může pobírat více dávek SSP souběžně. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů

28 Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. Odvolacím místem proti rozhodnutí příslušných úřadů jsou krajské úřady, v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Nárok na dávky SSP obecně mají občané a s nimi posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, a občané Evropské unie. Nárok na dávku SSP vzniká splněním konkrétních podmínek a podáním žádosti o přiznání dávky. Za rodinu se považuje soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do ukončení povinné školní docházky, dále dítě připravující se na budoucí povolání (studenti) či dítě zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. Dávky státní sociální podpory se dělí do dvou základních oblastí, a to podle toho, zda se pro jejich poskytování posuzuje nebo neposuzuje příjem. Dávky podle výše příjmu Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Příjmy rozhodné pro určení nároku na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti. Do rozhodného příjmu se ale mohou započítávat i jiné příjmy. Dávky bez podmínky příjmu Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné Základem pro stanovení nároku a výše dávek SSP je životní minimum. Příjmy rozhodné pro určení nároku na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti. Do

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti 10. 6. 2014 Aktivní politika zaměstnanosti Krajská pobočka v Olomouci Nezaměstnanost Nezaměstnanost k 31. 5. 2014 Na konci května celkový počet UoZ v kraji: 39 131 - počet UoZ je o 134 nižší než před rokem,

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Zaměstnanost. Mgr. Karel Hošek. Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje

Zaměstnanost. Mgr. Karel Hošek. Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Zaměstnanost Mgr. Karel Hošek Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Nezaměstnanost vývoj podílu nezaměstnaných osob 9,0 8,0 Olomoucký kraj 7,0 Zlínsky kraj Celkem ČR 6,0 5,0 4,0 2005 2006 2007 2008

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst.

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář AKTUALIZACE Aktualizace k 1. dubnu 2011 ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Komentář Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. dubna 2011 zákonem č. 73/2011 Sb.,

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Vypracoval Pavel Zdražila Nezaměstnanost v MSK k 28. 2. 2015 okres ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci počet uchazečů absolventi

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Manuál k provádění směrnic GŘ. platný od 13. února 2012

Manuál k provádění směrnic GŘ. platný od 13. února 2012 Ú ř a d p r á c e ČR Krajská pobočka v H r a d c i K r á l o v é Manuál k provádění směrnic GŘ č 4/2012 Postup a spolupráce pracovišť Úřadu práce ČR při poskytování finančního příspěvku na realizaci nástrojů

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

ZPŮSOB TVORBY REGIONÁLNÍCH PROJEKTŮ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI. Ing. Leopold Podmolík, jednatel a ředitel firmy

ZPŮSOB TVORBY REGIONÁLNÍCH PROJEKTŮ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI. Ing. Leopold Podmolík, jednatel a ředitel firmy ZPŮSOB TVORBY REGIONÁLNÍCH PROJEKTŮ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI Ing. Leopold Podmolík, jednatel a ředitel firmy PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POJMŮ Evropský sociální fond (ESF) Globální grant (GG) Operační program Rozvoj

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

; INFORMACE PRO ZAMĚSTNAVATELE

; INFORMACE PRO ZAMĚSTNAVATELE ; INFORMACE PRO ZAMĚSTNAVATELE Dobrá práce v Jihočeském kraji reg. č. projektu CZ.1.04/2.1.00/13.00001 Projekt Dobrá práce v Jihočeském kraji byl připraven Úřadem práce v Českých Budějovicích v souladu

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Přehled sociálních dávek v roce 2009

Přehled sociálních dávek v roce 2009 Přehled sociálních dávek v roce 2009 27.12.08 - http://www.blesk.cz/clanek/106266/prehled-socialnich-davek-v-roce-2009.html Český sociální systém procházel v uplynulých dvou letech výraznými změnami. Rok

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stát Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení VY_32_INOVACE_Kalandrova18 materiálu Vypracoval,

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

518/2004 Sb. VYHLÁKA

518/2004 Sb. VYHLÁKA 518/2004 Sb. VYHLÁKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Změna: 390/2011 Sb. Změna: 340/2014 Sb. Ministerstvo práce a

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Aktuální statistická data ČR a Liberecký kraj. Počet evidovaných uchazečů - okresy Libereckého kraje (k 31. 10. 2014)

Aktuální statistická data ČR a Liberecký kraj. Počet evidovaných uchazečů - okresy Libereckého kraje (k 31. 10. 2014) Aktuální statistická data ČR a Liberecký kraj stav k 31. 10. 2014 Ukazatel Česká republika Liberecký kraj počet uchazečů 519 638 22 989 Informace o nástrojích APZ realizovaných ÚP ČR KrP v Liberci počet

Více

Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ

Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ Zdroj dat: Statistiky Úřadu práce ČR a MPSV ČR Zpracoval: Ing. Jiří Šabata, ředitel krajské pobočky v Olomouci Vývoj zaměstnanosti Monitoring zaměstnavatelů (nad

Více

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín Aplikační workshop realizovaný v rámci projektu Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce, OP LZZ číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00003

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO Březen 2011 OBSAH: 1. NEZAMĚSTNANOST... 3 1. 1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI... 3 1. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI... 4 1. 3 UCHAZEČI

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Jednání poradního sboru 16. 1. 2014. Krajská pobočka v Ústí nad Labem

Jednání poradního sboru 16. 1. 2014. Krajská pobočka v Ústí nad Labem Jednání poradního sboru 16. 1. 2014 Krajská pobočka v Ústí nad Labem Mgr. Vlastislav Hlaváč, 16. 1. 2014 Nezaměstnanost - Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15-64 let k 31. 12. 2013 činil 11,47

Více

Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce Analýza současných možností podpory zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce I. Přehled vybraných zákonných ustanovení zaměřených na PODPORU zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce 1) Oblast

Více

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Mgr. Libor Buganský Mgr. Andrea Pavelková libor.bugansky@ot.mpsv.cz andrea.pavelkova@ot.mpsv.cz Ostrava, 7.10.2011 Nezaměstnanost k 31.7.2011

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Příležitosti pro podniky v OP Zaměstnanost Mgr. Lenka Kaucká

Příležitosti pro podniky v OP Zaměstnanost Mgr. Lenka Kaucká Příležitosti pro podniky v OP Zaměstnanost Mgr. Lenka Kaucká Ředitelka odboru podpory projektů Úsek pro evropské fondy Ministerstvo práce a sociálních věcí Co Vám nabízí OP Zaměstnanost? Na co se zaměřuje?

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Přehled navrhovaných změn v oblasti: 1) důchodové 2) sociální 3) daňové 4)

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Aktuální úkoly na trhu práce

Aktuální úkoly na trhu práce Aktuální úkoly na trhu práce Ing. Jan Marek Ministerstvo práce a sociálních věcí náměstek pro zaměstnanost AIVD 20.11.2014 Obsah vystoupení 1. Základní problémy na trhu práce v ČR 2. Strategie rozvoje

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy si dovoluje zveřejnit výsledky analýzy počtu a příčin vzniku podezření na nesrovnalost identifikovaných v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ. PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ OP LZZ PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU

MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které zahájí legislativní proces sociální reformy. Z velké většiny by měly nabýt účinnost od 1.

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ne_10zadprisppodzam.pdf - Adobe Acrobat Professional Registrační číslo ÚP: Úřad práce 1) : PŘÍSPĚVEK - zaměstnávání OZP OSÚ S 10 Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě

Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Registrační číslo ÚP: PŘÍSPĚVEK - zaměstnávání OZP Úřad práce ČR krajská pobočka v 1) : OSÚ S 10 Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě 78

Více

ESF - Operační program Rozvoj lidských zdrojů

ESF - Operační program Rozvoj lidských zdrojů ESF - Operační program Rozvoj lidských zdrojů Kultura a strukturální fondy PhDr. Blažena Křížová Ministerstvo práce a sociálních věcí 9.12.2005 Česká republika disponuje obrovským bohatstvím kulturního

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

MOŽNÉ DOPADY VÝVOJE TRHU PRÁCE DO OBLASTI PORADENSTVÍ A DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

MOŽNÉ DOPADY VÝVOJE TRHU PRÁCE DO OBLASTI PORADENSTVÍ A DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A N A L Ý Z A Projekt OP VK Společně v dalším vzdělávání DPP č. 68/2013 Vy Vývoj na trhu práce v ČR a Jihomoravském kraji v aktuálním kontextu práce s dospělými osobami MOŽNÉ DOPADY VÝVOJE TRHU PRÁCE DO

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

V Praze dne 12. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011

V Praze dne 12. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011 Tisková informace Praha 10. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011 V Praze dne 12. ledna 2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které zahájí legislativní proces sociální

Více