8 Simulace a měření poruchových stavů části elektrizační soustavy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "8 Simulace a měření poruchových stavů části elektrizační soustavy"

Transkript

1 8 Část elektrizační soustavy Simulace a měření oruchových stavů části elektrizační soustavy 8.1 Parametry rvků elektrizační soustavy Synchronní generátor SG 12,5 kva (Měření arametrů synchronního generátoru viz. říloha P1.) Jmenovitý výkon (kw) 1 Jmenovitý výkon (kva) 12,5 Jmenovité otáčky (ot/min) 15 Jmenovitý roud (A) 18 Jmenovité naětí (V) 4 Frekvence (Hz) 5 Účiník (-),8 Rozsah buzení naětí (V) Rozsah budícího roudu (A) 3,4 9,6 Ty stroje A8A4 Výrobní číslo Číslo normy ro daný stroj 352 Výrobce MEZ Frenštát Náhradní imedance synchronního generátoru X x. 2 d ng ( 1) = (Ω;%,kV,MVA) (8.1) 1. S ng 2 15,4 X ( 1) = = 2,35 Ω 1,15 R ( 1) Z(1) = X (1) (Ω)

2 8 Část elektrizační soustavy Zětná složka Z = (Ω) ( 2) Z (1) Nulová složka (měření, viz. řílohap1) X,16 Ω ( ) = R = = (Ω) ( ) R(1) = R(2) Z() X () ng S ng x d jmenovité naětí alternátoru jmenovitý zdánlivý výkon alternátoru rázová reaktance alternátoru Matematický model synchronního generátoru Gen Synchronní generátor 12,5kVA byl v rostředí ATPDraw modelován omocí modelu synchronního stroje SM59. Tab. 8.1 Nastavení synchronního generátoru 12,5 kv A Volt Freq Angle Poles SMOV TP SMOVT Q RMVA RkV AGLN E ,125,4 2,75 RA XL Xd Xq Xd' Xq' Xd'' Tdo' Tqo',47,1 1,41 1,41,249,249,159,15,15 Tdo'' Tqo'' Xo RN XN XCAN HCO DSR DSD,15,15,12,1 1e-6 FM MECH N 3 1 Kde Volt Freq Angle Poles SMOVTP SMOVTQ maximální hodnota fázového naětí (V) frekvence naětí na svorkách stroje ro ustálený stav (Hz) úhel fázoru naětí fáze A ve stuních očet ólů faktor roorcionality, který má význam jen ři rozdělení činného výkonu mezi aralelně racující generátory v růběhu souštění-náběhu. V říadě neexistence aralelních generátorů je hodnota SMOVTP=1 faktor roorcionality, který má význam jen ři rozdělení jalového výkonu mezi aralelně racující generátory v růběhu souštění-náběhu. V říadě

3 8 Část elektrizační soustavy RMVA RkV AGLNE RA XL Xd Xq Xd' Xq' Xd'' Xq'' Tdo' Tqo' Tdo'' Tqo'' Xo RN XN XCAN XCAN=XL HCO DSR DSD FM MECHN neexistence aralelních generátorů je hodnota SMOVTQ=1. V říadě výskytu aralelně racujících generátorů: nutno zadat ručně třífázová hodnota zdánlivého výkonu stroje (MV A) jmenovitá hodnota sdruženého naětí stroje, efektivní hodnota (kv) hodnota kotevního roudu na charakteristice vzduchové mezery, ři níž je stroj vybuzen na jmenovité naětí. Neřímá secifikace vzájemné induktance (A) rezistance budícího vinutí kotvy (.j.). RA>! roztylová reaktance kotvy (.j) synchronní reaktance ve směru osy d odélná reaktance (.j.) synchronní reaktance ve směru osy q říčná (.j.) řechodná reaktance odélná (.j.) řechodná reaktance říčná (.j.) rázová reaktance odélná (.j.) rázová reaktance říčná (.j.) odélná řechodová časová konstanta ři chodu stroje narázdno (s) říčná řechodová časová konstanta ři chodu stroje narázdno (s) odélná rázová časová konstanta ři chodu stroje narázdno (s) říčná rázová časová konstanta ři chodu stroje narázdno (s) nulová-netočivá reaktance ve složkové soustavě (.j.) činná část zemní imedance, rezistance země (.j.) jalová část zemní imedance, rezistance země (.j.) Canayova charakteristická reaktance (.j.). Když je neznámá: zadejte moment setrvačnosti setrvačných hmot stroje v (1 6 *libra*stoa 2 ) když MECHN= v (1 6 *kg*m 2 ) když MECHN=1 koeficient rychlostní odchylky vlastního tlumení setrvačných hmot T=DSR(W-Ws) kde W je rychlost hmot a Ws je synchronní rychlost v ((1 6 *libra*stoa)/(rad./sec)] když MECHN= v ((1 6 *N*m)/(rad./sec)] když MECHN=1 koeficient rychlosti vlastního tlumení setrvačných hmot T=DSD(W) kde W je rychlost setrvačných hmot v ((1 6 *libra*stoa)/(rad./sec)] když MECHN= v ((1 6 *N*m)/(rad./sec)] když MECHN=1 když je zadaná hodnota <=2, ak je časová konstanta ři měření narázdno když je zadaná hodnota >2, ak je časová konstanta ři měření nakrátko když je zadána, ak je vztažnou soustavou anglická soustava jednotek když je zadána 1, ak je vztažnou soustavou metrická soustava jednotek.

4 8 Část elektrizační soustavy Výkonový transformátor 15 kva (Měření arametrů výkonového transformátoru 15 kva, viz. říloha P2) Parametry transformátoru S n = 15 kva, n = 38V, = 1 P k = 6 kw, u k = 15% P = 71,3 kw, i =,94%. Náhradní imedance transformátoru Sousledná složka Z u. 2 k nt ( 1) = 1. SnT (Ω;%,kV,MVA) (8.2) 2 15.,4 Z ( 1) = = 1,6 Ω 1.,15 Zětná složka Z u. 2 k nt ( 2) = Z (1) = (Ω;%,kV,MVA) 1. S nt k nt S nt jmenovité naětí nakrátko jmenovité naětí transformátoru jmenovitý zdánlivý výkon transformátoru

5 8 Část elektrizační soustavy Nulová složka x( ) =,85x(1 ) = 1,36 Ω Matematický model výkonové transformátoru 15 kva T,4/,4 Výkonový transformátor 15kVA byl v rostředí ATPDraw modelován omocí rocedury BCTRAN. Tab Jmenovité arametry a hodnoty získané měřením transformátoru 15kVA Počet vinutí Ty jádra (Number windigs) (Tye of core) Počet fází (Number of hases) Primární naětí (kv) (HV) Testovací frekvence (Hz) (Test frequency) 3 2 Shell core 5 Sekundární Jmenovitý výkon Zaojení naětí(kv) (MV A) (Connections) (LV) (Power) Fázový osun ( ) (Phase shift),4,4,15 Yyn Naětí nakrátko (%) (m) Ztráty nakrátko (kw) (Loss) Proud narázdno (%) (Curr) Ztráty narázdno (kw) (Loss) 15,6,47,71

6 8 Část elektrizační soustavy Asynchronní stroj 1,1 kw 3fázový asynchronní stroj s kotvou nakrátko, ty 4AP 9OL 6, - jmenovité naětí 3x23/4 V, - jmenovitá frekvence 5 Hz, - jmenovitý výkon stroje v motorickém režimu 1,1 kw, - jmenovité otáčky 93 ot.min -1, - jmenovitý roud stroje 3 A, - jmenovitý účiník,75.j. Náhradní imedance asynchronního motoru: Sousledná složka 2 nam Z( 1) = (Ω;kV,-,MVA) (8.3) i. S Z z nam,4 2 = 3,7.,15 ( 1) = 28,8 Ω Zětná složka Z 2 nam = Z(1) (Ω;kV,-,MVA) i. S ( 2) = z nam nam i z S nam jmenovité naětí motoru oměrný záběrný roud motoru jmenovitý zdánlivý výkon motoru

7 8 Část elektrizační soustavy Matematický model asynchronního stroje AG1.1kW Pro modelování asynchronního motoru je v ATPDraw oužit univerzální model M3. Výchozí nastavení je následující: General Pole airs = 3, stator couling Y, frequency = 5 Hz, Magnet LMD = LMQ =,385 Stator Ld = Lq =,15 H Rd = Rq = 8,42 Ω Rotor L1 = L2 =,15 H R1 = R2 = 11,6 Ω Fyzikální model venkovního vedení 3km Náhradní schéma venkovního vedení Obr. 8.1 Náhradní schéma venkovního vedení AlFe 3km.

8 8 Část elektrizační soustavy Parametry π článku: odélná imedance Z =,762 + j3,33 Kaacita roti zemi/mezifázová kaacita C k = 1,5 µf / C s =,53 µf Náhradní rezistence a reaktance vedení: Sousledná složka R( 1) = Rk. l (Ω,Ω/km,km) (8.4) R( 1) =,762Ω X ( 1) = X k. l (Ω,Ω/km,km) X ( 1) = 3,33 Ω Zětná složka R = R Rk. l (Ω,Ω/km,km) ( 2) (1) = X = X X k. l (Ω,Ω/km,km) ( 2) (1) = Nulová složka Z = Z = 2, ,99 Ω R k X k ( ) 3 (1) j rezistence vedení délky 1 km reaktance vedení délky 1 km 1 délka vedení Matematický model venkovního vedení 3km Venkovní vedení bylo modelováno s využitím RLC rvků v rostředí ATPDraw, výsledný model byl komrimován omocí volby Comress.

9 8 Část elektrizační soustavy Simulace řechodných dějů části elektrizační soustavy fázové zemní sojení v izolovaných sítích V těchto sítích nejsou mezi uzlem a zemí a ani mezi fázemi a zemí řiojeny žádné imedance. Výjimky zde mohou tvořit jednofázové řístrojové transformátory naětí a ochoitelně síťové kaacity roti zemi se svodovými odory Při oisu oměrů v nezatížené sítí s izolovaným uzlem je možné vycházet z ředokladu, že naájecí naětí zdroje jsou symetrické, kaacity všech fází vzhledem k zemi jsou stejné, vzájemné kaacity jsou stejné, síť není zatížena odběrem a svodové odory lze zanedbat. Pro výše uvedené ředoklady lze ro naětí a roudy sát: f 1 f 2 f 3 = = = C1 C2 C C12 C31 = = = C 23 C13 C12 C 23 kde C1 C2 C3 1 = jωc = jωc 2 = jωc 3 = = = (8.5) (8.6) = = (8.7) = Σ f L1 vvn vn f1 f2 f3 C C12 C31 C23 23 C1 C2 C3 C12 C23 L2 L3 C1 C2 C Obr. 8.2 Schematické znázornění izolované sítě.

10 8 Část elektrizační soustavy = Σ f L1 vvn vn f1 f2 f3 C C12 C31 C23 23 C2 C3 C12 C23 L2 L3 C2 C Obr. 8.3 Schematické znázornění izolované sítě ři zemním sojení (ro R ). Při zemní oruše, znázorněné na obr. 8.3, se oruší symetrie imedancí roti zemi. V říadě vzniku zemního sojení v izolované síti je tato orucha dorovázena vznikem oruchového roudu. Ke změně dojde u velikostí amlitud a fázových osuvů kaacitních roudů v jednotlivých fázích a naětí uzlu roti zemi. Kaacitní roudy zdravých fází se uzavírají řes zem, místo zemního sojení a vinutí transformátoru ostižené fáze. Pokud je síť většího rozsahu, tak mohou oruchové roudy dosahovat značných hodnot. Pro velikost naětí lze sát: = = = 2 3 = = = = = Předokládejme symetrickou síť: C 1 C2 C3 C (8.8) a.) C1 b.) C3 C = -o C3 23 C2 23 Obr. 8.4 Fázorový diagram sítě s izolovaným uzlem ve stavu a) bez a b) se zemním sojením. Pro roudy lze sát:

11 8 Část elektrizační soustavy = C2 C3 C 2 + C3 = jωc = jωc 2 3 = jωc ( = jωc = jωc = = ) = 3 jωc C 2 C3 1 = 3 C1 (8.9) Kaacita vedení se v raxi udává na jednotku délky. Kaacitu vedení C a oruchový roud lze zjednodušeně vyjádřit vztahem (3-6): C = C k l = 3 ω C l = 3 ω C k f k l s Za ředokladu ideálního zemního sojení s R lze konstatovat: - kaacitní roudy zdravých fází vzrostou 3krát, - kaacitní roud ostižené fáze stoune 3 krát, - naětí zdravých fází roti zemi vzroste na sdruženou hodnotu systému, - naětí uzlu vzroste na fázovou hodnotu systému. (8.1) Protože oruchový roud má kaacitní charakter, je jeho zhášení obtížné a rovázené znovuzáaly. Takto vzniklé řechodné děje vyvolávají v síti řeětí. Z uvedených důvodů je oužívání izolovaného uzlu omezeno na malé sítě. Rovněž hledisko bezečnosti sojené s výskytem velkých krokových naětí, které vznikají ři růchodu roudů zemí, je nutné brát v úvahu. V normách ro rovoz VN sítí se řiouští mezní rozsah kaacitního roudu c = 2 A, řičemž od hodnoty c = 1 A se již dooručuje komenzace zemních roudů. Simulace 1fázové zemní sojení v izolovaných sítích s využitím ATPDraw Obr. 8.5 Měření 1fázového zemního sojení v části elektrizační soustavy. Část elektrizační soustavy ro měření a následnou simulaci je zaojena dle obr. 8.5, část a). Jedná se o síť s oboustranným naájením, kde jako zdroj figuruje synchronní generátor 12,5kVA a větrná elektrárna s asynchronním strojem 1,1kW. Synchronní generátor řisívá

12 8 Část elektrizační soustavy do místa zkratu řes výkonový transformátor 15 kva, stejně jako asynchronní stroj, který je však od místa vzniku zemního sojení oddělen také fyzikálním modelem venkovního AlFe vedení 3 km. Matematický model části elektrizační soustavy v rostředí ATPDraw je zobrazen na obr Gen T,4/,4 z T,4/,4 3km S2 AG Rz SG 1E6 S1 daming J AG1.1kW cabel S4 moment Obr. 8.6 Matematický model elektrizační soustavy v rostředí ATPDraw. nic Pro znázornění naěťových a roudových oměrů v modelované části elektrizační soustavy je v rostředí ATPDraw vytvořeno odovídající schéma matematického modelu. Jak již bylo dříve zmíněno, synchronní generátor jako zdroj, řisívá v bloku s transformátorem do místa vzniku zemního sojení. zel hvězdy rimární vinutí transformátoru je římo uzemněný, uzel hvězdy sekundárního vinutí je izolován (R N =1.1 6 Ω). V čase 3 ms je stykačem S2 řiojena do sítě větrná elektrárna s asynchronním strojem, asynchronní stroj je nenabuzený a roztočen na otáčky 151 min -1. Prvek s označením Rz resektuje zatížení asynchronního stroje narázdno. V čase,2s je simulován řechodný děj vzniku zemního sojení. Zemní sojení je simulováno za svorkami bloku synchronní generátor 12,5 kva+transformátor 15 kva. Výsledný simulovaný růběh roudu místem zemního sojení je na obr. 8.7, na obr. 8.8 je růběh naětí v místě zemního sojení v růběhu vzniku a zániku zemního sojení. Měření naětí v místě zemního sojení je zrostředkováno 3fvoltmetrem s označením v obrázku GRP.

13 8 Část elektrizační soustavy , (A) 7,5 5, 2,5, -2,5-5, -7,5-1,,18,2,22,24,26 (s),28 (file sit3.l4; x-var t) c:za -ZEM Obr. 8.7 Průběh roudu místem zemního sojení, izolovaná soustava. Z obrázku 8.7 je zřejmý vícefrekvenční řechodný děj daný vybitím kaacit soustavy v okamžiku vzniku zemního sojení. stálená hodnota kaacitního roudu je 686 ma. Naětí neostižených fází v okamžiku vzniku zemního sojení řekmitnou na hodnotu 664 V, čemuž odovídá řeětí 2,4 (obr. 8.8). Pro orovnání simulovaných a naměřených hodnot roudu místem zemního sojení jsou na obr uvedeny oba růběhy v ustáleném stavu, na obr. 8.1 je zobrazen naměřený růběh roudu místem zemního sojení. Z obr. 8.8 ro simulovaný růběh naětí a obr. 8.9 ro naměřený růběh naětí v místě zemního sojení, je zřejmý vliv kaacit soustavy, naětí o ukončení zemního sojení neřejde na hodnotu fázového naětí okamžitě, ale až o odeznění řechodného děje rovázejícího vybití kaacit soustavy. 7 (V) ,18,2,22,24,26,28 (s),3 (file sit3.l4; x-var t) v:za -ZEM v:zb -ZEM v:zc -ZEM Obr. 8.8 Průběh simulovaných okamžitých hodnot naětí v místě zemního sojení, v očátku vzniku zemního sojení v čase,2 a zániku v čase,27s

14 8 Část elektrizační soustavy (V) ,42 3,44 3,46 3,48 3,5 3,52 3,54 3,56 (s) 3,58 (f ile ST_11.adf ; x-v ar t) Z Obr. 8.9 Průběh naměřených okamžitých hodnot naětí jedné neostižené fáze v okamžiku zániku zemního sojení v čase 3,47 s 1 (A) ,6-66, -65,4-64,8-64,2-63,6 (ms) -63, sit3.l4: c:za -ZEM ST_11.adf : f t Z 1 Obr. 8.1 Naměřený růběh roudu místem zemního sojení

15 8 Část elektrizační soustavy ,5 (A) 1,,5, -,5-1, -1,5-2,,28,3,32,34,36,38 (s),4 sit3.l4: c:za -ZEM ST_11.adf : f t Z 1 Obr Srovnání naměřených a simulovaných okamžitých hodnot roudu místem zemního sojení. Pozn.: Hodnota roudu místem zemního sojení byla od definovanou hodnotou řesnosti roudových kleští, roto jsou na naměřeném růběhu roudu atrné zákmity Komenzace zemních kaacitních roudů vvn vn L f1 f2 f3 C C12 C31 C23 23 C1 C2 C3 C12 C23 L2 L3 Rzt Lzt C1 R C2 C ZT Obr Schematické znázornění komenzované sítě ři zemním sojení. Komenzaci kaacitních zemních roudů v sítích vysokého naětí je nutné rovádět tak, aby místem náhodného zemního sojení rotékal ouze tzv. zbytkový roud a tím se dosáhlo samočinného zhášení oblouků v místě s oruchou, snížení krokového naětí v okolí oruchy a aby se umožnil časově neomezený rovoz ostiženého vedení ři zemním sojení. Komenzace kaacitních roudů se rovádí vložením vhodně zvolené indukčnosti do uzlu sítě. Tato indukčnost se nazývá odle účelu zhášecí či komenzační nebo jménem

16 8 Část elektrizační soustavy zracovatele teorie Petersenova. Tímto zásahem se izolovaná síť změní na síť s neúčinně uzemněným uzlem. Proudové oměry sítě s komenzační cívkou jsou znázorněny na obr = -o 2 1 C3 ZT RZT 3 2 C C2 LZT 23 Obr Fázorový diagram naětí a roudu ro komenzovanou síť ro R. K určení oměrů v komenzované síti lze oět využít vztah (8.1). Budeme-li ředokládat určitou kaacitní nesymetrii C nes a ztrátový odor ve zhášecí tlumivce R ZT (svodové odory systému v jednotlivých fázích jsou ro jednoduchost zanedbány) lze naětí v uzlu ve stavu bez zemního sojení vyjádřit rovnicí (8.11). Této závislosti se využívá ro automatické naladění tlumivky do otimálního stavu, ři kterém je naětí v uzlu maximální. Zhášecí tlumivkou tedy i v klidovém stavu rotéká roud, který je daný hlavně kaacitní nesymetrií. jωcnes = f (8.11) R + j(3ωc + ωc 1 ωl ) 1 ZT nes ZT Naětí uzlu ve stavu zemního sojení s odorem R lze vyjádřit vztahem (8.12): 1 R + jωcnes = f (8.12) 1 R + 1 R + j(3ωc + ωc 1 ωl ) ZT nes ZT Velikost oruchového roudu lze vyjádřit vztahem (8.13). Pro zjednodušení je ve vztahu zanedbána kaacitní nesymetrie vzhledem její velikosti k oruchovému odoru. = (1 R + 1 R + j(3ω C 1 ωl )) 1 R >> ωc (8.13) f ZT ZT nes Výsledný oruchový roud má imaginární složku danou rozdílem kaacitního roudu sítě a induktivního roudu zhášecí tlumivkou a nevykomenzovanou činnou složku, odovídající ztrátám ve zhášecí tlumivce a svodovým odorům fází roti zemi. = + j( ) = min = (8.14) R C ZT C ZT

17 8 Část elektrizační soustavy Tento vztah vyjadřuje základní funkci zhášecí tlumivky, tj. snižování roudu místem zemního sojení komenzací zemních kaacitních roudů. Minimální velikost má oruchový roud ro stav rezonance a je dán svodovými odory sítě a ztrátami v tlumivce. V úvahu je ovšem třeba brát také roud nevykomenzovaných harmonických, jejichž velikost se v tomto říadě stává nezanedbatelná. 3 1= -o 2 1 C3 ZT ZT RZT RZT 3 2 C C2 LZT 23 Obr Fázorový diagram naětí a roudu ro komenzovanou síť s R ve stavu řed (lnou čarou) a o řiojení (řerušovanou) odoru do uzlu sítě. Lmin, δmax, Lmax D1 M1 Lmax, δmin, Lmin M2 D1 - D2 - hlavní vinutí nař. 13,3kV M1 - N1 - měřící naěťové vinutí 1V D2 N1 N2 M2 - N2 - omocné výkonové vinutí 4 6V K1 - L1 - měřící roudové vinutí 5A K1 L1 Obr Princiielní schéma komenzační tlumivky. Skutečné konstrukční rovedení zhášecí tlumivky si lze ředstavit jako transformátor s regulovatelným roudem narázdno. Nastavení ožadované indukčnosti se rovádí změnou vzduchové mezery v jeho magnetickém obvodu. Výstuní naětí na sekundárním vinutí zhášecí tlumivky je vlivem konstrukce se vzduchovou mezerou v magnetickém obvodu relativně měkké. Sekundární vinutí zhášecí tlumivky se výkonově dimenzuje od 1 do 3 % jmenovitého výkonu tlumivky a slouží ro krátkodobé řiojení omocného odoru ři rocesu vyhledávání vývodu ostiženého zemním sojením. Přiojení odoru do uzlu sítě zajistí zvýšení činné složky nulového roudu vývodem ostiženým zemním sojením a zvýší se tím citlivost a solehlivost směrových ochran ro vyšší hodnoty oruchového odoru.

18 8 Část elektrizační soustavy Tab. 8.2 Jmenovité hodnoty zhášecích tlumivek ZTC. ty ZTC Q max (kva) n (kv) 13,3 13,3 13,3 δ (mm) (A) 3,1 6 3, P L (kw) 1,4 9,4 2,4 16 5, 24 P LK (kw) (V) K (A) 33, L (H) 13,8,71 11,4,45 1,1,143 X L (Ω) R L (Ω) 148 2, ,8 3,4,3 (-) 36,4 32,7 32,2 31,7 24,5 28 L`2 (H) 1,36,94,31,29,25,24 X`2 (Ω) ,7 7,6 R`2 (Ω) L r2 R v2 2 L 1 mag 2 RL 2 R = R Obr Náhradní schéma zhášecí tlumivky ZTC odle výrobce EG. Simulace a měření 1fázové zemní sojení v komenzovaných sítích s využitím ATPDraw Pro tento říad je konfigurace sítě řizůsobena schéma na obr. 8.5, část c). Nejrve byla rovedena simulace vzniku zemního sojení s využitím rerocesoru ATPDraw. Pro ustálený kaacitní roud 686 ma byla vyočtena odovídající kaacita soustavy c,686 C = = = 9,497 µf (8.15) ω f A tomu odovídající velikost komenzační tlumivky 1 1 L = = = 1,669 H (8.16) ω C 314 9,497 1

19 8 Část elektrizační soustavy Pro tuto hodnotu indukčnosti komenzační tlumivky bylo uraveno výchozí schéma části elektrizační soustavy v rostředí ATPDraw, viz. obr Gen T,4/,4 z T,4/,4 3km S2 Rz S2 S1 AG1.1kW daming cabel S4 L 1E6 J moment nic Obr Schéma v rostředí ATPDraw ro modelování naěťových a roudových oměrů v komenzované síti. 8 (A) ,4,7,1,13,16,19 (s),22 (file sit4.l4; x-var t) c:za -ZEM c:l -ZEM Obr Průběh roudu místem zemního sojení a růběh roudu tlumivkou. Z obr je zřejmý růběh simulace zemního sojení. V čase 5 ms je stykačem S1 simulován vznik zemního sojení. Pro větší názornost nejrve nekomenzované zemní sojení, ke komenzaci, tzn. K řiojení tlumivky do uzlu transformátoru, došlo v čase,1s. Kaacitní roud soustavy byl vykomenzován a místem zemního sojení rotéká ouze zbytkový roud daný ouze ztrátami činného vnitřního odoru tlumivky a svodovými odory soustavy. Protože k samotné verifikaci matematického modelu měřením nebyla k disozici vhodná komenzační tlumivka s otřebnými arametry, byla oužita tlumivka s arametry,25 H s vnitřním odorem 1,3 Ω. Pro tento říad bylo také uraveno schéma matematického

20 8 Část elektrizační soustavy modelu v rostředí ATPDraw. Na obr je ak zobrazen celkový simulovaný růběh roudu místem zemního sojení, na obr. 8.2 růběh roudu naměřený. 8 [A] ,,5,1,15,2,25,3,35 [s],4 (file sit5.l4; x-var t) c:za -ZEM Obr Simulovaný růběh roudu místem zemního sojení. 7 (A) ,15 1,2 1,25 1,3 1,35 (s) 1,4 sit5.l4: c:za -ZEM ST_14.adf : f t Z 3 Obr. 8.2 Naměřený růběh roudu místem zemního sojení, částečná komenzace L =,25 H, R = 1,3 Ω.

21 8 Část elektrizační soustavy Odorové uzemnění uzlu kabelových sítí VN se výhody komenzace zemních kaacitních roudů nerojevují tak jednoznačně jako u sítí venkovních. Většina oruch je trvalá a zmenšení oruchového roudu se rojeví ve samozhášení jako ři obloukových oruchách u venkovního vedení. Zhášecí tlumivka sice omezuje řeětí ři vzniku zemního sojení, ale rovoz sítě ři zemním sojení namáhá izolaci zdravých fází sdruženým naětím a řináší riziko vzniku vícenásobných oruch. Zařazení činného odoru do uzlu zůsobí omezení roudu zemních sojení s ohledem na dimenzování uzemnění, zajistí dostatečné tlumení řeětí ři vzniku zemního sojení a umožní oužití jednoduchých ochran. Síť s odorovým uzemněním uzlu se ři zemní oruše trvale nerovozuje a o lokalizaci ostiženého vývodu se ostižený úsek vyíná. Zařazení odorníku do uzlu má další říznivý vliv v leším tlumení řechodných jevů a rovozních řeětí, ředevším ři vzniku zemních oruch. Solu s rychlím vyínáním všech zemních oruch se toto rojevuje tak říznivým ovlivněním vlastností, že se u tohoto tyu sítí téměř nevyskytují vícenásobné oruchy. Vliv uzemnění uzlu řes činný odor se nejvíce rojevuje ři jednoólových oruchách, zkratech. ostatních druhů oruch jsou oměry v odstatě shodné s komenzovanými sítěmi, či sítěmi s izolovaným uzlem. Znalost roudu ři jednoólových zkratech je nutná jak ro určení odmínek činnosti ochran a jejich kontrolu, tak ro stanovení říustnosti rovozu s ohledem na ochranu osob řed nebezečným dotykovým a krokovým naětím, ovlivnění blízkých sdělovacích vedení i dimenzování zařízení, řes která se roud ři zemních oruchách může uzavírat. rčení roudů ři jednoólovém zkratu ro síť znázorněnou na obr. 8.21

22 8 Část elektrizační soustavy Z 1t Z t Z 1v1 Z v1 R N 1 C 1 C 1 C 1 R N or 2 C 2 C 2 C 2 Obr Schéma ro určení roudu ři 1ólovém zkratu. S jednoólovým zkratem latí náhradní schéma na obr. 8.22, ze kterého lze ři odrobnějších výočtech určit oruchový roud i jednotlivé fázové roudy. Z 1t R Z 2t Z 2v1 R Z t Z v1 3R N Z C ři R Obr Náhradní schéma ro výočet oměrů ři 1ólovém zkratu. sítí s odorovým uzemněním uzlu není možné zanedbávat odory obloukových oruch, kaacity vedení, ale mnohdy je možné zanedbávat reaktance některých částí, oř. je možné zanedbávat i jejich sousledné imedance. Pro roud oruchy latí známý vztah: = f (8.17) 2Z Z + 3R

23 8 Část elektrizační soustavy kde je fázové naětí sítě, Z 1 výsledná sousledná složková, Z výsledná nulová složková imedance sítě vztažená k místu oruchy, R je řechodový odor oruchy. Ve většině říadů není zaotřebí určovat roud oruchy takto složitě, ostačí vycházet ze zjednodušených náhradních schémat a vztahů. Proud ostiženou fází sestává z oruchového roudu, roudu zátěže R zát1 a vlastního kaacitního roudu RC1. roudu zátěže lze u našich odorově uzemněných sítí vn ředokládat, že se ři jednoólovém zkratu v odstatě nemění (rotože se rakticky nemění sdružená naětí sítě). = + + (8.18) R1 R1zát RC1 Vlastní kaacitní roud je dán jeho souslednou a nulovou složkou 1C1 C1 = jωc (8.19) 1 f ( 3R + Z ) 3R N + Z T Z C + Z N T C = jωc1 = jωc1 ř (8.2) 2Z1 + Z + 3R fáze R vývodu č. 1 je tedy vlastní kaacitní roud RC1 1 ( ) = jω C (8.21) ř Proudy ostatních fází jsou dány součtem jejich zatěžovacích a kaacitních roudů. Nař. u ostiženého vývodu č. 1 S1 T1 Szát1 SC1 Szát1 1 2 ( a ) = + = + jω C (8.22) Szát1 1 ( a ) ř ř = + jω C (8.23) Takto odrobné určení roudu má význam nař. ro stanovení odmínek činnosti distančních nebo srovnávacích ochran. nejčastěji ředokládaných nadroudových ochran, zaojených do uzlu transformátorů roudu jednotlivých vývodů, jsou rozhodující součtové roudy fází vývodů. Součtový roud u vývodu č. 1 s oruchou je 3 ř Σ1 = f j3ω C1 ka1 (8.24) 2Z1 + Z + R f

24 8 Část elektrizační soustavy zdravého vývodu č. 2 Σ2 = j3ω C2 ř ka2 (8.25) rčení roudu ro kontrolu rozběhu ochran Pro kontrolu rozběhu ochran se určuje výočtem minimální hodnota roudu, která může být ři oruše na daném zařízení k disozici. těchto sítí je tím rozuměna hodnota roudu ři zanedbání kaacitního roudu sítě, ři uvažování největšího řechodového odoru obloukové oruchy, která je n konci chráněného úseku. Obvykle je v tomto říadě možné zanedbat imedanci naájecího zdroje a ro určení roudu oužít náhradní schéma na obr a z něho vylývající vztah (za (2R 1v +R v )/3, což je činný odor smyčky vodič-země, je oužito označení R v ). min = f (8.26) R v + R N + R R v +2R 1v 3 min R R N Obr Náhradní schéma ro určení minimálního oruchového roudu. Protože odor oruchy je závislý na oruchovém roudu a jeho určení by komlikovalo raktické oužití vztahu (8.26), je na obr uvedena vyočtená závislost min na součtu R v +R N, resektující maximální hodnoty řechodových odorů odle obr

25 8 Část elektrizační soustavy Obr Přechodné odory obloukových oruch. Jak je zřejmé, v celém rozsahu je oruchový roud cca 7 % z hodnoty, kterou bychom určili ři zanedbání odoru oruchy. Proto se ro určení minimálního roudu ro kontrolu rozběhu ochran dooručuje vztah (8.27),7 f min = (8.27) Rv + RN

26 8 Část elektrizační soustavy Obr Minimální roud obloukové oruchy v síti 22 kv. Tento vztah byl určen ro obloukové oruchy u zařízení 22 kv. Protože ro sítě 1 a 35 kv nejsou dosud otřebné odklady k disozici, navrhuje se rozatím oužívat tento vztah i ro tyto sítě. Za odor R V je u stávajících sítí, u kterých se řechází na odorové uzemnění uzlu, nejlée dosazovat naměřenou velikost činného odoru smyčky vodič zem. Za R N je zaotřebí dosadit zvolenou velikost uzlového odoru. Pochoitelně u všech kratších úseků je R V << R N a není ho třeba uvažovat. jišťovat Z v je hlavně zaotřebí ři říadném oužití distančních ochran, její znalost je ředokladem srávného nastavení měřícího obvodu. Naětí ři jednoólovém zkratu Naětí jednotlivých fází roti zemi v místě zkratu se určí R 3R 2Z + Z + 3R P f = (8.28) 1 2 Z Z1 = S f a (8.29) 2Z1 + Z + 3R

27 8 Část elektrizační soustavy Z Z1 = T f a (8.3) 2Z1 + Z + 3R Sdružená naětí mají velikost Z Z1 + 3R 2 = = RS R S f a (8.31) 2Z1 + Z + 3R Z Z1 + 3R = TR f a (8.32) 2Z1 + Z + 3R Pokud u sítě latí Z >>Z 1 je ovlivnění sdružených naětí malé a jak z hlediska vlivu na sotřebiče, tak i na roudy zátěže, je zanedbáváme. nulové složky naětí její důležitou hodnotou naětí na říojnicích naájecí stanice, oněvadž některé ochrany zde řiojené využívají toto naětí ro svou činnost. Pro její velikost latí: ř ( 3RN + Z ) Z t C f ( 2Z + Z + 3R )( 3R + Z + Z ) = (8.33) 1 N t C Simulace a měření 1fázové zemní oruchy v soustavě uzemněné řes odorník s využitím ATPDraw Na základě výsledků z ředcházejících kaitol byla nejrve stanovena hodnota uzlového odorníku R 1 f N 3 j C = (Ω) (8.34) ω C R 1 N = jω9,49 1 (Ω) Z hlediska realizace měření a roudové zatížitelnosti byla vybrán v laboratoři HARD uzlový odorník 13 Ω, 1A a ro tuto hodnotu byla následně určena hodnota minimálního oruchového roudu dle vztahu 8.27 =,7 23 = 2, , f min = Rv + RN + R Odor oruchy je zanedbán. 11,3 A

28 8 Část elektrizační soustavy Pro nastavení číslicových ochran je důležité, aby ochrana neůsobila ři zkratu mimo vlastní vedení, je zaotřebí slnit odmínku, aby nastavení rozběhové hodnoty číslicové ochrany bylo větší než kaacitní roud vlastního vedení (aby nedocházelo k falešnému ůsobení ři oruše na jiném vedení) a současně, aby rozběhová hodnota číslicové ochrany byla menší nebo rovna hodnotě minimálního oruchového roudu s uvažováním koeficientu citlivosti dané ochrany. Musí tedy latit: k b Cvlastni r min k C (A) (8.35) kde c vlastní kaacitní roud vedení k b koeficient bezečnosti =1,3 řevod měřících transformátorů roudu minimální oruchový roud k c koeficient citlivosti = 1,5 Pro uvažovaný říad tedy latí 1,3,686 r 11,28 1,5 Nastavení rozběhové hodnoty číslicové ochrany ro říad 1ólového zemní zkratu bude (7,52/ ) r (,89/ ). Schéma zaojení modelu části elektrizační soustavy ro měření je na obr. 8.5, část b), schéma matematického modelu ro simulaci 1ólové oruchy je zobrazeno na obr

29 8 Část elektrizační soustavy R26 Gen SG T,4/,4 S3 T,4/,4 3km S2 AG Rz z S1 daming AG1.1kW cabel S4 44uF RN J moment nic Obr Schéma ro simulaci 1ólového zemní oruchy v soustavě uzemněné řes uzlový odorník. Na obr je uveden výsledný simulovaný růběh zkratového roudu, na obr ak ro srovnání naměřený růběh zkratového roudu. Z obr ro simulovaný růběh okamžitých hodnot naětí v místě zkratu a obr. 8.3 ro naměřený růbě jedné fáze je zřejmé ředokládané tlumení řechodného děje v okamžiku vzniku zemního zkratu. Strmost růběhů naětí je sice vyšší než v říadě komenzovaných sítí, nicméně řeětí je znatelně menší, naětí dosáhne maximální hodnoty 55 V, čemuž odovídá řeětí 1,54. (Pro srovnání: u nekomenzované sítě hodnota řeětí byla 2,4, u komenzované 2,24). 22, (A) 16,5 11, 5,5, -5,5-11, -16,5-22,,3,45,6,75,9,15 (ms),12 (file sit6.l4; x-var t) c:za -ZEM Obr Výsledný simulovaný růběh zkratového roudu.

30 8 Část elektrizační soustavy (A) ,73 1,745 1,76 1,775 1,79 1,85 (s) 1,82 (f ile ST_12.adf ; x-v ar t) Z Obr Výsledný naměřený růběh zkratového roudu. 6 (V) ,1,3,5,7,9 (s),11 (file sit6.l4; x-var t) v :ZA -ZEM v :ZB -ZEM v:zc -ZEM Obr Simulovaný růběh okamžitých hodnot naětí v místě zkratu.

31 8 Část elektrizační soustavy (V) ,7 1,72 1,74 1,76 1,78 1,8 (s) 1,82 (f ile ST_12.adf ; x-v ar t) Z Obr. 8.3 Naměřený růběh okamžitých hodnot naětí jedné fáze v místě zkratu Dvoufázový zkrat v římo uzemněné soustavě Pro úlnost jsou v následující kaitole řešeny oměry ři 2fázovém v římo uzemněné soustavě, hodnoty zkratového roudu ři výše uvedeném tyu oruchy je nezbytně nutné znát ři nastavování číslicových ochran chránící daný objekt. V textu je obsažena ouze otřebná část teorie k výočtu zkratových oměrů. Obr Schématické znázornění 2fázového zkratu. Z výše uvedeného obrázku je zřejmé, že latí: A = B = C B = - C (8.36) Přechodem ke složkovým veličinám latí ro složkové roudy rovnice: j 3 B = 1 1 F F = j B (8.37) 3 3

32 8 Část elektrizační soustavy Z rovnice lyne: 1 = - 2 = (8.38) Je možno sestavit náhradní složkové schéma: Obr Náhradní složkové schéma ro 2fázový zkrat. Pro složkové veličiny je možno na základě náhradního schématu na obr sát: E = = 2 = 1 (8.39) 1 Z + Z c1 c2 = = Z = Z (8.4) 1 2 c2 2 c2 1 = Měření na modelu části elektrizační soustavy a simulace 2fázového zkratu v rostředí ATPDraw Naěťové a roudové oměry ři 2fázovém zkratu byly určovány na testovacím obvodu části elektrizační soustavy, jednotlivé komonenty sítě byly zaojeny dle schéma na obr

33 8 Část elektrizační soustavy Obr Část elektrizační soustavy ro určení naěťových a roudových oměrů v okamžiku vzniku 2fázového zkratu. Před samotným měřením a simulací v rostředí rerocesoru ATPDraw byl roveden výočet očátečního rázového roudu ve fyzikálních jednotkách. Část elektrizační soustavy je sestavena obdobně jako v říadě simulací 1ólových oruch, které byly osány v ředchozích textu 8 kaitoly. Jako zdroj tedy řisívá do místa zkratu synchronní generátor 15,5kVA řes výkonový transformátor 15 kva v zaojení Yyn, uzel hvězdy sekundárního vinutí transformátoru je římo uzemněn. Do místa zkratu dále řisívá asynchronní generátor 11, kw, který racuje do místa zkratu řes výkonový transformátor 15 kva v zaojení Yy, zkratový výkon nenabuzeného asynchronního generátoru s kotvou nakrátko je řenášen řes 3km venkovního vedení AlFe. Vedení je v laboratoři resektováno fyzikálním modelem vedení. Teorie výočtu je osána v rvní kaitole, náhradní imedance jednotlivých rvků soustavy jsou určeny v kaitole 8.1. Náhradní schéma ro výočet očátečního rázového roudu 2fázového zkratu je na obr Obr Náhradní schéma části elektrizační soustavy ro výočet 2fázového zkratu.

34 8 Část elektrizační soustavy Pro imedanci náhradního obvodu dle obr je tedy možno sát: Z ( 1) = ( jx AG + jxt + Rv + jxv ) ( jxsg + jxt ) R + j( x + x + x + x + x ) v AG T V SG T ( j,48 + j1,6 +,762 + j3,33) ( j2,35 + j1,6 ),762 + j( 29,48 + 1,6 + 3,33 + 2,35 + 1,6) 29 3 Z = = 6, ( 1) j Pro očáteční rázový zkratový roud k2 ři dvoufázovém zkratu latí 3,289 k 2 c. n = (ka;-,kv,ω), ro minimální hodnotu je c = 1, otom Z + Z (1) (2) 1 4 k 2 min = = 6,8 (A) 2 3,288 Pozn.: Pro 3fázový zkrat ak latí c. n k 3 = = 7,2 (A) 3. Z (1) Pro názornost je dále uveden výočet nastavení zkratové ochrany, která musí vynout každý zkrat, který může nastat v chráněném úseku. Pro nastavení rozběhové hodnoty stuně zkratové ochrany musí latit 6,8 (A) k 2 min r = = 4,5 / kc 1,5 Pro simulaci 2fázového zkratu bylo vytvořeno schéma v rostředí ATPDraw odovídající modelu části elektrizační soustavy, ve které bylo následně rovedeno samotné měření. Výchozí schéma matematického modelu v rostředí ATPDraw je na obr

35 8 Část elektrizační soustavy R26 S3 S1 Gen SG T,4/,4 z T,4/,4 3km S2 AG Rz AG1.1kW cabel S4 44uF daming RN J moment nic Obr Schéma ro simulaci 2fázového zkratu v rostředí ATPDraw. Stykačem S2 je v čase 2 ms řiojen nenabuzený asynchronní generátor řes transformátor a vedení do místa zkratu, v čase 54 ms je sínačem S1 simulován 2fázový zkrat. Na obr je zobrazen výsledný simulovaný růběh roudu, na obr je ro srovnání zobrazen naměřený růběh roudu. Simulované růběhy naětí v místě zkratu a zkratového roudu jsou uvedeny na obr

36 8 Část elektrizační soustavy (A) ,4,6,8,1,12,14,16 (s),18 (file sit7.l4; x-var t) c:zb -X2B Obr Simulovaný růběh roudu 2fázového zkratu. 1 (V) ,18 1,2 1,22 1,24 1,26 1,28 1,3 (s) 1,32 (f ile ST_5_RMS.adf ; x-v ar t) K Obr Naměřený růběh roudu 2fázového zkratu.

37 8 Část elektrizační soustavy (A) 7 (V) ,,5,1,15,2,25,3 (s),35 (file sit7.l4; x-var t) c:zb -X2B c:zc -X2C v :ZA -XX23 v :ZB -XX23 v :ZC -XX23 Obr Simulované růběhy naětí v místě zkratu a zkratový roud. 1 (A) 7 (V) ,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 (s) 1,7 (f ile ST_5_RMS.adf ; x-v ar t) K Obr Naměřený růběh naětí jedné fáze v místě zkratu, růběh zkratového roudu.

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy 6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého

Více

Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru

Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru synchronního generátoru - 1 - Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru Soustrojí motor-generátor v laboratoři HARD Tab. 1 Štítkové

Více

Použitelnost metody přizemnění postižené fáze (shuntingu) při zemních spojeních v kompenzovaných sítích vysokého napětí

Použitelnost metody přizemnění postižené fáze (shuntingu) při zemních spojeních v kompenzovaných sítích vysokého napětí Použitelnost metody řizemnění ostižené fáze (shuntingu) ři zemních sojeních v komenzovaných sítích vysokého naětí Ivan Cimbolinec, Tomáš Sýkora, Jan Švec, Zdeněk Müller ČVUT v Praze, FEL Tento řísěvek

Více

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru Obvodové rovnice v časové oblasti a v oerátorovém (i frekvenčním) tvaru EO Přednáška 5 Pavel Máša - 5. řednáška ÚVODEM V ředchozím semestru jsme se seznámili s obvodovými rovnicemi v SUS a HUS Jak se liší,

Více

5. Elektrické stroje točivé

5. Elektrické stroje točivé 5. Elektrické stroje točivé Modelováním točivých strojů se dají simulovat elektromechanické přechodné děje v elektrizačních soustavách. Sem patří problematika stability, ostrovní provoz, nebo jen rozběhy

Více

Příloha 3 Určení parametrů synchronního generátoru [7]

Příloha 3 Určení parametrů synchronního generátoru [7] Příloha 3 Určení parametrů synchronního generátoru [7] Příloha 3.1 Měření charakteristiky naprázdno a nakrátko synchronního stroje Měření naprázdno: Teoretický rozbor: při měření naprázdno je zjišťována

Více

PROVOZ, NAVRHOVÁNÍ A ZKOUŠENÍ OCHRAN A AUTOMATIK

PROVOZ, NAVRHOVÁNÍ A ZKOUŠENÍ OCHRAN A AUTOMATIK Podniková norma energetiky ro rozvod elektrické energie Znění ro tisk únor 2004 REAS ČR ČEPS VSE, ZSE PROVOZ, NAVRHOVÁNÍ A ZKOUŠENÍ OCHRAN A AUTOMATIK PNE 38 4065 Odsouhlasení normy Konečný návrh odnikové

Více

4. Modelování větrné elektrárny [4]

4. Modelování větrné elektrárny [4] 4. Modelování větrné elektrárny [4] Katedra disponuje malou větrnou elektrárnou s asynchronním generátorem. Konstrukce větrné elektrárny je umístěna v areálu Vysoké školy báňské v Ostravě-Porubě. Větrná

Více

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem Praktické příklady z Elektrotechniky. Střídavé obvody.. Základní pojmy.. Jednoduché obvody se střídavým proudem Příklad : Stanovte napětí na ideálním kondenzátoru s kapacitou 0 µf, kterým prochází proud

Více

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz

Více

3. Kmitočtové charakteristiky

3. Kmitočtové charakteristiky 3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny

Více

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků Elektroenergetika 1 Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační

Více

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny - zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační soustavou

Více

2.6. Vedení pro střídavý proud

2.6. Vedení pro střídavý proud 2.6. Vedení pro střídavý proud Při výpočtu krátkých vedení počítáme většinou buď jen s činným odporem vedení (nn) nebo u vn s činným a induktivním odporem. 2.6.1. Krátká jednofázová vedení nn U krátkých

Více

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 10. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská

Více

ELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH

ELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrotechniky ELEKTRCKÝ SLNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ, NÁZVOSLOVÍ 2. STUPNĚ DODÁVKY ELEKTRCKÉ ENERGE

Více

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok. 8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S

Více

STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Vznik trojfázového napětí Průběh naznačený na obrázku je jednofázový,

Více

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. Teorie řízení 004 str. / 30 PŘÍKLAD zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, naájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. E ce ω a) Odvoďte řenosovou funkci F(): F( ) ω( )/ u( ) b)

Více

20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady

20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady 20ZEKT: přednáška č. 10 Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady Napětí naprázdno, proud nakrátko, vnitřní odpor zdroje Théveninův teorém Magnetické obvody Netočivé stroje - transformátory Točivé

Více

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.

Více

Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ TROJE TOČIVÉ Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů F ynchronní stroje Ing. Vítězslav týskala h.d. únor 00 říklad 8. Základy napětí a proudy Řešené příklady Třífázový synchronní

Více

1 Měření paralelní kompenzace v zapojení do trojúhelníku a do hvězdy pro symetrické a nesymetrické zátěže

1 Měření paralelní kompenzace v zapojení do trojúhelníku a do hvězdy pro symetrické a nesymetrické zátěže 1 Měření paralelní kompenzace v zapoení do troúhelníku a do hvězdy pro symetrické a nesymetrické zátěže íle úlohy: Trofázová paralelní kompenzace e v praxi honě využívaná. Úloha studenty seznámí s vlivem

Více

Energetická bilance elektrických strojů

Energetická bilance elektrických strojů Energetická bilance elektrických strojů Jiří Kubín TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,

Více

Systémové struktury - základní formy spojování systémů

Systémové struktury - základní formy spojování systémů Systémové struktury - základní formy sojování systémů Základní informace Při řešení ať již analytických nebo syntetických úloh se zravidla setkáváme s komlikovanými systémovými strukturami. Tato lekce

Více

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS rčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS 3. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad 3.: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru, reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

Měření transformátoru naprázdno a nakrátko

Měření transformátoru naprázdno a nakrátko Měření u naprázdno a nakrátko Měření naprázdno Teoretický rozbor Stav naprázdno je stavem u, při kterém je I =. řesto primárním vinutím protéká proud I tzv. magnetizační, jenž je nutný pro vybuzení magnetického

Více

VÝZKUMNÝ MODEL ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ VYSOKÉHO NAPĚTÍ. Příručka s popisem

VÝZKUMNÝ MODEL ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ VYSOKÉHO NAPĚTÍ. Příručka s popisem VÝZKUMNÝ MODEL ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ VYSOKÉHO NAPĚTÍ Příručka s popisem BRNO 2011 O B S A H 1 Vlastnosti modelu VN Sítě... 3 1.1 Vlastnosti jednotlivých úseků sítě...3 1.2 Vlastnosti regulovatelného 3

Více

STŘÍDAVÝ PROUD POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

STŘÍDAVÝ PROUD POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D17_Z_OPAK_E_Stridavy_proud_T Člověk a příroda Fyzika Střídavý proud Opakování

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon

Více

6. Transformátory. 6.1 Nastavení parametrů modelů

6. Transformátory. 6.1 Nastavení parametrů modelů 6. ransformátory Jak již bylo uvedeno kapitole Obvodové prvky, je možno programem AP modelovat různé druhy transformátorů. Lze přímo zadávat model ideálního fázového, nebo model fázového a 3fázových transformátorů

Více

Ochrany v distribučním systému

Ochrany v distribučním systému Ochrany v distribučním systému Ochrany elektroenergetických zařízení Monitorují provozní stav chráněného zařízení. Provádí zásah, pokud chráněný objekt přejde z normálního stavu do stavu poruchového. Poruchové

Více

Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz

Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz . STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad.: V elektrickém obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované veličiny určete také charakter obvodu a nakreslete

Více

Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky Základy elektrotechniky Přednáška Transformátory deální transformátor r 0; 0 bez rozptylu mag. toků 0, Φ Φmax. sinωt ndukované napětí: u i N d N dt... cos t max imax N..f. 4,44..f.N d ui N i 4,44. max.f.n

Více

VYUŽITÍ TRANSIMPEDANČNÍCH ZESILOVAČŮ V AKTIVNÍCH FILTRECH

VYUŽITÍ TRANSIMPEDANČNÍCH ZESILOVAČŮ V AKTIVNÍCH FILTRECH VYŽITÍ TRANSIMPEDANČNÍCH ZESILOVAČŮ V ATIVNÍCH FILTRECH sing Transimedance Amlifiers in Active Filters Vladimír Axman * Abstrakt Článek ojednává o možnostech využití transimedančních zesilovačů s vyvedenou

Více

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Česká společnost pro osvětlování KHS Moravskoslezského kraje Měření napěťových a proudových poměrů stabilizátoru a regulátorů typu

Více

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která

Více

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Termodynamické základy ocelářských pochodů 29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických

Více

Směrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy

Směrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy Směrová kalibrace ětiotvorové kuželové sondy Matějka Milan Ing., Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, milan.matejka@fs.cvut.cz Abstrakt: The

Více

C L ~ 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH. 5.1 Vznik neharmonického napětí. Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu:

C L ~ 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH. 5.1 Vznik neharmonického napětí. Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu: 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH 5.1 Vznik neharmonického napětí Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu: C L ~ Přístrojová technika: generátory Příčiny neharmonického napětí

Více

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec SŠT Mělník Číslo rojektu Označení materiálu ázev školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ..07/.5.00/34.006 VY_3_OVACE_H..05 ntegrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 566, 76 0 Mělník

Více

REE 11/12Z - Elektromechanická přeměna energie. Stud. skupina: 2E/95 Hodnocení: FSI, ÚMTMB - ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY

REE 11/12Z - Elektromechanická přeměna energie. Stud. skupina: 2E/95 Hodnocení: FSI, ÚMTMB - ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY Předmět: REE /Z - Elektromechanická řeměna energie Jméno: Ročník: Měřeno dne: 5.0.0 Stud. kuina: E/95 Hodnocení: Útav: FSI, ÚMTMB - ÚSTAV MECHAIKY TĚLES, MECHATROIKY A BIOMECHAIKY Soluracovali: ázev úlohy:

Více

Studijní opory předmětu Elektrotechnika

Studijní opory předmětu Elektrotechnika Studijní opory předmětu Elektrotechnika Doc. Ing. Vítězslav Stýskala Ph.D. Doc. Ing. Václav Kolář Ph.D. Obsah: 1. Elektrické obvody stejnosměrného proudu... 2 2. Elektrická měření... 3 3. Elektrické obvody

Více

Předpjatý beton Přednáška 6

Předpjatý beton Přednáška 6 Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu

Více

Laplaceova transformace

Laplaceova transformace Lalaceova transformace EO2 Přednáška 3 Pavel Máša ÚVODEM Víme, že Fourierova transformace díky řísným odmínkám existence neexistuje ro řadu běžných signálů dokonce i funkce sin musela být zatlumena Jak

Více

4 Chránění generátorů elektráren malých výkonů

4 Chránění generátorů elektráren malých výkonů 4 Chránění generátorů elektráren malých výkonů - 1-4 Chránění generátorů elektráren malých výkonů 4.1 Nastavení základních číslicových ochran pro chránění generátorů elektráren malých výkonů Větrné a malé

Více

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího

Více

Ochrany bloku. Funkce integrovaného systému ochran

Ochrany bloku. Funkce integrovaného systému ochran 39 Ochrany bloku Ochrany bloku Integrovaný systém chránění synchronního alternátoru pracujícího v bloku s transformátorem. Alternátor je uzemněný přes vysokou impedanci. 40 Ochrany bloku Funkce integrovaného

Více

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného lynu - statistické zracování dat Teorie Tam, kde se racuje se stlačenými lyny, je možné ozorovat zajímavý jev. Jestliže se do nádoby, kde je

Více

DIAGNOSTICKÁ MĚŘENÍ V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR

DIAGNOSTICKÁ MĚŘENÍ V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR Ing. PER BERNA VŠB - U Ostrava, FEI, katedra elektrických strojů a řístrojů, ul. 17. listoadu 15, 78 33 Ostrava Poruba, tel. 69/699 4468, E-Mail: etr.bernat@vsb.cz DIAGNOSICKÁ MĚŘENÍ V SOUSAVĚ MĚNIČ -

Více

Výkon střídavého proudu, účiník

Výkon střídavého proudu, účiník ng. Jaromír Tyrbach Výkon střídavého proudu, účiník odle toho, kterého prvku obvodu se výkon týká, rozlišujeme u střídavých obvodů výkon činný, jalový a zdánlivý. Ve střídavých obvodech se neustále mění

Více

CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY

CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Střední růmyslová škola elektrotechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKRONIKY Harmonická analýza Příjmení : Česák Číslo úlohy : Jméno : Petr Datum zadání :.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání : 11.1.97

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: PROVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VLČEK Josef - elektro s.r.o. Praha 9 - Běchovice Září

Více

Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky Základy elektrotechniky Přednáška Asynchronní motory 1 Elektrické stroje Elektrické stroje jsou vždy měniče energie jejichž rozdělení a provedení je závislé na: druhu použitého proudu a výstupní formě

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. ENERGETIKY TŘINEC, a.s. DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. ENERGETIKY TŘINEC, a.s. DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGETIKY TŘINEC, a.s. PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: PROVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Říjen

Více

Stupeň Datum ZKRATOVÉ POMĚRY Číslo přílohy 10

Stupeň Datum ZKRATOVÉ POMĚRY Číslo přílohy 10 Projektant Šlapák Kreslil Šlapák ČVUT FEL Technická 1902/2, 166 27 Praha 6 - Dejvice MVE ŠTĚTÍ ELEKTROTECHNICKÁ ČÁST Stupeň Datum 5. 2016 ZKRATOVÉ POMĚRY Číslo přílohy 10 Obsah Seznam symbolů a zkratek...

Více

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů

Více

MĚŘENÍ VÝKONU V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR. Petr BERNAT VŠB - TU Ostrava, katedra elektrických strojů a přístrojů

MĚŘENÍ VÝKONU V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR. Petr BERNAT VŠB - TU Ostrava, katedra elektrických strojů a přístrojů MĚŘENÍ VÝKONU V SOUSAVĚ MĚNIČ - MOOR Petr BERNA VŠB - U Ostrava, katedra elektrických strojů a řístrojů Nástu regulovaných ohonů s asynchronními motory naájenými z měničů frekvence řináší kromě nesorných

Více

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro

Více

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer ADC (ADS) AIR DATA COPUTER ( AIR DATA SYSTE ) Aerometrický očítač, Aerometrický systém V současné době se oužívá DADC Digital Air data comuter Slouží ke snímání a komlexnímu zracování aerometrických a

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUSTAVY ELPROINVEST s.r.o. Příloha1 Dotazníky pro registrované údaje. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUSTAVY ELPROINVEST s.r.o. Příloha1 Dotazníky pro registrované údaje. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUSTAVY ELPROINVEST s.r.o. Příloha1 Dotazníky pro registrované údaje Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Obsah Dotazník 1a - Údaje o výrobnách pro všechny výrobny

Více

TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová

TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová STŘEDNÍ ŠOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBAR, SÝOROVA 1/613 příspěvková organizace TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová - 1 - Transformátor jednofázový = netočivý elektrický stroj, který využívá elektromagnetickou indukci

Více

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ. MOTORPAL,a.s.

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ. MOTORPAL,a.s. PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY MOTORPAL,a.s. licence na distribuci elektřiny č. 120705508 Příloha 1 Dotazníky pro registrované údaje 2 Obsah Dotazník 1a Údaje o všech výrobnách - po

Více

FEROREZONANCE. Jev, který vzniká při přesycení jádra induktoru v RLC obvodu s nelineární indukčností (induktor s feromagnetickým jádrem).

FEROREZONANCE. Jev, který vzniká při přesycení jádra induktoru v RLC obvodu s nelineární indukčností (induktor s feromagnetickým jádrem). FEROREZONANCE Jev, který vzniká při přesycení jádra induktoru v RLC obvodu s nelineární indukčností (induktor s feromagnetickým jádrem). Popis nelineárními diferenciálními rovnicemi obtížné nebo nemožné

Více

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY 2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY Příklad 2.1: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované veličiny určete také charakter obvodu a nakreslete fázorový

Více

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE 5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

PŘÍLOHA 1 PPDS:DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PŘÍLOHA 1 PPDS:DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE AVIDLA OVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY O REGISTROVANÉ ÚDAJE Strana 3 Obsah Dotazník 1a - Údaje o výrobnách pro všechny výrobny 3 Dotazník 1b - Údaje o výrobnách pro výrobny s výkonem

Více

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky. Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)

Více

PRAVIDLA PROVOZU LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE ÚJV Řež, a. s.

PRAVIDLA PROVOZU LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE ÚJV Řež, a. s. AVIDLA OVOZU LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ELEKTRICKÉ ENERGIE ÚJV Řež, a. s. PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍK O REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: OVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ

Více

7 Měření transformátoru nakrátko

7 Měření transformátoru nakrátko 7 7.1 adání úlohy a) změřte charakteristiku nakrátko pro proudy dané v tabulce b) vypočtěte poměrné napětí nakrátko u K pro jmenovitý proud transformátoru c) vypočtěte impedanci nakrátko K a její dílčí

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla) Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1

Více

Národní informační středisko pro podporu jakosti

Národní informační středisko pro podporu jakosti Národní informační středisko ro odoru jakosti Konzultační středisko statistických metod ři NIS-PJ Analýza zůsobilosti Ing. Vratislav Horálek, DrSc. ředseda TNK 4: Alikace statistických metod Ing. Josef

Více

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu 13 13.1 Zadání 1) Změřte hodnotu indukčnosti cívky a kapacity kondenzátoru RC můstkem, z naměřených hodnot vypočítej rezonanční kmitočet. 2) Generátorem nastavujte frekvenci v rozsahu od 0,1 * f REZ do

Více

Cvičení 11. B1B14ZEL1 / Základy elektrotechnického inženýrství

Cvičení 11. B1B14ZEL1 / Základy elektrotechnického inženýrství Cvičení 11 B1B14ZEL1 / Základy elektrotechnického inženýrství Obsah cvičení 1) Výpočet proudů v obvodu Metodou postupného zjednodušování Pomocí Kirchhoffových zákonů Metodou smyčkových proudů 2) Nezatížený

Více

Porovnání dostupnosti různých konfigurací redundance pro napájení stojanů

Porovnání dostupnosti různých konfigurací redundance pro napájení stojanů Porovnán dostunosti různých konfigurac redundance ro naájen stojanů White Paer č. 48 Resumé K zvýšen dostunosti výočetnch systémů jsou ro zařzen IT oužvány řenače a duáln rozvody naájen. Statistické metody

Více

elektrické filtry Jiří Petržela pasivní filtry

elektrické filtry Jiří Petržela pasivní filtry Jiří Petržela výhody asivních filtrů levné a jednoduché řešení filtrace není nutné naájení aktivních rvků nevýhody asivních filtrů maximálně jednotkový řenos v roustném ásmu obtížnější kaskádní syntéza

Více

Transformátory. Teorie - přehled

Transformátory. Teorie - přehled Transformátory Teorie - přehled Transformátory...... jsou elektrické stroje, které mění napětí při přenosu elektrické energie při stejné frekvenci. Používají se především při rozvodu elektrické energie.

Více

Měření výkonu jednofázového proudu

Měření výkonu jednofázového proudu Měření výkonu jednofázového proudu Návod k laboratornímu cvičení Úkol: a) eznámit se s měřením činného výkonu zátěže elektrodynamickým wattmetrem se dvěma možnými způsoby zapojení napěťové cívky wattmetru.

Více

AS jako asynchronní generátor má Výkonový ýštítek stroje ojedinělé použití, jako typický je použití ve větrných elektrárnách, apod.

AS jako asynchronní generátor má Výkonový ýštítek stroje ojedinělé použití, jako typický je použití ve větrných elektrárnách, apod. Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz fei.vsb.cz/kat452 TZB III Fakulta stavební Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE

Více

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 2. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 2. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6 Elektrárny A1M15ENY přednáška č. 2 Jan Špetlík spetlij@fel.cvut.cz -v předmětu emailu ENY Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 Příklad I: počítejte počáteční

Více

Anodové obvody elektronkových zesilovačů pro VKV a UKV

Anodové obvody elektronkových zesilovačů pro VKV a UKV Anodové obvody eletronových zesilovačů ro VKV a UKV Ing.Tomáš Kavalír, OK1GTH avalir.t@seznam.cz, htt://o1gth.nagano.cz Cílem tohoto rátého ovídání je sumarizovat záladní oznaty z dané oblasti a říadného

Více

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 06/2018 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro

Více

PRAVIDLA PROVOZOV ANI LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUST A VY

PRAVIDLA PROVOZOV ANI LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUST A VY ,, AVIDLA OVOZOV ANI LOKÁLNÍ DISTIBUČNÍ SOUST A VY Přílohal Dotazníky pro registrované údaje Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD Dne: Obsah Dotazník la Dotazník lb Dotazník lc Dotazník 2 Dotazník 3a Dotazník

Více

Hrozba nebezpečných rezonancí v elektrických sítích. Ing. Jaroslav Pawlas ELCOM, a.s. Divize Realizace a inženýrink

Hrozba nebezpečných rezonancí v elektrických sítích. Ing. Jaroslav Pawlas ELCOM, a.s. Divize Realizace a inženýrink Hrozba nebezpečných rezonancí v elektrických sítích Ing. Jaroslav Pawlas ELCOM, a.s. Divize Realizace a inženýrink 1. Rezonance v elektrické síti - úvod Rezonance je jev, který nastává v elektrickém oscilačním

Více

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání VŠB - Techická uiverzita Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra elektrických strojů a řístrojů Předmět: Elektrické řístroje Protokol č.5 Přechodé děje ři vyíáí Skuia: Datum: Vyracoval: - -

Více

Reproduktor elektroakustický měnič převádějící elektrický signál na akustický signál, převážně zvukový

Reproduktor elektroakustický měnič převádějící elektrický signál na akustický signál, převážně zvukový Měření reroduktorů Reroduktor elektroakustický měnič řevádějící elektrický signál na akustický signál, řevážně zvukový i w u Reroduktor reroduktor jako dvoubran y( t) h( t)* x( t) Y ( ω ) H ( ω ). X X

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. VEOLIA PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR, a.s. PŘÍLOHA 1. Dotazníky pro registrované údaje

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. VEOLIA PRŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR, a.s. PŘÍLOHA 1. Dotazníky pro registrované údaje AVIDLA OVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY VEOLIA ŮMYSLOVÉ SLUŽBY ČR, a.s. PŘÍLOHA 1 Dotazníky pro registrované údaje aktualizace přílohy 1: 12. 03. 2015 schválení Energetickým regulačním úřadem: PŘÍLOHA

Více

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor. FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE AVIDLA OVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY O REGISTROVANÉ ÚDAJE Zpracovatel: OVOZOVATEL LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV Coal Services a.s. Schválil: ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD

Více

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE

Oddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly

Více

Symetrické stavy v trojfázové soustavě

Symetrické stavy v trojfázové soustavě Pro obvod na obrázku Symetrické stavy v trojfázové soustavě a) sestavte admitanční matici obvodu b) stanovte viděnou impedanci v uzlu 3 a meziuzlovou viděnou impedanci mezi uzly 1 a 2 a c) stanovte zdánlivý

Více

Vítězslav Stýskala, Jan Dudek. Určeno pro studenty komb. formy FBI předmětu / 06 Elektrotechnika

Vítězslav Stýskala, Jan Dudek. Určeno pro studenty komb. formy FBI předmětu / 06 Elektrotechnika Stýskala, 00 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala, Jan Dudek rčeno pro studenty komb. formy FB předmětu 45081 / 06 Elektrotechnika B. Obvody střídavé (AC) (všechny základní vztahy

Více

U1, U2 vnější napětí dvojbranu I1, I2 vnější proudy dvojbranu

U1, U2 vnější napětí dvojbranu I1, I2 vnější proudy dvojbranu DVOJBRANY Definice a rozdělení dvojbranů Dvojbran libovolný obvod, který je s jinými částmi obvodu spojen dvěma páry svorek (vstupní a výstupní svorky). K analýze chování obvodu postačí popsat daný dvojbran

Více

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_355

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_355 Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_355 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Výuková prezentace.na jednotlivých snímcích jsou postupně odkrývány informace, které žák zapisuje či zakresluje do sešitu.

Více

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. Dotazníky pro registrované údaje

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. Dotazníky pro registrované údaje PŘÍLOHA 1 PDS SETUZA :DOTAZNÍKY O REGISTROVANÉ ÚDAJE AVIDLA OVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Příloha 1 Dotazníky pro registrované údaje Zpracovatel: OVOZOVATEL LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGY

Více