Indikátory zranitelnosti
|
|
- Iva Brožová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Indikátory zranitelnosti Koncept indikátorů zranitelnosti pro regiony, příklad sucho Miroslav Havránek Hana Škopková Centrum pro otázky životního prostředí
2 Obsah Terminologie a základní pojetí zranitelnosti Dráha dopadu Dopadové kategorie a receptory dopadu Konceptualizace pro sucho Příklad indikátorového listu Shrnutí
3 Zranitelnost vůči změně klimatu Definice Mezivládního panelu pro změny klimatu 2007 Zranitelnost je mírou toho, nakolik systém podléhá nepříznivým vlivům změny klimatu včetně klimatické proměnlivosti a extrémů a je neschopný si s nimi poradit. Zranitelnost je funkcí povahy, velikosti a rychlosti změny klimatu, kolísání, kterému je systém vystaven, jeho citlivosti a schopnosti adaptace Zranitelnost je sklon nebo predispozice být nepříznivě ovlivněn. Zranitelnost zahrnuje různé koncepty a prvky, včetně citlivosti nebo náchylnosti k poškození a nedostatku schopnosti situaci zvládat a přizpůsobit se. Zranitelnost systému vůči dopadům klimatické změny je dána: 1) povahou ohrožení (dopadem KZ) a vystavení systému tomuto ohrožení; 2) citlivostí systému vůči tomuto ohrožení a 3) schopností systému adaptovat se na hrozící dopady.
4 Zranitelnost Expozice Citlivost Adaptační kapacita Intenzita, délka, a/nebo rozsah vystavení systému projevům či dopadům klimatické změny. Indikátory expozice: výskyt, případně velikost dopadů klimatické změny na daném území za dané období v minulosti a pravděpodobnost jejich výskytu v budoucnosti Příklady: počet epizod sucha, počet a délka vln horka, záplavová území, výskyt povodní atd. Míra ovlivnění systému dopadem klimatické změny, nepříznivě nebo i prospěšně. Indikátory citlivosti: měříme přes tzv. receptory expozice, tedy takové prvky systému, které jsou dopadu vystaveny: obyvatelé žijící v oblasti postižené suchem, různé sektory hospodářství, infrastruktura či přírodní ekosystémy v rámci jednotlivých receptorů se vyskytují obzvláště citlivé, a tedy spíše zranitelné prvky Příklad: zvlášť citlivé skupiny populace při vlnách horka jsou starší či nemocní lidé atd. Schopnost systému přizpůsobit se nebo reagovat na změnu klimatu tak, aby zmírnil její dopady, využil příležitosti, které nabízí a vypořádal se s jejími následky. Dlouhodobé činnosti preventivního charakteru i krátkodobé či střednědobé reakce ex post na již nastalý stimul. Indikátory adaptační kapacity: popisují schopnosti daného systému předcházet dopadům KZ nebo se vypořádat s nastalými dopady a minimalizovat jejich škody Příklady: realizovaná adaptační opatření, alokované a vynaložené finance, existence adaptační strategie, charakteristiky populace relevantní pro schopnost adaptovat - úroveň vzdělání, povědomí o možnostech adaptace atd.
5 Proč měřit zranitelnost? Závažnost dopadů změny klimatu je dána především mírou zranitelnosti dotčeného systému Identifikace rozsahu hrozeb Podklad pro rozhodování o alokaci a distribuci investic, adaptačních opatření a pomoci Identifikace opatření ke snížení zranitelnosti
6 Zranitelnost Vycházíme s definice IPCC (používá i EEA): Vulnerability = f (Exposure, Sensitivity, Adaptive Capacity) Expozice: Intenzita, délka, a/nebo rozsah vystavení systému projevům či dopadům klimatické změny. Citlivost: Míra ovlivnění systému dopadem klimatické změny, nepříznivě nebo i prospěšně - měříme přes tzv. receptory expozice, tedy takové prvky systému, které jsou dopadu vystaveny Adaptační kapacita: Schopnost systému přizpůsobit se nebo reagovat na změnu klimatu tak, aby zmírnil její dopady, využil příležitosti, které nabízí a vypořádal se s jejími následky.
7 Kategorizace/systemizace Indikátory Dráha dopadu Citlivost Adaptační kapacita Dopad Receptory dopadu Dopadová kategorie Expozice Projev změny klimatu
8 Projev změny klimatu (např. povodeň, sucho, vlna horka, zvýšení teploty.) Receptor dopadu (např. lesnictví, zemědělství, biodiverzita, doprava, energetika ) Kategorie dopadu (např. zásobovací ekosystémové služby, infrastruktura a vybavenost, energetická bezpečnost ) Prvek expozice - část projevu změny klimatu, která působí na receptory dopadu (komponent zranitelnosti ) (např. pokles půdní vlhkosti, zaplavené území ) Prvek citlivosti část systému, která reaguje výrazně silněji/slaběji na expozici (komponent zranitelnosti) (např. kardiaci, orná půda, monokulturní porosty ) Prvek adaptační kapacity část systému, která zmírňuje citlivost nebo expozici vůči projevům změny klimatu (např. prvky infiltrace, účinnost systému zásobování vodou, přirozená skladba lesů ) Indikátor zranitelnosti měřitelná, interpretovatelná veličina ve vztahu k jednomu či více prvkům expozice, citlivosti a adaptační kapacity (např. počet ČOV na ohrožených tocích, plocha obhospodařované orné půdy, počet zaměstnanců ve venkovních profesích )
9 Globální projevy změny klimatu Tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů Nárůst teplot o několik stupňů Změna množství a výskytu srážek Výskyt extrémních událostí počasí Zánik a migrace druhů Sucho, vlny veder, požáry
10 Předpokládané projevy změny klimatu na území ČR 1) Pretel J. a kol. 2011: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. (ČHMÚ, MFF UK, VUV TGM, AV ČR, VURV) Scénáře vývoje klimatu na území ČR pro období , a Předpokládané dopady klimatické změny na vybrané oblasti hospodářství, návrhy opatření na snižování rizik dopadů KZ a formulace adaptačních opatření pro vybrané sektory. 2) Belda M., Pišoft P., Žák M. 2015: Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až (MFF UK) Dopady změny klimatu v ČR na regionální úrovni pro období a v porovnání s hodnotami z období Vychází ze scénářů budoucích koncentrací skleníkových plynů v atmosféře 5. hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu: scénáře RCP 4.5 (stabilizace koncentrace CO2 na nižší úrovni) a RCP 8.5 (bez omezení emisí)
11 PRETEL A KOL BELDA M., PIŠOFT P., ŽÁK M HLAVNÍ DOTČENÉ OBLASTI Systematické zvýšení teploty na území ČR relativně málo proměnlivé v prostoru o 1-4 C Zvýšení průměrných, maximálních i minimálních teplot přibližně v intervalu 1,5-2,5 C Zvýšení teploty Šumava; Podkrušnohoří; Krkonoše; Jeseníky; Moravské brány; Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj Nárůst počtu tropických dnů Zvýšení počtu tropických dnů a nocí Zvýšení počtu letních dnů Zvýšení počtu horkých vln Jižní Morava mezi Znojmem a okolím; Praha a okolí; Česká tabule (oblast kolem Vltavy z Prahy na jih Čech); Severní část Moravské brány NA Vlny veder Nižší polohy Moravy a Slezska; Severovýchod Čech; Jihovýchod Čech Zvýšení výskytu jevu tepelné ostrovy ve městech Centrální část Prahy; Centrum Brna Nárůst sucha Výrazný nárůst počtu epizod sucha Jihomoravský kraj (jih od Brna); Severozápadní části Středočeského Epizody kraje (s přesahem sucha k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě) Vyšší riziko vzniku požáru Požáry Žatecko a okolní oblast dolního a středního Poohří; Jižní oblasti Jihomoravského kraje (mezi Znojmem a Hodonínem) Pokles počtu mrazových dnů Snížení počtu mrazových a ledových dnů NA Změny v sezónních úhrnech srážek a jejich prostorová proměnlivost Nárůst přívalových srážek Pokles relativní vlhkosti vzduchu Změny sezónních průměrů denních sum globálního záření Pokles průměrné rychlosti větru Významné snížení množství sněhu Horské regiony NA NA NA NA NA Povodně Přívalové deště
12 Kategorie dopadu Infrastruktura a vybavenost Kulturní ekosystémové služby Zásobovací ekosystémové služby Mobilita a konektivita Energetická bezpečnost Ekonomický výkon Podpůrné a regulační ekosystémové služby Nemocnost a úmrtnost Společnost
13 Receptory expozice Lesnictví Zemědělství Vodní hospodářství a vodní režim v krajině Cestovní ruch Biodiverzita Urbánní prostředí
14 Obyvatelstvo Energetika Nemocnost a úmrtnost Ekonomický výkon Infrastruktura a vybavenost Mobilita a konektivita Společnost Mobilita a konektivita Společnost Energetická bezpečnost Infrastruktura a vybavenost Doprava Infrastruktura a vybavenost Mobilita a konektivita Společnost Nemocnost a úmrtnost Ekonomický výkon Energetická bezpečnost Ekonomický výkon Podpůrné a regulační ekosystémové služby Průmysl Infrastruktura a vybavenost Společnost
15 Indikátory expozice Indikátory citlivosti Indikátory adaptační kapacity Kategorizace indikátorů PROJEV ZK SLOŽKA ZRANITELNOSTI Expozice Citlivost (receptory expozice) Adaptační kapacita Dlouhodobé sucho Povodně a přívalové srážky Zvyšování teplot Extrémní meteorologické jevy další projevy
16 Rámec k identifikaci indikátorů SUCHO zdroj: Ekolist
17 Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na vodní Dopady na zemědělství Dopady na lesnictví Dopady dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci ekosystémy Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem
18 Indikátory expozice: 1. Predikce počtu epizod sucha Epizody sucha: denní srážky jsou nižší než 1 mm po dobu delší než pět dní scénář RCP8.5 8,5 W/m2 bez omezení emisí CO2 Nejčastěji bude postihována jižní Morava a širší oblast středních Čech Nárůst zejména v oblastech, kde je indikován vyšší počet epizod sucha již v současnosti, tedy zemědělsky nejúrodnější oblasti : území Jihomoravského kraje (oblast na jih od Brna) severozápadní části Středočeského kraje s přesahem k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě : nárůst počtu epizod sucha na celém území ČR o 1-3 epizody (z původního počtu cca 12-15) : nárůstu o 4-7 epizod ve srovnání s historickým obdobím Zdroj: Belda M., Pišoft P., Žák M. 2015, MFF UK
19 Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na vodní Dopady na zemědělství Dopady na lesnictví Dopady dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci ekosystémy Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem
20 Indikátory expozice: 2. Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem (meteorologické sucho) Územní srážky v roce 2014, úhrn srážek v % normálu Hlavní město Praha a Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČHMÚ
21 Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na vodní Dopady na zemědělství Dopady na lesnictví Dopady dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci ekosystémy Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem
22 Indikátory expozice: 3. Půdní vlhkost (půdní sucho) Zdroj: Intersucho.cz Zdroj: Intersucho.cz
23 Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na zemědělství Dopady na lesnictví Dopady na vodní ekosystémy Dopady na říční dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci a služby Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem
24 Indikátory citlivosti: 4. Obhospodařovaná plocha orné půdy Využití obhospodařované zemědělské půdy (ha) Orná půda Trvalé travní porosty Zdroj: ČSÚ, Agrocenzus 2010
25 Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na vodní Dopady na zemědělství Dopady na lesnictví Dopady dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci ekosystémy Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem
26 Indikátory citlivosti: 5. Ekonomická významnost sektoru zemědělství Pracující v zemědělství přepočtení na plně zaměstnané Podíl sektoru zemědělství na HPH (2014) Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% Zdroj: ČSÚ, Agrocenzus 2010
27 Adaptační kapacita Citlivost Receptory expozice Expozice Projev ZK SUCHO Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) Klimatické (meteorologické) sucho Půdní (zemědělské) sucho Hydrologické sucho Socio-ekonomické Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potenciální evapotranspirací na území ČR Zásoba využitelné vody na středně těžkých půdách pod travním porostem Intenzita sucha: Aktuální stav půdní vlhkosti Prognóza půdní vlhkosti: Na základě předpovědi počasí v daném týdnu Průtoky ve vodních tocích Podzemní vody Vrty a prameny Nasycení půdy Množství vody ve sněhové pokrývce Vydatnost zdroje na odběratele Spotřeba vody v poměru k zásobám v dostupných vodních zdrojích pro dané území (domácnosti, zemědělství, průmysl ) Dopady na zemědělství a vegetaci Dopady na lesnictví a lesní ekosystémy Dopady na vodní ekosystémy Dopady na říční dopravu Dopady na energetiku a průmysl Dopady na populaci a služby Obhospodařovaná plocha orné půdy Ekonomická významnost zemědělství (vybrané činnosti) Plocha ohrožených lesů na celkové ploše hospodářských lesů Pasečně obhospodařované monokulturní lesy na stanovištích nižších a středních poloh lesního vegetačního stupně (LVS) s nepůvodní dřevinou skladbou a zhoršenou vodní bilancí Lesy na oglejených stanovištích Vodní plochy ohrožené výskytem sinic (toky s malým průtokem ) Využití říční dopravy Vodní elektrárny (počet a produkce elektřiny) Průmysl náročný na spotřebu vody (chemický, potravinářský, papírenský, ČOV) Diverzita zdrojů Spotřeba vody na obyvatele Populace nejvíce ohrožené suchem: Nízkopříjmová (hrozba tzv. vodní chudoby) Bez připojení na veřejné rozvody vody Osoby starší, děti a nemocní (znevýhodněna při náhradních dodávkách vody) Ekologické zemědělství Dodržování zásad dobré zemědělské praxe Zavlažovací systémy Lesy s přirozenou (původní) druhovou skladbou (vyšší schopnost zadržovat vodu) Plocha chráněných území Opatření na podporu zvyšování infiltrace vody Opatření na zvýšení retenční schopnosti v krajině Účinnost systému dodávek vody Potenciál úspor vody Opatření na regulaci spotřeby vody Adaptační strategie či jiné relevantní koncepční dokumenty Alokace zdrojů na zmírnění dopadů mimořádných událostí (včetně sucha) Integrovaný záchranný systém Informační toky a kampaně o možnostech prevence a ochrany před suchem
28 Indikátory adaptační kapacity: 6. Ekologické zemědělství Podíl ekologicky obhospodařované orné půdy (na celkové orné půdě) Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% Ekologicky a konvenčně obhospodařovaná orná půda (ha) Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha Konvenčně obhospodařovaná orná půda Ekologicky obhospodařovaná orná půda
29 Indikátorové listy Číslo a název indikátoru 1.1. Predikce počtu epizod sucha (změny počtu vůči historickému výskytu) 1.2. Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem Typ indikátoru Ex-ante (predikční) Ex-post (měří současný stav, lze z něj odvodit pravděpodobnost výskytu dopadu v blízké budoucnosti) Kategorie dopadu Sucho Sucho (klimatické, meteorologické) Složka zranitelnosti Expozice Expozice Definice a měření Nárůst počtu epizod sucha pro simulace budoucích období a Jednotka Počet % Zdroj dat Belda et al. 2015, ČHMÚ 2011 ČHMÚ Klimatické sucho je nejčastěji definováno srovnáním srážkových poměrů (méně často poměrů evapotranspiračních nebo bilančních) aktuálního období k období dlouhodobému. Pod pojmem srážkový deficit v tomto případě rozumíme záporný rozdíl mezi množstvím aktuálně spadlých srážek a jejich dlouhodobým průměrem (normálem) za určité časové období. Typ dat Mapová vrstva, geodata (geografická data) Mapová vrstva, geodata (geografická data) Podrobná definice Důvod sledování a využitelnost Úplnost a reprezentativnost Frekvence sledování indikátoru Ukazatel predikce počtu epizod sucha reprezentuje modelovaný odhad výskytu episod sucha v budoucím období na území ČR při uvažování scénáře budoucích koncentrací skleníkových plynů v atmosféře 5. hodnocící zprávy IPCC RCP8.5 (bez omezení emisí). V případě aktualizace výstupů studie, či vypracování aktuálnější studie, je třeba zvážit revizi definice a zdroje dat indikátoru při zachování jeho účelu. Predikovaný výskyt počtu epizod sucha poskytuje informaci, které oblasti mají vyšší pravděpodobnost výskytu dopadu. Při hodnocení klimatického sucha je nutno zohledňovat velikost tohoto deficitu včetně časového rozložení srážek v příslušném období. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým poměrům pro dané místo a roční dobu, stanovili mnozí autoři různé definice klimatického sucha pomocí klimatologických indexů, a to v závislosti na dalších meteorologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, sluneční svit, vlhkost vzduchu aj.), jejichž hodnoty mohou v příslušném období dopady srážkového deficitu na sucho zmírnit nebo naopak výrazně prohloubit. Základním předpokladem identifikace možného klimatického sucha je tudíž srovnávací analýza hodnot vybraných klimatických prvků (především srážek a výparu, resp. evapotranspirace) dosažených v aktuálním období a v dlouhodobém průměru. (Zdroj ČHMÚ) V přírodních podmínkách České republiky je prvotní příčinou všech typů sucha deficit (nedostatek) atmosférických srážek, který je zároveň nejčastěji využíván k definici klimatického sucha. Na počátku je tedy vždy sucho meteorologické, další typy pak mohou nastat s menším či větším zpožděním. Ukazatel nerozlišuje jednotlivé typy sucha. Doporučujeme doplnit indikátorem 1.4. Výchozí indikátor, není potřeba pravidelně aktualizovat. Revize v případě nových poznatků ohledně očekávaného vývoje dopadů KZ na území ČR. Reference Belda et al. 2015, ČHMÚ 2011 ČHMÚ Sledovat minimálně 1x ročně, lze vyhodnocovat i měsíčně.
30 Kritéria pro výběr indikátorů Politická relevance relevantní k implementačnímu koncepčnímu dokumentu Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a k dalším souvisejícím strategickým dokumentům a existujícím politikám (Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní politika životního prostředí ČR , atd.) Technická relevance sestaveny s ohledem na dostupnost dat Reprezentativnost dat založené na standardizovaných datových sadách umožňující mezinárodní srovnání Interpretovatelnost interpretovány v kontextu hodnocení a provázány na další fakta (dopady na zdraví populace a ekosystémů) Metodická relevance tvorba indikátorů bude metodicky popsána metodický postup a přehled metadat bude uveden v rámci specifikace indikátoru (tzv. indikátorové listy). (EEA 1999, 2014) Zdroje dat Data ze systémů pravidelného monitoringu Statistická inventarizace Prostorová data Data dálkového průzkumu Země Statistická ujišťování ČSÚ
31 Shrnutí Závažnost dopadů změny klimatu je dána především mírou zranitelnosti dotčeného systému Identifikace rozsahu hrozeb Podklad pro rozhodování o alokaci a distribuci investic, adaptačních opatření a pomoci Identifikace opatření ke snížení zranitelnosti Dopady změny klimatu jdou napříč socio-ekonomickým systémem Indikátory zranitelnosti se snaží sledovat dráhu těchto dopadů Využití navržené sady indikátorů při hodnocení závažnosti dopadů změny klimatu v krajích evaluaci adaptační kapacity podklad pro rozhodování o výběru vhodných adaptačních opatření začlenění sady indikátorů zranitelnosti do Akčního plánu Adaptační strategie
32 Děkuji za pozornost
Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu
Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,
VíceIndikátory zranitelnosti
Indikátory zranitelnosti Koncept indikátorů zranitelnosti pro NAP, diskuse jednotlivých skupin indikátorů Miroslav Havránek miroslav.havranek@czp.cuni.cz Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceRozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů
Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceHodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny
Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny Eliška K. Lorencová, Petr Bašta, Adam Emmer, David Vačkář Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Konference k přípravě Implementačního
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
VíceKoncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky Ing. Pavel Marták Suché období 2014 2017: vyhodnocení, dopady a opatření 30. května 2018 Strategické dokumenty řešící sucho Strategie přizpůsobení
VíceMartin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ
Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceZpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5
Zpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře a teplotní charakteristiky teplota průměrná, maximální, minimální počty letních a tropických dnů, tropických nocí, ledových a mrazových dnů četnost výskytu
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VícePravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.
Pravděpodobný vývoj změny klimatu a reakce společnosti Jan P r e t e l Seminář Klimatická změna možné dopady na vodní systémy a vodní hodpodářství Česká limnologická společnost Praha, 10.12.2007 IPCC charakteristika
VícePředstavení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.
Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz
VíceStrategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Praha, 15.9.2015 Ing. Jiří Klápště Odbor obecníé ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí NÁRODNÍ PROGRAM NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ ZMĚNY
VíceIndikátory monitoringu adaptací
Indikátory monitoringu adaptací III. etapa Příprava monitoringu adaptací řešení v rámci veřejné zakázky Vyhotovení podkladů pro přípravu Implementačního plánu Strategie adaptace HMP na klimatickou změnu,
VíceAdaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce
Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Josef Novák CI2, o. p. s. VII. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY PRAHA, HOTEL STEP**** 15. Září 2016 CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz
VíceMonitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno
Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období
VíceCENIA pro životní prostředí analýza prostorových dat, vizualizace dat a hodnocení životního prostředí na jejich základě
CENIA pro životní prostředí analýza prostorových dat, vizualizace dat a hodnocení životního prostředí na jejich základě Zbyněk Stein, Alžběta Kodetová, Tereza Kochová, Průhonice Životní prostředí prostředí
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Udržitelná
VíceZměna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura
VíceIndikátory zranitelnosti
Indikátory zranitelnosti Příloha Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu k roku 2014 Editoři Tereza Ponocná, Miluše Rollerová, Miroslav Havránek Autoři Jan Mertl, Hana Pernicová,
VíceAdaptace na změnu klimatu ve městech: pomocí přírodě blízkých opatření
Adaptace na změnu klimatu ve městech: pomocí přírodě blízkých opatření Eliška Krkoška Lorencová, David Vačkář, Eva Streberová, Adam Pártl, Zuzana Harmáčková Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Konference
VícePředpovědní povodňová služba Jihlava února 2017
Předpovědní povodňová služba Jihlava - 28. února 2017 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými
VíceInformace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi
Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceKONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR
KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR Z POHLEDU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ RNDr. Pavel Punčochář, CSc. Sekce vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství OECD Disponibilní zásoby vody v evropských zemích
Víceství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz
12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VíceLETNÍ ŠKOLA Zdravých měst
LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravská Třebová, 7. června 2017 www.zdravamesta.cz/ls2017 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP. Analýza hrozeb klimatické změny v obcích pro
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VíceAdaptace na změnu klimatu úrovni měst
Adaptace na změnu klimatu úrovni měst Viktor Třebický Konference Liberec, 26. 27. 1. 2016 1 Osnova příspěvku Proč adaptace na změnu klimatu na úrovni města? Základní termíny Adaptace vs. mitigace Metodika
VíceStrategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceTepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Teplota pozdě odpoledne
VíceVláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceVODA V KRAJINĚ. Praha, Voda v krajině v kontextu změny klimatu
VODA V KRAJINĚ Praha, 14. 4. 2016 Voda v krajině v kontextu změny klimatu Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D. náměstek ministra - ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí KRAJINA
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceNárodní akční plán adaptace na změnu klimatu role budov
Adaptace budov na změnu klimatu Národní akční plán adaptace na změnu klimatu role budov Praha, 14. prosince 2016 Jakub Horecký odbor obecné ochrany přírody a krajiny Národní adaptační strategie Strategie
VíceOčekávané projevy změny klimatu a vliv na budovy v ČR
Očekávané projevy změny klimatu a vliv na budovy v ČR Klára Sutlovičová Glopolis, o.p.s. Očekávané projevy - průměrná teplota Zpracovatel studie: Katedra Fyziky atmosféry MFF UK, 2015 2 scénáře IPCC, 2
Víceudržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)
VEŘEJNÁ SPRÁVA udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) zajišťuje osvětu a informovanost obyvatel ve vztahu ke změně klimatu, ochraně zdraví a prevenci rizik,
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceProblematika změny klimatu v ČR
Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského
VíceZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Zdeněk Žalud Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i (CzechGlobe) Konference GIS ESRI v ČR Praha, ZMĚNA
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 65947/ENV/15 V Praze dne 29. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceVulnerability indicators: floods and droughts. Miroslav Havránek Charles University Environment Center
Vulnerability indicators: floods and droughts Miroslav Havránek Charles University Environment Center What is vulnerability? IPCC 1997 (SAR) Vulnerability is the extent to which climate change may damage
VíceNávrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu
Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu jednání s výbory Rady vlády pro udržitelný rozvoj Praha, září 2016 Linda Franková odbor obecné ochrany přírody a krajiny Adaptační strategie Strategie
VíceANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI
ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI Kamila Vávrová VÚKOZ, v. v. i., Praha OBSAH PŘEDNÁŠKY Potravinová bezpečnost Zdroje biomasy Typologie půd EP Model vývoje pěstebních
Více11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci
VícePODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst
PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Krnov, 2. listopadu 2016 www.zdravamesta.cz/ps2016 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP. Strategie adaptací na změnu klimatu ve Zdravém městě
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceDOPADY ZMĚN KLIMATU NA HYDROKLIMA ČR. Marta Martínková
DOPADY ZMĚN KLIMATU NA HYDROKLIMA ČR Marta Martínková hydrol_mod@yahoo.com Vývoj atmosféry na Zemi https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/ Oxygen_atmosphere.png https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons
Více5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
VíceStrategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Tvoříme klima pro budoucnost Klimatická změna a adaptační opatření na místní a regionální úrovni Liberec, 26. 1. 2016 Jakub Horecký odbor obecné
VíceStrategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje
Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VíceZměna klimatu a české zemědělství
Změna klimatu a české zemědělství - Petr Hlavinka, Miroslav Trnka, Zdeněk Žalud, Daniela Semerádová, Jan Balek, Lenka Bartošová a další... - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita v
VíceGenerel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima
Generel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima Svatava Maradová, František Pavlík SPÚ Miroslav Trnka - Mendelova univerzita v Brně Zdeněk
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceHOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI
HOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI 2 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Kraj Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu (%) Hlavní město Praha 100 Středočeský 86,4 Jihočeský 90,7 Plzeňský 85 Karlovarský
VíceZměna klimatu a vinohradnictví. Mgr. Monika Bláhová Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Mendelova univerzita v Brně
Změna klimatu a vinohradnictví Mgr. Monika Bláhová Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Mendelova univerzita v Brně Globální teplota Země 8 srážky [mm] teplota [ C] Klima v ČR Průměrná roční
VíceInformace o přípravě koncepce ochrany před následky sucha v ČR
Informace o přípravě koncepce ochrany před následky sucha v ČR Praha, 9.11.2015 Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D. náměstek ministra - ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí
VícePRIORITNÍ OSA 3 OPŽP zelená linka:
PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP 2014+ www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP 2007-2013 Kategorie žádosti Počet Součet z fs celkem Kompostárny a bioplynové stanice 599 2 283 755 428 Sběrné dvory
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceInformační seminář k programu LIFE
Informační seminář k programu LIFE LIFE CLIMA příklady projektových témat Mgr. Jana Paluchová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu o Cíle LIFE CLIMA o Priority LIFE CLIMA
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 71961/ENV/15 V Praze dne 6. listopadu 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceTab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ( ) Užití půdy
PŘÍLOHA I Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství (1999-2009) Užití půdy 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Orná půda 13 776 15 295 19 164 19 536 19 637 19 694
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VícePROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)
PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: MZP/2017/710/1851 V Praze dne 25. října 2017 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:
VíceČistá výroba a čistá spotřeba elektřiny
Čistá výroba a čistá spotřeba elektřiny 58 125 53 037 56 375 49 708 55 370 48 148 54 976 47 765 54 853 49 312 56 880 52 155 59 899 54 146 59 956 53 163 60 264 52 196 59 475 50 855 67 740 52 291 68 779
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
VícePRIORITNÍ OSA 3 OPŽP zelená linka:
PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP 2014+ www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP 2007-2013 Kategorie žádosti Počet Součet z fs celkem Kompostárny a bioplynové stanice 599 2 283 755 428 Sběrné dvory
VíceVodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik
Povodí Labe, státní podnik 14.6.2018 Vodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik Problematika zásobování vodou, možného nedostatku vody a nárocích na vodní zdroje Petr Ferbar Pracovní jednání s uživateli
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci
Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona
VíceZhodnocení zranitelnosti území
Zhodnocení zranitelnosti území RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., Ekologický institut Veronica Ing. Jiří Krist, Národní síť MAS Adaptace území na změnu klimatu Praha, 6.12.2016 Projekt EHP-CZ02-OV-1-017-2014
VíceHodnocení přínosů přírodě blízkých řešení pro implementaci Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu
Hodnocení přínosů přírodě blízkých řešení pro implementaci Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu David Vačkář & Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, Jan Daněk Ústav výzkumu globální změny
VíceSucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR
Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna
Víceve Zdravém městě Chrudimi
Strategie adaptací na změnu klimatu ve Zdravém městě Chrudimi - VTP Ostrava-Poruba - R. Misiaček, Z. Frélich, (V. Lekeš) Ostrava, 7.12.2016 Projektový tým I. Čím se přístup ke zpracování liší Větší důraz
VíceJan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008
Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008 Mezivládní panel IPCC Klimatický systém a jeho změny Dopady klimatické změny Další
VíceMáme se dál obávat sucha i v roce 2016?
Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km
VíceENERGETICKÝ PLÁN MĚSTA. PORSENNA o.p.s.
ENERGETICKÝ PLÁN MĚSTA PORSENNA o.p.s. OBSAH Energetické plánování pohled měst a obcí Územní energetická koncepce legislativní opora struktura Energetický plán města struktura a hranice 2 Energetické plánování
VíceDopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav kubat@chmi.cz Podklady Climate Change 2001 Impacts, Adaptation and Vulnerability
VíceLesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Ing. Jan Lojda, Ph.D. Oddělení ekonomických nástrojů LH XV. konference SVOL Kostelec nad Černými lesy 28. 4. 2016 Národní lesnický program
VíceMonitoring a předpověď zemědělského sucha
Monitoring a předpověď zemědělského sucha Zdeněk Žalud, Petr Hlavinka, Daniela Semerádová, Jan Balek, Petr Štěpánek, Pavel Zahradníček, Martin Možný, František Pavlík, Michal Gebhart, Svatava Maradová,
VíceAdaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu
Postup zpracování Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu Mária Kazmuková,IPR Praha Seminář Adaptace území n změnu klimatu Praha 5. 12. 2016 CI2 Vize Strategie hl. m. Prahy na změny
VíceKLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010
KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století
Více