VAŇOUSEK M. (1964): Zámecký park na Březině u Rokycan. Ms. 13 p., depon. Ing. M. Žán Rokycany.

Transkript

1 VAŇOUSEK M. (1964): Zámecký park na Březině u Rokycan. Ms. 13 p., depon. Ing. M. Žán Rokycany. Obsah: Literatura Údaje o místě Přírodní poměry Historie zámku a parku Popis parku Přehled stromů a keřů - rostlin ve volné přírodě - skleníkových rostlin Současný stav parku, využití Přehled použité literatury Anonymus: Goethův buk v Březině u Rokycan. Krása našeho domova : 93. Anonymus (Dr. J. Kašpar Maria Šternberk. Vesmír : 23. W., M. H.): Augusta J.: K stému výročí úmrtí hraběte Kašpara Šternberka. Naší přírodou : 5. Barchánek V.: Botanické památky po hraběti Kašparu Sternbergovi. Čs. Les : 54, 55. Barchánek V.: Sternberská obora v Březině na Rokycansku. Ochrana přírody : 62. Cejp K.: Kašpar Šternberg a jeho Březina. Krása našeho domova : Freysmuth J.: Die naturhistorische Schätze von Bržezina auf der Herrschaft Radnitz im Pilsner Kreise. André s Hesperus Prag. 2: 567, 568, 576. Hornschuh Ch. F.: Correspondenz. Briefliche Mitheilungen über Brzezina in Böhmen, dem Lustschlosse des Grafen von Sternberg. Flora oder Allg. bot. Ztg : Lábek L.: Zámek Březina u Radnic. Plzeňsko : 31, 32. Maloch F.: Zámecký park na Březině u Radnic. Krása našeho domova : 56, 57. Maloch F.: Okolí zámku na Březině u Radnic ve vzhledě botanickém. Vesmír : 172, , , Profous A.: Místní jména v Čechách. Díl I. A-H Údaje o místě Obec Březina leží při silnici z Rokycan (8 km) do Radnice (6 km) a je obklopena většími lesními komplexy, zvláště na straně východní Revírem Lhotským. Možnost spojení je buď 1

2 vlakové ze stanice Chrást u Plzně do stanice Hor. Stupna a odtud asi 30 min. pěšky, aneb z Plzně do Rokycan a odtud autobusem do Březiny. Výskyt jména BŘEZINA je u nás častý a vzniklo z kolektiva březina, stč. břězina, y, f, Birkenwald. Tyto vsi byly tedy založeny na místech, kde byl vykácen březový les. Prvá zmínka o BŘEZINĚ u Rokycan je uváděna z r villa Brzezyna, Bern. Plz. 9; 1403 de Brziezyny, Půh. 145 č. 377; 1414 dlužní list Ducovi z Vařin sed. na Březině, A. Č. 7/618; 1499 ke hradu na Březině. Obytná stavení nevelké vsi Březiny rozložena jsou na úpatí vrchu Plecháče, jižně od Hradiště se zvedajícího. Dříve se také Březina nazývala ROSENBERG. Bývalá botanická zahrada, nyní zámecký park, prostírá se na povlovném jihozápadním svahu vrchu Hradiště. Jeho východní hranici tvoří smíšený les (který dříve i její plochu zabíral), později změněný v oboru, západní silnice, jižní divoký park, zvaný ohradou. Severní hranici tvořil dříve ovčín a poplužní dvůr. Úvalem mezi vrchy Hradiště a Plecháč protéká potok Korečínský. Pramení pod Hradištěm, vine se oborou, v ní napájí nevelký rybník a pod ním vstupuje do divokého parku. Park je založen v anglickém slohu a jeho výměra je 13,5 ha. Zmíněná Obora byla založena hr. K. Sternbergem v r a její původní výměra byla asi 150 ha, později byla zvětšena na 420 ha. Byla v ní chována zvěř daňčí a mufloní. Uprostřed obory vypíná se vrch Hradiště s mohutnými kamennými valy. Celý vrch je porostlý lesem, na straně východní převážně bukovým. Na temeni vrchu je starý smíšený porost, skládající se ze smrků, buků, jasanů a dubů ve stáří více jak 200 let o rozloze 2 ha. Dále je tu besídka, z níž je úchvatný pohled na Šumavu a Krušné hory. Již před čtyřiceti lety určil bývalý lesmistr R. Holý les na Hradišti za rezervaci. Škoda, že sněhový polom a vítr v r valnou část smrků zničil. Mimo zmíněné botanické zahrady měl Sternberg v Oboře pokusná botanická pole, na něž upomínají některé druhy rostlin, které tu později zplaněly a udržely se podnes. V oboře se také konaly pokusy s pěstováním exotických dřevin, jak namnoze lze ještě dnes spatřiti. Vysazování exotických dřevin dělo se sice převážně z estetických důvodů, nicméně byly sledovány i účely praktické, zejména pokud se týče ochrany proti okusu zvěře. Větší skupina smrku sitky je pod Hradištěm a po různu objevuje se smrk pichlavý, modrý, douglaska zelená a šedá, modřín japonský a jiné dřeviny. 2. Přírodní poměry Nadmořská výška parku je asi 500 m, okolní vrchy leží ve výšce 619 a 639 m n. m. Půda je hlinitá písčitá a rostlinám se zde dobře dařilo. Místní klima příznivě ovlivňuje i malý rybník, nacházející se nedaleko budovy zámku. Pokud se týče geologických údajů mezi Plzní a Prahou jsou velmi hojné staré křemence, kde tvoří tři význačná souvrství: Křemence skalecké, poměrně nedaleko nad nimi křemence drabovské a nejvýše pak křemence kosovské. Tato souvrství se skládají z deskovitých až hrubě lavicovitých vrstev (částečně i křemičitých pískovců), nejčastěji barvy světlešedé až nažloutlé, někdy narůžovělé, které se zpravidla střídají s břidličnatými vložkami. Pro svoji odolnost proti zvětrávání se zřetelně projevují v morfologii krajiny, v níž tvoří typické hřbety, přerušované a posunované podle příčných dislokací. Svahy jednotlivých vrcholů a hřbetů bývají pokryty mocnými ssutěmi. Spodní křemencová souvrství (skalecké a drabovské) se vyskytují hojně na Rokycansku v Hradišti u Březiny. Z křemičitých sedimentů vyskytují se u Březiny buližníky. Na severovýchodním svahu Plecháče jsou opuštěné železné doly. V pásmu železných rud silurských objevují se i kapky rtuti a rumělka. 2

3 3. Historie Hrad, s jehož zříceninou se dnes setkáváme, byl založen asi roku 1379 Jindřichem z Elstenbergu, ale již roku 1398 se uvádí jako majitel Jan Žid z Vetlé. Průběhem dalších století se majitelé značně střídali, vidíme mezi nimi pány ze Švamberka, Černíny z Chudenic a Hrobčické z Hrobčic, až r sídlil na Březině Jan z Klenové a z Janovic. Jeho syn Vilém prodal Březinu a některé sousední osady Ludmile Příchovské z Kokořova, po smrti jejího manžela Petra Jiřího z Příchovic prodaly jeho dcery Březinu Petru P. Malovci z Chýnova, jenž přikoupením Přívětic a Radnic zvětšil březinský statek. Pak střídali se znovu majitelé, jmenovitě rod hrabat z Bubna měl nějakou dobu Březinu, až v dražbě r koupil ji Jan hrbě ze Sternberga. S parkem na Březině je úzce spjato jméno této české rodiny, jež dala našemu národu tolik zdatných synů, a proto je nutné zmíniti se alespoň stručně o životopisu zakladatele botanické zahrady na Březině slavného hraběte Kašpara Maria ze Sternbergu. Začátky Sternbergského rodu sahají do 12. století, kdy žil rod Divišů z ivišova, jehož jeden člen vystavěl roku 1242 hrad Sternberg na Sázavě a počal se psáti po německém vzoru podle hradu. Ve středověku se setkáváme pak tolikrát s nositeli zlaté hvězdy v modrém poli, kteří hráli velikou úlohu v české historii. Kašpar pochází ze zásmucké linie svého rodu jako mladší syn Jana Nep. Sternberga a jeho manželky Anny Jos. Krakovské z Kolovrat, dcery nejvyššího purkrabí Filipa hraběte Kolowrata-Krakovského. Narodil se v Praze dne 6. ledna 1761 a již v mládí měl na něho silný vliv o sedm let starší bratr Jáchym, jenž byl výborným studentem a zamiloval si zvláště chemii a technické vědy. Jeho otec koupil roku 1758 panství Radnice s Darovou, k němuž náležela také Březina, v dražbě od dědiců po hraběti Janu V. z Bubna; toto panství bylo v padesátých letech 17. stol. uceleno Petrem Malovcem z Chýnova a jeho manželkou Ludmilou Eliškou z Kokořova. Záliby přírodovědecké, jež Kašpar projevoval od útlého věku, musely ustoupiti vyšším zájmům, požadovaným rodinou. Byl určen k povolání kněžskému a po studiích v Římě cestoval nějaký čas a pobýval a panství svého otce, kde se znovu navrátil k přírodě. Když dosáhl předepsaného věku v roce 1785, stal se kanovníkem v Řezně, načež postupoval rychle v hodnostech. Pobyt v Řezně a okolnosti v tomto městě, příznivém pro rozvoj přírodních věd, učinily z něho dokonalého přírodopisce vlivem osobností tehdejšího vědeckého světa. Byli to zejména Hoppe a Duval, kteří Kašpara vzdělali v botanice, a později jeho seznámení a přátelství s rytířem de Brayem usměrnilo mladého Kašpara úplně. Korunou tehdejšího přírodovědného snažení řezenského bylo r založení botanické společnosti, jíž se stal Kašpar Sternberg místopředsedou a jedním z nejplatnějších členů a pracovníků; pomůcky této společnosti, knihovna a botanická zahrada měly v Kašparovi velikého mecenáše, dokonce i svůj dům proměnil v Akademii přírodních věd a druhou botanickou zahradu. Věrnost této instituci zachoval až do své smrti a první ročníky publikací této společnosti (Botan. Zeitung a Flora) jsou zrcadlem tehdejší přírodovědecké činnosti Sternbergovy. Snad později také jeho vlivem naši botanikové, jako Opiz, Tauch, Pohl a j., přimkli se svou prací k této společnosti. Úřední cesty ve funkci tajného rady biskupa řezenského vynesly mu styk se vzdělaným světem, jehož dovedl využitkovati též pro svoje zájmy; tak k jeho přátelům možno počítati i sloupy vídeňské botaniky prof. J. N. Jacquina, ředitele botanické zahrady a císařské zahrady schönbrunské, a Dr. N. Th. Hosta, ředitele zahrady belvederské. Pobyt v Paříži vynesl mu seznámení s představiteli francouzské vědy, s nimiž byl i později ve spojení. Z této doby jsou to jména zvučná, jako Bertholet, Petit-Thouars, Thouin, Ventenat, Decandolle, Desfontaine, dále Laplace, Cuvier a Alexander von Humboldt. Vedle těch s ním spolupracovali také Sprengel, Wildenow, Mikan st., Schrader, z Čechů Opitz, Pohl, Tauch, bratří Preslové a Corda. 3

4 Snad tyto styky a záliby přírodovědecké zpříjemňovaly mu pobyt řezenský, jenž v jeho vlastním úřadě nebyl asi sympatický. Proto také často utíkal ven na exkurze čistě přírodovědecké (do Itálie, do Rhaetských Alp, na Šumavu, do Krkonoš), nebo na rodinné statky potěšiti se se svým bratrem, a když ten roku 1808 zemřel, zaměnil rád Kašpar karieru za klidný, vyrovnaný život zámeckého pána na Březině, kde se mohl nerušeně věnovati své zálibě přírodovědecké, aniž při tom ztrácel kontakt s učeným světem. Březina mu připadla dědictvím po bratrovi. Poněvadž také v té době po bitvě u Eckmühlu byl zničen jeho řezenský dům se zahradou, kde pěstoval vzácné lomikameny pro svoje studium k chystané monografii (Revisio Saxifragum icon. illust. 1810), přestěhoval zachráněné zbytky na Březinu. Zámek zde byl nedávno vystavěn jím a bratrem Jáchymem, byly to původně dvě menší budovy, postavené v parku na západním svahu vrchu Hradiště; později tyto budovy byly spojeny středním větším článkem v celek empirového slohu. Zámek byl obklopen starými stromy, v parku bylo postupně vysázeno mnoho zajímavého dendrologického materiálu a rostlin, sehnaných z různých koutů světa. Hrabě K. Sternberg byl také věhlasný paleobotanik a stál u kolébky vzniku musea království českého, kterému věnoval do vínku svoji knihovnu, sbírky a herbáře, jež tehdá obsahovaly asi na druhů. Zemřel 20. XII a je pochován v rodinné hrobce v Horním Stupně. 4. Popis parku Při vchodu uvítají nás zbytky staletých buků (Fagus silvatica L.), které dosahovaly obdivuhodného stáří i rozměrů. Podle údajů z r měřil jeden z nich ve výši 1,5 m nad zemí 5,20 m (obvod), další 4 m a 3,85 m. Šířka koruny u prvého byla 20 m (v průměru). Tyto památné stromy jsou opředeny četnými pověstmi a jeden z nich byl nazýván bukem Goethovým. Četné druhy rostlin bojovaly o příslušenství březinského domicilia více než jedno století a největší škody na vzácných druzích způsobily sibiřské mrazy v r V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny stromy a keře, které byly v březinském parku vysazeny, a pokud se zachovaly až do současné doby, jsou před latinským jménem označeny písmenem x. x Acer Negundo L. Javor jasanolistý x Acer Pseudoplatanus f. purpureum LOUD. Javor klen s listy vespod červenými x Acer Pseudoplatanus L. Javor klen x Acer striatum DUROI. Javor žíhaný x Acer tataricum L. Javor tatarský x Aesculus hippocastanum L. Jírovec maďal Aesculus parviflorus WALT. Jírovec drobnokvětý x Alnus glutinosa GAERTN. Olše lepkavá x Amelanchier ovalis MEDIK: Muchovník oválný x Ampelopsis Veitschii hort. Loubinec Veitschův x Berberis vulgaris L. Dřišťál obecný x Caragana arborescens LAM. Čimišník stromovitý x Carpinus betulus L. Habr obecný Castanea sativa MILL. Kaštan jedlý x Celtis occidentalis L. Břestovec západní Colutea arborescens L. Žanovec obecný x Cornus sanguinea L. Svída obecná 4

5 x Coryllus avellana L. Líska obecná x Coryllus maxima MILL. Líska největší x Cotinus Coggygria SCOP. Ruj vlasatá x Cytisus laburnum L. Čilimník odvislý x Deutzia crenata Z. et C. Trojpuk x Diervilla lutea Zanice žlutá Evonymus verrucosa SCOP. Brslen bradavičnatý x Evonymus vulgaris SCOP. Brslen obecný x Fagus silvatica L. Buk lesní Fraxinus americana L. Jasan americký x Fraxinus diversifolia AIT. Jasan jednolistý x Fraxinus excelsior aurea WILD. Jasan ztepilý zlatolistý Fraxinus ornus L. Ginkgo biloba L. Gymnocladus dioica BAILL. Halimodendron argenteum DC. Jasan manový Jinan dvoulaločný Nahovětvec dvoudomý Solničník stříbrný Hydrangea paniculata S. et Z. Hortensie latnatá x Juglans regia L. Ořešák královský x Laburnum vulgare GRIESB. Štědřenec obecný x Ligustrum vulgare L. Ptačí zob Lonicera Lederbourii ESCH. Zimolez Lederbourův x Lonicera xylosteum L. Zimolez obecný Morus nigra L. Morus rubra L. Paulovnia imperialis S. et. Z. Moruše černá Moruše červená Pavlovnie císařská x Pavia lutea POIR. Jírovec osmimužný x Philadelphus coronarius L. Pustoryl Philadelphus latifolius SCHRAD. Pustoryl širolistý Platanus occidentalis L. Platan západní x Polygonus sachalinense F. SCHM. Rdesno sachalinské x Prunus avium L. Třešeň ptačí x Prunus serotina EHRH. Střemcha pozdní Ptelea trifoliata L. Křídlatec trojlistý x Quercus borealis Dub severní Quercus palustris DUR. Dub bahenní x Quercus robur fastigiata LAM. Dub letní sloupovitý x Quercus sessiliflora SM. Dub zimní Quercus Tinctoria WILLD. Rhamnus catharica L. Dub barvířský Řešetlák počistivý x Rhus cotinus L. Škumpa Rhus glabra L. Škumpa holá x Robinia pseudoacacia L. Akát trnovník Robinia sophoraefolia hort. Robinia viscosa Vent. Rosa centifolia L. Akát jerlínolistý Akát lepkavý Růže stolistá x Rosa gallica L. Růže francouzská Rosa lucida EHRH. Růže lesklá x Rosa multiflora THBG. Růže mnohokvětá 5

6 x Rosa pimpinellaefolia DC. Růže bedrníkolistá Rosa repens SCOP. Rosa tomentosa SM. Růže plazivá Růže plstnatá x Rubus Schleicheri W. et N. Ostružiník Schleicherův x Rubus villicaulis KOEHLER. Ostružiník chlupatokmenný x Salix alba L. Vrba bílá x Salix babylonica L. Vrba babylonská x Salix caprea L. Jíva Sophora japonica L. Jerlín x Sorbus aria CRANTZ. Muk x Sorbus latifolia PERS. x Sorbus torminalis CRANTZ. Břek x Spiraea Douglasii Hook. Tavolník Douglasův Spiraea micrantha Hook. Tavolník drobnokvětý x Spiraea opulifolia L. Tavolník kalinolistý Spiraea prunifolia L. Tavolník slívolistý x Spiraea salicifolia L. Tavolník vrbolistý x Spiraea sorbifolia L. Tavolník jeřábolistý Spiraea ulmifolia SCOP. Tavolník jilmolistý x Staphylea pinnata L. Klokoč zpeřený x Symphoricarpos racemosus M. Pámelník hroznatý Syringa chinensis Willd. Šeřík čínský x Syringa vulgaris L. Šeřík obecný Tamarix gallica L. Tamaryšek francouzský x Ulmus glabra pendula LOUD. Jilm lysý s větvemi převislými x Ulmus glabra var. suberosa EHRH. Jilm polní korkový Viburnum molle MCHX. x Viburnum opulus L. Kalina Viburnum roseum L. Zelkowa crenata SPACH. Kalina měkká Planera habrolistá x Abies concolor L. et G. Jedle ojíněná x Abies Nordmanniana SPACH. Jedle Nordmannova Cryptomeria japonica Dougl. Cryptomeria japonica elegans VEITCH. Chamaecyparis squarosa S. et Z. Juniperus nana WILLD. Picea alba coerulea BESSN. Kryptomerie japonská Kryptomerie japonská úhledná Cypřišek kostrbatý Jalovec nízký Smrk bílý x Pinus laricio L. Borovice černá x Pinus ponderosa DOUGL. Borovice těžká x Pinus Strobus L. Vejmutovka x Pseudotsuga Douglasii C. Douglaska tisolistá x Taxus baccata L. Tis červený Thuja Lobii hort. x Thuja occidentalis L. Zerav západní x Thuja orientalis L. Zerav východní Thuja orientalis pendula PARL. Thuja orientalis pyramidalis ENDL. Zerav východní převislý Zerav východní jehlancovitý 6

7 x Thuja plicata NUTT. Zerav obrovský x Tsuga canadensis CARR. Tsuga kanadská Pokud se týče Ginkgo biloba L., je tento strom v literatuře dost často uváděn jako více než stoletý, ale na Plzeňsku jsou exempláře daleko mohutnější (Křimice, Štěnovice a j.). Dnes z něho zbývá prakticky jen pahýl s jednou zelenou větévkou. Podle vzhledu se mu nikdy dobře nevedlo. V parku rostlo, aneb bylo pěstováno, také velké množství různých květin, z nichž některé zplaněly (jsou označeny písmenem x) a s některými se můžeme setkat podnes. Agrimonia eupatoria L. Angelica silvestris L. Anchusa italica RETZ. Arabis alpina L. Armeria maritima WILLD. Artemisia vulgaris L. Asparagus officinale L. Asplenium ruta muraria L. Asplenium septentrionale Asplenium trichomanes L. Aster alpinus L. Aster novi Belgii L. Astragalus glycyphyllus L. Athyrium filix femina Roth. Bunias orientalis Calamintha acinos Clairv. Calamintha clinopodium Spen. Caltha palustris L. Campanula alliariaefolia WILLD. Řepík lékařský Angelika menší Pilát vlašský Huseník horský Trávnička pobřežní Černobýl Chřest obecný Routnička zední Sleziník severní Sleziník červený Hvězdnice horská Hvězdnice novobelgická Kozinec sladkolistý Papratka samičí Rukevník východní Pamětník Stoříšek klinopád Blatouch bahenní Zvonek česnáčkolistý Campanula carpatica JACQ. Zvonek karpatský x Campanula latifolia L. Zvonek širokolistý Canna indica L. Carex remota L. Circaea intermedia Ehrh. Colchicum autumnale L. Cosmos bipinnatus CAV. Cucumis melo L. Cynaria scolymus L. Cystopteris fragilis BERNH. Delphinium grandiflorum L. Delphinium hybridum formosum Dosna indická Ostřice oddálená Čarovník přední Ocún podzimní Zdobnice dvakrát zpeřená Meloun Artyčok zahradní Kapraď křehký Ostrožka velkokvětá Ostrožka zvrhlá x Digitalis purpurea L. Náprstník červený Dracocephalum Ruyschiana L. Včelník yzopolistý x Epimedium alpinum Škornice horní Festuca gigantea MILL. Filipendula ulmaria Maxim. Gaillardia lanceolata Michx. Kostřava obrovská Tužebník jilmolistý Gailardie kopinatá 7

8 Gaillardia pulchella FOUG. Gailardie sličná x Geranium pyrenaicum L. Kakost pyrenejský Geum chilense Balb. Gladiolus gandavensis V. Houtte. Helianthus debilis NUTT. Kuklík chilský Mečík obecný Slunečnice slabá x Heracleum persicum DESF. Bolševník perský Hieracium barbicaule Čel. Jestřábník vousatolodyžný Humulus japonicus S. et Z. Hypericum quadrangulum L. Hypericum tetrapterum Fr. Chmel japonský Třezalka čtyřhranná Třezalka čtyřkřídlá Chenopodium album L. var. heterophyllum Merlík bílý x Chrysanthemum macrophyllum W. K. Kopretina velkolistá x Impatiens parviflora DC. Netýkavka malokvětá Kitaibelia vitifolia WILLD. Lactuca muralis Gärtn. Katabelie révolistá Locika zední x Laelia orientalis DESV. Rukevník východní Lappa major Gärtn. Lilium auratum LINDB. Lilium martagon L. Lopuch větší Lilie zlatá x Linaria cymbalaria MILL. Lnička Luffa cylindrica L. Lilie zlatohlavá Tivuk válcovitý x Lysimachia punctata L. Vrbina kropenatá x Narcissus poeticus L. Narcisek bílý Nicotiana officinalis Tabák Sandarův Oenothera Missouriensis SIMS. Omphalodes verna Origanum vulgare L. Physalis alkekengi L. Polemonium humile WILLD. Ranunculus repens L. Rudbeckia pinnata VENT. Salvia argentea L. Sanicula europaea L. Scutellaria galericulata L. Sempervivum soboliferum Sims. Pupalka missourská Pupkovec jarní Dobromysl obecná Mochyně Jirnice Pryskyřník plazivý Rudbekie zpeřená Šalvěj stříbrná Žindava evropská Šišák vroubkovaný Netřesk skalní x Solidago lithospermifolia WILLD. Zlatobýl žlaznatý Tagetes erectus L. Tagetes signatus BARTL. Sametka přímá Sametka znamenaná x Telekia speciosa Baumg. Telekie srdčitá x Tellima grandiflora LINDL. Tellima velkokvětá Tritoma uvaria GAWL. Tritomka hroznatá Valeriana officinalis L. Odolen x Veronica longifolia L. Rozrazil dlouholistý Veronica scutellata L. Rozrazil štítnatý Při březinské botanické zahradě býval v provozu i skleník, kde se pěstovalo mnoho rostlin, a jejich výčet, pokud se mi podařilo zjistit, je následující: 8

9 Abutilon hybrida hort. Adiantum capillus Veneris L. Agave americana L. Anthurium Andréanum Limd. Asparagus Sprengeri RGL. Begonia diadema hort. Bilbergia zebriana Lindl. Caladium bicolor VENT. Calathea zebrina Lindl. Centaurea argentea L. Clerodendron fragrans Vent. Cordyline calocoma RGL. Curculigo recurvata Dryan. Davallia bullata Wal. Dieffenbachia picta Schott. Dracaena fragrans GAWL. Erica arborea L. Eucalyptus globulus Labill. Ficus stipulata Thbg. Gardenia florida L. Isolama bogotense Nichols. Lamprococcus fulgens Beer. Maurandia semperflorens Ort. Melaleuca armilaris Melaleuca hamulosa Turcz. Melaleuca hypericifolia Sm. Musa ensete Gmel. Paudanus pygmaea THOW. Prunus laurocerasus Rhododendron arboreum Sm. Rhododendron ciliatum Hook. Saintpaulia jonantha H. Wendl. Salvia splendens Sello. Sauromatum guttatum Schott. Saxifraga sarmentosa L. Sinningia speciosa BHGP. Stanhopea oculata Lindl. Streptocarpus Wendlandii hort. Tradescantia fluminensis Arrab. Tradescantia zebrina hort. Mračňák zvrhlý Netík ženský vlas Agave americká Chvostokvět Andréův Chřest Sprengelův Kysala korunní Bilbergie žíhaná Užovník dvoubarvý Maranta žíhaná Chrpa stříbrná Blahokeř zápašný Dračinec chocholatý Zobatec zakřivený Davalie buvatá Dieffenbachie pestrá Dračinec vonný Vřes metlatý Blahovičník kulatoplodý Smokvoň palistnatá Gardenie jasmínová Stejnolemka zvrhlá Lesklice třpytivá Maurandie stále kvetoucí Bělostrom stočenolistý Bělostrom, kojaput třezalkolistý Banán habešský Paudan zakrslý Střemcha bobková Pěnišník stromovitý Pěnišník brvitý Pavlatka violkokvětá Šalvěj lesklá Toulnice skvrnitá Lomikámen šlahounolistý Obdule skvrnitá Pleťovka skvrnitá Krutiplod Wendlandův Podenka plazivá Podenka žíhaná 5. Současný stav využití Park byl po dlouhá léta neudržován a v některých případech docházelo v minulosti k poškozování (zřízení drůbežárny a pod.). V posledních letech provedli uživatelé opravu oplocení a hrubý průklest některých plevelných dřevin a tím se stav poněkud zlepšil. 9

10 Budovu zámku a část parku užívají Čsl. státní lesy a je zde zřízena mistrovská škola pro kvalifikované lesní dělníky. Vzhledem k odlehlosti místa se domnívám, že v současné době nelze zatím zámek ani park jinak využíti. M. Vaňousek 10