Profil kraje Vysočina

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Profil kraje Vysočina"

Transkript

1 RK , RK xx, př. př. Počet stran: 79 počet stran: 79 Profil kraje červen 20 Zpracovatel: Krajsk úřad kraje

2 OBSAH:. Geografická poloha kraje v rámci České republiky Obyvatelstvo a sídelní struktura Stav a pohyb obyvatelstva Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek Migrace obyvatelstva Celkov přírůstek obyvatelstva Sňatečnost a rozvodovost Věkové složení a průměrn věk obyvatelstva Vzdělanostní struktura obyvatelstva Náboženské vyznání obyvatelstva Sídelní struktura Bydlení a domácnosti Dopravní infrastruktura Silniční doprava Základní údaje o silniční síti Páteřní silniční síť kraje Intenzita provozu na silnicích v kraji Modernizace a údržba silniční sítě kraje Železniční doprava Letecká doprava Cyklistická doprava Dopravní obslužnost veřejnou dopravou Technická infrastruktura Zásobování energiemi Vroba a rozvod elektrické energie Rozvod zemního plynu Vytápění bytů Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod Zásobování vodou Odvádění a čištění odpadních vod Územně plánovací dokumentace Informatizace, informační společnost, rozvoj telekomunikací Krizové řízení a Integrovan záchrann systém (IZS) Hasičsk záchrann sbor kraje (HZS) Police České republiky, prevence kriminality Zdravotní záchranná služba Hospodářství Hrub domácí produkt Podnikatelsk sektor Průmysl a stavebnictví Zemědělství Lesnictví Hospodaření obcí Hospodaření kraje Trh práce Zaměstnanost v kraji Vvoj a struktura zaměstnanosti podle sektorů a odvětví ekonomické činnosti Cizinci na trhu práce Úroveň průměrnch vdělků v kraji Rozsah a struktura nezaměstnanosti Vvoj nezaměstnanosti v letech Vvoj nezaměstnanosti v roce 200 a na počátku roku Věková struktura uchazečů o zaměstnání Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Aktuální situace na trhu práce v okresech kraje (k ) Vzdělávací, sociální a kulturní infrastruktura...04

3 8. Vzdělávání Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Střední školy obory se všeobecnm zaměřením Střední školy odborně zaměřené studijní a učební obory Vyšší odborné školy Speciální školství Vysoké školy Celoživotní vzdělávání Zdravotnictví Sociální zabezpečení a sociální služby Sociální zabezpečení Sociální služby Skupiny osob ohrožené sociálním vyloučením Romská problematika Cizinci Protidrogová prevence a péče o uživatele drog Volnočasové aktivity a sport Neziskov sektor v kraji (NNO) Kultura a památková péče Kultura Památková péče Životní prostředí Ovzduší Emisní situace Imisní situace Voda Staré ekologické zátěže Produkce odpadů a způsoby nakládání s nimi Produkce odpadů Technické vybavení kraje Radonové riziko Ochrana půdního fondu Ochrana přírody a krajiny Obecná ochrany přírody a krajiny Zvláště chráněná území a území soustavy Natura Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů Aktivní úloha místních obyvatel v ochraně přírody a krajiny Rekreace a cestovní ruch...47 PŘÍLOHY Obyvatelstvo Trh práce Sociální zabezpečení a sociální služby

4 . Geografická poloha kraje v rámci České republiky Kraj má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeskm, Středočeskm, Pardubickm a Jihomoravskm. Pouze další dva kraje (Praha a Středočesk) ze 4 mají podobně jako kraj vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotká státní hranice ČR. Rozlohou 6 795,7 km2 je kraj krajem nadprůměrné velikosti - pouze 4 kraje ČR jsou plošně rozlehlejší (tabulka.). Obr..: Územní samosprávné členění ČR kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti) Až na severní vběžek kraje, kter náleží do geomorfologické oblasti zvané Středočeská tabule, přísluší celé území kraje k jedné z největších geomorfologickch oblastí ČR, jež se nazvá Českomoravská vrchovina. Obě geomorfologické oblasti jsou součástí geomorfologické jednotky vyššího řádu provincie Česká vysočina, která v sobě zahrnuje celé území Čech a západní část Moravy zhruba po pomyslnou osu měst Znojmo Brno Olomouc - Ostrava. Českomoravská vrchovina je dále členěna do sedmi geomorfologickch celků, a to na Křemešnickou vrchovinu, Hornosázavskou pahorkatinu, Železné hory, Hornosvrateckou vrchovinu, Křižanovskou vrchovinu, Javořickou vrchovinu a Jevišovickou pahorkatinu, přičemž území kraje spadá do všech vyjmenovanch celků. V reliéfu kraje převažují plošiny, ploché hřbety, úvalovitá údolí, která přechází směrem k okrajům Českomoravské vrchoviny do údolí hluboce zaříznutch. K nejvše ležícím oblastem kraje patří zejména Žďárské vrchy s řadou vrcholů přes 800 m n.m. (Devět skal 836 m n.m.) a Jihlavské vrchy v Javořické vrchovině (Javořice 837 m n.m.). Nejčlenitější území s největšími vškovmi rozdíly leží při horní Svratce - tzv. Svratecká hornatina. K vznamnm vrcholům patří například Křemešník (765 m n.m.), Čeřínek (76 m n.m.), Strážiště (744 m n.m.), Špičák (734 m n.m.), Mařenka (7 m n.m.), Melechov (709 m n.m.) či Vestec v Železnch horách (668 m n.m.). Území kraje je pramennou oblastí vznamnch českch a moravskch řek a prochází jím hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj. Řeky Doubrava, Sázava a Želivka náleží do úmoří Severního moře, Svratka, Oslava,, Rokytná a Moravská Dyje náleží do úmoří Černého moře. Na řadě vodních toků byly zbudovány údolní vodní nádrže, některé jsou vznamnmi zdroji pitné vody z celorepublikového hlediska. Jde především o vodní nádrž Švihov na Želivce (leží z větší části ve Středočeském kraji) zásobující Prahu a Vír na Svratce, ze které je dodávána pitná voda do brněnské aglomerace. Na řece Jihlavě byla zbudována vodní nádrž Dalešice s nejvyšší hrází v ČR (00 m). Kraj 3

5 oplvá rovněž velkm počtem rybníků. Největší z nich - Velké Dářko - se nachází u Žďáru nad Sázavou. Českomoravskou vrchovinu budují přeměněné horniny s malm obsahem živin, převahou SiO2, což je činí kyselmi - proto jsou na nich většinou hnědé kyselé, čili živinami nenasycené půdy. Zbytek hornin tvoří hlubinné vyvřeliny - většinou žuly a jim podobné horniny (syenity, diority, granodiority v centrálnch masívech - jihlavském, třebíčském, železnohorském), které mají rovněž kysel chemismus a nízkou úživnost. Existují však i vznamné místní odchylky: živinami bohaté hadce, amfibolity, krystalické vápence (mramory) a také živinami bohaté hlubinné vyvřeliny v masívech ranském a borském. Svm charakterem je vjimečn vběžek České křídové tabule, která pískovci a opukami na okraji Železnch hor vybíhá až k Velkému Dářku, kde jsou proslulá rašeliniště. Obr..2: Vodní toky a vodní nádrže v kraji Z hlediska fyzickogeografické regionalizace lze v kraji rozlišit pět základních vškovch stupňů. Za hlavní kritéria byly vybrány tyto charakteristiky: půdní pokryv, specifick odtok, klima a potenciální rekonstruovaná vegetace. První stupeň Vysočiny je vyvinut v moravské části kraje v povodí Dyje a označujeme jej Dyjsko-oslavsk. Má teplé až mírně teplé podnebí, počet dní se sněhovou pokrvkou dosahuje (50-60), zasahuje sem potenciální vegetační stupeň dubov a bukovo2 dubov, specifick odtok v litrech za sekundu z km dosahuje hodnot - 2 litry. Zasahují sem černozemě a hnědozemě, jsou zde i oglejené půdy a plavozemě, méně pak hnědé půdy. V reliéfu dominují plošiny oddělené hluboce zaříznutmi údolími řek. 4

6 Druh stupeň Vysočiny označujeme Jemnicko-bítešsk, kter se dělí do kotlin Jemnické, Jaroměřicko-třebíčské a Velkomeziříčské, jež jsou odděleny hřbety. Klima je mírně teplé s 5080 dny se sněhovou pokrvkou. Potenciálními vegetačními stupni jsou bukovo-dubov, dubovo-bukov a dubovo-jehličnat. Specifick odtok dosahuje hodnot 2-4 l. s-. km-2, v půdním pokryvu je méně hnědozemí, ale více plavozemí a oglejench půd, přibvá půd hnědch. Reliéf zahrnuje jednak kotliny, jednak hřbety. Třetí stupeň Vysočiny je zastoupen spíše na české straně kraje : počítáme sem Horní Sázavu s Doubravou / Chrudimkou a Střední Želivku. Klima je zde mírně teplé s 6080, místy až se 00 dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot na Střední Želivce 4-6 l. s.km, na Horní Sázavě / Doubravě / Chrudimce 5-0 l. s.km. Potenciální vegetací jsou stupně dubovo-bukov a dubovo-jehličnat, v půdním pokryvu dominují hnědé půdy s půdami oglejenmi. Převládají hřbety a údolí. Čtvrt stupeň má své zastoupení na straně české jako Křemešnick (Melechovsk) a na straně moravské jakožto Brtnicko-arnoleck. Klima je mírně teplé až chladné se (místy i 20) dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok dosahuje hodnot (Křemešnick) a 4-6 l. s.km v Brtnicko-arnoleckém. Potenciálním vegetačními stupněm je dubovo-jehličnat až jedlovo-bukov, v půdním pokryvu převládají hnědé půdy nenasycené neboli kyselé s půdami oglejenmi. Reliéf zahrnuje hřbety, plošiny i úvalovité sníženiny. Pátm a nejvyšším stupněm Vysočiny jsou dvě klenby - Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy. Mají chladné podnebí se dny se sněhovou pokrvkou, specifick odtok v Jihlavskch vrších dosahuje jen 6-8 l. s-.km-2, ve Žďárskch vrších je to však 6-4 l. s.km-2. Potenciálním vegetačním stupněm je jedlovo-bukov, půdní pokryv je zcela odlišn od ostatních: nejen, že jsou zde hnědé půdy kyselé, ale i jejich přechody do podzolů, rašelinnch půd, glejů se semigleji a pseudogleji. Reliéf tvoří poměrně vysoké hřbety se sedly, kopci, hlubokmi údolími a úvalovitmi sníženinami. Navzdory poměrně velké rozloze náleží kraj z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku (tabulka.2) - pouze dva kraje jsou počtem obyvatel menší než kraj. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vvoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Počtem obyvatel na km2 (75,7) se kraj nachází hluboko pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňskm a Jihočeskm patří mezi tři regiony s nejnižší hustotou zalidnění regiony ČR. Území kraje je rozděleno celkem na 704 samosprávnch obcí. Pouze ve Středočeském kraji existuje více obcí, všechny ostatní kraje ČR mají počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrnm počtem obyvatel připadajících na jednu obec - hodnota 73 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje je nejnižší v mezikrajském porovnání. Při reformě územní veřejné správy byla k ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnost přenesena z části na krajsk úřad a z části na nově zřízené obce s rozšířenou působností. V kraji bylo vymezeno celkem 5 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností. Jejich základní charakteristika je uvedena v tab..5. Kraj se tak od administrativně člení na 5 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřench obecních úřadů a 704 obcí. Stále ovšem existuje řada institucí s okresní působností (okresní policejní ředitelství, okresní soudy, okresní úřady práce apod.), čili se zrušením okresních úřadů nepominula existence okresů. Ba ani krajů z roku 960, a tak území kraje spadá působností pod tři krajské soudy se sídly v Brně, Českch Budějovicích a Hradci Králové. Polohu území je nutné hodnotit na několika řádovostních úrovních. Poloha kraje na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvrazněna průběhem komunikací evropského vznamu, především dálnicí D (v síti evropskch silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - ) Praha - Havlíčkův brod - Břeclav (- Vídeň/Bratislava) a silnicí I/38 ( - Znojmo - Vídeň v síti evropskch silnic označení E 59). 5

7 Hodnota polohy kraje na mezoregionální úrovni (vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, vroby a služeb v rámci státu) je však v kontrastu k vhodné makropoloze jen průměrná až podprůměrná. Území kraje je poměrně vzdálené od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která zvyšuje exponovanost vchodní části regionu. Zdrojem exponovanosti na mezoúrovni tak jsou zejména hlavní dopravní osy. Většina komunikací nadregionálního vznamu sleduje směr severozápad - jihovchod, resp. západ - vchod, zatímco vznamné komunikace v kolmém směru v území chybí. Vhodou je centrální poloha v rámci ČR. Na mikroregionální úrovni jde již o hodnocení diferencovaného stupně exponovanosti jednotlivch částí regionu (kraje). Zdroji exponovanosti jsou jednak vznamné komunikace, jednak vznamná centra uvnitř území - především krajské město a okresní města. Dominantním rozvojovm pólem území je, která je s 5, 2 tis. obyvatel (k.. 20) centrem republikového vznamu. Tab..: Pozice kraje v ČR z hlediska rozlohy (k ) Pořadí Kraj Středočesk Jihočesk Plzeňsk Jihomoravsk Moravskoslezsk Ústeck Olomouck Královéhradeck Pardubick Zlínsk Karlovarsk Libereck Hl. město Praha Tab..2: Pozice kraje v ČR z hlediska počtu obyvatel (k ) Rozloha v km2 Pořadí Tab..3: Pozice kraje v ČR z hlediska hustoty zalidnění (k ) Pořadí Kraj Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Zlínsk Libereck Olomouck Královéhradeck Středočesk Pardubick Karlovarsk Plzeňsk Jihočesk Kraj Středočesk Hl. město Praha Moravskoslezsk Jihomoravsk Ústeck Olomouck Jihočesk Zlínsk Plzeňsk Královéhradeck Pardubick Libereck Karlovarsk Počet obyvatel Tab..4: Pozice kraje v ČR z hlediska průměrné velikosti obcí (k ) Počet obyvatel na km 2 Pořadí 2 534,4 229, 60,5 56,7 48,9 39, 2,8 6,6 4,8 4,5 92,8 75,7 75,7 63, Kraj Hl. město Praha Moravskoslezsk Ústeck Karlovarsk Libereck Zlínsk Jihomoravsk Olomouck Královéhradeck Pardubick Plzeňsk Středočesk Jihočesk Počet obyvatel na obec ,0 4 57,9 2 36, , 2 046,2 935,6 75,7 608,2 238,4 46,7 4,8 04,8 025,2 730,9 Zdroj dat (tabulky..4): Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20.; Mal lexikon obcí ČR 200. ČSÚ, Praha 20. 6

8 Tab..5: Základní charakteristika správních obvodů obcí s rozšířenou působností Počet Hustota Rozloha Počet Počet Správní obvod obyvatel (k zalidnění 2 (km ) měst městysů ) (ob./km ) Počet obcí Počet částí obcí Bystřice nad Pernštejnem 348, , Havlíčkův Brod 63, , Humpolec 227, , Chotěboř 329, , , , Moravské Budějovice 44, , Náměšť nad Oslavou 2, , Nové Město na Moravě 292, , Pacov 234, , , , Světlá nad Sázavou 290, , Telč 29, , , , Velké Meziříčí 473, , Žďár nad Sázavou 464, , , , Kraj Poznámka: údaje o počtu měst, městysů, obcí a částí obcí jsou uváděny k Zdroj dat: Mal lexikon obcí České republiky 200. ČSÚ, Praha 200.; Počet obyvatel v obcích k ČSÚ Praha, 20. 7

9 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura 2. Stav a pohyb obyvatelstva Kraj se s obyvateli (k ) řadí k méně lidnatm krajům České republiky (třetí populačně nejmenší po Karlovarském a Libereckém) a na obyvatelstvu ČR se podílí 4,9 %. Zatímco obyvatelstvo tvoří dvacetinu populace ČR, rozloha kraje zaujímá /2 území státu (8,6 %). Z toho plyne velmi nízká hustota zalidnění; na km2 připadá 76 obyvatel (v ČR 34 obyvatel), což je po Plzeňském a Jihočeském kraji třetí nejnižší hodnota mezi kraji ČR. Obr. 2.: Hustota zalidnění v okresech ČR k Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Tab. 2.: Vvoj počtu obyvatel v okresech kraje v letech Okres Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Česká republika Pozn.: Stav obyvatelstva dle vsledků příslušnch sčítání lidu, v roce 200 průběžná evidence obyvatelstva k Zdroj dat: Historick lexikon obcí České republiky ČSÚ Praha, 2006.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Z historického pohledu bydlelo na území kraje více obyvatel nejen před druhou, ale také před první světovou válkou. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje byl registrován při sčítání v roce 90, kdy zde žilo osob (tabulka 2.). Velké populační ztráty byly zaznamenány v průběhu první světové války (vysoká úmrtnost) a po skončení druhé světové války (odsun a dosídlování). Současn stav je i přes mírn nárůst počtu obyvatel v posledních letech blízk počtu obyvatel, kter byl zjištěn při prvním moderním sčítání lidu na našem území v roce 869. Vvoj počtu obyvatel byl však značně územně diferencován. Zatímco v období moderní populační statistiky ( ) nejvznamněji vzrostl počet obyvatel v okrese (o 32 %; tempo růstu v tomto okrese se blíží populačnímu růstu celé ČR), tak v okrese počet obyvatel v tomto období klesl na 8

10 méně než tři čtvrtiny stavu v roce 869. Také v okrese Havlíčkův Brod je současn počet obyvatel nižší než před 40 lety. V období po 2. světové válce se nejdynamičtějším populačním růstem vyznačoval okres Žďár nad Sázavou. Tab. 2.2: Indexy vvoje počtu obyvatel v okresech kraje v letech Okres 90/ /90 950/930 99/ /99 200/ /200 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou 04,0,7 0,4 8,8 97,7 95,6 0, 90,4 03,8 95,2 88, 82,7 82,0 93,0 87,5 03,0 8,2 00,0 4,6 29, 98,9 00,0 97,8 00,3 00,7 89,3 0,3 73,5 3,7 05,7 00,7 02,6 99,9 99, 00, Česká republika 06, 32,2 97,3 05,9 86,7 83,3 3,5 5,8 99,7 99,3 0,3 34,2 00,5 03,0 Zdroj dat: viz tabulka 2., vlastní vpočty Informaci o vvoji počtu obyvatel v kraji v posledních dvou dekádách podává obrázek 2.2. Do konce roku 994 ještě počet obyvatel rostl, v roce 995 nastal první pokles, ale o rok později došlo opět k mírnému nárůstu stavu, kter však nedosáhl vše z roku 994. Poté již počet obyvatel v kraji klesal až do roku Teprve v roce 2005 zaznamenala meziroční růst populace. Vrazn skok v počtu obyvatel kraje v roce 200 byl způsoben opravou dle vsledků sčítání 200 (snížení počtu obyvatel v důsledku této opravy o 509 osob). Po několikaletém růstu došlo v roce 2009 k opětovnému poklesu počtu obyvatel v kraji, kter pokračoval i v následujícím roce. Obr. 2.2: Vvoj počtu obyvatel v kraji v letech (vždy k 3.2.) Počet obyvatel (vždy k 3.2.) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) od roku 2004 zachycuje následující tabulka. Nejvíce obyvatel, téměř sto tisíc, má SO ORP. V třebíčském SO ORP žije o více než dvacet tis. osob méně. Nejmenším sídlem SO ORP je Pacov, a také počet obyvatel tohoto správního obvodu je nejnižší, když nedosahuje ani hranice 0 tis. obyvatel. Absolutní nárůst počtu obyvatel mezi roky 2004 a 200 zaznamenalo Jihlavsko (3 084), Havlíčkobrodsko (863) a Velkomeziříčsko (844). Velké úbytky počtu obyvatel byly naopak zjištěny v SO ORP Bystřice n.p. (498), Světlá n.s. (265) a (243). 9

11 Tab. 2.3: Vvoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností kraje v letech (vždy k 3.2.) Správní obvod obce s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové město na Moravě Pacov Světlá nad Sázavou Telč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Zdroj dat: Databáze MOS. ČSÚ Praha. Od poloviny 9. století do současnosti, tedy v období, za které existují spolehlivé údaje o počtu obyvatel, lze zaznamenat velk nárůst počtu obyvatel bydlících ve městech. V roce 850 bydlelo v současnch městech kraje pouze osob, tedy 23,0 % obyvatelstva kraje. K žilo ve městech na Vysočině již obyvatel, tedy 57,9 % obyvatel kraje. To byl však vrazně nižší podíl než v celé ČR (70,0 %) a třetí nejnižší hodnota ze všech krajů ČR hned po Středočeském a Olomouckém kraji. Největším městem byla vždy. V sídelním systému Vysočiny nejvíce vzrostla role Žďáru nad Sázavou, a to zejména v souvislosti s poválečnou vstavbou Žďárskch strojíren. Nyní je Žďár nad Sázavou 4. největším městem kraje po Jihlavě, i a Havlíčkově Brodu. Na vznamu naopak nejvíce ztratilo město Polná. V polovině 9. století měla Polná celkem 5 95 obyvatel a byla 4. největším městem kraje. K bydlelo v Polné obyvatel, a to ji řadilo až na 6. místo v souboru měst kraje, i když v posledních letech zaznamenalo město Polná nárůst počtu obyvatel. V období se snížil počet obyvatel také ve městech Počátky, Golčův Jeníkov, Černovice, Brtnice, Svratka a zejména v Červené Řečici a Habrech. Nejmladšími městy (od roku 999 a 2000) jsou Svratka, Ždírec nad Doubravou, Brtnice, Horní Cerekev a Červená Řečice, která získala titul města teprve v dubnu Bližší údaje o počtu obyvatel měst kraje uvádí tabulka 2. v přílohách Profilu kraje. Nově byl zaveden reprezentativní titul městys. V kraji bylo v říjnu roku 2009 evidováno 39 městysů. 2.. Porodnost, úmrtnost, potratovost a přirozen přírůstek Počet živě narozench dětí vykazoval v kraji po 2. světové válce, kdy se rodilo více než 2 tis. dětí ročně, klesající tendenci až do konce šedesátch let. Tehdy počet živě narozench klesl pod 7,5 tis. (nejméně v roce 968). Poté již dochází k populační explozi charakteristické pro celé tehdejší Československo, která probíhala v sedmdesátch letech a svého vrcholu dosáhla v roce 974, kdy se v kraji narodilo ročně téměř 0 tis. dětí. Poté již slábne pronatalitní populační klima a dochází k prudkému úbytku počtu živě narozench; již v roce 98 se v kraji narodilo méně než 8 tis. dětí, o šest let později pak dokonce méně než 7 tis. dětí. Stejně jako na úrovni celé České republiky docházelo i v kraji od roku 990 (s vjimkou roku 993) k poklesu počtu živě narozench. V období let se počet živě narozench v kraji každoročně pohyboval v rozmezí 4,5 až 5 tis. osob. V letech 2005 až 200 však opět došlo k překročení hranice živě narozench. Zatímco v ČR bylo minima v počtu živě narozench dosaženo v roce 999, v kraji se tak stalo až o dva roky později. Poté se počet živě narozench každoročně zvyšoval, po maximu 0

12 zaznamenaném v roce 2008 následuje opětovn propad. V roce 200 připadalo na 000 obyvatel Vysočiny (středního stavu) 0,4 živě narozench dětí (průměr ČR,), což byla druhá nejnižší hodnota po kraji Zlínském. Obr. 2.3: Vvoj počtu živě narozench a zemřelch v kraji v letech živě narození zemřelí počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností počty živě narozench meziročně kolísají. Hrubá míra porodnosti (počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu) byla v období nejvyšší ve správním obvodu ORP Havlíčkův Brod. Nad průměr ČR se v souhrnu za pětileté období rovněž dostalo Velkomeziříčsko, Jihlavsko a Novoměstsko. Nejnižší hrubou míru porodnosti vykázalo Telčsko, Bystřicko a Pacovsko (viz obr. 2.4). Přes meziroční kolísání hodnot počtu živě narozench dětí lze u některch správních obvodů ORP v průběhu posledních pěti let vysledovat trendy. Zřetelné jsou zejména růsty hodnot, které meziročně vykazovaly Jihlavsko a Havlíčkobrodsko. Podrobnější údaje za jednotlivé správní obvody uvádí tabulky 2.2 a 2.3 v přílohách. 2,0 ČR,0 0,0 9,0 8,0 íč ků v Ve B ro lk d é M ez N i ří ov čí é M Ji ěs h la to N va ám na ěš M or ť n av ě Žď ad O ár sl av na ou Sv d S ět áz lá av na ou d Sá za M vo or P u av el h sk řim é ov Bu dě jo vi ce Tř eb íč C ho tě bo H ř um B ys p tř ol ic ec e na d Te Pe lč rn št ej ne m Pa co v 7,0 H av l počet živě narozench na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.4: Hrubá míra porodnosti ve správních obvodech ORP kraje v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha. Také roční údaje o zemřelch v kraji zaznamenaly v poválečném období dynamick vvoj. Až do konce šedesátch let umíralo na území kraje ročně 5 až 6 tis. osob. V roce 968 byla přesažena hranice 6 tis. a nastalo období s vyšší úmrtností (6 7 tis. zemřelch ročně), které trvalo až do počátku devadesátch let.

13 V roce 99 počet zemřelch opět klesl pod hranici 6 tis. Přes určitou rozkolísanost počet zemřelch stále klesal tak, že v roce 2006 bylo na Vysočině evidováno méně než zemřelch osob a bylo tak dosaženo dlouholetého minima. Poté však následuje opětovn nárůst a od roku 2009 se počty zemřelch pohybují nad zmíněnou hranicí. Na 000 obyvatel kraje tak připadalo v roce 200 pouze 9,9 úmrtí, což byla čtvrtá nejnižší hodnota v mezikrajském porovnání. 2,0 ČR,0 0,0 9,0 8,0 C Te lč ho tě bo ř V Tř el ké eb í M č N e ov zi ří é čí M ěs Ji hl to na av Žď a ár M or na av d ě Sá za vo u 7,0 M or av sk P N é ám Bu aco ěš dě v ť jo na vi B ce d ys O sl tř ic av e ou na Hu m d Pe po Sv l rn ět št ec lá ej na ne d m S áz H av av lí č ou ků v B ro P d el hř im ov počet zemřelch na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.5: Hrubá míra úmrtnosti ve správních obvodech ORP kraje v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Mezi jednotlivmi obvody SO ORP kraje panují poměrně značné rozdíly. Jak vyplvá z obrázku 2.5. Relativní hodnoty úmrtnosti jsou nejnižší právě v těch regionech, kde jsou nejpříznivější natalitní charakteristiky. Počet zemřelch na tisíc obyvatel středního stavu byl v období let pětkrát nejvyšší ve správním obvodu ORP Humpolec, třikrát na Pacovsku a jednou na Náměšťsku a Moravskobudějovicku. Naopak nejpříznivější hodnoty v úmrtnostních statistikách vykazovalo ve sledovaném období Žďársko (6x) a Novoměstsko (2x). Informace o úmrtnostních poměrech na úrovni správních obvodů ORP podávají tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách. Před rokem 990 se Česká republika vyznačovala vysokm počtem potratů, resp. umělch přerušení těhotenství na počet živě narozench dětí (index potratovosti), což souviselo s nízkou mírou religiozity obyvatel a nízkm využíváním antikoncepčních prostředků. Potratovost je v ČR statisticky sledována od počátku sedmdesátch let. V roce 97 bylo v kraji zaznamenáno necelch 3 tis. potratů. Až do roku 986 jejich počet rostl velmi pozvolna až k hranici 4 tis., poté došlo ke značnému meziročnímu nárůstu o více než tisíc potratů. K zásadnímu růstu počtu umělch přerušení těhotenství ve druhé polovině osmdesátch let vrazně přispělo přijetí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 75/986 Sb., která mj. blíže upravovala podmínky, za nichž bylo možné přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů. Nad hranici 5 tis. se počet potratů dostal v roce 988 a udržel se zde až do roku 99. V následujících letech však v kraji stejně jako v ČR počet interrupčních zákroků strmě klesal. Pod hranici 3 tis. se počet potratů v kraji dostal již v roce 994, pod dvoutisícovou hodnotu pak v roce V roce 200 počet potratů v kraji meziročně mírně klesl na 59 případů. To bylo způsobeno snížením počtu uměle přerušench těhotenství na 86 případů. Počet umělch přerušení těhotenství se každoročně snižuje od počátku devadesátch let, přičemž v roce 2007 bylo na Vysočině poprvé evidováno méně než tisíc takovch případů. V kraji bylo v roce 200 zaznamenáno 7,3 umělch přerušení těhotenství na 00 narozench dětí, což bylo méně než činil průměr ČR (2,7) a po Pardubickém nejméně mezi kraji ČR. 2

14 Obr. 2.6: Vvoj počtu potratů (včetně umělch přerušení těhotenství) a umělch přerušení těhotenství v kraji v letech Umělá přerušení těhotenství Počet případů Potraty Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200, Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Na úrovni jednotlivch správních obvodů ORP vykazovalo v ročním průměru let nejvyšší index potratovosti sko, Humpolecko a Havlíčkobrodsko, kde byl překonán průměr České republiky. U počtu umělch přerušení těhotenství na 00 narozench byl republikov průměr překročen ve dvou správních obvodech ORP. Daleko příznivější situace vládne dlouhodobě ve vchodní části kraje. Územní srovnání nabízí obrázek 2.7. te jn em ov Bu é d ěj M ěs ov t ic o Ná e n a m M ěš or ť av na ě d Os la Ve vo lk u é M ez iří čí av sk Pe r N M or na d e řic By st é nš Pa co v lč Te ho t av a UPT na 00 narozench Potraty celkem - ČR UPT - ČR C hl Ji eb íč Tř ro d v B vo za íč ků vl Sá d na Sv ět lá Ha za Sá na d u vo u ec po l m Žď ár Hu im lh ř Pe ěb oř Potraty na 00 narozench Potraty celkem - UPT ov Počet případů na 00 narozench Obr. 2.7: Počet potratů včetně umělch přerušení těhotenství (UPT) na 00 narozench dětí (index potratovosti) ve správních obvodech ORP kraje v letech (roční průměry) Zdroj dat: Demografická ročenka krajů ČSÚ Praha, 20.; Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Kraj se v minulosti dlouhodobě vyznačoval vysokm přirozenm přírůstkem obyvatelstva (rozdíl mezi počtem živě narozench a zemřelch). Ten v období po 2. světové válce bohatě nahrazoval úbytek obyvatelstva způsoben stěhováním, takže mezi prvním poválečnm sčítáním v roce 950 a rokem 99 počet obyvatel v kraji vzrostl téměř o 60 tisíc. 3

15 Obr. 2.8: Přirozen přírůstek obyvatel v kraji v letech počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Nepřízniv demografick vvoj v České republice, kter započal již v první polovině devadesátch let, se promítl i na Vysočině. V roce 995 zaznamenal kraj poprvé ztrátu obyvatelstva přirozenou měnou. Rozdíl mezi živě narozenmi a zemřelmi se pohyboval v zápornch číslech až do roku V roce 2006 vykázal kraj po 2 letech kladn přirozen přírůstek obyvatelstva. Nejvyšší přírůstek byl zjištěn v roce Vvoj přirozeného přírůstku od roku 99 zachycuje obrázek č Pe lh řim ov B ys tř ic e N na ám ěš d P er ť H nš um na te d jn po O sl em le M av c or o u av sk Sv é Bu ět lá dě n jo ad Pa vi co Sá c v za e vo u Ji hl av a Žď ár na d N ov Sá é za M vo ěs Ve u to lk na é M M ez H or av i av lí č ří čí ě ků Tř v eb B ro íč d C ho tě bo Te ř lč přirozen přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.9: Přirozen přírůstek (úbytek) na 000 obyvatel středního stavu ve správních obvodech ORP kraje v letech (roční průměry) 3,0 2,0,0 0,0 -,0 ČR -2,0 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 20.; Databáze MOS, ČSÚ Praha Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností zaznamenalo v průměru let kladné přirozené přírůstky sedm správních obvodů ORP, z nichž rovněž pět vykázalo vyšší nárůst populace přirozenou měnou, než činil celostátní průměr. Dle obrázku 2.9 byl ve sledovaném období nejvraznější přirozen úbytek obyvatelstva na Pacovsku a Světelsku. Pokud se budeme zabvat trendy (tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách), tak přes poměrně značné kolísání hodnot přirozeného přírůstku na úrovni menších územních celků nelze opomenout přechod z vrazně zápornch do kladnch čísel u Jihlavska, což je zřejmě způsobeno migrační atraktivitou krajského města a okolí pro mladší složku populace zakládající rodiny. Od roku 2003 vykazoval pravidelně kladné hodnoty přirozeného přírůstku obvod ORP Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě. Na druhou stranu v období let každoročně přirozenou měnou obyvatelstvo ztrácely Světelsko a Moravskobudějovicko Migrace obyvatelstva Vvoj počtu obyvatel území kraje není ovlivněn pouze přirozenou měnou, ale také migrací, tedy počtem přistěhovalch a vystěhovalch. Od konce 2. světové války se kraj až na vjimky vyznačoval spíše vyšším počtem vystěhovalch než přistěhovalch. Tento trend přerušila až vstavba 4

16 jaderné elektrárny v Dukovanech, která způsobila velk příliv obyvatel do okresu v letech Ke konci osmdesátch let však kraj znovu vykazoval záporné migrační saldo, tedy vyšší počet vystěhovalch než přistěhovalch, a tento stav přetrval až do konce roku 994. Tehdy byl poprvé po deseti letech zaznamenán vyšší počet přistěhovalch než vystěhovalch a obdobná situace vydržela celch pět let. Od roku 200 bylo přikročeno ke změně metodiky evidence migrujících osob. Počet vystěhovalch i přistěhovalch se zvšil díky nově započítávanm cizincům, kteří u nás pobvají na základě víza přesahujícího platnost 90 dní. Na vyšším počtu migrantů se rovněž podílí cizinci s azylem. Od roku 200 počet přistěhovalch rostl, přičemž v roce 2007 dosáhl rekordní úrovně. Počet vystěhovalch se každoročně zvyšoval až do roku 2004, v roce 2005 nastal meziroční propad počtu emigrujících osob z kraje, ovšem poté došlo opět k dalším meziročním růstům. Hodnota za rok 2007 byla stejně jako u imigrantů rekordní. V roce 2008 došlo k vraznému snížení počtu přistěhovalch do kraje i vystěhovalch z kraje. V roce 2009 pokračoval vrazn pokles počtu přistěhovalm, ten se v roce 200 snížil, proto bylo po čtyřech letech opět zaznamenáno záporné saldo migrace. V roce 200 se do kraje přistěhovalo celkem osob, z toho 4 osob tvořili cizinci. Na 000 obyvatel středního stavu připadalo 6,6 přistěhovalch, což v mezikrajském srovnání představovalo čtvrtou nejnižší hodnotu hrubé míry imigrace. Nižší příliv přistěhovalch přepočten na počet obyvatel byl zaznamenán jen v Moravskoslezském, Olomouckém, a Zlínském kraji. Počet vystěhovalch z Vysočiny v roce 200 činil 4 00 osob, což znamenalo 7,9 emigrantů na 000 obyvatel středního stavu. Hrubá míra emigrace tak byla sedmá nejnižší v mezikrajském porovnání. Obr. 2.0: Vvoj počtu přistěhovalch do kraje a vystěhovalch z kraje v letech změna metodiky přistěhovalí vys těhovalí počet osob Poznámka: Za roky je v zahraničním stěhování České republiky zahrnuto stěhování všech osob (včetně cizinců) s místem trvalého pobytu v České republice a od..200 všech občanů ČR s trvalm pobytem na území ČR, cizinců s povolením k trvalému pobytu na území ČR, cizinců s vízem nad 90 dní a cizinců s azylem na území ČR. Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Počet přistěhovalch do jednotlivch správních obvodů ORP bvá meziročně poměrně dost proměnliv. V relativním vyjádření (podle hrubé míry imigrace) byly v letech nejúspěšnější v přitahování novch obyvatel spíše správní obvody v západní polovině kraje. Naopak do regionů na vchodě kraje se lidé stěhovali se značně nižší intenzitou. Určitou vjimkou jsou periferní regiony Novoměstska, Moravskobudějovicka a Náměšťska, kde však pull faktor představují spíše armádní zařízení, domovy důchodců nebo jiná podobná zařízení přesahující působnost regionů. 5

17 počet imigranrů a emigrantů na 000 obyvatel středního stavu H um po le N c ám C h ěš ot ť ěb N na ov oř d é O M sl ěs av to ou na M H or av av líč ě ků v B ro Pe d lh řim ov Obr. 2.: Hrubá míra imigrace a hrubá míra emigrace ve správních obvodech ORP kraje v letech (roční průměry) 20 hrubá míra im igrace 8 hrubá míra emigrace Te lč Bu dě ět jo lá vi na ce d Sá za vo u Ji h Ve la va lk é M ez iří čí Žď B Tř ár ys eb tř na íč ic d e Sá na za d vo Pe u rn št ej ne m M Sv or av sk é Pa co v 8 Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. Vztaženo na počet obyvatel evidovaly ve sledovaném období nejvíce emigrujících osob periferní regiony kraje Novoměstsko, Chotěbořsko, Náměšťsko. S daleko nejnižší intenzitou se lidé stěhovali ze správního obvodu ORP Velké Meziříčí, dále pak z Jihlavska, ska a Žďárska. Pokud se budeme zabvat trendy, poměrně evidentní je od roku 2003 značn nárůst imigrujících osob na Jihlavsko, Pelřimovsko, Havlíčkobrodsko, Novoměstsko, Velkomeziříčsko a Humpolecko. Tento trend byl však popřen v letech díky vraznému poklesu počtu přistěhovalch osob. V roce 2007 vykázal kraj rekordní přírůstek stěhováním o 539 osob, naopak v letech 2009 a 200 byl zaznamenán největší úbytek stěhováním o 772 a 675 osob. Větší ztráta obyvatel stěhováním byla v roce 200 podle hrubé míry migračního salda zjištěna pouze u krajů Moravskoslezsk a Karlovarsk. Obr. 2.2: Vvoj migračního salda kraje v letech počet osob Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností existují v bilanci stěhování obyvatel nemalé rozdíly. Ztrátu obyvatelstva stěhováním vykázalo v souhrnu let celkem 7 správních 6

18 obvodů ORP, přičemž největší pokles populace tímto způsobem nastal v případě Bystřicka. Mezi migračně nejvíce ziskové patřilo ve sledovaném období Humpolecko. Jak vyplvá z tabulek 2.2 a 2.3 v přílohách, v období zaznamenaly ztrátu obyvatel stěhováním s jedinou vjimkou každoročně správní obvody ORP Bystřice nad Pernštejnem. Migrační saldo bylo ve stejném období pravidelně v kladnch číslech pouze s jednou vjimkou na Humpolecku, Jihlavsku a Velkomeziříčsku. 6 kraj M or av ě Sá na za d Pe vo rn u št ej ne m B ys tř i ce ár na Žď ěs to M na d bí č v Tř e co Pa ov é N Te lč -4 H um po Ve le lk c é M ez i ří čí Ji H hl av av líč a ků v B N ro ám Pe d lh ěš řim ť na ov d O sl av M ou or C av ho sk tě é bo Bu Sv ř dě ět lá jo na vi ce d Sá za vo u migrační saldo na 000 obyvatel středního stavu Obr. 2.3: Hrubá míra migračního salda ve správních obvodech ORP kraje v letech (roční průměr) Zdroj dat: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 998 až ČSÚ Praha, 200.; Pohyb obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 200. ČSÚ, 20. V průběhu devadesátch let došlo také k vznamné změně směrů migrace mezi městy a venkovem: po desetiletích převahy migrace z venkova do měst došlo k zásadnímu obratu. Města jako celek, zejména střední a větší města, v současnosti obyvatelstvo migračně ztrácí, zatímco venkovské obce (jako celek) mají kladné migrační saldo, avšak při velkch regionálních rozdílech. Specifickm fenoménem je migrační atraktivita obcí v zázemí větších měst (suburbanizace), která se ale na Vysočině dosud projevila vrazněji pouze v okolí Jihlavy Celkov přírůstek obyvatelstva Celkov růst (úbytek) populace je vsledkem kombinace čtyř charakteristik pohybu obyvatelstva. Jeho vpočet určuje součet počtu živě narozench a přistěhovalch obyvatel do daného regionu, odečítá se počet zemřelch a vystěhovalch osob. Na počátku devadesátch let vykazoval kraj růst populace v řádu několika stovek osob ročně. Poprvé se dostala do zápornch čísel v roce 995. Přestože se kraj o rok později opět vynořil nad nulu, v letech zaznamenávala každoročně celkov přírůstek obyvatel v zápornch hodnotách; jednalo se tedy o populační pokles. Ten byl nejvraznější v roce ) 200, ve kterém kraj přišel skoro o 000 obyvatel. V následujících letech nastal zcela opačn vvoj a v kraji se zvyšoval počet obyvatel, nejvíce v roce Pak již nastává další zlom, v roce 2008 došlo ještě přírůstku obyvatelstva ale již menšímu. V letech 2009 a 200 byla opět zaznamenána záporná hodnota celkového přírůstku obyvatel. Srovnání mezi kraji podle celkového růstu obyvatel v roce 200 vyznívá jednoznačně nejlépe pro Prahu a Středočesk kraj, ve kterch byly zaznamenány absolutní i relativní přírůstky obyvatelstva zdaleka nejvyšší. V kraji byl evidován v relativním vyjádření třetí nejvyšší celkov úbytek obyvatel. Vyšší úbytek populace v přepočtu na 000 obyvatel středního stavu vykázaly v roce 200 pouze kraje Moravskoslezsk a Zlínském. ) Tak vysok úbytek obyvatelstva byl zapříčiněn mj. opravou, která byla uskutečněna na základě vsledků sčítání lidu. Data ze sčítání lidu se poněkud lišila od údajů z průběžné evidence obyvatel. 7

19 Obr. 2.4: Vvoj celkového přírůstku obyvatel v letech počet osob 500 Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Souhrnn růst populace v období let vykázalo osm z patnácti správních obvodů ORP. Na Jihlavsku jako jediném správním obvodu rostl počet obyvatel v relativním vyjádření rychleji než činil průměr České republiky. Nejvznamnější roli hrál příliv imigrujících osob ve správních obvodech v západní polovině kraje. Kladné saldo přirozené měny hrálo roli v případě správních obvodů ORP Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Dle obrázku 2.5 zaznamenal v období nejvyšší průměrn roční úbytek obyvatel správní obvod ORP Bystřice nad Pernštejnem, vrazně záporné hodnoty celkového přírůstku vykazovaly také další periferní regiony Pacovsko, Světelsko, Moravskobudějovicko a Telčsko. V letech vykazovalo populační úbytek každoročně pouze Bystřicko, s jednou vjimkou dále Náměšťsko a Světelsko (viz tabulky 2.4 a 2.5 v přílohách). Od roku 2003 byl každoročně evidován růst populace na Jihlavsku. celkov přírůstek na 000 obyvatel středního stavu Ji hl av Ve a lk é M H um ezi ří č p H ole í av c lí č k Pe ů lh v B řim ro d C ho ov tě N bo ř ov é Žď Měs to ár na na N ám d S Mo áz ra ě Tř šť n avo vě eb ad u íč O Te sl av lč ou M or av Sv s k é ět l á Bu Pa na děj co d S ovi v áz c e B av ys ou tř ic e na d Pe rn št ej ne m Obr. 2.5: Hrubá míra celkového přírůstku ve správních obvodech ORP kraje v letech (roční průměr) ČR Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 200 ; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 8

20 2..4 Sňatečnost a rozvodovost Jedním z demografickch jevů, kter je vznamně ovlivněn ekonomickou situací, je počet sňatků. V kraji se počet sňatků) po 2. světové válce udržoval mezi 3,5 4,5 tis.; kolísav charakter sňatečnosti v padesátch letech (rok 953 jen 3,4 tis. sňatků, rok 956 až 4,4 tis. sňatků) byl vystřídán pozvolnm nárůstem v letech šedesátch trvajícím až do poloviny let sedmdesátch. Na přelomu sedmdesátch a osmdesátch let klesl počet sňatků pod hranicí 4 tis. a poté docházelo již pouze k mírnému nárůstu jejich počtu, a to až do roku 987. V následujících dvou letech počet sňatků opět klesl. Naopak rok 990 byl charakteristick vraznm vzestupem počtu sňatků, kter byl ovlivněn tím, že tento rok byl posledním rokem, kdy byla možnost získat vhodnou novomanželskou půjčku. V tomto roce bylo v kraji sezdáno nejvíce párů od konce 2. světové války (téměř 4,7 tis.). Obr. 2.6: Počet sňatků a rozvodů v kraji v letech sňatky rozvody počet sňatků a rozvodů Zdroj dat: Demografická ročenka krajů České republiky ČSÚ Praha, 2009.; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce ČSÚ Praha, 200; Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 200. ČSÚ Praha, 20 Po tomto legislativou ovlivněném extrému počet sňatků v kraji hned v následujícím roce prudce klesl, a to na necelch 3,5 tis. Rok 992 byl pak posledním, kdy na Vysočině počet sňatků ještě překročil hranici 3,5 tis. Pak již docházelo k postupnému snižování intenzity sňatečnosti. V roce 2003 se v kraji poprvé bralo méně než 2,5 tis. párů. Počet sňatků se v posledních letech vrazně nezměnil (viz obr. č. 2.6). patří ke krajům s nižší než průměrnou sňatečností. Na 000 obyvatel středního stavu zde bylo v roce 200 evidováno 4,3 sňatků, zatímco na úrovni celé ČR 4,4 sňatků. tak vykázala čtvrtou nejnižší intenzitu sňatečnosti po Pardubické, Olomouckém a Karlovarském kraji. Podle průměrné roční hodnoty za šestileté období byla intenzita sňatečnosti nejvyšší ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem a, ve kterch byl také překročen celostátní průměr. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v periferních regionech (Pacovsko, Moravskobudějovicko). Ukazatel hrubá míra sňatečnosti je do značné míry ovlivněn věkovou strukturou obyvatel ve správních obvodech ORP. Například vysoké hodnoty na Jihlavsku jsou způsobeny stěhováním mladch lidí do Jihlavy a okolí, neboť zde byly v posledním desetiletí vytvořeny tisíce novch pracovních míst. Tabulky 2.6 a 2.7 v přílohách nabízí přehledy za jednotlivé roky v období , kde je evidentní meziroční kolísání počtu sňatků ve správních obvodech ORP. ) Sňatky jsou územně tříděny podle místa trvalého bydliště ženicha 9

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA Profil KRAJE VYSOČINA listopad 203 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura... 9 2. Stav a pohyb

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina RK-20-2006-xx, př. 1 počet stran: 157 Profil kraje Vysočina červen 2006 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky... 2 2. Obyvatelstvo

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina ZK-04-20-5, př. RK-20-20-xx, počet stran: 79 př. počet stran: 79 Profil kraje červen 20 Zpracovatel: Krajsk úřad kraje OBSAH:. Geografická poloha kraje v rámci České republiky... 3 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA ZK-02-202-55, př. Počet stran: RK--202-38, př. 74 počet stran: 74 př. RK--202-xx, počet stran: 74 Profil KRAJE VYSOČINA březen 202 Zpracovatel: Krajsk úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje

Více

Profil KRAJE VYSOČINA. prosinec 2014

Profil KRAJE VYSOČINA. prosinec 2014 Profil KRAJE VYSOČINA prosinec 2014 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura... 9 2.1 Stav a

Více

Profil kraje Vysočina červen 2008

Profil kraje Vysočina červen 2008 Profil kraje Vysočina červen 2008 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky...2 2. Obyvatelstvo a sídelní struktura...7 2.1 Stav a pohyb

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA ZK-06-203-52, př. počet stran: 64 Profil KRAJE VYSOČINA listopad 203 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky... 4 2. Obyvatelstvo a sídelní

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Profil KRAJE VYSOČINA

Profil KRAJE VYSOČINA ZK-08-0-6, př. počet stran: 67 Profil KRAJE VYSOČINA prosinec 0 Zpracovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina OBSAH:. Geografická poloha Kraje Vysočina v rámci České republiky...3. Obyvatelstvo a sídelní struktura...8.

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj 1.1 Sídelní struktura Na území Libereckého kraje žije 4,2 % obyvatel republiky. V krajském městě žije 23,5 % populace, v nejmenší obci pouze 86 obyvatel. Liberecký kraj tvoří pouze

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Podrobné údaje o stávajícím bytovém fondu, jeho velikosti a struktuře,

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 13 % území České republiky, ale na obyvatelstvu

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura

2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2. Základní charakteristika území, sídelní a správní struktura 2.1 Charakteristika území Kraj Vysočina se vyznačuje vnitrozemskou polohou po obou stranách staré zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Je

Více

z toho v rodinných domu v letech domech (%)

z toho v rodinných domu v letech domech (%) 6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK Ve ch oblastech (66 % území kraje) žije 17 % obyvatel Ústeckého kraje. Nejvíce urbanizované jsou okresy Most, Teplice a Ústí nad Labem, kde je na venkově méně

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

2. ROZMÍSTĚNÍ A KONCENTRACE OBYVATELSTVA

2. ROZMÍSTĚNÍ A KONCENTRACE OBYVATELSTVA 2. ROZMÍSTĚNÍ A KONCENTRACE OBYVATELSTVA 2.1 Rozložení obyvatelstva podle krajů a okresů Rozmístění obyvatelstva v České republice je výsledkem dlouhodobého historického vývoje. Populace a sídelní systém

Více

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

1. Demografické charakteristiky populace seniorů 1. Demografické charakteristiky populace seniorů Ke konci roku 2014 žilo v Moravskoslezském kraji 1 217 676 osob, z toho 51 % žen. Za posledních deset let se počet obyvatel kraje snížil o 35,5 tis. osob.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj počet osob v tis. počet osob v tis. 1. Demografický vývoj Pardubický kraj je pátým nejméně zalidněným krajem České republiky Podíl městského obyvatelstva činí 62 %, v krajském městě žije 17 % populace

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 Trendy v naší společnosti Roste počet obyvatel ČR především díky cizincům Česká populace stárne Roste počet vzdělaných lidí Přibývá lidí, kteří nemají vůbec

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

AKTUALIZACE PROFILU KRAJE K

AKTUALIZACE PROFILU KRAJE K AKTUALIZACE PROFILU KRAJE K 27. 1. 2004 Úpravy provedl: Odbor regionálního rozvoje, Krajský úřad kraje Vysočina (leden 2004) GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Náměstí 28. října 3,

Více

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou poprvé zpracovány podle místa obvyklého bydliště sčítaných osob. Při porovnávání s předchozími

Více

8 Populační vývoj v krajích

8 Populační vývoj v krajích Vývoj obyvatelstva České republiky, Populační vývoj v ích 8 Populační vývoj v ích Populační vývoj jednotlivých ů ČR vykazuje mnoho společných rysů. Shodně dochází ke změnám ve věkové struktuře (ve směru

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Malý podíl městského stva Kraj Vysočina (do 30. května 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. srpna 2011 jen Vysočina) jako správní celek vznikl k

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj tis. osob podíl (%) % 1. Demografický vývoj Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 12,8 % území České

Více

VELIKOST BYTŮ. Tab. 1 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností s plochou 8 m 2 a více v letech 1991 a 2001

VELIKOST BYTŮ. Tab. 1 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností s plochou 8 m 2 a více v letech 1991 a 2001 VELIKOST BYTŮ Vývoj velikosti bytů je výsledkem souhrnného vlivu řady faktorů. Patrná je zejména velice těsná závislost mezi velikostí bytů a strukturou bytového fondu z hlediska druhu domu, protože v

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6% Dobříš Správní obvod Dobříš se nachází v jižní části Středočeského kraje obklopen obvody Příbram, Hořovice, Beroun, Černošice, Benešov a Sedlčany. Povrch tvoří z části Brdská vrchovina a z části Středočeská

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL

4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL 4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu 4 735 tis. zaměstnaných

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost SEMINÁŘ č. 1 Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost STRUKTURA OBYVATELSTVA Obecná hustota zalidnění h S P S počet obyvatel P jednotka plochy (obvykle se udává

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu.

Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu. Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu ORP Třebíč Zpracovatel: Odborný tým Projektu Tento výstup byl financován

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení 5. Úroveň bydlení 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení Úroveň bydlení se mj. charakterizuje ukazateli, jako je počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či obytná plocha připadající na 1 osobu. Vzhledem

Více

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova 2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova Pro účely této publikace bylo zvoleno osm způsobů vymezení venkovského u, přičemž je na čtenáři, aby posoudil, která z těchto variant mu nejvíce vyhovuje.

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Pro harmonický vývoj krajiny a kvalitu životního prostředí je důležité hospodaření s půdou. Půdní fond

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

Struktura bytových domácností podle velikosti bytu

Struktura bytových domácností podle velikosti bytu Struktura bytových domácností podle velikosti bytu Vývoj a struktura bytových domácností podle velikosti bytu Jak bylo vysvětleno v úvodní kapitole, údaje o velikostních parametrech bytů ve sčítání 2011

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

Potraty podle věku ženy v roce Abortions by age of woman in year 2009

Potraty podle věku ženy v roce Abortions by age of woman in year 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21. 6. 2010 31 Potraty podle věku ženy v roce 2009 Abortions by age of woman in year 2009 Souhrn V roce 2009 bylo v

Více

Příloha 1: Struktura ekonomických subjektů podle odvětví (CZ-NACE) za SO ORP Broumov v roce 2013

Příloha 1: Struktura ekonomických subjektů podle odvětví (CZ-NACE) za SO ORP Broumov v roce 2013 Přílohy Příloha 1: Struktura ekonomických subjektů podle odvětví (CZ-NACE) za v roce 2013 Registrované subjekty Odvětví abs. % Ekonomické subjekty celkem 3 183 100 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, , Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika

Více